52004DC0338

SDĚLENÍ KOMISE - Na cestě k evropské strategii pro nanotechnologie

Shrnutí

Nanotechnologie a nanověda představují nové přístupy k výzkumu a vývoji (VaV), jejichz cílem je ovládnout strukturální podstatu a chování hmoty na úrovni atomů a molekul. Tyto oblasti nám otevírají cestu k pochopení nových jevů a k vytváření nových vlastností a kvalit, jichz je mozno v mikroměřítku i makroměřítku vyuzívat. Začínají se objevovat způsoby vyuzití nanotechnologií, které budou mít své dopady na zivot kazdého občana.

Evropská unie (EU) si během posledního desetiletí ve vědních oborech zaměřených na nanotechnologie vybudovala silnou znalostní základnu. Není vsak jisté, zda si toto postavení dokázeme udrzet, protoze EU zde investuje relativně méně nez její hlavní konkurenti a chybí nám infrastruktura světové úrovně (,centra excelence"), o které by se mohlo opírat vytváření kritického mnozství znalostí. Je tomu tak navzdory skutečnosti, ze investice do programů EU v jednotlivých státech unie rychle, avsak nezávisle rostou.

Nakonec musí být vynikající úroveň Evropy ve vědních oborech zaměřených na nanotechnologie přetvořena na produkty a procesy, které budou mít sanci na komerční uplatnění. Nanotechnologie se vynořuje jako jedna z nejslibnějsích a rychle se rozvíjejících oblastí VaV, která poskytuje novou hnací sílu na cestě ke splnění dynamických, ze znalostí vycházejících cílů lisabonského procesu. Klíčové vsak je vytvořit prostředí příznivé inovacím, zejména pro malé a střední podniky (MSP).

Nanotechnologie je třeba rozvíjet bezpečně a zodpovědně. Je třeba drzet se etických zásad a vědecky zkoumat moznosti mozného ohrození zdraví, bezpečnosti nebo zivotního prostředí, rovněz s ohledem na přípravu případné legislativy. Je třeba prozkoumávat společenské dopady a brát na ně ohled. Zásadní význam má dialog s veřejností vedený tak, aby se pozornost zaměřila na opravdové problémy a ne na scénáře zavánějící ,vědeckou fantastikou".

V tomto sdělení se navrhují určité akce jakozto součást integrovaného přístupu zaměřeného na uchování a posilování evropského VaV na úseku vědeckého bádání na nanoúrovni a na úseku nanotechnologií. Pojednává o významných otázkách, jak zajisťovat vytváření a vyuzívání znalostí na základě VaV k uzitku společnosti. V této souvislosti je vhodná doba na zahájení diskuse na institucionální úrovni, zaměřené na promyslené akce vedené s těmito záměry:

- zvysovat investice do VaV a zlepsovat jejich koordinaci v zájmu posilování průmyslového vyuzití nanotechnologií a přitom udrzovat vědu na výtečné úrovni a udrzovat konkurenceschopnost;

- rozvíjet konkurenceschopnou infrastrukturu VaV světové úrovně (,centra excelence") schopnou reagovat na potřeby jak průmyslu, tak i výzkumných organizací;

- podporovat mezioborové vzdělávání a mezioborový výcvik pracovníků výzkumu a současně téz posilovat podnikatelský přístup;

- zajisťovat podmínky příznivé pro transfer technologií a pro inovace a tím zajistit konverzi výtečného standardu evropského VaV na produkty a procesy, které vytvářejí hodnoty;

- do procesu VaV jiz v jeho počátečních fázích zabudovávat celospolečenské aspekty;

- jiz předem se vypořádávat se vsemi potenciálními druhy ohrození zdraví, bezpečnosti a zivotního prostředí i s riziky pro spotřebitele tvorbou dat potřebných pro posouzení rizika, do kazdé fáze cyklu zivotnosti produktů spočívajících na vyuzití nanotechnologií začlenit vyhodnocování rizik a patřičně přizpůsobovat stávající metodické postupy nebo podle potřeby vyvíjet postupy nové;

- výse uvedené činnosti doplnit nálezitou spoluprací a vhodnými iniciativami na mezinárodní úrovni.

Akce popsané v tomto sdělení jsou rovněz v souladu s usneseními zasedání Evropské rady z Lisabonu z roku 2000, kde se deklarovalo odhodlání rozvíjet dynamickou znalostní ekonomiku a společnost, z Göteborgu v roce 2001, které se zaměřilo na udrzitelný rozvoj, a z Barcelony v roce 2002, které jako cíl stanovilo nasměrování 3 % HDP do oblasti výzkumu [1]. Sdělení rovněz přispívá k rozvoji Evropského výzkumného prostoru (ERA, European Research Area) [2] a jeho přínosů.

[1] Závěry předsednictva je mozno si stáhnout na internetové adrese http://ue.eu.int/en/Info/eurocouncil/index.htm

[2] ,Evropský výzkumný prostor: Vytváření nové hybné síly - Posilování - Přesměrování - Otevírání nových perspektiv" COM (2002) 565 konečné znění

1. Úvod

1.1. Co jsou to nanotechnologie?

Předpona ,nano" má svůj původ v řeckém výrazu ,trpaslík" a ve vědě a technice označuje velikost 10-9, tj. jednu miliardtinu (= 0,000000001). Nanometr (nm) je miliardtina metru, desettisíckrát mensí nez tlousťka lidského vlasu. Zde termínu ,nanotechnologie" pouzíváme jako hromadného, společného označení různých oborů nanovědy a nanotechnologií.

Koncepčně se nanotechnologie zabývá vědou a technikou v nanoměřítku, tj. v měřítku atomů a molekul, jakoz i vědeckými principy a novými vlastnostmi, které je mozno v této oblasti pochopit a ovládnout. Takové vlastnosti je pak mozno pozorovat a vyuzívat v mikroměřítku nebo i v makroměřítku, například ve vývoji materiálů a nástrojů vybavených novými funkcemi a výkonovými parametry.

1.2. Proč jsou nanotechnologie důlezité?

Věda operující v nanorozměrech bývá často označována za ,horizontální", ,klíčovou" nebo ,podpůrnou", jelikoz dokáze pronikat do prakticky vsech odvětví techniky. Často svádí dohromady různé oblasti vědy a tězí z interdisciplinárního či ,konvergujícího" přístupu; očekává se, ze vyústí v inovace schopné přispět k řesení mnohých problémů, se kterými se společnost dneska potýká:

- lékařské vyuzití včetně např. miniaturizace diagnostických nástrojů, které lze zavést do těla s cílem rozpoznat chorobu co nejdříve. Povlaky na bázi nanotechnologií mohou zlepsovat biologickou aktivitu a biologickou snásenlivost lékařských implantátů. Samovolně se utvářející mnohastupňové struktury typu ,lesení" připravují cestu novým generacím tkáňového inzenýrství a biomimetických tj. přírodu kopírujících materiálů, u kterých je v dlouhodobém výhledu naděje, ze budou fungovat jako syntetické náhrady orgánů. Vyvíjejí se nové systémy cílené aplikace léčiv a v poslední době se podařilo nasměrovat nanočástice do nádorových buněk, na které je pak mozno aplikovat například termální terapii;

- informační technologie včetně prostředků pro ukládání a uchovávání dat s velmi vysokou hustotou záznamu (např. 1 terabit na čtvereční palec) a nové technologie zobrazování - displeje na ohebných plastových materiálech. V dlouhodobém výhledu by realizace molekulární nebo biomolekulární nanoelektroniky a spintroniky a zvládnutí kvantových výpočetních operací mohlo zpřístupnit nové cesty vývoje, přesahující moznosti současné výpočetní techniky;

- výroba a uchovávání energie by mohly mít prospěch například z nových palivových článků nebo z nových lehkých pevných látek s nanostrukturou se schopností účinně skladovat vodík. Vyvíjejí se rovněz účinné a levné fotovoltaické solární články (např. solární ,nátěry"). Od vývoje v oblasti nanotechnologií se očekávají energetické úspory, zejména ze zlepsování izolačních a transportních vlastností a zefektivnění osvětlovací techniky;

- výsledky vývoje na poli nauky o materiálu s vyuzitím nanotechnologií ovlivní podle očekávání prakticky vsechna odvětví. Nanočástic se jiz dnes vyuzívá pro zpevňování materiálů nebo pro zlepsování funkčnosti kosmetických přípravků. Povrchy je mozno pouzitím nanostruktur modifikovat tak, aby byly například odolné proti poskrábání, nesmáčivé, čisté nebo sterilní. Očekává se, ze selektivní stěpování (,grafting") organických molekul vytvářením povrchových nanostruktur bude mít své dopady na výrobu čidel na biologickém základě (,biosenzorů") a na výrobu molekulárních funkčních komponent v elektronice. Je mozno významně zlepsit výkonnost materiálů za extrémních podmínek a tak např. dosáhnout pokroku v průmyslových odvětvích zaměřených na letectví a kosmonautiku;

- výroba v nanoměřítku vyzaduje nové mezioborové přístupy k výzkumu i k samotným výrobním procesům. Na koncepční úrovni k ní existují dvě hlavní cesty: ta první začíná u mikrosystémů, které dále miniaturizuje (,shora dolů"), a ta druhá napodobuje přírodu vytvářením struktur počínaje atomární a molekulární úrovní (,zdola nahoru"). Tu první je mozno připodobnit k montázi, tu druhou k syntéze. Zmiňovaný přístup ,zdola nahoru" se nachází v počátečním stádiu vývoje, má vsak potenciálně dalekosáhlé dopady a můze i rozrusovat stávající výrobní postupy;

- přístrojové vybavení určené ke studiu vlastností hmoty v nanoměřítku jiz dnes má své významné přímé i nepřímé dopady, podněcující rozvoj v celé řadě odvětví. Vývoj rastrovacího tunelového mikroskopu měl pro zrození nanotechnologie epochální význam. Přístrojové vybavení rovněz sehrává úlohu zásadního významu při vývoji výrobních procesů ať uz přístupem ,shora dolů" nebo přístupem ,zdola nahoru";

- výzkum v potravinářství a na úsecích vody a zivotního prostředí můze dále postoupit vpřed díky novým výsledkům dosazeným za pomoci nanotechnologií, mj. díky nástrojům pro detekci a neutralizaci přítomnosti mikroorganizmů nebo pesticidů. Původ dovázených potravin je mozno vysledovat pomocí nového miniaturizovaného značkování na bázi nanotechnologií. Vývoj nápravných resp. ozdravných postupů (např. fotokatalytických metod) na bázi nanotechnologií můze zajistit nápravu a očistu prostředí od ekologických skod a znečisťujících látek (např. oleje ve vodě nebo v půdě);

- bezpečnost by se podle očekávání měla zvýsit např. pouzitím nových, vysoce specifických systémů detekce schopných včas vysílat varovné signály o přítomnosti biologických nebo chemických látek, a to posléze i na úrovni izolovaných jednotlivých molekul. Nanoznačkováním by bylo mozno zajistit zlepsenou ochranu majetku, např. bankovek. Probíhá téz vývoj nových kryptografických metod pro pouzití v datových komunikacích.

Na trh jiz bylo uvedeno několik produktů zalozených na vyuzití nanotechnologií. Mezi nimi jsou lékařské a zdravotnické produkty (např. obvazy, srdeční chlopně aj.); elektronické součásti; nátěr odolný proti poskrábání; sportovní výbava; nemačkavé a nespinivé tkaniny; a opalovací krémy. Podle analytiků má trh těchto produktů objem kolem 2,5 miliardy EUR, ale mohl by vzrůst i na stovky miliard EUR do roku 2010 a na bilion později [3].

[3] Viz např. údaje uvedené v publikaci ,New Dimensions for Manufacturing: A UK Strategy for Nanotechnology" (Nové dimenze ve výrobě: britská strategie na úseku nanotechnologií), Ministerstvo obchodu a průmyslu (DTI) v roce 2002, str. 24

Díky perspektivě vyssí výkonnosti při mensím mnozství surovin, zejména realizací výrob typu ,zdola nahoru", poskytují nanotechnologie moznost snízit produkci odpadů během celé doby zivotnosti výrobků. Nanotechnologie mohou přispívat k uskutečnění udrzitelného rozvoje [4] a k dosazení cílů, na které se zaměřuje Agenda 21 [5] a akční plán na podporu ekologických technologií [6].

[4] ,A Sustainable Europe for a Better World: A European Union Strategy for Sustainable Development" (Udrzitelnou Evropou za lepsí svět: strategie Evropské unie na úseku udrzitelného rozvoje), COM(2001) s. 264. Viz rovněz Deklarace OSN u přílezitosti vstupu do nového tisíciletí (United Nations Millennium Declaration) (http://www.un.org/millennium/)

[5] Viz http://www.un.org/esa/sustdev/documents/agenda21/index.htm

[6] Viz http://europa.eu.int/comm/research/environment/etap_en.html

1.3. Jaký přístup je vhodné zvolit, aby bylo zajistěno, ze nanotechnologie budou bezpečné?

V souladu se Smlouvou bude třeba zajistit, aby nanotechnologické aplikace splňovaly pozadavky na dodrzování vysokého standardu veřejného zdraví, bezpečnosti a ochrany spotřebitelů [7] i zivotního prostředí [8]. Pro tyto rychle se rozvíjející technologie je důlezité, aby byly v co nejranějsím stádiu rozpoznány a řeseny problémy a obavy na úseku bezpečnosti (ať jiz skutečné nebo zdánlivé). Úspěsné vyuzívání nanotechnologií potřebuje mít zdravou vědeckou základnu, má-li mít důvěru spotřebitelů a má-li poskytovat jistotu komerční sféře. Navíc je třeba podniknout veskerá potřebná opatření k zajistění zdraví a bezpečnosti při práci.

[7] Článek 152 Smlouvy pozaduje, aby ,při vymezení a provádění vsech politik a činností Společenství byl zajistěn vysoký stupeň ochrany lidského zdraví", a článek 153 pozaduje, aby ,pozadavky vyplývající z ochrany spotřebitele byly brány v úvahu při vymezování a provádění jiných politik a činností Společenství."

[8] Článek 174 této smlouvy mj. sleduje cíle ,udrzování, ochrany a zlepsování kvality zivotního prostředí", ,obezřetného a racionálního vyuzívání přírodních zdrojů" a ,podpory opatření na mezinárodní úrovni, čelících regionálním a celosvětovým problémům zivotního prostředí".

Má-li být zajistěno, ze vývoj, výroba, vyuzívání i likvidace produktů na bázi nanotechnologií budou probíhat bezpečně, je zivotně důlezité řesit otázky rizik jiz od začátku jakozto nedílnou součást vývoje těchto technologií počínaje prvním návrhem a VaV a konče jejich komerčním vyuzitím. Nanotechnologie nás staví před nové náročné problémy rovněz na úseku posuzování a zvládání rizik. Proto je důlezité, aby soubězně s technologickým rozvojem probíhal patřičný VaV s cílem opatřit si kvantitativní toxikologická a ekotoxikologická data (včetně údajů o reakcích lidského organizmu a prostředí na rizikové expozice) tak, aby bylo mozno existující rizika vyhodnocovat a postupy posuzování rizik podle potřeby upravovat. Činnostem týkajícím se veřejného zdraví, zivotního prostředí, bezpečnosti a ochrany spotřebitelů se věnujeme níze v tomto dokumentu.

2. Vědeckovýzkumné činnosti v oboru nanotechnologií a jejich financování ve světě

Vzhledem k potenciálu nanotechnologií uskutečňuje mnoho zemí programy VaV vyznačující se vysokými a rychle vzrůstajícími objemy investování veřejných prostředků. Za poslední desetiletí se zájem o tuto oblast zvýsil a investování veřejných prostředků rychle vzrostlo z objemu kolem 400 mil. EUR v roce 1997 na dnesních více nez 3 mld. V tomto oddílu podáváme přehled iniciativ na poli nanotechnologií, které jsou financovány z veřejných prostředků.

Podíl financování VaV na úseku nanotechnologií ze soukromých zdrojů není sice mozno přesně určit, ale odhaduje se na téměř 2 mld. EUR, z čehoz implicitně vyplývá, ze celkové investice do VaV nanotechnologií dosahují celosvětově objemu zhruba 5 mld. EUR. V této souvislosti je důlezité zdůraznit, ze EU, kde podíl soukromých zdrojů na celkovém investování do VaV činí 56 %, zaostává za USA, kde tento podíl je 66 %, i za Japonskem, kde je 73 % [9].

[9] Publikace Evropské komise ,Key Figures 2003-2004" (Klíčové údaje 2003-2004) z roku 2003

2.1. VaV na úseku nanotechnologií ve třetích zemích

Odstartováním Národní nanotechnologické iniciativy (NNI) v roce 2000 zahájily USA ambiciózní program VaV na úseku nanotechnologií a výdaje USA z federálních zdrojů vzrostly z 220 mil. $ v roce 2000 na zhruba 750 mil. $ v roce 2003, přičemz rozpočet navrhovaný na rok 2005 předpokládá částku 982 mil. $. Dalsí podporu zajisťuje financování ze zdrojů jednotlivých států USA, které činí okolo 300 mil. $.

Dlouhodobé odhodlání na federální úrovni bylo v USA nedávno stvrzeno ,zákonem o rozvoji nanotechnologií v 21. století", který platí pro období let 2005-2008 a kterým se pěti agenturám resp. ministerstvům (NSF, DoE, NASA, NIST a EPA) přiděluje částka téměř 3,7 mld. $, coz do roku 2008 více nez zdvojnásobí jejich finanční zdroje ve srovnání s dnesním stavem. Je třeba poznamenat, ze tato částka nezahrnuje výdaje na obranu (DoD tj. ministerstvo obrany) ani jiné oblasti, do kterých v současnosti plyne zhruba jedna třetina federálního rozpočtu určeného na nanotechnologie.

Japonsko zařadilo nanotechnologie mezi své hlavní prioritní směry výzkumu v roce 2001. Vyhlasované úrovně financování se prudce zvysovaly ze 400 mil. $ v roce 2001 na zhruba 800 mil. $ v roce 2003, předstihly objem přidělovaný na tyto účely z federálních zdrojů USA a v roce 2004 mají vzrůst o dalsích 20 %. Jizní Korea rozběhla ctizádostivý desetiletý program dotovaný částkou okolo 2 mld. $ z veřejných prostředků, a Tchaj-wan se zavázal poskytnout z veřejných zdrojů částku zhruba 600 mil. $ v období sesti let.

Čína na nanotechnologie věnuje rostoucí finanční částky, coz je zvlástě významné, vezme-li se v úvahu jejich kupní síla. Její podíl na celosvětovém publikování rychle roste tempem, které koncem devadesátých let dosahovalo 200 % ročně, a pomalu jiz dostihuje EU a USA. Ruská federace je v oboru nanotechnologií dobře zavedena a totéz platí i pro několik dalsích tzv. nových nezávislých států.

Nanotechnologiím věnují rostoucí pozornost mnohé dalsí regiony a státy, mezi které patří Austrálie, Kanada, Indie, Izrael, latinská Amerika, Malajsie, Nový Zéland, Filipíny, Singapur, Jizní Afrika a Thajsko.

2.2. Evropský VaV na úseku nanotechnologií

Evropa rozpoznala potenciál nanotechnologií jiz velmi záhy a vypracovala si jiz silnou znalostní základnu ve vědních oborech zaměřených na nanorozměr, kde působí jedni z nejschopnějsích vědců z oboru. Několik zemí má výzkumné programy zaměřené na toto téma, které bězí jiz od poloviny či od konce devadesátých let. Přestoze některé země nemají v chodu iniciativy specificky zaměřené na nanotechnologie, je v nich relevantní VaV často začleněn do jiných programů (např. biotechnologie, mikrotechnologie a jiné).

Porovnáme-li Evropu, Japonsko a USA, není zde mozno označit zádného vysloveného ,vítěze" ani ,porazeného", avsak jisté trendy lze jiz vypozorovat. Na sílu Evropy ve vědních oborech zaměřených na nanotechnologie poukazuje skutečnost, ze v období let 1997-1999 činil podíl EU na celosvětovém publikování 32 %, kdezto podíl USA byl 24 % a podíl Japonska 12 % [10]. Zdá se vsak, ze těchto znalostí nebylo ve vsech případech ze strany průmyslu nálezitě vyuzito. Rozbor patentů odhaluje, ze podíl EU na celosvětové patentové tvorbě je 36 % ve srovnání se 42 % pro USA, coz poukazuje na slabost při převodu výsledků VaV do praxe.

[10] The Third European Report on Science & Technology Indicators, (Třetí evropská zpráva o vědecko-technických ukazatelích), Evropská komise (2003) http://www.cordis.lu/indicators/third_report.htm

Veřejné investování má v různých členských státech EU různou úroveň ať uz v absolutním nebo v relativním vyjádření (viz příloha). Je mozno odhadnout, ze úroveň financování VaV na úseku nanotechnologií z veřejných zdrojů v Evropě vzrostla z objemu cca 200 mil. EUR v roce 1997 na současnou úroveň cca 1 mld. EUR, přičemz zhruba dvě třetiny těchto finančních zdrojů pocházejí z programů jednotlivých států nebo regionů.

Pokud jde o výdaje z veřejných zdrojů v absolutním vyjádření, investuje EU významné objemy finančních prostředků, které jsou srovnatelné s výdaji USA a Japonska. Avsak v přepočtu na počty obyvatel činí průměrná úroveň veřejného financování pro EU-25 celkem 2,4 EUR na obyvatele (2,9 EUR pro EU-15) ve srovnání s 3,7 EUR pro USA a 6,2 EUR pro Japonsko. Podobně v přepočtu na podíl HDP platí, ze EU-25 investuje 0,01 % v porovnání s 0,01 % v USA a 0,02 % v Japonsku.

Vsechny země EU-25 s výjimkou Irska momentálně v přepočtu na jednoho obyvatele investují méně nez USA i nez Japonsko. V úvahu je třeba téz vzít nárůsty plánované v USA a v Japonsku: v USA se do roku 2006 plánuje nárůst na 5 EUR na obyvatele a v Japonsku se pro rok 2004 plánuje nárůst na 8 EUR na obyvatele. Zdá se proto, ze rozdíl mezi EU a jejími hlavními konkurenty bude pravděpodobně dále růst.

Jedním z klíčových rozdílů mezi EU a nasimi hlavními konkurenty je, ze na celé scéně evropského VaV zaměřeného na nanotechnologie vzniká riziko jejího poměrného rozdrobení, kdy bude v chodu nesourodá řada různých rychle se rozvíjejících programů a zdrojů financování. Příspěvek ES v rámci FP6, který v roce 2003 činil 350 mil. EUR, představuje přiblizně jednu třetinu celkových evropských výdajů na nanotechnologie.

Pro nase hlavní konkurenty jsou charakteristické koordinované a/nebo centralizované programy VaV zaměřené na nanotechnologie. Například v USA se přes dvě třetiny celkového objemu finančních zdrojů přiděluje jako součást Národní nanotechnologické iniciativy spadající pod federální program. Je nepravděpodobné, ze by si EU dokázala v globálním měřítku udrzet svoji konkurenceschopnost, pokud své programy na úrovni Společenství lépe nezaměří a nezkoordinuje.

Výzkum v oboru nanotechnologií probíhá v přistupujících zemích, které se rovněz účastní projektů zařazených do rámcových programů EU věnovaných technologickému výzkumu a vývoji. Švýcarsko má ve výzkumu a vývoji nanotechnologií dlouhou tradici a udrzuje si jednu z nejvyssích úrovní patentování a publikování v přepočtu na obyvatele. Nanotechnologické výzkumné programy byly rovněz zalozeny v jiných přidruzených zemích zařazených do FP6, např. v Norsku.

Četné výzkumné projekty probíhající na bázi spolupráce, jakoz i jiné iniciativy jiz získaly podporu ze zdrojů rámcových programů EU. Těm přibyl významný evropský rozměr vytvořením týmů mezinárodní spolupráce, čímz byl podnícen značný nárůst financování ze zdrojů jednotlivých států i ze soukromých zdrojů. I kdyz jiz čtvrtý rámcový program (FP4) i pátý rámcový program (FP5) financovaly značný počet projektů zaměřených na nanotechnologie [11], teprve v sestém rámcovém programu (FP6) [12] byly nanotechnologie výslovně uvedeny jako jedna z hlavních priorit.

[11] Dalsí informace lze získat z projektové databáze http://www.cordis.lu/fp6/projects.htm

[12] Viz http://fp6.cordis.lu/fp6/home.cfm

3. Na cestě k nekonečně malému: pět hybných sil podněcujících pokrok

Hospodářský růst na dnesním celosvětovém trhu vyzaduje inovace, které jsou zase závislé na výzkumu. VaV světové úrovně tvoří neodmyslitelnou součást tohoto procesu, avsak jsou zde jestě dalsí faktory, které je třeba brát v úvahu. V tomto kontextu zjisťujeme pět hybných sil: VaV, infrastruktura; vzdělání, skolení a výcvik; inovace; a celospolečenský rozměr. Aby bylo mozno tězit z potenciálu, který Evropský výzkumný prostor nabízí, je na úrovni Společenství zapotřebí soustavy činností synergicky působících na úrovni vsech těchto vzájemně závislých hybných sil.

Takovýto integrovaný přístup k VaV ve vědních oborech soustředěných na nanorozměry a v nanotechnologiích byl jedním z hlavních závěrů setkání ,EuroNanoForum2003" [13], které v prosinci 2003 uspořádalo generální ředitelství pro výzkum (RTD) a kterého se zúčastnilo přes 1000 účastníků z celého světa. K nedávným iniciativám Komise patří seminář uspořádaný generálním ředitelstvím pro zdraví a ochranu spotřebitele (SANCO) v březnu 2004 na téma potenciálních rizik spojených s nanotechnologiemi [14]. Dalsí iniciativy, např. k tématu plánovacích map a předvídání (,foresighting"), podniká generální ředitelství pro výzkum (GŘ RTD) a Společné výzkumné středisko (Joint Research Centre, JRC).

[13] Dalsí informace jsou k disposici na internetové adrese http://www.euronanoforum2003.org/

[14] Dalsí informace jsou k disposici na internetové adrese http://europa.eu.int/comm/health/ph_risk/events_risk_en.htm.

3.1. Výzkum a vývoj: jak nabrat obrátky

Vezmeme-li v úvahu náročné úkoly intelektuální, vědecké a technické, které před námi stojí v nanovědě a v nanotechnologiích, je vynikající úroveň výzkumu a vývoje nezbytná, má-li být zajistěno, ze Evropa zůstane dlouhodobě konkurenceschopná. V tomto ohledu je nezbytná podpora VaV financováním z veřejných zdrojů, a stejně nezbytné je mít k disposici výzkumníky světové úrovně a zajistit konkurenci mezi výzkumnými týmy na evropské úrovni.

Současně je třeba znalosti vytvářené prostřednictvím VaV pomocí nanotechnologií převádět do inovačních výrobků a procesů, které budou schopny zlepsovat konkurenceschopnost evropského průmyslu. V této souvislosti je nutné nejen udrzet si vynikající úroveň ve VaV, nýbrz téz posilovat investování do VaV s relevancí pro průmysl a přitom posilovat VaV na úrovni Společenství i koordinaci politik jednotlivých států s cílem zajistit dosazení ,kritického mnozství".

3.1.1. Zvysování investic do znalostí pro zlepsení konkurenceschopnosti Evropy

Pro vytváření hodnot a nových pracovních míst na globalizovaném trhu a ve znalostní ekonomice má zásadní význam konkurenceschopnost při vytváření nových znalostí. Je pravda, ze evropský VaV musí být výtečný, ale měl by téz být dobře načasovaný a celkové náklady na jeho chod by měly být na úrovni konkurence, neboť jinak vzniká riziko, ze průmyslové činnosti se budou přemísťovat do oblastí, kde produkce znalostí probíhá z hlediska nákladů efektivněji. Dokázeme-li se postavit do čela při vytváření znalostí, bude mozno současný trend zvrátit a lákat průmyslová odvětví zalozená na znalostech do Evropy.

Vzniká zde riziko, ze evropské investování veřejných prostředků do VaV na úseku nanotechnologií bude v období nadcházejících pěti let výrazně nizsí nez investování nasich hlavních konkurentů. Stojíme tváří v tvář nebezpečí, ze ztratíme rychlost a spád, nedojde-li k podstatnému navýsení investic na evropské úrovni, a to alespoň k jejich ztrojnásobení do roku 2010, bereme-li v úvahu cíle formulované v Lisabonu. Takovéto investice by neměly být na úkor jiných programů VaV, nýbrz by měly být v souladu se zmíněným cílem ,3 %" [15] a měly by se soustředit na nejnáročnějsí aspekty, zejména na znalostní průmyslové inovace (,nanovýrobu"), na integraci uskutečňovanou na rozhraních makro-mikro-nano a na interdisciplinární (,konvergující") VaV. Uzitečná by mohla být téz vhodná synergie s evropskou strategií na úseku biologických věd a biotechnologií [16].

[15] ,More Research for Europe: Towards 3 % of GDP" (Více výzkumu Evropě: Na cestě ke 3 % HDP), COM(2002) s. 499 konečné znění

[16] ,Life Sciences and Biotechnology: A strategy for Europe" (Biologické vědy a biotechnologie: Strategie pro Evropu), COM(2002) s. 27

Investování do VaV je třeba zvýsit jak na úrovni Společenství, tak i na úrovni jednotlivých členských států takovými způsoby, aby se vzájemně doplňovalo a svými interakcemi posilovalo. Výzkumné projekty realizované ve spolupráci na evropské úrovni mají zásadní význam pro získání potřebných schopností a pro nahromadění kritického mnozství výsledků potřebného pro dalsí zvysování úrovně výzkumu. Je to zvlástě důlezité pro dosazení rychlého pokroku nanotechnologií uplatněním interdisciplinárního VaV. V tomto kontextu je třeba se soustředit na synergii výzkumu, infrastruktury a vzdělávání - ty jsou od sebe neoddělitelné. Takovýto systémový přístup oziví a posílí produkci znalostí a současně bude do Evropy vábit a v Evropě drzet ty nejlepsí odborníky, které ve VaV na úseku nanotechnologií pracují.

3.1.2. Výzkum na úrovni Společenství

Výzkum prováděný na úrovni Společenství, který probíhá v konkurenčním prostředí a za průhledných podmínek, je hlavním prostředkem stimulace a podpory VaV světové úrovně v Evropském výzkumném prostoru (European Research Area, ERA). Jednak vede ke sdílení znalostí, ale téz svádí dohromady ty nejlepsí týmy z různých oborů a vytváří rozhraní mezi průmyslem a vysokoskolskou sférou, čímz zajisťuje dynamický vstup do procesu mezidisciplinárního VaV, který je přínosný pro dalsí rozvoj nanotechnologií.

V rámcových programech EU jiz získal podporu značný počet výzkumných projektů zaměřených na nanotechnologie. I kdyz při zlepsování excelence ve VaV jiz bylo dosazeno výrazného pokroku, az 6. rámcový program uznává klíčovou úlohu nanotechnologií a soustředí činnosti VaV do jedné prioritní tématické oblasti, coz Komisi umozňuje řesit problém rozptylování, zdvojování a rozdrobování. Byly zavedeny dva nové nástroje, a sice integrované projekty (IP) a sítě excelence (Networks of Excellence, NE). Ty pak doplňuje cela řada dalsích nástrojů a akcí [17] včetně IP specificky určených pro MSP.

[17] Informace o kompletní skále nástrojů uzívaných pro 6. rámcový program je mozno nalézt na internetové adrese http://fp6.cordis.lu/fp6/home.cfm

Od vydání prvních výzev k podávání návrhů bylo jiz vybráno a projednáno přes 20 IP a NE se zaměřením na VaV v nanovědách a nanotechnologiích. Integrované projekty soustřeďují k určitému konkrétnímu cíli kritická mnozství zainteresovaných subjektů a finančních prostředků. Integrují veskeré technické i netechnické aspekty procesu VaV a dokází zajistit přechod od nanotechnologicky zaměřeného vědeckého bádání k vlastním nanotechnologiím tím, ze svedou dohromady sféru výzkumu s průmyslovou praxí.

Novou koncepci představují Evropské technologické platformy, kde je cílem dát dohromady vsechny zainteresované subjekty a dlouhodobě rozvíjet určitou společnou vizi, vytvářet mapy pro postup vpřed, zajisťovat dlouhodobé financování a realizovat promyslený přístup k řízení. Tato koncepce můze být příhodná tam, kde je třeba reagovat na potřebu zajistění vyssího stupně synergie a koordinace mezi jednotlivými aktéry v určité konkrétní oblasti techniky.

3.1.3. Koordinace politiky jednotlivých států

Politice jednotlivých států a regionů i jejich programům nálezí významné místo při financování evropského VaV na úseku nanotechnologií. Uznává se ovsem, ze kapacity jednotlivých států často nepostačují pro vytvoření center excelence na světové úrovni. Proto je naléhavě třeba tyto programy koordinovat tak, aby se vynakládané úsilí soustředilo do jednoho směru a aby se v rámci Evropského výzkumného prostoru zaměřilo k zajistění kritického mnozství a větsího dopadu na tři hlavní osy synergie: výzkum, infrastrukturu a vzdělávání.

Pro posílené uplatnění nanotechnologií v aplikacích a pro zvýsení a vyuzití mezioborové povahy VaV na úseku nanotechnologií je důlezité, aby národní programy rozvíjené v (často) různých oborech a jejich priority byly koordinovány tak, aby se vynakládané úsilí soustředilo na zajistění kritického mnozství v aplikovaném VaV a aby docházelo k promísení různých vědeckých odborností. To by mělo pomáhat při zajisťování rychlého uplatnění znalostí v inovacích ve vsech evropských regionech.

Iniciativy typu otevřené metody koordinace (OMC) [18]a ERA-NET [19] mohou stimulovat a podporovat koordinaci programů a společných aktivit uskutečňovaných na úrovni států nebo regionů a téz mezi různými evropskými organizacemi. Takové iniciativy mohou být téz doprovázeny vhodnými aktivitami zaměřenými na benchmarking jakozto prostředek měření dosazeného pokroku.

[18] Jak je stanoveno v závěrech předsednictva lisabonského zasedání Evropské rady z roku 2000 http://ue.eu.int/

[19] Viz http://www.cordis.lu/coordination/home.html

3.1.4. Mapy a předvídání

Tzv. ,mapy" rozvoje technologií poskytují prostředek, jak definovat a hodnotit pokrok dosahovaný na úseku nanotechnologií a jak sledovat jejich pronikání do vyzrálejsích fází průmyslového rozvoje. Proces sestavování těchto map je uzitečný jiz sám o sobě, neboť od vsech aktérů vyzaduje, aby ve vzájemné interakci promýsleli mozný dalsí vývoj a uvazovali o náročnosti jednotlivých úkolů, o dopadech a o budoucích potřebách. Avsak vseobecná mapa rozvoje nanotechnologií je nerealistická, protoze pole, které by měla pokrývat, je přílis siroké. Namísto toho by mapy měly být aplikovány na ta trzní odvětví, která dosáhla dostatečné vyzrálosti. Ve stádiu příprav se nachází několik map, do nichz jsou zařazovány cenné příspěvky ústavů jako např. Institute for Prospective Studies (Institut pro perspektivní studia, IPTS) fungujícího v rámci Společného výzkumného střediska (JRC).

Jakozto podpůrný prostředek vývoje map jako strategického nástroje pro utváření politiky sehrává významnou úlohu předvídání tím, ze předpovídá směry budoucího vývoje a umozňuje patřičné plánování. S ohledem na skutečnost, ze nanotechnologie v sobě obsahují rusivý potenciál, je to zvlástě důlezité vsude tam, kde je zapotřebí prozkoumávat mozné dopady na společnost. K tomuto účelu je třeba mít specifickou metodiku a vytváří se nezávislá skupina expertů EU na vysoké úrovni: ,Předvídání nové technologické vlny: konvergence nanotechnologií, biotechnologií a informačních technologií a jejich dopady na evropskou společnost a konkurenceschopnost".

Akce: Evropský výzkumný prostor se zaměřením na nanotechnologie

1. Má-li EU setrvat v popředí vědních oborů zaměřených na nanotechnologie a v popředí vývoje nanotechnologií jako takových, měla by posilovat podporu, kterou poskytuje VaV. Komise v rámci zajisťování synergií s programy bězícími na úrovni jednotlivých států vyzývá členské státy, aby:

(a) podstatně zvýsily investování veřejných prostředků do vědních oborů zaměřených na nanotechnologie a do nanotechnologií samých, přičemz toto zvysování by mělo probíhat koherentně a koordinovaně a mělo by s ohledem na závěry lisabonského jednání a na směrnou cílovou hodnotu ,3 %" do roku 2010 vzrůst na trojnásobek;

(b) podpořily vynikající úroveň vědeckých nanooborů účastí na činnostech rozvíjených v konkurenčním prostředí na celoevropské úrovni;

(c) posílily VaV na úseku nanotechnologií s cílem vytváření rentabilních aplikací a s důrazem na začlenění MSP;

(d) po dobu trvání přístího rámcového programu udrzovaly koncentraci činností VaV tak, aby bylo vytvořeno kritické mnozství a aby byly zajistěny synergické účinky mezi rozvojem nanooborů, nanotechnologiemi, souvisejícími inzenýrskými disciplinami a bezpečnostními aspekty;

(e) zajistily účinnou koordinaci národních programů;

(f) posilovaly činnosti zaměřené na tvorbu map a na předvídání na evropské úrovni za přispění center excelence a ústavů jako je IPTS.

3.2. Infrastruktura: Evropská ,centra excelence"

Pod pojmem infrastruktura máme na mysli prostředky a zdroje poskytující základní sluzby pro sféru výzkumu. Ty mohou být individuální (tj. poskytované v jednom místě), distribuované (tj. tvořené sítí distribuovaných zdrojů) nebo virtuální (tj. sluzby poskytované elektronickou cestou). Moderní zařízení a přístrojové vybavení má pro rozvoj nanotechnologií rostoucí význam, mj. téz proto, aby ukázalo, zda je příslusný VaV schopen převodu na potenciálně hodnototvorné produkty a procesy.

Pro urychlení vývoje vědních nanooborů i nanotechnologií mají zásadní význam investice do siroké palety pokročilých prostředků a zařízení, přístrojů a výbavy. Z jejich interdisciplinární a komplexní povahy vyplývá, ze o investice do takovéto infrastruktury se často budou muset dělit organizace na místní, regionální, celostátní a privátní úrovni. Je uzitečné si tuto infrastrukturu roztřídit do tří odlisných úrovní investování:

- investice ve výsi do několika desítek milionů EUR, typicky uskutečňované na místní nebo regionální úrovni, například Střediska interdisciplinárního výzkumu nanotechnologií (Interdisciplinary Research Centres in Nanotechnology) ve Velké Británii a Střediska nanotechnologické kompetence (Competence Centres for Nanotechnology) utvářená v Německu;

- investice ve výsi do 200 mil. EUR, typicky uskutečňované na úrovni států, kde jako dobré příklady mohou poslouzit MINATEC ve Francii, IMEC v Belgii a MC2 ve Švédsku, které se jiz staly věhlasnými středisky v evropském i celosvětovém měřítku;

- investice přesahující 200 mil. EUR, pro které specificky orientované ústavy, prostředky a zařízení v takovém rozměru dosud v EU neexistují, ale jiz vznikají ve třetích zemích [20].

[20] Příkladem je ,California Nanosystems Institute" rozvíjený za přispění investic ve výsi přiblizně 300 mil. $ z federálních fondů, fondů jednotlivých států USA a soukromých fondů (viz http://www.cnsi.ucla.edu/mainpage.html)

Dnesní infrastruktura ne vzdy vyhovuje pozadavkům průmyslu. Tato neshoda můze spočívat v rozdílech v řízení, v rozdílech zeměpisných nebo se týkat snadnosti přístupu či obtízného dosahování dohody o podmínkách zajistění práv na dusevní vlastnictví. Řesení typu ,otevřených laboratoří" se snadným přístupem pro průmysl se vyskytují velice zřídka, ale je jich velice zapotřebí. Zejména MSP mají často nedostatek kapitálu a takový přístup by jim mohl značně pomoci urychlit proces VaV a zkrátit dobu do uvedení na trh.

3.2.1. Nová ,centra excelence" pro Evropu

Naléhavě je zapotřebí infrastruktury světové úrovně pro nanovědy a nanotechnologie evropské dimenze a evropského zaměření (,center excelence"). Krom toho, ze taková infrastruktura zajistí přístup k zařízením nejvyssích parametrů, která nemusí být lokálně k disposici, mohla by rovněz pokrývat vsechny aspekty interdisciplinárního VaV, vzdělávání a konstrukce i stavby prototypů. Téz by mohla zahrnovat partnerství státního a soukromého sektoru a slouzit jako inkubátor pro nově začínající a osamostatněné podniky.

Pro dosazení potřebného kritického mnozství potřebujeme své zdroje soustředit v omezeném počtu infrastruktur na území Evropy. Mezi odvětví, kterým mohou prospět vzájemné synergické efekty, patří nanoelektronika, nanobiotechnologie a nanomateriály. Proti potřebě co největsího omezení fragmentace a zdvojování je vsak třeba postavit význam zajistění konkurence a tudíz vynikající úrovně VaV.

Je třeba dosáhnout patřičné rovnováhy mezi infrastrukturou na evropské úrovni, na úrovni jednotlivých států a na úrovni regionální. V dlouhodobém výhledu můze být rozvoj celé řady středisek nebo středisek rozčleněných do více lokalit významným prostředkem pro uchování nálezité úrovně konkurence. Cenné vstupy pro zajistění optimálního přístupu mohou poskytnout evropské technologické platformy spolu s takovými orgány, jako je evropské strategické fórum pro infrastrukturu výzkumu (European Strategy Forum on Research Infrastructure, ESFRI) .

3.2.2. ,Iniciativa pro růst"

Sdělení nazvané ,Evropská iniciativa pro růst, investice do sítí a znalostí k posílení růstu a zaměstnanosti" [21] obsahuje návrh iniciativy se sirokým záběrem, sestavený ve spolupráci s Evropskou investiční bankou (EIB). Pro uvedení akce do pohybu byl navrzen ,Program rychlého rozběhu", pro který se očekává sdruzené financování hlavně bankovními půjčkami (prostřednictvím iniciativy EIB nazvané ,Inovace 2010") a ze soukromých (průmyslových) zdrojů.

[21] ,A European initiative for growth: Investing in networks and knowledge for growth and jobs" (Evropská iniciativa zaměřená na růst: Investování do sítí a znalostí k zajistění růstu a pracovních míst) COM(2003) 690

Infrastruktura pro nanoelektroniku je jednou z investičních oblastí pro první vlnu navrhovaných projektů ,Rychlého rozběhu". Jednou z dalsích oblastí je nová generace laserů (např. lasery s volnými elektrony), které například potenciálně mohou snímat ,fotografické" záběry zachycující atomární strukturu jednotlivých molekul. Taková zařízení mají nesmírnou cenu pro rozvoj nanovědy i nanotechnologií a je třeba usilovat o uplatnění synergických účinků s jinými akcemi na evropské úrovni i na úrovni jednotlivých států.

Akce: Infrastruktura

2. Infrastruktura světové úrovně (,centra excelence") s evropským rozměrem a zaměřená na evropské zájmy je klíčová pro posilování konkurenceschopnosti EU v nanovědách a ve VaV na úseku nanotechnologií. Komise vyzývá členské státy, aby

(a) rozvinuly soudrzný systém vytvářející infrastrukturu VaV, který bude brát ohledy na potřeby vsech aktérů a zejména bude rozvíjet synergie se vzděláváním;

(b) podnikly opatření pro maximalizaci přidané hodnoty stávající infrastruktury, berouce v úvahu potřeby průmyslu a zejména MSP.

Komise zdůrazňuje, ze je zapotřebí

(c) zkoumat a mapovat stávající infrastrukturu s cílem určit nejnaléhavějsí potřeby tak, aby mohlo dojít k urychlení pokroku v nanotechnologiích a zejména na úseku interdisciplinárního VaV;

(d) v případě potřeby vybudovat novou, pro nanotechnologie vyhrazenou infrastrukturu na evropské úrovni, která dokáze soustředit dostatečné ,kritické mnozství" a bude brát ohledy na potřeby průmyslu;

(e) prosetřit moznosti zajistění finanční synergie s Evropskou investiční bankou, Evropským investičním fondem a Strukturálními fondy.

3.3. Investování do lidských zdrojů

Aby bylo mozno potenciál nanotechnologií vyuzít, potřebuje EU mnozství výzkumných pracovníků a inzenýrů činných v interdisciplinárních oborech, kteří dokází produkovat nové znalosti a následně pak zajistit jejich převod do průmyslové praxe. K řádnému vyhodnocování a zvládání rizik, která nanotechnologie mohou představovat pro lidské zdraví, potřebuje EU rovněz kvalitně vyskolené a vycvičené toxikology a posuzovatele rizik. Nanotechnologie jako pole nové a dynamické nám dává nádhernou moznost získat pro zivotní dráhu ve výzkumu větsí počty mladých vědeckých pracovníků a dalsího odborného personálu.

Podle nedávné zprávy [22] připadá v Evropě 5,68 aktivních výzkumníků na kazdých 1000 pracovně činných osob, kdezto v USA jich je 8,08 a v Japonsku 9,14. Kdyz vezmeme v úvahu počty pracovníků spojené s dosazením cílové hodnoty 3 % podle závěrů lisabonského zasedání do roku 2010, lze předpokládat, ze bude třeba jestě přiblizně 1,2 milionu dalsích pracovníků pro sektor evropského výzkumu (do čehoz je započteno 700 tisíc výzkumníků) [23]. Nejdůlezitějsí je, aby byla podniknuta opatření pro získání výzkumných pracovníků a pro jejich udrzení v Evropě, včetně nedostatečně vyuzívaného potenciálu mezi zenami.

[22] Publikace Evropské komise ,Key Figures 2003-2004" (Klíčové údaje 2003-2004) z roku 2003, s. 44. Hodnota uváděná pro EU platí pro rok 2001, hodnota uváděná pro USA platí pro rok 1997 a hodnota uváděná pro Japonsko platí pro rok 2002

[23] ,Investing in research: An action plan for Europe" (Investování do výzkumu: Akční plán pro Evropu) COM(2003) 226

3.3.1. Jak pro ,nano" získávat mladé

Podstatnou slozkou zde prezentovaného přístupu je podněcovat mladsí generaci jiz od raného mládí k účasti na diskusích o vědě. Z individuálních zkuseností je známo, ze pravděpodobnost, s jakou si někdo zvolí zivotní dráhu ve vědě, velkou měrou závisí na tom, jak mu jeho učitelé ve skole, rodiče a také sdělovací prostředky - jak to řekl drzitel Nobelovy ceny Richard Feynman - dokázali předat radost z objevování. Jednoduché nanotechnologické koncepce je mozno uvádět pomocí praktických vědeckých pokusů a ukázek.

Nanotechnologie se dobře hodí pro středoskolskou výuku, protoze se často vyučuje v integrovaném pojetí a ne v závislosti na jednotlivých oborech. Klíčové vsak je, aby mladsí generace nejen získala porozumění pro výzkum, nýbrz také aby pochopila, co vlastně výzkumníci dělají. To by mělo studentům pomáhat při informovaném výběru tím, ze výzkum bude prezentován jako mozná budoucí zivotní dráha, která nabízí vzrusení, odpovědnost i mnoho přílezitostí. Cenné jsou iniciativy jako například ,Evropský rok výzkumných pracovníků" [24].

[24] ,Researchers in the European Research Area: One profession, multiple careers" (Vědečtí pracovníci v Evropském výzkumném prostoru: jedno povolání, mnohé zivotní dráhy) COM(2003) 436

3.3.2. Překonávání hranic oborů

Vysoké skoly při rozvoji znalostí v Evropě sehrávají ústřední úlohu [25]. Nanotechnologie kladou velký důraz na interdisciplinární přístup. Dokázeme si představit vysokoskolské předměty, ve kterých studenti nadále získávají základní vzdělání v celé řadě disciplin bez ohledu na to, ve kterém konkrétním oboru nakonec hodlají skolu absolvovat. Tím by mělo být zajistěno, ze se budoucí generace nanotechnologů bude skládat ze specialistů přístupných myslenkám odjinud, kteří se dokází spojit se svými kolegy z jiných disciplin. Praktické ,učení výzkumem" by se mohlo stát podstatným prvkem nanotechnologie.

[25] ,The role of universities in the Europe of knowledge" (Úloha vysokých skol ve znalostní Evropě) COM(2003) 58

Pro nanotechnologie by se mělo uvazovat o nových formách vzdělávání, překračujících tradiční hranice disciplin, aby poskytovaly cílenou interdisciplinární výuku na světové úrovni ve vysokoskolském i v postgraduálním studiu. Mělo by se uvazovat téz o nových přístupech, které zajistí prostředky k vydobytí financí z veřejných i soukromých zdrojů, spolu s jinými formami spolupráce akademické a průmyslové sféry (např. akademické ,nově rozbíhané" podnikání a ,univerzity rizikového kapitálu"). Mohlo by to být v kontextu evropských ,center excelence" (viz Akce 2), coz by studentům poskytovalo ideální přílezitost, jak nabývat praktických zkuseností s nejmodernějsím výzkumem.

3.3.3. Podnikatelsky zalození výzkumní pracovníci a inzenýři

Pracovní uplatnění ve výzkumu si v poslední době získává pozornost na celoevropské úrovni a do popředí je vyzdvihována řada slabin, ke kterým patří: způsoby náboru, pracovní podmínky a rozdíly v moznostech, které se při profesním postupu nabízejí muzům a zenám [26]. Zejména překázky kladené mobilitě výzkumných pracovníků a inzenýrů při přechodech z výzkumu do průmyslu a zpět (tj. posuzování profesní úspěsnosti na základě publikací nebo patentů) vyvolávají obavy a mohou být ke skodě transferu technologií a inovací na úseku nanotechnologií.

[26] ,Researchers in the European Research Area: One profession, multiple careers" (Vědečtí pracovníci v Evropském výzkumném prostoru: jedno povolání, mnohé zivotní dráhy) COM(2003) 436

Názor, ze vzdělávání končí tam, kde začíná zaměstnání, je při zaměření na dynamickou znalostní společnost kontraproduktivní. Řesení nabízí akční plán dovedností a mobility [27]. Nanotechnologie představují dynamický obor, který vyzaduje neustálé vzdělávání, aby bylo mozno sledovat nejnovějsí vývoj. S postupným přiblizováním nanotechnologií k trhu nabývá na důlezitosti potřeba skolení na pomoc začínajícím a osamostatňujícím se novým podnikům, řízení různých druhů portfolia dusevního vlastnictví, bezpečnost a zlepsování pracovních podmínek (včetně zdraví a bezpečnosti při práci) i prohlubování jiných doplňkových znalostí a dovedností, aby bylo zajistěno, ze novátoři budou mít lepsí pozici při získávání finančních prostředků a při uplatňování svých iniciativ.

[27] ,Making a European area of lifelong learning a reality" (Praktické uskutečňování Evropského prostoru celozivotního vzdělávání) COM(2001) 678 a Akční plán Evropské komise zaměřený na znalosti a mobilitu COM(2002) 72

Akce: Investování do lidských zdrojů

3. Komise vyzývá členské státy k přispění na těchto úsecích:

(a) zjisťování potřeb vzdělávání na úseku nanotechnologií a nabízení příkladů osvědčených postupů a/nebo výsledků pilotních studií;

(b) podpora přípravě a realizaci nových učebních předmětů a osnov, skolení učitelů a vzdělávací materiály podporující interdisciplinární přístupy k nanotechnologiím při normálním i při postgraduálním studiu;

(c) začleňování doplňkových znalostí do postgraduálního studia a do celozivotního vzdělávání, např. podnikatelské znalosti, otázky zdraví a bezpečnosti při práci, patentování, mechanismy osamostatňování nového podnikání, komunikace atd.

Komise zde shledává přílezitost

(d) ověřovat schůdnost výzev k podávání ,společných návrhů Marie Curieové" [28] v oblastech nanovědy a nanotechnologií;

[28] Viz http://europa.eu.int/mariecurie-actions

(e) zalozit ,Evropskou cenu pro nanotechnologie", která by přispívala k povzbuzování interdisciplinárního a podnikatelského ducha výzkumných pracovníků.

3.4. Průmyslové inovace, od poznatků k technologiím

Na dnesním globalizovaném trhu hospodářská úspěsnost stále více závisí na vytváření znalostí i na jejich správě a vyuzívání. Mají-li být produkovány znalosti, je třeba investovat do VaV. Průmyslové inovace zase naopak vyzadují znalosti, mají-li vytvářet hmotný prospěch. Takto se kruh uzavírá a do VaV je mozno vkládat nový soukromý kapitál.

Jak můze evropský průmysl tězit z úspěchů nanooborů nasí vědy a realizovat produkty a sluzby, které vytvářejí nové hodnoty? Schopnost odblokovat potenciál těchto znalostí prostřednictvím nanotechnologií je klíčová tím, ze dává nové podněty průmyslovým oborům, které jiz v náročném mezinárodním prostředí nebyly konkurenceschopné, a ze rozvíjí nová odvětví evropského průmyslu na bázi znalostí.

Je zapotřebí integrovaného přístupu k inovační politice [29] a tento přístup bude rozvíjen v rámci nadcházejícího akčního plánu inovací [30]. Nehledě na společné činitele [31] klíčové pro veskerý VaV, mezi něz patří fungující trhy, na kterých se uplatňuje konkurence, fiskální politika podporující inovace, finanční nástroje [32], kvalifikovaní pracovníci, partnerství veřejného a soukromého sektoru a infrastruktura, musí nanotechnologie věnovat pozornost třem dalsím faktorům, kterými jsou patentování zásadních poznatků, otázky předpisů a metrologie.

[29] ,Innovation policy: updating the Union's approach in the context of the Lisbon strategy" (Politika na úseku inovací: aktualizace přístupu Evropské unie v kontextu lisabonské strategie) COM(2003) 112

[30] Viz http://europa.eu.int/comm/enterprise/innovation/index.htm

[31] Viz např. ,Investing in research: An action plan for Europe" (Investování do výzkumu: Akční plán pro Evropu) COM(2003) 226

[32] Viz např.. ,Access to finance of small and medium-sized enterprises" (Přístup malých a středních podniků k financování) COM(2003) 713

3.4.1. Přílezitosti dnesního průmyslu a jeho náročné úkoly

Nanotechnologie nabízejí podnikům velké přílezitosti, jak realizovat postupné i zásadní inovace. Zároveň představují pro mnohé podniky riziko, ze jejich potenciál včas nerozpoznají a ztratí konkurenceschopnost. To, ze v Evropě chybí silná kultura podpory a podněcování ochoty přebírat na sebe podnikatelská rizika v oblastech jako jsou nanotechnologie, můze být rozhodujícím faktorem, spolu s příznivými rámcovými podmínkami pro uskutečňování inovací.

Evropský průmysl funguje ve vysoce konkurenčním prostředí. Z různých důvodů mohou jeho odvětví trpět nedostatkem kapitálu, takze mohou věnovat pouze omezené zdroje na VaV a na inovace. Údaje z poslední doby ukazují, ze celkově činí podíl soukromého investování do VaV v EU 1,09 % HNP v porovnání s podílem 1,85 % v USA a 2,2 % v Japonsku [33]. Pro nanotechnologie sice takové údaje nejsou k disposici, ale je mozno předpokládat, ze podíl průmyslového investování je v Evropě téz úměrně nizsí nez v USA nebo v Japonsku.

[33] Publikace Evropské komise ,Key Figures 2003-2004" (Klíčové údaje 2003-2004) z roku 2003

3.4.2. Vznik podniků a rizikový kapitál v oblasti nanotechnologií

Větsina oblastí nanotechnologie se nachází v raném stádiu svého vývoje a úspěsní výzkumníci se často stávají podnikateli a rozbíhají začínající firmy. Ze stovek takovýchto firem zalozených během posledních let jich polovina sídlí v USA, kdezto v EU jich sídlí čtvrtina [34]. Vezme-li se v úvahu, ze zhruba dvě třetiny zaměstnanosti v Evropě zajisťují MSP, je evidentní, ze je třeba více usilovat o to, aby se vytváření nových, inovačních podniků dostalo větsích pobídek [35].

[34] ,Little science, big bucks" (Vědy málo, dolarů hodně), Nature Biotechnology, sv. 21, č. 10, říjen 2003, s. 1127

[35] ,Action Plan: The European Agenda for Entrepreneurship" (Akční plán: Evropská agenda podnikavosti a podnikání) COM(2004) 70

Banky a investoři rizikového kapitálu si velmi vybírají, nez nabídnou zejména rizikový kapitál do oblastí, které vnímají jako zatízené velkými technickými riziky, nejistotou ohledně doby potřebné do uvedení na trh nebo které by mohly mít negativní etické, zdravotní nebo ekologické důsledky. Normálně je zapotřebí mít k průkazu vlastnictví znalostí patenty a noví podnikatelé musí nejen být na spici vývoje nanotechnologií, nýbrz také musí tyto své znalosti spojovat s podnikatelským postřehem a zběhlostí ve strategii podnikání.

Noví podnikatelé si často stězují, ze jim je nabídnut úvěr (namísto podnikatelského tj. rizikového kapitálu), ale ze se jim nedostane zádné podpory na úseku řízení - to vnímají jako něco, co je vystavuje zvýsenému nebezpečí a riziku. Přes technologickou úspěsnost mohou nově zakládané podniky selhat, nedokází-li vyrovnat příjmy a výdaje - projít takzvaným ,údolím smrti". Tento problém můze být akutní právě u nanotechnologií, kde proces VaV vyzaduje dlouhodobé nasazení. V tomto kontextu můze sehrát významnou úlohu Evropská investiční banka (EIB) tím, ze poskytne půjčky a posílí kapitálovou základnu nanotechnologicky orientovaných podniků.

3.4.3. Patentování

Prokázání vlastnických práv k dosazeným poznatkům ochranou dusevního vlastnictví má zásadní důlezitost pro uchování konkurenceschopnosti průmyslu jak z hlediska jeho schopnosti přilákat počáteční investice, tak i z hlediska zajistění výnosů do budoucna. Počty patentů orientovaných na nanotechnologie neustále rostou jiz od počátku 80. let. Společná správa práv k dusevnímu vlastnictví můze být na úsecích jako jsou nanotechnologie náročná, neboť jejich mezioborová povaha zde svádí dohromady výzkumné pracovníky a pracovníky průmyslu s různými profesními kulturami a postoji.

Nanotechnologie díky velkému důrazu, který kladou na znalosti, vyvolávají zásadní otázky ohledně toho, co by mělo být a co by naopak nemělo být patentovatelné (např. na úrovni jednotlivých molekul). Dosazení dohody o koncepcích a definicích na evropské a v ideálním případě na celosvětové úrovni sehraje významnou úlohu pro zachování důvěry investorů a pro vyhnutí se deformacím plynoucím z místně odlisného posuzování nebo odlisných výkladů práv k dusevnímu vlastnictví.

3.4.4. Předpisy

Patřičná a včasná regulace na úsecích veřejného zdravotnictví, ochrany spotřebitelů a ochrany zivotního prostředí má zásadní význam a téz zajistí důvěru spotřebitelů, pracovníků a investorů. Co nejvíce by mělo být vyuzíváno stávajících předpisů. Avsak zvlástní povaha nanotechnologií vyzaduje, aby tyto předpisy byly znovu přezkoumány a podle potřeby revidovány. Měli bychom zvolit aktivní přístup. Pokrok vědeckých poznatků v nanooborech, který přinásí VaV uskutečňovaný na celoevropské úrovni i v jednotlivých státech, by měl tvořit základnu pro dalsí kroky v tomto směru.

Harmonizovaná legislativa vedle toho, ze zajisťuje konzistenci a brání deformacím trhu, sehrává klíčovou úlohu tím, ze minimalizuje rizika a zajisťuje ochranu zdraví a prostředí. Stávající předpisy se velmi často opírají o parametry, které se mohou pro některé nanotechnologické aplikace, jako jsou například volné nanočástice, ukázat jako nevhodné. Například prahové hodnoty se často definují pomocí výrobních objemů nebo hmotností, při jejichz nedosazení můze být určitá látka z působnosti předpisu vyňata. Relevanci takovýchto prahových hodnot bude třeba znovu prosetřit a v případě potřeby je změnit.

3.4.5. Metrologie a normy

Aby se zajistilo, ze EU bude moci komerční potenciál nanotechnologií realizovat, budou průmysl a společnost potřebovat spolehlivé a kvantitativní charakterizační prostředky a téz měřicí metody, které budou oporou konkurenceschopnosti a spolehlivosti budoucích výrobků a sluzeb. Pro usnadnění rychlého vývoje těchto technologií a k tomu, aby uzivatelé získali potřebnou důvěru v jejich provozní a výrobkové parametry, je třeba vyvinout příslusnou metrologii a normy.

Nanotechnologie vyzadují i nové měřicí metody, přičemz jde o velice náročnou oblast. V nanoměřítku se nesnadno odstraňují rusivé účinky měřicích přístrojů na vlastní měření. V některých oblastech metrologické nástroje v současnosti prostě nejsou k disposici. Před vlastní normalizací je zapotřebí výzkumných a vývojových prací, které musí přihlédnout k potřebám průmyslu, pokud jde o rychlost měření a o otázky kontroly. Evropský výbor pro standardizaci (CEN) [36] nedávno zahájil činnost pracovní skupiny pro nanotechnologie.

[36] Dalsí informace je mozno nalézt na internetové adrese http://www.cenorm.be/ (Resoluce CEN BT C005/2004)

Akce: Průmyslové inovace, od poznatků k technologiím

4. Evropská komise, zdůrazňujíc přínosy koordinovaného přístupu k podněcování inovací a podnikatelských aktivit na poli nanotechnologií v Evropě,

(a) vyzývá členské státy k zajistění takových podmínek, které budou podporovat investice průmyslu a nových inovačních podniků do VaV v souladu s cíli stanovenými na zasedání v Lisabonu;

(b) zdůrazňuje potřebu prohlubovat zkoumání hledisek a podmínek úspěsného průmyslového vyuzití nanotechnologií;

(c) vybízí Evropskou investiční banku a Evropský investiční fond, aby přispěly k posilování kapitálové základny inovací na poli nanotechnologií, a vyzývá členské státy, aby přezkoumaly vyuzívání Strukturálních fondů na iniciativy VaV na regionální úrovni;

(d) povazuje silný, harmonizovaný a dostupný rámec zajisťování práv k dusevnímu vlastnictví za zásadní pro podporu transferu technologií a inovací;

(e) vyzývá členské státy k zajistění těsnějsí spolupráce patentových úřadů s cílem vybudovat účinnějsí celosvětový systém patentové ochrany [37];

[37] Viz závěrečné komuniké z jednání Výboru OECD pro vědeckotechnickou politiku na ministerské úrovni, 29.-30. ledna 2004 (viz http://www.oecd.org/)

(f) vybízí členské státy, aby provedly revizi stávající legislativy tak, aby byly vzaty v úvahu veskeré specifické prvky nanotechnologií, a aby přijaly společný evropský přístup;

(g) vybízí členské státy, aby posilovaly a koordinovaly činnosti na úsecích metrologie, standardizace a normalizace a tím posílily konkurenceschopnost evropského průmyslu.

3.5. Začlenění celospolečenské dimenze

Někteří lidé sféru vědy kritizují za to, ze je přílis vzdálena mechanismům demokracie a chybí jí pochopení veřejnosti, veřejné vnímání bilance rizik a přínosů a účast veřejnosti s mozností kontroly. I kdyz potenciální vyuzití nanotechnologií můze zlepsit kvalitu zivota, můze být jako u kazdé nové technologie spojeno i s určitými riziky. To by mělo být otevřeně přiznáno a prozkoumáno. Současně je třeba řádně posoudit, jak veřejnost nanotechnologie a jejich rizika vnímá, a tyto problémy řesit.

Je v obecném zájmu zaujmout aktivní postoj, plně integrovat celospolečenské úvahy do procesu VaV a přitom zkoumat jeho přínosy, rizika a hlubsí smysl pro společnost. Jak jiz bylo uvedeno [38], je třeba toto uskutečnit co nejdříve a nečekat jen na dodatečné uznání těchto skutečností. V tomto ohledu je slozitá a neviditelná povaha nanotechnologie výzvou těm, kdo pracují na poli informování o výsledcích vědy a ozřejmování rizik.

[38] Viz např. ,Nanotechnology: Revolutionary opportunities & societal implications" (Nanotechnologie: Revoluční přílezitosti a dopady na společnost), 3. Společný seminář EC-NSF o nanotechnologiích, Lecce, Itálie (2002), a ,The social and economic challenges of nanotechnology" (Společenské a hospodářské výzvy nanotechnologie), ESRC, Velká Británie (2003)

3.5.1. Zodpovědný vývoj nanotechnologií

Je třeba respektovat etické principy a tam, kde je to zapotřebí, je prosazovat legislativními nástroji. Tyto principy jsou vtěleny do Evropské charty základních práv [39] a dalsích evropských i jiných mezinárodních dokumentů [40]. Téz by měl být brán ohled na názor evropské skupiny pro etiku (European Group of Ethics, EGE) [41], která zkoumá etické aspekty lékařských aplikací souvisejících s nanotechnologiemi.

[39] Viz http://www.europarl.eu.int/charter/default_en.htm

[40] Viz http://europa.eu.int/comm/research/science-society/ethics/legislation_en.html

[41] Viz http://europa.eu.int/comm/european_group_ethics/index_en.htm

Dále sem patří základní etické hodnoty jako zásada respektování důstojnosti, zásada individuální autonomie, zásada spravedlnosti a dobročinnosti, zásada svobody bádání a zásada proporcionality. Je třeba pochopit, ze tyto zásady platí pro aplikace zaměřené na lidi i pro aplikace, které na lidi přímo zaměřeny nejsou. Vedle toho se u některých aplikací, např. u miniaturizovaných čidel, mohou projevovat specifické důsledky z hlediska ochrany soukromí a osobních dat.

Je nezbytné zajistit otevřený, vysledovatelný a ověřitelný vývoj nanotechnologií, který bude probíhat na základě zásad demokracie. Přes některá volání po uvalení moratoria na nanotechnologické výzkumy je Komise přesvědčena, ze by to bylo velice kontraproduktivní. Kromě toho, ze by se tím společnosti upírala moznost přístupu k eventuálním přínosům, mohlo by to vést k vytváření ,technologických rájů", tj. míst, kde by výzkum mohl probíhat v zónách nepodléhajících regulačnímu rámci za podmínek umozňujících jeho zneuzití. Z toho by vyplývala nase neschopnost sledovat postup vývoje a intervenovat, coz by mohlo vést k jestě horsím následkům. Princip prevence [42] v té formě, jak je dosud vyuzíván, by bylo mozno aplikovat v případech odhalení reálných a závazných ohrození.

[42] ,Communication from the Commission on the Precautionary Principle" (Sdělení Komise o principu prevence) COM(2000) 1

3.5.2. Informace, komunikace a dialog: Jak pochopit neviditelné

,Co jsou to nanotechnologie?" Anketa, do které bylo v roce 2001 zahrnuto přes 16 000 osob [43], ukázala, ze chápání nanotechnologií je na nízké úrovni. Jelikoz jsou slozité a uplatňují se v měřítku, které je neviditelné, mohou nanotechnologie představovat pojem, který veřejnost chápe jen nesnadno. Tiskové titulky např. o nanorobotech, kteří se sami rozmnozují, coz je jedna z věcí, jez momentálně dalece přesahují nase moznosti, o nichz se vsak hovoří, jakoby se jednalo o bezprostřední hrozbu, ukazují, ze o současném nanotechnologickém výzkumu a jeho mozných vyuzitích je naléhavě zapotřebí poskytovat informace. Výtečným příkladem, jak lze zvýsit povědomí veřejnosti i nanotechnologiích, je tzv. ,nanonáklaďák" [44].

[43] Eurobarometr Evropské komise - ,Europeans, Science and Technology" (Evropané, věda a technika) 55.2, prosinec 2001

[44] Dalsí informace jsou k disposici na internetové adrese http://www.nanotruck.net.

Pokud nebudeme vázně usilovat o efektivní komunikaci, mohou se inovace na poli nanotechnologií setkávat u veřejnosti s nespravedlivými odsudky. Nezbytný je efektivní obousměrný dialog, při kterém budou vzaty v úvahu náhledy siroké veřejnosti a který by také mohl ovlivňovat rozhodování o politice VaV [45]. Důvěra veřejnosti a přijetí nanotechnologií bude klíčové pro jejich dalsí vývoj v dlouhodobém výhledu a umozní nám tězit z jejich potenciálních přínosů. Je evidentní, ze věda se bude muset naučit lépe komunikovat.

[45] ,Science and Society - Action plan" (Věda a společnost - akční plán), COM(2001) 714

Akce: Začlenění celospolečenské dimenze

5. Komise, zdůrazňujíc potřebu věnovat patřičnou pozornost celospolečenským aspektům nanotechnologií,

(a) vyzývá členské státy k otevřenému a aktivnímu přístupu k řízení VaV na úseku nanotechnologií, aby se zajistilo informování veřejnosti a aby se získala její důvěra;

(b) podporuje dialog s občany/spotřebiteli EU s cílem podpory dobře informovaného rozhodování o VaV na úseku nanotechnologií na základě nestranných informací a výměny názorů;

(c) stvrzuje své odhodlání řídit se etickými principy, aby se zajistilo, ze VaV na úseku nanotechnologií bude probíhat zodpovědně a průhledně.

4. Veřejné zdraví, bezpečnost, ochrana zivotního prostředí a ochrana spotřebitele

Ruku v ruce s VaV a technickým pokrokem musí jít vědecké prosetření a posouzení mozných ohrození zdraví a zivotního prostředí ze strany nanotechnologií. Pracuje se na některých cílených studiích k posouzení potenciálních rizik, která jsou rovněz prosetřována v rámci projektů IP a NE, které na úseku nanotechnologií bězí jako součást 6. rámcového programu. Neočekávané chování se můze projevit například u nanočástic z důvodu jejich malých rozměrů [46]. Výsledkem mohou být specifické problémy například při výrobě, likvidaci, manipulaci, skladování a dopravě. Zde je třeba provádět VaV ke stanovení relevantních parametrů a podle potřeby připravovat předpisy, přičemz je nutno brát v úvahu kompletní řetězec aktérů počínaje výzkumníky a konče výrobními pracovníky a spotřebiteli. Tento VaV musí rovněz brát ohled na dopady nanotechnologií během celého jejich zivotního resp. provozního cyklu, například pouzitím tzv. nástrojů pro posuzování cyklu zivotnosti. Jelikoz tyto otázky jsou předmětem zájmu vsude ve světě, bylo by výhodné získávané poznatky soustavně shromazďovat do společného fondu na mezinárodní úrovni.

[46] Viz např. projekty financované ES: Nanopatologie - ,The role of nano-particles in biomaterial-induced pathologies" (Úloha nanočástic u patologických stavů indukovaných biomateriály) (QLK4-CT-2001-00147); Nanoderm - ,Quality of skin as a barrier to ultra-fine particles" (Kvalita pokozky jakozto bariéry proti průniku částic nesmírně malých velikostí) (QLK4-CT-2002-02678); Nanosafe - ,Risk assessment in production and use of nano-particles with development of preventive measures and practice codes" (Posuzování rizik při produkci a vyuzívání nanočástic ve vývoji preventivních opatření a pracovních kodexů) (G1MA-CT-2002-00020)

Obecněji řečeno vyzaduje veřejné zdraví i ochrana prostředí a spotřebitele, aby vsichni, kdo se podílí na vývoji nanotechnologií -- včetně výzkumníků, vývojářů, výrobců a distributorů -- řesili jakákoliv mozná rizika předem a co nejdříve, vycházejíce ze spolehlivých vědeckých údajů a analýz a vyuzívajíce patřičných metodických nástrojů. To představuje určitou výzvu, protoze předpovídání vlastností produktů zalozených na vyuzití nanotechnologií je nesnadné, jelikoz vyzaduje, aby byla brána v potaz jak klasická fyzika, tak i kvantově mechanické efekty. V mnoha ohledech je mozno ,sestrojování" látky za pomoci nanotechnologie připodobnit vytváření nové chemikálie. Výsledkem je, ze řesení rizik, která nanotechnologie mohou představovat pro zdraví obyvatel, zivotní prostředí a spotřebitele si vyzádá vyhodnocování mozného opětného vyuzití stávajících dat a produkci nových dat specifických pro nanotechnologie k otázkám toxikologickým a ekotoxikologickým (včetně reakcí na obdrzené dávky a údajů o expozicích). To také vyzaduje zkoumání a podle potřeby přizpůsobování metod posuzování rizik. V praxi řesení potenciálních rizik spjatých s nanotechnologiemi vyzaduje zařazení postupů pro posuzování rizik do vsech stádií cyklu zivotnosti nanotechnologických produktů.

Akce: Veřejné zdraví, bezpečnost, ochrana zivotního prostředí a ochrana spotřebitele

6. Na podporu vysoké úrovně veřejného zdraví i ochrany prostředí a spotřebitelů Komise zdůrazňuje tyto potřeby:

(a) rozpoznat a řesit otázky bezpečnosti (skutečné nebo takto vnímané) v co nejranějsí fázi;

(b) posilovat podporu integrace zdravotnických, ekologických, rizikových a dalsích souvisejících aspektů do činností VaV spolu s uskutečňováním konkrétních studií;

(c) podporovat sběr toxikologických a ekotoxikologických dat (včetně údajů o odezvách na obdrzené dávky) a vyhodnocovat potenciální expozice člověka i prostředí.

Komise vyzývá členské státy, aby podporovaly:

(d) přizpůsobování postupů posuzování rizik podle potřeby tak, aby byly brány v úvahu specifické otázky související s nanotechnologickými aplikacemi;

(e) integraci posuzování rizik pro lidské zdraví, zivotní prostředí, spotřebitele a pracovníky ve vsech stádiích zivotního cyklu této technologie (včetně koncepcí, VaV, výroby, distribuce, pouzití a likvidace).

5. dalsí krok: mezinárodní spolupráce

Klíčovým kladem při zajisťování postupu VaV je mezinárodní spolupráce. Například 6. rámcový program se otevírá světu, neboť dovoluje účast na projektech výzkumným týmům prakticky ze vsech zemí. To je zvlástě důlezité pro nanotechnologie, kdy je třeba velkého mnozství základních poznatků a kde je jestě třeba vyřesit mnoho náročných vědeckých a technických úkolů - můze být zapotřebí globální kritické mnozství znalostí. Mezinárodní spolupráce můze VaV urychlit tím, ze rychleji překoná znalostní mezery a například pomůze připravit cestu pro nová metrologická řesení a nové normy.

Několik zemí jiz s EU uzavřelo dohody o vědeckotechnické spolupráci zahrnující i nanotechnologie. Zejména existuje realizační dohoda mezi Evropskou komisí (EK) a Národní nadací pro vědu (National Science Foundation, NSF, USA) a dalsí podobná dohoda s Ministerstvem pro vědu a techniku (MOST, Čína). Takovéto realizační dohody vytvářejí rámec pro posílenou spolupráci a dovolují zahájit společné iniciativy. Od roku 1999 se vydávají koordinované výzvy EC-NSF a bylo zahájeno jiz asi 20 projektů.

V návaznosti na zkusenosti získávané v 6. rámcovém programu je zapotřebí rozvíjet posílenou mezinárodní spolupráci v nanovědách i nanotechnologiích jak s hospodářsky pokročilejsími zeměmi (s cílem sdílet poznatky a společně tězit z dosazení kritického mnozství), tak i se zeměmi hospodářsky méně rozvinutými (aby pro ně byl zabezpečen přístup k poznatkům a aby se zabránilo vytváření jakéhokoliv ,apartheidu znalostí"). Zejména je naléhavě zapotřebí dělit se o poznatky související s nanotechnologiemi v oblasti zdraví, bezpečnosti a ekologie tak, aby to bylo ku prospěchu vsem občanům.

Společné sdílené principy vedení VaV na úseku nanotechnologií by mohly být začleněny do dobrovolného rámce (např. do určitého kodexu správného chování), který by sblizoval EU se zeměmi, které jsou aktivní ve výzkumu nanotechnologií a sdílejí nase odhodlání zodpovědně vést dalsí rozvoj tohoto oboru. Předbězné výměny názorů se zástupci např. USA, Japonska, Švýcarska a Ruska jsou v tomto ohledu velice povzbudivé a mohly by připravit cestu dalsím iniciativám.

Akce: Mezinárodní spolupráce

7. Komise v souladu s přijatými mezinárodními závazky a zejména se závazky vůči Světové organizaci pro obchod (WTO) bude podporovat:

(a) mezinárodní diskusi nebo shodu o otázkách globálního zájmu, jakými jsou například veřejné zdraví, bezpečnost, zivotní prostředí, ochrana spotřebitelů, posuzování rizik, přístupy k regulačních opatřením, metrologie, nomenklatura a normy;

(b) přístup k základním poznatkům v méně průmyslově rozvinutých zemích s cílem přispívat k prevenci jakéhokoliv ,apartheidu znalostí";

(c) monitorování a sdílení informací o vědeckém, technickém, hospodářském a společenském vývoji na úseku nanotechnologií;

(d) definování mezinárodního ,kodexu správného chování" s cílem dosáhnout celosvětové dohody o základních zásadách zodpovědného rozvoje nanotechnologií.

Příloha: odhad financování nanotechnologií z veřejných zdrojů

(Připomínáme, ze níze uváděné údaje byly odvozeny z několika zdrojů [47])

[47] Asie (APNF, ATIP, nABACUS); Evropa (Bundesministerium für Bildung und Forschung (Německo), Enterprise Ireland, Generální sekretariát pro výzkum (Řecko), Inspection générale de l'administration de l'éducation nationale et de la recherche (Francie), Nanoforum, Národní kontaktní místa (National Contact Points), nanotechnologická databáze CORDIS, různé zdroje); USA (NSF); ostatní (různé zdroje)

Obr 1: Celkové objemy výdajů na nanotechnologie z veřejných zdrojů v roce 2003 pro tyto země: Evropa (včetně CH, IL a NO jakozto země přidruzené k FP6), Japonsko, USA a ostatní (1EUR = 1$).

>REFERENCE TO A GRAPHIC>

Obr 2: Objemy financování pro EU-15 spolu s některými přistupujícími zeměmi (CZ, LV, LT, SI) a s hlavními přidruzenými zeměmi (CH, IL a NO) a ES v absolutním vyjádření v EUR za rok 2003.

>REFERENCE TO A GRAPHIC>

Obr 3: Úroveň financování pro významné třetí země (s výjimkou USA a Japonska) s fungujícími programy na úseku nanotechnologií, v absolutním vyjádření v $ pro rok 2003. Při posuzování těchto číselných údajů je třeba mít na paměti potenciálně velké rozdíly kupní síly.

>REFERENCE TO A GRAPHIC>

Obr 4: Porovnání úrovní financování pro EU-15, EU-25, některé přistupující země (CZ, LV, LT, SI), hlavní přidruzené země zúčastněné na FP6 (CH, IL a NO), USA a Japonsko v přepočtu na obyvatele v roce 2003 (1EUR = 1$).

>REFERENCE TO A GRAPHIC>