Předpis Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK OSN) č. 123 — Jednotná ustanovení o schválení typu adaptivního předního osvětlovacího systému (AFS) motorových vozidel

A.   SPRÁVNÍ USTANOVENÍ

OBLAST PŮSOBNOSTI

Tento předpis se vztahuje na adaptivní přední osvětlovací systém (AFS) motorových vozidel.

1.   DEFINICE

Pro účely tohoto předpisu

1.1   se musí uplatňovat definice stanovené předpisem č. 48 a jeho změnami platnými v době podání žádosti o schválení typu;

1.2   „adaptivní přední osvětlovací systém“ (nebo „systém“) je zařízení pro osvětlení vysílající svazek světelných paprsků, jehož vlastnosti se automaticky přizpůsobují různým podmínkám použití potkávacího světla a případně dálkového světla alespoň s funkcemi uvedenými v odstavci 6.1.1; tento systém obsahuje „ovladač systému“, jedno nebo více „napájecích a funkčních zařízení“ a případně instalační jednotky umístěné na pravé a levé straně vozidla;

1.3   „třída“ potkávacího světla (C, V, E nebo W) je potkávací světlo s vlastnostmi, které jsou stanoveny v tomto předpisu a v předpisu č. 48 (1);

„režim“ funkce předního osvětlení, kterou systém zajišťuje, je svazek světelných paprsků podle odstavců 6.2 a 6.3 tohoto předpisu, buď pro jednu třídu potkávacích světel, nebo pro dálková světla, stanovený výrobcem k použití pro určitá vozidla a v určitých okolních podmínkách;

1.4.1   „režim osvětlení v zatáčce“ je funkce předního osvětlení, jehož světlo se vychýlí stranově nebo je změněno (aby bylo dosaženo stejného výsledku), je určen do zatáček nebo na křižovatky a má vlastní fotometrické vlastnosti;

1.4.2   „režim osvětlení v zatáčce kategorie 1“ je způsob osvětlení v zatáčce posunem rozhraní světelného kužele;

1.4.3   „režim osvětlení v zatáčce kategorie 2“ je způsob osvětlení v zatáčce bez posunu rozhraní světelného kužele ve vodorovné rovině;

1.5   „osvětlovací jednotka“ je část systému, která vyzařuje světlo a může být složena z optických, mechanických a elektrických prvků a která zcela nebo částečně zajišťuje svazek světelných paprsků jedné nebo několika funkcí předního osvětlení, které systém poskytuje;

1.6   „instalační jednotka“ je nedělitelná skříňka (světelné těleso) obsahující jednu nebo více jednotek osvětlení;

1.7   „pravá strana“ nebo „levá strana“ jsou všechny jednotky osvětlení určené k montáži na danou stranu v podélné středové rovině vozidla vzhledem k jeho ose pohybu vpřed;

1.8   „ovladač systému“ je část systému nebo části systému, které přijímají signály vozidla a které automaticky ovládají funkci jednotek osvětlení;

1.9   „nulový stav“ je stav systému, kdy potkávací světla svítí v režimu třídy C („základní potkávací světlo“), případně kdy svítí dálková světla a neuplatňuje se žádný signál ovládání AFS;

1.10   „signál“ je jakýkoli signál ovládání AFS, jak je definován v předpisu č. 48, nebo každý doplňkový signál ovládání vstupních informací systému nebo ovládání výstupních informací systému k vozidlu;

1.11   „generátor signálu“ je zařízení schopné vytvářet jeden nebo více signálů za účelem zkoušky systému;

1.12   „napájecí a funkční zařízení“ je jeden prvek nebo několik prvků systému, které napájí energií jednu nebo více částí tohoto systému, jako regulátor napájení a/nebo napětí pro jeden nebo více světelných zdrojů, například příslušenství elektronického ovládání světelných zdrojů;

1.13   „referenční osa systému“ je průsečnice podélné středové roviny vozidla s vodorovnou rovinou, která prochází referenčním středem jedné z jednotek osvětlení, jak je uvedeno na výkresech definovaných v odstavci 2.2.1;

1.14   „rozptylové sklo“ je vnější díl instalační jednotky, který osvětlující plochou propouští světlo;

1.15   „povlak“ je jakýkoli výrobek nanesený v jedné nebo více vrstvách na vnější stranu rozptylového skla;

Systémy různého „typu“ jsou systémy, které se liší v podstatných vlastnostech, jakými jsou například:

1.16.1   obchodní nebo výrobní značka;

1.16.2   začlenění nebo vyloučení součástí, které by mohly zhoršit optické nebo fotometrické vlastnosti systému;

1.16.3   úprava pro pravostranný dopravní provoz nebo levostranný dopravní provoz nebo pro oba systémy dopravního provozu;

1.16.4   funkce osvětlení, použitý režim nebo použité režimy a třídy;

1.16.5   materiály, z nichž je zhotoveno rozptylové sklo a případně povlak;

1.16.6   vlastnost nebo vlastnosti signálu nebo signálů stanovených pro systém;

1.17   „nasměrování“ je nastavení světla, nebo jeho jedné nebo několika částí, na měřicí stěnu v souladu s předpisy;

1.18   „seřízení“ je použití prostředků stanovených systémem ke svislému a/nebo vodorovnému nasměrování svazku;

1.19   „funkce pro změnu strany provozu“ je jakákoli funkce předního osvětlení, nebo jeden z jeho režimů nebo jen jedna nebo několik jeho částí nebo rovněž celý soubor těchto prvků, která má zabránit jakémukoli oslnění a zajistit dostatečné osvětlení, pokud je vozidlo, které je vybaveno systémem určeným k dopravnímu provozu na jedné straně vozovky, provizorně použito v zemi s dopravním provozem na straně druhé;

1.20   „náhradní funkce“ je jakákoli funkce předního osvětlení a/nebo signalizace, nebo jeden z jeho režimů nebo jen jedna nebo několik jeho částí nebo rovněž celý soubor těchto prvků, která má nahradit funkci nebo režim předního osvětlení v případě poruchy.

2.   ŽÁDOST O SCHVÁLENÍ SYSTÉMU

Žádost o schválení podává držitel výrobní nebo obchodní značky systému nebo jeho řádně pověřený zástupce.

Musí obsahovat:

funkce předního osvětlení, které musí zajišťovat systém, pro nějž se žádá schválení v souladu s tímto předpisem;

2.1.1.1   každou další funkci předního osvětlení nebo přední signalizace, kterou zajišťuje jeden nebo více světlometů, ať už jsou skupinové, sdružené nebo sloučené s jednotkami osvětlení systému, který je předmětem žádosti o schválení obsahující dostatek podrobností umožňujících identifikaci světlometu nebo světlometů a rovněž předpis, podle něhož nebo nichž by měl být schválen (zvlášť);

2.1.2   zda je potkávací světlo navrženo současně pro pravostranný i levostranný dopravní provoz, nebo zda je navrženo výhradně pro jeden systém dopravního provozu;

zda je systém vybaven jednou nebo více nastavitelnými jednotkami osvětlení:

2.1.3.1   polohu nebo polohy montáže každé jednotky osvětlení vzhledem k vozovce a k podélné středové rovině vozidla;

2.1.3.2   maximální úhly nad a pod obvyklou polohou nebo polohami, kterých mohou zařízení regulace ve svislém směru dosáhnout;

2.1.4   kategorii použitého vyměnitelného nebo nevyměnitelného světelného zdroje nebo zdrojů, jak je stanovena předpisem č. 37 nebo předpisem č. 99;

zda je systém vybaven jedním nebo několika nevyměnitelnými světelnými zdroji:

2.1.5.1   identifikaci jednotky nebo jednotek osvětlení, jejichž zmíněné světelné zdroje jsou nevyměnitelné;

2.1.6   podmínky fungování, tzn. případně různá napětí napájení stanovená v příloze 9 tohoto předpisu.

Každá žádost o schválení musí být doložena:

2.2.1   výkresy ve trojím vyhotovení, které jsou dostatečně podrobné k tomu, aby bylo možno určit typ, a které ukazují stanovené umístění čísla nebo čísel schválení typu a rovněž dalších symbolů vzhledem ke kružnici, v níž se nachází značka nebo značky schválení typu, a které určují, v jaké geometrické poloze musí být jednotky osvětlení namontovány na vozidlo vzhledem k vozovce a k podélné středové rovině vozidla a které rovněž ukazují každou z nich ve svislém (osovém) a čelním řezu a určují důležité podrobnosti optických vlastností, zejména referenční osy nebo os a případně charakteristických optických bodů rozptylových skel;

stručným technickým popisem systému, který udává:

a)	funkci nebo funkce osvětlení a rovněž jejich režimy, které systém zajišťuje (2);

b)	jednotky osvětlení, které se na každé z nich podílejí (2), a rovněž signály (3) doplněné o technické vlastnosti jejich fungování;

c)	případně kategorie (2) režimu osvětlení v zatáčce;

d)	případně všechny doplňkové údaje shrnující ustanovení pro potkávací světla třídy E v souladu s tabulkou 6 přílohy 3 tohoto předpisu;

e)	případně všechna ustanovení pro potkávací světla třídy W podle přílohy 3 tohoto předpisu;

f)	jednotky osvětlení (3) vyzařující jedno nebo několik rozhraní potkávacího světla nebo se na vyzařování podílejí;

g)	údaje (2) podle odstavce 6.4.6 tohoto předpisu, pokud jde o odstavce 6.22.6.1.2.1 a 6.22.6.1.3 předpisu č. 48;

h)	jednotky osvětlení, které mají zajistit minimální osvětlení potkávacích světlometů podle odstavce 6.2.9.1 tohoto předpisu;

i)	předpisy pro montáž a fungování za účelem zkoušky;

j)	všechny ostatní důležité informace;

2.2.2.1   koncepci bezpečnosti, tak jak je uvedena v dokumentaci, která, má-li být dostatečná pro technické oddělení pověřené zkouškami schválení typu, musí:

i)	popsat opatření začleněná do systému zajišťující jeho soulad s ustanoveními odstavců 5.7.3, 5.9 a 6.2.6.4;

ii)	určit pokyny týkající se jejich ověření podle odstavce 6.2.7; a/nebo

iii)

zpřístupnit příslušné dokumenty ukazující účinnost systému, pokud jde o spolehlivost a dobré fungování opatření stanovených podle odstavce 2.2.2.1 i), například analýzu způsobů selhání a jejich následků (FMEA) a analýzu pomocí stromové struktury příčin (FTA), nebo jakýkoli jiný postup přizpůsobený podmínkám bezpečnosti.

2.2.2.2   případně značku a typ napájecího a funkčního zařízení, pod podmínkou, že není součástí instalační jednotky;

2.2.3   případně dvěma vzorky typu systému, pro nějž se žádá schválení typu, včetně zařízení pro montáž, napájecího a funkčního zařízení a generátorů signálů;

na zkoušku plastu, z něhož jsou vyráběna rozptylová skla:

čtrnácti rozptylovými skly;

2.2.4.1.1   deset těchto rozptylových skel může být nahrazeno deseti plastovými vzorky v rozměru nejméně 60 x 80 mm o plochém nebo vypouklém vnějším povrchu, v jehož středu se nachází v podstatě rovinná plocha o rozměrech nejméně 15 x 15 mm (poloměr zakřivení nejméně 300 mm);

2.2.4.1.2   všechna tato plastová rozptylová skla nebo vzorky musejí být vyrobeny postupem, který bude používán při hromadné výrobě;

2.2.4.2   prvkem osvětlení nebo případně optickým celkem, k němuž mohou být rozptylová skla upevněna podle pokynů výrobce;

2.2.5   na zkoušku odolnosti plastových prvků přenosu světla vůči ultrafialovému záření, které by mohl vydávat světelný zdroj nebo zdroje, které jsou součástí systému, například v případě výbojek, podle odstavce 2.2.4 přílohy 6 tohoto předpisu:

vzorkem každého materiálu použitého v systému nebo celým systémem nebo jednou nebo několika částmi obsahujícími tyto materiály. Všechny vzorky materiálů musí mít stejný vzhled a případně musí být stejně povrchově upraveny, jako by byly určeny k použití v systému, pro nějž se žádá schválení typu;

2.2.6   materiály rozptylových skel a případných povlaků musí být doloženy zkušebním protokolem vlastností těchto materiálů a povlaků, pokud už byly zkoušeny;

2.2.7   jedná-li se o systém, který je v souladu s odstavcem 4.1.7, pak vozidlem reprezentujícím vozidla, jichž se týká odstavec 4.1.6.

3.   OZNAČENÍ

3.1   Na instalačních jednotkách systému, pro nějž se žádá schválení typu, musí být uvedena výrobní nebo obchodní značka žadatele.

Na rozptylovém skle a skříňce musí být dostatečně velké místo, aby se na něj vešla značka schválení typu a přídavné symboly uvedené v odstavci 4; toto místo musí být stanoveno ve výkresech uvedených v odstavci 2.2.1.

3.2.1   Pokud však rozptylové sklo nemůže být odděleno od hlavního tělesa instalační jednotky, postačí jediný nápis podle odstavce 4.2.5.

3.3   Instalační jednotky nebo systémy, které byly navrženy tak, aby splnily požadavky na pravostranný nebo levostranný dopravní provoz, musí nést označení určující obě polohy montáže optického prvku nebo prvků vozidla nebo světelného zdroje nebo zdrojů odrážeče/odrážečů; tato označení jsou složena z písmen „R/D“ pro pravostranný dopravní provoz a „L/G“ pro levostranný dopravní provoz.

3.4   V případě, že je systém navržen tak, aby splňoval předpisy uvedené v odstavci 5.8.2, případně prostřednictvím zakrytí dodatečného umístění na přední část rozptylového skla instalační jednotky, toto umístění musí být nesmazatelně označeno. Je-li umístění jasně určeno, není toto označení nutné.

4.   SCHVÁLENÍ TYPU

4.1   Obecně

4.1.1   Pokud všechny vzorky typu systému předložené podle odstavce 2 ustanovení tohoto předpisu splňují, schválení typu se udělí.

4.1.2   Pokud skupinové, sdružené světlomety nebo světlomety sloučené se systémem splňují požadavky několika předpisů současně, je v případě, že každý z nich splňuje požadavky, jež se na něj vztahují, možné je opatřit jedinou mezinárodní značkou schválení typu.

4.1.3   Každému schválenému typu se přidělí číslo schválení typu, jehož první dvě číslice (v současné době 00) označují sérii změn zahrnující poslední technické změny tohoto předpisu v době, kdy bylo schválení typu vydáno. Jedna a táž smluvní strana nemůže přidělit totéž číslo schválení typu jinému typu systému, jehož se týká tento předpis.

Oznámení o schválení typu systému podle tohoto předpisu, o rozšíření schválení typu, o zamítnutí žádosti o ně, o jeho odejmutí nebo o trvalém zastavení výroby typu systému se stranám dohody z roku 1958, které tento předpis uplatňují, zasílá na formuláři odpovídajícím vzoru uvedenému v příloze 1 tohoto předpisu a obsahujícím údaje uvedené v odstavci 2.1.3.

4.1.4.1   Pokud je instalační jednotka (nebo jednotky) vybavena nastavitelným odrážečem a je-li navržena výhradně pro použití v polohách montáže odpovídajících údajům v odstavci 2.1.3, je žadatel poté, co obdrží schválení typu, povinen vysvětlit správně uživateli, jaká nebo jaké jsou správné polohy montáže.

4.1.5   Mimo značku, jež se vyžaduje podle odstavce 3.1, se každá instalační jednotka, která se shoduje s typem schváleným podle tohoto předpisu, opatří na ploše, o níž pojednává odstavec 3.2, značkou schválení typu popsanou v odstavcích 4.2 a 4.3.

4.1.6   Žadatel musí do formuláře podle vzoru v příloze 1 tohoto předpisu uvést vozidlo nebo vozidla, pro něž je systém určen.

Žádá-li o schválení systému, který nemá být pokryt schválením typu vozidla podle předpisu č. 48,

4.1.7.1   musí žadatel předložit dostatečnou dokumentaci dokazující, že systém splňuje požadavky odstavce 6.22 předpisu č. 48, je-li správně namontován, a

4.1.7.2   systém musí být schválen podle předpisu č. 10.

4.2   Složení značky schválení typu

Značka schválení typu sestává z:

mezinárodního značení schválení typu, které obsahuje:

4.2.1.1   písmeno „E“ v kružnici, za nímž následuje rozlišovací číslo země, která schválení typu udělila (4);

4.2.1.2   číslo schválení typu, jak je uvedeno v odstavci 4.1.3;

těchto doplňkových symbolů:

4.2.2.1   na systému z písmene „X“ a písmene nebo písmen odpovídajících funkcím, které systém zajišťuje:

„C“	pro potkávací světla třídy C, a dále symboly jiných tříd potkávacích světel,
„E“	pro potkávací světla třídy E,
„V“	pro potkávací světla třídy V,
„W“	pro potkávací světla třídy W,
„R“	pro dálková světla;

4.2.2.2   z pomlčky nad každým symbolem, pokud funkci nebo režim osvětlení zajišťuje více instalačních jednotek umístěných z jedné nebo z obou stran;

4.2.2.3   z písmene „T“ umístěného za symbolem všech funkcí a/nebo tříd osvětlení, které mají splnit ustanovení týkající se osvětlení v zatáčce, tyto symboly se nacházejí zcela vlevo;

4.2.2.4   na rozdílných instalačních jednotkách z písmene „X“ a rovněž písmene nebo písmen odpovídajících funkcím, které zajišťuje obsažená jednotka nebo jednotky osvětlení;

4.2.2.5   pokud funkci osvětlení nebo jeho režim nezajišťuje pouze instalační jednotka umístěná na jedné straně, musí být nad symbolem funkce pomlčka;

4.2.2.6   u systémů nebo jedné nebo několika jejich částí, které jsou výhradně v souladu s požadavky pro levostranný dopravní provoz, z vodorovné šipky směřující doprava, stojíme-li čelem k instalační jednotce, tzn. na straně vozovky, na níž probíhá dopravní provoz;

4.2.2.7   u systémů nebo jedné nebo několika jejich částí odpovídajících požadavkům pro oba systémy dopravního provozu, například pomocí nastavení optického prvku nebo světelného zdroje, z vodorovné šipky směřující současně na levou i pravou stranu;

4.2.2.8   u instalačních jednotek obsahujících plastové rozptylové sklo jsou v blízkosti symbolů uvedených v odstavcích 4.2.2.1 a 4.2.2.7 umístěna písmena „PL“;

4.2.2.9   u instalačních jednotek v souladu s požadavky tohoto předpisu pro dálková světla je údaj o maximální svítivosti vyjádřené pomocí značení stanoveného v odstavci 6.3.2.1.3 umístěn v blízkosti kružnice kolem písmene „E“;

V každém případě musí být na formuláři pro schválení typu a na formuláři pro oznámení smluvním státům dohody, které tento předpis uplatňují, stanoven příslušný pracovní režim pro zkoušení podle odstavce 1.1.1.1 přílohy 4 a přípustné/á napětí podle odstavce 1.1.1.2 přílohy 4.

V příslušných případech se systémy nebo jedna nebo několik jeho částí značí takto:

4.2.3.1   v případě instalační jednotky, která splňuje požadavky tohoto předpisu a je navržena tak, že žárovka potkávacího světla nemůže svítit současně se žárovkou pro kteroukoli jinou funkci, s níž je sloučena, se za symbol potkávacího světlometu na značce schválení typu umístí lomítko (/);

4.2.3.2   v případě instalační jednotky, která splňuje požadavky přílohy 4 tohoto předpisu pouze je-li na ni přivedeno napětí 6 V nebo 12 V, musí se do blízkosti držáku světelného zdroje nebo zdrojů umístit symbol složený z čísla 24 přeškrtnutého křížkem (X).

4.2.4   Obě číslice čísla schválení typu (v současnosti 00), které udávají sérii změn zahrnující poslední významné technické změny předpisu v době, kdy se schválení typu vydává, a předepsaná šipka, mohou být vyznačeny poblíž výše uvedených přídavných symbolů.

4.2.5   Značky a symboly, o nichž pojednávají odstavce 4.2.1 a 4.2.2, musí být zřetelně čitelné a nesmazatelné. Mohou být umístěny na vnitřní nebo vnější (průhledné nebo neprůhledné) části instalačních jednotek, které není možno oddělit od části světlometu, z níž vystupuje světlo. V každém případě musejí být viditelné i tehdy, když je instalační jednotka namontována na vozidle. Tento předpis je splněn i při posunutí některé pohyblivé části vozidla.

4.3   Uspořádání značky schválení typu

4.3.1   Samostatné světlomety

Příklady uspořádání značek schválení typu s výše popsanými doplňkovými symboly jsou uvedeny na obrázcích 1 až 10 přílohy 2 tohoto předpisu.

Skupinové, sdružené nebo sloučené světlomety.

V případech, kdy se zjistí, že skupinové, sdružené světlomety nebo světlomety sloučené se systémem splňují požadavky současně několika předpisů, je možno vyznačit jedinou mezinárodní značku schválení typu sestávající z písmene „E“ v kružnici, za nímž následuje rozlišovací číslo země, která schválení typu vystavila, a číslo schválení typu. Tato značka schválení typu může být umístěna na skupinových, sdružených nebo sloučených světlometech kdekoli, pokud:

4.3.2.1.1   je viditelná, jak je stanoveno v odstavci 4.2.5;

4.3.2.1.2   není možno žádnou světlo propouštějící součást skupinových, sdružených nebo sloučených světlometů sejmout, aniž by se současně nesejmula i značka schválení typu.

Identifikační symbol každého světlometu podle předpisu, podle kterého bylo schválení typu uděleno, společně s vyznačením příslušné série změn zahrnující poslední významné technické změny předpisu v době vystavení schválení typu se – případně s vyžadovanou šipkou – vyznačí:

4.3.2.2.1   buď na příslušném povrchu vyzařujícím světlo,

4.3.2.2.2   nebo ve skupině tak, aby bylo možno každou ze skupinových, sdružených nebo sloučených světlometů jasně identifikovat (možné příklady viz příloha 2).

4.3.2.3   Jednotlivé části jediné značky schválení typu nesmějí být menší než minimální velikost, jež se vyžaduje pro nejmenší označení v předpisu, podle kterého bylo schválení typu uděleno.

4.3.2.4   Jedna a táž smluvní strana nesmí přidělit totéž číslo jinému typu skupinových, sdružených nebo sloučených světlometů, na který se tento předpis vztahuje.

4.3.2.5   Příklady uspořádání značek schválení typu pro skupinové, sdružené nebo sloučené světlomety, včetně všech výše popsaných přídavných symbolů, pro systémy, jejichž funkce zajišťuje několik instalačních jednotek na straně vozidla, jsou uvedeny na obrázcích 11 a 12 přílohy 2 tohoto předpisu.

4.3.2.6   Příklady značky schválení týkající se celkového systému jsou uvedeny na obrázku 13 přílohy 2 tohoto předpisu.

B.   TECHNICKÉ POŽADAVKY NA SYSTÉMY NEBO JEDNU NEBO NĚKOLIK JEJICH ČÁSTÍ

Není-li stanoveno jinak, musí být fotometrická opatření provedena podle přílohy 9 tohoto předpisu.

5.   OBECNÉ POŽADAVKY

Všechny vzorky, pro něž se žádá schválení typu výhradně pro pravostranný dopravní provoz, musí splňovat požadavky stanovené v odstavcích 6 a 7; je-li schválení typu žádáno naopak pro levostranný dopravní provoz, uplatňují se ustanovení odstavce 6, včetně příslušných příloh tohoto předpisu, přičemž se vymění levá strana za pravou a opačně.

Stejným způsobem vyměníme označení úhlových poloh a prvků, takže „R“ nahradíme „L“ a naopak.

5.1.2   Systémy, nebo jedna nebo několik jejich částí, musí být provedeny tak, aby si při běžném používání – i přes vibrace, které na ně mohou působit – zachovávaly předepsané fotometrické charakteristiky a byly trvale v dobrém funkčním stavu.

Systémy, nebo jedna nebo více jejich částí, musí být vybaveny zařízením, kterým se dají ve vozidle seřídit tak, aby splňovaly platné předpisy.

5.2.1   Systémy, nebo jedna nebo více jejich částí, mohou být od zařízení oddělena pod podmínkou, že toto zařízení může být použito pouze u vozidel, u nichž je možno provést seřízení jinými prostředky, nebo podle popisu žadatele není nutné.

Systémy nesmí být opatřeny neschválenými typy světelných zdrojů podle předpisů č. 37 nebo č. 99;

5.3.1   držák vyměnitelných světelných zdrojů musí odpovídat rozměrům, které jsou uvedeny na informačním dokumentu publikace č. 60061-2 IEC, jak je uvedeno v příslušném předpise týkajícím se světelných zdrojů;

5.3.2   je-li světelný zdroj nevyměnitelný, nesmí být součástí osvětlovací jednotky vyzařující potkávací světlo v nulovém stavu.

5.4   Systémy, nebo jedna nebo několik jejich částí, navržených tak, aby splnily požadavky jak pro pravostranný tak i pro levostranný dopravní provoz, mohou být upraveny pro jeden nebo druhý systém příslušným počátečním seřízením při montáži na vozidlo, nebo tuto úpravu může provést sám uživatel. V každém případě musí být možno provést pouze dvě seřízení, která jsou jednoznačně rozlišitelná, a to jedno pro pravostranný dopravní provoz a druhé pro levostranný dopravní provoz, a přechod z jedné polohy do druhé nedopatřením nebo zaseknutí mezi oběma polohami musí být nemožné.

5.5   Musí být provedeny doplňkové zkoušky podle přílohy 4 tohoto předpisu, které mají zjistit, zda se fotometrické vlastnosti během používání výrazně nemění.

5.6   Pokud je rozptylové sklo jednotky osvětlení zhotoveno z plastu, provedou se zkoušky podle požadavků přílohy 6 tohoto předpisu.

U systémů, jejichž jedna nebo více částí jsou navrženy tak, aby poskytovaly střídavě buď dálkové, nebo potkávací světlo, musejí být mechanická, elektromechanická nebo jiná zařízení zabudovaná do jednotky osvětlení pro přepínání z jednoho světla na druhé navržena tak, aby:

5.7.1   zařízení bylo natolik pevné, aby i přes vibrace, které na ně mohou při běžném používání působit, absolvovalo bez poškození 50 000 operací;

5.7.2   vždy svítilo buď potkávací, nebo dálkové světlo a nebylo možno přepnout do polohy mezi nebo do neurčitého stavu; v případě, že to není možné, musí stav, v němž se světlo nachází, odpovídat ustanovením odstavce 5.7.3;

5.7.3   se systém v případě poruchy automaticky nastavil do polohy potkávacího světla nebo do stavu, kdy fotometrické hodnoty nepřesahují 1,5 lx v pásmu IIIb stanovené v příloze 3 tohoto předpisu a nejsou ani menší než 4 lx v jednom bodu „segmentu Emax“, a to prostředky, jako jsou například vypnutí, oslabení nebo snížení paprsků a/nebo náhradní funkce;

5.7.4   uživatel nemohl pomocí běžného nářadí měnit tvar ani polohu pohyblivých součástí nebo zasáhnout do přepínače.

Systémy musí být opatřeny prostředky, které umožňují jejich dočasné použití v zemích, kde je systém dopravního provozu jiný, než v zemi, pro niž se schválení typu žádá, aniž by způsobily výrazné problémy v dopravě, která probíhá v jiném systému dopravního provozu. Za tímto účelem musí systémy nebo jedna nebo více jejich částí:

5.8.1   umožnit uživateli seřízení podle odstavce 5.4 bez speciálních nástrojů; nebo

mít funkci pro změnu strany dopravního provozu a vyzařovat světlo maximálně 1,5 lx v pásmu IIIb pro dopravu probíhající v jiném systému a nejméně 6 lx v bodě 50 V, pokud jsou zkoušky provedeny podle odstavce 6.2, aniž by se měnilo seřízení podle původní strany dopravního provozu; proto:

5.8.2.1   úplným nebo částečným řešením může být zaclonění příslušné části rozptylového skla podle odstavce 3.4.

5.9   Systémy musí být navrženy tak, aby se v případě selhání světelného zdroje spustil signál, tak aby byla splněna příslušná ustanovení předpisu č. 48.

5.10   Součástka nebo součástky, k nimž je připevněn vyměnitelný světelný zdroj, musí být navrženy tak, aby bylo možno snadno na ně světelný zdroj namontovat, aby nebylo možno splést se, a to ani ve tmě.

V případě systému podle odstavce 4.1.7:

5.11.1   musí být k systému přiložen exemplář formuláře stanoveného v odstavci 4.1.4 a návod umožňující jeho montáž podle předpisu č. 48.

5.11.2   Technické oddělení odpovědné za schvalování se musí ujistit, že:

a)	systém může být správně namontován podle návodu;

b)

systém již namontovaný do vozidla splňuje ustanovení odstavce 6.22 předpisu č. 48; je povinná zkouška řízení na pozemní komunikaci, která má potvrdit, že systém splňuje požadavky odstavce 6.22.7.4 předpisu č. 48, včetně vyzkoušení v každé závažné situaci týkající se ovládání systému, na základě popisu žadatele. Je třeba uvést, zda všechny režimy jsou aktivovány, fungují nebo jsou deaktivovány podle popisu žadatele; projeví-li se selhání (například nadměrný úhel nebo blikání), bude schválení typu zamítnuto.

6.   OSVĚTLENÍ

6.1   Obecná ustanovení

6.1.1   Každý systém musí vyzařovat potkávací světlo třídy C podle odstavce 6.2.5 a jedno nebo více potkávacích světel jiné třídy nebo jiných tříd; v rámci každé třídy potkávacích světel může zahrnovat jeden nebo více různých režimů a rovněž funkce předního osvětlení podle odstavců 6.3 a/nebo 2.1.1.1 tohoto předpisu.

6.1.2   Systém musí umožňovat automatické úpravy, tak aby bylo dosaženo dobrého osvětlení vozovky, které by nerušilo ani řidiče, ani ostatní uživatele.

6.1.3   Systém je pokládán za vyhovující, splňuje-li příslušné fotometrické údaje odstavců 6.2 a 6.3.

Fotometrická měření jsou provedena podle údajů žadatele:

6.1.4.1   v nulovém stavu, jak je stanoven v odstavci 1.9;

6.1.4.2   při signálu V, při signálu W, při signálu E nebo při signálu T podle odstavce 1.10, podle daného případu;

6.1.4.3   případně při jakémkoli jiném signálu podle odstavce 1.10 nebo při jejich kombinaci, podle údajů žadatele.

6.2   Ustanovení pro potkávací světlo

Před jakoukoli zkouškou podle níže uvedených odstavců musí být systém uveden do nulového stavu, tzn. musí vyzařovat potkávací světlo třídy C.

Z každé strany systému (tzn. vozidla) musí potkávací světlo v nulovém stavu vyzařovat prostřednictvím nejméně jedné jednotky osvětlení rozhraní podle přílohy 8 tohoto předpisu nebo

6.2.1.1   systém musí mít prostředky, například optické prostředky nebo pomocné provizorní světlo, umožňující jasné a správné nasměrování světel.

6.2.1.2   Příloha 8 neplatí pro funkci změny strany dopravního provozu, jak je popsána v odstavcích 5.8 až 5.8.2.1.

6.2.2   Systém, nebo jedna nebo několik jeho částí, musí být nasměrován tak, aby poloha rozhraní byla v souladu s požadavky uvedenými v tabulce 2 přílohy 3 tohoto předpisu.

6.2.3   Při tomto nasměrování musí systém, nebo jedna nebo několik jeho částí, žádá-li se o jeho schválení typu pouze pro svícení potkávacím světlem, splňovat požadavky uvedené v příslušných odstavcích níže; je-li však určen pro dodatečné svícení nebo pro funkci světlené signalizace v souladu s tímto předpisem, musí splňovat rovněž požadavky uvedené v příslušných odstavcích níže, pokud není možno jej seřídit samostatně.

6.2.4   Pokud takto nasměrovaný systém nebo jedna nebo více jeho částí požadavky uvedené v odstavci 6.2.3 nesplňuje, je možno jeho seřízení v souladu s návodem výrobce upravit maximálně o 0,5° napravo nebo nalevo a o 0,2° nahoru nebo dolů vzhledem k původní poloze seřízení.

6.2.5   Vyzařuje-li určitý režim potkávacího světla, musí být systém v souladu s požadavky příslušné sekce (C, V, E nebo W) části A tabulky 1 (fotometrické parametry) a tabulky 2 (Emax a poloha rozhraní) přílohy 3 tohoto předpisu a rovněž sekce 1 (ustanovení pro rozhraní) přílohy 8 tohoto předpisu.

Světlo může být vyzařováno v režimu osvětlení v zatáčce pod podmínkou, že:

6.2.6.1   systém je v souladu s příslušnými požadavky části B tabulky 1 (fotometrické parametry) a bodu 2 tabulky 2 (ustanovení pro rozhraní) přílohy 3 tohoto předpisu, pokud jsou hodnoty měřeny v souladu s postupem uvedeným v příloze 9, podle kategorie (1 nebo 2) režimu osvětlení v zatáčce, pro niž je schválení typu žádáno;

6.2.6.2   bod Emax se nachází uvnitř obdélníku mezi nejvyšší svislou polohou stanovenou v tabulce 2 přílohy 3 tohoto předpisu pro danou třídu potkávacích světel a dvěma stupni pod přímkou H-H, a mezi 45° vlevo a 45° vpravo od referenční osy systému;

6.2.6.3   pokud signál T odpovídá nejmenšímu poloměru vychýlení vozidla doleva (nebo doprava), vydá systém světlo nejméně 3 lx v jednom bodě nebo ve více bodech pásma mezi přímkou H-H a 2° pod a mezi 10 a 45° vlevo nebo vpravo od referenční osy systému;

6.2.6.4   je-li schválení typu žádáno pro režim zatáčky kategorie 1, je použití systému omezeno na vozidlo navržené tak, aby vodorovná část rozhraní kužele světla vyzařovaného systémem byla v souladu s příslušnými ustanoveními odstavce 6.22.7.4.5i) předpisu č. 48;

je-li schválení typu žádáno pro režim osvětlení v zatáčce kategorie 1, je systém navržen tak, aby v případě selhání bočního pohybu nebo změny osvětlení bylo možno automaticky dosáhnout fotometrických podmínek buď odpovídajících podmínkám stanoveným v odstavci 6.2.5, nebo jejichž hodnoty nepřesáhnou 1,5 lx v pásmu IIIb, jak je stanoveno v příloze 3 tohoto předpisu, a nebudou menší než 4 lx v jednom bodě „segmentu Emax“;

6.2.6.5.1   to však není nezbytné, pokud pro polohy vlevo od referenční osy systému nad přímkou, odkloněnou o 0,3° od přímky HH, až po 5° vlevo a od přímky, odkloněné o 0,57° nad HH, nad 5° vlevo, nikde hodnota nepřesahuje 1 lx.

6.2.7   Systém musí být ověřen podle pokynů výrobce podle zásady bezpečnosti stanovené v odstavci 2.2.2.1.

6.2.8   Systémy, nebo jedna nebo více jejich částí, navržené současně pro pravostranný i levostranný dopravní provoz musí v každé ze dvou poloh podle odstavce 5.4 splňovat požadavky stanovené pro daný systém dopravního provozu.

Systémy musí být navrženy tak, aby:

6.2.9.1.   každý jmenovaný režim potkávacího světla vyzařoval nejméně 3 lx v bodě 50 V z každé strany systému;

režim nebo režimy potkávacího světla třídy V jsou z těchto pravidel vyňaty;

6.2.9.2   čtyři sekundy po spuštění systému, který nebyl v provozu nejméně po dobu 30 minut, musí potkávací světlo třídy C vyzařovat nejméně 5 lx v bodě 50 V;

6.2.9.3   Jiné režimy:

V případě vstupních signálů definovaných v odstavci 6.1.4.3 tohoto předpisu musí být splněny požadavky odstavce 6.2.

6.3   Ustanovení pro dálkové světlo

Před jakoukoli zkouškou podle níže uvedených odstavců musí být systém uveden do nulového stavu.

Jednotka nebo jednotky osvětlení systému musí být seřízeny v souladu s pokyny výrobce, tak aby pásmo maximálního osvětlení bylo nasměrováno na průsečík (HV) přímek H-H a V-V;

6.3.1.1   Každá jednotka osvětlení, kterou nelze seřídit samostatně, nebo jež byla seřízena podle měření provedených podle odstavce 6.2, musí být vyzkoušena po takovém seřízení.

Pokud je světlo měřeno podle přílohy 9 tohoto předpisu, musí být v souladu s těmito požadavky:

Bod HV musí ležet uvnitř izoluxy odpovídající 80 % maximálního osvětlení dálkovými světly.

6.3.2.1.1   Maximální hodnota (EM) nesmí být nižší než 48 lx a nesmí za žádných okolností přesáhnout 240 lx.

6.3.2.1.2   Maximální svítivost (IM) instalační jednotky, která přispívá k maximální svítivosti dálkových světel nebo se na ní podílí, vyjádřena v tisících cd, se vypočítá podle vzorce:

IM = 0,625 EM

6.3.2.1.3   Bod označení (I’M) maximální svítivosti stanovený v odstavci 4.2.2.9, se vypočítá podle vzorce:

Tato hodnota je zaokrouhlena na nejbližší hodnotu 5 – 10 – 12,5 – 17,5 – 20 – 25 – 27,5 – 30 – 37,5 – 40 – 45 – 50.

6.3.2.2   Osvětlení dálkového světla vycházející z bodu HV vodorovně doprava a doleva musí být rovno nejméně 24 lx až do 2,6° a rovno nejméně 6 lx až do 5,2°.

Osvětlení nebo část osvětlení vyzařovaná systémem může být automaticky vychýlena stranově (nebo upravena tak, aby bylo dosaženo rovnocenného účinku), pod podmínkou, že:

6.3.3.1   systém splňuje požadavky odstavců 6.3.2.1.1 a 6.3.2.2 a každá jednotka osvětlení byla změřena postupem podle přílohy 9.

Systém musí být navržen tak, aby:

6.3.4.1   jednotka nebo jednotky osvětlení pravé a levé strany vyzařovaly každá nejméně polovinu minimálního osvětlení dálkových světel uvedeného v odstavci 6.3.2.2;

6.3.4.2   čtyři sekundy po spuštění systému, který byl vypnut nejméně po dobu 30 minut, dálkové světlo vyzařovalo nejméně 42 lx v bodě HV;

6.3.4.3   pokud se uplatňují vstupní signály podle odstavce 6.1.4.3 tohoto předpisu, musí být splněny požadavky odstavce 6.3.

6.3.5   Nejsou-li požadavky pro daná světla splněny, může se provést přesměrování světla o 0,5° nahoru nebo dolů a/nebo o 1° vpravo nebo vlevo vzhledem k původní poloze seřízení. V této nové poloze musí být splněny všechny fotometrické podmínky. Tato ustanovení se neuplatňují na jednotky osvětlení definované v odstavci 6.3.1.1 tohoto předpisu.

6.4   Jiná ustanovení

Pro případy systému nebo jedné nebo několika jeho částí, který má seřiditelné jednotky osvětlení, se použijí ustanovení odstavců 6.2 (potkávací světla) a 6.3 (dálková světla) na všechny polohy montáže stanovené v odstavci 2.1.3 (seřizovací plocha). Následující postup se uplatňuje za účelem ověření:

6.4.1   Každá uvedená poloha je pomocí zkušebního goniometru vyzkoušena vzhledem k přímce spojující referenční střed a bod HV na měřicí stěně. Seřiditelný systém nebo jedna nebo několik jeho částí je tedy dán do polohy, v níž osvětlení na měřicí stěně odpovídá příslušným požadavkům pro směřování;

6.4.2   Je-li systém, nebo jedna nebo několik jeho částí, původně umístěn podle odstavce 6.4.1, musí zařízení nebo jeho části splňovat příslušné fotometrické požadavky odstavců 6.2 a 6.3;

K doplňkovým zkouškám se přistoupí poté, co se odrážeč nebo systém nebo jedna nebo několik jeho částí vychýlí svisle přibližně o2°, nebo poté, co je přinejmenším vychýlen do maximální polohy, je-li menší než 2°, vzhledem ke své původní poloze, a to prostřednictvím zařízení pro seřízení systému nebo jedné nebo několika jeho částí. Po přesměrování celého systému nebo jedné nebo několika jeho částí (například pomocí goniometru) do opačného směru se musí změřit světlo vyzařované do těchto směrů a nesmí přesáhnout předepsané meze:

6.4.3.1   potkávací světlo: body HV a 75 R, případně 50 R, a dálkové světlo: IM a bod HV (v procentech IM);

6.4.4   Uvedl-li žadatel více než jednu polohu montáže, musí se postup stanovený v odstavcích 6.4.1 až 6.4.3 zopakovat pro každou z těchto poloh;

6.4.5   Pokud žadatel neuvedl zvláštní polohu montáže, musí být systém, nebo jedna nebo několik jeho částí, nasměrován podle měření uvedených v odstavcích 6.2 (potkávací světla) a 6.3 (dálková světla), přičemž zařízení na seřízení systému nebo jedné nebo několika jeho částí se nachází ve středové poloze. Doplňkové zkoušky stanovené v odstavci 6.4.3 musí být provedeny poté, co je světlomet nebo jeho části pomocí seřizovacího zařízení maximálně vychýlen (namísto jejich vychýlení o přibližně 2°).

6.4.6   Ve formuláři podle vzoru v příloze 1 tohoto předpisu musí být uvedeno, která osvětlovací jednotka nebo jednotky vytvářejí rozhraní, jak je stanoveno v příloze 8 tohoto předpisu, které dopadá na plochu mezi 6° vlevo a 4° vpravo a nad vodorovnou přímkou skloněnou o 0,8°.

6.4.7   Ve formuláři podle vzoru v příloze 1 tohoto předpisu musí být uvedeno, jaké režimy potkávacích světel třídy E splňují v případě potřeby „soubor údajů“ z tabulky 6 přílohy 3 tohoto předpisu.

7.   BARVA

7.1   Vyzařované světlo musí být bílé barvy. V trichromatických souřadnicích IEC musí světlo vyzařované každou částí systému spadat do těchto mezí:

mez směrem k modré	x ≥ 0,310
mez směrem ke žluté	x ≤ 0,500
mez směrem k zelené	y ≤ 0,150 + 0,640 x
mez směrem k zelené	y ≤ 0,440
mez směrem k purpurové	y ≥ 0,050 + 0,750 x
mez směrem k červené	y ≥ 0,382.

C.   JINÁ SPRÁVNÍ USTANOVENÍ

8.   ZMĚNA TYPU SYSTÉMU A ROZŠÍŘENÍ SCHVÁLENÍ TYPU

Každou změnu typu systému je třeba oznámit správnímu orgánu, který schválení typu udělil. Tento orgán pak může:

8.1.1   buď usoudit, že není pravděpodobné, že by změny měly výrazný záporný vliv, a že systém v každém případě ještě vyhovuje požadavkům;

8.1.2   nebo vyžadovat další zkušební protokol vystavený pověřenou zkušebnou.

8.2   Potvrzení schválení typu nebo zamítnutí žádosti o ně, s uvedením změn, se postupem stanoveným v odstavci 4.1.4 zašle stranám dohody, které tento předpis uplatňují.

8.3   Příslušný orgán, který rozšíření schválení typu vystavil, přidělí každému formuláři, jímž se rozšíření schválení typu udílí, pořadové číslo a informuje o této skutečnosti ostatní strany dohody z roku 1958, které tento předpis uplatňují; k tomu použije formulář sdělení odpovídající vzoru uvedenému v příloze 1 tohoto předpisu.

9.   SHODNOST VÝROBY

Postupy ověření shodnosti výroby musí odpovídat postupům uvedeným v dohodě, dodatek 2 (E/ECE/324 – E/ECE/TRANS/505/Rev.2), přičemž se uplatňují tyto požadavky:

9.1   systémy schválené podle tohoto předpisu musí být vyrobeny tak, aby byly shodné se schváleným typem v tom smyslu, a aby splňovaly požadavky stanovené v odstavcích 6 a 7;

9.2   musí být splněny minimální požadavky na postupy ověřování shodnosti výroby podle přílohy 5 tohoto předpisu;

9.3   musí být splněny minimální požadavky na odběr vzorků inspektorem stanovené v příloze 7 tohoto předpisu;

9.4   orgán, který schválení typu udělil, může kdykoli ověřit metody řízení shodnosti uplatňované v jednotlivých výrobních závodech. Obvyklá četnost těchto kontrol je jednou za dva roky;

9.5   systémy nebo jedna nebo několik jeho částí se zjevnými vadami se neberou v úvahu.

9.6   označení se nebere v úvahu.

10.   POSTIHY ZA NESHODNOST VÝROBY

10.1   Pokud nejsou požadavky splněny nebo pokud systém, nebo jedna nebo několik jeho částí, opatřený značkou schválení typu neodpovídá schválenému typu, může být schválení systému udělené podle tohoto předpisu odejmuto.

10.2   Pokud některá smluvní strana dohody, která uplatňuje tento předpis, odejme schválení typu, které dříve udělila, uvědomí o této skutečnosti neprodleně ostatní smluvní strany uplatňující tento předpis, k čemuž použije formulář pro sdělení, který odpovídá vzoru uvedenému v příloze 1 tohoto předpisu.

11.   TRVALÉ ZASTAVENÍ VÝROBY

11.1   Jestliže držitel schválení typu zcela přestane vyrábět typ systému schváleného podle tohoto předpisu, uvědomí o této skutečnosti orgán, který schválení typu udělil, a ten o tom uvědomí ostatní strany dohody z roku 1958 uplatňující tento předpis, k čemuž použije formulář pro sdělení, který odpovídá vzoru uvedenému v příloze 1 tohoto předpisu.

12.   NÁZVY A ADRESY POVĚŘENÝCH ZKUŠEBEN A SPRÁVNÍCH ORGÁNŮ

12.1   Smluvní stany dohody z roku 1958, které uplatňují tento předpis, sdělí sekretariátu Organizace spojených národů názvy a adresy zkušeben pověřených prováděním zkoušek schválení typu a správních orgánů udělujících schválení typu, jimž se mají zaslat formuláře osvědčení o udělení schválení typu, zamítnutí žádosti o ně, nebo rozšíření schválení typu, odejmutí schválení typu nebo o trvalém zastavení výroby, vystavené v jiných zemích.

PŘÍLOHA 1

PŘÍLOHA 2

PŘÍKLADY USPOŘÁDÁNÍ ZNAČEK SCHVÁLENÍ TYPU

Příklad 1

a ≥ 8 mm (skleněné rozptylové sklo)a ≥ 5 mm (plastové rozptylové

Obrázek 1	Obrázek 2

Instalační jednotka systému opatřeného jednou z výše znázorněných značek schválení typu byl schválen v Nizozemsku (E4) podle tohoto předpisu pod číslem schválení typu 19 243 a splňuje požadavky tohoto předpisu v jeho původním znění (00). Potkávací světlo je navrženo výhradně pro pravostranný dopravní provoz. Písmena „CT“ (obr. 1) značí, že jde o potkávací světlo s režimem osvětlení v zatáčce, písmena „CWR“ (obr. 2) značí, že jde o potkávací světlo třídy C, potkávací světlo třídy W a dálkové světlo.

Číslo 30 značí, že maximální svítivost dálkových světelných paprsků je mezi 86 250 a 101 250 cd.

Pozn.: Číslo schválení typu a přídavné symboly se umísťují v blízkosti kružnice buď nad písmenem „E“, nebo pod ním, nebo vpravo či vlevo od něj. Číslice čísla schválení typu leží na stejné straně písmene „E“ a směřují stejným směrem.

Římské číslice se jako čísla schválení typu nepoužívají, aby se předešlo případné záměně s jinými symboly.

Příklad 2

Obrázek 3	Obrázek 4a)
Obrázek 4b)

Instalační jednotka systému opatřeného výše znázorněnou značkou schválení typu je v souladu s tímto předpisem, a to jak pokud jde o potkávací, tak o dálkové světlo, a je navržena:

Obrázek 3: Potkávací světlo třídy C s potkávacím světlem třídy „E“, pouze pro levostranný dopravní provoz.

Obrázek 4a) a 4b): Potkávací světlo třídy C a potkávací světlo třídy V pro oba systémy dopravního provozu díky mechanismu pro seřízení optického prvku nebo světelného zdroje, a dálkové světlo. Potkávací světlo třídy C, potkávací světlo třídy V a dálkové světlo musí splňovat ustanovení pro osvětlení v zatáčce, jak určuje písmeno „T“. Pomlčka nad písmenem „R“ udává, že chod dálkových světel zajišťuje několik instalačních jednotek na této straně systému.

Příklad 3

Obrázek 5	Obrázek 6

Instalační jednotka opatřená výše znázorněnou značkou schválení typu obsahuje plastové rozptylové sklo a je v souladu s požadavky tohoto předpisu, pouze pokud jde o potkávací světlo, a je navržena:

Obrázek 5: Potkávací světlo třídy C s potkávacím světlem třídy W pro oba systémy dopravního provozu.

Obrázek 6: Potkávací světlo třídy C s režimem osvětlení v zatáčce pouze pro pravostranný dopravní provoz.

Příklad 4

Obrázek 7	Obrázek 8

Obrázek 7: Instalační jednotka opatřená výše znázorněnou značkou schválení typu splňuje požadavky tohoto předpisu, pokud jde o potkávací světlo třídy C a potkávací světlo třídy V, a je navržena výhradně pro levostranný dopravní provoz.

Obrázek 8: Instalační jednotka opatřená výše znázorněnou značkou je schválení typu (odlišnou) instalační jednotkou, která je součástí systému, a splňuje požadavky tohoto předpisu, pouze pokud jde o dálkové světlo.

Příklad 5: Identifikace instalační jednotky obsahující plastové rozptylové sklo podle tohoto předpisu.

Obrázek 9	Obrázek 10

Obrázek 9: Potkávací světlo třídy C a potkávací světlo třídy W, obě s režimem osvětlení v zatáčce, a dálkové světlo, navržena výhradně pro pravostranný dopravní provoz.

Potkávací světlo a jeho režimy nesmí být v činnosti současně s dálkovým světlem v dalším sloučeném projektoru.

Obrázek 10: Potkávací světlo třídy E a potkávací světlo třídy W, navržena výhradně pro pravostranný dopravní provoz, a dálkové světlo. Pomlčka nad písmeny „E“ a „W“ udává, že třídy potkávacích světel jsou na dané straně systému zajištěny více než jednou instalační jednotkou.

Příklad 6: Zjednodušené označení pro skupinová, sdružená nebo sloučená světla schválená v souladu s jiným předpisem, než je tento (obr. 11) (svislé a vodorovné čáry nejsou součástí značky schválení typu a slouží pouze k vytvoření schematického tvaru zařízení pro světelnou signalizaci).

Tyto dva příklady odpovídají dvěma instalačním jednotkám umístěným na stejné straně systému a nesoucím značku schválení typu, která obsahuje (vzor A nebo vzor B):

Instalační jednotka č. 1

Přední obrysové světlo schválené podle série změn 02 předpisu č. 7;

Jedna nebo více jednotek osvětlení vyzařující potkávací světlo třídy C v režimu osvětlení v zatáčce, které jsou navrženy tak, aby fungovaly s jednou nebo několika dalšími instalačními jednotkami na stejné straně systému (jak to označuje pomlčka nad písmenem „C“), a potkávací světlo třídy V, obě navrženy pro pravostranný nebo levostranný dopravní provoz, a rovněž dálkové světlo o maximální svítivosti 86 250 až 101 250 cd (jak určuje číslice 30), schválena v souladu s požadavky tohoto předpisu v jeho původním znění (00) a obsahující plastové rozptylové sklo;

Denní potkávací světlo schválené v souladu s řadou pozměňovacích návrhů 00 k předpisu č. 87;

Přední směrové světlo kategorie 1a schválené v souladu s řadou pozměňovacích návrhů 01 k předpisu č. 6.

Instalační jednotka č. 3

Přední mlhovka schválená v souladu s řadou pozměňovacích návrhů 02 k předpisu č. 19 nebo potkávací světlo třídy C v režimu osvětlení v zatáčce navržené pro pravostranný i levostranný dopravní provoz a tak, aby fungovalo s jednou několika dalšími instalačními jednotkami na stejné straně systému, jak určuje pomlčka nad písmenem „C“.

Příklad 7: Uspořádání značek schválení typu systému (obr. 12).

Tyto dva příklady odpovídají adaptivnímu systému předního osvětlení složenému ze dvou instalačních jednotek (zajišťujících stejné funkce) na stranách systému (jednotky č. 1 a 3 na levé straně a jednotky č. 2 a 4 na pravé straně).

Instalační jednotka č. 1 (nebo č. 2) systému opatřená výše uvedenými čísly schválení typu a podle požadavků tohoto předpisu (série změn 00), pokud jde o potkávací světlo třídy C navržené pro levostranný dopravní provoz a současně o dálkové světlo o maximální svítivosti 86 250 až 101 250 cd (určeno číslicí 30) sloučená s předním směrovým světlem kategorie 1a schváleným v souladu se sérií změn 01 předpisu č. 6.

V příkladu 7a) obsahuje instalační jednotka č. 1 (nebo č. 2) systému potkávací světlo třídy C v režimu osvětlení v zatáčce, potkávací světlo třídy W, potkávací světlo třídy V a potkávací světlo třídy E. Pomlčka nad písmenem „C“ označuje, že potkávací světlo třídy C zajišťují dvě instalační jednotky na dané straně systému.

Instalační jednotka č. 3 (nebo č. 4) má zajišťovat druhou část potkávacích světel třídy C na jedné straně systému, jak určuje svislá čára nad písmenem „C“.

V příkladu 7b) má instalační jednotka č. 1 (nebo č. 2) systému zajišťovat potkávací světlo třídy C, potkávací světlo třídy W a potkávací světlo třídy E. Pomlčka nad písmenem „W“ určuje, že potkávací světlo třídy W zajišťují dvě instalační jednotky na dané straně systému. Písmeno „T“ napravo za seznamem symbolů (a nalevo od čísla schválení typu) určuje, že každé světlo, tzn. potkávací světlo třídy C, potkávací světlo třídy W, potkávací světlo třídy E a dálkové světlo, má režim osvětlení v zatáčce.

Instalační jednotka č. 3 (nebo č. 4) systému má zajišťovat druhou část potkávacích světel třídy W na dané straně systému (jak určuje pomlčka nad písmenem „W“) a potkávacích světel třídy V.

Příklad 8:

Uspořádání značek schválení typu týkající se obou stran systému (obr. 13)

Tento příklad ukazuje systém adaptivního předního osvětlení složeného ze dvou instalačních jednotek na levé straně vozidla a z jedné instalační jednotky na pravé straně.

Systém opatřený výše znázorněnou značkou schválení typu je podle požadavků tohoto předpisu (série změn 00), pokud jde o potkávací světlo pro levostranný dopravní provoz a o dálkové světlo, jehož maximální svítivost je 86 250 až 101 250 cd (jak určuje číslice 30), sloučené s předními směrovými světly kategorie 1a schválenými v souladu se sérií změn 01 předpisu č. 6 a předním obrysovým světlem schváleným v souladu se sérií změn 02 předpisu č. 7.

Instalační jednotka č. 1 systému (vlevo) je navržena tak, aby přispívala k potkávacím světlům třídy C a potkávacím světlům třídy E. Pomlčka nad písmenem „C“ označuje, že na dané straně přispívá k potkávací světlům třídy C několik instalačních jednotek. Písmeno „T“ napravo za seznamem symbolů označuje, že jak potkávací světlo třídy C, tak potkávací světlo třídy E má režim osvětlení v zatáčce.

Instalační jednotka č. 3 systému (vlevo) má zajistit druhou část potkávacích světel třídy C z dané strany (jak určuje pomlčka nad písmenem „C“) a potkávací světlo třídy W.

Instalační jednotka č. 2 systému (vpravo) má přispívat potkávacím světlům třídy C, potkávacím světlům třídy E, která obě mají režim osvětlení v zatáčce, a potkávacím světlům třídy W.

Pozn.: V příkladech 6, 7 a 8 musí různé instalační jednotky systému nést stejné číslo schválení typu.

PŘÍLOHA 3

FOTOMETRICKÉ PŘEDPISY PRO POTKÁVACÍ SVĚTLO (5)

Pro účely této přílohy se rozumí:

„nad“ umístěné nad svislou osou; „pod“ umístěné pod svislou osou.

Úhlové polohy jsou vyjádřeny ve stupních (°) nad (U) nebo ve stupních (°) pod (D) vzhledem k přímce H-H, a napravo (R) nebo nalevo (L) od přímky V-V.

Obrázek 1: Úhlové polohy fotometrických předpisů pro potkávací světlo (pro pravostranný dopravní provoz)

Tabulka 1:

Fotometrické parametry potkávacích světelných paprsků

Předpisy vyjádřené v lux/25 m			Poloha/stupně °			Potkávací světlo
			vodorovná		svislá	třída C		třída V		třída E		třída W
	Č.	Prvek				min.	max.	min.	max.	min.	max.	min.	max.
Část A	1	B50L (9)	L 3,43		U 0,57		0,4		0,4		0,7 (13)		0,7
	2	HV (9)	V		H		0,7		0,7
	3	BR (9)	R 2,5		U 1	0,2	2	0,1	1	0,2	2	0,2	3
	4	Segment BRR (9)	R 8	R 20	U 0,57		4		1		4		6
	5	Segment BLL (9)	L 8	L 20	U 0,57		0,7		1		1		1
	6	P	L 7		H	0,1						0,1
	7	Pásmo III (jak je definováno v tabulce 3)					0,7		0,7		1		1
	8 a	S50, S50LL, S50RR (10)			U 4	0,1 (12)				0,1 (12)		0,1 (12)
	9a	S100, S100LL, S100RR (10)			U 2	0,2 (12)				0,2 (12)		0,2 (12)
	10	50 R	R 1,72		D 0,86			6
	11	75 R	R 1,15		D 0,57	12				18		24
	12	50 V	V		D 0,86	6		6		12		12
	13	50 L	L 3,43		D 0,86	4,2	15	4,2	15	8		8	30
	14	25 LL	L 16		D 1,72	1,4		1		1,4		4
	15	25 RR	R 11		D 1,72	1,4		1		1,4		4
	16	Segment 20 a níže	L 3,5	V	D 2								20 (7)
	17	Segment 10 a níže	L 4,5	R 2,0	D 4		14 (6)		14 (6)		14 (6)		8 (7)
	18	Emax  (8)				20	50	10	50	20	90 (13)	35	80 (7)
Část B (režim osvětlení v zatáčce): Používá se tabulka 1 část A po nahrazení údajů z řádků č. 1, 2, 7, 13 a 18 níže uvedenými řádky.
Část B	1	B50L (9)	L 3,43		U 0,57		0,6		0,6				0,9
	2	HV (9)					1		1
	7	Pásmo III (jak je definováno v tabulce 3)					1		1		1		1
	13	50L	L 3,43		D 0,86	2		2		4		4
	18	Emax  (11)				12	50	6	50	12	90 (13)	24	80 (7)

Tabulka 2:

Prvky, úhlová poloha nebo hodnota potkávacích světelných paprsků ve stupních (°) a doplňkové předpisy

	Úhlová poloha/hodnota ve stupních (°)	Potkávací světlo třídy C		Potkávací světlo třídy V		Potkávací světlo třídy E		Potkávací světlo třídy W
Č.	Označení části světelných paprsků a předpisy	vodorovné	svislé	vodorovné	svislé	vodorovné	svislé	vodorovné	svislé
2.1	Emax nesmí ležet vně daného obdélníku (nad segmentem Emax)	mezi 0,5 L a 3 R	mezi 0,3 D a 1,72 D		mezi 0,3 D a 1,72 D	mezi 0,5 L a 3 R	mezi 0,1 D a 1,72 D	mezi 0,5 L a 3 R	mezi 0,3 D a 1,72 D
2.2	Rozhraní a jeho části musí: — splňovat požadavky odstavce 1 přílohy 8 tohoto předpisu, rozhraní musí být na V-V, a
	— mít takovou polohu, aby vodorovná část byla:		V = 0,57 D		≤ 0,57 D ≥ 1,3 D		≤ 0,23 D (14) ≥ 0,57 D		≤ 0,23 D ≥ 0,57 D

Tabulka 3:

Pásma III potkávacích světel, údaje o vrcholech

Úhlová poloha ve stupních (°)	Trojúhelníková značka č.	1	2	3	4	5	6	7	8
Pásmo IIIa pro potkávací světlo třídy C nebo třídy V	Vodorovná	8L	8L	8R	8R	6R	1,5R	V-V	4L
	Svislá	1U	4U	4U	2U	1,5U	1,5U	H-H	H-H
Pásmo IIIb pro potkávací světlo třídy W nebo třídy E	Vodorovná	8L	8L	8R	8R	6R	1,5R	0,5L	4L
	Svislá	1U	4U	4U	2U	1,5U	1,5U	0,34U	0,34U

Tabulka 4:

Doplňková ustanovení pro potkávací světlo třídy W, vyjádřené v lx/25 m

4.1	Definice segmentů E, F1, F2 a F3 (uvedené na obrázku 1) a požadavky na ně
	Povolené maximum je 0,2 lx: a) na segment E v 10° U mezi 20 L a 20° R; a b) na tři svislé segmenty (F1, F2 a F3) na vodorovné polohy 10° L, V a 10° R, všechny tři od 10 U do 60° U.
4.2	Všechny další (dodatečné) soubory předpisů pro Emax, segment 20 a segment 10: Část A nebo B tabulky 1 se uplatňuje, pokud nahrazuje maximální předepsané hodnoty z řádků č. 16, 17 a 18 řádky uvedenými níže.
	Pokud při uplatňování údajů žadatele podle odstavce 2.2.2.e) tohoto předpisu má potkávací světlo třídy W vyzařovat na segment 20 a pod něj ne více než 10 lx a na segment 10 a pod něj ne více než 4 lx, nesmí nominální hodnota Emax těchto světelných paprsků přesáhnout 100 lx.

Tabulka 5:

Požadavky na horní část a úhlovou polohu měřicích bodů

Označení bodu	S50LL	S50	S50RR	S100LL	S100	S100RR
Úhlová poloha ve stupních (°)	4U/8L	4U/V-V	4U/8R	2U/4L	2U/V-V	2U/4R

Tabulka 6:

Doplňkové požadavky na potkávací světlo třídy E

Části A a B tabulky 1 a rovněž tabulky 2 se uplatňují, pokud nahrazují řádky č. 1 a 18 tabulky 1 a bod 2.2 tabulky 2, jak je stanoveno níže.
Bod	Označení	Řádek 1 tabulky 1, část A nebo B	Řádek 18 tabulky 1, část A nebo B	Bod 2.2 tabulky 2
Č.	Všechny údaje	EB50L v lux/25 m	Emax v lux/25 m	Poloha vodorovné části rozhraní ve stupních (°)
		max.	max.	Ne nad
6.1	E1	0,6	80	0,34D
6.2	E2	0,5	70	0,45D
6.3	E3	0,4	60	0,57D

Pouze pro informaci: fotometrické hodnoty uvedené v tabulce 1 jsou vyjádřeny níže v cd.

Předpisy jsou vyjádřeny v cd			Poloha/stupně (°)			Potkávací světlo
			vodorovná		svislá	třída C		třída V		třída E		třída W
	Č.	Prvek				min.	max.	min.	max.	min.	max.	min.	max.
Část A	1	B50L (18)	L 3,43		U 0,57		250		250		438 (22)		438
	2	HV (18)	V		H		438		438
	3	BR (18)	R 2,5		U 1	125	1 250	63	625	125	1 250	125	1 875
	4	Segment BRR (18)	R 8	R 20	U 0,57		2 500		625		2 500		3 750
	5	Segment BLL (18)	L 8	L 20	U 0,57		438		625		625		625
	6	P	L 7		H	63						63
	7	Pásmo III (jak je definováno v tabulce 3)					438		438		625		625
	8a	S50, S50LL, S50RR (19)			U 4	63 (21)				63 (21)		63 (21)
	9a	S100, S100LL, S100RR (19)			U 2	125 (21)				125 (21)		125 (21)
	10	50 R	R 1,72		D0,86			3 750
	11	75 R	R 1,15		D 0,57	7 500				11 250		15 000
	12	50V	V		D 0,86	3 750		3 750		7 500		7 500
	13	50 L	L 3,43		0,86	2 625	9 375	2 625	9 375	5 000		5 000	18 750
	14	25LL	L 16		D 1,72	875		625		875		2 500
	15	25RR	R 11		D 1,72	875		625		875		2 500
	16	Segment 20 a pod	L 3,5	V	D 2								12 500 (16)
	17	Segment 10 a pod	L 4,5	R 20	D 4		8 750 (15)		8 750 (15)		8 750 (15)		5 000 (16)
	18	Emax  (17)				12 500	31 250	6 250	31 250	12 500	56 250 (22)	21 875	50 000 (16)
Část B (režim osvětlení v zatáčce): Používá se tabulka 1 část A po nahrazení prvků z řádků č. 1, 2, 7, 13 a 18 níže uvedenými řádky.
Část B	1	B50L (18)	L 3,43		0,57		375		375				563
	2	HV (18)					625		625
	7	Pásmo III (jak je definováno v tabulce 3)					625		625		625		625
	13	50L	L 3,43		D 0,86	1 250		1 250		2 500		2 500
	18	Emax  (20)				7 500	31 250	3 750	31 250	7 500	56 250 (22)	15 000	50 000 (16)

PŘÍLOHA 4

ZKOUŠKA STÁLOSTI FOTOMETRICKÝCH PARAMETRŮ SYSTÉMŮ ZA PROVOZU

ZKOUŠKY ÚPLNÝCH SYSTÉMŮ

Poté, co byly za použití postupů uvedených v tomto předpisu změřeny u svazku dálkového světla v bodě Emax a u svazku potkávacího světla v bodech HV, 50R, 50L a případně B50L (nebo R) fotometrické hodnoty, zkouší se na vzorku úplného systému stálost fotometrických parametrů za provozu.

Pro účely této přílohy se rozumí:

a)

„úplným systémem“ pravou a levou stranu systému včetně elektronického ovladače nebo ovladačů osvětlení a/nebo napájecí a řídící zařízení a rovněž části karoserie a světlomety, které by mohly ovlivnit rozptyl tepla. Každá instalační jednotka systému, případně světlo nebo světla úplného systému mohou být testovány zvlášť;

b)	„zkušebním vzorkem“ v níže uvedeném textu buď úplný systém nebo instalační jednotku předloženou ke zkoušce;

c)	„světelným zdrojem“ každé vlákno žárovky s několika vlákny.

Zkoušky musí být provedeny:

i)	v suchém a klidném prostředí při okolní teplotě 23 °C ± 5 °C, přičemž je zkušební vzorek umístěn na podstavu simulující jeho správnou montáž do vozidla;

ii)	v případě vyměnitelných světelných zdrojů při použití sériové žárovky zapnuté nejméně jednu hodinu nebo při použití sériové výbojky zapnuté nejméně patnáct hodin.

Vybavení pro měření musí být stejné jako vybavení použité při zkouškách schválení typu.

Před dalšími zkouškami musí být systém, nebo jedna nebo několik jeho částí, uveden do nulového stavu.

1.   ZKOUŠKA STÁLOSTI FOTOMETRICKÝCH PARAMETRŮ

1.1   Čistý zkušební vzorek

Každý zkušební vzorek se ponechává v činnosti po dobu 12 hodin, jak je uvedeno v odstavci 1.1.1, a kontroluje se, jak je uvedeno v odstavci 1.1.2.

1.1.1   Zkušební postup

1.1.1.1   Pořadí zkoušky

a)	Pokud má zkušební vzorek zajišťovat pouze jednu funkci osvětlení (potkávací nebo dálkové světlo) a pouze jednu třídu v případě potkávacích světel, je odpovídající světelný zdroj nebo zdroje spuštěn na dobu (23) stanovenou v odstavci 1.1.

b)

Pokud zkušební vzorek zajišťuje více než jednu funkci nebo více než jednu třídu potkávacích světel v souladu s tímto předpisem a pokud žadatel prohlásí, že každá z funkcí nebo ze tříd zkušebního vzorku má svůj nebo své vlastní světelné zdroje, které jsou spouštěny střídavě (24), musí být zkouška provedena podle této podmínky, takže se uvede do chodu (23) režim každé funkce nebo třídy potkávacích světel, který má největší spotřebu energie, postupně na dobu (stejnoměrně rozdělenou) stanovenou v odstavci 1.1. V ostatních případech (23)  (24) musí být zkušební vzorek podroben níže popsanému cyklu pro každý režim potkávacích světel třídy C, třídy V, třídy E a třídy W, ať už zkušební vzorek vyzařuje částečně nebo celkově jakýkoli z těchto režimů, po dobu stejně dlouhou (rovnoměrně rozdělenou), stanovenou v odstavci 1.1:   nejdříve 15 minut, například pro potkávací světla třídy C spuštěná v režimu nejvyšší spotřeby energie, za podmínek odpovídajících jízdě na rovné vozovce;   5 minut pro potkávací světla zapnutá ve stejném režimu jako předchozí, avšak kromě toho se zapnutými všemi světelnými zdroji (25) zkušebního vzorku, které lze spustit současně, podle údajů žadatele; po uplynutí doby (stejnoměrně rozdělené) stanovené v odstavci 1.1 musí být uvedený zkušební postup proveden s druhou, třetí a čtvrtou třídou potkávacích světel, je-li to nezbytné, ve výše stanoveném pořadí.

c)	V případě, že zkušební vzorek obsahuje jiné sloučené funkce osvětlení, musí být každá z funkcí aktivována současně po dobu stanovenou pod a) nebo b) výše pro každou z osvětlovacích funkcí v souladu s doporučením výrobce.

d)

V případě, že má zkušební vzorek vyzařovat potkávací světlo v režimu osvětlení v zatáčce, přičemž je pod napětím doplňkový světelný zdroj, musí být tento zdroj spuštěn současně po dobu jedné minuty a vypnut po dobu 9 minut pouze během spuštění potkávacích světel, jak je uvedeno v odstavcích a) a b) výše.

1.1.1.2   Zkušební napětí

a)

V případě vyměnitelných žárovek fungujících přímo na napětí vozidla: Napětí se nastaví tak, aby poskytovalo 90 % maximálního příkonu stanoveného pro používanou žárovku (žárovky) v předpisu č. 37. Příkon musí ve všech případech odpovídat příslušné hodnotě žárovky o jmenovitém napětí 12 V, žadatel o schválení typu však může uvést, že se zkušební vzorek může používat při jiném napětí. V tom případě musí být zkouška provedena s žárovkou, jejíž příkon je nejvyšší, jaký lze použít.

b)	Případ vyměnitelných výbojkových světelných zdrojů: Zkušební napětí jejich elektronického ovladače je 13,5 ± 0,1 V pro vozidlo pracujícím s napětím 12 V, mimo případů, kdy jsou v žádosti o schválení typu uvedeny jiné údaje.

c)

Případ nevyměnitelného světelného zdroje, který funguje přímo na napětí vozidla: Všechna měření jednotek osvětlení vybavených nevyměnitelným světelným zdrojem (žárovka a/nebo jiný světelný zdroj) musí být provedena pod napětím 6,75 V, 13,5 V nebo 28 V nebo rovněž pod jinými napětími, která odpovídají hodnotě napětí vozidla, jak ji definoval žadatel, a to podle okolností.

d)

V případě vyměnitelných nebo nevyměnitelných světelných zdrojů fungujících nezávisle na napětí napájení vozidla a plně řízených systémem, nebo v případě světelných zdrojů poháněných napájecím a funkčním zařízením, musí se výše uvedené zkušební napětí použít ve vstupních mezích zmíněného zařízení. Zkušebna může požádat, aby jí výrobce dodal napájecí a funkční zařízení nebo speciální elektrické napájení nezbytné pro napájení světleného zdroje nebo zdrojů.

1.1.2   Výsledky zkoušky

1.1.2.1   Vizuální prohlídka

Poté, co se teplota zkušebního vzorku ustálila na teplotě okolí, očistí se rozptylové sklo, které slouží jako zkušební vzorek, a případně vnější sklo čistou zvlhčenou bavlněnou tkaninou. Vzorek se potom prohlédne, přičemž na rozptylovém skle ani na případném vnějším skle nesmějí být patrné žádné deformace, trhliny ani barevné změny.

1.1.2.2   Fotometrická zkouška

Ke splnění požadavků tohoto předpisu se ověří fotometrické hodnoty v těchto bodech:

U potkávacích světel třídy C a u některých jiných tříd 50V, B50L (nebo R) a případně HV.

U dálkových světel v nulovém stavu bod Emax.

Může být nutné provést nové seřízení směru, z důvodu možné deformace podstavy zkušebního vzorku teplem (pro přesměrování rozhraní viz odstavec 2 této přílohy).

Mezi fotometrickými charakteristikami a hodnotami zjištěnými před zkouškou je přípustný rozdíl 10 % zahrnující i odchylky fotometrických postupů.

1.2   Znečištěný zkušební vzorek

Po zkoušení podle odstavce 1.1 se zkušební vzorek po přípravě podle odstavce 1.2.1 ponechá po dobu 1 hodiny v provozu pro každou funkci nebo třídu potkávacího světla (26), jak je uvedeno v odstavci 1.1.1, a zkontroluje se, jak je uvedeno v odstavci 1.1.2; po každé zkoušce musí následovat dostatečně dlouhá doba potřebná pro jeho ochlazení.

1.2.1   Příprava zkušebního vzorku

1.2.1   Zkušební směs

1.2.1.1   Pro systém nebo jednu nebo několik jeho částí s vnějším rozptylovým sklem ze skla: směs vody a znečišťující látky, která se nanese na zkušební vzorek, má následující složení:

9 hmotnostních dílů křemenného písku o velikosti částic 0 – 100 μm, což odpovídá poměru uvedenému v odstavci 2.1.3;

1 hmotnostní díl uhlíkového prachu rostlinného původu (z bukového dřeva) o velikosti částic 0 – 100 μm;

0,2 hmotnostního dílu NaCMC (27); a

vhodné množství destilované vody o vodivosti < 1 mS/m.

1.2.1.2   Pro systém nebo jednu nebo více jeho částí s vnějším rozptylovým sklem z plastu:Směs vody a znečišťujících látek, která se nanese na zkušební vzorek, má následující složení:

9 hmotnostních dílů křemenného písku o velikosti částic 0 – 100 μm, což odpovídá poměru uvedenému v odstavci 2.1.3;

1 hmotnostní díl uhlíkového prachu rostlinného původu (z bukového dřeva) o velikosti částic 0 – 100 μm;

0,2 hmotnostního dílu NaCMC5 (27);

5 hmotnostních dílů chloridu sodného (čistého 99 %);

13 hmotnostních dílů destilované vody o vodivosti < 1 mS/m; a

2 ± 1 hmotnostních dílů povrchově aktivní látky.

1.2.1.3   Rozdělení částeček podle velikosti

Velikost částeček (v µm)	Rozdělení částeček podle velikosti (v %)
0 až 5	12 ± 2
5 až 10	12 ± 3
10 až 20	14 ± 3
20 až 40	23 ± 3
40 až 80	30 ± 3
80 až 100	9 ± 3

1.2.1.4   Směs nesmí být starší než 14 dní.

1.2.1.5   Nanesení zkušební směsi na vzorek:

Zkušební směs se rovnoměrně nanese na celou svítivou plochu nebo plochy zkušebního vzorku a nechá se zaschnout. Tento postup se opakuje tak dlouho, dokud hodnota osvětlení nepoklesne na 15 – 20 % hodnot naměřených za podmínek uvedených v této příloze ve všech těchto bodech:

Emax pro dálková světla v nulovém stavu,

50V pro potkávací světla třídy C a pro každý z jeho stanovených režimů.

2.   OVĚŘENÍ ZMĚNY SVISLÉ POLOHY ROZHRANÍ VLIVEM TEPLA

Při této zkoušce se ověřuje, zda svislý posun rozhraní vyvolaný působením tepla nepřekračuje hodnotu stanovenou pro systém, nebo pro jednu nebo několik jeho částí, vyzařující potkávací světlo třídy C (základní světlo) nebo pro každý předepsaný režim potkávacích světel.

Skládá-li se zkušební vzorek z více než jedné jednotky osvětlení nebo více než z jednoho celku jednotek osvětlení, které vyzařují rozhraní, každá z nich se pro účely této zkoušky pokládá za vzorek a musí být testována zvlášť.

Zkušební vzorek testovaný podle bodu 1 musí být podroben zkoušce popsané v odstavci 2.1, aniž by byl demontován z podstavy nebo na ní znovu seřízen.

Má-li zkušební vzorek pohyblivou optickou část, bere se pro tuto zkoušku v úvahu pouze poloha nejbližší střednímu úhlu ve svislé rovině a/nebo původní poloze v nulovém stavu.

Zkouška se omezuje pouze na signály vstupních informací odpovídající jízdě na rovné vozovce.

2.1   Zkouška

Pro účely této zkoušky musí být napětí upraveno podle bodu 1.1.1.2.

Zkušební vzorek musí být uveden do chodu a testován, když vyzařuje potkávací světlo třídy C, třídy V, třídy E nebo třídy W podle konkrétního případu.

Poloha rozhraní se v jeho vodorovné části, mezi V-V a svislicí procházející bodem B50L (nebo R), ověří 3 minuty (r3) a 60 minut (r60) po rozsvícení.

K měření změny polohy rozhraní, jak je uvedeno výše, se použije kterákoli metoda, která poskytuje dostatečně přesné a reprodukovatelné výsledky.

2.2   Výsledek zkoušky

2.2.1   Výsledek vyjádřený v miliradiánech (mrad) se považuje za vyhovující pro zkušební vzorek vyzařující potkávací světlo, není-li absolutní hodnota zjištěná u zkušebního vzorku vyšší než 1,0 mrad (ΔrI ≤ 1,0 mrad).

2.2.2   Pokud je tato hodnota větší než 1,0 mrad, avšak nepřevyšuje 1,5 mrad (1,0 mrad < ΔrI ≤ 1,5 mrad), vyzkouší se podle odstavce 2.1 druhý zkušební vzorek, který byl předtím pro stabilizaci polohy mechanických částí vzorku na podstavci reprezentativním pro správnou montáž na vozidle před zkouškou třikrát po sobě podroben níže popsanému cyklu:

potkávací světlo po dobu jedné hodiny zapnuto (napětí se upraví podle odstavce 1.1.1.2);

přestávka o délce jedné hodiny.

Systém, nebo jedna nebo několik jeho částí, se pokládá za vyhovující, pokud průměr absolutních hodnot ΔrI naměřených na prvním zkušebním vzorku a ΔrII naměřených na druhém zkušebním vzorku nepřesahují 1,0 mrad.

PŘÍLOHA 5

MINIMÁLNÍ POŽADAVKY NA POSTUPY OVĚŘENÍ SHODNOSTI VÝROBY

1.   OBECNÉ POŽADAVKY

1.1   Požadavky na shodnost výroby se považují z mechanického i geometrického hlediska za splněné, nepřekračují-li rozdíly nevyhnutelné výrobní odchylky v rámci požadavků tohoto předpisu. Tato podmínka platí také pro barvu.

Pokud jde o fotometrické parametry, shodnost hromadně vyráběných systémů se nezpochybní, jestliže při zkoušení fotometrických parametrů náhodně vybraného systému vybaveného světelným zdrojem pod napětím a případně upraveným podle odstavce 1 a 2 přílohy 9 tohoto předpisu:

se žádná hodnota naměřená a opravená podle odstavce 2 přílohy 9 tohoto předpisu neodchyluje nepříznivě od hodnoty uvedené v tomto předpisu o více než 20 %;

1.2.1.1   Pro následující hodnoty potkávacího světla a jeho režimů může být maximální nepříznivá odchylka postupně:pro maximální hodnoty v bodě B50L,

0,2 lx (odpovídá 20 %) a 0,3 lx (odpovídá 30 %);

pro maximální hodnoty v pásmu III, v bodě HV a na segmentu BLL, 0,3 lx (odpovídá 20 %) a 0,45 lx (odpovídá 30 %);

pro maximální hodnoty na segmentech E, F1, F2 a F3, 0,2 lx (odpovídá 20 %) a 0,3 lx (odpovídá 30 %);

pro minimální hodnoty v bodech BR, P, S50, S50LL, S50RR, S100, S100LL, S100RR a bodech stanovených v poznámce 4 tabulky 1 přílohy 3 tohoto předpisu (B50L, HV, BR, BRR a BLL), polovina předepsané hodnoty (odpovídá 20 %) a tři čtvrtiny předepsané hodnoty (odpovídá 30 %).

1.2.1.2   U dálkového světla s HV ležícím uvnitř izoluxy 0,75 Emax je pro fotometrické hodnoty v libovolném měřicím bodě podle odstavce 6.3.2 tohoto předpisu vyhovující u maximálních hodnot odchylka +20 % a u minimálních hodnot odchylka –20 %.

1.2.2   Pokud výsledky výše uvedených zkoušek požadavky nesplňují, změní se nasměrování systému, pod podmínkou, že osa světla se neposune bočně více než o 0,5° napravo nebo nalevo, ani více než 0,2° nahoru nebo dolů vždy nezávisle vzhledem k původnímu seřízení.

Tato ustanovení se nevztahují na osvětlovací jednotky definované v odstavci 6.3.1.1 tohoto předpisu.

1.2.3   Pokud výsledky výše uvedených zkoušek požadavkům nevyhovují, provedou se zkoušky znovu s jiným referenčním světelným zdrojem a/nebo s jiným napájecím a funkčním zařízením.

1.3   K ověření změny svislé polohy rozhraní vlivem tepla se použije tento postup:

Jeden ze systémů se poté, co byl třikrát po sobě podroben cyklu podle odstavce 2.2.2 přílohy 4, odzkouší postupem uvedeným v odstavci 2.1 přílohy 4.

Systém se pokládá za vyhovující, pokud r nepřesahuje 1,5 mrad.

Přesahuje-li tato hodnota 1,5 mrad, aniž by však přesáhla 2 mrad, je přezkoušen druhý vzorek a poté průměr absolutních hodnot naměřených pro oba vzorky nesmí přesáhnout 1,5 mrad.

1.4   Musí být splněny chromatické údaje stanovené v odstavci 7 tohoto předpisu.

2.   MINIMÁLNÍ POŽADAVKY NA OVĚŘOVÁNÍ SHODNOSTI VÝROBCEM

U každého typu systému je držitel značky schválení typu povinen provádět v přiměřených intervalech přinejmenším následující zkoušky. Zkoušky se provádějí podle tohoto předpisu.

Jestliže kterýkoli vzorek vykazuje vůči typu zkoušky neshodnost, vezmou se ke zkoušení další vzorky. Výrobce přijme opatření k zajištění shodnosti dané výroby.

2.1   Povaha zkoušek

Zkoušky shodnosti se v tomto předpisu týkají fotometrických charakteristik a ověřování změn svislé polohy rozhraní potkávacího světla vlivem tepla.

2.2   Metody používané při zkouškách

2.2.1   Zkoušky se obecně provádějí metodami stanovenými v tomto předpisu.

2.2.2   Při kterékoli zkoušce shodnosti prováděné výrobcem je možno se souhlasem příslušného orgánu odpovědného za zkoušky schválení typu použít rovnocenné metody. Výrobce je povinen prokázat, že použité metody jsou rovnocenné těm, které jsou stanoveny v tomto předpisu.

2.2.3   Při uplatňování odstavců 2.2.1 a 2.2.2 se vyžaduje pravidelná kalibrace zkušebních materiálů a jejich korelace s měřením, které provádí příslušný orgán.

2.2.4   Ve všech případech se musí jako referenční metody používat metody stanovené tímto předpisem, a to zejména pro účely správního ověřování a výběru vzorků.

2.3   Výběr vzorků

Vzorky systémů se vybírají náhodně z výroby stejnorodé šarže. Stejnorodou šarží se rozumí soubor systémů téhož typu definovaných podle výrobních postupů výrobce.

Hodnocení se obecně týká hromadné výroby z jednotlivých závodů. Výrobce však může pro týž typ systému spojit záznamy z více závodů, pokud se v těchto závodech uplatňují stejná jakostní kritéria a stejný systém řízení jakosti.

2.4   Měřené a zjištěné fotometrické vlastnosti

U vybraných světlometů se provedou fotometrická měření v bodech stanovených v tomto předpisu, přičemž se měření omezuje na:

body Emax, HV (28), HL a HR (29) pro dálková světla; a

body B50L, případně HV, 50V, případně 75R, a 25LL pro potkávací světla (viz obr. 1 příloha 3).

2.5   Kritéria přijatelnosti

Výrobce je povinen zajistit, aby výsledky zkoušek byly statisticky vyhodnoceny a aby byla v součinnosti s příslušným orgánem definována kritéria přijatelnosti jeho výrobků tak, aby byly splněny předpisy pro ověřování shodnosti výroby stanovené v odstavci 9.1 tohoto předpisu.

Kritéria přijatelnosti musí zajišťovat, že na 95 % bude pravděpodobné, že výrobek při namátkové kontrole vyhoví podle přílohy 7 (první výběr vzorků) alespoň na 0,95.

PŘÍLOHA 6

POŽADAVKY NA SVĚTLOMETY S PLASTOVÝMI ROZPTYLOVÝMI SKLY – ZKOUŠENÍ VZORKŮ ROZPTYLOVÉHO SKLA NEBO MATERIÁLU A CELÝCH SYSTÉMŮ NEBO JEDNÉ NEBO NĚKOLIKA JEJICH ČÁSTÍ

1.   OBECNÉ PŘEDPISY

1.1   Vzorky poskytnuté podle odstavce 2.2.4 tohoto předpisu musejí vyhovovat ustanovením odstavců 2.1 až 2.5.

1.2   Oba vzorky celých systémů poskytnuté podle odstavce 2.2.3 tohoto předpisu, jejichž rozptylová skla jsou zhotovena z plastu, musí z hlediska materiálu rozptylového skla vyhovovat předpisům stanoveným dále v odstavci 2.6.

1.3   Vzorky plastových rozptylových skel nebo vzorky materiálu se – společně s odrážečem, pokud se na něj montují – podrobí zkouškám schválení typu v časovém pořadí, jak je uvedeno v tabulce A v dodatku 1 této přílohy.

1.4   Pokud však výrobce systému doloží, že výrobek již s kladným výsledkem prošel zkouškami uvedenými v odstavcích 2.1 až 2.5 nebo rovnocennými zkouškami podle jiného předpisu, nemusí se tyto zkoušky opakovat; povinné jsou pak pouze zkoušky uvedené v dodatku 1 v tabulce B.

1.5   Pokud je systém, nebo jedna nebo několik jeho částí, navržen výhradně pro pravostranný dopravní provoz nebo výhradně pro levostranný dopravní provoz, mohou se zkoušky stanovené touto přílohou provést pouze na jednom vzorku podle přání žadatele.

2.   ZKOUŠKY

2.1   Odolnost vůči změnám teploty

2.1.1   Zkoušky

Tři nové vzorky (rozptylová skla) se podle níže uvedeného programu podrobí pěti cyklům změny teploty a vlhkosti:

3 hodiny při teplotě 40 °C ± 2 °C a relativní vlhkosti 85 %-95 %;

1 hodina při teplotě 23 °C ± 5 °C a relativní vlhkosti 60 %-75 %;

15 hodin při teplotě –30 °C ± 2 °C;

1 hodina při teplotě 23 °C ± 5 °C a relativní vlhkosti 60 %–75 %;

3 hodiny při teplotě 80 °C ± 2 °C;

1 hodina při teplotě 23 °C ± 5 °C a relativní vlhkosti 60 %-75 %.

Před touto zkouškou se vzorky uchovávají po dobu nejméně čtyř hodin při teplotě 23 °C± 5 °C a relativní vlhkosti 60 %-75 %.

Pozn.: Doba jedné hodiny při teplotě 23 °C ± 5 °C zahrnuje dobu potřebnou k přechodu z jedné teploty na druhou, aniž by se projevilo působení teplotního šoku.

2.1.2   Fotometrická měření

2.1.2.1   Metoda

Fotometrická měření se na vzorcích provádějí před zkouškou a po ní.

Fotometrické měření se provádí podle přílohy 9 tohoto předpisu v těchto bodech:

B50L a 50V pro potkávací světlo třídy C;

Emax pro dálkové světlo systému.

2.1.2.2   Výsledky

Rozdíl mezi fotometrickými hodnotami naměřenými u jednotlivých vzorků před zkouškou a po ní nesmí včetně odchylek použitého fotometrického měřicího postupu přesahovat 10 %.

2.2   Odolnost vůči povětrnostním vlivům a chemickým činidlům

2.2.1   Odolnost vůči povětrnostním vlivům

Tři nové vzorky (rozptylových skel nebo materiálu) se vystaví záření zdroje, u nějž je spektrální rozložení energie podobné jako u absolutně černého tělesa o teplotě mezi 5 500 a 6 000 K. Mezi zdroj a vzorky se umístí vhodné filtry tak, aby se co nejvíce omezilo záření o vlnových délkách kratších než 295 nm a delších než 2 500 nm. Vzorky se vystaví osvětlení o intenzitě 1 200 W/m2 ± 200 W/m2 po dobu potřebnou k tomu, aby obdržená světelná energie činila 4 500 MJ/m2 ± 200 MJ/m2. Uvnitř krytu musí teplota měřená na černém panelu umístěném na stejné úrovni jako vzorky činit 50 °C ± 5 °C. Pro zajištění rovnoměrné expozice se vzorky otáčejí kolem zdroje záření rychlostí 1 až 5 ot./min.

Vzorky se ostřikují destilovanou vodou o vodivosti nižší než 1 mS/m a teplotě 23 °C ± 5 °C, a to v tomto cyklu:

postřik 5 minut, sušení 25 minut.

2.2.2   Odolnost vůči chemickým činidlům

Po provedení zkoušky podle odstavce 2.2.1 a měření popsaného v odstavci 2.2.3.1 se na vnější povrch zkoušené trojice vzorků působí postupem uvedeným v odstavci 2.2.2.2 za použití roztoku o složení stanoveném v odstavci 2.2.2.1.

2.2.2.1   Zkušební směs

Zkušební směs se skládá z 61,5 % n-heptanu, 12,5 % toluenu, 7,5 % ethyltetrachloridu, 12,5 % trichlorethylenu a 6 % xylenu (vše v objemových procentech).

2.2.2.2   Nanesení zkušební směsi

Bavlněná tkanina (podle normy ISO 105) se v roztoku popsaném v odstavci 2.2.2.1 smočí tak, aby se jím nasytila, 10 sekund se jí potírá vnější přední strana vzorku pod tlakem 50 N/cm2, což na zkušebním povrchu 14 x 14 mm odpovídá síle 100 N, a nechá se 10 minut působit.

Během těchto 10 minut se tkanina opětovně smáčí v roztoku tak, aby složení nanášené tekutiny soustavně odpovídalo předpisu pro zkušební roztok.

Během nanášení je možno kompenzovat tlak působící na vzorek tak, aby nedocházelo ke vzniku trhlin.

2.2.2.3   Čištění

Na konci nanášení zkušebního roztoku se vzorky na vzduchu osuší a při teplotě 23 °C ± 5 °C se omyjí roztokem podle odstavce 2.3 (odolnost vůči čistícím prostředkům). Potom se vzorky při teplotě 23 °C ± 5 °C pečlivě opláchnou destilovanou vodou o obsahu nečistot menším než 0,2 % a otřou se měkkou tkaninou.

2.2.3   Výsledky

2.2.3.1   Po zkoušce odolnosti vůči povětrnostním vlivům musí být vnější povrch vzorků prostý trhlin, škrábnutí, naštípnutí a deformací a průměrná změna propustnosti Δt = (T2 – T3) / T2 naměřená na třech vzorcích postupem uvedeným v dodatku 2 této přílohy nesmí překračovat hodnotu 0,020 (Δ tm ≤ 0,020).

2.2.3.2   Po zkoušce odolnosti vůči chemickým činidlům musí být vzorky prosté jakýchkoli stop chemického narušení, které by mohlo způsobovat změny rozptylu světelného toku, jehož průměrná změna Δd = (T5 – T4) / T2 stanovená na třech vzorcích postupem uvedeným v dodatku 2 této přílohy nesmí překračovat hodnotu 0,020 (Δ dm ≤ 0,020).

2.2.4   Odolnost vůči záření světelného zdroje

V případě potřeby se provede níže popsaná zkouška:

Ploché vzorky každého plastového prvku systému sloužící k přenosu světla jsou vystaveny záření světelného zdroje. Parametry, jako jsou úhly a vzdálenosti mezi vzorky, musí být stejné jako v systému. Všechny vzorky musí být stejné barvy a musí být případně stejně povrchově upraveny jako součásti systému.

Po 1 500 hodinách nepřerušeného působení musí být splněny kolorimetrické vlastnosti přenášeného světla pomocí nového světelného zdroje a povrch vzorků nesmí vykazovat trhliny, škrábnutí, naštípnutí ani deformace.

Není nezbytné ověřovat odolnost vnitřních materiálů vůči ultrafialovým paprskům vyzařovaným světelným zdrojem, je-li zdroj v souladu s předpisem č. 37 nebo jedná-li se o výbojku se slabým ultrafialovým zářením nebo rovněž jsou-li přijata opatření na ochranu částí systému před ultrafialovým zářením, například prostřednictvím skleněných filtrů.

2.3   Odolnost vůči čistícím prostředkům a uhlovodíkům

2.3.1   Odolnost vůči čistícím prostředkům

Vnější povrch tří vzorků (rozptylových skel nebo materiálu) se zahřeje na teplotu 50 °C ± 5 °C a poté se na pět minut ponoří do směsi 99 dílů destilované vody obsahující nejvýše 0,02 % nečistot a 1 dílu alkylarylsulfonátu, temperované na teplotu 23 °C ± 5 °C.

Na konec zkoušky se vzorky osuší při teplotě 50 °C ± 5 °C. Povrch vzorků se očistí vlhkou tkaninou.

2.3.2   Odolnost vůči uhlovodíkům

Vnější povrch těchto tří vzorků se poté po dobu jedné minuty lehce otírá bavlněnou tkaninou namočenou ve směsi 70 obj. % n-heptanu a 30 obj. % toluenu a nechá se na vzduchu zaschnout.

2.3.3   Výsledky

Po provedení obou zkoušek nesmí střední hodnota změny propustnosti Δt = (T2 – T3) / T2 naměřená na třech vzorcích postupem uvedeným v dodatku 2 této přílohy překračovat hodnotu 0,010 (Δ tm < 0,010).

2.4   Odolnost vůči mechanickému narušení

2.4.1   Metoda mechanického narušení

Vnější povrch tří nových vzorků (rozptylových skel) se podrobí zkoušce rovnoměrného mechanického narušení za použití metody popsané v dodatku 3 této přílohy.

2.4.2   Výsledky

Po této zkoušce se postupem uvedeným v dodatku 2 na ploše stanovené v odstavci 2.2.4.1.1 tohoto předpisu změří změny:

propustnosti: Δt = (T2 – T3) / T2

a rozptylu: Δd = (T5 – T4) / T2

Střední hodnota u těchto tří vzorků musí splňovat podmínku:

Δ tm ≤ 0,100; Δ dm ≤ 0,050.

2.5   Zkouška přilnavosti případných nátěrů

2.5.1   Příprava vzorku

Na nátěru se plocha o velikosti 20 × 20 mm rozřeže žiletkou nebo jehlou na mřížku se čtvercovými okénky o velikosti přibližně 2 × 2 mm. Na žiletku, respektive jehlu, se působí takovým tlakem, aby se prořízl alespoň nátěr.

2.5.2   Popis zkoušky

Použije se lepicí páska o přilnavosti 2 N na cm šířky ± 20 %, měřeno za standardizovaných podmínek stanovených v dodatku 4 této přílohy. Tato lepicí páska, jejíž šířka je alespoň 25 mm, se přinejmenším 5 minut tiskne na povrch upravený podle odstavce 2.5.1.

Konec lepicí pásky se potom zatíží tak, aby byla síla přilnavosti k uvažovanému povrchu vyrovnána silou kolmou k tomuto povrchu. V tomto stadiu se páska odtrhává rovnoměrnou rychlostí 1,5 m/s ± 0,2 m/s.

2.5.3   Výsledky

Mřížkovaná plocha nesmí být nijak výrazně poškozena. Přípustné je poškození na průsečících mezi čtverci nebo na hranách řezů, pokud velikost poškozené plochy nepřesahuje 15 % mřížkované plochy.

2.6   Zkoušky úplného systému s plastovým rozptylovým sklem

2.6.1   Odolnost povrchu rozptylového skla vůči mechanickému narušení

2.6.1.1   Zkoušky

Rozptylové sklo systému č. 1 se podrobí zkoušce popsané v odstavci 2.4.1.

2.6.1.2   Výsledky

Po zkoušce nesmí výsledky fotometrických měření systému nebo jedné nebo několika jeho částí provedených podle tohoto předpisu být vyšší než 130 % maximální hodnoty předepsané pro body B50L a HV a případně u bodu 75R nesmí být nižší než 90 % minimálních předepsaných hodnot.

2.6.2   Zkouška přilnavosti případného nátěru

Rozptylové sklo instalační jednotky č. 2 se podrobí zkoušce popsané v odstavci 2.5.

3.   OVĚŘENÍ SHODNOSTI VÝROBY

3.1   Z hlediska materiálů používaných pro výrobu rozptylových skel se instalační jednotky ze série považují za vyhovující tomuto předpisu, jestliže:

3.1.1   Po zkoušce odolnosti vůči chemickým činidlům a zkoušce odolnosti vůči čistícím prostředkům a uhlovodíkům nevykazuje vnější povrch vzorků žádné trhliny, odštípnutí ani deformace viditelné pouhým okem (viz odstavce 2.2.2, 2.3.1 a 2.3.2);

3.1.2   Po zkoušce podle odstavce 2.6.1.1 leží fotometrické hodnoty zjištěné v měřicích bodech stanovených v odstavci 2.6.1.2 v mezích, jež jsou stanoveny tímto předpisem pro shodnost výroby.

3.2   Pokud výsledky zkoušek požadavky nesplňují, zopakují se zkoušky na jiném náhodně vybraném vzorku systému.

PŘÍLOHA 6

Dodatek 1

ČASOVÉ POŘADÍ ZKOUŠEK SCHVÁLENÍ TYPU

A.   Zkoušky plastů (rozptylová skla nebo vzorky materiálu dodané podle odstavce 2.2.4 tohoto předpisu)

Vzorky

Rozptylová skla nebo vzorky materiálu

Rozptylová skla

Zkoušky

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

1.1

Omezená fotometrie (odstavec 2.1.2)

X

X

X

1.1.1

Změna teploty (odstavec 2.1.1)

X

X

X

1.2

Omezená fotometrie (odstavec 2.1.2)

X

X

X

1.2.1

Měření propustnosti

X

X

X

X

X

X

X

X

X

1.2.2

Měření rozptylu

X

X

X

X

X

X

1.3

Povětrnostní vlivy (odstavec 2.2.1)

X

X

X

1.3.1

Měření propustnosti

X

X

X

1.4

Chemická činidla (odstavec 2.2.2)

X

X

X

1.4.1

Měření rozptylu

X

X

X

1.5

Čistící prostředky (odstavec 2.3.1)

X

X

X

1.6

Uhlovodíky (odstavec 2.3.2)

X

X

X

1.6.1

Měření propustnosti

X

X

X

1.7

Narušení (odstavec 2.4.1)

X

X

X

1.7.1

Měření propustnosti

X

X

X

1.7.2

Měření rozptylu

X

X

X

1.8

Přilnavost (odstavec 2.5)

X

1.9

Odolnost vůči záření světleného zdroje (odstavec 2.2.4)

X

B.   Zkoušky úplných systémů (opatřených podle odstavce 2.2.3 tohoto předpisu)

Zkoušky		Úplný systém
		Vzorek č.
		1	2
2.1	Narušení (odstavec 2.6.1.1)	X
2.2	Fotometrie (odstavec 2.6.1.2)	X
2.3	Přilnavost (odstavec 2.6.2)		X

PŘÍLOHA 6

Dodatek 2

METODA MĚŘENÍ ROZPTYLU A PROPUSTNOSTI SVĚTLA

1.   ZAŘÍZENÍ (viz obrázek 1)

Svazek kolimátoru K o polodivergenci β/2 = 17,4 × 10–4 rad je omezen clonou Dτ s otvorem 6 mm, proti kterému je umístěn stojan se vzorkem.

Clonu Dτ spojuje se snímačem R spojná achromatická čočka L2 bez sférické vady, jejíž průměr vyhovuje požadavku, že necloní světlo rozptylované vzorkem v kuželu o vrcholovém poloúhlu β/2 = 14°.

Do obrazové ohniskové roviny čočky L2 se umístí prstencová clona DD o úhlech αo/2 = 1° a αmax/2 = 12°.

Nepropustná středová část clony slouží k tomu, aby se vyloučilo světlo přicházející přímo ze světelného zdroje. Musí být možno ji vyjmout ze světelného svazku takovým způsobem, aby se vrátila přesně do své výchozí polohy.

Vzdálenost L2 Dτ a ohnisková vzdálenost F2 čočky L2 se volí tak, aby obraz Dτ zcela pokrýval snímač R.

Doporučuje se použít pro L2 ohniskovou vzdálenost přibližně 80 mm.

Přiřadíme-li počátečnímu dopadajícímu toku velikost 1000 jednotek, musí být absolutní přesnost každého měření lepší než 1 jednotka.

2.   MĚŘENÍ

Provádějí se tato měření:

Měření	Se vzorkem	Se středovou částí DD	Zjišťovaná veličina
T1	ne	ne	Počáteční dopadající tok světla
T2	ano (před zkouškou)	ne	Tok světla propuštěný novým materiálem v poli 24°
T3	ano (po zkoušce)	ne	Tok světla propuštěný zkoušeným materiálem v poli 24°
T4	ano (před zkouškou)	ano	Tok světla rozptylovaný novým materiálem
T5	ano (po zkoušce)	ano	Tok světla rozptylovaný zkoušeným materiálem

PŘÍLOHA 6

Dodatek 3

METODA ZKOUŠENÍ POSTŘIKEM

1.   ZKUŠEBNÍ MATERIÁL

1.1   Stříkací pistole

Stříkací pistole se osadí tryskou o průměru 1,3 mm umožňující dosahovat při tlaku 6,0 – 0 +0,5 barů průtoku 0,24 l/min ± 0,02 l/min.

Za těchto provozních podmínek musí mít vzorek kužele vytvořený na povrchu, který je účinkům vystaven na vzdálenost 380 mm ± 10 mm od trysky, průměr 170 mm ± 50 mm.

1.2   Zkušební směs

Zkušební směs sestává z:

křemenného písku tvrdosti 7 na Mohrově stupnici a velikosti zrna mezi 0 a 0,2 mm s téměř běžným rozložením a s hodnotou úhlového faktoru 1,8 až 2;

vody o tvrdosti nepřesahující 205 g/m3, přičemž směs obsahuje 25 g písku na litr vody.

2.   ZKOUŠKA

Vnější povrch rozptylového skla se jednou nebo několikrát vystaví pískovému proudu, jak je stanoven výše; proud směruje téměř kolmo na zkoušený povrch.

Narušení se zjišťuje pomocí jednoho nebo několika vzorků skla umístěných jako referenční do blízkosti zkoušených rozptylových skel. Směs se stříká tak dlouho, dokud změna rozptylu světla u vzorků, měřená postupem uvedeným v dodatku 2, nesplňuje podmínku: Δd = (T5 – T4)/T2 = 0,0250 ± 0,0025.

K ověření, že je celý zkoušený povrch narušen stejnoměrně, je možno použít několik referenčních vzorků.

PŘÍLOHA 6

Dodatek 4

ZKOUŠKA PŘILNAVOSTI LEPICÍ PÁSKY

1.   ÚČEL

Touto metodou je možno stanovit za standardních podmínek lineární sílu, kterou lepicí páska lne ke skleněné desce.

2.   PRINCIP

Měření síly potřebné k odlepení lepicí pásky od skleněné desky pod úhlem 90°.

3.   STANOVENÉ OKOLNÍ PODMÍNKY

Podmínky vnějšího prostředí jsou: teplota 23 °C ± 5 °C, relativní vlhkost 65 % ± 15 %.

4.   ZKUŠEBNÍ PÁSKY

Před zkouškou se zkoušený kotouč lepicí pásky uchovává za stanovených okolních podmínek (viz odstavec 3) po dobu 24 hodin.

Z každého kotouče se zkouší pět zkušebních pásků, každý o délce 400 mm. Před odběrem těchto zkušebních pásků se z kotouče odvinou a nepoužijí první tři obvody.

5.   POSTUP

Zkouška se provádí za okolních podmínek stanovených v odstavci 3.

Pět zkušebních pásků se odebere při odvíjení lepicí pásky v radiálním směru rychlostí přibližně 300 mm/s a do 15 sekund se nanesou takto:

Páska se na sklo nanáší postupně tak, že se v podélném směru prstem bez přílišného tlaku tiskne tak, aby mezi páskou a skleněnou deskou nezůstávaly žádné vzduchové bublinky.

Soustava se ve stanovených okolních podmínkách ponechá 10 minut v klidu.

V rovině kolmé na osu zkušební pásky se od desky odlepí zhruba 25 mm zkušební pásky.

Deska se upevní a volný konec pásky se ohne o 90°. Působí se silou tak, aby oddělovací čára mezi páskou a deskou byla na tuto sílu i na desku kolmá.

Táhne se tak, aby se páska odlepovala rychlostí 300 mm/s ± 30 mm/s, a zaznamenává se síla, která je k tomu zapotřebí.

6.   VÝSLEDKY

Získaných pět hodnot se seřadí podle velikosti a za výsledek měření se považuje jejich medián. Tato hodnota se vyjadřuje v newtonech na centimetr šířky pásky.

PŘÍLOHA 7

MINIMÁLNÍ POŽADAVKY NA ODBĚR VZORKŮ INSPEKTOREM

1.   OBECNĚ

1.1   Požadavky shodnosti se podle tohoto předpisu považují z mechanického a geometrického hlediska za splněné, jestliže rozdíly nepřesáhnou nevyhnutelné výrobní odchylky. Tato podmínka platí také pro barvy.

Pokud jde o fotometrické parametry, shodnost hromadně vyráběných systémů se nezpochybní, jestliže při zkoušení fotometrických parametrů náhodně vybraného systému vybaveného světelným zdrojem pod napětím a případně korigovaného podle odstavců 1 a 2 přílohy 9 tohoto předpisu:

se žádná měřená hodnota neodchyluje nepříznivě od hodnoty uvedené v tomto předpisu o více než 20 %.

1.2.1.1   Pro níže uvedené hodnoty potkávacího světla a jeho režimů je maximální nepříznivá odchylka:

—	pro maximální hodnoty v bodě B50L, 0,2 lx (odpovídá 20 %) a 0,3 lx (odpovídá 30 %);

—	maximální hodnoty v pásmu III, v bodě HV a na segmentu BLL, 0,3 lx (odpovídá 20 %) a 0,45 lx (odpovídá 30 %);

—	pro maximální hodnoty na segmentech E, F1, F2 a F3, 0,2 lx (odpovídá 20 %) a 0,3 lx (odpovídá 30 %);

—	pro minimální hodnoty v bodech BR, P, S50, S50LL, S50RR, S100, S100LL, S100RR a v bodech stanovených poznámkou 4 tabulky 1 přílohy 3 tohoto předpisu (B50L, HV, BR, BRR a BLL), polovina předepsané hodnoty (odpovídá 20 %) a tři čtvrtiny předepsané hodnoty (odpovídá 30 %);

1.2.1.2   Protože u dálkového světla bod HV leží uvnitř izoluxy 0,75 Emax, je pro fotometrické hodnoty ve všech měřicích bodech stanovených v odstavci 6.3.2. tohoto předpisu dodržena u maximálních hodnot odchylka +20 % a u minimálních hodnot odchylka –20 %.

1.2.2   Pokud výsledky výše uvedených zkoušek nesplňují požadavky, systém se přesměruje, pod podmínkou, že osa světla se bočně nevychýlí o více než 0,5° napravo nebo nalevo, ani o více než 0,2° nahoru nebo dolů. Tato ustanovení se nevztahují na jednotky osvětlení stanovené v odstavci 6.3.1.1 tohoto předpisu.

1.2.3   Pokud výsledky výše uvedených zkoušek nesplňují požadavky, systém je podroben nové zkoušce, při níž se použije jiný referenční světelný zdroj a/nebo jiné napájecí a funkční zařízení.

1.2.4   Na zřetel se neberou zjevně defektní systémy.

1.2.5   Na zřetel se nebere referenční značka.

2.   PRVNÍ ODBĚR VZORKŮ

Při prvním odběru vzorků se náhodně vyberou čtyři systémy. První a třetí soubor se označí písmenem A, druhý a čtvrtý soubor se označí písmenem B.

2.1   Shodnost se nezpochybní

Po odběru vzorku podle obr. 1 této přílohy se shodnost hromadně vyráběných systémů nezpochybní, jestliže odchylky měřených hodnot systémů v nepříznivém směru činí:

2.1.1.1   Soubor A

A1:	jeden systém		0 %
	druhý systém	ne více než	20 %
A2:	oba systémy	více něž	0 %
		ale ne více než	20 %
	přejít k souboru B

2.1.1.2   Soubor B

B1:

oba systémy

0 %

2.1.2   nebo jsou-li splněny podmínky stanovené pro soubor A v odstavci 1.2.2.

2.2.   Shodnost je zpochybněna

Po odběru vzorku podle obr. 1 této přílohy se shodnost hromadně vyráběných systémů zpochybní a na výrobci se bude vyžadovat, aby zjednal nápravu, jestliže odchylky měřených hodnot systémů činí:

2.2.1.1   Soubor A

A3:	jeden systém	ne více než.	20 %
	druhý systém	více než	20 %
		ale ne více než	30 %

2.2.1.2   Soubor B

B2:	v případě A2
	jeden systém	více než	0 %
		ale ne více než	20 %
	druhý systém	ne více než	20 %
B3:	v případě A2
	jeden systém		0 %
	druhý systém	více než	20 %
		ale ne více než	30 %

2.2.2   nebo nejsou-li splněny podmínky stanovené pro soubor A v odstavci 1.2.2.

2.3   Schválení typu se odejme

Shodnost se zpochybní a uplatní se odstavec 10, jestliže při vzorkovacím postupu podle obr. 1 této přílohy odchylky měřených hodnot světlometů činí:

2.3.1   Soubor A

A4:	jeden systém.	ne více než	20 %
	druhý systém než..	více	30 %
A5:	oba systémy	více než	20 %

2.3.2   Soubor B

B4:	v případě A2
	jeden systém.	více než	0 %
		ale ne více než…	20 %
	druhý systém	více než	20 %
B5:	v případě A2
	oba systémy	více než	20 %
B6:	v případě A2
	jeden systém		0 %
	druhý systém	více než	30 %

2.3.3   nebo nejsou-li splněny podmínky stanovené pro soubory A a B v odstavci 1.2.2.

3.   OPAKOVANÝ ODBĚR VZORKŮ

V případě souborů A3, B2 nebo B3 je třeba do dvou měsíců od oznámení provést opakovaný odběr, a to třetího souboru (C) složeného ze dvou systémů vybraných ze zásob vyrobených po nápravě.

3.1   Shodnost se nezpochybní

Po odběru vzorku podle obr. 1 této přílohy se shodnost hromadně vyráběných systémů nezpochybní, jestliže odchylky měřených hodnot světlometů činí:

3.1.1.1   Soubor C

C1:	jeden systém		0 %
	druhý systém	ne více než	20 %
C2:	oba systémy	více než	0 %
		ale ne více než	20 %
	přejít na soubor D

3.1.1.2   Soubor D

D1:	v případě C2
	oba systémy	0 %

3.1.2   nebo jsou-li splněny podmínky stanovené pro soubor C v odstavci 1.2.2.

3.2   Shodnost se zpochybní

Při vzorkovacím postupu podle obr. 1 této přílohy se shodnost hromadně vyráběných systémů zpochybní a na výrobci se bude požadovat, aby zjednal nápravu, jestliže odchylky měřených hodnot světlometů činí:

3.2.1.1   Soubor D

D2:	v případě C2
	jeden systém	více než.	0 %,
		ale ne více než	20 %,
	druhý systém	ne více než	20 %

3.2.1.2   nebo nejsou-li splněny podmínky stanovené pro soubor C v odstavci 1.2.2.

3.3   Schválení typu se odejme

Shodnost se zpochybní a uplatní se odstavec 10, jestliže při vzorkovacím postupu podle obr. 1 této přílohy odchylky měřených hodnot systémů činí:

3.3.1   Soubor C

C3:	jeden systém	ne více než	20 %
	druhý systém	více než.	20 %
C4:	oba systémy	více než.	20 %

3.3.2   Soubor D

D3:	v případě C2
	jeden systém		0 %
		nebo více než	0 %
	druhý systém	více než	20 %

3.3.3   nebo nejsou-li splněny podmínky stanovené pro soubory C a D v odstavci 1.2.2.

4.   ZMĚNA SVISLÉ POLOHY ROZHRANÍ POTKÁVACÍHO SVĚTLA

K ověření změny svislé polohy rozhraní potkávacího světla vlivem působení tepla se používá tato metoda:

Po odebrání vzorků podle obrázku 1 je jeden systém souboru A podroben zkoušce podle postupu stanoveného v odstavci 2.1 přílohy 4, poté, co byl třikrát po sobě podroben cyklu stanovenému v odstavci 2.2.2 přílohy 4.

Systém je pokládán za vyhovující, pokud r nepřekračuje 1,5 mrad.

Přesahuje-li tato hodnota 1,5 mrad, aniž by však přesahovala 2 mrad, je zkoušce podroben druhý systém souboru A, poté průměr naměřených absolutních hodnot obou vzorků nesmí přesáhnout 1,5 mrad.

Není-li však tato hodnota 1,5 mrad souborem A dodržena, podrobí se stejnému postupu dva systému souboru B a hodnota Δr pro každý z nich nesmí přesáhnout 1,5 mrad.

Obrázek 1

Pozn.: V celém obrázku nahradit slovo „zařízení“slovem „systém(y)“.

PŘÍLOHA 8

USTANOVENÍ PRO SEŘÍZENÍ ROZHRANÍ A NASMĚROVÁNÍ POTKÁVACÍHO SVĚTLA (30)

1.   DEFINICE ROZHRANÍ

Když rozhraní osvětluje měřicí stěnu, jak je stanovena v příloze 9 tohoto předpisu, musí být dostatečně ostré, aby mohlo být seřízeno, a musí splňovat následující předpisy.

Tvar (viz obr. A.8-1)

Rozhraní se skládá:

—	z vodorovné části vlevo, a

—	ze zvedající se části vpravo;

mimo to musí být vytvořeno tak, aby po nasměrování podle odstavců 2.1 a 2.5:

1.1.1   se vodorovná část ve svislé rovině neodchylovala více než o

—	0,2° směrem nahoru nebo dolů od středové vodorovné osy, mezi 0,5° a 4,5° nalevo od přímky V-V, a

—	0,1° směrem nahoru nebo dolů v mezích dvou třetin stanovené délky;

1.1.2   zvedající se část

—	musí mít dostatečně ostrý levý okraj a

—	pravá strana, která začíná v průsečíku A a V-V a tohoto okraje se dotýká v jednom bodě, musí s přímkou H-H svírat úhel 10°až 60° (viz obr. A.8-1).

2.   POSTUP VIZUÁLNÍHO SEŘÍZENÍ

2.1   Před každou další zkouškou musí být systém uveden do nulového stavu. Následující pokyny se uplatňují na světlo jednotek osvětlení, které musí být podle žadatele seřízeny.

2.2   Světlo musí být svisle umístěno tak, aby vodorovná část jeho rozhraní byla umístěna v nominální svislé poloze (přímka A) podle požadavků uvedených v tabulce 2 přílohy 3 tohoto předpisu; tento požadavek je splněn, pokud středová osa vodorovné části rozhraní leží na přímce A (viz obr. A.8-2);

Světlo musí být umístěno vodorovně tak, aby jeho zvedající se část ležela napravo od přímky V-V a dotýkala se jí (viz obr. A.8-2);

2.3.1   Pokud částečné světlo vyzařuje pouze vodorovnou část rozhraní, nevztahují se na vodorovné seřízení žádné požadavky, nedodá-li žadatel upřesnění.

2.4   Rozhraní jednotky osvětlení, která nemá být podle informací žadatele seřizována zvlášť, musí splňovat příslušné požadavky.

2.5   Jednotky osvětlení seřízené podle metody stanovené žadatelem podle odstavců 5.2 a 6.2.1.1 tohoto předpisu musí vytvářet rozhraní, jehož tvar a poloha jsou v souladu s požadavky tabulky 2 přílohy 3 tohoto předpisu.

2.6   Pro všechny ostatní režimy potkávacího světla Tvar a případně poloha rozhraní musí automaticky splňovat vhodné předpisy tabulky 2 přílohy 3 tohoto předpisu.

2.7   Původní nasměrování a/nebo seřízení podle informací žadatele podle odstavců 2.1 a 2.6 může být provedeno na jednotkách osvětlení, které mají být namontovány samostatně.

Obrázky

Pozn.: Dopad rozhraní na měřicí stěnu je představen schematicky.

PŘÍLOHA 9

USTANOVENÍ TÝKAJÍCÍ SE FOTOMETRICKÝCH HODNOT

1.   OBECNÁ USTANOVENÍ

1.1   Systém, nebo jedna nebo několik jeho částí, musí být namontován na goniometr, jehož vodorovná osa je pevná a pohyblivá osa je k pevné ose kolmá.

1.2   Hodnoty osvětlení jsou stanoveny prostřednictvím fotoelektrické buňky umístěné ve čtverci o stranách 65 mm a ležící ve vzdálenosti nejméně 25 metrů před referenčním středem každé jednotky osvětlení kolmo k měřicí ose procházející počátkem goniometru;

1.3   V průběhu fotometrických měření je třeba vyhnout se prostřednictvím vhodného zakrytí rušivým odrazům.

1.4   Svítivost je měřena a převedena na osvětlení v rovině kolmé ke směru měření ležící ve jmenovité vzdálenosti 25 metrů.

1.5   Úhlové údaje jsou stanoveny ve stupních na kouli se svislou pólovou osou podle publikace č. 70 IEC, Vídeň 1987, tzn. odpovídající goniometru, jehož vodorovná osa je pevná vzhledem k zemi a rotační pohyblivá osa je kolmá k vodorovné ose.

1.6   Vyhovující je jakákoli rovnocenná fotometrická metoda, pokud respektuje nezbytnou korelaci.

1.7   Nesmí dojít k jakémukoli posunu referenčního středu jednotky osvětlení vzhledem k rotačním osám goniometru. To platí zejména pro svislý směr a jednotky osvětlení vyzařující rozhraní.

Musí se provést seřízení za pomoci clony, která se může umístit do menší vzdálenosti, než v jaké leží buňka.

Fotometrické předpisy uložené pro každý bod měření (úhlovou pozici) funkce nebo režimu osvětlení, jak jsou uvedeny v tomto předpisu, se uplatňují na polovinu součtu postupně získaných hodnot na všech jednotkách osvětlení systému pro danou funkci nebo režim nebo na všech jednotkách osvětlení, jichž se týká zkoumaný požadavek;

1.8.1   Pokud je však požadavek stanoven jen pro jednu stranu, dělení dvěma se neprovede. To je případ odstavců 6.2.9.1, 6.3.2.1.2, 6.3.2.1.3, 6.4.6 a poznámky 4 tabulky 1 přílohy 3.

1.9   Jednotky osvětlení systému musí být měřeny jednotlivě; avšak dvě nebo více jednotek osvětlení, které jsou součástí jedné instalační jednotky a jsou vybaveny světelnými zdroji se stejným typem napájení (regulovaným či ne), mohou být měřeny současně pod podmínkou, že jejich rozměr a umístění jsou takové, že se jejich osvětlovací plochy zcela vejdou do obdélníku o rozměrech maximálně 300 mm délky (vodorovně) a 150 mm šířky (svisle) a že výrobce určil společný referenční střed.

1.10   Před jakoukoli další zkouškou musí být systém uveden do nulového stavu.

1.11   Systém, nebo jedna nebo několik jeho částí, musí být před začátkem měření nasměrován tak, aby poloha rozhraní byla v souladu s předpisy uvedenými v tabulce 2 přílohy 3 tohoto předpisu. Části systému, které jsou měřeny samostatně a nemají rozhraní, musí být umístěny na goniometr v souladu s údaji (poloha montáže) žadatele.

2.   PODMÍNKY MĚŘENÍ PODLE SVĚTELNÝCH ZDROJŮ

2.1   V případě vyměnitelných žárovek, které fungují přímo na napětí vozidla:

Systém, nebo jedna nebo několik jeho částí, musí být vybaven jednou nebo několika vzorovými bezbarvými žárovkami, které mají fungovat pod jmenovitým napětím 12 V. V průběhu zkoušky musí být napětí na kontaktech žárovky nebo žárovek upraveno tak, aby se vytvořil referenční světelný tok předepsaný na záznamovém listu stanoveném v předpisu č. 37.

Systém, nebo jedna nebo několik jeho částí, je pokládán za vyhovující, pokud alespoň jedna vzorová žárovka, která může být dodána se systémem, splní předpisy odstavce 6 tohoto předpisu.

2.2   V případě vyměnitelných výbojek:

Systémy, nebo jedna nebo několik jejich částí, vybavené vyměnitelnou výbojkou musí splňovat fotometrické předpisy uvedené v příslušných odstavcích tohoto předpisu nejméně jedním zkušebním světelným zdrojem používaným nejméně v 15 cyklech, jak stanoví předpis č. 99. Světelný tok této výbojky se může lišit od objektivního světelného toku předepsaného v předpisu č. 99.

V takovém případě musí být naměřené fotometrické hodnoty podle toho korigovány. Před ověřením souladu s požadavky musí být násobeny činitelem 0,7.

2.3   V případě nevyměnitelných světelných zdrojů, které fungují přímo na napětí vozidla:

Všechna měření prováděná na světlometech vybavených nevyměnitelnými světelnými zdroji (žárovkami nebo jinými zdroji) musí být provedena pod napětími 6,75 V, 13,5 V nebo 28 V nebo pod napětím stanoveným žadatelem, s přihlédnutím ke všem ostatním systémům napájení vozidla. Získané fotometrické hodnoty musí být před ověřením souladu s požadavky na shodnost násobeny činitelem 0,7.

2.4   V případě světelného zdroje, ať už vyměnitelného, či nikoli, fungujícího nezávisle na napětí vozidla a zcela řízeného systémem nebo v případě světleného zdroje napájeného speciálním zdrojem energie se musí použít zkušební napětí stanovené v odstavci 2.3 ve vstupních svorkách tohoto systému nebo tohoto zdroje energie. Zkušebna může požadovat, aby jí výrobce dodal tyto speciální zdroje napájení.

Získané fotometrické hodnoty musí být před ověřením souladu s požadavky násobeny činitelem 0,7, pokud tento korekční činitel již nebyl použit podle odstavce 2.2.

3.   PODMÍNKY MĚŘENÍ V REŽIMU OSVĚTLENÍ V ZATÁČCE

V případě systému, nebo jedné nebo několika jeho částí, zajišťujícího režim osvětlení v zatáčce, se na všechny situace podle poloměru zatočení vozidla uplatňují předpisy odstavců 6.2 (potkávací světla) a/nebo 6.3 (dálková světla) tohoto předpisu. K ověření potkávacího světla a dálkového světla se používá tento postup:

Systém musí být podroben zkoušce v nulovém stavu (volant ve střední poloze/jízda v přímém směru) a kromě toho ve stavu nebo stavech odpovídajících nejmenšímu poloměru zatočení vozidla vpravo a vlevo, případně za použití generátoru signálů.

3.1.1.1   Musí se ověřit, že režimy osvětlení v zatáčce kategorií 1 a 2 jsou v souladu s předpisy odstavců 6.2.6.2, 6.2.6.3 a 6.2.6.5.1 tohoto předpisu, aniž by došlo k novému vodorovnému přesměrování.

3.1.1.2   Musí se ověřit, že podle odstavců 6.2.6.1 a 6.3 tohoto předpisu je pro jednotlivé případy:

—	režim osvětlení v zatáčce kategorie 2, aniž by došlo k vodorovnému přesměrování;

—	potkávací světlo v režimu osvětlení v zatáčce kategorie 1 nebo dálkové světlo osvětlující zatáčku po vodorovném přesměrování příslušné instalační jednotky (například pomocí goniometru) do odpovídajícího opačného směru.

3.1.2   Během zkoušky režimu osvětlení v zatáčce kategorií 1 nebo 2 u jiného poloměru vychýlení vozidla, než jak je stanoven v odstavci 3.1.1, je třeba se ujistit, že světlo je vyzařováno rovnoměrně a nevyvolává nadměrné oslnění. Není-li tomu tak, je třeba ověřit soulad s předpisy uvedenými v tabulce 1 přílohy 3 tohoto předpisu.

PŘÍLOHA 10

FORMULÁŘE PRO POPIS

maximální formát: A4 (210 × 297 mm)

FORMULÁŘ PRO POPIS SYSTÉMU PŘEDNÍHO ADAPTIVNÍHO OSVĚTLENÍ Č. 1

Řídící signály AFS odpovídají funkcím a režimům osvětlení, které systém zajišťuje

Řídící signál AFS	Funkce nebo režim(y)řízené signálem (31)					Technické vlastnosti (32) (v případě potřeby na samostatný list papíru)
	Potkávací světlo				Dálkové světlo
	Třída C	Třída V	Třída E	Třída W
žádný
signál V
signál E
signál W
signál T
jiné signály (33)

FORMULÁŘ PRO POPIS SYSTÉMU PŘEDNÍHO ADAPTIVNÍHO OSVĚTLENÍ Č. 2

Linie rozhraní, seřizovací zařízení a seřizovací postupy jednotek osvětlení

Jednotka osvětlení č. (34)	Rozhraní (35)		Seřizovací zařízení				Doplňkové vlastnosti a ustanovení(v případě potřeby) (38)
	Jednotka osvětlení dodává jedno nebo více rozhraní potkávacího světla nebo se na něm podílí		Svislé		Vodorovné
	Jak je stanoveno v příloze 8 tohoto předpisu (36)	Uplatňují se ustanovení odstavce 6.4.6 tohoto předpisu (36)	Samostatné („hlavní“) (36)  (39)	Spojené s „hlavní“ jednotkou č. (37)	Samostatné („hlavní“) (36)  (39)	Spojené s „hlavní“ jednotkou č. (37)
1	ano/ne	ano/ne	ano/ne	…	ano/ne	…
2	ano/ne	ano/ne	ano/ne	…	ano/ne	…
3	ano/ne	ano/ne	ano/ne	…	ano/ne	…
4	ano/ne	ano/ne	ano/ne	…	ano/ne	…
5	ano/ne	ano/ne	ano/ne	…	ano/ne	…
6	ano/ne	ano/ne	ano/ne	…	ano/ne	…
7	ano/ne	ano/ne	ano/ne	…	ano/ne	…