(1)

Prováděcím nařízením Komise (EU) 2020/492 (2) uložila Evropská komise (dále jen „Komise“) antidumpingové clo na dovoz některých tkaných a/nebo vpichovaných textilií ze skleněných vláken (dále jen „textilie ze skleněných vláken“) pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „Čína“) a Egyptské arabské republiky (dále jen „Egypt“) (dále jen „původní opatření“). Šetření, které vedlo k uložení původních opatření, bude dále označováno jako „původní šetření“.

(2)

Prováděcím nařízením Komise (EU) 2020/776 (3) uložila Komise konečné vyrovnávací clo na dovoz textilií ze skleněných vláken a změnila výši antidumpingového cla uloženého prováděcím nařízením (EU) 2020/492.

(3)

Prováděcím nařízením Komise (EU) 2022/806 (4) rozšířila Komise antidumpingová a vyrovnávací cla na textilie ze skleněných vláken pocházející z Číny a Egypta a dovezené na umělý ostrov, pevné nebo plovoucí zařízení nebo jakoukoli jinou strukturu v kontinentálním šelfu členského státu nebo ve výlučné ekonomické zóně vyhlášené členským státem podle Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu.

(4)

V návaznosti na první šetření zaměřené proti obcházení předpisů rozšířila Komise prováděcími nařízeními Komise (EU) 2022/302 (5) a (EU) 2022/301 (6) antidumpingové a vyrovnávací clo na dovoz textilií ze skleněných vláken pocházejících z Číny zasílaných z Marockého království (dále jen „Maroko“), bez ohledu na to, zda je u nich deklarován původ z Maroka.

(5)

V návaznosti na absorpční nové šetření změnila Komise prováděcím nařízením Komise (EU) 2022/1233 (7) výši antidumpingového cla na dovoz textilií ze skleněných vláken pocházejících z Egypta.

(6)

V návaznosti na druhé šetření zaměřené proti obcházení předpisů rozšířila Komise prováděcími nařízeními Komise (EU) 2022/1477 (8) a (EU) 2022/1478 (9) antidumpingové a vyrovnávací clo na dovoz textilií ze skleněných vláken zasílaných z Turecka, bez ohledu na to, zda je u nich deklarován původ z Turecka, s výjimkou textilií ze skleněných vláken vyvážených některými konkrétními tureckými společnostmi.

(7)

V návaznosti na částečné prozatímní šetření byl prováděcími nařízeními Komise (EU) 2023/2169 (10) a (EU) 2023/2158 (11) na seznam osvobození podle prováděcích nařízení (EU) 2022/1477 a (EU) 2022/1478 doplněn další turecký vyvážející výrobce.

(8)

Pokud jde o společnosti v Číně, aktuálně platná antidumpingová cla se pohybují v rozmezí od 34,0 % do 69,0 %.

(9)

Pokud jde o společnosti v Egyptě, aktuálně platné antidumpingové clo činí 33,1 % pro všechny vyvážející výrobce.

(10)

Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti opatření (12) obdržela Komise žádost o přezkum podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(11)

Žádost o přezkum podalo dne 3. ledna 2025 sdružení Tech-Fab Europe e.V. (dále jen „žadatel“) jménem výrobního odvětví Unie vyrábějícího textilie ze skleněných vláken ve smyslu čl. 5 odst. 4 základního nařízení. Žádost o přezkum byla odůvodněna tím, že pokud by opatření pozbyla platnosti, vedlo by to pravděpodobně k přetrvání dumpingu a obnovení újmy působené výrobnímu odvětví Unie.

(12)

Komise poté, co po konzultaci s výborem zřízeným podle čl. 15 odst. 1 základního nařízení stanovila, že existují dostatečné důkazy pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti, dne 3. dubna 2025 zahájila přezkum před pozbytím platnosti týkající se dovozu textilií ze skleněných vláken pocházejících z Číny a Egypta (dále jen „dotčené země“) do Unie na základě čl. 11 odst. 2 základního nařízení. Oznámení o zahájení zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (13) (dále jen „oznámení o zahájení“).

(13)

Dne 13. června 2025 zahájila Komise přezkum před pozbytím platnosti (14) antisubvenčních opatření vztahujících se na dovoz textilií ze skleněných vláken pocházejících z Číny a Egypta.

(14)

Šetření týkající se přetrvání nebo obnovení dumpingu se týkalo období od 1. ledna 2024 do 31. prosince 2024 (dále jen „období přezkumného šetření“). Zkoumání trendů, které mají význam pro posouzení pravděpodobnosti přetrvání a/nebo obnovení újmy, se týkalo období od 1. ledna 2021 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

(15)

V oznámení o zahájení byly zúčastněné strany vyzvány, aby se obrátily na Komisi a zúčastnily se šetření. Navíc Komise o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti výslovně informovala žadatele, další známé výrobce v Unii, známé výrobce v Číně a Egyptě, známé dovozce, distributory a uživatele a vyzvala je k účasti.

(16)

Zúčastněné strany měly možnost se k zahájení přezkumu před pozbytím platnosti vyjádřit a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(17)

Egyptská vláda tvrdila, že šetření nemělo být zahájeno, a uvedla, že ve veřejně přístupné verzi žádosti o přezkum byly nedostatky a rovněž nedostatečné důkazy o dumpingu, újmě a příčinné souvislosti.

(18)

Za prvé, egyptská vláda tvrdila, že tvrzení o tom, že žádost o přezkum podporují výrobci představující více než 50 % výroby v Unii, nelze ověřit, jelikož objemy výroby a prodeje ve veřejně přístupné verzi žádosti o přezkum byly uvedeny pouze jako indexy.

(19)

Komise s tímto tvrzením nesouhlasila, protože před zahájením provedla šetření reprezentativnosti. Za tímto účelem byli všichni výrobci v Unii uvedení v žádosti o přezkum a jinak známí Komisi před zahájením šetření kontaktováni a zohledněni při výpočtu reprezentativnosti žadatele.

(20)

V souvislosti s tímto šetřením předložilo odpovědi 11 výrobců v Unii. Ve veřejně přístupné verzi svých odpovědí všichni uvedli, že jsou pro zahájení. Tyto veřejně přístupné verze odpovědí rovněž obsahovaly objemy výroby pro každého z těchto výrobců v Unii, obvykle vyjádřené v rozmezí, což umožňovalo přiměřené pochopení jejich relativní velikosti.

(21)

V poznámce o reprezentativnosti, která byla přidána do veřejně přístupného spisu dne 27. března 2025 (15), byla na základě těchto odpovědí uvedena celková odhadovaná výroba výrobku, který je předmětem přezkumu, v Unii. Egyptská vláda se k této poznámce nevyjádřila. Na základě těchto informací bylo možné důvodně dospět k závěru, že výrobci v Unii splňují požadavek reprezentativnosti. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(22)

Za druhé, egyptská vláda tvrdila, že žadatel měl místo výpočtu běžné hodnoty použít buď domácí ceny v Egyptě, nebo vývozní ceny do třetích zemí. Egyptská vláda dodala, že běžná hodnota byla v každém případě početně zjištěna v rozporu s články 2.2 a 2.2.1.1 dohody o provádění článku VI Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT) 1994 (dále jen „antidumpingová dohoda“). Podle egyptské vlády žadatel vycházel při odhadu klíčových nákladových položek (včetně nákladů na suroviny, pracovní sílu a elektřinu) z poměrů spotřeby výrobců v Unii a z údajů z veřejných zdrojů. Prodejní, režijní a správní náklady a ziskové rozpětí byly rovněž převzaty z veřejně dostupných záznamů společností ve třetích zemích. Egyptská vláda tvrdila, že místo toho měly být použity skutečné náklady, prodejní, režijní a správní náklady a zisk egyptských výrobců.

(23)

Jako další bod egyptská vláda dodala, že žadatel použil nedostatečné údaje o vývozních cenách, což vedlo k nespravedlivému srovnání početně zjištěné běžné hodnoty a vývozních cen. Egyptská vláda nesouhlasila se skutečností, že žadatel použil k několika výpočtům dumpingových rozpětí různé veřejně dostupné údaje (například Eurostat, databáze Global Trade Atlas (dále jen „GTA“) a cenové nabídky z průzkumu trhu), které byly nesprávně upraveny. Egyptská vláda tvrdila, že žadatel ve své žádosti o přezkum nadhodnotil dumpingová rozpětí.

(24)

Komise úvodem poukázala na to, že z právně potvrzených důkazů požadovaných pro žádost o přezkum podle článku 11 základního nařízení (tj. „dostatek důkazů pro zahájení šetření“) jasně vyplývá, že množství a kvalita informací obsažených v žádosti o přezkum nejsou stejné jako množství a kvalita informací, na nichž Komise zakládá svá zjištění na konci šetření. Žádost o přezkum musí obsahovat dostatečné důkazy o pravděpodobnosti přetrvávání dumpingu a újmy, které jsou žadateli rozumně dostupné.

(25)

V tomto případě analýza důkazů poskytnutých žadatelem, kterou provedla Komise v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení, ukázala, že žádost o přezkum obsahovala dostatečné důkazy o pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu a újmy i o příčinné souvislosti mezi údajně dumpingovým dovozem a údajnou újmou, aby mohlo být řízení zahájeno.

(26)

Pokud jde o prodejní ceny, výrobní náklady a úrovně prodejních, režijních a správních nákladů a zisku vyvážejících výrobců textilií ze skleněných vláken v Číně a Egyptě, Komise poukázala na to, že žadatel ve skutečnosti přesně splnil požadavky týkající se právně potvrzených důkazů požadovaných ve fázi žádosti o přezkum. Tyto přesné informace nemá žadatel k dispozici. Proto bylo nutné odhadnout dumpingová rozpětí na základě početně zjištěné běžné hodnoty. Při jeho sestavování se žadatel opíral o několik ověřitelných a veřejně dostupných mezinárodních srovnávacích kritérií, aby prokázal, že dumping existuje v různých scénářích.

(27)

Totéž platí pro použití statistik mezinárodního obchodu žadatelem pro stanovení vývozní ceny, neboť jsou nejspolehlivějšími zdroji informací o vývozních cenách a Komise je považovala za přiměřeně upravené, aby zajistily spravedlivé srovnání prodejních cen s běžnou hodnotou. Uvedená tvrzení byla tedy zamítnuta.

(28)

Za třetí, egyptská vláda tvrdila, že pro zahájení přezkumu neexistují dostatečné důkazy o pravděpodobnosti přetrvávání dumpingu. Žádost o přezkum ukázala, že egyptský vývoz do Unie měl nízký podíl na trhu, zatímco jeho vývozní ceny se během posuzovaného období zvýšily. Kromě toho egyptská vláda tvrdila, že neexistují žádné důkazy o predátorských cenách nebo o dumpingu, ani o tom, že by se egyptský vývoz zvýšil, pokud by opatření pozbyla platnosti. Egyptská vláda dále zdůraznila, že dřívější dumpingové praktiky nejsou důvodem pro zachování opatření.

(29)

Komise rovněž nesouhlasila s tvrzením, že neexistují dostatečné důkazy o pravděpodobnosti přetrvání dumpingu. Je nesprávné tvrdit, že minulé dumpingové praktiky byly činitelem, který byl považován za splnění standardu dostatečnosti důkazů. Jak je vysvětleno v 24. a 25. bodě odůvodnění výše, žadatel splnil právní normu pro zahájení řízení a na základě několika veřejně dostupných referenčních hodnot prokázal, že dumping přetrvává. Komise měla za to, že důkazy uvedené v žádosti o přezkum, které prokazovaly přetrvávání dumpingu, byly v rozumné míře dostupné žadateli a dostatečné k tomu, aby odůvodnily zahájení šetření. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(30)

Za čtvrté, egyptská vláda tvrdila, že základním důvodem žádosti byl spíše protekcionismus než odstranění údajného dumpingu a újmy. Kromě toho, že důvod nepatří mezi relevantní právní kritéria, však egyptská vláda nepředložila žádné důkazy na podporu tohoto tvrzení. Komise zjistila, že žádost obsahovala dostatečné důkazy prima facie o existenci dumpingu, újmě a pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu a újmy. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(31)

Za páté, egyptská vláda tvrdila, že žadatel nespravedlivě spojil egyptský vývoz s praktikami obcházení a absorpce údajně přisuzovanými Číně.

(32)

Žádost však výslovně odkazovala na příslušná nařízení proti obcházení a absorpci, která analyzovala chování čínských a egyptských vývozců zvlášť. V rozporu s tvrzením egyptské vlády navíc nebyly Číně přičteny žádné absorpční praktiky. Místo toho bylo zjištěno, že egyptští vyvážející výrobci absorbují cla, jak je stanoveno v prováděcím nařízení (EU) 2022/1233 (viz oddíl 1.1). Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(33)

Za šesté, egyptská vláda dále tvrdila, že veřejná prohlášení čínských vyvážejících výrobců o jejich strategiích nespravedlivě ovlivnila posouzení egyptského vývozu. Egyptská vláda však neprokázala, že žadatel postavil chování vývozců z obou zemí na roveň. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(34)

Za sedmé, egyptská vláda tvrdila, že analýza újmy v žádosti byla nedostatečná, protože se nezabývala všemi ukazateli újmy, konkrétně návratností investic, schopností opatřit si kapitál a mzdami.

(35)

Komise poukázala na to, že článek 5 základního nařízení nevyžaduje, aby za účelem zajištění dostatečných důkazů o podstatné újmě byly všechny činitele újmy uvedené v čl. 3 odst. 5 základního nařízení analyzovány v žádosti o přezkum nebo vykazovaly zhoršení. Znění čl. 5 odst. 2 základního nařízení ve skutečnosti uvádí, že žádost o přezkum musí obsahovat informace o vývoji objemu dovozu označeného za dumpingový, účinku tohoto dovozu na ceny obdobného výrobku na trhu Unie a následném dopadu dovozu na výrobní odvětví Unie, doloženém příslušnými činiteli a ukazateli, jako jsou činitele a ukazatele (nikoli nutně všechny) uvedené v čl. 3 odst. 3 a 5 základního nařízení, které ovlivňují stav výrobního odvětví Unie. Kromě toho žádost zahrnovala posouzení ziskovosti, která úzce souvisí s návratností investic a schopností opatřit si kapitál. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(36)

Za osmé, egyptská vláda tvrdila, že egyptský dovoz byl během posuzovaného období v žádosti o přezkum malý a stabilní, a proto nemohl způsobit podstatnou újmu. Egyptská vláda rovněž tvrdila, že potíže výrobního odvětví Unie jsou strukturální povahy (např. konkurence v odvětví větrné energie, dovoz z jiných zemí, nasycení trhu a globální změny v nabídce) a že si je způsobilo samo. Kromě toho egyptská vláda tvrdila, že žádost je nedostatečná, protože neodděluje účinky egyptského dovozu od ostatních činitelů újmy.

(37)

Komise poukázala na to, že v žádosti bylo uznáno, že egyptský dovoz představoval během období přezkumného šetření malý podíl spotřeby Unie, což není při přezkumu před pozbytím platnosti, kdy opatření mohou mít dopad na dovoz, neobvyklé. Klíčovým hlediskem v těchto případech je potenciální dopad, pokud by byla opatření zrušena, nikoli situace v posuzovaném období. Přítomnost jiných činitelů újmy než egyptský dovoz automaticky nevyvrací možný podstatný účinek tohoto dovozu. I kdyby egyptský dovoz neměl během posuzovaného období žádný újmu působící účinek, což egyptská vláda nedoložila, neoslabilo by to tvrzení, že by se újma mohla obnovit, pokud by opatření pozbyla platnosti. Egyptská vláda rovněž nepředložila důkazy o tom, že si výrobní odvětví Unie způsobilo újmu samo. Uvedená tvrzení byla proto zamítnuta.

(38)

Za deváté, egyptská vláda tvrdila, že tvrzení v žádosti o přezkum, podle něhož by byl egyptský vývoz v případě zrušení opatření přesměrován do Unie, je spekulativní a nepodložené.

(39)

Analýza Komise založená na důkazech prima facie v žádosti o přezkum však ukázala, že egyptští vyvážející výrobci mají značnou kapacitu, která je zaměřena především na trh Unie, a že trh Unie je pro vývoz i nadále atraktivní. Zdálo se tedy pravděpodobné, že při neexistenci opatření dojde k nárůstu egyptského dovozu. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(40)

Za desáté, egyptská vláda tvrdila, že žádost neobsahuje dostatečné důkazy o cenovém podbízení a prodeji pod cenou, protože se opírá o rozsáhlá srovnání cen na trhu, nikoli o údaje o jednotlivých transakcích.

(41)

Ve fázi zahájení nejsou k dispozici podrobné dovozní ceny pro jednotlivé typy výrobků. Tyto údaje budou k dispozici až po ověření odpovědí vyvážejících výrobců zařazených do vzorku na dotazník, a to za předpokladu jejich spolupráce. Proto je nereálné očekávat v žádosti a dokonce i později v průběhu šetření výpočty cenového podbízení a prodeje pod cenou u konkrétního výrobku, pokud nedojde ke spolupráci. Ve fázi zahájení byly za dostatečné považovány důkazy prima facie založené na průměrných údajích Eurostatu. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(42)

Nakonec egyptská vláda uvedla, že žadatel neprovedl analýzu ani nepředložil důkazy o tom, že pokračování opatření je v zájmu Unie.

(43)

Ačkoli neexistuje žádný právní požadavek na zkoumání zájmu Unie při přezkumu před pozbytím platnosti ve fázi zahájení, dostupné důkazy nenaznačovaly žádné úvahy o zájmu Unie (např. nepříznivý dopad na uživatele nebo jiné hospodářské subjekty), které by odůvodňovaly ukončení případu. Tuto otázku by mělo prozkoumat samotné šetření. Tvrzení proto bylo zamítnuto.

(44)

V oznámení o zahájení Komise uvedla, že může v souladu s článkem 17 základního nařízení vybrat vzorek zúčastněných stran.

(45)

V oznámení o zahájení Komise uvedla, že vybrala předběžný vzorek výrobců v Unii. Komise vybrala vzorek na základě objemu výroby a prodeje obdobného výrobku v Unii v období přezkumného šetření. Tento vzorek sestával ze dvou výrobců v Unii. Výrobci v Unii zařazení do vzorku představovali více než 25 % objemu výroby a prodeje v období přezkumného šetření. Vzorek byl pro výrobní odvětví Unie reprezentativní. V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení vyzvala Komise zúčastněné strany, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily. K výběru vzorku nebyly obdrženy žádné připomínky.

(46)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení řízení.

(47)

Žádný z dovozců, kteří nejsou ve spojení, požadované informace neposkytl, ani nesouhlasil se zařazením do vzorku.

Výběr vzorku vyvážejících výrobců v Číně a Egyptě

(48)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny vyvážející výrobce v Číně a Egyptě, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení. Komise kromě toho požádala misi Čínské lidové republiky při Evropské unii a misi Egyptské arabské republiky při Evropské unii, aby označily a/nebo kontaktovaly další případné vyvážející výrobce, kteří by mohli mít zájem o účast na šetření.

(49)

Požadované informace v dotčených zemích neposkytl žádný vyvážející výrobce. Komise proto rozhodla, že výběr vzorku nelze použít.

(50)

Komise zaslala vládě Čínské lidové republiky (dále jen „čínská vláda“) dotazník týkající se existence podstatných zkreslení v Číně ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení. Čínská vláda na dotazník neodpověděla.

(51)

Komise požádala výrobce v Unii zařazené do vzorku o vyplnění dotazníků, které byly v den zahájení zpřístupněny na jejích internetových stránkách (16).

(52)

Vyplněné dotazníky byly obdrženy od dvou výrobců v Unii zařazených do vzorku: Vitrulan Composites Oy a European Owens Corning Fiberglas sprl.

(53)

Žadatel vyplnil makroekonomický dotazník, v němž uvedl makroekonomické ukazatele.

(54)

Komise si opatřila a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné ke stanovení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu a újmy a ke stanovení zájmu Unie. Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení se uskutečnily v prostorách těchto společností:

Výrobci v Unii

(55)

Dne 16. dubna 2026 Komise zveřejnila základní skutečnosti a úvahy, na jejichž základě hodlá zachovat platná antidumpingová cla. Všem stranám byla poskytnuta lhůta, během níž se mohly ke zveřejněným informacím vyjádřit.

(56)

Žádná strana se ke zveřejněným informacím nevyjádřila, ani nepožádala o slyšení.

(57)

Výrobek, který je předmětem přezkumu, je stejný jako v původním šetření, a to textilie z tkaných a/nebo vpichovaných pramenců a/nebo příze z nekonečných skleněných vláken, též s dalšími prvky, s výjimkou výrobků, které jsou impregnované či předimpregnované („pre-preg“), a s výjimkou otevřených síťovin o velikosti buňky větší než 1,8 mm na délku i na šířku a o plošné hmotnosti vyšší než 35 g/m2, v současnosti kódů KN ex 7019 61 00 , ex 7019 62 10 , ex 7019 62 90 , ex 7019 63 00 , ex 7019 64 00 , ex 7019 65 00 , ex 7019 66 00 , ex 7019 69 10 , ex 7019 69 90 a ex 7019 90 00 (kódy TARIC 7019 61 00 81, 7019 61 00 83, 7019 61 00 84, 7019 62 10 81, 7019 62 10 83, 7019 62 10 84, 7019 62 90 81, 7019 62 90 83, 7019 62 90 84, 7019 63 00 81, 7019 63 00 83, 7019 63 00 84, 7019 64 00 81, 7019 64 00 83, 7019 64 00 84, 7019 65 00 81, 7019 65 00 83, 7019 65 00 84, 7019 66 00 81, 7019 66 00 83, 7019 66 00 84, 7019 69 10 81, 7019 69 10 83, 7019 69 10 84, 7019 69 90 81, 7019 69 90 83, 7019 69 90 84, 7019 90 00 81, 7019 90 00 83 a 7019 90 00 84) (dále jen „výrobek, který je předmětem přezkumu“).

(58)

Kódy KN a TARIC se uvádějí pouze pro informaci, aniž je dotčena následná změna sazebního zařazení.

(59)

Textilie ze skleněných vláken se používají mnoha různými způsoby. Například pro výrobu lopatek pro větrné turbíny, při výrobě lodí, nákladních automobilů a sportovních potřeb a také v systémech sanace potrubí.

(60)

Výrobkem dotčeným tímto šetřením je výrobek, který je předmětem přezkumu, pocházející z Číny a Egypta.

(61)

Jak bylo zjištěno v původním šetření, tento přezkum před pozbytím platnosti potvrdil, že následující výrobky mají stejné základní fyzikální a chemické vlastnosti a stejná základní použití:

(62)

Proto se tyto výrobky považují za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(63)

Během období přezkumného šetření pokračoval dovoz textilií ze skleněných vláken z Egypta i Číny, ačkoli na nižší úrovni než v období šetření v rámci původního šetření (tj. od 1. ledna 2018 do 31. prosince 2018) (dále jen „období původního šetření“). Podle statistik Eurostatu o dovozu si však dovoz textilií ze skleněných vláken z obou zemí stále udržel významný podíl na trhu Unie. Dovoz z Číny představoval v období přezkumného šetření přibližně 8 % trhu Unie, zatímco dovoz z Egypta představoval přibližně 2 % (ve srovnání s 22 % a 9 % podílem na trhu během původního šetření). V absolutním vyjádření činil dovoz z Číny v období přezkumného šetření 11 345 tun a z Egypta 2 514 tun, zatímco v období původního šetření to bylo 37 558 tun a 15 334 tun.

(64)

Jak je uvedeno výše v 49. bodě odůvodnění, žádný z vyvážejících výrobců z Číny nebo Egypta při šetření nespolupracoval. Komise proto informovala orgány Číny a Egypta, že vzhledem k nedostatečné spolupráci hodlá ohledně zjištění týkajících se Číny a Egypta použít článek 18 základního nařízení. Komise v tomto ohledu neobdržela žádné připomínky ani žádosti o zásah úředníka pro slyšení.

(65)

V důsledku toho vycházela v souladu s článkem 18 základního nařízení zjištění týkající se pravděpodobnosti přetrvávání nebo obnovení dumpingu z dostupných údajů, zejména z informací uvedených v žádosti o přezkum a informací získaných od spolupracujících stran v průběhu přezkumného šetření (tj. od žadatele a výrobců v Unii zařazených do vzorku), doplněných údaji z veřejně dostupných zdrojů.

(66)

Vzhledem k tomu, že při zahájení šetření byly k dispozici dostatečné důkazy, které v souvislosti s Čínou prokazují existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, zahájila Komise šetření na základě čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(67)

Aby Komise získala informace, které pro své šetření považovala za nezbytné, pokud jde o údajná podstatná zkreslení, zaslala dotazník čínské vládě. Kromě toho Komise v bodě 5.3.2 oznámení o zahájení vyzvala všechny zúčastněné strany, aby do 37 dnů ode dne zveřejnění oznámení o zahájení v Úředním věstníku Evropské unie oznámily svá stanoviska, předložily informace a poskytly příslušné důkazy v souvislosti s použitím čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(68)

Od čínské vlády nebyla obdržena žádná odpověď na dotazník a ve stanovené lhůtě nebylo obdrženo žádné podání týkající se použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Komise následně čínskou vládu informovala, že pro účely určení existence podstatných zkreslení v Číně použije dostupné údaje ve smyslu článku 18 základního nařízení.

(69)

Ve stejném bodě 5.3.2 oznámení o zahájení Komise rovněž uvedla, že s ohledem na dostupné důkazy může být nezbytné, aby pro účely stanovení běžné hodnoty na základě nezkreslených cen nebo referenčních hodnot zvolila vhodnou reprezentativní zemi podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(70)

Dne 27. září 2025 informovala Komise prostřednictvím poznámky (dále jen „poznámka o výrobních činitelích“) zúčastněné strany o příslušných zdrojích, které zamýšlela použít pro určení běžné hodnoty. V této poznámce Komise zdůraznila, že čínská vláda ani žádný vyvážející výrobce v Číně nespolupracují, což bylo sděleno prostřednictvím verbální nóty orgánům Čínské lidové republiky (17). V poznámce o výrobních činitelích se zdůrazňuje, že Komise bude proto vycházet z dostupných údajů podle článku 18 základního nařízení.

(71)

V této souvislosti Komise informovala zúčastněné strany, že má v úmyslu použít informace obsažené v žádosti o přezkum ke stanovení zdrojů, které budou použity k určení běžné hodnoty. Komise vybrala jako vhodnou reprezentativní zemi Turecko.

(72)

V poznámce o výrobních činitelích poskytla Komise seznam všech výrobních činitelů, jako jsou suroviny, pracovní síla a energie, používaných při výrobě textilií ze skleněných vláken. Rovněž zúčastněné strany informovala, že stanoví prodejní, režijní a správní náklady a ziskové rozpětí na základě dostupných informací pro společnost TÜRKİYE ŞİŞE VE CAM FABRİKALARI A.Ş, (dále jen „Şişecam“), výrobce v reprezentativní zemi.

(73)

K poznámce o výrobních činitelích Komise neobdržela žádné připomínky.

(74)

V čl. 2 odst. 1 základního nařízení je uvedeno, že „běžná hodnota se obvykle zakládá na cenách, které jsou zaplaceny nebo mají být zaplaceny nezávislým odběratelem v zemi vývozu v běžném obchodním styku“.

(75)

Avšak čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení stanoví, že „pokud se […] zjistí, že není vhodné použít domácí ceny a náklady v zemi vývozu, jelikož v této zemi dochází k podstatným zkreslením ve smyslu písmene b), běžná hodnota se zjistí početně výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty“ a „zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“.

(76)

Jak je dále vysvětleno níže, Komise v tomto šetření došla k závěru, že na základě dostupných důkazů a vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínské vlády a vyvážejících výrobců je použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení vhodné.

(77)

Komise přezkoumala důkazy obsažené ve spisu, aby mohla rozhodnout, zda v Číně existují podstatná zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, na základě kterých je použití domácích cen a nákladů v uvedené zemi nevhodné. Tato analýza zahrnovala následující důkazní prvky týkající se různých kritérií relevantních pro zjištění existence podstatných zkreslení.

(78)

Za prvé, důkazy obsažené v žádosti obsahovaly následující prvky, které poukazovaly na existenci podstatných zkreslení.

(79)

Za druhé, ve svém předcházejícím šetření týkajícím se odvětví skleněných vláken v Číně (29) Komise zjistila, že dochází k podstatným zkreslením ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení. V rámci těchto šetření Komise zjistila existenci významných zásahů státu v Číně, které vedou k narušení účinného rozdělování zdrojů v souladu s tržními zásadami (30).

(80)

Komise zejména dospěla k závěru, že v odvětví skleněných vláken nejenže přetrvává značná míra vlastnictví ze strany čínské vlády ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) první odrážky základního nařízení (31), ale že čínská vláda může rovněž ovlivňovat ceny a náklady prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) druhé odrážky základního nařízení (32).

(81)

Komise dále zjistila, že přítomnost státu a jeho zásahy na finančních trzích, jakož i v dodávkách surovin a vstupů, mají navíc na trh další rušivý účinek. Systém plánování v Číně skutečně celkově vede k tomu, že zdroje jsou směrovány do odvětví označených čínskou vládou za strategická nebo jinak politicky významná, místo aby byly rozdělovány v souladu s tržními silami (33).

(82)

Kromě toho Komise dospěla k závěru, že čínské právní předpisy upravující úpadek a vlastnictví řádně nefungují ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) čtvrté odrážky základního nařízení, následkem čehož vznikají zkreslení, zejména když jsou v Číně drženy při životě insolventní firmy a když se přidělují práva k užívání pozemků (34).

(83)

Ve stejném duchu zjistila Komise zkreslení mzdových nákladů v odvětví skleněných vláken ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) páté odrážky základního nařízení (35), jakož i narušení finančních trhů ve smyslu čl. 2 odst. 6a) písm. b) šesté odrážky základního nařízení, zejména pokud jde o přístup podnikových subjektů v Číně ke kapitálu. (36)

(84)

Za třetí, v původním šetření, které vedlo k zavedení původních opatření (37), dospěla Komise k závěru, že dochází k podstatným zkreslením ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení. Komisi nejsou známy žádné významné strukturální změny v Číně obecně a/nebo zejména v příslušném odvětví, které by mohly tento závěr ovlivnit.

(85)

Za čtvrté, další důkazy dostupné ve Zprávě o podstatných zkresleních v čínském hospodářství (dále jen „zpráva“) (38) vypracované Komisí podle čl. 2 odst. 6a písm. c) základního nařízení poukázaly na existenci podstatných zkreslení i během období přezkumného šetření.

(86)

Za páté, čínská vláda ani vyvážející výrobci neuvedli v rámci stávajícího šetření žádné důkazy nebo argumenty, jež by svědčily o opaku.

(87)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti z dostupných důkazů vyplývá, že ceny výrobku, který je předmětem přezkumu, včetně nákladů na suroviny, energii a pracovní sílu, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, protože jsou ovlivněny významnými zásahy státu ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, jak ukazuje skutečný nebo možný dopad jednoho nebo více příslušných prvků v něm uvedených.

(88)

Na tomto základě dospěla Komise k závěru, že v tomto případě není ke stanovení běžné hodnoty vhodné použít domácí ceny a náklady. Komise proto přikročila k početnímu zjištění běžné hodnoty výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty, tj. v tomto případě na základě odpovídajících výrobních nákladů a nákladů na prodej ve vhodné reprezentativní zemi v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(89)

Volba reprezentativní země byla založena na těchto kritériích podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení:

(90)

Jak je vysvětleno výše v 70. až 73. bodě odůvodnění, Komise zveřejnila poznámku ke spisu týkající se zdrojů pro určení běžné hodnoty. V této poznámce byly popsány skutečnosti a důkazy, na nichž jsou založena příslušná kritéria, a zúčastněné strany byly informovány o záměru považovat v tomto případě Turecko za vhodnou reprezentativní zemi, pokud se potvrdí existence podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení. V bodu odůvodnění 88 výše dospěla Komise k závěru, že existují podstatná zkreslení.

(91)

Komise v poznámce o výrobních činitelích určila Turecko jako zemi, kterou Světová banka považuje za zemi s úrovní hospodářského rozvoje obdobnou úrovni Číny, tj. obě jsou Světovou bankou zařazeny na základě hrubého národního důchodu do kategorie zemí s „vyššími středními příjmy“, přičemž je známo, že se v nich vyrábí výrobek, který je předmětem přezkumu. Výrobek, který je předmětem přezkumu, se vyráběl v Turecku.

(92)

V poznámce o výrobních činitelích Komise vysvětlila, že čínská vláda ani žádný vyvážející výrobce v Číně při šetření nespolupracovali. V poznámce o výrobních činitelích se zdůrazňuje, že Komise bude proto vycházet z dostupných údajů podle článku 18 základního nařízení, tj. použije informace obsažené v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti k výběru reprezentativní země a stanoví zdroje, které budou použity ke stanovení běžné hodnoty.

(93)

Komise proto považovala Turecko za vhodnou reprezentativní zemi.

(94)

V poznámce o výrobních činitelích Komise rovněž uvedla, že příslušné finanční údaje výrobce textilií ze skleněných vláken v Turecku jsou rovněž snadno dostupné.

(95)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti Komise v poznámce o výrobních činitelích informovala zúčastněné strany, že má v úmyslu použít Turecko jako vhodnou reprezentativní zemi a snadno dostupné finanční výkazy společnosti Şişecam, aby získala nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty a finanční údaje pro výpočet běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážkou základního nařízení.

(96)

Zúčastněné strany byly vyzvány, aby se vyjádřily ke vhodnosti Turecka jako reprezentativní země a společnosti Şişecam jako výrobce v reprezentativní zemi. Nebyly obdrženy žádné připomínky.

(97)

První výběr potenciální reprezentativní země (potenciálních reprezentativních zemí) a vhodných společností se snadno dostupnými údaji neznemožňuje Komisi tento výběr a její průzkum v pozdější fázi doplnit nebo zpřesnit, a to včetně předložení nových návrhů, pokud jde o potenciální reprezentativní zemi a obdobný výrobek. Samotným účelem poznámek o výrobních činitelích je právě vyzvat zúčastněné strany, aby se vyjádřily k předběžnému průzkumu útvarů Komise a v odůvodněných případech uvedly alternativy, které by měly útvary Komise dále zvážit. Tyto poznámky dokonce obsahují zvláštní přílohu, která strany informuje, jak mohou předkládat informace o dalších možných reprezentativních zemích a/nebo společnostech pro účely čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(98)

Poté, co bylo na základě všech výše uvedených prvků určeno Turecko jako vhodná reprezentativní země, nebylo nutné provést posouzení úrovně sociální a environmentální ochrany podle poslední věty čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážky základního nařízení.

(99)

S ohledem na výše uvedenou analýzu splnilo Turecko kritéria stanovená v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení, aby mohlo být považováno za vhodnou reprezentativní zemi.

(100)

V poznámce o výrobních činitelích Komise uvedla výrobní činitele, jako jsou materiály, energie a pracovní síla, které vyvážející výrobci využívají k výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu, a vyzvala zúčastněné strany k předložení připomínek a navržení snadno dostupných informací o nezkreslených hodnotách u každého z výrobních činitelů uvedených v této poznámce.

(101)

V poznámce o výrobních činitelích Komise uvedla, že za účelem stanovení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení použije ke zjištění nezkreslených nákladů na hlavní surovinu – pramence skleněných vláken – databázi GTA. Dále Komise uvedla, že ke stanovení nezkreslených nákladů na pracovní sílu (41) použije údaje Tureckého statistického úřadu a ke stanovení nezkreslených nákladů na energii (42) údaje Eurostatu.

(102)

S ohledem na všechny informace vycházející z žádosti o přezkum byly za účelem určení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení určeny tyto výrobní činitele a jejich zdroje:

Tabulka 1

Výrobní činitele textilií ze skleněných vláken

(103)

Za účelem stanovení nezkreslené ceny pramenců skleněných vláken dodaných k bráně závodu výrobce v reprezentativní zemi použila Komise jako základ váženou průměrnou cenu dovozu do reprezentativní země vykázanou v databázi GTA, k níž byla připočtena dovozní cla.

(104)

Dovozní cena v reprezentativní zemi byla stanovena jako vážený průměr jednotkových cen dovozu ze všech třetích zemí s výjimkou Číny a ze zemí, které nejsou členy Světové obchodní organizace, uvedených v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755 (46). Komise se rozhodla vyloučit dovoz z Číny do reprezentativní země, neboť v 77. až 88. bodě odůvodnění výše dospěla k závěru, že vzhledem k existenci podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení není vhodné použít domácí ceny a náklady v Číně.

(105)

Jelikož neexistují žádné důkazy, které by svědčily o tom, že tatáž zkreslení neovlivňují stejnou měrou výrobky určené na vývoz, měla Komise za to, že tatáž zkreslení ovlivňují vývozní ceny. Po vyloučení dovozu z ČLR do reprezentativní země zůstal objem dovozu z jiných třetích zemí reprezentativní.

(106)

Komise rovněž zjistila, že více než 80 % dovozu hlavní suroviny (tj. pramenců skleněných vláken) do Turecka pochází z Egypta, přičemž ceny jsou nižší než u jakéhokoli jiného zdroje dovozu.

(107)

V prováděcím nařízení Komise (EU) 2020/870 (47) Komise zjistila, že jediným výrobcem výrobků z nekonečných skleněných vláken v Egyptě, a tudíž jediným výrobcem pramenců skleněných vláken, je společnost Jushi Egypt. Jak bylo stanoveno v uvedeném nařízení, společnost Jushi Egypt vlastnily čínské společnosti a byla dotována jak Čínou, tak Egyptem. Prováděcí nařízení (EU) 2020/870 tak zavedlo vyrovnávací opatření proti vývozu výrobků z nekonečných skleněných vláken do Unie.

(108)

Vzhledem k tomu, že společnost Jushi Egypt je i nadále jediným vyvážejícím výrobcem pramenců skleněných vláken v Egyptě, není důvod předpokládat, že stejné subvence nemají stejný vliv na ceny výrobků vyvážených na jiné trhy, Komise se domnívala, že stejná zkreslení ovlivnila vývozní ceny pramenců skleněných vláken do Turecka. Po vyloučení dovozu z Egypta do reprezentativní země zůstal objem dovozu z jiných třetích zemí stále reprezentativní, ve výši přesahující 10 000 tun.

(109)

Pokud jde o dovozní cla, Komise zaznamenala, že Turecko dováží pramence skleněných vláken z více než 20 zemí s různou úrovní sazeb dovozního cla a s významnými rozdíly v objemech. Komise vypočítala dovozní cla pro pramence skleněných vláken na základě výše cel použitelných na dovoz pramenců skleněných vláken z každé z těchto zemí.

(110)

K těmto dovozním cenám by běžně měly být připočteny také ceny vnitrostátní dopravy. Avšak s ohledem na výši dumpingových rozpětí vypočtených níže i na povahu tohoto přezkumu před pozbytím platnosti, který je zaměřen na zjištění toho, zda během období přezkumného šetření přetrvával dumping nebo by mohl být obnoven, a nikoli na zjištění jeho přesného rozsahu, Komise rozhodla, že úpravy o vnitrostátní dopravu nejsou nezbytné. Takové úpravy by vedly pouze ke zvýšení běžné hodnoty a následně k vyššímu dumpingovému rozpětí.

(111)

Turecký statistický úřad zveřejňuje podrobné informace o mzdách v různých hospodářských odvětvích v Turecku. Komise stanovila referenční hodnotu pro období přezkumného šetření na základě průměrných hodinových nákladů práce ve zpracovatelském průmyslu pod kódem NACE (48) C-23 pro rok 2022, tj. ekonomické činnosti „Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků“ podle klasifikace NACE Rev. 2. Hodnoty byly dále upraveny o inflaci za použití indexu nákladů práce zveřejněného Tureckým statistickým úřadem (49), aby odrážely náklady v období přezkumného šetření.

(112)

Ceny elektřiny pro společnosti (průmyslové uživatele) v Turecku zveřejňuje Eurostat. Komise použila údaje o cenách elektřiny pro průmyslové odběratele v odpovídajícím spotřebitelském pásmu v CNY/kWh za období přezkumného šetření, které byly zveřejněny dne 10. září 2025 (50).

(113)

Podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení „početně zjištěná běžná hodnota zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“. Kromě toho je třeba stanovit hodnotu nákladů na výrobní režii, aby byly pokryty náklady, které nejsou zahrnuty ve výše uvedených výrobních činitelích.

(114)

Pro zjištění nezkreslené hodnoty nákladů na výrobní režii a vzhledem k nespolupráci vyvážejících výrobců použila Komise dostupné údaje v souladu s článkem 18 základního nařízení. Na základě údajů poskytnutých žadatelem v jeho žádosti o přezkum proto Komise stanovila poměr nákladů na výrobní režii a celkových výrobních nákladů a nákladů práce. Tento procentuální podíl byl poté použit na nezkreslenou hodnotu výrobních nákladů pro získání nezkreslené hodnoty nákladů na výrobní režii.

(115)

Prodejní, režijní a správní náklady a zisk byly založeny na snadno dostupných informacích pro společnost Şişecam (viz 118. bod odůvodnění níže).

(116)

Na základě výše uvedených skutečností Komise početně zjistila běžnou hodnotu na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(117)

Komise nejprve určila nezkreslené výrobní náklady. Vzhledem k nedostatečné spolupráci vyvážejících výrobců vycházela Komise z informací, které poskytl žadatel v žádosti o přezkum ohledně použití každého činitele (materiálů a pracovní síly) pro výrobu textilií ze skleněných vláken. Komise vynásobila vážený průměr měr spotřeby hlavních kategorií výrobků nezkreslenými jednotkovými náklady zjištěnými v reprezentativní zemi (Turecku), jak je popsáno v oddíle 3.2.5 výše.

(118)

Po stanovení nezkreslených výrobních nákladů, jak je uvedeno výše, Komise připočetla výrobní režii, jakož i prodejní, režijní a správní náklady a ziskové rozpětí. Náklady na výrobní režii byly určeny na základě údajů poskytnutých žadatelem. Prodejní, režijní a správní náklady a ziskové rozpětí byly stanoveny na základě finančních výkazů společnosti Şişecam za rok 2023, dle údajů uvedených a upravených o inflaci v auditované účetní závěrce společnosti za rok 2024 (51) (viz oddíl 3.2.5).

(119)

K nezkresleným výrobním nákladům Komise připočetla konkrétně tyto položky:

(120)

Tímto způsobem Komise početně zjistila běžnou hodnotu na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(121)

Vzhledem k nespolupráci ze strany vyvážejících výrobců z Číny byla vývozní cena určena na základě údajů Eurostatu o cenách CIF upravených na úroveň ceny ze závodu. Cena CIF byla tedy snížena o náklady na (námořní) dopravu, pojištění a vnitrostátní dopravu.

(122)

Komise porovnala početně zjištěnou běžnou hodnotu stanovenou v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení a vývozní ceny stanovené na základě ceny ze závodu, jak je popsáno výše.

(123)

Nebyly provedeny žádné úpravy běžné hodnoty a/nebo vývozní ceny o rozdíly, které mají vliv na cenu a srovnatelnost cen v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení.

(124)

Komise srovnala váženou průměrnou běžnou hodnotu obdobného výrobku s váženou průměrnou vývozní cenou výrobku, který je předmětem přezkumu, podle čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení.

(125)

Na tomto základě činilo vážené průměrné dumpingové rozpětí vyjádřené jako procentní podíl z ceny CIF na hranici Unie před proclením pro vývoz z Číny 59,0 %. Proto byl vyvozen závěr, že dumping během období přezkumného šetření přetrvával.

(126)

Jak již bylo uvedeno v 49. bodě odůvodnění výše, žádný egyptský vyvážející výrobce při šetření nespolupracoval. Komise proto v souladu s článkem 18 základního nařízení ve svých zjištěních o dumpingu vycházela z dostupných údajů.

(127)

Jelikož nebyly k dispozici žádné informace o domácích cenách textilií ze skleněných vláken v Egyptě pro společnosti Hengshi Egypt nebo Jushi Egypt, Komise početně zjistila běžnou hodnotu pro Egypt na základě čl. 2 odst. 3 základního nařízení s použitím údajů uvedených v žádosti o přezkum.

(128)

Konkrétně u surovin žadatel použil vývozní statistiky týkající se pramenců skleněných vláken z databáze Comtrade (52). Důvodem, proč byl zvolen tento přístup namísto spoléhání se na dovoz pramenců skleněných vláken do Egypta, je skutečnost, že téměř veškerý tento dovoz pocházel z Číny a pravděpodobně se jednalo o vnitropodnikové převody skupiny Jushi.

(129)

Pro elektřinu byly použity ceny elektřiny pro podniky v Egyptě z Global Petrol Prices (53). Pro mzdové náklady byly použity mzdy zveřejněné službou Salary Explorer (54) pro odvětví „Factory and Manufacturing“ (Továrny a zpracovatelský průmysl) v Egyptě.

(130)

K těmto výrobním nákladům, které vycházely z údajů poskytnutých žadatelem, byly připočteny příslušné částky za výrobní režii, prodejní, režijní a správní náklady a zisk.

(131)

Byl připočten stejný podíl nákladů na výrobní režii na přímých výrobních nákladech vypočtený na základě údajů poskytnutých žadatelem jako u běžné hodnoty v Číně, tj. 16,8 % (viz 119. bod odůvodnění).

(132)

Finanční výkazy společnosti Hengshi Egypt nejsou snadno dostupné a finanční výkazy společnosti Jushi China neposkytují informace o prodejních, režijních a správních nákladech společnosti Jushi Egypt. Žadatel proto použil údaje o prodejních, režijních a správních nákladech tureckého výrobce textilií ze skleněných vláken – společnosti Şişecam. Komise postupovala stejně a použila prodejní, režijní a správní náklady společnosti Şişecam ve výši 11,24 % celkových nákladů na prodané zboží, jak je uvedeno výše v 119. bodě odůvodnění.

(133)

K výrobním nákladům bylo rovněž připočteno ziskové rozpětí ve výši 20,1 %, jak bylo uvedeno v žádosti o přezkum. Žadatel použil jako zdroj zisku veřejně dostupné finanční výkazy společnosti Jushi China.

(134)

Vzhledem k nespolupráci ze strany vyvážejících výrobců z Egypta byla vývozní cena určena na základě údajů Eurostatu o cenách CIF upravených na úroveň ceny ze závodu. Cena CIF byla tedy snížena o náklady na (námořní) dopravu, pojištění a vnitrostátní dopravu.

(135)

Komise porovnala početně zjištěnou běžnou hodnotu stanovenou v souladu s čl. 2 odst. 3 základního nařízení na základě dostupných skutečností a vývozní cenu vypočtenou na základě ceny ze závodu, jak je stanoveno výše.

(136)

Nebyly provedeny žádné úpravy běžné hodnoty a/nebo vývozní ceny o rozdíly, které mají vliv na cenu a srovnatelnost cen v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení.

(137)

Komise srovnala váženou průměrnou běžnou hodnotu obdobného výrobku s váženou průměrnou vývozní cenou výrobku, který je předmětem přezkumu, podle čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení.

(138)

Na tomto základě činilo vážené průměrné dumpingové rozpětí vyjádřené jako procentní podíl z ceny CIF na hranici Unie před proclením pro vývoz z Egypta 100,26 %. Proto byl vyvozen závěr, že dumping během období přezkumného šetření přetrvával.

(139)

V návaznosti na zjištění existence dumpingu během období přezkumného šetření Komise v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení zkoumala, zda existuje pravděpodobnost přetrvání dumpingu, pokud by byla opatření zrušena. Byly analyzovány tyto další prvky: výrobní kapacita a volná kapacita v Egyptě a Číně, atraktivita trhu Unie a praktiky obcházení a absorpce.

(140)

Vzhledem k naprosté absenci spolupráce ze strany Egypta, Číny a vyvážejících výrobců v obou zemích vycházela zjištění o výrobních kapacitách a volných kapacitách z dostupných údajů, konkrétně z informací uvedených v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti.

(141)

Žadatel poskytl důkazy, že celková výrobní kapacita pro textilie ze skleněných vláken v Číně činila v období přezkumného šetření přibližně 1 400 000 tun, přičemž nadbytečná kapacita činila přibližně 800 000 tun. Po odečtení domácí poptávky a celkového vývozu se volná kapacita čínských výrobců dostupná pro trh Unie odhadovala na přibližně 700 000 tun, což je pětkrát více než celková spotřeba Unie.

(142)

Pokud jde o egyptské kapacity, z důkazů vyplývá, že jediní dva výrobci textilií ze skleněných vláken v Egyptě (Hengshi Egypt a Jushi Egypt) byli založeni s cílem zásobovat trh Unie. Společnosti Hengshi Egypt a Jushi Egypt patří do stejné skupiny společností registrovaných v Číně a obě se nacházejí v zóně čínsko-egyptské hospodářské a obchodní spolupráce v Suezském průplavu. V konečném důsledku jsou řízeny čínskou vládní agenturou a byly zřízeny v rámci strategie na podporu čínské expanze směrem do zahraničí.

(143)

Zatímco společnost Jushi Egypt byla založena s primárním cílem vyvážet výrobky z nekonečných skleněných vláken do EU, společnost Hengshi Egypt byla následně založena s cílem doplnit své portfolio výrobků o textilie ze skleněných vláken. V roce 2017 činila kapacita společnosti Hengshi v oblasti textilií ze skleněných vláken podle odhadu žadatele 30 000 tun, což představuje 22 % celkové spotřeby Unie.

(144)

Kromě toho žadatel prokázal, že Unie je od roku 2022 jedním z hlavních míst určení pro egyptské textilie ze skleněných vláken, zatímco egyptský domácí trh s textiliemi ze skleněných vláken je minimální a poptávka po nich nepřesahuje 1 500 tun ročně.

(145)

Komise proto dospěla k závěru, že čínští a egyptští výrobci mají dostatečné kapacity, které by byli připraveni využít k výraznému zvýšení svého vývozu na trh Unie, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(146)

Navzdory platným antidumpingovým i vyrovnávacím clům, která doplňují běžná dovozní cla na dovoz z Číny (v rozmezí 5 až 7 % pro různé celní kódy, pod které dotčený výrobek spadá), čínští a egyptští vyvážející výrobci nadále vyvážejí do Unie. Objem dovozu z obou zemí se v posuzovaném období v absolutních číslech dokonce zvýšil: v případě Číny stoupl o 102 % a v případě Egypta o 115 %.

(147)

Z údajů o vývozu v databázi GTA vyplynulo, že ceny čínského dovozu do Unie před započtením nákladů na dopravu a cel byly zhruba o 15 % vyšší než vážený průměr vývozních cen na deset největších vývozních trhů. S ohledem na význam trhu Unie pro čínské a egyptské vyvážející výrobce a na to, že čínští vyvážející výrobci jsou schopni prodávat do Unie za takové ceny i přes zavedená opatření, je zřejmé, že trh Unie zůstává velmi atraktivní.

(148)

Na atraktivitu trhu Unie dále ukazuje i existence praktik obcházení a absorpce, které byly řešeny změnami opatření uvedených v oddíle 1.1 výše.

(149)

Jak bylo uvedeno výše, bylo zjištěno přetrvávání dumpingu s významnými dumpingovými rozpětími pro Egypt i Čínu. Vzhledem ke značné nevyužité kapacitě v Číně a velikosti kapacit v Egyptě, jakož i k atraktivitě trhu Unie a předchozím praktikám obcházení, dospěla Komise k závěru, že zrušení opatření by pravděpodobně vedlo k přetrvávání dumpingu, přičemž dumpingový vývoz by se na trh Unie dostával ve značném množství.

(150)

Na základě údajů, které měla Komise k dispozici, vyrábělo během posuzovaného období obdobný výrobek v Unii 18 výrobců. Tito výrobci představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(151)

Celková výroba v Unii během období přezkumného šetření byla stanovena na 100 653 tun. Komise stanovila tento číselný údaj na základě všech dostupných informací o výrobním odvětví Unie, jako je:

Jak je uvedeno ve 45. bodě odůvodnění, do vzorku byli vybráni dva výrobci v Unii, Představovali [30 %–40 %] celkové výroby obdobného výrobku v Unii.

(152)

Komise stanovila spotřebu v Unii na základě odpovědí na makroekonomický dotazník a údajů Eurostatu o dovozu.

(153)

Spotřeba v Unii se vyvíjela takto:

Tabulka 2

Spotřeba v Unii

(154)

Spotřeba v Unii se v letech 2021–2022 zvýšila o 11 %, a to díky obnově a doplnění zásob v navazujících průmyslových odvětvích po pandemii.

(155)

V letech 2022 až 2024 se spotřeba v Unii vyvíjela pod vlivem dvou protichůdných trendů. Na jedné straně se snížila poptávka výrobců větrných turbín a lopatek, protože tito výrobci čelili zvýšenému konkurenčnímu tlaku ze strany čínského dovozu do Unie. Na druhou stranu se zvýšila poptávka na jiných trzích konečného použití, zejména v odvětví sanace potrubí pomocí na místě vytvrzovaných rukávcových vložek (cured-in-place pipe lining, CIPP). Celkově tento protichůdný vývoj vedl ke stabilizaci spotřeby v Unii, která se po roce 2021 pohybovala v úzkém rozmezí.

(156)

Objem dovozu stanovila Komise na základě údajů Eurostatu. Podíl dovozu na trhu byl stanoven na základě objemu dovozu a celkové spotřeby v Unii.

(157)

Dovoz do Unie z dotčených zemí se vyvíjel takto:

Tabulka 3

Objem dovozu a podíl na trhu

(158)

Objem dovozu z Číny a Egypta se v posuzovaném období zvýšil o 102 %, resp. 115 %.

(159)

V průběhu posuzovaného období se spotřeba v Unii zvýšila pouze o 13 %. V důsledku toho dotčené země zvýšily svůj podíl na trhu: z 5 % na 8 % v případě Číny a z 1 % na 2 % v případě Egypta.

(160)

Cenu dovozu z dotčených zemí stanovila Komise na základě údajů Eurostatu o dovozu.

(161)

Vážená průměrná cena dovozu z dotčených zemí do Unie se vyvíjela takto:

Tabulka 4

Dovozní ceny (v EUR za tunu)

(162)

Vážená průměrná cena dovozu z dotčených zemí na trh Unie se od roku 2021 do roku 2022 zvýšila o 23 %, v roce 2023 zůstala stabilní a v období přezkumného šetření se snížila přibližně na úroveň roku 2021.

(163)

Pokud jde o zvážení cenového podbízení během období šetření, nespolupráce vyvážejících výrobců a následný nedostatek údajů o transakcích znemožnily výpočet skutečného cenového podbízení (porovnání jednotlivých typů). Vzhledem ke statistické povaze údajů nezachycují průměrné dovozní ceny zejména rozdíly ve skladbě výrobků, které jsou u výrobku, který je předmětem přezkumu, ze své podstaty značné. To ilustrují důkazy získané od výrobců v Unii, jejichž prodejní ceny se u různých druhů výrobku ve velké míře liší. Neschopnost vyvážejících výrobců spolupracovat tak vytvořila právě tu důkazní mezeru, která Komisi zabránila vypočítat cenové podbízení.

(164)

Protože s pomocí dovozních statistik nebylo možné dojít k závěru, zda během období šetření nedocházelo k žádnému podbízení, bylo za těchto okolností třeba zvážit jiné prvky. Konkrétně mohla Komise existenci významných cenových účinků dovozu z dotčených zemí odvodit ze skutečností dostupných ve spisu.

(165)

Během posuzovaného období rostl objem dovozu z dotčených zemí tempem, jež bylo vyšší než mírný nárůst spotřeby Unie. Nárůst dovozu z dotčených zemí přispěl k poklesu objemu prodeje výrobního odvětví Unie a jeho podílu na trhu, jakož i k chronické neschopnosti výrobního odvětví Unie zvýšit své ceny tak, aby pokrývaly náklady. V takovém scénáři tudíž dostupné skutečnosti ukazují na existenci cenového podbízení a stlačení cen.

(166)

Dovoz textilií ze skleněných vláken ze třetích zemí kromě Číny a Egypta pocházel zejména z Indie, Turecka a Thajska.

(167)

Souhrnný objem dovozu do Unie, jakož i podíl na trhu a cenové trendy dovozu textilií ze skleněných vláken z dalších třetích zemí se vyvíjely takto:

Tabulka 5

Dovoz ze třetích zemí

(168)

Komise zkoumala vývoj objemů, cen CIF a cen po proclení (DDP) u dovozu ze třetích zemí. Cena po proclení byla získána přičtením platného konvenčního a antidumpingového cla k ceně CIF.

(169)

Pokud jde o Indii, objem dovozu se během posuzovaného období výrazně zvýšil a během období přezkumného šetření dosáhl 11 % podílu na trhu. Po celé posuzované období byly průměrné ceny CIF a DDP dovozu z Indie výrazně nižší než průměrná prodejní cena a výrobní náklady výrobního odvětví Unie. V období přezkumného šetření byly ceny na úrovni cen DDP nižší o 16 %, resp. 24 %.

(170)

Pokud jde o Turecko, objem dovozu se v letech 2021–2022 šestkrát zvýšil a v roce 2022 dosáhl 15 % podílu na trhu. V září 2022 Komise v návaznosti na šetření zaměřené proti obcházení předpisů uvedené výše v 6. bodě odůvodnění (55) rozšířila antidumpingová opatření na dovoz textilií ze skleněných vláken zasílaných z Turecka, bez ohledu na to, zda je u nich deklarován původ z Turecka, s výjimkou textilií ze skleněných vláken vyvážených některými konkrétními tureckými společnostmi. Dovoz z Turecka začal v roce 2023 klesat, ale během období přezkumného šetření stále představoval 6 % podíl na trhu. Po celé posuzované období byly průměrné ceny CIF a DDP dovozu z Turecka výrazně nižší než průměrná prodejní cena a výrobní náklady výrobního odvětví Unie. V období přezkumného šetření byly ceny DDP nižší o 14 %, resp. 22 %.

(171)

Pokud jde o Thajsko, objem dovozu začal z velmi nízkého základu 229 tun v roce 2021 a během období přezkumného šetření dosáhl 3 % podílu na trhu. Po celé posuzované období byly průměrné ceny CIF a DDP dovozu z Thajska výrazně nižší než průměrná prodejní cena a výrobní náklady výrobního odvětví Unie. V období přezkumného šetření byly ceny na úrovni cen DDP nižší o 42 %, resp. 48 %.

(172)

Celkový objem dovozu z jiných třetích zemí se v posuzovaném období snížil, přičemž jejich podíl na trhu klesl z 10 % na 4 %. Od roku 2022 do období přezkumného šetření byla průměrná cena CIF dovozu z jiných třetích zemí výrazně vyšší než průměrná prodejní cena a výrobní náklady výrobního odvětví Unie.

(173)

V rámci posouzení hospodářské situace výrobního odvětví Unie byly vyhodnoceny všechny hospodářské ukazatele, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(174)

Jak je uvedeno v 45. bodě odůvodnění, k posouzení hospodářské situace výrobního odvětví Unie byl proveden výběr vzorku.

(175)

Pro účely zjištění újmy Komise rozlišovala mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy.

(176)

Makroekonomické ukazatele Komise vyhodnotila na základě ověřených údajů obsažených v odpovědi na makroekonomický dotazník, která byla předložena žadatelem. Mikroekonomické ukazatele posuzovala Komise na základě údajů obsažených v odpovědích na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku. Oba soubory údajů byly pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie shledány jako reprezentativní.

(177)

Vzhledem k tomu, že mikroekonomické ukazatele použité v analýze újmy pocházely pouze od dvou výrobců v Unii zařazených do vzorku, jsou níže uvedené číselné údaje stanovené na základě těchto údajů uvedeny v rozmezích, aby byla chráněna důvěrnost údajů výrobců v Unii.

(178)

Makroekonomické ukazatele jsou tyto: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita, velikost dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu.

(179)

Mikroekonomické ukazatele jsou tyto: průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, zásoby, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál.

(180)

Celková výroba v Unii, výrobní kapacita a využití kapacity se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(181)

Objem výroby výrobců v Unii kolísal, ale během posuzovaného období vykázal celkový pokles o 11 %. Důvodem je pokles poptávky ze strany výrobců větrných lopatek, kteří jsou sami vystaveni čínské konkurenci. Tento pokles poptávky byl částečně kompenzován poptávkou v ostatních odvětvích uvedených ve 155. bodě odůvodnění. Výrobní cykly pro obsluhu těchto dalších odvětví jsou však kratší, což vede k častějším změnám konfigurace strojů a delší době jejich nečinnosti, což má negativní dopad na využití kapacity.

(182)

Výrobní kapacita se v posuzovaném období celosvětově snížila pouze o 2 %, a proto se využití kapacity snížilo o 9 %. K nejisté situaci výrobního odvětví Unie přispělo nízké využití kapacity způsobené neschopností prodávat dostatečné objemy za přijatelné ceny.

(183)

Objem prodeje a podíl výrobního odvětví Unie na trhu se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Objem prodeje a podíl na trhu

(184)

Objem prodeje na trhu Unie zůstal v roce 2022 ve srovnání s rokem 2021 stabilní a v roce 2023 se pak zvýšil o 10 procentních bodů. V období přezkumného šetření se však prodej snížil o 8 551 tun, tj. o 9 procentních bodů na ročním základě. Během posuzovaného období se prodej snížil o 2 %, zatímco spotřeba v Unii se zvýšila o 13 %, což vedlo ke snížení podílu výrobního odvětví Unie na trhu ze 76 % na 66 % během posuzovaného období. Výrobní odvětví Unie nejenže nemělo prospěch z rostoucího trhu Unie, ale dokonce ztratilo značnou část svého podílu na trhu.

(185)

Šetření ukázalo, že výrobní odvětví Unie si nedokázalo udržet svůj podíl na trhu v kontextu rostoucí poptávky, na rozdíl od dotčených zemí, které během posuzovaného období podíl na trhu získaly.

(186)

Zaměstnanost a produktivita se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Zaměstnanost a produktivita

(187)

Zaměstnanost zůstala během posuzovaného období relativně stabilní.

(188)

Při zhruba stabilní zaměstnanosti a klesajícím objemu výroby se produktivita práce v posuzovaném období zhoršila o 13 %. Jak je vysvětleno ve 181. bodě odůvodnění, poptávka se postupně přesunula k výrobkům vyráběným v menších sériích, což vyžadovalo častější změny konfigurace strojů, které následně prodloužily dobu prostojů a také negativně ovlivnily produktivitu.

(189)

Čínské i egyptské dumpingové rozpětí bylo výrazně nad nepatrnou úrovní.

(190)

Objem dovozu z dotčených zemí v posuzovaném období značně vzrostl.

(191)

Navzdory platným antidumpingovým opatřením se většina ukazatelů újmy během posuzovaného období zhoršila a výrobní odvětví Unie se během období přezkumného šetření nacházelo v nejisté situaci.

(192)

Vážené průměrné jednotkové prodejní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku účtované nezávislým odběratelům v Unii se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 9

Prodejní ceny a výrobní náklady v Unii (v EUR za tunu)

(193)

Průměrná prodejní cena výrobního odvětví Unie byla po celé posuzované období nižší než průměrné jednotkové výrobní náklady. Nejvyšší jednotkové prodejní ceny bylo dosaženo v roce 2023, protože tato cena byla uvedena ve smlouvách podepsaných v roce 2022 na základě vysokých nákladů na energii.

(194)

Během posuzovaného období vzrostla prodejní cena výrobního odvětví Unie o 9 %. To jen částečně kompenzovalo 20 % nárůst výrobních nákladů ve stejném období, což vedlo ke zhoršení ziskovosti.

(195)

Průměrné náklady práce výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 10

Průměrné náklady práce na zaměstnance (v EUR)

(196)

Průměrné mzdové náklady na zaměstnance se za posuzované období zvýšily o 6 %.

(197)

Stav zásob u výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 11

Zásoby

(198)

Po poklesu v roce 2022 v důsledku vyrovnávání rovnováhy souvisejícího s pandemií COVID se úroveň zásob opět zvýšila a do konce období přezkumného šetření dosáhla [20–25 %] výroby. Zvyšující se stav zásob naznačuje, že výrobní odvětví Unie vyrábělo zboží, které nemohlo prodávat za přijatelné ceny nebo v dostatečném množství. To přímo odráží zhoršení konkurenční pozice odvětví.

(199)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic u výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 12

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

(200)

Ziskovost výrobců v Unii zařazených do vzorku stanovila Komise tak, že čistý zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje. Jak ukazuje tabulka 9, jednotkové výrobní náklady rostly rychleji než jednotková prodejní cena, a proto se ziskovost během posuzovaného období neustále a výrazně zhoršovala.

(201)

Čistý peněžní tok představuje schopnost výrobců v Unii financovat svou činnost z vlastních zdrojů. S výjimkou roku 2022, kdy vyrovnávání rovnováhy zásob souvisejícího s pandemií COVID pozitivně ovlivnilo peněžní tok, se tento ukazatel újmy během posuzovaného období zhoršil a v období přezkumného šetření skončil výrazně záporně. Klesající peněžní toky rovněž snížily schopnost opatřit si kapitál.

(202)

Investice se během posuzovaném období zvýšily o 25 %. Bylo zjištěno, že se týkají především nahrazování, racionalizace a dodržování právních předpisů v oblasti životního prostředí a sociální oblasti.

(203)

Návratnost investic je zisk vyjádřený v procentech ve vztahu k čisté účetní hodnotě investic. V roce 2021 začala kladně, poté během posuzovaného období nepřetržitě klesala a v období přezkumného šetření klesla pod – 25 %.

(204)

I přes klesající trend peněžního toku a návratnosti investic bylo výrobní odvětví Unie schopno financovat potřebné investice, jak je popsáno ve 202. bodě odůvodnění.

(205)

Většina ukazatelů újmy vykazovala během posuzovaného období zápornou tendenci.

(206)

Výroba výrobního odvětví Unie v posuzovaném období klesla a prodej na trhu Unie se snížil o 2 %, přestože spotřeba v Unii vzrostla o 13 %. To vyústilo ve ztrátu podílu na trhu, který klesl z 76 % v roce 2021 na 66 % v období přezkumného šetření. Z této ztráty podílu na rostoucím trhu profitovaly v posuzovaném období Čína a Egypt a další třetí země.

(207)

Ztráta podílu výrobního odvětví Unie na trhu Unie se ještě prohloubila poklesem vývozního prodeje o 49 % v posuzovaném období, jak je uvedeno v tabulce 13.

(208)

Výrobní kapacita výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období snížila o 2 % a využití kapacity se v důsledku poklesu výroby snížilo ze 45 % na 41 %.

(209)

Zaměstnanost zůstala během posuzovaného období stabilní. Produktivita se vyvíjela v souladu se změnami ve výrobě a v posuzovaném období klesla o 13 %.

(210)

Jednotkové výrobní náklady se za posuzované období zvýšily o 20 %.

(211)

Průměrná prodejní cena výrobců v Unii se na trhu, který byl vystaven tlaku nízkých cen, zvýšila pouze o 9 %, což je nárůst, který nestačil k pokrytí zvýšených výrobních nákladů.

(212)

Ziskovost výrobního odvětví Unie během posuzovaného období trvale klesala a v období přezkumného šetření dosáhla [– 7 až – 10 %].

(213)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že výrobní odvětví Unie v průběhu období přezkumného šetření utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(214)

V souladu s čl. 3 odst. 6 základního nařízení Komise zkoumala, zda dumpingový dovoz z dotčených zemí způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu. V souladu s čl. 3 odst. 7 základního nařízení Komise rovněž zkoumala, zda výrobnímu odvětví Unie mohly ve stejnou dobu působit újmu i jiné známé činitele.

(215)

Jak je vysvětleno v oddíle 5.3.2, navzdory antidumpingovým a antisubvenčním opatřením se objem čínského a egyptského dovozu v posuzovaném období zvýšil, přičemž jejich podíl na trhu se zvýšil ze 6 % v roce 2021 na 10 % během období přezkumného šetření.

(216)

Trvalý nárůst podílu dovozu za dumpingové ceny z Egypta a Číny na trhu v posuzovaném období vystavil výrobní odvětví Unie tlaku na cenu a objem. Následný pokles objemu prodeje a cen je přímou příčinou újmy, kterou výrobní odvětví Unie utrpělo během období přezkumného šetření.

(217)

Objem dovozu z jiných třetích zemí se v posuzovaném období vyvíjel tak, jak je uvedeno v tabulce 5.

(218)

Ze 169. až 171. bodu odůvodnění vyplývá, že průměrné ceny po proclení u dovozu z Indie, Turecka a Thajska byly v roce 2023 a v období přezkumného šetření výrazně nižší než průměrné ceny po proclení u dovozu z Číny a Egypta. Vzhledem k jejich velkému podílu na trhu a nízkým průměrným cenám po proclení dospěla Komise k závěru, že dovoz z Indie, Turecka a Thajska rovněž vyvíjel cenový tlak a přispěl k újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie. Jelikož se však dovoz z Číny a Egypta během posuzovaného období téměř zdvojnásobil a jeho ceny se výrazně zvýšily zejména mezi rokem 2023 a obdobím přezkumného šetření, což vyvolalo značný cenový tlak, dospěla Komise k závěru, že dovoz ze třetích zemí tuto skutečnost nezměnil a příčinnou souvislost nezmírnil.

(219)

Celkový objem vývozu výrobního odvětví Unie a průměrné vývozní prodejní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 13

Vývozní výkonnost výrobců v Unii zařazených do vzorku

(220)

Na trzích třetích zemí byli výrobci v Unii vystaveni tvrdé konkurenci, pokud jde o výrobky v oblasti větrné energie, a byli stále více vytlačováni na užší trhy, jako je trh sanace potrubí pomocí na místě vytvrzovaných rukávcových vložek a trh s výrobky pro volný čas (trupy lodí, mobilní domy), pro které jsou charakteristické vyšší ceny, ale také vyšší výrobní náklady.

(221)

Vývozní výkonnost se během posuzovaného období neustále zhoršovala, což vedlo k 49 % poklesu objemu vývozu.

(222)

Protože prodej výrobního odvětví Unie byl z velké části zaměřen na trh Unie, a nikoli převážně na vývoz, dospěla Komise k závěru, že vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie nezmírňuje příčinnou souvislost.

(223)

Na základě výše uvedeného dospěla Komise k závěru, že čínský a egyptský dumpingový vývoz způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu. Současně dovoz ze třetích zemí rovněž přispěl k újmě, kterou výrobní odvětví Unie utrpělo během období přezkumného šetření. Komise však dospěla k závěru, že tyto činitele jednotlivě ani společně nezmírnily příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem z Číny a Egypta a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie během období přezkumného šetření.

(224)

Komise dospěla k závěru, že v období přezkumného šetření byla výrobnímu odvětví Unie způsobena podstatná újma.

(225)

Komise dospěla k závěru, že čínský a egyptský dovoz způsobil výrobnímu odvětví Unie během období přezkumného šetření újmu, přičemž dovoz ze třetích zemí přispěl k podstatné újmě. Komise proto v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení posoudila, zda existuje pravděpodobnost přetrvání nebo obnovení újmy působené dumpingovým dovozem z Číny a Egypta, pokud by opatření proti těmto zemím pozbyla platnosti.

(226)

V tomto ohledu Komise zkoumala výrobní kapacitu a volnou kapacitu v dotčených zemích, atraktivitu trhu Unie a pravděpodobnou úroveň cen dovozu z dotčených zemí při neexistenci antidumpingových opatření a jejich dopad na výrobní odvětví Unie.

(227)

Jak je vysvětleno ve 141. bodě odůvodnění, celková výrobní kapacita textilií ze skleněných vláken v Číně činila v období přezkumného šetření přibližně 1 400 000 tun. Po odečtení domácí poptávky a celkového vývozu činí volná kapacita čínských výrobců dostupná pro trh Unie přibližně 700 000 tun, což je pětkrát více než celková spotřeba v Unii.

(228)

Jak je vysvětleno ve 142. až 144. bodě odůvodnění, výrobní kapacita textilií ze skleněných vláken v Egyptě činí nejméně 30 000 tun, což je přibližně 22 % celkové spotřeby v Unii, zatímco egyptský domácí trh s textiliemi ze skleněných vláken se zdá být minimální.

(229)

Lze proto vyvodit závěr, že v Číně existuje značná volná kapacita a v Egyptě značná kapacita, která může být nasměrována na trh Unie v ještě větším množství za dumpingové ceny, pokud antidumpingová opatření pozbudou platnosti.

(230)

Jak již bylo vysvětleno výše v oddíle 4.2, důkazem atraktivity trhu Unie je skutečnost, že navzdory relativně vysoké úrovni platných antidumpingových cel, která doplňují běžná dovozní cla v rozmezí 5 až 7 % pro dovoz z Číny, zůstala Unie jedním z hlavních vývozních trhů pro čínské a egyptské vyvážející výrobce, a že tito výrobci během posuzovaného období svůj objem vývozu dokonce zvýšili, a to o 102 % v případě Číny a 115 % v případě Egypta, přičemž čínský vývoz do Unie si i přes platná opatření dokázal udržet vysoké ceny v porovnání s jinými trhy.

(231)

Dalším důkazem atraktivity trhu Unie je existence následujících praktik obcházení a absorpce v posuzovaném období, které byly řešeny nařízeními uvedenými v oddíle 1.1 výše:

(232)

Jak je uvedeno v tabulce 4, dovozní ceny na úrovni CIF do Unie z Číny během období přezkumného šetření činily 1 744 EUR/t, což je méně než průměrná prodejní cena výrobního odvětví Unie [2 100 – 2 400] EUR/t uvedená v tabulce 9 a také méně než jeho výrobní náklady [2 300 – 2 600] EUR/t.

(233)

Pokud by antidumpingová opatření neexistovala a platila by pouze antisubvenční opatření, čínský dovoz by do Unie vstupoval za ještě nižší ceny. Ve skutečnosti by se očekávalo, že podbízení bude ještě vyšší, jak je vysvětleno v 165. bodě odůvodnění.

(234)

Jak je uvedeno v tabulce 4, dovozní ceny na úrovni CIF z Egypta do Unie během období přezkumného šetření činily 1 431 EUR/t, což je méně než průměrná prodejní cena výrobního odvětví Unie [2 100 – 2 400] EUR/t uvedená v tabulce 9 a také méně než jeho výrobní náklady [2 300 – 2 600] EUR/t.

(235)

Pokud by antidumpingová opatření neexistovala a platila by pouze antisubvenční opatření, egyptský dovoz by do Unie vstupoval za ještě nižší ceny.

(236)

Je proto pravděpodobné, že bez antidumpingových cel by měl čínský a egyptský dovoz ještě větší negativní dopad na ceny v Unii.

(237)

Toto zjištění jasně ukazuje, že by v každém případě existovala pravděpodobnost obnovení újmy způsobené dovozem, který by navíc v případě zrušení opatření pravděpodobně přicházel v podstatně větším množství.

(238)

Na základě výše uvedené analýzy dospěla Komise k závěru, že výrobnímu odvětví Unie byla dumpingovým dovozem pocházejícím z Číny a Egypta způsobena podstatná újma. Aniž by bylo toto zjištění dotčeno, Komise dále zjistila, že v případě, že by opatření pozbyla platnosti, existuje jasné riziko obnovení podstatné újmy způsobené tímto dovozem. Pokud by opatření nebyla prodloužena, dumpingový dovoz z obou zemí původu by se s největší pravděpodobností vrátil v podstatně vyšších objemech a za ceny působící újmu. Rozšíření opatření je proto oprávněné jak z důvodu pokračující újmy způsobené dovozem z dotčených zemí, tak nezávisle na tom z důvodu rizika obnovení této újmy.

(239)

V souladu s článkem 21 základního nařízení Komise zkoumala, zda by zachování stávajících antidumpingových opatření nebylo v rozporu se zájmem Unie jako celku. Zájem Unie byl zjišťován na základě posouzení všech různých příslušných zájmů, včetně zájmu výrobního odvětví Unie, dovozců, uživatelů a dodavatelů.

(240)

Šetření prokázalo, že kdyby opatření pozbyla platnosti, pravděpodobně by to mělo významný nepříznivý vliv na výrobní odvětví Unie. Situace výrobního odvětví Unie, která je již nyní nejistá, by se rychle zhoršila s ohledem na nižší objem prodeje a prodejní ceny, což by vedlo k výraznému snížení ziskovosti a mohlo by ohrozit jeho přežití.

(241)

Zachování platnosti antidumpingových opatření je tedy v zájmu výrobního odvětví Unie.

(242)

Komise kontaktovala všechny známé dovozce, kteří nejsou ve spojení, a vyzvala je ke spolupráci při tomto šetření. Nespolupracoval žádný dovozce.

(243)

V původním šetření spolupracoval jediný dovozce, u něhož bylo zjištěno, že dováží zanedbatelné množství textilií ze skleněných vláken.

(244)

V původním i v tomto šetření bylo zjištěno, že většina velkoobjemových uživatelů požaduje specifické textilie ze skleněných vláken vyrobené na zakázku, a proto textilie ze skleněných vláken nejsou komoditou, kterou by nezávislí dovozci pravidelně dováželi ve velkých objemech.

(245)

Komise proto dospěla k závěru, že stávající platná opatření neměla významný negativní dopad na finanční situaci dovozců a že zachování opatření by na ně nemělo nepatřičný nepříznivý vliv, nebo tento vliv byl pouze okrajový.

(246)

Komise v tomto šetření kontaktovala všechny známé uživatele a vyzvala je ke spolupráci. Žádný uživatel nespolupracoval, což potvrzuje, že stávající opatření neměla na uživatele příliš negativní dopad.

(247)

V období přezkumného šetření je výrobní kapacita výrobního odvětví Unie (246 427 tun) vyšší než spotřeba Unie (136 112 tun). Celkové využití kapacity výrobního odvětví Unie během období přezkumného šetření činilo 41 %. Zejména dvě společnosti zařazené do vzorku, které jsou certifikovanými dodavateli textilií ze skleněných vláken pro odvětví větrné energie, mají značnou volnou kapacitu a mohly by uspokojit další poptávku. Kromě toho se výrobní odvětví Unie skládá z více než deseti skupin nebo společností, což činí výrobní odvětví Unie konkurenceschopným.

(248)

Šetření rovněž ukázalo, že antidumpingová opatření nebránila dovozu z Číny a Egypta, které během období přezkumného šetření společně představovaly 10 % podíl na trhu. Kromě toho ostatní třetí země zvýšily svůj podíl na trhu z 18 % na 24 % v období přezkumného šetření.

(249)

Komise proto dospěla k závěru, že zachování opatření neohrozí stabilitu dodávek.

(250)

Původní šetření ukázalo (56), že textilie ze skleněných vláken představují 4 až 14 % celkových nákladů na výrobu lopatek turbíny a že lopatky se neprodávají samostatně, ale jako součást větrných turbín, a že výrobci větrných turbín pravidelně prodávají další materiál a služby developerům větrných parků. Komise proto vypočítala náklady na textilie ze skleněných vláken jako podíl na celkových nákladech na větrnou turbínu a na celkových nákladech na výstavbu celého větrného parku. Podíl textilií ze skleněných vláken na nákladech výrobců větrných turbín byl proto stanoven na 0,1 % až 2 %. V původním šetření Komise dospěla k závěru, že by jakékoli zvýšení nákladů v důsledku antidumpingových cel mohlo být buď přeneseno na developery větrných parků, nebo by je mohli absorbovat výrobci větrných turbín.

(251)

Současné šetření ukázalo, že cena výrobního odvětví Unie byla v posuzovaném období v průměru pouze o [5–6 %] vyšší než průměrná cena v posuzovaném období původního šetření, tj. v letech 2015 až 2018. Lze tedy vyvodit závěr, že antidumpingové opatření mělo na cenu textilií ze skleněných vláken malý dopad, pokud vůbec nějaký.

(252)

Komise proto dospěla k závěru, že zachování opatření neovlivní konkurenceschopnost odvětví větrné energie.

(253)

Vzhledem k tomu, že antidumpingová opatření neohrožují stabilitu dodávek textilií ze skleněných vláken ani konkurenceschopnost, jak je uvedeno v 249. a 252. bodě odůvodnění, neočekává se, že by podporovala přemístění výroby, a jsou slučitelná s cíli Unie v oblasti obnovitelné energie.

(254)

V původním šetření několik uživatelů z lyžařského průmyslu tvrdilo, že existence výrobců textilií ze skleněných vláken v Unii je zásadní pro stabilitu jejich dodávek, jelikož potřebují místního partnera pro úzkou spolupráci při navrhování textilií ze skleněných vláken na míru.

(255)

Komise proto dospěla k závěru, že z hlediska zájmu uživatelů neexistují žádné závažné důvody, proč opatření nezachovat.

(256)

Původní a současná šetření ukázala, že výrobní odvětví Unie a uživatelé využívají služeb externích poskytovatelů služeb, běžně označovaných jako společnosti zabývající se řezáním / sestavováním do souprav. Řezání spočívá v příjmu textilií ze skleněných vláken v rolích a řezání textilií na požadovaný rozměr. Sestavování do souprav spočívá v sestavování nařezaných vrstev textilií ze skleněných vláken a jejich balení do souprav na míru, které usnadňují výrobu v navazujícím odvětví.

(257)

Při tomto šetření se nepřihlásil žádný poskytovatel služeb v oblasti řezání nebo sestavování do souprav.

(258)

Původní šetření odhadlo zaměstnanost u poskytovatelů služeb řezání v Unii na přibližně 2 000 osob a zjistilo, že čínští a egyptští vyvážející výrobci do svých služeb stále více zahrnují služby v oblasti řezání a sestavování do souprav. Nic nenasvědčovalo tomu, že by se situace změnila. V případě zrušení opatření by tak tito poskytovatelé služeb přišli o podstatnou část svého podnikání.

(259)

Komise proto dospěla k závěru, že zachování opatření je v zájmu poskytovatelů služeb v oblasti řezání a sestavování do souprav v Unii.

(260)

Výrobci pramenců skleněných vláken v Unii, které jsou hlavní surovinou pro výrobu textilií ze skleněných vláken, při tomto šetření nespolupracovali. Je však jednoznačně v jejich zájmu, aby antidumpingová opatření chránící jejich zákazníky byla zachována.

(261)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že pokud jde o zájem Unie, neexistují žádné přesvědčivé důvody proti zachování stávajících opatření, která jsou uložena na dovoz textilií ze skleněných vláken pocházejících z dotčených zemí.

(262)

Na základě závěrů, ke kterým dospěla Komise ohledně přetrvání dumpingu, přetrvávání a obnovení újmy v případě Číny a přetrvávání újmy v případě Egypta a zájmu Unie, by měla být antidumpingová opatření týkající se textilií ze skleněných vláken z Číny a Egypta zachována.

(263)

Za účelem minimalizace rizika obcházení těchto opatření, které vzhledem k rozdílu mezi celními sazbami hrozí, je nutné přijmout zvláštní opatření, která zajistí uplatňování individuálních sazeb antidumpingového cla a osvobození od rozšíření opatření po provedení šetření zaměřených proti obcházení předpisů. Uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla nebo osvobození je podmíněno předložením platné obchodní faktury celním orgánům členských států. Tato faktura musí vyhovovat požadavkům uvedeným v čl. 1 odst. 7 tohoto nařízení. Dokud taková faktura nebude předložena, měl by dovoz podléhat antidumpingovému clu použitelnému na „veškerý další dovoz pocházející z Čínské lidové republiky“ nebo „veškerý další dovoz pocházející z Egyptské arabské republiky“.

(264)

I když je předložení této faktury nezbytné, aby celní orgány členských států mohly na dovoz uplatňovat individuální sazby antidumpingového cla a osvobození od cel, nejde o jediný prvek, který celní orgány mají zohledňovat. Celní orgány členských států totiž musí i v případě, že je jim předložena faktura splňující všechny požadavky stanovené v čl. 1 odst. 7 tohoto nařízení, provést své obvyklé kontroly a mohou si stejně jako ve všech ostatních případech vyžádat i další doklady (přepravní doklady atd.) pro účely ověření správnosti údajů uvedených v celním prohlášení a pro zajištění toho, že bude následné použití nižší celní sazby nebo osvobození od cla odůvodněné v souladu s celními předpisy.

(265)

Pokud by se po uložení dotčených opatření podstatně zvýšil objem vývozu některé ze společností využívajících nižší individuální celní sazby, lze takovéto zvýšení objemu považovat samo o sobě za změnu obchodních toků v důsledku uložených opatření ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení. Za takových okolností a za předpokladu, že jsou splněny příslušné podmínky, lze zahájit šetření zaměřené proti obcházení předpisů. V rámci tohoto šetření lze mimo jiné přezkoumat potřebu zrušit individuální celní sazby a následně uložit celostátní clo.

(266)

Individuální sazby antidumpingového cla stanovené v tomto nařízení pro jednotlivé společnosti jsou použitelné výhradně na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, pocházejícího z Číny a Egypta a vyrobeného uvedenými právnickými osobami. Na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, vyrobeného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, by se měla vztahovat celní sazba platná pro „veškerý další dovoz pocházející z Čínské lidové republiky“ nebo „veškerý další dovoz pocházející z Egyptské arabské republiky“. Neměla by se na ně vztahovat žádná z uvedených individuálních sazeb antidumpingového cla.

(267)

Pokud společnost následně změní název svého subjektu, může požádat o uplatnění těchto individuálních antidumpingových celních sazeb. Tato žádost musí být zaslána Komisi (57). Žádost musí obsahovat veškeré relevantní informace umožňující prokázat, že změna nemá vliv na právo dotyčné společnosti využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje. Pokud změna názvu společnosti nemá vliv na její právo využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje, bude nařízení o změně názvu zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

(268)

Všechny zúčastněné strany byly informovány o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě bylo zamýšleno doporučit, aby byla stávající opatření zachována. Byla jim rovněž poskytnuta lhůta pro podání připomínek ke zveřejněným zjištěním. Nebyly obdrženy žádné připomínky.

(269)

S ohledem na článek 109 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2024/2509 (58), pokud má být částka vrácena na základě rozsudku Soudního dvora Evropské unie, měla by být pro zaplacení úroku použita sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, uveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná první kalendářní den každého měsíce.

(270)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036,