(1)

Během vegetačního období 2025 se Bulharsko potýkalo s mimořádně nepříznivými povětrnostními podmínkami. Zejména od druhé poloviny června do konce srpna došlo v Bulharsku k vážnému zhoršení agrometeorologických podmínek, které se vyznačovalo intenzivním suchem a vlnami veder. Dlouhotrvající teplé a suché počasí mělo nepříznivý dopad na produkci slunečnice a kukuřice.

(2)

Během vegetačního období 2025 byly podmínky v Estonsku obzvláště náročné, počínajíc jarními mrazy, které zasáhly několik oblastí. Během celého vegetačního období přetrvávalo chladné počasí doprovázené neobvykle vysokými srážkami a vlnami chladného počasí, které střídaly nečekaně vysoké teploty. Tyto nepříznivé podmínky měly neblahý dopad na produkci pšenice jarní, ječmene, hrachu polního, jarní řepky olejky, brambor a plodin spadajících do odvětví ovoce a zeleniny.

(3)

Během vegetačního období 2025 se Maďarsko potýkalo s nepříznivými povětrnostními podmínkami. Od června do srpna čelilo extrémně vysokým teplotám a nedostatku vody, což způsobilo závažný tepelný stres u plodin. To mělo nepříznivý dopad na produkci kukuřice cukrové, melounu, čiroku, ředkve seté olejné, kukuřice seté a kukuřice pukancové.

(4)

Ačkoli se ukazuje, že v celkovém kontextu rostoucích rizik pro zemědělství v souvislosti se změnou klimatu se podobné nepříznivé klimatické jevy vyskytují v celé Unii, jejich intenzita v Bulharsku, Estonsku a Maďarsku byla mimořádná a tyto jevy zasáhly značnou část obdělávané plochy a ovlivnily objem produkce.

(5)

Značné škody, jež tyto nepříznivé klimatické jevy zemědělcům způsobily, a ztráty příjmů, které v jejich důsledku utrpěli dotčení zemědělci v Bulharsku, Estonsku a Maďarsku, ohrožují hospodářskou životaschopnost zemědělských podniků.

(6)

Proto by mělo být přijato mimořádné opatření za účelem řešení problémů, jež způsobily uvedené nepříznivé klimatické jevy a přírodní katastrofy v Bulharsku, Estonsku a Maďarsku.

(7)

Značné škody a ekonomické ztráty, které zemědělští producenti utrpěli v důsledku nepříznivých klimatických jevů, představují konkrétní problém ve smyslu článku 221 nařízení (EU) č. 1308/2013, který nelze snadno řešit opatřeními přijatými podle článků 219 nebo 220 uvedeného nařízení. Situace není konkrétně spojena s identifikovaným mimořádným narušením trhu nebo s přesně stanovenou hrozbou takového narušení. Nesouvisí ani s opatřeními, jejichž cílem je zabránit šíření nákaz zvířat, ani se ztrátou důvěry spotřebitelů v důsledku ohrožení zdraví veřejnosti, zvířat nebo rostlin.

(8)

Částky, které by měly Bulharsko, Estonsko a Maďarsko dostat k dispozici, by měly být stanoveny především s přihlédnutím k váze těchto členských států v zemědělském odvětví Unie, na základě čistých stropů pro přímé platby stanovených v příloze V nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 (2), a také k dopadu těchto nepříznivých klimatických jevů v těchto členských státech.

(9)

Bulharsko, Estonsko a Maďarsko by měly podporu rozdělit prostřednictvím nejúčinnějších kanálů na základě objektivních a nediskriminačních kritérií, která zohlední rozsah obtíží a skutečných hospodářských škod, jimž dotčení zemědělci čelí. Měly by zajistit, aby dotčení zemědělci byli konečnými příjemci podpory, a zabránit jakémukoli narušení trhu nebo hospodářské soutěže.

(10)

Vzhledem k tomu, že částky přidělené Bulharsku, Estonsku a Maďarsku by řešily hospodářské obtíže dotčených zemědělců pouze částečně, mělo by být těmto členským státům umožněno poskytnout dotčeným zemědělcům dodatečnou vnitrostátní podporu za podmínek stanovených tímto nařízením.

(11)

Aby Bulharsko, Estonsko a Maďarsko mohly podporu flexibilně rozdělovat podle situace dotčených zemědělců, měly by mít možnost ji kumulovat s dalšími podporami financovanými z Evropského zemědělského záručního fondu a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, aniž by však dotčeným zemědělcům poskytovaly nadměrnou kompenzaci.

(12)

Aby se zabránilo nadměrné kompenzaci, měly by Bulharsko, Estonsko a Maďarsko zohlednit podporu, jež byla v reakci na utrpěné hospodářské ztráty poskytnuta v rámci jiných vnitrostátních nebo unijních nástrojů podpory nebo v rámci soukromých režimů.

(13)

Jelikož se pomoc Unie stanoví v eurech, je pro jednotné a souběžné provedení nezbytné stanovit datum pro přepočet částky přidělené členskému státu, který nepřijal euro za svou národní měnu, jak je tomu v případě Maďarska. Vzhledem k tomu, že toto nařízení nestanoví lhůtu pro podání žádostí o podporu, je vhodné pro účely čl. 30 odst. 3 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/127 (3) považovat za rozhodnou skutečnost pro směnný kurz, pokud jde o částky stanovené v tomto nařízení, datum vstupu tohoto nařízení v platnost.

(14)

Aby byla zajištěna účinnost tohoto výjimečného opatření, měli by příjemci obdržet mimořádnou finanční podporu co nejdříve. Mělo by být rovněž zajištěno včasné monitorování rozpočtu, jakož i aktualizovaná následná opatření a účinné využívání zemědělské rezervy, čímž se maximalizuje její dostupnost a zvýší se schopnost rychle reagovat na vznikající krize. Je proto vhodné stanovit datum způsobilosti, do kterého mohou členské státy příjemcům tuto podporu vyplácet. Veškeré platby provedené po tomto datu by měly být považovány za nezpůsobilé pro financování Unií.

(15)

Unie by proto měla financovat výdaje vzniklé Bulharsku, Estonsku a Maďarsku v rámci tohoto mimořádného opatření pouze tehdy, pokud jsou tyto výdaje uskutečněny do určitého data způsobilosti. Podpora na toto mimořádné opatření by proto měla být vyplacena do 30. září 2026.

(16)

Vzhledem k tomu, že za způsobilé budou považovány výhradně platby provedené do 30. září 2026, nepoužije se čl. 5 odst. 2 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2022/127, který stanoví poměrné snížení měsíčních plateb prováděných po uplynutí této lhůty.

(17)

Bulharsko, Estonsko a Maďarsko by měly Komisi sdělit podrobné informace o provádění tohoto nařízení, aby Unie mohla sledovat účinnost opatření zavedeného tímto nařízením.

(18)

Aby bylo zajištěno, že zemědělci obdrží podporu co nejdříve, měly by Bulharsko, Estonsko a Maďarsko provést toto nařízení neprodleně. Toto nařízení by tudíž mělo vstoupit v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

(19)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů,