(1)

Dne 19. prosince 2024 zahájila Evropská komise (dále jen „Komise“) antidumpingové šetření týkající se dovozu svíček, svící a podobných výrobků pocházející z Čínské lidové republiky (dále jen „dotčená země“, „ČLR“ nebo „Čína“) na základě článku 5 základního nařízení. Oznámení o zahájení zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (2) (dále jen „oznámení o zahájení“).

(2)

Komise zahájila šetření na základě podnětu, který dne 4. listopadu 2024 podali výrobci v Unii představující více než 25 % celkové výroby v Unii v období od 1. dubna 2023 do 31. března 2024 (dále jen „žadatel“). Podnět byl podán jménem výrobního odvětví Unie, které se zabývá výrobou svíček, svící a podobných výrobků, ve smyslu čl. 5 odst. 4 základního nařízení. Podnět obsahoval důkazy o dumpingu a výsledné podstatné újmě, které byly dostatečným důvodem pro zahájení šetření.

(3)

Komise rozhodla prováděcím nařízením Komise (EU) 2025/511 (3) (dále jen „nařízení o celní evidenci“) o celní evidenci dovozu dotčeného výrobku.

(4)

V souladu s článkem 19a základního nařízení Komise dne 17. července 2025 poskytla stranám souhrn navrhovaných cel a podrobné údaje o výpočtu dumpingových rozpětí a rozpětí dostatečných k odstranění újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie. Zúčastněné strany byly vyzvány, aby se během tří pracovních dnů vyjádřily k přesnosti výpočtů. Dva ze tří vyvážejících výrobců předložili připomínky technické povahy, o nichž je pojednáno ve sdělení podstatných skutečností a úvah, na jejichž základě bylo uloženo prozatímní antidumpingové clo (dále jen „poskytnutí prozatímních informací“).

(5)

Dne 14. srpna 2025 uložila Komise prozatímní antidumpingové clo na dovoz svíček, svící a podobných výrobků pocházejících z Čínské lidové republiky prováděcím nařízením Komise (EU) 2025/1732 (4) (dále jen „prozatímní nařízení“).

(6)

Po poskytnutí prozatímních informací předložily písemná podání s vyjádřením k prozatímním zjištěním ve lhůtě stanovené v čl. 2 odst. 1 prozatímního nařízení následující strany:

(7)

Stanoviska všech výše uvedených stran jsou podrobně popsána a rozebrána v příslušném okruhu níže.

(8)

Stranám, které o to požádaly, byla poskytnuta příležitost ke slyšení. Proběhla slyšení s žadatelem / výrobním odvětvím Unie, se dvěma výrobci v Unii zařazenými do vzorku a se sdružením CHCIA.

(9)

Komise nadále vyhledávala a ověřovala všechny informace, které považovala za nezbytné pro svá konečná zjištění. Při formulování konečných zjištění zvážila Komise připomínky podané zúčastněnými stranami a v odůvodněných případech své předběžné závěry revidovala.

(10)

Komise všechny zúčastněné strany informovala o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě se rozhodla uložit konečné antidumpingové clo na dovoz svíček, svící a podobných výrobků pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „poskytnutí konečných informací“). Všem stranám byla poskytnuta lhůta, během níž mohly k poskytnutí konečných informací zaslat připomínky.

(11)

Po poskytnutí konečných informací dovozce Bunnik Creations B.V. tvrdil, že přísný postup šetření neumožnil stranám řádně sledovat šetření ani včas reagovat na procesní dokumenty a žádosti o informace ze strany Komise. Neměl proto možnost předložit Komisi podrobná tvrzení, zejména proto, že tyto procesní lhůty připadly na období letních prázdnin.

(12)

Komise musí provést vyšetřování v předepsaných lhůtách, aby byla zachována integrita a průběh vyšetřování. Předepsané lhůty platné pro toto šetření byly zveřejněny v oznámení o zahájení. V oddíle 6 oznámení o zahájení je vysvětlen harmonogram šetření a zejména skutečnost, že zúčastněným stranám bude poskytnuta patnáctidenní lhůta k předložení písemného stanoviska k prozatímním zjištěním nebo k informačnímu dokumentu a desetidenní lhůta k předložení písemného stanoviska ke konečným zjištěním, není-li stanoveno jinak. Kromě toho Komise od zahájení šetření zveřejnila na svých internetových stránkách orientační harmonogram šetření, který umožňuje zúčastněným stranám předvídat načasování určitých milníků šetření (6). Komise může tyto lhůty v odůvodněných případech prodloužit, avšak pouze za výjimečných okolností. Dodržování lhůt je zásadní pro zajištění spravedlivého a účinného uzavření šetření, které je v souladu s právními požadavky.

(13)

Stranám, které o to požádaly, byla rovněž poskytnuta možnost slyšení. Bylo uspořádáno slyšení s dovozcem Bunnik Creations B.V. ohledně jeho tvrzení popsaných v 11. bodě odůvodnění výše. Kromě toho společnost Bunnik Creations B.V. rovněž požádala o zásah úředníka pro slyšení ohledně týchž tvrzení a za účelem uspořádání slyšení s Komisí. Úředník pro slyšení zasáhl a usnadnil organizaci slyšení mezi útvary Komise a společností Bunnik Creations B.V.

(14)

Jelikož k tomuto oddílu nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené v 6. až 11. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(15)

Po poskytnutí předběžných informací některé strany zpochybnily rozhodnutí Komise poskytnout anonymitu žadatelům z řad výrobců a tvrdily, že prohlášení o „riziku odvetných opatření“ není dostatečným důvodem pro poskytnutí anonymity.

(16)

Komise podotkla, že žadatel spolu s podnětem předložil odůvodněnou žádost o zachování anonymity. Žádost obsahovala konkrétní obavy týkající se rizika odvetných opatření. Komise při posuzování žádosti zohlednila povahu trhu, postavení žadatelů z řad výrobců a možnost obchodních odvetných opatření, která byla považována za reálnou. Poskytnutí anonymity je v souladu se zavedenou praxí a právními normami, které umožňují anonymitu v případech, kdy by zveřejnění mohlo mít nepříznivé důsledky pro oprávněné zájmy žadatelů z řad výrobců. Toto tvrzení proto bylo zamítnuto.

(17)

Podobně po poskytnutí prozatímních informací některé strany tvrdily, že změny provedené mezi prozatímním výběrem vzorku a konečným výběrem vzorku výrobců v Unii mohly ovlivnit reprezentativnost vzorku.

(18)

Komise uvedla, jak je uvedeno v 13. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, že v době provádění výběru vzorku představovali dva vybraní výrobci více než 35 % výroby a více než 40 % objemu prodeje společností, které podnět podpořily. Po ověření makroekonomického dotazníku bylo zjištěno, že tito výrobci představují více než 16 % odhadované celkové výroby a více než 17 % odhadovaného celkového objemu prodeje výrobního odvětví Unie. Výrobní odvětví Unie se skládá z velkého množství výrobců, celkem více než 80, včetně velkých společností i široké škály malých a středních podniků. Vzhledem k této struktuře je vzorek pokrývající více než 16 % výrobního odvětví pro výrobní odvětví Unie reprezentativní.

(19)

Po poskytnutí konečných informací dovozce Bunnik Creations B.V. tvrdil, že z velkého počtu výrobců v Unii byli do vzorku zařazeni pouze dva výrobci v Unii, a argumentoval tím, že výběr vzorku není reprezentativní pro výrobní odvětví Unie. Rovněž poukázal na nedostatečnou transparentnost v důsledku toho, že byla umožněna anonymita určitých výrobců Unie. Komise poznamenala, že – jak je vysvětleno ve 14. až 17. bodě odůvodnění výše a v poznámkách ke spisu (7) o výběru vzorků – výběr vzorků byl reprezentativní pro odvětví Unie. Komise dále shledala přesvědčivé důvody pro udělení anonymity těm výrobcům Unie, kteří o to požádali. Proto bylo toto tvrzení zamítnuto.

(20)

Po poskytnutí konečných informací požádala společnost Ningbo Kwung’s Wisdom o informace týkající se reprezentativnosti výrobců v Unii zařazených do vzorku. Rovněž tvrdila, že nebyly poskytnuty žádné údaje o velikosti výrobců, kteří se účastnili výběru vzorku. Jak bylo vysvětleno výše v 19. bodě odůvodnění, Komise považovala vzorek výrobců v Unii za reprezentativní pro výrobní odvětví Unie. Zúčastněným stranám poskytla údaje, které měla Komise k dispozici v době rozhodnutí o výběru vzorku a které by jim umožnily posoudit reprezentativnost vzorku, včetně reprezentativnosti výrobců v Unii zařazených do vzorku z hlediska výroby a prodeje na trhu Unie.

(21)

Po poskytnutí konečných informací společnost Ningbo Kwung’s Wisdom tvrdila, že tvrzení předložená výrobním odvětvím Unie týkající se vztahu společnosti Ningbo Kwung’s Wisdom s jiným čínským vyvážejícím výrobcem by měla vést ke ztrátě práva výrobního odvětví Unie na anonymitu. Společnost Ningbo Kwung’s Wisdom tvrdila, že takovéto obvinění vznesené anonymní stranou představuje porušení jejích práv na obhajobu.

(22)

Komise připomněla, že anonymita výrobního odvětví Unie na jedné straně a vztah mezi oběma vyvážejícími výrobci na straně druhé jsou odlišné otázky, které byly řešeny odděleně. Anonymita byla výrobnímu odvětví Unie přiznána, protože předložilo odůvodněnou žádost o anonymitu, kterou Komise shledala věrohodnou a oprávněnou. Komise neshledala žádný důvod, proč by se tyto okolnosti měly změnit, a tvrzení výrobního odvětví Unie týkající se vztahu mezi dvěma čínskými vyvážejícími výrobci na tom nic nemění. Kromě toho bylo tvrzení průmyslu Unie předloženo společnosti Ningbo Kwung’s Wisdom ve veřejně přístupné verzi podání a společnost Ningbo Kwung’s Wisdom měla možnost se k tomuto tvrzení vyjádřit a být vyslechnuta Komisí. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(23)

Jelikož ohledně tohoto oddílu vzneseny další připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené ve 12. až 15. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(24)

V 16. bodě odůvodnění prozatímního nařízení Komise uvedla, že jeden vyvážející výrobce požádal o individuální zjišťování podle čl. 17 odst. 3 základního nařízení. Po zveřejnění prozatímních opatření tentýž vyvážející výrobce svůj požadavek zopakoval.

(25)

Vzhledem k vysoké složitosti případu – spočívající ve vysoce variabilním výrobku a složitých výrobních a prodejních procesech již tří vyvážejících výrobců zařazených do vzorku – měla Komise za to, že vyhovění této žádosti by bylo nepřiměřeně zatěžující a hrozilo by, že šetření nebude včas dokončeno. Tato žádost byla proto zamítnuta.

(26)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky týkající se období šetření a posuzovaného období, potvrdila Komise své závěry uvedené ve 21. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(27)

Po poskytnutí prozatímních informací některé strany zopakovaly svá tvrzení týkající se definice výrobku, který je předmětem šetření, a nedostatečnosti kontrolního čísla výrobku (PCN).

(28)

Na jedné straně tvrdily, že ručně vyráběné dekorativní svíčky se liší od svící a čajových svíček a nekonkurují typům svíček vyráběným výrobním odvětvím Unie. Měly by tudíž být z oblasti působnosti šetření vyňaty.

(29)

Stejně tak některé strany tvrdily, že PCN neumožňuje zachytit podrobné rozdíly mezi různými typy svíček. Tvrdily, že několik typů svíček vyvážených čínskými vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku neodpovídá typům svíček vyráběným výrobci v Unii zařazenými do vzorku. Tato nesrovnalost, která v některých případech vedla k nízké úrovni shody výrobku, byla uvedena jako důkaz, že některé specializované svíčky vyvážené z Číny nejsou vyráběny výrobním odvětvím Unie.

(30)

Pokud jde o definici výrobku, který je předmětem šetření, Komise opakuje, že jak je uvedeno ve 22. až 25. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, do definice výrobku, který je předmětem šetření, spadají všechny svíčky, svíce a podobné výrobky. Patří sem i ručně vyráběné dekorativní svíčky. Komise konkrétně uvedla, že ručně vyráběné svíčky jsou vyráběny výrobci v Unii a konkurují dovozu z Číny. Toto tvrzení bylo tedy zamítnuto.

(31)

Komise dále objasnila, že ačkoli se typy svíček vyráběné čínskými vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku a výrobci v Unii zařazenými do vzorku zcela nepřekrývají, nepředstavuje to důkaz, že výrobní odvětví Unie nevyrábí širší škálu typů svíček, včetně některých specializovaných nebo ručně vyráběných dekorativních svíček. Výrobní odvětví Unie tvoří více než 80 výrobců, kteří se vyznačují značnou rozmanitostí, pokud jde o velikost a sortiment výrobků.

(32)

Dále je třeba poznamenat, že jak bylo zjištěno během šetření, část prodeje svíček na trhu Unie probíhá prostřednictvím nabídkových řízení, v nichž jsou specifikace výrobku stanoveny předem. Nepřítomnost určitých typů svíček (a tedy i PCN) v prodeji výrobců v Unii zařazených do vzorku je dána tím, že tito výrobci během období šetření neuspěli v nabídkových řízeních na tyto konkrétní typy svíček (a tedy i PCN), částečně z důvodu nízkých nekalých dumpingových cen nabízených čínskými vývozci, nikoli z důvodu neschopnosti tyto typy svíček vyrábět. Šetřením byla zjištěna kapacita a rozmanitost portfolia výrobců v Unii zařazených do vzorku, včetně speciálních druhů svíček. Systém PCN byl navíc navržen tak, aby umožňoval porovnání podobných výrobků, což znamená, že svíčky se specifickými vlastnostmi (např. typ nádoby, barva, vůně) jsou porovnávány pouze s podobnými výrobky, aby byla zajištěna přesnost analýzy újmy a dumpingu. Tato tvrzení byla proto zamítnuta.

(33)

Jelikož s ohledem na definici výrobku nebyly předloženy žádné další připomínky, potvrdila Komise závěry uvedené v 22. až 29. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(34)

Po poskytnutí prozatímních informací dva ze tří vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, dva vyvážející výrobci nezařazení do vzorku (Shenyang Qikale International Trade Co. Ltd. a Zhejiang Neeo Home decoration Co, Ltd.), sdružení CHCIA a výrobní odvětví Unie předložili ve stanovené lhůtě připomínky. Zastoupení ČLR při Evropské unii se navíc přihlásilo až po uplynutí lhůty. Slyšení se konala se všemi uvedenými stranami s výjimkou vyvážejícího výrobce nezařazeného do vzorku.

(35)

Argumenty jednotlivých stran jsou uvedeny a rozebrány v příslušném okruhu níže.

(36)

Postupy pro určení běžné hodnoty jsou uvedeny v 30. až 37. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(37)

Závěry Komise týkající se existence podstatných zkreslení byly uvedeny v oddílech 3.2.1 a 3.2.2 prozatímního nařízení.

(38)

V den zveřejnění prozatímních opatření (14. srpna 2025) Komise informovala čínskou vládu (zastoupení ČLR při Evropské unii) o svém rozhodnutí a vyzvala čínskou vládu, aby k němu do 29. srpna 2025 předložila případné připomínky.

(39)

Čínská vláda předložila dne 15. září 2025 soubor připomínek týkajících se uplatňování čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Vzhledem k tomu, že toto podání bylo obdrženo po uplynutí stanovené lhůty, Komise k němu nepřihlédla.

(40)

Jelikož nebyly předloženy žádné další připomínky týkající se existence podstatných zkreslení, byla potvrzena zjištění uvedená v oddílech 3.2.1 a 3.2.2 prozatímního nařízení.

(41)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy připomínky týkající se výběru reprezentativní země, byly potvrzeny závěry učiněné v 149. až 167. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(42)

Po poskytnutí prozatímních informací sice žádná ze stran nevznesla námitky proti výběru Thajska jako reprezentativní země, ale několik stran zpochybnilo použití Turecka u některých výrobních činitelů.

(43)

Je třeba připomenout, že u tří důležitých výrobních činitelů (parafínový vosk, skleněné nádoby a obalový papír) zahrnovaly objemy dovozu do Thajska značná množství (více než 50 %) pocházející z Číny, u nichž byl zjištěn rušivý účinek na dovozní ceny do Thajska z ostatních zemí. Komise hledala alternativní zemi, kde by dovozní ceny těchto výrobních činitelů nebyly ovlivněny zkreslením cen. Jako nejvhodnější možnost se ukázalo Turecko.

(44)

V reakci na prozatímní nařízení a poskytnutí konečných informací společnosti Qingdao Kingking a Ningbo Kwung’s Wisdom zpochybnily možnost použití více reprezentativních zemí s odkazem na jediný odkaz na „reprezentativní zemi“ v čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(45)

Jak je vysvětleno ve 155. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, pouze v Thajsku Komise nalezla pět společností, které vyrábějí svíčky a pro něž byly k dispozici finanční údaje, které se z jedné čtvrtiny překrývaly s obdobím šetření. Komise tedy neměla jinou možnost než použít jako reprezentativní zemi Thajsko.

(46)

Komise zopakovala svůj závěr uvedený ve 166. bodě odůvodnění prozatímního nařízení a konstatovala, že samotným účelem zjišťování nákladů a cen z jiných reprezentativních zemí je zjistit náklady a ceny, které nejsou zkreslené. Pokud je podíl dovozu určitého výrobního činitele, například parafínového vosku, do reprezentativní země významný, a dovozní cena tohoto vstupu do této země je proto nevhodná, může Komise u tohoto konkrétní výrobního činitele použít alternativní zdroje. Uvedený čl. 2 odst. 6a písm. a) výslovně zmiňuje nezkreslené mezinárodní ceny, náklady nebo referenční hodnoty a Komise měla za to, že použití dovozu do Turecka u těchto konkrétních výrobních činitelů spadá podle tohoto článku do pravomoci Komise.

(47)

V reakci na prozatímní nařízení a poskytnutí konečných informací společnost Qingdao Kingking zpochybnila vhodnost použití údajů o dovozu do Turecka, protože tyto údaje údajně nejsou spolehlivé. Společnost Qingdao Kingking za tímto účelem porovnala statistiky vývozu do Turecka z jiných třetích zemí s odpovídajícími statistikami dovozu do Turecka z dotčených třetích zemí a zjistila nesrovnalosti.

(48)

Komise podotýká, že společnost Qingdao Kingking ve svých připomínkách ke dvěma poznámkám ke spisu týkajícím se zdrojů pro určení běžné hodnoty (viz 36. a 37. bod odůvodnění prozatímního nařízení) použití uvedeného zdroje údajů nezpochybnila. Údaje, které v nich byly sděleny zúčastněným stranám, obsahují objemy a hodnoty dovozu získané z databáze Global Trade Atlas (8) a jsou zdrojem údajů o dovozu do Thajska, Turecka a všech ostatních zemí. Společnost Qingdao Kingking navíc nepředložila žádné důkazy o tom, že použití statistik vývozu z jiných třetích zemí do Turecka by bylo vhodnější než použití dovozních statistik získaných z databáze Global Trade Atlas. Komise proto považovala dovozní statistiky z databáze Global Trade Atlas za nejlepší dostupný zdroj údajů o dovozu pro účely stanovení nezkreslené ceny.

(49)

V reakci na prozatímní nařízení a poskytnutí konečných informací společnosti Qingdao Kingking a Ningbo Kwung’s Wisdom tvrdily, že ceny dovozu do Thajska by bylo možné použít, protože odkaz na existenci 50 % dovozu z Číny jako důvodu pro nezohlednění Thajska jako zdroje určitých vstupů je svévolný a nemá oporu v základním nařízení a cena do Thajska u nejdůležitějšího výrobního činitele pocházejícího z Číny (parafínový vosk) není nejnižší.

(50)

Jak je uvedeno v 46. bodě odůvodnění, samotným účelem zjišťování cen v reprezentativní zemi je zjistit nezkreslenou cenu příslušných vstupů. Ačkoli bylo Thajsko navrženo a přijato jako reprezentativní země, v neposlední řadě kvůli dostupnosti finančních údajů místních výrobců svíček, Komise měla za to, že pokud je podíl dovozu z Číny významný, neměly by se tyto ceny použít, protože průměrná dovozní cena z Číny by měla zkreslující dopad i na dovozní ceny do Thajska ze všech ostatních zemí.

(51)

V reakci na prozatímní nařízení a poskytnutí konečných informací předložila společnost Qingdao Kingking další informace na podporu svého tvrzení, že ceny parafínového vosku v Thajsku nejsou zkresleny. Za tímto účelem společnost Qingdao Kingking prověřila malajské a japonské vývozní ceny parafínového vosku do Thajska a Číny.

(52)

Komise poznamenala, že údaje předložené společností Qingdao Kingking byly definovány jako údaje o vývozu, aniž byl uveden zdroj těchto údajů. Proto nelze vyvodit žádný spolehlivý závěr ohledně zkreslujícího účinku čínského dovozu do Thajska.

(53)

Společnost Qingdao Kingking ve svých připomínkách po poskytnutí konečných informací dále zdůraznila, že zkreslené dovozní ceny do Thajska z Číny jsou vyšší než dovozní ceny ze všech ostatních zemí, což údajně dokazuje, že dovoz parafinového vosku pocházejícího z Číny do Thajska nemá žádný zkreslující účinek.

(54)

Komise poznamenala, že rozdíl v ceně byl minimální (3,7 %) a že na rozdíl od tvrzení společnosti Qingdao Kingking takový rozdíl neprokazuje, že by dovoz parafínového vosku z Číny neměl žádný zkreslující účinek na ceny parafínového vosku v Thajsku. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(55)

V reakci na prozatímní nařízení společnost Ningbo Kwung’s Wisdom zopakovala své tvrzení, že dovoz parafínového vosku do Thajska je v absolutních objemech vyšší, a proto by měl být reprezentativnější.

(56)

Komise již svůj přístup vysvětlila ve 189. bodě odůvodnění prozatímního nařízení a toto tvrzení ze stejných důvodů zamítla.

(57)

V reakci na prozatímní nařízení společnost Qingdao Kingking navrhla, aby část údajů o dovozu do Turecka, konkrétně dovoz z Malajsie, byla vyloučena, neboť tvrdila, že tyto údaje obsahují významný podíl parafínového vosku, který není vhodný pro výrobu svíček. Toto tvrzení bylo podloženo údaji o vývozu, které získala soukromá čínská analytická agentura. Společnost Qingdao Kingking uvedla, že údaje o dovozu z Turecka jsou obecně nespolehlivé, protože se neshodují s údaji o vývozu z vyvážejících zemí.

(58)

Komise nejprve zajistila, aby národní celní správa Turecka zařadila parafínový vosk do správného národního klasifikačního kódu. Parafínový vosk dovážený z Malajsie do Turecka je proto zařazen pod správný kód celního sazebníku. Komise se domnívala, že tvrzení společnosti Kingking Qingdao, které vycházelo z malajských vývozních statistik, neprokazuje, že parafínový vosk z Malajsie by byl převážně nevhodný pro výrobu svíček. Komise rovněž uvedla, že referenční cena parafínového vosku je v každém případě stanovena na základě průměrné dovozní ceny parafínového vosku do Turecka ze všech zemí (s výjimkou Číny, Ázerbájdžánu, Běloruska, Korejské lidově demokratické republiky, Turkmenistánu a Uzbekistánu), a proto jsou údaje o dovozu z Malajsie pouze součástí tohoto průměru. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(59)

Ve své reakci na poskytnutí konečných informací společnost Qingdao Kingking zopakovala své tvrzení, že statistiky dovozu do Turecka odvozené z databáze Global Trade Atlas (dále jen „GTA“) jsou nespolehlivé, protože objemy dovozu neodpovídají objemům vývozu uvedeným ve vývozních statistikách vyvážející země.

(60)

Komise poznamenala, že soubor údajů v databázi GTA konsoliduje statistiky dovozu a vývozu z oficiálních národních statistických databází, a považovala databázi GTA za spolehlivý zdroj statistických informací, zejména ve srovnání se statistikami vývozu jedné jednotlivé země. Tvrzení, že údaje o vývozu jedné země nejsou v souladu se statistikami dovozu globální databáze, jako je GTA, tedy nijak nezpochybňuje platnost údajů o dovozu, které Komise v tomto případě použila. Komise proto toto tvrzení zamítla.

(61)

V reakci na prozatímní nařízení a poskytnutí konečných informací společnosti Qingdao Kingking a Ningbo Kwung’s Wisdom rovněž tvrdily, že kód HS použitý pro dovoz do Turecka neodpovídá parafínovému vosku používanému při výrobě dotčeného výrobku v ČLR. Oba výrobci tvrdili, že šetření by mělo zohlednit nejen parafínový vosk kódu HS 2712 20 (obsahující méně než 0,75 % hmotnostních oleje), ale také parafínový vosk kódu HS 2712 90 (jiné parafínové vosky, včetně vosků obsahujících 0,75 % hmotnostních nebo více oleje).

(62)

Je třeba připomenout, že kód HS navržený v poznámkách ke spisu týkajících se zdrojů pro určení běžné hodnoty obsahoval pouze kód HS 2712 20 , který zahrnuje parafínový vosk obsahující méně než 0,75 % hmotnostních oleje. Společnost Ningbo Kwung’s Wisdom ve svém původním „formuláři pro informace o vstupech“ (jak bylo požadováno v oznámení o zahájení řízení) i v následných odpovědích na dotazník uváděla pro svůj parafínový vosk pouze kód HS 2712 20 .

(63)

Použití kódu HS 2712 20 bylo ověřeno během kontroly na místě v prostorách společnosti Ningbo Kwung’s Wisdom. Přijetí tvrzení těchto společností, že měl být použit také kód HS 2712 90 , by v této fázi znamenalo, že jejich odpověď na dotazník byla neúplná a potenciálně zavádějící. V každém případě by v této pozdní fázi tyto dodatečné údaje nebylo možné ověřit. Proto bylo toto tvrzení zamítnuto.

(64)

V reakci na poskytnutí konečných informací a v poskytnutí konečných informací společnost Qingdao Kingking dále argumentovala, že poskytla ověřené informace o tom, že pro mikrokrystalický vosk používá kód HS 2712 90 , a proto by měl být kód HS 2712 90 použit k stanovení referenční hodnoty pro mikrokrystalický vosk. Komise však poznamenala, že téměř veškerý vosk používaný společností Qingdao Kingking byl parafínový vosk, a proto spadá pod kód HS 2712 20 . Referenční cena použitá Komisí proto správně odráží vstupy používané dotčenou společností. Komise rovněž poznamenala, že kód HS 2712 90 je souhrnný kód, který zahrnuje širokou škálu výrobků jiných než mikrokrystalický vosk. Komise proto dospěla k závěru, že referenční cena pro kód HS 2712 20 je pro stanovení referenční ceny mikrokrystalického vosku vhodnější. Navíc, na rozdíl od toho, co společnost Qingdao Kingking tvrdila ve svých připomínkách k poskytnutí konečných informací, mikrokrystalický vosk nebyl považován za součást spotřebního materiálu, ale byla mu přidělena referenční cena parafinového vosku, jak bylo vysvětleno výše. Proto bylo toto tvrzení zamítnuto.

(65)

V reakci na prozatímní nařízení a ve svých připomínkách k poskytnutí konečných informací společnost Qingdao Kingking tvrdila, že její ceny skleněných víček byly o 18,4 % nižší než ceny skleněných nádob, a proto požadovala, aby byl tento odpočet zohledněn v referenčních cenách. Referenční ceny získané z tureckých statistik však neumožňovaly posoudit takový cenový rozdíl. Kromě toho, jelikož víčka představují pouze malou část nákladů na celkový skleněný výrobek, je třeba je považovat za výrobky se stejnými základními vlastnostmi jako celý výrobek, protože jsou nabízeny společně s konečným výrobkem. V důsledku toho a v souladu s postupem uplatňovaným u všech šetřených společností byla cena víček ponechána beze změny.

(66)

Společnost Ningbo Kwung’s Wisdom uvedla, s odkazem na tabulku 9 ve 277. bodě odůvodnění prozatímního nařízení a v odpovědi na prozatímní nařízení, že výrobní náklady výrobců v Unii činí 2 000 až 2 500 EUR za tunu, což podle ní odpovídá ceně za kilogram parafínového vosku ve výši 2,144 EUR (16,75 RMB). Společnost Ningbo Kwung’s Wisdom se rovněž dotázala na zdroj této referenční hodnoty o ceně vosku. Společnost Qingdao Kingking nakonec dospěla k závěru, že cena parafínového vosku není reprezentativní ve srovnání s dovozní cenou parafínového vosku do jiných zemí s vyššími středními příjmy (9).

(67)

V reakci na tvrzení společnosti Ningbo Kwung’s Wisdom Komise toto tvrzení zamítla, protože právním standardem není porovnávání výrobních nákladů výrobců v Unii s výrobními náklady vyvážejících výrobců. Přesněji řečeno, ustanovení čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení stanoví, že běžná hodnota se vypočítá na základě nezkreslených nákladů, cen a referenčních hodnot.

(68)

Pokud jde o hodnotu 16,75 RMB za kg parafínového vosku, údaje pocházejí z výpisu z databáze GTA pro Turecko pro kód HS 2712 20 . Tyto údaje byly zveřejněny v příloze II druhé poznámky o zdrojích pro stanovení běžné hodnoty (10).

(69)

V reakci na tvrzení společnosti Qingdao Kingking Komise při získávání údajů z databáze GTA zohlednila objemy dovozu, případná obchodní omezení, která by mohla mít dopad na ceny a objemy dovozu, a podíl na celkovém dovozu, mimo jiné z Číny. Nominální úroveň dovozních cen není objektivním kritériem pro výběr reprezentativní země, proto nebylo možné zohlednit zjištění společnosti Qingdao Kingking ohledně odlišných úrovní cen v jiných zemích.

(70)

Je třeba připomenout, že metodika stanovení výrobních činitelů pro výpočet běžné hodnoty byla podrobně popsána ve 172. až 225. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(71)

V reakci na prozatímní nařízení a poskytnutí konečných informací společnost Ningbo Kwung’s Wisdom kritizovala způsob, jakým byly k nákladům na nakoupené suroviny připočítávány náklady na dopravu surovin, a skutečnost, že když byla zkreslená cena této suroviny nahrazena referenční cenou, byly na nezkreslenou referenční cenu použity náklady na dopravu jako procento základní ceny suroviny.

(72)

Komise toto tvrzení zamítla. Použitá metodika zajistila, že referenční ceny použité k nahrazení zkreslených cen vstupů řádně zahrnovaly náklady na dopravu.

(73)

V reakci na prozatímní nařízení a poskytnutí konečných informací společnost Qingdao Kingking zopakovala své tvrzení týkající se zahrnutí některých dovážených surovin do spotřebního materiálu namísto toho, aby pro ně byla stanovena referenční cena.

(74)

Komise připomněla závěry uvedené v 204. až 206. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Rozhodnutí zařadit méně významné nákladové položky mezi spotřební materiál bylo učiněno bez ohledu na to, zda byly jednotlivé výrobní činitele dováženy, či nikoli. Zařazení mezi spotřební materiál bylo praktickým prvkem metodiky, jehož cílem bylo omezit počet výrobních činitelů na ty, které mají podstatný dopad na výrobní náklady. Společnost neprokázala, že tomu tak nebylo. Proto bylo toto tvrzení zamítnuto.

(75)

V reakci na prozatímní nařízení a poskytnutí konečných informací společnost Qingdao Kingking uvedla, že při výpočtu běžné hodnoty chybně nebylo zohledněno množství výroby u těch typů výrobků, které pocházely výhradně ze zásob.

(76)

Komise toto tvrzení zamítla. V souladu s použitou metodikou Komise požádala vyvážejícího výrobce, aby vyplnil dotazník včetně nákladů na prodané zboží za množství, která nebyla vyrobena během období šetření. Společnost Qingdao Kinking vyplnila tuto část dotazníku včetně spotřeby surovin na výrobky prodávané ze skladových zásob. Na tomto základě Komise použila srovnávací ceny pro poměry spotřeby a tím stanovila běžnou hodnotu. Na rozdíl od tvrzení společnosti Qingdao Kingking Komise tyto výrobky ve svých výpočtech zohlednila

(77)

V reakci na prozatímní nařízení a poskytnutí konečných informací (jeho 53. bod odůvodnění) se vývozce Ningbo Kwung’s Wisdom dotazoval, proč by měly být upraveny náklady na dopravu surovin, když nebylo zjištěno, že by tyto náklady byly zkreslené.

(78)

Komise zjistila, že čínské výrobní odvětví svíček je postiženo podstatnými zkresleními podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, jak je podrobně vysvětleno v oddíle 3.2.1 nařízení. Komise proto považovala za nevhodné použít čínské domácí náklady a ceny, včetně nákladů na dopravu hrazených čínským vyvážejícím výrobcem, protože by byly ovlivněny podstatnými zkresleními. Běžnou hodnotu proto stanovila výlučně na základě výrobních a prodejních nákladů odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a). Jak je vysvětleno v 203. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, Komise proto měla za to, že v rámci tohoto šetření lze poměr mezi surovinami vyvážejícího výrobce a vykázanými náklady na dopravu opodstatněně použít jako ukazatel pro odhad nezkreslených nákladů na dopravu surovin při dodání do závodu společnosti v reprezentativní zemi. Toto tvrzení se proto zamítá.

(79)

V reakci na prozatímní nařízení a poskytnutí konečných informací vyvážející výrobce Ningbo Kwung’s Wisdom zdůraznil, že poté, co Komise stanovila zdroje nezkreslených nákladů, by k nim neměla přidávat mezinárodní dopravu a pojištění ani dovozní cla za přepravu zboží do Turecka, protože tím dochází ke zvýšení nezkreslených nákladů na výrobní činitele. Společnost Ningbo Kwung’s Wisdom se domnívá, že ceny těchto výrobních činitelů byly nezkreslené v okamžiku opuštění země vývozu a že k těmto cenám není třeba nic připočítávat.

(80)

Komise upozornila, že podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení by běžná hodnota měla odrážet nezkreslenou cenu surovin v reprezentativní zemi nebo by měla být stanovena na základě mezinárodních cen, nákladů nebo referenčních hodnot. Komise nepovažovala za vhodné vycházet z dovozních cen parafínového vosku do reprezentativní země, Thajska, protože tyto dovozní ceny byly ovlivněny významným objemem zkreslených čínských dovozů. Z tohoto důvodu a vzhledem k neexistenci mezinárodní referenční hodnoty stanovila Komise referenční cenu parafínového vosku na základě tureckých dovozních cen. Referenční hodnota by proto měla odrážet cenu, kterou by výrobce svíček zaplatil v Turecku za suroviny dodané k bráně závodu. Pokud by z referenční hodnoty byla odečtena doprava, pojištění a dovozní cla, výsledná cena by neodrážela nezkreslenou cenu na tureckém trhu, ale průměrnou cenu EXW (při prodeji na vývoz) v zemích, které prodávají do Turecka. To by bylo v rozporu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, a proto byla tato tvrzení zamítnuta.

(81)

Ve 180. až 186. bodě odůvodnění prozatímního nařízení Komise vysvětlila, jak přepočítala odměny za zpracování zpracovatelským partnerům na suroviny a pracovní sílu. Rovněž vysvětlila, že nejprve odečetla přiměřené procento prodejních, režijních a správních nákladů a zisku, které vznikly zpracovatelskému partnerovi.

(82)

V reakci na prozatímní nařízení a na poskytnutí konečných informací výrobní odvětví Unie zpochybnilo oprávněnost takového odpočtu a tvrdilo, že odměny za zpracování zpracovatelským partnerům by měly být v plné výši převedeny na náklady, například přičtením fiktivních prodejních, režijních a správních nákladů a zisku k nákladům na výrobní režii.

(83)

Za prvé, Komise podotýká, že proces výběru mýtného se týkal pouze velmi omezeného podílu celkové výroby vyvážejících výrobců zařazených do vzorku.

(84)

Za druhé, důvodem použití této metody bylo najít přesný a přiměřený způsob, jak převést odměny účtované zpracovatelskými subjekty za různé služby (převážně za práci) na referenční cenu příslušných vstupů, podobně jako při stanovení nezkreslených referenčních cen u výrobních činitelů, jak je uvedeno výše.

(85)

A konečně, neodečtení fiktivních prodejních, režijních a správních nákladů a zisku, které vznikly zpracovatelskému partnerovi před přepočtem odměny za zpracování na referenční ceny na základě použitých vstupů, by se rovnalo dvojímu započtení prodejních, režijních a správních nákladů a zisku za služby poskytnuté zpracovatelskými partnery. Jak je vysvětleno v 214. až 219. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, byly prodejní, režijní a správní náklady a zisk založeny na finančních údajích výrobců dotčeného výrobku v reprezentativní zemi připočteny k výrobním nákladům již při výpočtu běžné hodnoty. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(86)

V 214. až 219. bodě odůvodnění prozatímního nařízení Komise uvedla, jakým způsobem připočítala prodejní, režijní a správní náklady a zisk thajských výrobců svíček k výrobním nákladům.

(87)

Výrobní odvětví Unie odkazovalo na novější finanční údaje, které byly k dispozici pro thajské výrobce svíček.

(88)

Komise potvrdila, že jsou k dispozici novější finanční údaje, a následně prodejní, režijní a správní náklady a zisk odpovídajícím způsobem aktualizovala. Novější údaje z roku 2024, které se s obdobím šetření překrývají o tři čtvrtiny roku namísto jedné čtvrtiny roku, pokud by byly použity pouze údaje z roku 2023, lépe odrážejí situaci během období šetření za předpokladu, že thajští výrobci svíček dosahovali přiměřeného zisku.

(89)

Komise proto použila vážený průměr:

(90)

Po poskytnutí konečných informací navrhlo výrobní odvětví Unie, aby se pro stanovení běžné hodnoty použily finanční údaje dvou dalších výrobců svíček v Thajsku. Komise však poznamenala, že obchodní činnosti těchto společností podle klasifikace NACE (11) nebyly v souladu s již vybranými společnostmi. Ačkoli názvy těchto dvou společností naznačovaly, že se zabývají výrobou svíček, jejich klasifikace NACE ukazovala něco jiného (12). Jelikož výrobní odvětví Unie nepředložilo žádné další důkazy týkající se činností společnosti, bylo toto tvrzení zamítnuto.

(91)

V reakci na prozatímní nařízení a poskytnutí konečných informací navrhoval vývozce Qingdao Kingking zahrnout také ty thajské výrobce svíček, kteří vykázali zisk nižší než 1 %.

(92)

Komise dospěla k závěru, že zisk výrobců svíček v reprezentativní zemi musí být na přiměřené úrovni a že ziskové rozpětí nižší než 1 % tento požadavek nesplňuje. Využití takového zisku by proto nebylo přiměřené ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(93)

V reakci na poskytnutí konečných informací navrhl vývozce Ningbo Kwung’s Wisdom, aby se vycházelo pouze z finančních údajů za finanční rok 2024.

(94)

Jak je uvedeno v 84. a 85. bodě odůvodnění výše, shromážděné finanční údaje byly upraveny tak, aby co nejvěrněji odrážely situaci v období šetření, přičemž bylo náležitě zohledněno, zda jednotliví výrobci svíček v Thajsku v tomto období dosahovali přiměřeného zisku. Návrh společnosti Ningbo Kwung’s Wisdom byl proto zamítnut.

(95)

V reakci na poskytnutí konečných informací navrhl vyvážející výrobce Qingdao Kingking, aby při stanovení zisku a prodejních, režijních a správních nákladů byla dostatečně zohledněna sezónnost prodeje daného výrobku. Na základě údajů o dovozu do Unie navrhla společnost Qingdao Kingking změnit výpočet tak, aby byla větší váha přikládána údajům za čtvrtletí předcházející vánočnímu období, a to na základě statistického rozložení dovozu do Unie.

(96)

Komise s tímto přístupem nesouhlasila. Komise se domnívala, že cílem čerpání údajů o prodejních, režijních a správních nákladech a zisku ze dvou různých let je zohlednit období šetření. V každém případě se období šetření vztahuje na celý rok, a zahrnuje tedy i čtvrtletí před vánočním obdobím. Jelikož finanční údaje nebyly k dispozici za jednotlivá čtvrtletí a finanční výsledky výrobců svíček v reprezentativní zemi nebylo možné porovnat se strukturou dovozu do Unie, Komise toto tvrzení zamítla.

(97)

Jelikož nebyly předloženy žádné další připomínky týkající se zdrojů a metodiky použitých ke stanovení nezkreslených nákladů a referenčních hodnot (42. až 85. bod odůvodnění), byly potvrzeny závěry uvedené ve 168. až 219. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(98)

Bylo připomenuto, že Komise v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení stanovila u všech vyvážejících výrobců zařazených do vzorku vývozní cenu na základě cen skutečně zaplacených nebo splatných za dotčený výrobek prodávaný na vývoz do Unie. Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné připomínky, byla tato metodika potvrzena.

(99)

V oddíle 3.4 prozatímního nařízení Komise stanovila metodiku pro spravedlivé srovnání vývozní ceny a běžné hodnoty. Za tímto účelem Komise v 232. bodě odůvodnění vysvětlila, jak se zachází s nepřímým prodejem do Unie prostřednictvím obchodníků ve spojení, a to odečtením provize těchto obchodníků ve spojení v souladu s čl. 2 odst. 10 písm. i) základního nařízení. Vzhledem k tomu, že odpověď Komise obsahuje citlivé informace týkající se společnosti, byla připomínka k této odpovědi řešena ve sdělení specifickém pro danou společnost.

(100)

V reakci na prozatímní nařízení a poskytnutí konečných informací společnosti Ningbo Kwung’s Wisdom zpochybnila důvody, které vedly Komisi k opravě vývozní ceny podle čl. 2 odst. 10 písm. i) základního nařízení, a výpočet použitého ziskového rozpětí.

(101)

Vzhledem k citlivosti obchodních operací Komise uvedla své odůvodnění v příloze týkající se konkrétní společnosti, která byla výše uvedené straně poskytnuta v den zveřejnění tohoto nařízení.

(102)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné další připomínky týkající se srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny, byly potvrzeny závěry uvedené v bodech 227 až 235 odůvodnění prozatímního nařízení.

(103)

V reakci na prozatímní nařízení výrobní odvětví Unie tvrdilo, že dva z čínských vyvážejících výrobců zařazených do vzorku byli ve spojení ve smyslu článku 127 prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/2447 (13), kterým se stanoví podrobná pravidla k provádění některých ustanovení celního kodexu Unie, který stanoví, za jakých podmínek lze strany považovat za strany ve spojení. Komise s tímto tvrzením souhlasila a usoudila, že dva z čínských vyvážejících výrobců, společnosti Ningbo Kwung’s Home Interior & Gift Co a Ningbo Kwung’s Wisdom, by měli být považováni za strany ve spojení. Konkrétní důvod pro jejich posuzování jako strany ve spojení v tomto šetření byl vzhledem k jeho potenciálně citlivé povaze sdělen přímo dotčeným vyvážejícím výrobcům.

(104)

Dumpingové rozpětí těchto dvou společností bylo tedy vypočteno jako jejich vážený průměr.

(105)

Po poskytnutí konečných informací společnosti Ningbo Kwung’s Home Interior & Gift Co a Ningbo Kwung’s Wisdom, jakož i sdružení CHCIA namítaly, že by měly být považovány za strany ve spojení, a trvaly na tom, aby jim bylo stanoveno vlastní individuální dumpingové rozpětí. Z důvodu citlivosti skutečností byly konkrétní argumenty zodpovězeny v příloze určené pro jednotlivé společnosti, která byla výše uvedeným stranám předložena v den zveřejnění tohoto nařízení.

(106)

Jak je popsáno v oddílech 3.2 až 3.5 výše, v návaznosti na tvrzení zúčastněných stran Komise dumpingová rozpětí revidovala.

(107)

Konečná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF (zahrnující náklady, pojištění a přepravu zboží) s dodáním na hranice Unie před proclením činí:

(108)

Jelikož k tomuto oddílu nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené v 244. až 245. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(109)

Jelikož k tomuto oddílu nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené v 246. až 249. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(110)

Po poskytnutí prozatímních informací sdružení CHCIA tvrdilo, že dovoz svíček z Číny nezaznamenal během dotčeného období významný nárůst, a to ani v absolutním vyjádření, ani v poměru ke spotřebě v Unii.

(111)

Komise s tím nesouhlasila. Jak je vysvětleno v oddíle 4.3 prozatímního nařízení, dovoz z Číny se během posuzovaného období v absolutním vyjádření zvýšil o 40 %. V relativním vyjádření se podíl čínského dovozu na trhu v poměru ke spotřebě v Unii zvýšil z 13 % na 22 %, což představuje 67 % nárůst v posuzovaném období. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(112)

Po poskytnutí konečných informací sdružení CHCIA zopakovalo svůj postoj, že dovoz čínských svíček se relativně nezvýšil, a zpochybnila tvrzení, že tento dovoz měl nepříznivý dopad na trh Unie. Komise zopakovala vysvětlení uvedené v 106. a 107. bodě odůvodnění výše. Proto bylo toto tvrzení zamítnuto.

(113)

Po poskytnutí prozatímních informací sdružení CHCIA tvrdilo, že analýza cenového podbízení provedená Komisí vycházela pouze z údajů z období šetření, aniž zohlednila celé posuzované období nebo zkoumala průběžný vývoj cen, a že nebyla objektivní.

(114)

Komise toto tvrzení zamítla. Posouzení Komise bylo založeno na objektivním zkoumání a skutečných důkazech a není pravda, že nezohlednilo vývoj cen v čase. Celé posuzované období bylo zkoumáno z hlediska vývoje objemů dovozu, podílu na trhu a ukazatelů újmy a stlačování. Výpočty cenového podbízení, které vyžadují přesné porovnání typů výrobků, jsou omezeny na období šetření, aby byla zajištěna náležitá srovnatelnost. Jak je uvedeno v oddíle 4.3 prozatímního nařízení, analýza cenového podbízení byla provedena v souladu se zavedenou metodikou Komise, která se při porovnávání cen zaměřuje na období šetření. To je v souladu se základním nařízením. Posouzení cenových účinků vycházelo z nejnovějších a relevantních údajů, tj. z období šetření. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(115)

Po poskytnutí prozatímních informací sdružení CHCIA rovněž zpochybnilo závěr Komise, že čínský dovoz představuje cenové podbízení vůči výrobnímu odvětví Unie, a požádalo o objasnění konkrétních provedených úprav. Tvrdilo, že z dostupných údajů vyplývá, že čínské dovozní ceny byly v letech 2021, 2022 a v období šetření trvale vyšší než prodejní ceny v Unii, a proto zpochybnilo platnost výpočtu cenového podbízení.

(116)

Komise konstatovala, že tvrzení opomíjí klíčové metodické prvky a zjištění šetření. Cenové podbízení bylo stanoveno pomocí spolehlivé metodiky založené na ověřených údajích a v plném souladu se základním nařízením. Komise konkrétně provedla srovnání cen na základě PCN s využitím údajů ověřených během kontrol na místě u čínských vyvážejících výrobců zařazených do vzorku a výrobců v Unii zařazených do vzorku, zatímco tvrzení vycházelo ze souhrnných statistických údajů o dovozu. Srovnání bylo provedeno na úrovni cen ze závodu a v případě nutnosti úprav byly tyto úpravy sděleny jednotlivým dotčeným společnostem. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(117)

Po poskytnutí prozatímních zjištění sdružení CHCIA rovněž tvrdilo, že čínské dovozní ceny nestlačovaly ceny Unie. Komise s tím nesouhlasila. Jak je uvedeno v oddíle 4.4 prozatímního nařízení, ke stlačování cen docházelo, jelikož výrobci v Unii nebyli schopni dostatečně zvýšit své prodejní ceny v důsledku značného cenového tlaku ze strany levného dumpingového dovozu pocházejícího z Číny. Přestože se prodejní ceny v Unii během období šetření zvýšily o 24 %, toto zvýšení nestačilo kompenzovat 42 % nárůst výrobních nákladů, což výrobnímu odvětví Unie znemožnilo dosáhnout přiměřené úrovně zisku. Komise uvedla, že neschopnost výrobního odvětví Unie přizpůsobit své ceny vývoji nákladů byla přímým důsledkem dumpingového dovozu, čímž byla prokázána jasná příčinná souvislost mezi dovozem a stlačením cen. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(118)

Jak je popsáno v oddílech 3.2 až 3.5 výše, v návaznosti na tvrzení zúčastněných stran Komise rozpětí cenového podbízení revidovala. Revidovaný výpočet ukázal, že značná část dovozu vykazovala vážené průměrné rozpětí cenového podbízení z dotčené země na trh Unie v rozmezí od 19 % do 43,2 %.

(119)

Po poskytnutí konečných informací sdružení CHCIA zopakovalo své tvrzení, že čínský dovoz nezpůsobil během posuzovaného období stlačování cen. Argumentovalo tím, že vzhledem k 16 % poklesu spotřeby v Unii mezi rokem 2021 a obdobím šetření by bylo pro odvětví Unie obchodně neproveditelné přenést dodatečné náklady na zákazníky.

(120)

Komise zopakovala svůj závěr ohledně spotřeby v Unii, jak je analyzována v oddíle 5.2.3 níže. Komise dále zdůraznila, že obchodní životaschopnost souvisí s hospodářskou soutěží. Šetření odhalilo, že prudký nárůst nekalých dovozů z Číny způsobil, že pro průmysl Unie bylo obchodně neproveditelné zvýšit ceny v souladu s rostoucími náklady, což je klíčový příklad stlačování cen. Proto bylo toto tvrzení zamítnuto.

(121)

Po poskytnutí konečných informací dovozce Bunnik Creations B.V. tvrdil, že rozdíl v cenách mezi výrobci v Unii a čínskými vyvážejícími výrobci byl nadhodnocen, a předložil konkrétní příklady týkající se rustikálních svíček.

(122)

Zatímco tvrzení se opíralo o konkrétní PCN, Komise během šetření provedla srovnání cen podle jednotlivých typů pro transakce na stejné úrovni obchodu. V případě potřeby bylo toto srovnání náležitě upraveno a byly odečteny rabaty a slevy. Toto srovnání cen bylo založeno na PCN s využitím údajů ověřených během kontrol na místě u čínských vývozců a výrobců v Unii zařazených do vzorku a, jak je uvedeno v 114. bodě odůvodnění výše, výpočet ukázal vážené průměrné rozpětí cenového podbízení mezi 19 % a 43,2 % u významné části dovozů z dotčené země na trh Unie. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(123)

Jelikož ohledně dovozu z dotčené země nebyly vzneseny žádné jiné připomínky, potvrdila Komise závěry uvedené v 250 až 259. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(124)

Jelikož k tomuto oddílu nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené v 260. až 264. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(125)

Jelikož k tomuto oddílu nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené v 265. až 276. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(126)

Po poskytnutí prozatímních informací sdružení CHCIA zpochybnilo zjištění újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie a tvrdilo, že dostupné důkazy takový závěr nepodporují. Zdůraznilo, že prodejní ceny výrobců v Unii se v posuzovaném období zvýšily o 24 % a že výrobci v Unii zůstali po celé období šetření ziskoví, což považovalo spíše za známku odolnosti než újmy. Kromě toho sdružení CHCIA tvrdilo, že pokles ziskovosti a návratnosti investic byl způsoben především agresivními investičními strategiemi po pandemii, nikoli vnějšími tržními tlaky.

(127)

Komise s tím nesouhlasila. Jak je podrobně uvedeno v oddíle 4.5 prozatímního nařízení a v 92. bodě odůvodnění výše, výrobní odvětví Unie zaznamenalo stlačení cen v důsledku tlaku dumpingového čínského dovozu za nízké ceny. Ačkoli se prodejní ceny v Unii během posuzovaného období zvýšily o 24 %, tento nárůst nestačil kompenzovat 42 % zvýšení výrobních nákladů. V důsledku toho nebylo výrobní odvětví Unie schopno udržet přiměřenou úroveň ziskovosti. Kromě toho výrobní odvětví Unie zaznamenalo prudký pokles zisků, které se snížily o 68 %, a ztrátu podílu na trhu (–24 %). Ziskové rozpětí se během posuzovaného období snížilo ze zdravých [9–11 %] na škodlivé úrovně ve výši pouhých [3–4 %]. Tento propad ziskovosti je jasným ukazatelem podstatné újmy. Pokud jde o investice, Komise podotýká, že nárůst investiční činnosti byl zaměřen především na přerozdělení stávajících kapacit a nahrazení základních výrobních prostředků. Tyto investice byly provedeny navzdory silnému konkurenčnímu tlaku, klesajícímu podílu na trhu a zhoršující se finanční situaci. Investiční rozhodnutí nepopírají existenci újmy, ale spíše odrážejí snahu výrobního odvětví Unie přizpůsobit se a přežít v nepříznivých podmínkách. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(128)

Po poskytnutí konečných informací dovozce, společnost Bunnik Creations B.V., tvrdil, že za pokles ziskovosti výrobního odvětví Unie je odpovědný spíše nárůst nákladů na energii a suroviny než dovoz z Číny. Společnost rovněž tvrdila, že odvětví Unie zůstalo během celého posuzovaného období ziskové a že jeho prodejní ceny dokonce vzrostly, což naznačuje, že nedošlo k újmě.

(129)

Komise analyzovala nárůst výrobních nákladů v oddíle 5.2.4.2 níže. Komise poznamenala, že se zabývala ziskovostí odvětví Unie v oddíle 4.5.3.4 prozatímního nařízení. Bylo zjištěno, že náklady odvětví Unie rostly tempem převyšujícím tempo růstu prodejních cen, což vedlo k významnému poklesu ziskovosti během posuzovaného období. Konkrétně se ziskovost propadla z [9–11 %] v roce 2021 na poškozující úroveň kolem [3–4 %] během období šetření. Dále se čínský dovoz trvale podbízel cenám Unie a vyvíjel silný tlak na snižování tržních cen, což vedlo ke stlačování cen. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(130)

Jelikož ohledně mikroekonomických ukazatelů nebyly vzneseny žádné další připomínky, potvrdila Komise závěry uvedené ve 277. až 290. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(131)

V den zveřejnění prozatímních opatření Komise informovala vládu Čínské lidové republiky (zastoupení ČLR při Evropské unii) o svém rozhodnutí a vyzvala ji, aby do 29. srpna 2025 předložila případné připomínky. Čínská vláda předložila dne 15. září 2025 soubor připomínek, včetně tvrzení o údajně chybném posouzení újmy ze strany Komise.

(132)

Vzhledem k tomu, že podání bylo učiněno více než dva týdny po stanovené lhůtě, nemohla Komise jeho tvrzení z procesních důvodů posoudit v souvislosti s poskytnutím prozatímních informací. Obsah podání navíc nepřinášel žádné nové nebo věcné argumenty, ale spíše opakoval body, které již vznesly jiné zúčastněné strany.

(133)

Vzhledem k procesním průtahům Komise podání zamítla. Obsah jeho tvrzení však byl náležitě řešen v reakci na včasná, dřívější a správná podání ostatních stran.

(134)

Jelikož s ohledem na újmu nebyly předloženy žádné další připomínky, potvrdila Komise závěry uvedené v 291. až 296. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(135)

Po poskytnutí prozatímních informací sdružení CHCIA tvrdilo, že mezi čínským dovozem a újmou způsobenou výrobnímu odvětví Unie neexistuje příčinná souvislost. Tvrdilo, že v roce 2023 došlo k prudkému poklesu jak prodeje v Unii, tak dovozu z Číny, zatímco v roce 2022 se dovoz zvýšil a prodej v Unii poklesl jen mírně, což nenaznačuje žádnou jasnou souvislost. Sdružení CHCIA rovněž uvedlo, že k cenovému podbízení došlo pouze v roce 2023 a během období šetření, což argument o trvalé příčinné souvislosti dále oslabuje.

(136)

Komise uvedla, že analýza příčinné souvislosti není založena pouze na objemu dovozu, ale na kombinovaném dopadu objemu a cen v průběhu času ve vztahu k různým ukazatelům újmy. Klíčovým faktorem při posuzování újmy jsou jednotkové prodejní ceny. Jak je uvedeno v tabulkách 4 a 5 prozatímního nařízení, vývoj objemů a cen dovozu z Číny vytvářel tlak na úrovně cen výrobního odvětví Unie. Toto stlačování cen vedlo k neudržitelným ziskovým rozpětím, ztrátě podílu na trhu a zhoršení hospodářské situace výrobního odvětví Unie. Samo sdružení CHCIA uznalo, že od roku 2023 dochází k cenovému podbízení ze strany čínského dovozu, což narušuje schopnost výrobního odvětví Unie udržet životaschopnou výrobu a cenovou úroveň. To potvrzuje zjištění Komise, že dumpingový dovoz byl na trhu Unie během období šetření prodáván za výrazně nižší ceny, což výrobnímu odvětví Unie způsobilo újmu. Na základě toho bylo tvrzení zamítnuto.

(137)

Jelikož ohledně účinků dumpingového dovozu nebyly předloženy žádné další připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené ve 297. až 301. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(138)

Jelikož k tomuto oddílu nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené v 302. až 305. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(139)

Po poskytnutí prozatímních informací sdružení CHCIA tvrdilo, že Komise neodůvodnila svůj závěr, že pokles vývozní výkonnosti výrobců v Unii souvisí s prodejem čínských výrobců na trzích třetích zemí. Sdružení CHICIA dále tvrdilo, že jakýkoli nepříznivý vývoj vývozní výkonnosti výrobního odvětví Unie by neměl být považován za součást újmy způsobené čínským dovozem do Unie.

(140)

Komise konstatovala, jak je uvedeno v 308. bodě odůvodnění a dále doloženo poznámkou pod čarou 100 prozatímního nařízení, že čínský vývoz na trhy třetích zemí byl značně objemný a byl nabízen za ceny nižší než na trhu Unie. Z toho vyplývá, že cenový tlak čínských výrobců se neomezoval pouze na trh Unie, ale byl přítomen i na jiných světových trzích, čímž ovlivňoval konkurenční prostředí v širším měřítku. Komise navíc nepřičítala zhoršení vývozní výkonnosti výrobního odvětví Unie čínskému dovozu. Naopak konstatovala, že vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie neoslabuje příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem z Číny a podstatnou újmou, kterou utrpěli výrobci v Unii.

(141)

Po poskytnutí prozatímních informací sdružení CHCIA tvrdilo, že jako potenciální příčina újmy by měla být samostatně posouzena klesající spotřeba, a tvrdilo, že Komise takovou analýzu neprovedla. Komise poznamenala, že oddíl 5.2.3 prozatímního nařízení se konkrétně zabývá spotřebou.

(142)

Komise s tím nesouhlasila. Uvedla, že ačkoli celková spotřeba v Unii během posuzovaného období poklesla, pokles prodeje v Unii byl výrazně strmější. Kromě toho od roku 2021 do roku 2022 a od roku 2023 do období šetření, kdy se spotřeba zvýšila, prodej v Unii stále klesal, což nenaznačuje žádnou jasnou souvislost. Výrobní odvětví Unie rovněž výrazně snížilo svou výrobu, což vedlo k nízkému využití kapacity, které nelze vysvětlit pouze vývojem spotřeby. Navíc během posuzovaného období, kdy spotřeba v Unii klesala, čínský dovoz výrazně vzrostl a získal podíl na trhu. Komise proto analyzovala vývoj spotřeby, předložila podpůrné důkazy a touto otázkou se zabývala ve svém posouzení příčinné souvislosti. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(143)

Po poskytnutí prozatímních informací sdružení CHCIA tvrdilo, že jako možné příčiny újmy měly být posouzeny i další faktory. Konkrétně uvedlo investiční rozhodnutí, rostoucí náklady a preference spotřebitelů.

(144)

Pokud jde o investiční rozhodnutí, sdružení CHCIA tvrdilo, že výrobní odvětví Unie provádělo nepřiměřené investice. To údajně vedlo k vyšším jednotkovým výrobním nákladům a bylo to důsledkem příliš optimistických a chybných obchodních rozhodnutí.

(145)

Jak je vysvětleno v 123. bodě odůvodnění, Komise uvedla, že nárůst investiční činnosti byl zaměřen především na přerozdělení stávajících kapacit a nahrazení základních výrobních prostředků. Tato rozhodnutí dokládají snahu výrobního odvětví Unie přizpůsobit se a přežít v náročných podmínkách. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(146)

Sdružení CHCIA tvrdilo, že výrobní odvětví Unie se potýká se zvýšenými výrobními náklady, které nelze plně přenést na spotřebitele, což přispívá ke zhoršování jeho stavu.

(147)

Komise uvedla, že důkladně prozkoumala vývoj nákladů a ziskovosti v posuzovaném období. Komise dospěla k závěru, že újmu, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, lze přičíst stlačení cen, které způsobilo výrazné cenové podbízení ze strany dumpingového dovozu z Číny. Rostoucí náklady byly sice doprovodným faktorem, ale nenarušily příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a podstatnou újmou. Tento závěr je podložen údaji uvedenými v tabulkách 9 a 12 prozatímního nařízení. Zejména v roce 2022 se výrobnímu odvětví Unie navzdory výraznému zvýšení výrobních nákladů podařilo přenést toto zvýšení nákladů na zákazníky, a tím si udržet ziskovost. To vyvrací tvrzení sdružení CHCIA o údajné souvislosti a potvrzuje, že růst nákladů nenarušil příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a újmou. V roce 2023 se navíc situace výrobního odvětví Unie výrazně zhoršila v důsledku agresivního poklesu čínských dovozních cen, které na výrobní odvětví Unie vyvíjely extrémní tlak. Tento cenový tlak znemožnil výrobnímu odvětví přizpůsobit své ceny rostoucím výrobním nákladům. Komise dospěla k závěru, že újma byla způsobena dumpingovým dovozem, a nikoli vývojem interních nákladů, a tvrzení proto zamítla.

(148)

Sdružení CHCIA tvrdilo, že újma způsobená výrobnímu odvětví Unie byla důsledkem jeho neschopnosti přizpůsobit se vývoji spotřebitelských preferencí, zatímco čínský dovoz nabízel rozmanitější a modernější výrobky.

(149)

Komise považovala toto tvrzení za spekulativní, neopodstatněné a nepodložené důkazy. Zopakovala, že posouzení jednotlivých transakcí podle PCN prokázalo jednoznačnou konkurenci mezi čínským dovozem a prodejem výrobního odvětví Unie. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(150)

Po poskytnutí konečných informací dovozce Bunnik Creations B.V. tvrdil, že ztráta podílu na trhu ze strany výrobního odvětví Unie byla způsobena změnami v chování spotřebitelů a zvýšenou konkurencí ze strany maloobchodníků. Komise poznamenala, jak je uvedeno v 145. bodě odůvodnění výše, že srovnání PCN na základě jednotlivých typů produktů hodnotí distribuční kanály a vybírá produkty od různých výrobců. Tito maloobchodníci si mohou vybrat mezi výrobci z Unie, Číny nebo jinými výrobci. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(151)

Po poskytnutí konečných informací sdružení CHCIA zopakovalo své tvrzení, že Komise při posuzování hospodářské situace výrobního odvětví Unie nezohlednila zásadní faktory, jako je dopad onemocnění COVID-19 a investiční rozhodnutí výrobního odvětví Unie v posuzovaném období.

(152)

Pokud jde o investice výrobního odvětví Unie, Komise odkázala na oddíl 5.2.4.1 výše, v němž byly tyto připomínky řešeny. Komise proto toto tvrzení zamítla.

(153)

Pokud jde o analýzu dopadu onemocnění COVID-19, Komise uvedla, že při stanovení ziskového rozpětí zohlednila ziskovost před pandemií. Rovněž analyzovala pokles spotřeby v Unii a nepříznivé účinky čínského dovozu, u něhož byl zjištěn dumpingový prodej za nekalé ceny, a to jak z hlediska objemu, tak hodnoty. Komise tyto faktory pečlivě posoudila ve své analýze příčinných souvislostí s přihlédnutím k celkové situaci. Proto bylo toto tvrzení zamítnuto.

(154)

V den zveřejnění prozatímních opatření Komise informovala vládu Čínské lidové republiky (zastoupení ČLR při Evropské unii) o svém rozhodnutí a vyzvala ji, aby do 29. srpna 2025 předložila případné připomínky. Čínská vláda předložila dne 15. září 2025 soubor připomínek, včetně tvrzení o příčinné souvislosti.

(155)

Vzhledem k tomu, že podání bylo učiněno více než dva týdny po stanovené lhůtě, nemohla Komise jeho tvrzení z procesních důvodů posoudit v souvislosti s poskytnutím prozatímních informací. Obsah podání navíc nepřinášel žádné nové nebo věcné argumenty, ale spíše opakoval body, které již vznesly jiné zúčastněné strany.

(156)

Vzhledem k procesním průtahům Komise podání zamítla. Obsah jeho tvrzení však byl náležitě řešen v reakci na včasná, dřívější a správná podání ostatních stran.

(157)

Jelikož s ohledem na příčinnou souvislost nebyly předloženy žádné další připomínky, potvrdila Komise závěry uvedené v 313. až 316. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(158)

Po poskytnutí prozatímních informací předložilo výrobní odvětví Unie vysvětlení týkající se vykázaných údajů o nákladech a cenách. Komise provedla důkladnou analýzu této žádosti a pečlivě přezkoumala předložené informace. V příslušných případech Komise provedla nezbytné opravy.

(159)

Po poskytnutí předběžných informací společnost Ningbo Kwung’s Wisdom tvrdila, že dodatečných 0,33 % až 0,36 % přidaných k cílovému zisku 12 % za účelem zohlednění nedostatečných investic do výzkumu a vývoje v podmínkách narušeného trhu představuje dvojí započtení, jelikož uvedený cílový zisk 12 % již vycházel z „běžných podmínek hospodářské soutěže“. Tvrdila také, že na podporu hodnoty 12 % nebyly předloženy žádné veřejně dostupné údaje.

(160)

Komise uvedla, že cílový zisk ve výši 12 % byl obsažen již v podnětu a během šetření byl odůvodněn a křížově ověřen. Dodatečných 0,33 % až 0,36 % představuje oprávněnou úpravu o nedostatečné investice do výzkumu, vývoje a inovací v důsledku narušení trhu, jako je zjištěný dumpingový dovoz. Tato úprava je v souladu s metodikou Komise, jejímž cílem je zajistit, aby cílový zisk odrážel úroveň zisku, které by výrobní odvětví Unie mohlo dosáhnout, kdyby nedocházelo k nekalým obchodním praktikám. Nejedná se tedy o dvojí započtení, ale o nezbytnou opravu k obnovení spravedlivé hospodářské soutěže. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(161)

Jak je popsáno v oddílech 3.2 až 3.5 výše, v návaznosti na tvrzení zúčastněných stran Komise rozpětí prodeje pod cenou revidovala. Konečná rozpětí prodeje pod cenou pro spolupracující vyvážející výrobce a všechny ostatní společnosti jsou proto následující:

(162)

Po poskytnutí konečných informací společnost Ningbo Kwung’s Wisdom zopakovala tvrzení, že nebyly poskytnuty žádné informace o úrovni ziskovosti odvětví Unie v letech 2019 a 2020.

(163)

Komise poznamenala, že tyto informace byly obsaženy ve stížnosti, ověřeny Komisí a uvedeny v 320. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Toto tvrzení proto bylo zamítnuto.

(164)

Po poskytnutí prozatímních informací sdružení CHCIA požádalo o uplatnění pravidla nižšího cla s odůvodněním, že uložení cla na základě dumpingových rozpětí, pokud jsou tato rozpětí vypočtena pomocí externích referenčních hodnot, vede k nespravedlivě vysokým celním sazbám. Podobně společnost Ningbo Kwung’s Wisdom požádala o uplatnění pravidla nižšího cla z důvodu nízké úrovně prodeje pod cenou.

(165)

Komise podotýká, že v případech, kdy jsou domácí ceny nebo náklady považovány za nespolehlivé z důvodu narušení trhu, je použití externích referenčních hodnot z právního i metodologického hlediska správné. Kromě toho, jak je vysvětleno v oddíle 6 prozatímního nařízení, Komise provedla komplexní analýzu ekonomického prostředí. Zahrnovala: zkreslení na trhu surovin, zájem Unie podle čl. 7 odst. 2b základního nařízení, volné výrobní kapacity v Číně, hospodářskou soutěž na trhu surovin a dopad na dodavatelské řetězce společností v Unii. Na základě tohoto posouzení dospěla Komise k závěru, že rozhodnutí neuplatnit pravidlo nižšího cla je právně odůvodněné, ekonomicky správné a v souladu se zájmy Unie. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(166)

Po poskytnutí konečných informací společnost Ningbo Kwung’s Wisdom tvrdila, že Komise neposkytla dostatečné vysvětlení pro úpravu pravidla nižšího cla.

(167)

Komise odkázala na 160. až 161. bod odůvodnění výše, který se zabýval úpravou pravidla nižšího cla. Komise proto toto tvrzení zamítla.

(168)

Po poskytnutí konečných informací sdružení CHCIA uvedlo, že úprava pravidla nižšího cla by vedla k prudkému nárůstu nákladů na dovoz svíček z Číny a narušila by konkurenční dynamiku na trhu Unie.

(169)

Komise poznamenala, že naopak stanovení cel v souladu s čl. 7 odst. 2a základního nařízení mělo za cíl obnovit spravedlivé konkurenční prostředí na trhu Unie, které bylo narušeno nekalým dumpingovým dovozem z Číny. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(170)

Vzhledem k tomu, že k tomuto oddílu nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené v 338. až 350. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, že je v zájmu Unie stanovit výši prozatímního cla v souladu s čl. 7 odst. 2a základního nařízení.

(171)

V den zveřejnění prozatímních opatření Komise informovala vládu Čínské lidové republiky (zastoupení ČLR při Evropské unii) o svém rozhodnutí a vyzvala ji, aby do 29. srpna 2025 předložila případné připomínky. Čínská vláda předložila dne 15. září 2025 soubor připomínek, mimo jiné k úpravě pravidla nižšího cla a k úrovni opatření.

(172)

Vzhledem k tomu, že podání bylo učiněno více než dva týdny po stanovené lhůtě, nemohla Komise jeho tvrzení z procesních důvodů posoudit v souvislosti s poskytnutím prozatímních informací. Obsah podání navíc nepřinášel žádné nové nebo věcné argumenty, ale spíše opakoval body, které již vznesly jiné zúčastněné strany.

(173)

Vzhledem k procesním průtahům Komise podání zamítla. Obsah jeho tvrzení však byl náležitě řešen v reakci na včasná, dřívější a správná podání ostatních stran.

(174)

Po poskytnutí konečných informací dovozce Bunnik Creations B.V. tvrdil, že úprava pravidla nižšího cla nebere v úvahu podmínky hospodářské soutěže na trhu Unie. Argumentoval tím, že tato metodika vycházela pouze z čínských vývozních výrobců zahrnutých do vzorku, nezohledňovala celý dodavatelský řetězec, byla v rozporu se zásadou proporcionality a poškozovala dovozce v EU.

(175)

Komise s tím nesouhlasila a poznamenala, že její rozhodnutí stanovit cla v souladu s čl. 7 odst. 2a základního nařízení bylo plně vysvětleno v oddílech 6.2 a 6.3 prozatímního nařízení, jakož i ve stejných oddílech tohoto nařízení. Konkrétně Komise provedla důkladnou analýzu dotčené suroviny (parafínového vosku) a dospěla k závěru, že parafínový vosk byl předmětem narušení ve smyslu čl. 7 odst. 2a základního nařízení. Dále Komise v oddíle 6.3.1 prozatímního nařízení uvedla, že stanovení zájmu Unie podle čl. 7 odst. 2b základního nařízení bylo založeno na komplexním vyhodnocení všech relevantních informací z šetření. To zahrnovalo volné kapacity v zemi vývozu, hospodářskou soutěž na trhu surovin a dopad na dodavatelské řetězce společností v Unii. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(176)

Na základě výše uvedeného posouzení by mělo být konečné antidumpingové clo stanoveno tak, jak je uvedeno níže, v souladu s čl. 7 odst. 2a základního nařízení:

(177)

V den zveřejnění prozatímních opatření Komise informovala vládu Čínské lidové republiky (zastoupení ČLR při Evropské unii) o svém rozhodnutí a vyzvala ji, aby do 29. srpna 2025 předložila případné připomínky. Čínská vláda předložila dne 15. září 2025 soubor připomínek, mimo jiné k zájmu Unie.

(178)

Vzhledem k tomu, že podání bylo učiněno více než dva týdny po stanovené lhůtě, nemohla Komise jeho tvrzení z procesních důvodů posoudit v souvislosti s poskytnutím prozatímních informací. Obsah podání navíc nepřinášel žádné nové nebo věcné argumenty, ale spíše opakoval body, které již vznesly jiné zúčastněné strany.

(179)

Vzhledem k procesním průtahům Komise podání zamítla. Obsah jeho tvrzení však byl náležitě řešen v reakci na včasná, dřívější a správná podání ostatních stran.

(180)

Po poskytnutí konečných informací dovozce Bunnik Creations B.V. tvrdil, že uložení antidumpingových cel poškodí dovozce a distributory.

(181)

Komise poznamenala, že výběru vzorku se neúčastnili žádní dovozci, uživatelé ani distributoři, kteří nejsou ve spojení, ani neposkytli odpovědi na dotazník. V důsledku toho nebyly poskytnuty žádné údaje týkající se dovozců nebo uživatelů, což Komisi znemožnilo posoudit dopad na dovozce, uživatele nebo distributory.

(182)

Komise rovněž poznamenala, že kromě Číny existují další zdroje dodávek jak v Unii, tak mimo ni. V důsledku toho mají dovozci a distributoři možnost nakupovat z těchto alternativních zdrojů. Uložení opatření má za cíl obnovit rovné podmínky na trhu Unie, ale nezakazuje dovozcům a distributorům pokračovat v nákupu zboží z Číny. Dále, jak je uvedeno v 358. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, při neexistenci spolupráce byl pravděpodobný účinek opatření na uživatele posouzen na základě důvodných předpokladů. Svíčky obvykle představují malý výdaj v rámci škály obchodníků a maloobchodníků v oblasti dekorací, kteří obvykle nakládají se širokým spektrem výrobků. Svíčky jsou u spotřebitelů také považovány za drobný spotřební výdaj. Je proto nepravděpodobné, že by případné zvýšení cen v důsledku uložení antidumpingových cel mělo významný dopad na provozní náklady podniků. Relativně nízké jednotkové náklady na svíčky v porovnání s celkovým sortimentem výrobků obchodníků a maloobchodníků naznačují, že takové zvýšení by mělo na jejich hospodářskou činnost zanedbatelný vliv. Podobně se neočekává, že by zvýšení nákladů významně ovlivnilo nákupní chování spotřebitelů.

(183)

S ohledem na výše uvedené Komise dospěla k závěru, že případný negativní dopad opatření na dovozce nepřeváží jejich pozitivní účinek na výrobce v Unii.

(184)

Jelikož ohledně tohoto oddílu nebyly vzneseny žádné další připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené v 352. až 360. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(185)

Po poskytnutí prozatímních informací sdružení CHCIA tvrdilo, že použití valorického cla je vzhledem ke specifické povaze svíček jako výrobku nevhodnou formou opatření. Na podporu tohoto tvrzení odkázalo na nařízení Komise (ES) č. 393/2009 (14), v němž bylo clo stanoveno ve formě pevných částek na základě obsahu paliva ve svíčkách.

(186)

Komise uvedla, že použití valorických cel je právně a ekonomicky odůvodněné, protože svíčky se prodávají v široké škále forem, které se výrazně liší velikostí, hmotností, materiálem a úpravou. Struktura PCN použitá v šetření již zohledňuje typ paliva, materiál nádoby, vůni, dekoraci a typ knotu. Tím je zajištěna srovnatelnost i odlišitelnost.

(187)

Kromě toho odkaz na předchozí šetření, kdy byla cla založena na pevných částkách vázaných na obsah paliva, není na tento případ přímo použitelný a neměl by mít vliv na skutková zjištění zjištěná v tomto šetření. Forma použitého cla musí odrážet vlastnosti výrobku a výsledek analýzy dumpingu a újmy. V tomto případě Komise zjistila, že valorická cla jsou účinná při řešení dumpingu a újmy, transparentní a administrativně proveditelná a odpovídají rozmanitosti sortimentu výrobků. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(188)

Vzhledem k závěrům, k nimž Komise dospěla ohledně dumpingu, újmy, příčinné souvislosti, úrovně opatření a zájmu Unie, a v souladu s čl. 9 odst. 4 základního nařízení by měla být uložena konečná antidumpingová opatření, jež zabrání tomu, aby dumpingový dovoz dotčeného výrobku způsoboval výrobnímu odvětví Unie další újmu.

(189)

Na základě výše uvedených skutečností by sazby konečného antidumpingového cla vyjádřené na základě ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením měly činit:

(190)

Individuální sazby antidumpingového cla pro dotčené společnosti uvedené v tomto nařízení byly stanoveny na základě zjištění plynoucích z tohoto šetření. Odrážejí proto situaci zjištěnou během tohoto šetření, pokud jde o tyto společnosti. Tyto celní sazby jsou proto použitelné výlučně na dovoz výrobku, který je předmětem šetření, pocházejícího z dotčené země a vyráběného uvedenými právnickými osobami. Na dovoz dotčeného výrobku vyrobeného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, se tyto sazby nevztahují a měla by se na něj vztahovat celní sazba platná pro „veškerý ostatní dovoz pocházející z Číny“.

(191)

Pokud společnost následně změní název svého subjektu, může požádat o uplatnění těchto individuálních antidumpingových celních sazeb. Tato žádost musí být předložena Komisi (15). Žádost musí obsahovat veškeré relevantní informace umožňující prokázat, že změna nemá vliv na právo dané společnosti využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje. Pokud změna názvu společnosti nemá vliv na její právo využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje, bude v Úředním věstníku Evropské unie zveřejněno nařízení o změně názvu.

(192)

Za účelem minimalizace rizika obcházení těchto opatření, které vzhledem k rozdílným celním sazbám hrozí, je nutné přijmout zvláštní opatření, která umožní zajistit řádné uplatňování individuálních sazeb antidumpingového cla. Uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla je podmíněno předložením platné obchodní faktury celním orgánům členských států. Tato faktura musí vyhovovat požadavkům uvedeným v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení. Dokud nebude taková faktura předložena, měl by dovoz podléhat antidumpingovému clu použitelnému na „veškerý ostatní dovoz pocházející z Číny“.

(193)

I když je předložení této faktury celním orgánům členských států nezbytné pro uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla na dovoz, není tato faktura jediným prvkem, který celní orgány zohledňují. Celní orgány členských států by totiž měly i v případě, že je jim předložena faktura splňující všechny požadavky stanovené v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení, provést své obvyklé kontroly a mohou si stejně jako ve všech ostatních případech vyžádat i další doklady (přepravní doklady atd.) pro účely ověření správnosti údajů uvedených v celním prohlášení a pro zajištění toho, že bude následné použití celní sazby odůvodněné v souladu s celními předpisy.

(194)

Pokud by se zejména po uložení dotčených opatření podstatně zvýšil objem vývozu některé ze společností využívajících nižší individuální celní sazby, lze takovéto zvýšení objemu považovat samo o sobě za změnu obchodních toků v důsledku uložených opatření ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení. Za takových okolností a za předpokladu, že jsou splněny příslušné podmínky, lze zahájit šetření zaměřené proti obcházení předpisů. V rámci takového šetření lze mimo jiné prověřit potřebu zrušit individuální celní sazbu (sazby) a následně uložit celostátní clo.

(195)

Aby bylo zajištěno řádné vymáhání antidumpingových cel, měla by se sazba antidumpingového cla stanovená pro veškerý další dovoz pocházející z Číny vztahovat nejen na vyvážející výrobce, kteří při tomto šetření nespolupracovali, nýbrž také na výrobce, kteří v období šetření neuskutečnili žádný vývoz do Unie.

(196)

Vyvážející výrobci, kteří během období šetření nevyváželi dotčený výrobek do Unie, by měli mít možnost požádat Komisi, aby se na ně vztahovala sazba antidumpingového cla pro spolupracující společnosti nezařazené do vzorku. Komise by měla takovéto žádosti vyhovět, pokud jsou splněny tři podmínky. Nový vyvážející výrobce by musel prokázat, že: i) dotčený výrobek nevyvážel v období šetření do Unie; ii) není ve spojení s vyvážejícím výrobcem, který tak činil, a iii) vyvážel dotčený výrobek posléze nebo se smluvně neodvolatelně zavázal k vývozu podstatného množství výrobků do Unie.

(197)

Vzhledem ke zjištěným dumpingovým rozpětím a k úrovni újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie by částky zajištěné v podobě prozatímního antidumpingového cla uloženého prozatímním nařízením měly být s konečnou platností vybrány, a to až do výše stanovené tímto nařízením.

(198)

Jak je uvedeno v oddíle 1.2 výše, Komise zavedla celní evidenci dovozu výrobku, který je předmětem šetření.

(199)

Během konečné fáze šetření byly údaje shromážděné v souvislosti s celní evidencí vyhodnoceny. Komise analyzovala, zda byla splněna kritéria podle čl. 10 odst. 4 základního nařízení pro výběr konečného cla se zpětnou působností.

(200)

Komise zejména analyzovala, zda nedošlo k podstatnému zvýšení dovozu nad úroveň dovozu, která během období šetření způsobila újmu, a to podle čl. 10 odst. 4 písm. d) základního nařízení. Pro účely této analýzy Komise porovnala průměrné měsíční objemy dovozu dotčeného výrobku během období šetření s průměrnými měsíčními objemy dovozu během období počínajícího měsícem následujícím po zahájení tohoto šetření a končícího posledním celým měsícem před uložením prozatímních opatření. Výsledek tohoto porovnání ukázal pokles průměrných měsíčních objemů dovozu. Z údajů konkrétně vyplývá, že průměrný měsíční objem dovozu v období mezi zahájením šetření a zveřejněním prozatímních opatření byl nižší než měsíční průměr zjištěný během období šetření.

(201)

Komise rovněž porovnala průměrné měsíční objemy dovozu v období od měsíce následujícího po zahájení tohoto šetření do posledního celého měsíce předcházejícího uložení prozatímních opatření s odpovídajícími kalendářními měsíci během období šetření. Výsledky tohoto porovnání ukázaly nárůst objemů dovozu v období po zahájení šetření ve srovnání se stejnými měsíci v období šetření. Ačkoli trh podléhá určitému stupni sezónních vlivů, pozorovaný nárůst objemů dovozu v příslušném období byl doprovázen nárůstem průměrných dovozních cen. Tento vývoj naznačuje, že nárůst objemů lze přičíst širší dynamice trhu. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem dostupné důkazy nepodporují jednoznačný závěr o hromadění zásob nebo nárůstu dovozu, které by pravděpodobně vážně narušily nápravný účinek konečného antidumpingového cla a odůvodnily uplatnění opatření se zpětnou účinností podle čl. 10 odst. 4 základního nařízení. Komise proto dospěla k závěru, že podmínky pro uložení opatření se zpětnou účinností nejsou splněny.

(202)

S ohledem na článek 109 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2024/2509 (16), pokud má být částka vrácena na základě rozsudku Soudního dvora Evropské unie, měla by být pro zaplacení úroku použita sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, uveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná první kalendářní den každého měsíce.

(203)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036,