(1)

Bezpečné způsoby ověřování věku, které zároveň chrání soukromí, budou mít stále větší význam pro všechny aspekty každodenního života občanů EU. Například nakupování produktů s věkovým omezením, jako je alkohol nebo cigarety, v prodejnách nebo přístup k online obsahu s věkovým omezením, jako je pornografie nebo hazardní hry, vyžadují určitou formu ověření věku. Patří sem také ověřování věku nezletilých osob v online prostředí, protože nezletilé osoby ve svém každodenním životě stále častěji využívají služeb informační společnosti, jako jsou online platformy nebo online hry. Na jedné straně se tím nezletilým osobám otevírají nové možnosti v oblastech rozvoje identity, učení, vzdělávání, občanské angažovanosti, rozvoje vztahů, komunikace, navazování kontaktů a kreativity. Na straně druhé může využívání služeb informační společnosti vést k rizikům pro nezletilé nebo jim může způsobovat újmu – například tím, že je vystaví nezákonnému nebo škodlivému obsahu jako např. násilným, teroristickým či pornografickým materiálům, nebo kontaktním rizikům spočívajícím v kybernetické šikaně nebo interakci s osobami, které usilují o navázání nedovoleného kontaktu s nezletilými osobami nebo je najímají pro organizovanou trestnou činnost. Mezi tato rizika patří i nadměrné, nutkavé nebo návykové využívání služeb informační společnosti a vystavení jiným zneužívajícím praktikám, jako jsou hazardní hry. Vzhledem k tomu, že mozek nezletilých osob se nachází ve vývinu, je zranitelnější vůči rizikům a újmám, jež mohou vyplývat z jejich přímých zkušeností se službami informační společnosti. Kvůli těmto rizikům je stále důležitější ověřovat věk občanů s cílem zajistit bezpečné prostředí na internetu, v němž jsou náležitě dodržována práva dítěte stanovená v článku 24 Listiny základních práv EU a které zároveň zajišťuje řádné fungování vnitřního trhu prosazováním jednotných norem a předcházením roztříštěnosti předpisů mezi členskými státy EU. Poskytovat nezletilým osobám bezpečné a věkově přiměřené online zážitky má zásadní význam pro jejich ochranu v prostředí, které se stále více přesouvá na internet.

(2)

Komise podnikla významné kroky ve snaze zajistit fungování regulačního rámce EU v současném digitálním prostředí a chránit nezletilé osoby na internetu. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2065 (1), které se v plném rozsahu uplatňuje od února 2024, zavedlo plně harmonizovaná pravidla, jež mají zajistit ochranu nezletilých osob na internetu. Ustanovení čl. 28 odst. 1 nařízení (EU) 2022/2065 ukládá poskytovatelům online platforem přístupných nezletilým osobám povinnost zavést vhodná a přiměřená opatření, kterými zajistí vysokou míru soukromí, bezpečnosti a ochrany nezletilých osob v rámci svých služeb. Kromě toho se od poskytovatelů služeb určených jako velmi velké online platformy nebo velmi velké internetové vyhledávače podle článku 34 a čl. 35 odst. 1 nařízení (EU) 2022/2065 vyžaduje, aby posuzovali a zmírňovali skutečná nebo předvídatelná rizika, která jejich služba může představovat pro ochranu nezletilých osob, práva dítěte a duševní a fyzickou pohodu uživatele. V čl. 44 odst. 1 písm. j) nařízení (EU) 2022/2065 je Komisi také umožněno podporovat a prosazovat vypracování a provádění dobrovolných cílených norem na ochranu nezletilých osob na internetu. Ačkoli tyto normy ještě nebyly vypracovány, mohly by zahrnovat technické normy pro zajištění věku, včetně ověřování věku.

(3)

S ohledem na význam ochrany nezletilých osob na internetu a v souladu s čl. 28 odst. 4 nařízení (EU) 2022/2065 přijala Komise pokyny, v nichž stanovila opatření, jež by podle jejího názoru měli poskytovatelé online platforem přístupných nezletilým osobám přijmout, aby zajistili tuto vysokou míru soukromí, bezpečnosti a ochrany nezletilých osob na internetu, a která pomohou poskytovatelům online platforem při dodržování čl. 28 odst. 1 uvedeného nařízení (dále jen „pokyny“) (2). Mezi tato opatření mimo jiné patří, že účty nezletilých osob budou již ve výchozím nastavení soukromé a neznámé účty již nebudou moci kontaktovat děti. Dále dojde k úpravě doporučovacích systémů s cílem minimalizovat riziko, že se nezletilé osoby dostanou k nezákonnému nebo škodlivému obsahu, jakož i k deaktivaci standardních prvků přispívajících k nadměrnému používání, zavedení ochranných opatření týkajících se chatbotů s umělou inteligencí integrovaných do online platforem a zlepšení nástrojů pro moderování a podávání zpráv.

(4)

Ačkoli nařízení (EU) 2022/2065 ani pokyny nedefinují, co je nezákonný nebo škodlivý obsah pro nezletilé osoby na online platformách, ani v nich nejsou stanoveny konkrétní požadavky na minimální věk, pokyny stanoví jasná opatření, jež by podle názoru Komise měli poskytovatelé online platforem přístupných nezletilým osobám přijmout pro účely zajištění věku, přičemž poskytovatelé vysoce rizikových platforem, jako jsou platformy šířící pornografii nebo platformy pro hazardní hry, by měli zavést metody ověřování věku. Komise se kromě toho domnívá, že by poskytovatelé online platforem přístupných nezletilým osobám měli zavést metody ověřování věku, pokud právo Unie nebo vnitrostátní právo v souladu s právem Unie stanoví minimální věk pro přístup k určitým výrobkům nebo službám nabízeným a/nebo jakýmkoli způsobem zobrazovaným na online platformě, včetně konkrétně vymezených kategorií online služeb sociálních médií. Pokyny vysvětlují, že ověřování věku by se mělo považovat za vhodné a přiměřené v souladu s nařízením (EU) 2022/2065, pouze je-li v souladu s kritérii přesnosti, spolehlivosti, robustnosti, nenarušování práv a nediskriminace.

(5)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU (3) ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1808 (4) dále stanoví odvětvové povinnosti pro poskytovatele platforem pro sdílení videonahrávek, pokud jde o škodlivý audiovizuální obsah. Podle uvedené směrnice musí platformy pro sdílení videonahrávek do svých všeobecných obchodních podmínek zahrnout normy EU pro mediální obsah, včetně norem zaměřených na ochranu nezletilých osob před škodlivým audiovizuálním obsahem. Poskytovatelé platforem pro sdílení videonahrávek jsou rovněž povinni přijmout vhodná opatření, jež zabrání nezletilým osobám tento škodlivý audiovizuální obsah sledovat – např. mechanismy pro oznamování nebo označování škodlivého obsahu, ověřování věku, rodičovskou kontrolu a systémy hodnocení obsahu. Probíhající hodnocení a nadcházející přezkum směrnice (EU) 2010/13/EU posoudí relevantnost stávajících pravidel a určí potenciální nedostatky existujícího rámce.

(6)

Acquis EU v oblasti ochrany spotřebitele, zejména směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES (5), navíc uznává děti jako zranitelné spotřebitele vyžadující zvýšenou ochranu. Směrnice 2005/29/ES zakazuje agresivní a klamavé obchodní praktiky, včetně případů, kdy je tím zneužívána důvěřivost nebo nedostatek zkušeností nezletilých osob. Zakazuje rovněž nabádání nezletilých osob k tomu, aby si koupily inzerované produkty nebo aby přesvědčily své rodiče, aby jim je koupili. Jak je zdůrazněno v Agendě pro spotřebitele do roku 2030 (6), Komise v rámci přípravy nadcházejícího návrhu aktu o digitální spravedlnosti posuzuje, zda je třeba učinit více pro řešení zbývajících nedostatků v ochraně spotřebitele v digitálním prostředí, a to i v případě nezletilých osob.

(7)

Komise připomíná, že v rámci strategie EU pro účinnější boj proti pohlavnímu zneužívání dětí existuje řada stávajících a připravovaných iniciativ pro předcházení pohlavnímu zneužívání dětí a boj proti němu. Zejména návrhem nařízení, kterým se stanoví pravidla pro předcházení pohlavnímu zneužívání dětí a boj proti němu, budou pro poskytovatele online služeb stanoveny povinnosti s cílem předcházet pohlavnímu zneužívání dětí on-line a bojovat proti němu. Navrhovaným přepracovaným zněním směrnice 2011/93/EU pak budou aktualizována pravidla trestněprávního rámce, aby všechny formy pohlavního zneužívání dětí (včetně sexuálního vydírání a groomingu) byly účinně považovány za trestné činy, i když jsou usnadněny novými technologiemi. Tato opatření budou doplněna připravovaným Akčním plánem na ochranu dětí před trestnou činností oznámeným v rámci strategie ProtectEU (7), jehož cílem je stanovit soudržnou a koordinovanou reakci na množství hrozeb, jimž nezletilé osoby v souvislosti s trestnou činností čelí.

(8)

Komise navíc připomíná, že existuje několik aktuálních nebo připravovaných iniciativ, jejichž cílem je lépe vybavit a podporovat nezletilé osoby a zajistit jim příjemný pobyt v online prostředí. Lépe vybavit a chránit děti v jejich digitálním prostředí je ústředním prvkem digitálního pilíře Strategie EU pro práva dítěte (8) a doporučení Komise týkajícího se rozvoje a posílení integrovaných systémů ochrany dětí v nejlepším zájmu dítěte (9). Komise také dlouhodobě spolupracuje s různými zúčastněnými stranami v rámci nové Evropské strategie pro lepší internet pro děti (10) a prostřednictvím spolufinancovaných center EU pro bezpečnější internet. Tato centra ve spolupráci s online platformou Lepší internet pro děti představují centrum EU pro bezpečnost dětí na internetu a provádějí politiky EU v oblasti bezpečnosti dětí na internetu na evropské i vnitrostátní úrovni. Dalším opatřením je Akční plán proti kybernetické šikaně (11), který se zaměřuje na nezletilé osoby a zranitelnou mládež a mimo jiné stanoví společné chápání kybernetické šikany v EU, čímž přispěje ke zlepšení digitální gramotnosti, mechanismů oznamování a podpory obětí. Klíčovou prioritou Komise navíc zůstává posílení digitálních dovedností, včetně digitální gramotnosti, a to prostřednictvím provádění akčního plánu digitálního vzdělávání (2021–2027) (12), jakož i připravovaného plánu pro budoucnost digitálního vzdělávání a dovedností do roku 2030. Komise rovněž zahájí celounijní průzkum širších dopadů sociálních médií na duševní zdraví a pohodu s cílem podnítit diskusi o ochraně nezletilých osob na internetu, která se opírá o fakta. Zavádění řešení pro ověřování věku by mělo být doprovázeno jasnou, přístupnou a věkově přiměřenou komunikací s občany, zejména nezletilými osobami, mladými lidmi, rodiči a pedagogy.

(9)

Na mezinárodní úrovni Komise pravidelně spolupracuje s mezinárodními partnery v oblasti ochrany nezletilých osob. Byly uzavřeny dohody o operativní spolupráci s předními regulačními orgány v oblasti bezpečnosti na internetu – australským komisařem pro eSafety, jakož i s regulačním orgánem pro telekomunikační služby Spojeného království Ofcom, přičemž tyto dohody zahrnují pravidelnou spolupráci v oblasti ochrany nezletilých osob, a to i pokud jde o technické prostředky pro účinné ověřování věku.

(10)

Na úrovni členských států několik členských států přijímá nebo zvažuje přijetí vnitrostátních opatření k omezení přístupu nezletilých osob k některým službám informační společnosti, což by vyžadovalo řešení pro ověřování věku, která zároveň chrání soukromí.

(11)

Ze všech těchto důvodů je pro zajištění souladu s nařízením (EU) 2022/2065, a konkrétně pro ochranu nezletilých osob na internetu klíčové mít v Unii k dispozici robustní, účinné a kyberneticky bezpečné metody ověřování věku, které jsou v souladu s ochranou soukromí a údajů. Technická ochranná opatření mají zásadní význam pro ochranu nezletilých osob před negativními dopady na jejich duševní a tělesnou pohodu, jakož i před vystavením nezákonnému a škodlivému obsahu. Vzhledem k tomu, že nezletilé osoby zasluhují zvláštní ochranu, je zásadní, aby uplatňování metod ověřování věku bylo vhodné a přiměřené a zahrnovalo silné bezpečnostní záruky a prvky na ochranu soukromí, aby se zabránilo zbytečnému shromažďování údajů, neoprávněnému přístupu k osobním informacím nebo jejich zneužití. Aby se zabránilo roztříštěnosti vnitřního trhu, je navíc nezbytné přijmout harmonizované evropské řešení. To je důležité nejen pro nezletilé osoby, ale také pro zajištění přístupu každého občana EU k těmto technologiím, pro podporu zavádění metod ověřování věku a pro zajištění dostupnosti alespoň jedné takové metody na trhu v souladu s kritérii stanovenými v pokynech. Komise usnadňuje vývoj harmonizovaných, kyberneticky bezpečných a robustních řešení EU pro ověřování věku, která jsou v souladu s ochranou soukromí a údajů, v členských státech prostřednictvím plánu, který sestává z technických specifikací, jež jsou sladěny s technickými specifikacemi evropských peněženek digitální identity, jakož i ze zavádění těchto řešení s otevřeným zdrojovým kódem jako mobilní aplikace, kterou lze přizpůsobit vnitrostátním podmínkám.

(12)

Aby byla zachována ochrana soukromí, měly by metody ověřování věku přinejmenším zajistit selektivní zpřístupnění informací spoléhající se straně a standardně omezit informace na pravdivou nebo nepravdivou odpověď, pokud jde o informace týkající se věku požadované spoléhající se stranou, aniž by byly poskytnuty další informace o daném občanovi. Kromě toho by měly zahrnovat technické záruky na ochranu občanů před riziky v oblasti soukromí a ochrany údajů, jako je sledování jejich činnosti on-line, včetně používání důkazů s nulovou znalostí. Komise dále upozorňuje na to, že v souladu s čl. 28 odst. 3 nařízení (EU) 2022/2065 by měl poskytovatel zpracovávat pouze atributy související s věkem, které jsou nezbytně nutné pro jejich určitý účel, a zajištění věku by se nemělo používat k tomu, aby poskytovatelům dávalo další prostředky umožňující identifikovat, lokalizovat, profilovat nebo sledovat fyzické osoby.

(13)

Řešení EU pro ověřování věku založená na plánu umožňují občanům EU prokázat, že dosáhli určitého věku (např. 15+ nebo 18+), a zároveň splňují nejvyšší standardy ochrany soukromí. Řešení EU pro ověřování věku budou využívat nejmodernější technologie a bránit sledování totožnosti. Slouží pouze k potvrzení, že uživatel překročil určitý věk, aniž by poskytovateli důvěryhodného dokladu nebo službě informační společnosti odhalovaly jakékoli další informace o uživateli. Totožnost uživatele a jeho činnost on-line jsou v průběhu celého procesu chráněny před zveřejněním.

(14)

Plán je zveřejněn jako otevřený zdrojový kód, aby jej členské státy a účastníci trhu mohli využít a dále jej rozvíjet do podoby řešení EU pro ověřování věku přizpůsobených jejich potřebám. Zveřejnění plánu v podobě otevřeného zdrojového kódu zajišťuje veřejný přezkum a kontrolu kódu a přispívá k transparentnosti a důvěře. Pokud jde o komplexní testování a provádění plánu a řešení, která z něj vycházejí, Komise úzce spolupracuje s členskými státy, online platformami a koncovými uživateli. Několik členských států plánuje zavést funkci ověřování věku v rámci svých evropských peněženek digitální identity (13). Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 (14) vyžaduje, aby každý členský stát dobrovolně a bezplatně poskytl alespoň jednu evropskou peněženku digitální identity fyzickým osobám s bydlištěm v jednom z členských států v souladu s právem Unie nebo vnitrostátním právem. Evropské peněženky digitální identity poskytují uživatelům bezpečný a soukromí chránící prostředek, který zůstává pod jejich výhradní kontrolou, k jejich identifikaci a autentizaci, k uchovávání, jakož i sdílení osobních identifikačních údajů a elektronických potvrzení atributů s veřejnými a soukromými spoléhajícími se stranami v celé Unii. Tato elektronická potvrzení atributů představují potvrzení v elektronické podobě, která umožňují ověření atributů, jako je věk, a jejich ukládání a sdílení prostřednictvím evropských peněženek digitální identity.

(15)

Několik členských států uvede v nadcházejících měsících na trh své první přizpůsobené vnitrostátní verze řešení EU pro ověřování věku. Aby se zajistilo, že všichni občané EU budou mít přístup ke robustnímu řešení pro ověřování věku, které chrání jejich soukromí, a aby byla na trhu k dispozici alespoň jedna metoda ověřování věku v souladu s kritérii stanovenými v pokynech, měly by členské státy usnadnit účinné zavádění řešení EU pro ověřování věku založených na plánu EU.

(16)

V zájmu posílení důvěry veřejnosti a zajištění širokého přijetí řešení EU pro ověřování věku je nezbytné, aby odpovědnost za poskytování těchto služeb nezletilým osobám nesli pouze renomovaní a přísně prověření poskytovatelé, kteří plně dodržují vysoké standardy stanovené ve schématu EU pro ověřování věku. Tento přístup nejen chrání mladé uživatele, ale také posiluje integritu jednotného digitálního trhu v souladu s naším společným závazkem k ochraně dětí, bezpečnosti údajů a digitálnímu začlenění. Dodržováním těchto zásad podporujeme bezpečnější a spolehlivější digitální prostředí, které získává důvěru občanů, podniků i členských států. Poskytovatelé řešení EU pro ověřování věku a potvrzení dokládajících věk by proto měli přijmout vhodná a přiměřená technická, provozní a organizační opatření typu uvedeného v článku 21 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2555 (15). Důvěra v potvrzení dokládající věk sdílené prostřednictvím řešení EU pro ověřování věku je zajištěna zřízením schématu EU pro ověřování věku sloužícího potvrzování těchto atributů. Seznam poskytovatelů důvěryhodného potvrzení EU dokládajícího věk bude k dispozici k nahlédnutí poskytovateli online platforem a dalším dotčeným stranám, aby bylo možné ověřit, že potvrzení uživatele dokládající věk vydal poskytovatel zařazený na tento seznam.

(17)

Unijní seznam důvěryhodných řešení plní doplňkovou funkci tím, že umožňuje identifikaci řešení pro ověřování věku, u nichž bylo uznáno, že jsou v souladu se systémem EU pro ověřování věku.

(18)

Aby mohli být poskytovatelé potvrzení dokládajících věk a řešení pro ověřování věku zapsáni na seznamy spravované Komisí, měli by splňovat požadavky stanovené ve schématu EU pro ověřování věku, v nařízení (EU) č. 910/2014, v prováděcím nařízení Komise (EU) 2025/2160 (16) a ve směrnici (EU) 2022/2555. Komise bude sledovat, zda jsou tyto požadavky nadále plněny. V případě, že poskytovatelé tyto vysoké standardy nesplní, Komise zajistí, aby byli ze seznamů vyškrtnuti.

(19)

Na základě schématu EU pro ověřování věku Komise zveřejní seznam poskytovatelů důvěryhodného potvrzení EU dokládajícího věk a seznam důvěryhodných řešení EU, aby zajistila, že na úrovni EU bude zavedena důvěryhodná infrastruktura na podporu řešení EU pro ověřování věku. Kromě toho Komise zahrne informace o tom, zda řešení nabízená poskytovateli uvedenými na seznamu poskytovatelů důvěryhodného potvrzení EU dokládajícího věk zajišťují soulad s kritérii účinnosti stanovenými v oddíle 6.1.4 pokynů, zejména pokud jde o přesnost, robustnost, stabilnost, nenarušování práv a nediskriminaci.

(20)

Systém EU pro ověřování věku umožní zařadit veřejné a soukromé subjekty, včetně členských států, evropských nadací a konsorcií a dalších veřejných nebo soukromých organizací, na seznam důvěryhodných poskytovatelů potvrzení EU dokládajícího věk a na seznam důvěryhodných řešení EU.

(21)

Vzhledem k tomu, že se na vnitrostátní úrovni zvyšuje poptávka občanů po důvěryhodných, kyberneticky bezpečných digitálních řešeních, která jsou v souladu s ochranou soukromí a údajů, členské státy stále více přijímají vnitrostátní opatření omezující přístup nezletilých osob na online platformy nebo zvažují, zda tato opatření přijmou, často v kombinaci se zvláštními povinnostmi ověřování věku, aby byla tato opatření účinná v praxi. Cílem nařízení (EU) 2022/2065 je sblížení vnitrostátních regulačních opatření na úrovni Unie, pokud jde o požadavky na poskytovatele zprostředkovatelských služeb, s cílem zabránit roztříštěnosti vnitřního trhu a ukončit ji a zajistit právní jistotu. Vzhledem k tomu, že nařízení (EU) 2022/2065 plně harmonizuje pravidla vztahující se na zprostředkovatelské služby na vnitřním trhu s cílem zajistit bezpečné, předvídatelné a důvěryhodné online prostředí, včetně zajištění vysoké úrovně soukromí, bezpečnosti a ochrany nezletilých osob podle čl. 28 odst. 1 uvedeného nařízení, nevylučuje možnost použít jiné vnitrostátní právní předpisy vztahující se na poskytovatele zprostředkovatelských služeb v souladu s právem Unie, včetně směrnice 2000/31/ES, a zejména s jejím článkem 3, pokud ustanovení vnitrostátního práva sledují jiné legitimní cíle veřejného zájmu, než jsou cíle sledované nařízením (EU) 2022/2065. Jak je uvedeno v pokynech, členské státy mohou zavést vnitrostátní právní předpisy, které v souladu s právem Unie stanoví minimální věk pro přístup k určitým produktům nebo službám nabízeným a/nebo jakýmkoli způsobem zobrazovaným na online platformě. Tato vnitrostátní opatření však nemohou online platformám ukládat další povinnosti, a to ani povinnosti ověřování věku, neboť by to narušilo plný harmonizační účinek nařízení (EU) 2022/2065, jelikož by se cíle těchto opatření překrývaly s cíli, které již uvedené nařízení sleduje.

(22)

Pokud členské státy zvažují zavedení vnitrostátních opatření omezujících přístup nezletilých osob na online platformy, Komise připomíná členským státům oznamovací povinnost podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 (17), pokud jde o veškeré návrhy technických předpisů, které se mohou týkat předpisů pro služby informační společnosti, jak jsou definovány v uvedené směrnici, s cílem zabránit vytváření překážek na vnitřním trhu před přijetím těchto opatření. V souladu s touto směrnicí má oznámení návrhu technického předpisu za následek zahájení tříměsíční odkladné lhůty, během níž je dotčenému členskému státu bráněno v přijetí oznámeného návrhu technického předpisu. Odkladnou lhůtu lze prodloužit v závislosti na typu reakce vydané Komisí nebo jinými členskými státy.

(23)

Neformální výměna mezi členskými státy a útvary Komise v raných fázích procesu navrhování vnitrostátních opatření přispívá k navrhování opatření, která jsou slučitelná s právem Unie, a to i v případech, kdy vyvstávají otázky týkající se vzájemného působení navrhovaných vnitrostátních opatření s nařízením (EU) 2022/2065 a směrnicí 2000/31/ES. Tato výměna by měla probíhat prostřednictvím spolupráce mezi členským státem a útvary Komise. Mnohostranné výměny mohou probíhat rovněž prostřednictvím Expertní skupiny pro digitální služby (18). Pokud jde o tyto aspekty, koordinátoři digitálních služeb ve smyslu nařízení (EU) 2022/2065 by v zájmu zajištění jednotného a harmonizovaného přístupu při prosazování nařízení (EU) 2022/2065 mohli na jakoukoli takovou záležitost upozornit Evropský sbor pro digitální služby ve smyslu uvedeného nařízení.

(24)

Podle ustálené judikatury Soudního dvora Evropské unie se nedodržení oznamovací povinnosti považuje za procesní vadu, která činí opatření, pokud bylo přijato, nevymahatelným vůči jednotlivcům ve vnitrostátním soudním řízení (19). Podobně Soudní dvůr Evropské unie objasnil, že oznámený technický předpis přijatý v rozporu s odkladnou lhůtou musí být vnitrostátními soudy prohlášen za nepoužitelný na jednotlivce (20). Kromě toho, pokud vnitrostátní opatření nejsou slučitelná s právem Unie, včetně nařízení (EU) 2022/2065 a směrnice 2000/31/ES, má Komise právo zahájit řízení o nesplnění povinnosti v souladu s článkem 258 Smlouvy o fungování EU, a to i ve vztahu k oznámeným návrhům opatření. Skutečnost, že Komise nereaguje na oznámení, nemá vliv na možnost Komise přijmout rozhodnutí nebo opatření podle práva EU ani tuto možnost neomezuje.

(25)

Ve snaze nalézt řešení pro lepší ochranu nezletilých osob na internetu na úrovni Unie zřídila Komise Zvláštní panel pro bezpečnost dětí na internetu, jehož úkolem je předložit předsedkyni Komise doporučení ohledně nejlepšího přístupu Unie k bezpečnosti dětí na internetu a možných věkových hranic pro sociální média a další online služby v Evropě. Zpráva tohoto Zvláštního panelu pro bezpečnost dětí na internetu se očekává do léta 2026.

(26)

Vzhledem k naléhavosti tohoto tématu sleduje toto doporučení dvojí cíl. Zaprvé má zajistit, aby všichni občané EU měli přístup k solidnímu, spolehlivému, interoperabilnímu a kyberneticky bezpečnému řešení pro ověřování věku, které zachovává soukromí a je v souladu s předpisy pro ochranu údajů. Za druhé je cílem tohoto doporučení podpořit řádné fungování vnitřního trhu prosazováním jednotných norem a předcházením roztříštěnosti předpisů mezi členskými státy EU. V tomto ohledu představuje řešení EU pro ověřování věku nejúčinnější technické řešení, které je v současné době k dispozici a které kombinuje provozní spolehlivost s plným dodržováním základních práv občanů EU, zejména práv dětí, práva na soukromí a ochrany osobních údajů. Účelem tohoto doporučení je proto podpořit jeho přijetí na vnitrostátní úrovni a zajistit jeho praktickou funkčnost ve všech členských státech,