(1)

V politických směrech (1) byl vyhlášen záměr nové Komise zavést novou kategorii malých podniků se střední tržní kapitalizací a posoudit, kde je stávající regulace vztahující se na velké společnosti příliš zatěžující, nepřiměřená nebo brání jejich konkurenčnímu rozvoji. Ve svém sdělení „Kompas konkurenceschopnosti pro EU“ (2) se Komise zavázala navrhnout novou definici malých podniků se střední tržní kapitalizací, aby byla zajištěna přiměřená regulace přizpůsobená velikosti společností. Vytvoření této nové kategorie společností, které jsou větší než malé a střední podniky, ale menší než velké společnosti, přinese prospěch tisícům společností v EU díky přizpůsobeným opatřením.

(2)

Komise ve svém sdělení „Balíček opatření na pomoc malým a středním podnikům“ (3) předložila řadu opatření, která se týkají čtyř hlavních oblastí: zjednodušení pro malé a střední podniky, zlepšení jejich přístupu k finančním prostředkům a kvalifikované pracovní síle a jejich podpora po celou dobu jejich životního cyklu. Cílem je poskytnout malým a středním podnikům krátkodobou pomoc, podpořit jejich dlouhodobou konkurenceschopnost a odolnost a vytvářet spravedlivé podnikatelské prostředí, které je pro ně příznivé a umožní jim zvyšovat konkurenceschopnost a růst. Komise je proto odhodlána zohlednit potřeby společností, které překračují prahové hodnoty pro malé a střední podniky stanovené v doporučení Komise 2003/361/ES (4) ,, a také širšího spektra malých podniků se střední tržní kapitalizací, jakož i vypracovat harmonizovanou definici těchto podniků.

(3)

Podle studie zaměřené na zmapování, změření a vykreslení prostředí podniků se střední tržní kapitalizací v EU (5) představují podniky se střední tržní kapitalizací segment podnikatelského sektoru, který se jasně odlišuje od malých a středních podniků, ale také od velkých podniků. Podniky se střední tržní kapitalizací jsou sice silnější, obvykle rostou rychleji, jsou inovativnější a lépe se vypořádávají s digitalizací než malé a střední podniky, ale potýkají se s určitými podobnými problémy, jako je administrativní zátěž nebo nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců. Na druhé straně ve srovnání s velkými podniky zaostávají v klíčových oblastech výkonnosti. Tato definice je rovněž nezbytná pro zvýšení soudržnosti politických opatření, která řeší specifické potřeby malých podniků se střední tržní kapitalizací. Je proto vhodné vypracovat formální definici malých podniků se střední tržní kapitalizací na úrovni Unie, která by mohla připravit půdu pro politická opatření zaměřená na tento konkrétní podnikatelský segment.

(4)

Definice malých podniků se střední tržní kapitalizací se již používá v obecném nařízení o blokových výjimkách (6) a v pokynech k rizikovému financování (7) v souvislosti se zjištěnými selháními trhu, která by bylo možné řešit pomocí cílené veřejné finanční podpory z vnitrostátních zdrojů. Obecná definice malých podniků se střední tržní kapitalizací však nemá být obdobou samotné definice použité v pravidlech státní podpory, nýbrž má sloužit jako základ pro cílenou politickou podporu, která může společnostem pomoci s rozšiřováním v relevantních a významných odvětvích. Definicí malých podniků se střední tržní kapitalizací v tomto doporučení nejsou dotčeny prahové hodnoty považované za přiměřené v souvislosti se státní podporou.

(5)

Několik členských států, například Francie a Německo (8) ,, již zavedlo definice pro společnosti, které nejsou malými nebo středními podniky, ale nejsou ani velkými podniky. V souladu s logikou jednotného trhu EU bez vnitřních hranic by používání společného souboru kritérií při odkazování na malé podniky se střední tržní kapitalizací pomohlo zajistit rovné podmínky při zacházení s podniky v celé EU.

(6)

Mezi vnitrostátními opatřeními a opatřeními Unie na podporu malým podnikům se střední tržní kapitalizací existuje rozsáhlá interakce, např. ve spojení se strukturálními fondy nebo výzkumem. Proto je nutno zamezit situacím, kdy Unie zaměřuje svá opatření na jednu kategorii podniků a členské státy zase na jinou. Dále je nutno doporučit, aby Komise, členské státy, Evropská investiční banka (EIB) a Evropský investiční fond (EIF) používaly jednotnou definici v zájmu zlepšení soudržnosti a účinnosti politik zaměřených na malé podniky se střední tržní kapitalizací. Používání jednotné definice je rovněž nezbytné ke zmírnění následných potenciálních rizik narušování hospodářské soutěže.

(7)

Definice malých podniků se střední tržní kapitalizací je již obsažena v čl. 2 bodě 103e) nařízení Komise (EU) č. 651/2014 (9) a v pokynech Komise ke státní podpoře investic v rámci rizikového financování (10). Považuje se za důležité stavět na takto získaných zkušenostech a odborných znalostech při dalším směrování podpory do tohoto specifického segmentu podniků. V současném hospodářském kontextu by se však tato definice měla vztahovat na podniky, jež jsou třikrát větší než malé a střední podniky, aby lépe odrážela růst podniků a pokrývala větší počet společností (11).

(8)

Zaměření na malé podniky se střední tržní kapitalizací bylo považováno za odůvodněné, neboť v posouzení dopadů z roku 2014 připojeném ke sdělení Komise „Pokyny ke státní podpoře investic v rámci rizikového financování“ (12) byla zjištěna „mezera ve financování“ jako selhání trhu, které má na malé a střední podniky dopad nejen v jejich raném a počátečním stadiu, nýbrž také v pozdějších fázích jejich expanze a růstu. Zpráva objasnila, že v některých případech by se malé podniky se střední tržní kapitalizací mohly potýkat se stejným selháním trhu jako malé a střední podniky, dokud jsou ve fázi růstu.

(9)

Aby podniky mohly bezproblémově přerůst segment malých a středních podniků a zařadit se do segmentu malých podniků se střední tržní kapitalizací, je důležité, aby definice malých a středních podniků a definice malých podniků se střední tržní kapitalizací vycházely ze stejných zásad a nepřekrývaly se. Stejně tak je stanovení toho, co představují malé podniky se střední tržní kapitalizací, nezbytné k zajištění soudržnosti napříč politikami a usnadnění přechodu podniků, které vyrostly nad definici malých a středních podniků.

(10)

V souladu s články 54, 101 a 102 Smlouvy o fungování Evropské unie se za podnik považuje každý subjekt vykonávající hospodářskou činnost, bez ohledu na jeho právní formu, včetně obchodních společností nebo sdružení, která pravidelně vykonávají hospodářskou činnost.

(11)

Kritérium počtu zaměstnanců se považuje za nejdůležitější a mělo by být zachováno jako hlavní kritérium. Nicméně zavedení finančního kritéria je nezbytným doplňkem, který z definice umožní vyloučit podniky s mimořádně vysokým finančním rozsahem operací (měřeno jejich obratem) a mimořádně vysokými aktivy (měřeno jejich rozvahou). Nebylo by žádoucí používat obrat jako jediné finanční kritérium, protože podniky v odvětví obchodu a distribuce mívají ze své povahy vyšší obraty než podniky v odvětví výroby. Kritérium obratu by proto mělo být uplatňováno společně s bilanční sumou, což je kritérium, které odráží celkovou hodnotu podniku, a podnik by měl být z definice malých podniků se střední tržní kapitalizací vyloučen pouze tehdy, pokud prahy překračují jak jeho obrat, tak jeho rozvaha.

(12)

Je nezbytné, aby finanční prahy a prahy počtu zaměstnanců představovaly maximální hodnoty. Členské státy, EIB a EIF mohou stanovit prahy nižší, než jsou prahy Unie stanovené v bodě 2 přílohy, pokud chtějí svá opatření nasměrovat na určitou kategorii malých podniků se střední tržní kapitalizací. V zájmu administrativního zjednodušení mohou členské státy, EIB a EIF používat při provádění svých politik počet zaměstnanců jako jediné kritérium, je-li to vhodné a aniž jsou dotčena pravidla v oblasti hospodářské soutěže a státní podpory stanovená v právu Unie.

(13)

K lepšímu pochopení skutečného hospodářského postavení malých podniků se střední tržní kapitalizací a vyjmutí skupin podniků, jejichž hospodářská síla může překračovat sílu skutečných malých podniků se střední tržní kapitalizací, z této kategorie je nutné rozlišovat mezi různými druhy podniků podle toho, zda jsou nezávislé, zda mají podíly, které nezakládají kontrolní postavení (partnerské podniky), nebo zda jsou propojené s jinými podniky. Mezní hodnota stanovená v doporučení 2003/361/ES ve výši 25 % podílu, pod níž lze podnik považovat za nezávislý, by měla zůstat zachována i pro definici malých podniků se střední tržní kapitalizací.

(14)

Za účelem podpory růstu podniků přes segment malých a středních podniků, kapitálového financování malých podniků se střední tržní kapitalizací a rozvoje venkova a místního rozvoje by se měly podniky považovat za nezávislé, i když v nich mají určité kategorie investorů, kteří hrají kladnou úlohu při financování a zakládání podniků, podíl vyšší než 25 %. To by mělo platit také pro investice do výše 5 000 000 EUR ze strany „business angels“ (jednotlivců či skupin jednotlivců provozujících běžnou podnikatelskou činnost spojenou s investováním rizikového kapitálu), a to z důvodu jejich zkušenosti s řízením podniků, dovedností a kontaktů, které přinášejí danému podnikateli ve srovnání s jinými investory rizikového kapitálu. Jejich investice do vlastního kapitálu rovněž doplňují činnost investorů rizikového kapitálu.

(15)

Aby byla zachována schopnost inovativních podniků získávat k financování své činnosti nebo růstu finanční prostředky z alternativních investičních fondů, jako jsou fondy rizikového kapitálu nebo fondy soukromého kapitálu, pro účely výpočtu počtu zaměstnanců a finančních stropů stanovených v tomto doporučení by takovéto subjekty neměly být považovány za propojené podniky. Aby se zohlednily současné tržní postupy investování do inovativních podniků prostřednictvím fondů rizikového kapitálu nebo fondů soukromého kapitálu, je vhodné stanovit, že pokud podniky a alternativní investiční fond a jeho správce vedou oddělené účetní záznamy a pokud má alternativní investiční fond předem stanovenou investiční strategii pro odchod z podniku, včetně realizace jeho hodnoty prodejem podniku nebo jinými prostředky, neměly by být takovéto subjekty považovány za propojené podniky.

(16)

V zájmu zjednodušení by členské státy a podniky měly při definování propojených podniků využít podmínky stanovené v článku 22 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU (13) v rozsahu, v němž jsou tyto podmínky vhodné pro účely tohoto doporučení. K posílení pobídek k investování do kapitálového financování malých podniků se střední tržní kapitalizací by u některých typů investorů, kteří se přímo ani nepřímo nezapojují do řízení podniku, měla v souladu s ustanoveními čl. 2 odst. 15 směrnice 2013/34/EU existovat domněnka neexistence rozhodujícího vlivu na dotyčný podnik.

(17)

Ve vhodných případech by se měly vzít v úvahu rovněž vztahy mezi podniky, které vznikají prostřednictvím fyzických osob, aby se zajistilo, že výhod plynoucích malým podnikům se střední tržní kapitalizací z různých pravidel nebo opatření mohou využívat pouze ty podniky, které je skutečně potřebují. Aby se přezkoumávání těchto situací snížilo na nejnutnější minimum, mělo by se zohledňování těchto vztahů omezit na relevantní trh nebo na sousední trhy – přičemž se případně odkazuje na sdělení Komise o definici relevantního trhu pro účely práva hospodářské soutěže Společenství (14).

(18)

Aby se předešlo svévolnému rozlišování mezi různými veřejnými subjekty v členském státě, a vzhledem k potřebě právní jistoty je nutné potvrdit, že podnik, v němž 25 % nebo více jeho základního kapitálu nebo hlasovacích práv ovládá veřejný subjekt, není malým podnikem se střední tržní kapitalizací.

(19)

V zájmu snížení administrativního zatížení podniků a zjednodušení a urychlení administrativního vyřízení těch případů, v nichž se vyžaduje postavení malého podniku se střední tržní kapitalizací, by podniky měly mít možnost k doložení některých svých charakteristik používat čestné prohlášení.

(20)

Je nezbytné podrobně stanovit složení zaměstnanců, aby bylo možné považovat podnik za malý podnik se střední tržní kapitalizací. Na podporu rozvoje odborného vzdělávání je nezbytné nebrat při výpočtu počtu zaměstnanců v úvahu učně a studenty se smlouvami o odborném vzdělávání. Stejně tak by se při výpočtu počtu zaměstnanců neměla započítávat doba mateřské nebo rodičovské dovolené.

(21)

Různé druhy podniků, ať už nezávislé, partnerské nebo propojené podniky, definované na základě jejich vztahu k jiným podnikům a zapojení do nich odpovídají objektivně různým stupňům integrace. Proto je vhodné doporučit, aby se na každý z těchto druhů podniků uplatňovaly jiné postupy při výpočtu hodnot, které vyjadřují jejich činnosti a hospodářskou sílu.

(22)

Aby se zajistilo, že Komise povede záznamy o používání definice malých podniků se střední tržní kapitalizací stanovené v tomto doporučení nebo odkazů na tuto definici, měly by být členské státy, EIB a EIF požádány, aby Komisi o takovém použití nebo takových odkazech informovaly.

(23)

Aby mohla Komise vypracovávat statistiky, které tuto definici zohledňují, bude potřeba shromáždit informace o dalších kritériích velikosti (obrat, bilanční suma). Aby nebylo nutné provádět doplňující zjišťování a aby se omezilo zatížení podniků, měl by být národním statistickým úřadům poskytnut udržitelný přístup k příslušným administrativním zdrojům v členských státech,