(1)

Dne 30. dubna 2024 vstoupil v platnost reformovaný rámec EU pro správu ekonomických záležitostí. Základními prvky reformovaného rámce EU pro správu ekonomických záležitostí jsou nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1263 o účinné koordinaci hospodářských politik a mnohostranném rozpočtovém dohledu (1) spolu s pozměněným nařízením (ES) č. 1467/97 o postupu při nadměrném schodku (2) a pozměněnou směrnicí Rady 2011/85/EU o rozpočtových rámcích členských států (3). Tento rámec má za cíl podporovat zdravé a udržitelné veřejné finance, udržitelný a inkluzivní růst a odolnost prostřednictvím reforem a investic a bránit nadměrným schodkům veřejných financí. Prosazuje také odpovědnost členských států, více se zaměřuje na střednědobý horizont a stanoví rovněž účinnější a soudržnější vymáhání pravidel.

(2)

Ústředním bodem nového rámce správy ekonomických záležitostí jsou národní střednědobé fiskálně-strukturální plány, které členské státy předkládají Radě a Komisi. Tyto plány mají plnit dva cíle: i) zajistit, aby byl mimo jiné do konce období korekce veřejný dluh uveden na věrohodně sestupnou trajektorii nebo zůstal na obezřetné úrovni a aby byl schodek veřejných financí snížen pod referenční hodnotu 3 % HDP a ve střednědobém horizontu pod touto hodnotou setrval, a ii) zajistit realizaci reforem a investic, které reagují na hlavní výzvy zjištěné v rámci evropského semestru a řeší společné priority EU. Za tímto účelem má každý plán obsahovat střednědobý závazek týkající se dráhy čistých výdajů (4), jež účinně stanoví rozpočtové omezení po dobu trvání plánu, který se vztahuje na období čtyř nebo pěti let (v závislosti na řádné délce volebního období v členském státě). Kromě toho má plán vysvětlit, jakým způsobem členský stát zajistí realizaci reforem a investic reagujících na hlavní výzvy zjištěné v rámci evropského semestru, zejména v doporučeních pro danou zemi (včetně případných doporučení v souvislosti s postupem při makroekonomické nerovnováze), a jakým způsobem bude členský stát řešit společné priority Unie. Období fiskální korekce představuje období čtyř let, které může být prodlouženo až o tři roky, pokud se členský stát zaváže provést soubor relevantních reforem a investic, který splňuje kritéria stanovená v nařízení (EU) 2024/1263.

(3)

Po předložení plánu Komise posoudí, zda plán splňuje požadavky nařízení (EU) 2024/1263.

(4)

Na doporučení Komise má Rada přijmout doporučení, kterým stanoví dráhu čistých výdajů dotčeného členského státu a v příslušném případě schválí soubor reformních a investičních závazků, které jsou podkladem pro prodloužení období fiskální korekce.

(5)

Dne 20. září 2024 předložilo Dánsko Radě a Komisi svůj národní střednědobý fiskálně-strukturální plán.

(6)

Před předložením svého plánu si Dánsko vyžádalo technické informace (5), které Komise poskytla dne 21. června 2024 a zveřejnila dne 20. září 2024 (6). Technické informace uvádějí, jaká úroveň primárního strukturálního salda v roce 2028 je nezbytná k zajištění toho, aby se schodek veřejných financí ve střednědobém horizontu udržel pod 3 % HDP a aby veřejný dluh ve střednědobém horizontu zůstal pod 60 % HDP, a to za předpokladu, že po čtyřletém období korekce nebudou přijata žádná další rozpočtová opatření. Střednědobý horizont je definován jako období deseti let po skončení období korekce. Technické informace byly vypracovány a předány Dánsku ve dvou scénářích: scénáři, který zahrnuje soulad s ochranným opatřením pro odolnost schodku (7), v souladu s čl. 9 odst. 3 nařízení (EU) 2024/1263, a scénáři bez tohoto ochranného opatření. Technické informace pro Dánsko stanoví, že s cílem dodržet v průběhu čtyřletého období korekce příslušná fiskální pravidla a na základě předpokladů Komise, z nichž vycházejí předběžné pokyny předané v červnu 2024, by primární strukturální saldo mělo na konci období korekce (2028) činit alespoň -1,4 % HDP (scénář bez ochranného opatření pro odolnost schodku), jak je uvedeno v následující tabulce. Pro informaci je uvedeno, že při zohlednění ochranného opatření pro odolnost schodku by primární strukturální saldo mělo na konci období korekce (2028) činit alespoň -1,1 % HDP. Pro Dánsko, které je způsobilé obdržet technické informace, však ochranné opatření pro odolnost schodku není požadováno.

Tabulka 1: Technické informace, které Komise poskytla Dánsku

(7)

V souladu s článkem 12 nařízení (EU) 2024/1263 vedly Dánsko a Komise v září 2024 technický dialog. Dialog se zaměřoval na dráhu čistých výdajů, kterou Dánsko plánuje, a související předpoklady (zejména potenciální růst a mezeru výstupu a také diskreční opatření včetně jednorázových opatření), na plánované reformy a investice, které reagují na hlavní výzvy zjištěné v rámci evropského semestru a řeší společné priority Unie v oblasti spravedlivé ekologické a digitální transformace, sociální a hospodářské odolnosti, energetické bezpečnosti a budování obranných schopností.

(8)

Podle informací poskytnutých Dánskem v jeho plánu neproběhly v souladu s přechodnými ustanoveními stanovenými v čl. 36 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) 2024/1263 před předložením plánu konzultace s příslušnými vnitrostátními zúčastněnými stranami (včetně sociálních partnerů), jak je stanoveno v čl. 11 odst. 3 nařízení (EU) 2024/1263.

(9)

V plánu se uvádí, že dánské hospodářské rady průběžně sledují plnění fiskálních cílů a posuzují udržitelnost fiskální politiky i obecněji hospodářské politiky, avšak nejsou v něm uvedeny žádné podrobnosti o jejich významném přínosu ani o tom, jak se toto úsilí do plánu promítlo.

(10)

Plán byl po předložení představen vnitrostátnímu parlamentu.

(11)

Dne 21. října 2024 vydala Rada sérii doporučení pro Dánsko v rámci evropského semestru (8).

(12)

V souladu s článkem 16 nařízení (EU) 2024/1263 posoudila Komise plán takto:

(13)

Hospodářská činnost v Dánsku v roce 2023 vzrostla o 2,5 %, což bylo zapříčiněno vývozem a soukromou spotřebou. Podle prognózy Evropské komise z podzimu 2024 se očekává, že v roce 2024 ekonomika poroste o 2,4 % vzhledem k čistému vývozu a soukromé i veřejné spotřebě. V roce 2025 se má reálný HDP zvýšit o 2,5 %, neboť soukromá a veřejná spotřeba a investice dále nabudou na intenzitě a rostoucí zásoby pozitivně přispějí k růstu. V roce 2026 se očekává, že reálný HDP vzroste o 1,8 %, protože pozitivní trendy v oblasti soukromé spotřeby a investic budou pokračovat. V horizontu prognózy (tj. v letech 2024–2026) se očekává, že růst potenciálního HDP v Dánsku se sníží z 2,1 % na 1,7 %, a to v důsledku poklesu příspěvku potenciální pracovní síly způsobenému snížením počtu zaměstnaných osob. Míra nezaměstnanosti v roce 2023 činila 5,1 % a na základě prognózy Komise dosáhne v roce 2024 hodnoty 5,8 % (9), v roce 2025 hodnoty 5,8 % a v roce 2026 hodnoty 5,8 %. Inflace (deflátor HDP) se podle prognózy zvýší z -3,8 % v roce 2023 na 1,6 % v roce 2024, v roce 2025 dosáhne úrovně 2,2 % a v roce 2026 se dostane na 1,9 %.

(14)

Pokud jde o fiskální vývoj, přebytek veřejných financí Dánska v roce 2023 činil 3,3 % HDP. Prognóza Komise z podzimu 2024 očekává, že v roce 2024 dosáhne 2,3 % HDP, načež v roce 2025 dále klesne na 1,5 % HDP a v roce 2026 za předpokladu nezměněné politiky na 0,9 % HDP. Prognóza Komise z podzimu 2024 zahrnuje návrh rozpočtu Dánska na rok 2025, který vláda v srpnu 2024 předložila vnitrostátnímu parlamentu. Veřejný dluh na konci roku 2023 představoval 33,6 % HDP. Na základě prognózy Komise z podzimu 2024 se předpokládá, že poměr dluhu k HDP se na konci roku 2024 sníží na 31,0 % HDP. Na konci roku 2025 by měl poklesnout na 29,3 % HDP a na konci roku 2026 na 28,3 % HDP. Fiskální prognóza Komise nezohledňuje politické závazky ve střednědobých plánech jako takové, dokud nejsou podloženy důvěryhodně oznámenými a dostatečně specifikovanými konkrétními politickými opatřeními.

(15)

Národní střednědobý fiskálně-strukturální plán Dánska se vztahuje na období 2025–2028 a představuje fiskální korekci na čtyři roky.

(16)

Plán obsahuje veškeré informace požadované v článku 13 nařízení (EU) 2024/1263.

(17)

Plán představuje závazek k dráze čistých výdajů uvedené v tabulce 2, která odpovídá průměrnému růstu čistých výdajů v období 2025–2028 ve výši 4,4 %. Technickým informacím (za předpokladu lineárního postupu korekce) odpovídá průměrný růst čistých výdajů během období korekce (2025–2028) ve výši 5,8 %. Dráha čistých výdajů stanovená v plánu by měla na konci období korekce (2028) vyústit v primární strukturální saldo ve výši 0,5 % HDP (10). To je nad minimální úrovní primárního strukturálního salda v roce 2028 ve výši -1,4 % HDP, kterou uvedla Komise v technických informacích dne 21. června 2024 (11). Plán předpokládá, že růst potenciálního HDP se zvýší z 2,1 % v roce 2024 na 2,6 % v roce 2025 a poté se v roce 2028 sníží na 0,9 %. V plánu se dále očekává, že tempo růstu deflátoru HDP se v letech 2025–2028 zvýší v průměru o 2,1 % ročně a do roku 2028 se přiblíží hodnotě 2,0 %.

Tabulka 2: Dráha čistých výdajů a hlavní předpoklady v plánu Dánska

(18)

Pokud se dráha čistých výdajů stanovená v plánu a výchozí předpoklady naplní, veřejný dluh by se podle plánu postupně zvýšil z 32,8 % v roce 2024 na 35,6 % HDP na konci období korekce (2028), jak je uvedeno v následující tabulce. Po úpravě se předpokládá, že ve střednědobém horizontu (tj. do roku 2038) bude míra zadlužení postupně dále růst podle plánu a v roce 2038 dosáhne 44,4 % HDP.

Tabulka 3: Vývoj veřejného dluhu a salda veřejných financí v plánu Dánska

Podle plánu se tedy veřejný dluh ve střednědobém horizontu udrží pod referenční hodnotou 60 % HDP uvedenou ve Smlouvě. Na základě politických závazků a makroekonomických předpokladů plánu je tudíž dráha čistých výdajů uvedená v plánu v souladu s požadavky na dluh stanovenými v čl. 16 odst. 2 nařízení (EU) 2024/1263.

(19)

Na základě dráhy čistých výdajů a předpokladů uvedených v plánu by se přebytek veřejných financí během období korekce postupně snižoval až na schodek ve výši 0,1 % HDP v roce 2028. Podle plánu tedy schodek veřejných financí na konci období korekce (2028) nepřekročí referenční hodnotu 3 % HDP. Kromě toho schodek veřejných financí nepřekročí 3 % HDP v průběhu deseti let po období korekce (tj. do roku 2038). Na základě politických závazků a makroekonomických předpokladů plánu je tudíž dráha čistých výdajů uvedená v plánu v souladu s požadavky na schodek stanovenými v čl. 16 odst. 2 nařízení (EU) 2024/1263.

(20)

Plán vychází ze souboru předpokladů, který se liší od předpokladů Komise, jež byly Dánsku předány dne 21. června 2024. V plánu jsou zejména použity různé předpoklady pro osm proměnných, a to výchozí bod (primární strukturální saldo v roce 2024), růst potenciálního HDP, růst deflátoru HDP, růst reálného HDP, nominální úrokovou míru, fiskální multiplikátor, vnitřní dynamiku dluhu a jednorázová opatření. Posouzení těchto rozdílů v předpokladech je uvedeno níže. Níže jsou uvedeny rozdíly v předpokladech s významným dopadem na průměrný růst čistých výdajů spolu s posouzením každého rozdílu samostatně.

Zbývající rozdíly nemají ve srovnání s předpoklady Komise významný dopad na průměrný růst čistých výdajů. Společně přispívají k tomu, že průměrný růst čistých výdajů v plánu je nižší než hodnota vyplývající z technických informací. Celkově lze říci, že všechny rozdíly v předpokladech vedou k tomu, že průměrný růst čistých výdajů v plánu je nižší než průměrný růst čistých výdajů vyplývající z technických informací. Dánsko se navíc ve svém plánu zavazuje k dráze čistých výdajů, která je nižší než tento strop. Komise zohlední výše uvedené posouzení předpokladů plánu v rámci budoucích posouzení dodržování dráhy čistých výdajů.

(21)

Podle orientační fiskální strategie v plánu jsou závazky týkající se čistých výdajů v souladu se zvýšenými veřejnými výdaji, zejména upřednostnění veřejných služeb zaměřených na občany, a zajišťují, aby se financování přizpůsobilo změnám v demografickém složení, včetně rostoucího počtu starších osob. Dánsko má v úmyslu posílit obranné schopnosti a zajistit, aby výdaje na obranu a bezpečnost tvořily nejméně 2 % HDP. Kromě toho vláda usiluje o snížení daní z příjmů fyzických osob, což povede ke snížení daňových příjmů, přičemž reforma daně z příjmů fyzických osob bude postupně zaváděna od roku 2025. Specifikace politických opatření, která mají být přijata, musí být potvrzena nebo upravena a vyčíslena v ročních rozpočtech. Rozpočet na rok 2025, který vláda v srpnu 2024 předložila vnitrostátnímu parlamentu, upřesňuje politická opatření, jejichž prostřednictvím bude splněn závazek týkající se čistých výdajů na rok 2025.

Reformní a investiční záměry v plánu reagující na hlavní výzvy zjištěné v kontextu evropského semestru a zaměřené na společné priority Unie

(22)

Plán popisuje politické záměry týkající se reforem a investic, jejichž cílem je reagovat na hlavní výzvy zjištěné v rámci evropského semestru, zejména v doporučení pro danou zemi, a řešit společné priority EU. Plán zahrnuje 91 opatření, z nichž jedenáct je podporováno z Nástroje pro oživení a odolnost a pět je financováno z fondů politiky soudržnosti.

(23)

Pokud jde o společnou prioritu, jíž je spravedlivá ekologická a digitální transformace, včetně klimatických cílů stanovených v nařízení (EU) 2021/1119, zahrnuje plán jednotný soubor reforem a investic. K dosažení environmentálních cílů přispívá více než 30 opatření. Opatření ke zmírňování změny klimatu zahrnují ekologickou daňovou reformu pro průmysl (zahrnutou v plánu pro oživení a odolnost (dále jen „RRP“)), zvýšení daně z nafty a reformy a investice do zachycování a ukládání uhlíku s cílem zlepšit regulační rámec a zvýšit využívání této technologie (zahrnuto v plánu RRP). Plán zahrnuje také opatření na dekarbonizaci dopravy (doporučení pro danou zemi z roku 2019 týkající se dopravy), a to pro silniční i leteckou dopravu. Opatření týkající se přechodu na oběhové hospodářství (doporučení pro danou zemi z let 2022 a 2023) zahrnují nový akční plán pro plastový odpad, rozšířenou odpovědnost výrobce za obaly a plasty na jedno použití. Opatření v oblasti prevence a omezování znečištění zahrnují reformy zaměřené na zvýšení regulace biocidních chemických látek, pesticidů a per- a polyfluorovaných alkylových sloučenin. Doplňují je opatření k řešení emisí ze zemědělství (doporučení pro danou zemi z roku 2024 týkající se environmentální politiky a řízení zdrojů). Patří mezi ně dohoda o zeleném Dánsku s daňovou reformou pro ekvivalenty CO2 v zemědělství, jakož i investice do přeměny půdy na přírodní oblasti a zlepšení zemědělských postupů (některé z nich jsou zahrnuty v RRP). Spolu s aktualizovaným plánem pro mořské prostředí přispívají tato opatření k ochraně a obnově biologické rozmanitosti a ekosystémů. Plán obsahuje devět opatření na podporu digitální transformace (doporučení pro danou zemi z let 2020, 2021, 2022 a 2023 týkající se rozpočtového rámce a správy fiskálních záležitostí). Patří k nim strategie digitalizace zahrnující 61 iniciativ (obsažených v RRP), investice do digitalizace veřejných služeb a rozvoje pokročilých technologií pro veřejný sektor, podpora digitální transformace podniků (některé obsažené v RRP a jiné podporované z fondů soudržnosti) a investice do zlepšení širokopásmového pokrytí (obsažené v RRP).

(24)

Pokud jde o společnou prioritu, jíž je sociální a hospodářská odolnost, včetně evropského pilíře sociálních práv, zahrnuje plán více než 40 iniciativ. Hlavními prioritami plánu v této oblasti jsou podpora dánských podniků a zaměstnanosti. Opatření na podporu podniků (doporučení pro danou zemi z roku 2019 týkající se výzkumu a inovací) zahrnují výrazné navýšení prostředků na podporu podniků, balíček pro podnikání a reformy na zvýšení daňového odpočtu na výzkum a inovace (zahrnuto v RRP). Plán se výrazně zaměřuje na politiky na podporu zaměstnanosti, včetně reformy daně z příjmu fyzických osob, několika změn v systému pomoci, trvalého zavedení práva na podporu vzdělávání ve výši 110 % podpory v nezaměstnanosti, jakož i reforem zaměřených na zlepšení přístupu k mezinárodní pracovní síle. Plán dále zahrnuje řadu iniciativ týkajících se rovných příležitostí a přístupu na trh práce. Opatření v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (doporučení pro danou zemi z roku 2019) zahrnují reformy v oblasti základního a vysokoškolského vzdělávání a investice do zlepšení odborného vzdělávání a přípravy, jakož i vzdělávání dospělých, zejména pro účely ekologické transformace (zahrnuto v RRP) (doporučení pro danou zemi z roku 2023 týkající se oblasti dovedností). Plán zahrnuje řadu iniciativ týkajících se spravedlivých pracovních podmínek, jako jsou reformy zaměřené na zlepšení pracovního prostředí. Plán zahrnuje řadu iniciativ v oblasti sociální ochrany a začleňování, včetně reformy zákona o dětech, která má zvýšit práva dětí, zjednodušení systému nemocenských dávek a trvalého rozšíření karty sociálních výjimek od roku 2025. V oblasti zdravotní péče (doporučení pro danou zemi z roku 2020) plán zahrnuje reformu místního systému zdravotní péče s cílem lépe rozdělit zdravotnický personál a zdroje po celém Dánsku, investice do psychiatrie, neodkladné péče a nemocniční infrastruktury. To je doplněno reformou sektoru dlouhodobé péče a školením pracovníků, kteří se starají o osoby se zdravotním postižením. Opatření v oblasti bydlení (doporučení pro danou zemi z let 2022 a 2023) zahrnují reformu daně z bydlení, která vstoupila v platnost v roce 2024, a investice do sociálního bydlení.

(25)

Pokud jde o společnou prioritu, jíž je energetická bezpečnost, zahrnuje plán jednotný soubor opatření, která všechna reagují na doporučení pro danou zemi týkající se energie z obnovitelných zdrojů, energetické infrastruktury a sítí, jež byla Dánsku adresována v letech 2022 a 2023. Opatření na zvýšení dostupnosti a využívání ekologického vytápění zahrnují investice do urychlení zavádění dálkového vytápění a pobídky pro domácnosti k přechodu z plynového vytápění na ekologické vytápění (zahrnuto v RRP). V oblasti nízkouhlíkových a udržitelných paliv plán zahrnuje investice do vybudování kapacity elektrolyzérů o výkonu 4–6 GW do roku 2030, investice do technologií Power-to-X podporované z fondů REACT-EU a Fondu pro spravedlivou transformaci a dva významné projekty společného evropského zájmu v oblasti vodíku. Opatření ke zvýšení výroby energie z obnovitelných zdrojů zahrnují reformy k urychlení vydávání povolení prostřednictvím vnitrostátní pracovní skupiny pro energetickou krizi (zahrnuto v RRP), jakož i investice do čtyřnásobného zvýšení výroby energie z obnovitelných zdrojů na pevnině do roku 2030, ke zvýšení výroby větrné energie na moři, včetně dvou energetických ostrovů. Tato opatření jsou doplněna opatřeními na posílení odolnosti elektrizační soustavy, jako je rozšíření sítě a aktualizovaný rámec pro společnosti provozující elektrizační soustavu. Opatření k diverzifikaci zdrojů dodávek, která zahrnují snížení závislosti na fosilních palivech ze zemí mimo Unii, zahrnují investice do dočasného zvýšení těžby plynu z dánských polí v Severním moři a zvýšení produkce bioplynu.

(26)

Pokud jde o společnou prioritu, jíž jsou obranné schopnosti, zahrnuje plán desetiletou rámcovou dohodu o dánské obraně na období 2024–2033, která zvyšuje výdaje na obranu o 190 miliard dánských korun v daném období (což odpovídá v průměru 0,7 % HDP v roce 2023 ročně). Kromě toho Dánsko vyčlenilo na vojenskou podporu Ukrajiny v letech 2023 až 2028 více než 60 miliard dánských korun. Celkově se očekává, že od roku 2023 do konce platnosti rámcové dohody budou roční výdaje na obranu vyšší než 2 % HDP.

(27)

Plán obsahuje informace o soudržnosti a v příslušných případech též komplementaritě s fondy politiky soudržnosti a s plánem pro oživení a odolnost Dánska. V plánu je uvedena řada opatření, která jsou zahrnuta v RRP a která přispívají k zelené a digitální transformaci. Plán rovněž zmiňuje opatření financovaná ze strukturálních fondů a přidává některé kontextové informace o vzájemném působení fondů politiky soudržnosti s vnitrostátními politikami zaměřenými na společné priority EU a doporučení pro danou zemi.

(28)

Cílem plánu je přispět ke splnění potřeb Dánska v oblasti veřejných investic souvisejících se společnými prioritami EU. Pokud jde o spravedlivou ekologickou a digitální transformaci, investiční potřeby Dánska souvisejí s jeho závazkem snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o 70 % oproti úrovni z roku 1990 a do roku 2045 dosáhnout klimatické neutrality. Plán rovněž zmiňuje investiční potřeby související s umělou inteligencí, digitálními dovednostmi a digitalizací podniků. Pokud jde o sociální a ekonomickou odolnost, souvisejí investiční potřeby s demografickými změnami, zvyšováním zaměstnanosti a dovedností a také s poskytováním veřejných služeb v oblasti sociálního zabezpečení. Investiční potřeby související s energetickou bezpečností se týkají postupného ukončování využívání plynu, nezávislosti na ruském plynu a rámce pro nové technologie, jako je Power-to-X. V oblasti obrany plán zahrnuje zvýšení výdajů na obranu na více než 2 % HDP v souladu se závazky vůči NATO. Tabulka investičních potřeb je doplněna rozsáhlým seznamem opatření zaměřených na společné priority.

(29)

Celkově Komise zastává názor, že plán Dánska splňuje požadavky nařízení (EU) 2024/1263.

(30)

Rada vítá střednědobý fiskálně-strukturální plán Dánska a má za to, že jeho plné provedení by přispělo k zajištění zdravých veřejných financí a k podpoře udržitelnosti veřejného dluhu, jakož i udržitelného a inkluzivního růstu.

(31)

Rada bere na vědomí posouzení plánu ze strany Komise. Vyzývá ji však, aby posouzení budoucích plánů předložila v samostatném dokumentu, mimo doporučení Komise pro doporučení Rady.

(32)

Rada bere na vědomí posouzení Komise týkající se dráhy čistých výdajů a hlavních makroekonomických předpokladů v plánu, a to i ve vztahu k předběžným pokynům Komise, jakož i dopadů dráhy čistých výdajů plánu na schodek veřejných financí a veřejný dluh. Bere na vědomí posouzení Komise, že makroekonomické a fiskální předpoklady, ačkoli se v některých případech liší od jejích předpokladů, a to i pokud jde o zohlednění aktualizovaných makroekonomických a fiskálních dat, jsou celkově řádně odůvodněny a podloženy řádnými ekonomickými argumenty. Rada bere na vědomí obecnou fiskální strategii plánu a rizika spojená s výhledem, která by mohla ovlivnit naplnění makroekonomického scénáře a výchozích předpokladů a realizaci dráhy čistých výdajů plánu. Vítá zejména skutečnost, že plán byl projednán v parlamentu. Rada rovněž konstatuje, že geopolitická rizika mohou vyvíjet tlak na výdaje na obranu.

(33)

Rada očekává, že bude Dánsko připraveno svou fiskální strategii podle potřeby upravit, aby byla zajištěna realizace dráhy čistých výdajů. Je odhodlána pozorně sledovat hospodářský a fiskální vývoj, včetně vývoje, z něhož scénář plánu vychází.

(34)

Rada má za to, že před příštím kolem fiskálního dohledu jsou zapotřebí další jednání s cílem dospět ke společnému porozumění, pokud jde o důsledky kumulativního tempa růstu čistých výdajů pro roční dohled.

(35)

Rada bere na vědomí popis Komise týkající se reforem a investičních potřeb a záměrů reagujících na hlavní výzvy zjištěné v kontextu evropského semestru a zdůrazňuje, že je důležité zajistit realizaci těchto reforem a investic. Na základě zpráv předložených Komisí Rada tyto reformy a investice posoudí a v rámci evropského semestru bude sledovat jejich provádění.

(36)

Rada se zájmem očekává roční zprávy Dánska o pokroku, které budou obsahovat zejména informace o pokroku při plnění dráhy čistých výdajů stanovené Radou a provádění širších reforem a investic v rámci evropského semestru.

(37)

V souladu s článkem 17 nařízení (EU) 2024/1263 by Rada měla doporučit Dánsku dráhu čistých výdajů stanovenou v plánu,

1.