(1)

Komise a vysoký představitel přijali společné sdělení o Strategii evropské hospodářské bezpečnosti (1) (dále jen „strategie“) s cílem zavést komplexní a strategický přístup k hospodářské bezpečnosti.

(2)

Unie patří i nadále k nejatraktivnějším destinacím a partnerům pro globální společnosti (2) a k hlavním zdrojům odchozích investic. Unie zůstává odhodlána podporovat otevřené investiční prostředí. Strategie nicméně uznává, že s rostoucím „geopolitickým napětím a globální ekonomickou integrací, která je hlubší než kdykoli předtím, mohou některé ekonomické toky a činnosti představovat riziko pro naši bezpečnost“ a že „hluboké technologické změny přispívají k intenzitě této konkurence a komplikují hospodářské a bezpečnostní výzvy“.

(3)

Strategie identifikuje řadu složitých výzev pro hospodářskou bezpečnost Unie a jejích členských států a zohledňuje skutečnost, že tyto výzvy se dotýkají všech cílů v oblasti obchodu, technologií a bezpečnosti a vyžadují integrovanou politickou reakci. Řešení rizik pro hospodářskou bezpečnost pomůže zajistit, aby si Unie udržela svou úlohu technologického lídra a byla schopna prosazovat a bránit své zájmy, reagovat na geopolitické tlaky a odolávat hospodářským otřesům. Strategie se zaměřuje na identifikaci, posouzení a řízení rizik ve čtyřech kategoriích: odolnost dodavatelských řetězců, rizika pro fyzickou a kybernetickou bezpečnost kritické infrastruktury, rizika pro bezpečnost technologií a rizika úniku technologií a zneužití hospodářských závislostí nebo hospodářského nátlaku.

(4)

Rizika způsobená únikem technologií budou pravděpodobně obzvláště naléhavá v případě úzkého souboru technologických vylepšení, která mohou posílit vojenské a zpravodajské schopnosti aktérů, kteří je mohou využít k narušení mezinárodního míru a bezpečnosti. Kapitál, odborné znalosti a vědomosti Unie by takovému úniku neměly přispívat, a to ani v souvislosti s odchozími investicemi z Unie.

(5)

Na pomoc s posuzováním rizik úniku technologií spojených s odchozími investicemi zřídila Komise v červenci 2023 specializovanou Expertní skupinu pro odchozí investice složenou z odborníků Komise a členských států (dále jen „expertní skupina“) (3), která zkoumá otázky spojené s rizikem záměrného nebo neúmyslného úniku kritických technologií a know-how z Unie do třetích zemí v souvislosti s odchozími investicemi.

(6)

Komise současně v doporučení (EU) 2023/2113 (4) o kritických technologických oblastech určila deset technologických oblastí za účelem dalšího posouzení rizik s členskými státy. V návaznosti na toto doporučení zahájila Komise s členskými státy hloubková kolektivní posouzení rizik některých technologických oblastí, jež jsou v něm určeny. Výsledky těchto posouzení budou podkladem pro přístup Unie k odchozím investicím, který by se mohl v návaznosti na lepší chápání rizik dále vyvíjet.

(7)

Z práce expertní skupiny se potvrdilo, že členské státy v současné době systematicky neshromažďují údaje o jednotlivých odchozích investičních transakcích a nepřezkoumávají tyto investice tak, aby bylo možné identifikovat nebo posoudit bezpečnostní rizika. Proto by mělo být prioritou, aby členské státy odstraňovaly stávající mezery ve znalostech pomocí systematického přezkumu odchozích investic Unie, aby bylo možné vést informovanou a fakty podloženou diskusi o možnostech politiky.

(8)

Určení rozsahu potenciálních obav týkajících se odchozích investic není snadné z několika důvodů. V první řadě je výzvou porozumět rozsahu a povaze odchozích investic Unie, shromáždit relevantní údaje a důkazy a posoudit, zda vytvářejí nebo zhoršují jasně identifikovatelná kolektivní rizika pro hospodářskou bezpečnost. K řešení těchto výzev je nutné získat přehled o příslušných jednotlivých transakcích, technologiích a know-how s nimi spojenými a v relevantních případech provést analýzu údajů a investičních trendů v tomto odvětví. Přezkum jednotlivých transakcí by měl členským státům a Komisi poskytnout potřebné informace o odchozích investicích v úzkém okruhu technologických oblastí.

(9)

Na základě shromážděných informací by Unie a její členské státy měly posoudit, zda jsou s odchozími investicemi spojena nějaká rizika pro hospodářskou bezpečnost, a určit případné mezery ve stávajících politikách EU, a to i pokud jde o kontroly obchodu a investic zaměřené na identifikaci a zmírňování těchto bezpečnostních rizik. To by mělo pomoci určit, zda je v určitých technologických oblastech nezbytné získat hlubší přehled, a přispět k navržení přiměřených a cílených reakcí ke zmírnění zjištěných rizik, a to prostřednictvím buď stávajících nástrojů, nebo nových nástrojů na vnitrostátní úrovni nebo na úrovni Unie.

(10)

Komise výše popsaný proces zahájila začátkem tohoto roku zveřejněním bílé knihy o odchozích investicích (5), která popisuje počáteční práci Unie týkající se tohoto tématu. Cílem bílé knihy bylo vyzvat zúčastněné strany, aby předložily připomínky, které Komisi v úzké spolupráci s členskými státy pomohou vymezit oblast působnosti případného doporučení Komise o odchozích investicích.

(11)

Na podporu bílé knihy byla zorganizována veřejná konzultace, jejímž cílem bylo získat strukturované podněty a reakce související s přístupem, který vyjadřuje (6). Respondenti v rámci této konzultace se shodli na tom, že je třeba posoudit potenciální rizika spojená s odchozími investicemi. Komise proto tímto doporučením pokračuje v postupném přístupu a stanoví společný rozsah působnosti, který umožní strukturovat přezkum a posouzení rizik, přičemž o podrobnostech jeho provádění rozhodnou členské státy individuálně podle své specifické situace.

(12)

Pokud jde o technologické oblasti uvedené v doporučení (EU) 2023/2113, a vzhledem k práci s expertní skupinou, odpovědím z veřejné konzultace a související administrativní zátěži pro členské státy a podniky by se přezkum a posouzení rizik členskými státy měly zaměřit na pokročilé polovodiče, umělou inteligenci a kvantové technologie, jelikož byly označeny jako technologie, které mohou představovat nejvýznamnější riziko úniku technologií prostřednictvím odchozích investic.

(13)

Pokud jde o druh odchozích investičních transakcí, přezkum by měl zahrnovat širokou škálu transakcí, přičemž by měly být vyloučeny transakce, u nichž je nepravděpodobné, že umožňují nebo usnadňují vývoj nebo převod kritických technologií nebo know-how.

(14)

Pokud jde o zeměpisné pokrytí, přezkum by měl být „neutrální z hlediska zemí“ a neměl by a priori vylučovat určité destinace. Členské státy však mohou stanovit priority svých přezkumných činností na základě rizikových profilů jednotlivých zemí. Rizikové profily by měly být koordinovány s ostatními členskými státy a Komisí a v relevantních případech by měly zahrnovat chování dotčené země v minulosti, včetně porušení Charty OSN.

(15)

Přezkum provedený na základě tohoto doporučení by měl rovněž stanovit, zda odchozí investice z Unie do třetích zemí urychlují nebo stimulují úspěšný vývoj kritických technologií v zemích, které by mohly tyto technologie využívat k tomu, aby dokázaly odolat bezpečnostním kapacitám Unie, jejích členských států a dalších zemí nebo je předstihnout anebo aby narušovaly mezinárodní mír a bezpečnost.

(16)

Výsledek posouzení rizik, které mají za podpory Komise provést členské státy, by měl umožnit společné chápání rizik v rámci expertní skupiny. Diskuse v expertní skupině budou užitečným referenčním bodem pro jakákoli další politická rozhodnutí a pomohou určit, zda jsou případně potřeba zmírňující opatření. Komise a členské státy zajistí, aby citlivé informace byly bezpečně sdíleny, ukládány a v případě potřeby utajovány, aby byla zaručena nezbytná úroveň ochrany.

(17)

Tímto doporučením není dotčen výsledek těchto posouzení rizik ani potřeba přijmout opatření zaměřená na zmírnění potenciálních rizik. Z těchto posouzení budou vycházet všechny případné následné návrhy zmírňujících opatření na ochranu hospodářské bezpečnosti. Veškeré politické reakce by měly být přiměřené a přesně cílené tak, aby řešily rizika zjištěná u každého typu odchozí investice nebo činnosti a každé kritické technologické oblasti.

(18)

Komise vybízí členské státy, aby v rámci přezkumu konzultovaly s příslušnými zúčastněnými stranami, včetně podniků, akademické obce a občanské společnosti, aby tím získaly úplný obraz o investičním prostředí a možných rizicích a aby mohly jednat v zájmu občanů a podniků Unie.

(19)

Přezkum a posouzení rizik uvedené v tomto doporučení představují časově omezené postupy, jejichž účelem je pomoci při formulaci vhodné politické reakce,