(1)

Vztahy mezi Unií a Egyptskou arabskou republikou (dále jen „Egypt“) se rozvíjejí v rámci Evropsko-středomořské dohody zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Egyptskou arabskou republikou na straně druhé (2) (dále jen „dohoda o přidružení“), která je v platnosti od roku 2004. Unie a Egypt přijaly na devátém zasedání Rady přidružení EU–Egypt, zřízené dohodou o přidružení, konaném dne 19. června 2022 nejnovější priority partnerství EU a Egypta (2021–2027) (dále jen „priority partnerství“). Priority partnerství znovu potvrzují společný cíl řešit společné výzvy, jimž Unie a Egypt čelí, prosazovat společné zájmy a zaručit dlouhodobou stabilitu a udržitelný rozvoj na obou stranách Středozemního moře. Základem priorit partnerství je i nadále společné odhodlání prosazovat univerzální hodnoty demokracie a právního státu a dodržování lidských práv, což se rovněž odráží ve víceletém orientačním programu pro vztahy mezi EU a Egyptem na období 2021–2027 (dále jen „VOP EU–Egypt“).

(2)

Priority partnerství odrážejí společný závazek Unie a Egypta posílit spolupráci na podporu egyptské „Strategie pro udržitelný rozvoj – vize 2030“ a odhodlání Unie jednat na základě nových podnětů k posílení partnerství se zeměmi jižního sousedství. Unie v závěrech ze zasedání Evropské rady konaného ve dnech 10. a 11. prosince 2020 konkrétně uvedla jako strategickou prioritu demokratické, stabilnější, ekologičtější a lépe prosperující jižní sousedství. Agenda EU pro Středomoří a její hospodářský a investiční plán pro jižní sousedy stanovené ve společném sdělení Komise a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 9. února 2021 nazvaném „Obnovené partnerství se zeměmi jižního sousedství: nová agenda pro Středomoří“ představuje cíle Unie dosáhnout dlouhodobého a udržitelného socioekonomického oživení a odolnosti a pokročit v souběžné ekologické a digitální transformaci v daném regionu.

(3)

Dne 17. března 2024 se Egypt a Unie společně rozhodly, že v zájmu posílení společné stability, míru a prosperity dále zlepší své vztahy a vytvoří strategické a komplexní partnerství založené na hodnotách rovnosti, vzájemného respektu a důvěry.

(4)

V souladu s prioritami partnerství jsou Unie a Egypt odhodlány zajistit odpovědnost, právní stát, plné dodržování lidských práv a základních svobod, jakož i podporu demokracie, rovnosti žen a mužů a rovných příležitostí jako ústavních práv všech svých občanů. Tyto závazky přispívají k rozvoji partnerství a k udržitelnému sociálnímu a hospodářskému rozvoji, řádné veřejné správě a socioekonomické stabilitě Egypta. Intenzivnější a konstruktivní spolupráce mezi Unií a Egyptem v posledním období otevřela cestu ke smysluplnějšímu dialogu o otázkách souvisejících s lidskými právy. V rámci dohody o přidružení poskytují podvýbor pro politické záležitosti, lidská práva a demokracii – mezinárodní a regionální záležitosti a výbor pro přidružení institucionální platformy pro výměnu názorů na řadu otázek lidských práv, ve které by Unie chtěla pokračovat a na níž by chtěla stavět. Trvalé budoucí zlepšení situace v oblasti lidských práv v Egyptě v klíčových oblastech souvisejících s občanskými, politickými, hospodářskými a sociálními právy a základními svobodami, jimiž se oba partneři pravidelně zabývají na dvoustranných a mezinárodních fórech, bude mít pozitivní dopad na vztahy mezi Unií a Egyptem.

(5)

Pomoc Egyptu je financována zejména prostřednictvím Nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa (NDICI – Globální Evropa), zřízeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/947 (3). Orientační příděl Unie pro Egypt v rámci nástroje NDICI – Globální Evropa na první období (2021–2024) VOP EU–Egypt činil 240 milionů EUR. Tato částka doplňuje stávající portfolio spolupráce ve výši 1,3 miliardy EUR a další rozpočtovou podporu a mimořádná opatření v reakci na pandemii COVID-19 a útočnou válku Ruska proti Ukrajině ve výši 307 milionů EUR. Priority partnerství na období 2021–2027 jsou stanoveny ve VOP EU–Egypt, který byl vypracován v úzké spolupráci se všemi příslušnými zúčastněnými stranami a zahrnuje tři obecné oblasti: i) udržitelný rozvoj moderního hospodářství a sociální oblasti; ii) partnerství v oblasti zahraniční politiky a iii) posilování stability. NDICI – Globální Evropa nahrazuje evropský nástroj sousedství, v jehož rámci byla pro Egypt na období 2014–2020 k dispozici dvoustranná pomoc Unie ve výši 756 milionů EUR.

(6)

Unie uznává klíčový význam Egypta pro regionální bezpečnost a stabilitu a má velký zájem na tom, aby se zabránilo krátkodobé hospodářské nestabilitě v Egyptě, která by mohla mít širší důsledky a negativní dopad na geopolitickou situaci. Terorismus, organizovaná trestná činnost, jako je obchodování s lidmi, nelegální migrace, dezinformace a konflikty představují společné hrozby pro naši bezpečnost a sociální strukturu národů na obou stranách Středozemního moře. Unie uznává přínos Egypta k řešení těchto otázek. Jednou z nejnaléhavějších výzev, jimž země na obou stranách Středozemního moře čelí, je rovněž energetická bezpečnost. Energetická spolupráce mezi Unií a Egyptem by mohla nejen nabídnout regionu zdroj hospodářské prosperity, ale diverzifikací dodávek energie a podporou regionální spolupráce by mohla rovněž posílit energetickou bezpečnost. Jak je zdůrazněno v prioritách partnerství, Unie a Egypt mají proto společný zájem na posílení spolupráce, a to v plném souladu s mezinárodním právem, včetně lidských práv a mezinárodního humanitárního práva, a na prosazování společných zájmů a řešení společných problémů.

(7)

Unie připomíná globální a regionální geopolitické výzvy, jako je humanitární krize v Gaze, jež vznikla v důsledku teroristických útoků Hamásu v Izraeli dne 7. října 2023, stupňující se napětí v oblasti Afrického rohu a bezpečnost plavby v Rudém moři, jakož i migrační tlak způsobený konfliktem v Súdánu, nejistota v Sýrii, nestabilita v Libyi či úloha Egypta jako hostitele velkého počtu uprchlíků a migrantů, a strategický význam Egypta jako největší země v regionu a pilíře stability pro celý Blízký východ a zahájila strategické a komplexní partnerství s Egyptem, jak je uvedeno ve společném prohlášení Unie a Egypta podepsaném v Káhiře dne 17. března 2024 (dále jen „společné prohlášení“).

(8)

Cílem strategického a komplexního partnerství s Egyptem je povýšit politické vztahy mezi Unií a Egyptem na strategické partnerství a umožnit Egyptu plnit jeho klíčovou úlohu spočívající v zajišťování stability v regionu, na Blízkém východě a v severní Africe. Toto partnerství má přispět k podpoře makroekonomické odolnosti Egypta a umožnit provádění ambiciózních socioekonomických reforem způsobem, který doplňuje a posiluje reformní proces plánovaný v rámci programu Mezinárodního měnového fondu (MMF) pro Egypt. Jak je uvedeno ve společném prohlášení, strategické a komplexní partnerství se bude zabývat širokým souborem politických opatření seskupených do šesti intervenčních pilířů: politické vztahy, hospodářská stabilita, investice a obchod, migrace, spolupráce v oblasti bezpečnosti a prosazování práva, demografie a lidský kapitál. Strategické a komplexní partnerství by mělo být rozvíjeno v souladu s iniciativami na úrovni Unie a členských států.

(9)

Strategické a komplexní partnerství je podpořeno finančním balíčkem v hodnotě 7,4 miliardy EUR sestávajícím z krátkodobé a dlouhodobé podpory programu makrofiskálních a sociálně-ekonomických reforem, jakož i zvýšenými částkami na podporu investic v Egyptě a cílenou podporou provádění různých strategických priorit, které zahrnují mimo jiné obnovitelné zdroje energie a migraci. Součástí podpůrného balíčku je balíček makrofinanční pomoci Unie ve výši až 5 miliard EUR ve formě úvěrů, který se skládá ze dvou operací makrofinanční pomoci, z krátkodobé operace v maximální výši 1 miliardy EUR a ze střednědobé operace v maximální výši 4 miliardy EUR. Tento finanční balíček rovněž zahrnuje finanční nástroje, jako jsou záruky a nástroje kombinování zdrojů financování, zaměřené na mobilizaci veřejných a soukromých investic s cílem generovat významné nové investice s pozitivními hospodářskými dopady, z nichž mohou mít prospěch všichni Egypťané. To bude doplněno o programy na podporu konkrétních priorit v rámci strategického a komplexního partnerství prostřednictvím jednotlivých projektů a technické pomoci prováděných v rámci nástroje NDICI - Globální Evropa.

(10)

Makrofiskální situace Egypta se potýkala se značnými problémy a v posledních měsících se výrazně zhoršila, neboť zesílily vnější tlaky a veřejný dluh se dále zvýšil, přičemž značná rizika nepříznivého vývoje hospodářského výhledu přetrvávají. Důsledky útočné války Ruska proti Ukrajině a geopolitické napětí a konflikty na Blízkém východě vedly k dlouhodobému odlivu kapitálu a nižšímu přílivu zahraničních měn, zejména kvůli prudkému poklesu výnosů z cestovního ruchu, ze Suezského průplavu a z produkce zemního plynu v souvislosti se ztrátou důvěry zahraničních investorů. To je obzvláště problematické v souvislosti s obtížnou fiskální situací Egypta, která se vyznačuje stálými fiskálními schodky a vysokým a rostoucím poměrem dluhu k HDP. I za této obtížné vnější situace byl Egypt v roce 2024 schopen provádět reformy v zájmu udržení své makroekonomické stability, mj. sjednotil směnné kurzy a pokročil ve zpřísňování měnové politiky.

(11)

Hospodářskou a finanční situaci Egypta podpořily od roku 2016 finanční prostředky vyplacené z několika programů MMF. Patří mezi ně rozšířená tříletá finanční facilita ve výši 12 miliard USD přijatá v roce 2016, mimořádná finanční pomoc v rámci nástroje rychlého financování ve výši 2,8 miliardy USD přijatá v roce 2020, jednoletá dohoda o pohotovostním úvěru ve výši 5,2 miliardy USD přijatá v roce 2020 a čtyřletá rozšířená finanční facilita ve výši 3 miliard USD přijatá v roce 2022 a navýšená na 8 miliard USD v roce 2024. Egypt během první části své spolupráce s MMF v letech 2016–2021 vynaložil značné reformní úsilí. Reformy zahrnovaly výraznou devalvaci měny doprovázenou reformami měnové politiky zaměřenými na inflační cílové pásmo. Reforma dotací pohonných hmot byla spojena s významným posílením systému cílených sociálních transferů. Řízení veřejných financí bylo posíleno vypracováním střednědobých strategií řízení příjmů a dluhu. Egyptské orgány rovněž začaly zlepšovat správu a řízení státních podniků.

(12)

Po přijetí navazujícího programu MMF v prosinci 2022 byl pokrok v reformách méně patrný, ačkoli Egypt provedl kroky k zajištění rovných podmínek mezi veřejnými a soukromými společnostmi prostřednictvím zákona o zrušení daňových zvýhodnění státem vlastněných podniků, i když s výjimkami na základě národní bezpečnosti, a přijetím politiky státního vlastnictví, jejímž cílem je snížit přítomnost státu v hospodářství, která je i nadále rozsáhlá a narušuje hospodářskou situaci, a to navzdory nedávnému omezenému pokroku a vyjasnění důvodů pokračujícího zapojení státu v některých strategických odvětvích. Egypt však nesplnil svůj závazek zajistit v roce 2023 trvalou flexibilitu měny, což vedlo k převážně stabilnímu oficiálnímu směnnému kurzu a významnému paralelnímu měnovému trhu s výrazně oslabeným a vysoce volatilním směnným kurzem. Tato roztříštěnost silně zatěžovala zahraniční investice a domácí podnikatelskou činnost.

(13)

Egypt na začátku roku 2024 obnovil jednání s MMF a dne 6. března 2024 dosáhl dohody na úrovni pracovních útvarů o přepracovaném programu rozšířené finanční facility navýšené na 8 miliard USD. Nový program byl přijat rozhodnutím Výkonné rady MMF dne 29. března 2024 a zaměřuje se na tyto oblasti: i) důvěryhodná flexibilita směnných kurzů; ii) udržitelné zpřísnění měnové politiky; iii) fiskální konsolidace za účelem zachování udržitelnosti dluhu; iv) nový rámec pro omezení výdajů na infrastrukturu; v) zajištění odpovídající úrovně sociálních výdajů na ochranu zranitelných skupin, včetně zvýšených životních nákladů a cen energií, a vi) provádění politiky státního vlastnictví a reforem k zajištění rovných podmínek s cílem podpořit rozvoj soukromého sektoru v hospodářství. Spolu s podpisem dohody na úrovni pracovních útvarů Egypt rovněž schválil flexibilitu směnného kurzu a zvýšil klíčovou základní úrokovou sazbu o značných 600 bazických bodů v souladu s prioritami programu MMF. V prosinci 2024 bylo dosaženo dohody na úrovni pracovních útvarů o čtvrtém přezkumu egyptského programu hospodářských reforem a Výkonná rada MMF přezkum dokončila v březnu 2025.

(14)

Vzhledem ke zhoršující se hospodářské situaci a značnému riziku nepříznivého vývoje v souvislosti se současnými vnějšími otřesy požádal Egypt dne 12. března 2024 Unii o doplňkovou makrofinanční pomoc.

(15)

Jelikož Egypt je země, na kterou se vztahuje evropská politika sousedství, je třeba ji považovat za způsobilou pro získání makrofinanční pomoci Unie.

(16)

Makrofinanční pomoc Unie by měla být výjimečným nástrojem, který platební bilanci podpoří formou, jež není účelově vázaná a jejímž cílem je řešit potřeby Egypta, které má ohledně okamžité finanční pomoci ze zahraničí. Tato pomoc by měla podpořit provádění politického programu, jehož součástí jsou silná okamžitá korekční opatření a opatření strukturálních reforem, která mají zlepšit situaci platební bilance Egypta.

(17)

Vzhledem k tomu, že v platební bilanci Egypta přetrvává výrazný zbytkový deficit vnějšího financování přesahující výši prostředků poskytnutých MMF a jinými multilaterálními institucemi a regionálními partnery, je poskytnutí makrofinanční pomoci Egyptu ze strany Unie za stávajících výjimečných okolností považováno za vhodnou reakci na žádost Egypta o podporu hospodářské stabilizace Egypta ve spojení s programem MMF. Balíček makrofinanční pomoci Unie ve výši 5 miliard EUR, včetně makrofinanční pomoci ve výši až 4 miliard EUR v rámci tohoto rozhodnutí, má podpořit hospodářskou stabilizaci Egypta a jeho program strukturálních reforem a doplnit zdroje, které jsou k dispozici v rámci programu MMF. První část balíčku, úvěr v rámci makrofinanční pomoci ve výši 1 miliardy EUR, byla vyplacena v prosinci 2024 po kladném posouzení ze strany Komise.

(18)

Makrofinanční pomoc Unie by měla Egypt podpořit při obnovení udržitelného stavu, pokud jde o jeho potřebu finančních prostředků ze zahraničí, a tím přispět k jeho hospodářskému a sociálnímu rozvoji. Makrofinanční pomoc Unie poskytnutá Egyptu podpoří stabilitu a prosperitu v jejím sousedství, a mohla by tak rovněž přispět k růstu a hospodářské odolnosti Unie.

(19)

Stanovení výše makrofinanční pomoci Unie by mělo vycházet z úplného kvantitativního posouzení zbývajících potřeb financování Egypta z vnějších zdrojů a mělo by zohledňovat schopnost Egypta financovat se z vlastních zdrojů, zejména z mezinárodních rezerv, které má k dispozici. Makrofinanční pomoc Unie je součástí společného mezinárodního úsilí a účinně doplňuje programy a zdroje poskytnuté MMF a Světovou bankou. Při určování výše pomoci by měly být zohledněny rovněž očekávané finanční příspěvky od multilaterálních dárců a nutnost zajistit spravedlivé rozložení zátěže mezi Unii a ostatní dárce, jakož i dosavadní použití jiných unijních nástrojů vnějšího financování v Egyptě a přidaná hodnota celkového zapojení Unie v Egyptě.

(20)

Komise by měla zajistit, aby makrofinanční pomoc Unie byla po právní i obsahové stránce v souladu s hlavními zásadami a cíli jednotlivých oblastí vnější činnosti, s opatřeními přijatými s ohledem na tyto oblasti a s dalšími příslušnými politikami Unie a hodnotami Unie, jako jsou demokracie, lidská práva a právní stát.

(21)

Makrofinanční pomoc Unie by měla podporovat vnější politiku Unie vůči Egyptu. Komise a Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ) by v průběhu operace makrofinanční pomoci měly úzce spolupracovat, aby se koordinovala vnější politika Unie a zajistila se její ucelenost.

(22)

Makrofinanční pomoc Unie by měla posilovat závazek Egypta upevňovat hodnoty sdílené s Unií, včetně demokracie, právního státu, řádné správy věcí veřejných, dodržování lidských práv, udržitelného rozvoje a snižování chudoby, jakož i jeho oddanost zásadám otevřeného a spravedlivého obchodu založeného na pravidlech.

(23)

Poskytnutí makrofinanční pomoci Unie Egyptu by mělo být podmíněno tím, že Egypt bude i nadále činit konkrétní, věrohodné a hmatatelné kroky k respektování účinných demokratických mechanismů, včetně parlamentního systému založeného na pluralitě politických stran, a zásad právního státu a že zaručí dodržování lidských práv. Specifické cíle makrofinanční pomoci Unie by měly navíc v Egyptě posílit účinnost, transparentnost a odpovědnost systémů řízení veřejných financí, řízení finančního sektoru a dohled nad ním a měly by prosazovat strukturální reformy zaměřené na podporu udržitelného růstu podporujícího začlenění, na vytváření důstojných pracovních příležitostí a fiskální konsolidaci. Komise a ESVČ by měly plnění uvedené nezbytné podmínky a dosahování těchto specifických cílů pravidelně sledovat.

(24)

Vazba makrofinanční pomoci Unie na průběžný program MMF pro vyplácení prostředků se silným makrofiskálním rámcem a důslednou analýzou udržitelnosti dluhu poskytuje ujištění ohledně schopnosti Egypta splácet. V zájmu zajištění účinné ochrany finančních zájmů Unie souvisejících s makrofinanční pomocí Unie by Egypt měl navíc přijmout vhodná opatření v oblasti prevence a potírání podvodů, korupce a jakýchkoli jiných nesrovnalostí týkajících se této pomoci. Zásadní význam má transparentní správa finančních prostředků přidělených v rámci makrofinanční pomoci Unie. Kromě toho by smlouva o úvěru, která má být uzavřena mezi Komisí a egyptskými orgány, měla obsahovat ustanovení, která zmocňují Evropský úřad pro boj proti podvodům k provádění vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, v souladu s ustanoveními a postupy stanovenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (4) a v nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 (5), Komisi a Účetní dvůr k provádění auditů a Úřad evropského veřejného žalobce k výkonu jeho pravomoci, pokud jde o poskytování makrofinanční pomoci Unie během období dostupnosti této pomoci a po jeho skončení.

(25)

Uvolněním makrofinanční pomoci Unie nejsou dotčeny pravomoci Evropského parlamentu a Rady jako rozpočtového orgánu.

(26)

Částky vytvořených rezerv potřebné pro poskytnutí makrofinanční pomoci ve formě úvěru by měly být v souladu s rozpočtovými prostředky stanovenými ve víceletém finančním rámci.

(27)

Makrofinanční pomoc Unie by měla být řízena Komisí. Komise by měla pravidelně informovat Evropský parlament a Radu o vývoji souvisejícím s touto makrofinanční pomocí a poskytovat jim příslušné dokumenty, aby mohly provádění tohoto rozhodnutí sledovat.

(28)

Výroční zpráva o provádění tohoto rozhodnutí by měla obsahovat informace o konkrétních, hmatatelných a věrohodných krocích, které Egypt učinil, aby zajistil respektování účinných demokratických mechanismů, včetně parlamentního systému založeného na pluralitě politických stran, a zásad právního státu a aby zaručil dodržování lidských práv.

(29)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto rozhodnutí by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (6).

(30)

Na makrofinanční pomoc Unie by se měly vztahovat podmínky v oblasti hospodářské politiky, jež budou stanoveny v memorandu o porozumění. V zájmu zajištění jednotných podmínek provádění a z důvodů účinnosti by Komise měla být zmocněna ke sjednání těchto podmínek s egyptskými orgány pod dohledem výboru složeného ze zástupců členských států v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011. Podle nařízení (EU) č. 182/2011 by se měl poradní postup obecně použít ve všech případech, kromě případů stanovených v uvedeném nařízení. Vzhledem k potenciálně významnému dopadu pomoci ve výši více než 90 milionů EUR je vhodné použít na operace přesahující tuto prahovou hodnotu přezkumný postup upravený nařízením (EU) č. 182/2011. Vzhledem k výši makrofinanční pomoci, kterou Unie Egyptu poskytne, by měl být pro přijetí memoranda o porozumění a pro jakékoli omezení, pozastavení či zrušení této pomoci použit tento přezkumný postup,

(31)

Jelikož cíle tohoto rozhodnutí, totiž řešení potřeb Egypta v oblasti vnějšího financování, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jej může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto rozhodnutí rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(32)

S cílem umožnit rychlé poskytnutí makrofinanční pomoci Egyptu by toto rozhodnutí mělo vstoupit v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie,