(1)

Podle čl. 56 odst. 1 nařízení (EU) 2023/1114 se kritéria, která jsou v čl. 43 odst. 1 uvedeného nařízení stanovena pro klasifikaci tokenů vázaných na aktiva jako významných tokenů vázaných na aktiva, použijí rovněž pro klasifikaci elektronických peněžních tokenů jako významných elektronických peněžních tokenů. Proto je nutné blíže vymezit kritéria uvedená v čl. 43 odst. 1 písm. e) a f) nařízení (EU) 2023/1114 rovněž v souvislosti s elektronickými peněžními tokeny.

(2)

Aby mohl Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) určit, zda jsou činnosti vydavatele tokenu vázaného na aktiva nebo elektronického peněžního tokenu významné v mezinárodním měřítku mimo Unii a zda mají být tokeny vázané na aktiva nebo elektronické peněžní tokeny nebo jejich vydavatelé považováni za propojené s finančním systémem, je nutné rozlišit hlavní a pomocné ukazatele pro takové určení. Hlavní ukazatele by měly zachycovat nejdůležitější prvky významných tokenů vázaných na aktiva nebo významných elektronických peněžních tokenů. Pomocné ukazatele by měly být zváženy, pokud posouzení hlavních ukazatelů orgánem EBA neumožňuje EBA průkazně určit, zda jsou kritéria uvedená v čl. 43 odst. 1 písm. e) a f) nařízení (EU) 2023/1114 splněna. Výsledek posouzení významnosti by měl podléhat celostnímu posouzení obou typů ukazatelů.

(3)

Pokud jde o posouzení kritéria významu činností vydavatele v mezinárodním měřítku mimo Unii, včetně používání tokenu vázaného na aktiva nebo elektronického peněžního tokenu pro platby a převody, jak je uvedeno v čl. 43 odst. 1 písm. e) nařízení (EU) 2023/1114, měl by EBA používat hlavní ukazatele týkající se přeshraničních činností mezi Unií a třetími zeměmi, objemu dotyčného tokenu a činností vydavatele na globální úrovni.

(4)

Přeshraniční transakce, zejména ty, které jsou spojeny s používáním tokenů jako prostředku směny, jsou transakcemi mezinárodního rozměru, které s největší pravděpodobností budou přinášet rizika pro finanční stabilitu, transmisní mechanismus měnové politiky a měnovou suverenitu Unie. Tyto transakce rovněž odrážejí mezinárodní činnost vydavatele tokenu vázaného na aktiva nebo elektronického peněžního tokenu v mezinárodním měřítku mimo Unii, pokud jde o jejich používání pro platby a převody. EBA by proto měl zvažovat význam tržního podílu hodnoty přeshraničních transakcí s tokenem vázaným na aktiva nebo elektronickým peněžním tokenem přicházejících do Unie a odcházejících z Unie a význam odhadovaného tržního podílu hodnoty takových transakcí, které jsou spojeny s používáním těchto tokenů jako prostředku směny. Ukazatel významu tržního podílu hodnoty přeshraničních transakcí s tokenem vázaným na aktiva nebo elektronickým peněžním tokenem by měl být dále rozdělen do dvou samostatných dílčích ukazatelů, které se budou zaměřovat na příchozí transakce a odchozí transakce, neboť účinky toho či onoho druhu transakce na finanční stabilitu a měnovou suverenitu se mohou lišit.

(5)

Aby byl zachycen nepřeshraniční aspekt významu činností vydavatele v mezinárodním měřítku, měl by orgán EBA rovněž zvažovat hlavní ukazatele týkající se globální tržní kapitalizace tokenu vázaného na aktiva nebo elektronického peněžního tokenu a globální tržní kapitalizace všech tokenů vázaných na aktiva a elektronických peněžních tokenů vydaných daným vydavatelem. Tržní kapitalizace tokenu v mezinárodním měřítku by měla být chápána tak, že zahrnuje stejný token vydaný mimo Unii, aby byla tato kapitalizace odlišena od tržní kapitalizace uvedené v čl. 43 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2023/1114.

(6)

Pokud jde o posouzení kritéria významnosti, co se týče propojenosti tokenů vázaných na aktiva nebo elektronických peněžních tokenů nebo jejich vydavatelů s finančním systémem, jak je uvedeno v čl. 43 odst. 1 písm. f) nařízení (EU) 2023/1114, měly by ukazatele zachycovat přímou a nepřímou propojenost tokenů a jejich vydavatelů s finančním systémem. Přímá i nepřímá propojenost by mohla vést k nákazám v obou směrech, tj. k šíření od vydavatelů tokenů vázaných na aktiva a elektronických peněžních tokenů do tradičního finančního systému a naopak. Z tohoto důvodu je nutné stanovit hlavní ukazatele významu podílu nedepozitních rezervních aktiv, která jsou finančními nástroji vydanými finančními institucemi, a významu podílu držby aktiv vydavatele ve vztahu k celkové nabídce konkrétních finančních nástrojů. Kromě toho by měly být stanoveny tyto pomocné ukazatele: vlastnická struktura vydavatele tokenu vázaného na aktiva nebo elektronického peněžního tokenu, koncentrace úschovy rezervních aktiv vydavatele a překrývání portfolia rezervních aktiv vydavatele s rezervními aktivy vydavatelů jiných tokenů vázaných na aktiva a jiných elektronických peněžních tokenů.

(7)

Posouzení významu podílu nedepozitních rezervních aktiv, která jsou finančními nástroji vydanými finančními institucemi, je klíčové pro posouzení propojenosti vydavatele s finančním systémem. Tento hlavní ukazatel by měl měřit přímá propojení s finančním sektorem prostřednictvím rezervy aktiv vydavatele. Potíže finančních institucí, jejichž finanční nástroje jsou zahrnuty do rezervních aktiv, by mohly ovlivnit hodnotu rezervních aktiv, která zajišťují pohledávky držitelů tokenu za vydavatelem pro účely zpětné výměny tokenu. Při posuzování uvedeného ukazatele by měl EBA zvažovat dílčí ukazatele podílu nedepozitních rezervních aktiv, která jsou finančními nástroji, podílu nedepozitních rezervních aktiv, která jsou deriváty, v případě tokenů vázaných na aktiva nebo podílu krytých dluhopisů v případě elektronických peněžních tokenů. Podíl nedepozitních rezervních aktiv, která jsou deriváty, a podíl krytých dluhopisů jsou nutné jako dílčí ukazatele, protože protistranami derivátů mohou být úvěrové instituce, a pokud by byly vyzvány k dodatkové úhradě marže, mohlo by to mít významné dopady na finanční systém, a nucený prodej krytých dluhopisů vydavatelem by zase mohl negativně ovlivnit likviditu úvěrových institucí.

(8)

Hlavní ukazatel významu podílu držby aktiv vydavatele tokenů vázaných na aktiva nebo elektronických peněžních tokenů ve vztahu k celkové nabídce konkrétních finančních nástrojů, včetně podílových jednotek subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů a státních dluhopisů, by měl zachycovat nepřímá propojení mezi vydavateli tokenů vázaných na aktiva a elektronických peněžních tokenů na jedné straně a finančním systémem na straně druhé. Tato nepřímá propojení by mohla mít dopad na tradiční finanční systém, zejména v případech, kdy je vydavatel tokenu vázaného na aktiva nebo elektronického peněžního tokenu nucen prodat držená aktiva pod cenou kvůli finančním potížím. Takový prodej by mohl srazit hodnotu uvedených aktiv a nepřímo ovlivnit finanční instituce tím, že by se snížila hodnota aktiv, která dané finanční instituce drží.

(9)

Vydavatelé tokenů vázaných na aktiva nebo elektronických peněžních tokenů mohou být propojeni s finančním systémem i prostřednictvím vlastnické struktury. Tento pomocný ukazatel by měl poskytovat úplný přehled možných účinků, jež by finanční potíže mohly mít na finanční systém, a to nejen čistě z hlediska rizika pro finanční stabilitu, ale také z hlediska reputačních rizik. Finanční potíže nebo kritické události u vydavatele tokenu vázaného na aktiva nebo elektronického peněžního tokenu by mohly mít významný dopad na instituce, které provozují jiné finanční činnosti, kvůli propojení s vydavatelem prostřednictvím vlastnické struktury. Při posuzování tohoto ukazatele by se EBA měl zaměřovat na to, zda má vydavatel rozptýlené, nebo koncentrované vlastnictví, zda jsou fyzické nebo právnické osoby s kvalifikovanou účastí finančními institucemi, a na složitost vlastnické struktury.

(10)

Další propojení mezi vydavatelem tokenu vázaného na aktiva nebo elektronického peněžního tokenu na jedné straně a finančním systémem na straně druhé může vzniknout koncentrací rezervních aktiv v malém počtu finančních institucí. Čím více jsou rezervní aktiva vydavatele diverzifikována, tím nižší je riziko potenciální nákazy a riziko pro finanční stabilitu ze strany vydavatele. Rozdělení rezervních aktiv v malém počtu finančních institucí nebo rozdělení, které aktiva silně koncentruje, je tak indikátorem větší propojenosti s finančním systémem. Vzhledem ke zvláštní relevanci propojenosti, která může vyplynout z koncentrace vkladů v úvěrových institucích, je vhodné v rámci pomocného ukazatele koncentrace rezervních aktiv vydavatele ve finančních institucích stanovit dva dílčí ukazatele. Jeden dílčí ukazatel by měl zachycovat koncentraci rezervních aktiv ve finančních institucích a druhý dílčí ukazatel by měl pokrývat pouze vklady v úvěrových institucích.

(11)

Je nutné zachytit mechanismy nákazy, které by se mohly spustit v případech, kdy různí vydavatelé tokenů vázaných na aktiva nebo elektronických peněžních tokenů drží podobná aktiva. Taková situace by mohla mít za následek, že finanční potíže a z nich vyplývající prodej u jednoho vydavatele by mohly mít negativní účinky na jiné vydavatele. Proto by měl být stanoven pomocný ukazatel překrývání portfolia rezervních aktiv vydavatele s rezervními aktivy jiných vydavatelů,

1)

„finanční institucí“:

2)

„příslušným obdobím“ období uvedené v čl. 43 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) 2023/1114 nebo období uvedené v čl. 43 odst. 2 písm. b) uvedeného nařízení.