(1)

Itálie předložila svůj návrh integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu dne 19. července 2023.

(2)

Článek 3 a příloha I nařízení (EU) 2018/1999 (dále jen „nařízení o správě“) stanoví prvky, které mají aktualizované integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu obsahovat. V prosinci 2022 přijala Komise pokyny pro členské státy týkající se procesu a rozsahu přípravy návrhu a konečné verze aktualizovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu (3). V pokynech byly určeny osvědčené postupy a popsány důsledky nedávného politického, právního a geopolitického vývoje v politikách v oblasti energetiky a klimatu.

(3)

V souvislosti s plánem REPowerEU (4) a v rámci cyklů evropského semestru 2022 a 2023 se Komise výrazně zaměřila na reformní a investiční potřeby členských států v oblasti energetiky a klimatu, aby urychlením ekologické a spravedlivé transformace posílila energetickou bezpečnost a cenovou dostupnost. To se odráží ve zprávách o Itálii 2022 a 2023 (5) a v doporučeních Rady Itálii (6). Nejnovější doporučení pro zemi by měly členské státy zohlednit v konečných verzích svých aktualizovaných integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu.

(4)

Doporučení Komise týkající se plnění vnitrostátních cílů podle nařízení o „sdílení úsilí“ (7) vycházejí z pravděpodobnosti, že členské státy dodrží cíle pro rok 2030, s přihlédnutím k pravidlům pro využívání flexibility podle uvedeného nařízení.

(5)

Cílem doporučení Komise týkajících se zachycování, využití a ukládání uhlíku (CCUS) je získat přehled o zamýšleném zavádění těchto technologií na vnitrostátní úrovni, včetně informací o ročních objemech CO2, u nichž se plánuje, že budou do roku 2030 zachyceny, v členění podle zdroje zachyceného CO2 pocházejícího ze zařízení, na něž se vztahuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (8), nebo z jiných zdrojů, jako jsou biogenní zdroje nebo zachycování přímo ze vzduchu; o plánované dopravní infrastruktuře pro CO2 a o případné vnitrostátní kapacitě pro ukládání CO2 a objemech vtláčení CO2, u nichž se plánuje, že budou v roce 2030 k dispozici.

(6)

Doporučení Komise týkající se výkonnosti podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/841 (o využívání půdy, změnách ve využívání půdy a lesnictví – dále jen „nařízení o LULUCF“) (9) se zabývají tím, jak členský stát naplňuje pravidlo nulového pasivního zůstatku na období 2021–2025 (období 1) a svůj vnitrostátní cíl pro období 2026–2030 (období 2) s přihlédnutím k pravidlům pro využívání flexibility stanoveným v uvedeném nařízení. Doporučení Komise rovněž zohledňují, že v období 1 budou případná překročení emisí podle nařízení o LULUCF automaticky převedena pod nařízení o „sdílení úsilí“.

(7)

Má-li adaptace na změnu klimatu náležitě podpořit dosažení cílů v oblasti energetiky a zmírňování změny klimatu, je nezbytné identifikovat potenciální nebezpečí, která jsou se změnou klimatu spojená, a analyzovat zranitelnost a rizika v oblasti klimatu, která mohou mít dopad na příslušné oblasti, obyvatelstvo a odvětví. Doporučení Komise týkající se adaptace zohledňují, v jaké míře Itálie do svého aktualizovaného NKEP začlenila adaptační cíle, které zohledňují klimatická rizika, jež by Itálii mohla bránit v plnění cílů a úkolů energetické unie. Bez konkrétních adaptačních politik a opatření, plánovaných a prováděných, je dosažení cílů v jednotlivých rozměrech energetické unie ohroženo. V situaci měnících se klimatických podmínek vyžaduje zvláštní pozornost hospodaření s vodou, a to s ohledem na rizika narušení dodávek elektřiny, neboť povodně, vysoké teploty a sucho mají dopad na výrobu energie.

(8)

Doporučení Komise týkající se ambicí v oblasti obnovitelných zdrojů energie vycházejí ze vzorce uvedeného v příloze II nařízení (EU) 2018/1999, který je založen na objektivních kritériích; a z hlavních politik a opatření, které v návrhu aktualizovaného NKEP Itálie chybí, aby bylo možné včas a nákladově efektivním způsobem dosáhnout vnitrostátního příspěvku Itálie k závaznému cíli Unie v oblasti energie z obnovitelných zdrojů ve výši nejméně 42,5 % v roce 2030 se společným úsilím o jeho zvýšení na 45 % podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 (10), pokud jde o podporu energie z obnovitelných zdrojů. Doporučení Komise rovněž vycházejí z příspěvku Itálie ke specifickým cílům článků 15a, 22a, 23, 24 a 25 uvedené směrnice a ze souvisejících politik a opatření k jejímu rychlému provedení ve vnitrostátním právu a uplatňování. Doporučení odrážejí význam rozvoje komplexního dlouhodobého plánování pro zavádění energie z obnovitelných zdrojů, a zejména větrné energie, s cílem zvýšit viditelnost evropského výrobního odvětví a provozovatelů sítí v souladu s evropským balíčkem opatření v oblasti větrné energie (11).

(9)

Doporučení Komise týkající se vnitrostátního příspěvku v oblasti energetické účinnosti vycházejí z článku 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1791 (12) o energetické účinnosti a vzorce v příloze I uvedené směrnice a ze souvisejících politik a opatření, kterými se provádí.

(10)

Doporučení Komise se zaměřují zvláště na cíle, úkoly a příspěvky a související politiky a opatření k naplnění plánu REPowerEU za účelem rychlého ukončení závislosti na ruských fosilních palivech. Jsou v nich zohledněny zkušenosti získané při provádění balíčku „Bezpečná zima díky úsporám plynu“ (13). Doporučení odrážejí naléhavou nutnost zvýšit odolnost energetického systému s ohledem na povinnosti vyplývající z nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/941 (14) o rizikové připravenosti v odvětví elektroenergetiky a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1938 (15) o bezpečnosti dodávek zemního plynu a v souladu s doporučením Komise o ukládání energie (16).

(11)

Doporučení Komise zohledňují potřebu urychlit integraci vnitřního trhu s energií s cílem zvýšit úlohu flexibility a posílit postavení spotřebitelů a zajistit jejich ochranu. Zohledňují rovněž důležitost zjištění počtu domácností trpících energetickou chudobou v souladu s požadavky článku 3 nařízení (EU) 2018/1999 a doporučení Komise (EU) 2023/2407 (17).

(12)

Doporučení Komise odrážejí význam zajištění dostatečných investic do výzkumu a inovací v oblasti čisté energie s cílem podpořit jejich rozvoj a výrobní kapacity, včetně vhodných politik a opatření pro energeticky náročná průmyslová odvětví a další podniky, a dále potřebu zvýšit kvalifikaci pracovní síly pro průmysl s nulovými čistými emisemi s cílem upevnit v Unii silnou, konkurenceschopnou a čistou ekonomiku.

(13)

Doporučení Komise vycházejí ze závazků přijatých v rámci Pařížské dohody, pokud jde o postupný útlum využívání fosilních paliv, jakož i z důležitosti postupného ukončování dotací na fosilní paliva.

(14)

Doporučení Komise týkající se investičních potřeb navazují na její posouzení, zda návrh aktualizovaného plánu poskytuje celkový přehled investičních potřeb k dosažení cílů, úkolů a příspěvků pro všechny rozměry energetické unie, zda uvádí zdroje financování a rozlišuje přitom soukromé a veřejné zdroje, zda uvádí investice, které jsou v souladu s plánem Itálie pro oživení a odolnost, italskými plány spravedlivé územní transformace a doporučeními pro Itálii na období 2022–2023 vydanými v rámci evropského semestru, a zda zahrnuje důkladné makroekonomické posouzení plánovaných politik a opatření. NKEP by měl zajistit transparentnost a předvídatelnost vnitrostátních politik a opatření, aby se posílila investiční jistota.

(15)

Doporučení Komise odrážejí zásadní význam širokých regionálních konzultací a zajištění včasné a inkluzivní konzultace o plánu, včetně účinné účasti veřejnosti s dostatečnými informacemi a časovým rámcem, v souladu s Aarhuskou úmluvou (18).

(16)

Doporučení Komise týkající se spravedlivé transformace odrážejí posouzení toho, zda italský plán dostatečně podrobně identifikuje příslušné sociální dopady klimatické a energetické transformace a její dopady na zaměstnanost a dovednosti a zda popisuje odpovídající doprovodné politiky a opatření, které spravedlivou transformaci podporují, a zda současně přispívá k prosazování lidských práv a genderové rovnosti.

(17)

Doporučení Komise Itálii vycházejí z posouzení jejího návrhu aktualizovaného integrovaného NKEP (19), které se zveřejňuje souběžně s tímto doporučením.

(18)

Itálie by měla tato doporučení náležitě zohlednit při vytváření konečné verze svého aktualizovaného integrovaného NKEP, který má být předložen do 30. června 2024.

(19)

Podle nařízení (EU) 2021/1119 (evropský právní rámec pro klima) je Komise povinna posoudit soulad vnitrostátních opatření s cílem klimatické neutrality a se zajištěním pokroku v oblasti adaptace. Soulad opatření Itálie s těmito cíli již Komise posoudila (20). Níže uvedená doporučení z uvedeného posouzení vycházejí. Itálie by měla tato doporučení náležitě zohlednit a provést je v souladu s evropským právním rámcem pro klima.

(20)

Zatímco unijní čisté emise skleníkových plynů (včetně emisí z využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF) a s výjimkou mezinárodní dopravy) vykazují celkově sestupný trend, který v zásadě odpovídá lineární trajektorii k dosažení cíle Unie v oblasti klimatu do roku 2030 ve výši –55 % a unijního cíle dosažení klimatické neutrality do roku 2050, tempo snižování emisí se musí urychlit a je nezbytné, aby členské státy přijaly příslušná opatření. Jednotlivé členské státy dosáhly různého pokroku, přičemž jsou patrné některé odvětvové výzvy a slabiny, které je zapotřebí neprodleně řešit. Z posouzení provedeného na základě dostupných informací vyplývá, že pokrok při plnění unijního cíle klimatické neutrality se v případě Itálie jeví jako nedostatečný. Klíčové pro uskutečnění hospodářské transformace, která je potřebná k dosažení uvedeného cíle, jsou spolehlivé dlouhodobé strategie.

(21)

Je zapotřebí silných adaptačních strategií a plánů, aby se zajistilo, že společenská, politická a hospodářská připravenost se bude neustále rozvíjet v souladu s evropským právním rámcem pro klima a že se předejde dopadům souvisejícím s klimatem. Za účelem pomoci členským státům při aktualizaci a provádění komplexních vnitrostátních strategií, plánů a politik v oblasti adaptace na změnu klimatu přijala Komise v červenci 2023 soubor pokynů (21). Adaptační politiky se zaměřují na oblasti nebo odvětví, které jsou vůči změně klimatu obzvláště zranitelné nebo jejichž činnosti jsou klíčové pro odolnost jiných odvětví nebo které mají značný význam pro národní hospodářství nebo veřejné zdraví. Je třeba přednostně reagovat na dopady a rizika, k nimž dnes dochází nebo u nichž se očekává, že se zvýší v důsledku změny klimatu, socioekonomického vývoje nebo jiných neklimatických faktorů, a u nichž se předpokládá, že ovlivní kritickou infrastrukturu nebo systémy s dlouhou životností nebo že ovlivní systémy nevratně. Adaptační opatření musí být prováděna s cílem zlepšit připravenost a odolnost a mohou být připravena prostřednictvím adaptačních postupů, které stanoví posloupnost opatření k dosažení adaptačního cíle. Monitorování a hodnocení adaptačního úsilí je nezbytné pro zachování odpovědnosti a zlepšení adaptační politiky.

(22)

Klíčovým prvkem pro předcházení potenciálním škodám nebo pro jejich zmírnění, pro využití příležitostí a pro zvládání důsledků je systémová schopnost přizpůsobit se změně klimatu. Fyzické dopady změny klimatu se vyvíjejí rychleji, než se očekávalo. Na všech úrovních státní správy a ve veřejném i soukromém sektoru je třeba dosáhnout pokroku v adaptační kapacitě a k tomu je potřebné větší povědomí o zranitelnosti a rizicích. Řada zásahů v oblasti adaptace na změnu klimatu začíná na místní a regionální úrovni. Místní samosprávy hrají klíčovou roli při podpoře zapojení veřejnosti a místní činnosti. Je zapotřebí smysluplné výměny a koordinované činnosti na všech úrovních řízení. Aktéry změn jsou zúčastněné strany ze soukromého sektoru, neboť poskytují informace, zdroje, kapacity a financování.

(23)

Účinné a nákladově efektivní možnosti přizpůsobení se změně klimatu a jejího zmírňování nabízejí přírodě blízká řešení, je-li jejich zavádění podporováno strategickými rámci, politikami a financováním. Tato řešení lze realizovat samostatně nebo je lze začlenit do jiných adaptačních a zmírňujících opatření v kombinaci s technologickými nebo infrastrukturními řešeními. Při realizaci musí být zohledněna složitost ekosystémů a předpokládané účinky změny klimatu, místní kontext, související zájmy a hodnoty i socioekonomické podmínky,

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

1.

2.

3.

4.

5.