Název kroku: Přijetí strategického plánu digitalizace státní celní správy

Související reforma/investice: Reforma 1 Lepší řízení příjmů

Financováno z: úvěrů

Souvislosti

Požadavek na krok 2.2 uvedený v popisu kroku v příloze prováděcího rozhodnutí Rady je:

Krok 2.2 je prvním krokem reformy 1 kapitoly 2 (Správa veřejných financí). Do čtvrtého čtvrtletí roku 2024 předpokládá reforma 1 jeden další krok (2.1) zaměřený na přijetí strategického plánu pro digitalizaci státní daňové správy.

Poskytnuté důkazy

Analýza

Odůvodnění a věcné důkazy poskytnuté ukrajinskými orgány zahrnují všechny základní prvky kroku 2.2.

Strategii přijalo Ministerstvo financí dne 9. února 2024 rozhodnutím č. 63. Strategie zahrnuje dlouhodobý plán digitálního rozvoje, digitální transformace a digitalizace státní celní správy Ukrajiny na základě pracovního programu celního kodexu Unie a víceletého strategického plánu pro celní elektronické systémy (MASP-C), což je hlavní iniciativa Evropské unie pro digitalizaci celního systému EU. Oddíl 1 strategie nastiňuje celkový cíl digitalizace a sladění s normami EU. Oddíl 2 nastiňuje konkrétní cílové referenční hodnoty, které je třeba splnit, aby bylo tohoto cíle dosaženo, a oddíl 3 uvádí zásady, jimiž se bude provádění příslušných opatření řídit. Oddíl 4 stanoví posloupnost kroků, které je třeba provést k dosažení těchto cílů, a vymezuje skupiny projektů podle míry zapojení orgánů EU a členských států. Oddíl 5 uvádí přístup k restrukturalizaci příslušné infrastruktury IT, včetně jeho souladu s přístupy EU. Oddíl 6 stanoví postupy, které Státní celní správa a Ministerstvo financí použijí k řízení procesu změn a reforem.

Posouzení Komise: Uspokojivě provedeno

Název kroku: Schválení rozpočtového prohlášení na období 2025–2027

Související reforma/investice: Reforma 2 Lepší řízení veřejných financí

Financováno z: úvěrů

Souvislosti

Požadavek na krok 2.3 uvedený v popisu kroku v příloze prováděcího rozhodnutí Rady je:

„Je schváleno rozpočtové prohlášení na období 2025–2027 a předloženo parlamentu. Prohlášení se zaměřuje na tyto hlavní oblasti: i) klíčové makroekonomické prognózy hospodářského a sociálního vývoje země; ii) klíčové rozpočtové ukazatele (příjmy, výdaje, rozpočtový deficit, veřejný dluh); iii) priority veřejné politiky podle oblastí a výdajové stropy pro každou klíčovou výdajovou jednotku; iv) vztahy mezi státním rozpočtem a místními rozpočty, včetně nezbytných pokynů pro vypracování střednědobých výhledů místních rozpočtů; v) posouzení fiskálních rizik.“

Krok 2.3 je prvním krokem reformy 2 kapitoly 2 (Správa veřejných financí). Do čtvrtého čtvrtletí roku 2026 plánuje reforma 2 další dva kroky: krok 2.4, jehož cílem je zavést přezkum výdajů státního rozpočtu, a krok 2.5 týkající se změny rozpočtového kodexu s cílem definovat postup pro řízení fiskálních rizik místních rozpočtů.

Poskytnuté důkazy

Analýza

Odůvodnění a věcné důkazy poskytnuté ukrajinskými orgány zahrnují všechny základní prvky kroku 2.3.

Rozpočtové prohlášení na období 2025–2027 bylo schváleno dne 28. června 2024 a téhož dne bylo předloženo Parlamentu. Odhaduje klíčové makroekonomické projekce hospodářského a sociálního rozvoje země a ukazatele, jako je míra hospodářského růstu, indexy inflace, nezaměstnanost a směnné kurzy v období 2025–2027.

Rozpočtové prohlášení rovněž odhaduje klíčové rozpočtové ukazatele týkající se příjmů (např. daňových příjmů nebo dividend od státních podniků), výdajů (rozdělených a kategorizovaných podle oblastí politiky), rozpočtového schodku a veřejného dluhu. Uvádí rovněž priority veřejné politiky podle oblastí a výdajové stropy pro každou klíčovou výdajovou jednotku. Hlavní priority veřejné politiky se týkají oblastí, jako je sociální ochrana, vzdělávání, zdravotní péče, podnikatelské prostředí / podpora malých a středních podniků, zemědělství a energetika.

Dokument rovněž určuje a popisuje vztahy mezi státním a místním rozpočtem. Mimo jiné se očekává, že politika státního rozpočtu týkající se místních rozpočtů dále rozvine střednědobé rozpočtové plánování a posílí finanční kapacitu na místní úrovni. Tím, že odhaduje výši příjmů místních rozpočtů na období 2025–2027, poskytuje státní rozpočet místním rozpočtům pokyny pro přípravu střednědobých prognóz.

Rozpočtové prohlášení na období 2025–2027 obsahuje posouzení fiskálních rizik a jejich dopadu na ukazatele státního rozpočtu za tříleté vykazované období. Fiskální rizika zahrnují nejistotu související s válkou, dopad zničení energetické infrastruktury, překážky obchodu a nákladní dopravy a stabilitu mezinárodní finanční pomoci.

Posouzení Komise: Uspokojivě provedeno

Název kroku: Přijetí akčního plánu pro provádění plánu reformy řízení veřejných investic

Související reforma/investice: Reforma 4. Lepší řízení veřejných investic

Financováno z: úvěrů

Souvislosti

Požadavek na krok 2.7 uvedený v popisu kroku v příloze prováděcího rozhodnutí Rady je:

Přijetí akčního plánu pro provádění plánu reformy řízení veřejných investic. Akční plán se zaměřuje na tyto hlavní oblasti a zahrnuje jejich návaznost a časový rámec:

Krok 2.7 je prvním krokem provádění reformy 4 kapitoly 2 (Správa veřejných financí). Jako součást reformy 4 má být ve třetím čtvrtletí roku 2025 proveden další krok 2.8 zaměřený na vývoj a provádění nástroje digitální správy pro obnovu Ukrajiny.

Poskytnuté důkazy

Analýza

Odůvodnění a věcné důkazy poskytnuté ukrajinskými orgány zahrnují všechny základní prvky kroku 2.7.

Dne 18. června přijala vláda akční plán pro provádění plánu reformy správy veřejných investic. Nastiňuje opatření, která mají být přijata, a subjekty odpovědné za provádění „plánu reformy správy veřejných investic“.

Akční plán zavádí strategické plánování veřejných investic s přímou vazbou na rozpočtové plánování. V tomto ohledu cíl 1 stanoví posloupnost a časový rámec reforem procesu rozpočtového plánování, mimo jiné prostřednictvím právních změn rozpočtového kodexu, které budou přijaty s cílem zajistit soulad se strategickým plánováním veřejných investic. Patří sem změny související s aktualizací definice veřejných investičních projektů a souvisejících výdajů; stanovení výše fiskálních zdrojů, které jsou k dispozici pro veřejné investice; zavedení střednědobého plánování investičních výdajů a zajištění, aby z rozpočtu byly financovány pouze projekty vybrané prostřednictvím zavedeného systému strategického plánování. Cíl 2 stanoví posloupnost a časový rámec pro zavedení strategického plánování veřejných investic. To zahrnuje zřízení Rady pro strategické investice; vytvoření vnitrostátního systému strategického plánování zahrnujícího klíčové plánovací procesy a dokumenty; rozvoj národních, odvětvových a regionálních strategií a souvisejících metodik a procesů a vypracování střednědobého plánu prioritních veřejných investic. Cíl 2 dále upřesňuje, že vnitrostátní systém strategického plánování bude jako klíčový prvek zahrnovat soulad s makrofiskálním rámcem. Cíl 4 stanoví posloupnost a časový rámec pro zlepšení střednědobého rozpočtového plánování veřejných investic. To zahrnuje řízení a kontrolu víceletých rozpočtových závazků v průběhu životního cyklu investic; výběr veřejných investic pro financování a posouzení a řízení fiskálních rizik a podmíněných závazků.

Akční plán vymezuje role všech účastníků ve všech fázích cyklu investičního projektu. V tomto smyslu cíl 1 stanoví, že změny zákonů o rozpočtovém kodexu a správě veřejných investic definují funkce účastníků procesu správy veřejných investic. Cíl 3 dále stanoví posloupnost a časový rámec pro vytvoření nových postupů a metodik pro každý krok v cyklu investičního projektu, který zahrnuje přípravu, prověřování, stanovení priorit, hodnocení, výběr, identifikaci rizik, provádění, monitorování a hodnocení výkonnosti. Každý výstup je nezbytný k jasnému vymezení, jak jsou mezi účastníky procesu rozděleny funkce.

Akční plán uplatňuje jednotný přístup k výběru, hodnocení a monitorování investičních projektů bez ohledu na zdroje financování (rozpočtové příjmy, mezinárodní dárci, státní (místní) záruky, koncese, partnerství veřejného a soukromého sektoru), což umožní vypracovat jednotný soubor projektů. V tomto smyslu cíl 3 stanoví posloupnost a časový rámec pro vytvoření jednotného metodického přístupu pro každý krok v cyklu investičního projektu s cílem vytvořit jednotný soubor projektů veřejných investic. Rovněž upřesňuje, že se toto stanoví bez ohledu na zdroj financování, a stanoví metodiku pro určení zdrojů/mechanismů financování veřejných investičních projektů, které byly vybrány.

Akční plán rovněž určí kritéria pro stanovení priorit, která zohledňují formulované potřeby, pokročilost projektů a soulad s odvětvovými a/nebo regionálními strategiemi v kontextu řízení veřejných investic. V tomto ohledu cíl 3 stanoví, že určení priorit se provádí podle kritérií strategického významu, finanční proveditelnosti, sociální a ekonomické účinnosti, technické proveditelnosti, institucionální kapacity a odolnosti vůči změně klimatu. Rovněž stanoví, že při hodnocení projektů se zohlední stupeň naléhavosti uspokojování potřeb veřejnosti, a upřesňuje, že stanovení priorit se provádí podle vyspělosti projektu a souladu s odvětvovými a/nebo regionálními strategickými prioritami.

Akční plán rovněž zavádí nezávislé hodnocení velkých veřejných investičních projektů. V tomto smyslu cíl 3 stanoví posloupnost a časový rámec pro zavedení nezávislého posouzení velkých veřejných investičních projektů do procesu hodnocení investice.

Posouzení Komise: Uspokojivě provedeno

Název kroku: Jmenování nového vedoucího Národní agentury pro prevenci korupce

Související reforma/investice: Rozvoj institucionální kapacity protikorupčního rámce

Financováno z: nevratné podpory

Souvislosti

Požadavek na krok 4.2 uvedený v popisu kroku v příloze prováděcího rozhodnutí Rady je:

Krok 4.2 je prvním krokem provádění reformy 1 kapitoly 4 (Boj proti korupci a praní peněz). Následuje krok 4.1, který má být proveden do třetího čtvrtletí roku 2024 a jehož cílem je zvýšit počet pracovních sil specializovaného protikorupčního státního zastupitelství, a krok 4.3, který má být proveden do prvního čtvrtletí roku 2025, jehož cílem je zvýšit počet pracovních sil Nejvyššího protikorupčního soudu.

Poskytnuté důkazy

Analýza

Odůvodnění a věcné důkazy poskytnuté ukrajinskými orgány zahrnují všechny základní prvky kroku 4.2.

Vláda Ukrajiny přijala dne 27. února 2024 vyhlášku vlády Ukrajiny č. 162-r o jmenování Viktora Volodimiroviče Pavluščyka vedoucím Národní agentury pro prevenci korupce.

Ze zápisu ze zasedání výboru pro náborový konkurz konaného dne 25. února 2024 za účelem výběru vedoucí/ho Národní agentury pro prevenci korupce (dále jen „zápis“) vyplývá, že výběr vedoucí/ho Národního agentury pro prevenci korupce byl proveden v souladu s článkem 6 „Postup pro výběrové řízení a jmenování předsedy/předsedkyně Národní agentury“ zákona Ukrajiny o prevenci korupce č. 1700-VII (dále jen „zákon“). Ze zápisu vyplývá, že v souladu s čl. 6 odst. 2 zákona výbor pro náborový konkurz zahrnoval tři členy jmenované vládou Ukrajiny a tři členy jmenované vládou Ukrajiny na základě návrhů dárců, kteří Ukrajině poskytli mezinárodní technickou pomoc při předcházení korupci a boji proti ní. Pan Pavluščyk obdržel šest hlasů pro a byl vybrán jako nejvhodnější kandidát na funkci vedoucího Národní agentury pro prevenci korupce.

Posouzení Komise: Uspokojivě provedeno

Název kroku: Vstup v platnost právních předpisů o správě a řízení státních podniků

Související reforma/investice: Reforma 2. Lepší správa a řízení státních podniků

Financováno z: nevratné podpory

Souvislosti

Požadavek na krok 2.7 uvedený v popisu kroku v příloze prováděcího rozhodnutí Rady je:

Vstup v platnost nového zákona o správě a řízení státních podniků, který zohledňuje pokyny OECD ke správě a řízení společností. Zákon se zaměřuje na tyto hlavní oblasti:

Krok 6.2 je prvním krokem ze čtyř v rámci této reformy v kapitole 6 (Správa veřejných aktiv). Následuje krok 6.3, který má být proveden ve druhém čtvrtletí roku 2026 a jehož cílem je jmenovat dozorčí rady s většinou nezávislých členů v nejméně 15 nejdůležitějších klíčových státních podnicích a transformovat nejméně 15 nejvýznamnějších státních podniků na akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným (krok), a krok 6.4, který má být proveden ve třetím čtvrtletí roku 2026 a jehož cílem je zavést zásady správy a řízení společností napříč konsolidovanými řídícími subjekty státních podniků.

Poskytnuté důkazy

Analýza

Odůvodnění a věcné důkazy poskytnuté ukrajinskými orgány zahrnují všechny základní prvky popisu kroku.

Zákon č. 3587-IX „o změnách některých legislativních aktů Ukrajiny týkajících se zlepšení správy a řízení společností“ (dále jen „zákon“) vstoupil v platnost dne 8. března 2024.

Zákon zohledňuje příslušné pokyny OECD pro správu a řízení společností, jak je uvedeno v zásadách G20/OECD pro správu a řízení společností z roku 2023. Zejména je v souladu se zásadami V.D.1. a V.D.4., které stanoví klíčové funkce řídících a dozorčích orgánů: i) přezkum a řízení strategie, hlavních akčních plánů, ročních rozpočtů a obchodních plánů, stanovení výkonnostních cílů, sledování provádění a výkonnosti podniků a dohled nad hlavními kapitálovými výdaji, akvizicemi a odprodeji (V.D.1) a ii) výběr klíčových výkonných pracovníků, dohled nad nimi a monitoring jejich výsledků a v případě potřeby jejich nahrazení a dohled nad plánováním nástupnictví (V.D.4.). Je rovněž v souladu se zásadou V.E.4, která stanoví, že správní rady by měly pravidelně provádět evaluace s cílem zhodnotit jejich výsledky a posoudit, zda mají správnou kombinaci zkušeností a kompetencí, a to, zda je zachována vyváženost zastoupení žen a mužů a další formy rozmanitosti.

Zákon vymezuje pravomoci dozorčích rad státních podniků jmenovat a odvolávat generální ředitele. Ustanovení čl. 11–4 odst. 7 předchozího znění zákona č. 185-V „o správě objektů ve státním vlastnictví“ se týká jmenování do funkce a ukončení pravomocí generálního ředitele jako výlučnou pravomoc dozorčí rady státního jednotného podniku. Zákon č. 3587-IX (dále jen „zákon“) změnil článek 11–4 tak, aby se vztahoval jak na státní jednotné podniky, tak na jiná podnikatelská sdružení, jejichž 50 % nebo více akcií vlastní stát. Zákon dále objasnil úlohu dozorčích rad při jmenování generálních ředitelů ve státem vlastněných podnicích, přičemž vláda působí jako vlastnický subjekt. Před tím, než byl změněn, stanovil zákon o správě státního majetku, že vláda je oprávněna jmenovat generálního ředitele těchto státních podniků, zatímco zákon Ukrajiny č. 2465-IX „o akciových společnostech“ stanovil obecné pravidlo, že jmenování a odvolání generálního ředitele je vyhrazeno dozorčí radě. Tento překryv vedl k nejasnostem a diskusím o tom, jaké právo má v těchto státních podnicích přednost. Nový zákon zrušil matoucí ustanovení zákona o správě státního majetku a na všechny státní podniky organizované jako akciové společnosti se nyní vztahuje obecné pravidlo.

Zákon vymezuje pravomoci dozorčích rad státních podniků schvalovat dokumenty strategických, investičních a finančních plánů státních podniků. Zákon zavedl změny jiných příslušných zákonů s cílem zajistit, aby dozorčí rady státních podniků schvalovaly dokumenty o strategických, investičních a finančních plánech státních podniků. Podle změn článku 11–4 zákona „o správě objektů ve státním vlastnictví“ zahrnuje výlučná pravomoc dozorčí rady (pokud je vytvořena) státního jednotného podniku nebo sdružení podniků mimo jiné schválení strategického plánu rozvoje státního jednotného podniku, schválení ročního finančního plánu a zprávy o jeho provádění, ročního investičního plánu a investičního plánu ve střednědobém horizontu (tři až pět let). Podle změn čl. 7–1 odst. 1–1 ukrajinského zákona „o akciových společnostech“ je navíc jednou z výlučných pravomocí dozorčích rad akciové společnosti schvalování strategického plánu rozvoje a ukazatelů výkonnosti akciové společnosti, ročního finančního plánu a zprávy o jeho provádění a ročních a střednědobých investičních plánů. Podobné změny byly zavedeny v jiných příslušných právních předpisech, jako je ukrajinský obchodní zákoník č. 436-IV, který stanoví, že vypracování finančních a investičních plánů a plánů strategického rozvoje je povinné pro státem vlastněné podniky, a tyto dokumenty schvaluje dozorčí rada (pokud je vytvořena).

Zákon rovněž zavádí postup ročního hodnocení dozorčích rad státních podniků. Podle změn článku 11–7 zákona „o objektech ve státním vlastnictví“ se činnost dozorčí rady státního jednotného podniku nebo obchodního sdružení, v němž je zřízení dozorčí rady povinné, hodnotí nejméně jednou za tři roky. Výsledky posouzení budou zveřejněny na internetových stránkách státního podniku do dvou pracovních dnů ode dne jejich schválení.

Posouzení Komise: Uspokojivě provedeno

Název kroku: Vstup v platnost zákona o revizi právního základu Úřadu pro hospodářskou bezpečnost Ukrajiny.

Související reforma/investice: Reforma Úřadu pro hospodářskou bezpečnost Ukrajiny

Financováno z: nevratné podpory

Souvislosti

Příloha prováděcího rozhodnutí Rady popisuje požadavky kroku 8.3 takto:

„Vstup v platnost zákona o revizi právního základu činnosti Úřadu pro hospodářskou bezpečnost Ukrajiny. Nové právní předpisy se zaměřují na tyto hlavní oblasti:

Krok 8.3 je jediným krokem v rámci reformy 2 kapitoly 8 (Obchodní prostředí), která se týká reformy ukrajinského Úřadu pro hospodářskou bezpečnost. Tento krok doplňuje reformu 1 v rámci kapitoly 3 (Soudní systém) týkající se posílení odpovědnosti, integrity a profesionality v soudnictví.

Poskytnuté důkazy

Analýza

Odůvodnění a věcné důkazy poskytnuté ukrajinskými orgány zahrnují všechny základní prvky kroku 8.3.

Zákon č. 3840-IX „o změnách některých legislativních aktů Ukrajiny za účelem zlepšení práce Úřadu pro hospodářskou bezpečnost Ukrajiny“ byl schválen Nejvyšší radou Ukrajiny dne 20. června, podepsán prezidentem dne 28. června a vstoupil v platnost zveřejněním v Úředním věstníku dne 29. června 2024.

Zákon popisuje otevřený, transparentní a konkurenční proces pro výběr vedení a zaměstnanců, včetně výběru nové/ho vedoucí/ho (ředitele/ředitelky) na základě definovaných postupů založených na zásluhách. Zákon nastiňuje požadavky na povahu a odbornou způsobilost uchazečů na pozici ředitele/ředitelky, včetně nezbytných znalostí, zkušeností, analytických schopností, vůdčích schopností a kompetencí ústní a písemné komunikace. Toho je dosaženo prostřednictvím změn článků 15 a 19.

Článek 15 zákona rovněž definuje výběrové řízení, včetně zapojení posílené výběrové komise složené ze šesti osob. Tři z těchto šesti osob budou jmenovány vládou Ukrajiny a další tři osoby jmenuje vláda na základě návrhů mezinárodních organizací poskytujících Ukrajině technickou pomoc v oblasti prevence korupce a boje proti ní a v oblasti reformy donucovacích orgánů v souladu s mezinárodními smlouvami. Článek 15 rovněž popisuje požadavky na členy výběrové komise, jejich pravomoci a povinnosti, jakož i postupy rozhodování. Zákon stanoví, že výběrová komise vybere nejvýše dva kandidáty.

Zákon popisuje zavedení systému smluv, jehož prostřednictvím může být jmenování do funkce v tomto úřadu založeno na smlouvě o poskytování služeb uzavřené na základě důvodů a způsobem, které stanoví vláda.

Zákon stanoví jasnější oblast působnosti a mandát Úřadu pro hospodářskou bezpečnost Ukrajiny prostřednictvím změny článku 8 samostatného zákona „o operativních a vyšetřovacích činnostech“ a zavedením ustanovení do tohoto zákona, že právo vykonávat tyto činnosti náleží výhradně Úřadu pro hospodářskou bezpečnost Ukrajiny a Národnímu protikorupčnímu úřadu Ukrajiny.

Zákon vymezuje postupy pro povinné opětovné osvědčování zaměstnanců s cílem zajistit odpovídající úroveň bezúhonnosti a odborné způsobilosti zaměstnanců Úřadu pro hospodářskou bezpečnost. Osvědčování bude zahájeno, jakmile bude na oficiálních internetových stránkách úřadu zveřejněno rozhodnutí nového ředitele. Zaměstnanci, na které se vztahuje jednorázové osvědčení, musí do 14 dnů ode dne zveřejnění předložit písemné prohlášení o souhlasu nebo odmítnutí podrobit se mu. Zákon stanoví, že doba platnosti osvědčení nesmí překročit 18 měsíců ode dne jmenování ředitele, s výjimkou zvláštních případů. Osvědčování bude provádět dvanáctičlenná komise, z níž šest osob určí ředitel a šest mezinárodní organizace. Pokud to neupravuje již zákon, stanoví postupy pro organizaci a provádění osvědčování, kritéria a metodiku posuzování bezúhonnosti a odborné způsobilosti zaměstnanců během procesu osvědčování ředitel po konzultaci s dotčenou komisí. Zákon rozděluje proces osvědčování do dvou fází takto: i) osvědčení vedoucích útvarů ústředního aparátu a jejich zástupců a vedoucích územních celků a jejich zástupců a ii) osvědčování ostatních zaměstnanců.

Posouzení Komise: Uspokojivě provedeno

Název kroku: Přijetí integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu

Související reforma/investice: Reforma 1. Integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu

Financováno z: úvěrů

Souvislosti

Požadavek na krok 10.1 uvedený v popisu kroku v příloze prováděcího rozhodnutí Rady je:

Krok 10.1 je jediným krokem provádění reformy 1 kapitoly 10 (Energetika).

Poskytnuté důkazy

Analýza

Odůvodnění a věcné důkazy poskytnuté ukrajinskými orgány zahrnují všechny základní prvky kroku 10.1.

Vláda Ukrajiny přijala dne 25. června 2024 nařízení č. 587-p o schválení „integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu“ pro Ukrajinu. Přijatý integrovaný vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu shrnuje záměr tohoto dokumentu a zdůrazňuje jeho strategický význam jakožto nástroje pro koordinaci a plánování politik v oblasti energetiky a klimatu, jakož i pro zajištění rozvoje a hospodářského oživení Ukrajiny. Vzhledem ke komplexnímu souboru cílů a strategií stanovených v tomto dokumentu se rovněž očekává, že integrovaný vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu přispěje k vnitrostátnímu cíli klimatické neutrality do roku 2050. Vzhledem k bezprecedentní míře nejistoty v souvislosti s válkou a vzhledem k tomu, že politiky v oblasti energetiky a klimatu stanovené v integrovaném vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu jsou těmto nejistotám vystaveny, nařízení o schválení integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu rovněž stanoví lhůtu pro jeho aktualizaci do prosince 2025.

Na základě nařízení (EU) 2018/1999 předložila Ukrajina jako smluvní strana Energetického společenství sekretariátu Energetického společenství návrh integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu a ten poskytl k ukrajinskému integrovanému vnitrostátnímu plánu v oblasti energetiky a klimatu svá doporučení.

Integrovaný vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu byl přijat poté, co byla řádně zohledněna doporučení sekretariátu Energetického společenství. Přijatá verze zahrnuje a provádí významnou část doporučení. Obsahuje závazek zavést monitorovací a prováděcí systém na podporu provádění integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu a koordinovat jeho budoucí revize. Ukrajina navíc ke všem doporučením sekretariátu Energetického společenství poskytla předběžné připomínky a odůvodnění. U každého doporučení Ukrajina uvádí, zda: i) se jím zabývala a začlenila je do přijatého integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu; ii) se jím zabývala částečně; iii) se jím nezabývala. Pokud jde o doporučení, jimiž se zabývala pouze částečně nebo jimiž se nezabývala, Ukrajina uvedla své důvody a zveřejnila je na internetových stránkách Ministerstva hospodářství.

Integrovaný vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu stanoví cíle, jichž má být dosaženo do roku 2030 v těchto oblastech: i) snížení emisí skleníkových plynů, a to i prostřednictvím tržních mechanismů stanovování cen uhlíku, ii) podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie; iii) úspora energie v konečné spotřebě energie. Přijatý integrovaný vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu stanoví cíle, jichž má být dosaženo do roku 2030. Integrovaný vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu zejména stanoví tyto vnitrostátní cíle a úkoly:

Posouzení Komise: Uspokojivě provedeno

Název kroku: Přijetí strategie pro tepelnou modernizaci budov do roku 2050 a akčního plánu

Související reforma/investice: Přijetí strategie pro tepelnou modernizaci budov do roku 2050 a akčního plánu

Financováno z: úvěrů

Souvislosti

Požadavek na krok 10.15 uvedený v popisu kroku v příloze prováděcího rozhodnutí Rady je:

Krok 10.15 je prvním krokem provádění reformy 7 kapitoly 10 (Energetika). Následuje krok 10.16, který má být proveden do třetího čtvrtletí roku 2026, jehož cílem je přijmout právní akty o stanovení minimálních úrovní energetické účinnosti budov a krok 10.17, který má být proveden do prvního čtvrtletí roku 2027 a jehož cílem je přijmout právní akty týkající se požadavků na označování energetickými štítky a ekodesign jakožto závazných minimálních kritérií při zadávání veřejných zakázek.

Poskytnuté důkazy

Analýza

Odůvodnění a věcné důkazy poskytnuté ukrajinskými orgány zahrnují všechny základní prvky kroku 10.15.

Vláda Ukrajiny přijala rozhodnutí č. 1228-P ze dne 29. prosince 2023 o „schválení strategie pro tepelnou modernizaci budov do roku 2050“ a akční plán týkající se této strategie. „Strategie pro tepelnou modernizaci budov do roku 2050“ (dále jen „strategie“) a akční plán (dále jen „akční plán“) jsou přílohami ke schválenému rozhodnutí č. 1228-P.

Strategie zahrnuje různé oddíly týkající se zavádění tržních finančních nástrojů a pobídek. Uvádí, že pro vytvoření příznivého tržního prostředí pro tepelnou modernizaci by měly být aktivní malé a střední podniky působící v odvětví tepelné modernizace podporovány částečnými státními zárukami a náhradou části jejich úrokových nákladů. Měla by být rovněž podporována místní výroba energeticky účinných zařízení na Ukrajině pro energeticky účinnou renovaci domů.

Přijaté dokumenty obsahují plán s politickými opatřeními, včetně opatření zaměřených na podporu výstavby budov s téměř nulovou spotřebou energie. Akční plán, který je přílohou rozhodnutí, nastiňuje plán s politickými opatřeními k popisu konkrétních kroků při provádění strategie pro tepelnou modernizaci budov do roku 2050. Stanoví lhůty, odpovědné instituce a stav provádění. Akční plán nastiňuje všechny kroky v období 2024–2026 pro provádění strategie.

Ve strategii se uvádí, že „program na podporu tepelné modernizace budov do roku 2050“ by měl zajistit podporu budov s téměř nulovou spotřebou energie. Strategie dále uvádí zvýšení počtu budov s téměř nulovou spotřebou energie jako jeden ze svých cílů. Akční plán uvádí, že budovy s téměř nulovou spotřebou energie jsou cílem pěti „prioritních směrů“, jimiž je:

Posouzení Komise: Uspokojivě provedeno

Název kroku: Přijetí strategického dokumentu o boji proti minám na období do roku 2033

Související reforma/investice: Odminování pevninských a vodních ploch

Financováno z: úvěrů

Souvislosti

Požadavek na krok 12.8 uvedený v popisu kroku v příloze prováděcího rozhodnutí Rady je:

„Přijetí legislativního aktu o schválení strategického dokumentu o boji proti minám na období do roku 2033 (akt vlády Ukrajiny nebo prezidenta Ukrajiny). Legislativní akt se zaměřuje na tyto hlavní oblasti:

Krok 12.8 je jediným krokem v rámci reformy 6 kapitoly 12 (Zemědělsko-potravinářské odvětví), který se týká odminování půdy a vodních ploch. Tento krok souvisí se dvěma kroky (12.9 a 12.10) investice 1 téže kapitoly, které ve státním rozpočtu na období 2024–2027 vyžadují investice do odminování zemědělské půdy v celkové výši nejméně 150 milionů EUR. Nejméně 75 milionů EUR z této částky bude zahrnuto do rozpočtu do roku 2025.

Poskytnuté důkazy

Analýza

Odůvodnění a věcné důkazy poskytnuté ukrajinskými orgány zahrnují všechny základní prvky kroku 12.8.

Vláda Ukrajiny schválila Národní strategii boje proti minám na období do roku 2033 rozhodnutím č. 616-r ze dne 28. června 2024. Strategie má tyto strategické cíle: i) zajištění ochrany území před riziky výbušných předmětů pro jejich bezpečné a produktivní využívání; ii) snížení dopadu výbušných předmětů na život a zdraví obyvatelstva a iii) vývoj systému řízení boje proti minám.

Strategie popisuje řízení v oblasti boje proti minám. Strategický cíl č. 3 stanoví soubor úkolů k dosažení tohoto strategického cíle. Zahrnuje poskytnutí nezbytné kapacity pro výkonné orgány odpovědné za řízení boje proti minám, jakož i zavedení účinného systému stanovování priorit úkolů v této oblasti. Jeho cílem je zlepšit koordinaci úsilí o boj proti minám na místní úrovni a provádět účinnou komunikaci mezi výkonnými orgány a orgány místní samosprávy na celostátní a nižší než celostátní úrovni. Kromě toho doplňuje jednotný systém pro správu informací. Strategický cíl č. 2 zahrnuje účinnou koordinaci odborné přípravy zaměřené na zvyšování povědomí o rizicích.

Strategie zvyšuje účinnost subjektů působících v oblasti boje proti minám. Účelem strategického cíle č. 3 je zavedení jednotných certifikačních postupů pro subjekty a postupy pro boj proti minám. Zavedení inovací v této oblasti, jak je stanoveno ve strategickém cíli č. 1, zvýší účinnost subjektů působících v oblasti boje proti minám.

Cílem strategie je předcházet nehodám. Strategický cíl č. 2 předpokládá zajištění povědomí veřejnosti o zeměpisných hranicích oblastí, v nichž může hrozit riziko výbušných předmětů, a to i prostřednictvím účinného označování příslušných území. Cílem je usnadnit účinnou koordinaci odborné přípravy zaměřené na zvyšování povědomí o rizicích spojených s nebezpečím výbušnin. Strategický cíl č. 3 zahrnuje provádění mechanismů, které mají zabránit zapojení jednotlivců do práce v nebezpečných oblastech mimo stanovené požadavky, a určení odpovědnosti v případě jejich zapojení do této činnosti.

Strategie popisuje mechanismy pro zajištění komplexní pomoci obětem. Strategický cíl č. 2 zahrnuje přiměřenou a dostupnou sociální ochranu pro osoby postižené výbušným materiálem, mimo jiné prostřednictvím účinné meziodvětvové koordinace organizace příslušné pomoci, poskytování vhodných a dostupných služeb sociální rehabilitace a přístupnosti a bezbariérového přístupu ke komunitám, v nichž tito lidé žijí.

Strategie se zaměřuje na inovace. Strategický cíl č. 1 je zaměřen na usnadnění prostředí příznivého pro inovace v oblasti boje proti minám. Stanoví vytvoření a/nebo fungování prostředí příznivého pro zavádění inovací a výroby a zavádění inovativních technologií, které prokázaly svou účinnost.

Strategie podporuje genderovou vyváženost a rovnoměrné zastoupení žen a mužů. Strategický cíl č. 1 usiluje o zajištění odpovídajících lidských zdrojů v této oblasti zapojením zástupců sociálních kategorií a skupin, které jsou pro stát obzvláště zajímavé, do odborné účasti na boji proti minám. Cílem strategie je zapojení žen, veteránů, osob postižených výbušnými předměty a osob se zdravotním postižením.

Cílem strategie je rozvoj soukromého trhu. Strategický cíl č. 1 předpokládá stimulaci trhu se službami v oblasti boje proti minám. Kromě toho má za cíl usnadnit prostředí příznivé pro inovace v oblasti boje proti minám a poskytuje podmínky pro rozvoj vnitrostátní produkce zboží pro boj proti minám a pro jeho poskytování na Ukrajině.

Strategie se zaměřuje na účinnou a transparentní koordinaci s dárci. Strategický cíl č. 3 navrhuje účinné využívání mezinárodní technické pomoci při činnostech boje proti minám. Ukrajina zavede mechanismus pro upřednostnění potřeb dárcovské pomoci v této oblasti. Strategie plánuje zajistit transparentnost, pokud jde o využívání poskytované pomoci, zavedením účinných a dostatečných mechanismů. Jakmile bude opatření zavedeno, pomůže předcházet korupci a plnit odpovědnost vůči dárcům.

Strategie klade základ pro vytvoření systému stanovování priorit úkolů v oblasti boje proti minám. Strategický cíl č. 3 stanoví zavedení účinného systému stanovování priorit úkolů v této oblasti. Strategický cíl č. 1 zmiňuje definici kritérií pro vyloučení území územních společenství z podezření na přítomnost výbušného materiálu. Akční plán doprovázející strategii stanoví, že v roce 2024 bude přijat systém prioritizace úkolů v oblasti boje proti minám.

Posouzení Komise: Uspokojivě provedeno