(1)

Unie podepsala Úmluvu Rady Evropy o praní, vyhledávání, zadržování a konfiskaci výnosů ze zločinu a o financování terorismu (dále jen „úmluva“) dne 2. dubna 2009. Úmluvu podepsalo 25 členských států, z nichž 23 ji ratifikovalo.

(2)

Dne 23. listopadu 2023 přijal Výbor ministrů Rady Evropy mandát, kterým se zřizuje Výbor odborníků pro vymáhání majetku z trestné činnosti (dále jen „mandát“). Výbor odborníků pro vymáhání majetku z trestné činnosti je pod vedením Výboru ministrů a Evropského výboru pro otázky trestné činnosti pověřen vypracováním dodatkového protokolu (dále jen „dodatkový protokol“). Tato práce byla zahájena dne 29. května 2024 a měla by být dokončena do konce roku 2025.

(3)

Podle mandátu má dodatkový protokol obsahovat ustanovení k posílení jistoty a soudržnosti při sdílení konfiskovaného majetku v nadnárodních věcech mezi státy, které jsou stranami úmluvy, ustanovení k zajištění účinné a účelné správy zajištěného, konfiskovaného a repatriovaného majetku, včetně výkonu rozhodnutí o konfiskaci, ustanovení usnadňující zavedení postupů konfiskace, která není založena na odsuzujícím rozsudku, a rozšířené konfiskace v trestních věcech, včetně spolupráce ve vztahu k žádostem v nadnárodních věcech a vyřizování těchto žádosti a k veškerým dalším otázkám, které dle Výboru odborníků pro vymáhání majetku z trestné činnosti vyplývají z posílení spolupráce mezi stranami v oblasti vymáhání majetku.

(4)

Unie již přijala společná pravidla, která se do značné míry překrývají se zvažovaným obsahem dodatkového protokolu. Tato společná pravidla zahrnují zejména nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1805 (1) a směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1260 (2), kterou se nahrazuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/42/EU (3). Navíc ve vztazích mezi některými členskými státy zůstávají použitelná rámcová rozhodnutí Rady 2003/577/SVV (4) a 2006/783/SVV 5 (5). Rozsah působnosti těchto společných pravidel práva Unie by mohl být ovlivněn nebo změněn některými aspekty dodatkového protokolu ve smyslu čl. 3 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“).

(5)

V zájmu ochrany integrity práva Unie a zajištění souladu mezi pravidly mezinárodního práva a práva Unie je nezbytné, aby se Komise účastnila jednání o dodatkovém protokolu, pokud jde o záležitosti, které spadají do pravomoci Unie vymezené Smlouvami a pro něž Unie přijala pravidla nebo se očekává, že pravidla v dohledné době přijme.

(6)

Tímto rozhodnutím není dotčeno rozdělení pravomocí mezi Unií a jejími členskými státy vymezené ve Smlouvách, účast členských států na jednáních o záležitostech, na něž se mandát udělený Komisi nevztahuje, ani žádné následné rozhodnutí o uzavření dodatkového protokolu.

(7)

Směrnice pro jednání stanovené v dodatku k tomuto rozhodnutí jsou určeny Komisi a v případě potřeby se přezkoumají a dále upřesní v závislosti na vývoji jednání.

(8)

Vzhledem ke skutečnosti, že všechny členské státy jsou rovněž členy Rady Evropy, by členské státy účastnící se jednání o dodatkovém protokolu měly v souladu se zásadou loajální spolupráce podle čl. 4 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) za vzájemného respektu podporovat vyjednavače Unie při plnění úkolů vyplývajících ze Smluv. Komise a členské státy by v souladu se zásadou loajální spolupráce měly v průběhu jednání úzce spolupracovat, mimo jiné prostřednictvím pravidelného kontaktu s odborníky z členských států a jejich zástupci ve Štrasburku.

(9)

V souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování EU, a aniž je dotčen článek 4 uvedeného protokolu, se Irsko neúčastní přijímání tohoto rozhodnutí a toto rozhodnutí pro ně není závazné ani použitelné.

(10)

V souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování EU, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto rozhodnutí a toto rozhodnutí pro ně není závazné ani použitelné,