32023Y0831(01)

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

EUROPA
EUR-Lex home
EUR-Lex - 32023Y0831(01) - EN

Help

Search tips

Need more search options? Use the Advanced search

Document 32023Y0831(01)

Help

Doporučení Evropské rady pro systémová rizika ze dne 6. července 2023, kterým se mění doporučení ESRB/2015/2 o hodnocení přeshraničních účinků opatření makroobezřetnostní politiky a o jejich dobrovolné reciprocitě (ESRB/2023/4) 2023/C 307/01

Úř. věst. C 307, 31.8.2023, pp. 1–16 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, GA, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

HTML

PDF

Official Journal

31.8.2023

Úřední věstník Evropské unie

C 307/1

DOPORUČENÍ EVROPSKÉ RADY PRO SYSTÉMOVÁ RIZIKA

ze dne 6. července 2023,

kterým se mění doporučení ESRB/2015/2 o hodnocení přeshraničních účinků opatření makroobezřetnostní politiky a o jejich dobrovolné reciprocitě

(ESRB/2023/4)

(2023/C 307/01)

GENERÁLNÍ RADA EVROPSKÉ RADY PRO SYSTÉMOVÁ RIZIKA,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na Dohodu o Evropském hospodářském prostoru (1), zejména na přílohu IX uvedené dohody,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1092/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o makroobezřetnostním dohledu nad finančním systémem na úrovni Evropské unie a o zřízení Evropské rady pro systémová rizika (2), a zejména na článek 3 a články 16 až 18 uvedené nařízení,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (3), a zejména na čl. 458 odst. 8 uvedeného nařízení,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (4), a zejména na oddíl II kapitoly 4 hlavy VII uvedené směrnice,

s ohledem na rozhodnutí Evropské rady pro systémová rizika ESRB/2011/1 ze dne 20. ledna 2011, kterým se přijímá jednací řád Evropské rady pro systémová rizika (5), a zejména na články 18 až 20 uvedeného rozhodnutí,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	S cílem zajistit, aby byla vnitrostátní opatření makroobezřetnostní politiky účinná a konzistentní, je důležité doplnit uznávání požadované podle práva Unie dobrovolnou reciprocitou.

(2)

Cílem rámce pro dobrovolnou reciprocitu opatření makroobezřetnostní politiky stanoveného v doporučení Evropské rady pro systémová rizika ESRB/2015/2 (6) je zajistit, aby se všechna opatření makroobezřetnostní politiky založená na expozicích, která byla aktivována v jednom členském státě, recipročně uplatňovala v ostatních členských státech.

(3)

V doporučení Evropské rady pro systémová rizika ESRB/2017/4 (7) se doporučuje, aby příslušný aktivační orgán při předložení žádosti o reciprocitu Evropské radě pro systémová rizika (ESRB) navrhl maximální práh podstatnosti, pod jehož úrovní lze expozici určitého poskytovatele finančních služeb vůči zjištěnému makroobezřetnostnímu riziku v jurisdikci, v níž aktivační orgán uplatňuje opatření makroobezřetnostní politiky, považovat za nepodstatnou. ESRB může doporučit jinou prahovou hodnotu, považuje-li to za nezbytné.

(4)

Na úvěrové instituce povolené ve Švédsku, které k výpočtu regulatorních kapitálových požadavků používají přístup založený na interním ratingu (IRB), se od 31. prosince 2018 v souladu s čl. 458 odst. 2 písm. d) bodem iv) nařízení (EU) č. 575/2013 vztahuje povinnost dodržovat minimální úroveň expozicí vážené průměrné hodnoty rizikových vah pro portfolio retailových expozic zajištěných nemovitostmi vůči dlužníkům se sídlem nebo bydlištěm ve Švédsku ve výši 25 %, která se uplatňuje na jednotlivé úvěrové instituce. Uvedené přísnější vnitrostátní opatření se uplatňuje do 31. prosince 2023 a generální rada ESRB dne 15. ledna 2019 (8) rozhodla zahrnout toto opatření do seznamu opatření makroobezřetnostní politiky, u nichž se doporučuje reciproční uplatnění podle doporučení ESRB/2015/2.

(5)

Na úvěrové instituce povolené ve Švédsku, které k výpočtu regulatorních kapitálových požadavků používají přístup IRB, se s účinkem od 30. září 2023 v souladu s čl. 458 odst. 2 písm. d) bodem iv) nařízení (EU) č. 575/2013 vztahuje povinnost dodržovat minimální úroveň expozicí vážené průměrné hodnoty rizikových vah pro portfolio určitých podnikových expozic ve Švédsku zajištěných komerčními nemovitostmi ve výši 35 % a minimální úroveň expozicí vážené průměrné hodnoty rizikových vah pro portfolio určitých podnikových expozic ve Švédsku zajištěných obytnými nemovitostmi ve výši 25 %, které se uplatňují na jednotlivé úvěrové instituce. Toto přísnější vnitrostátní opatření by se mělo uplatňovat po dobu dvou let s možností jeho prodloužení nebo (nastane-li to dříve) do doby, než makroobezřetnostní nebo systémová rizika pominou.

(6)

Dne 12. května 2023 podal Finansinspektionen (švédský orgán pro finanční dohledu) ESRB žádost, aby doporučila reciproční uplatnění výše uvedeného opatření makroobezřetnostní politiky podle čl. 458 odst. 8 nařízení (EU) č. 575/2013. S cílem zabránit materializaci nepříznivých přeshraničních účinků v podobě úniků a regulatorní arbitráže, které by mohly nastat v důsledku zavedení opatření makroobezřetnostní politiky ve Švédsku v souladu s čl. 458 odst. 2 písm. d) bodem iv) nařízení (EU) č. 575/2013, se generální rada ESRB rozhodla zahrnout toto opatření do seznamu opatření makroobezřetnostní politiky, u nichž se doporučuje reciproční uplatnění podle doporučení ESRB/2015/2.

(7)	Pro účely uplatnění zásady de minimis členskými státy uplatňujícími reciproční postup generální rada ESRB rovněž rozhodla doporučit maximální práh podstatnosti pro jednotlivé instituce ve výši 5 miliard SEK.

(8)	Touto změnou doporučení ESRB/2015/2 není dotčena pokračující platnost doporučení recipročního uplatnění vnitrostátních makroobezřetnostních opatření aktivovaných švédskými orgány dne 31. prosince 2018, jejichž reciproční uplatnění ESRB doporučila v doporučení ESRB/2019/1.

(9)	Doporučení ESRB/2015/2 je proto třeba odpovídajícím způsobem změnit,

PŘIJALA TOTO DOPORUČENÍ:

ZMĚNY

Doporučení ESRB/2015/2 se mění takto:

V oddíle 1 se dílčí doporučení C 1) nahrazuje tímto:

„1.

Příslušným orgánům se doporučuje, aby recipročně uplatnily opatření makroobezřetnostní politiky, která byla přijata jinými příslušnými orgány a jejichž reciproční uplatnění doporučila ESRB. Doporučuje se, aby byla recipročně uplatněna tato opatření, jak je podrobněji popsáno v příloze:

Belgie:

—	sazba kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika ve výši 9 % pro všechny retailové expozice IRB vůči fyzickým osobám zajištěné obytnými nemovitostmi nacházejícími se v Belgii;

Německo:

—

sazba kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika ve výši 2 % pro i) všechny expozice IRB zajištěné obytnými nemovitostmi nacházejícími se v Německu, a ii) všechny expozice založené na standardizovaném přístupu, které jsou plně a zcela zajištěny obytnými nemovitostmi nacházejícími se v Německu, jak je uvedeno v čl. 125 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (9) (EU) č. 575/2013;

Francie:

—

zpřísnění limitu velkých expozic uvedeného v čl. 395 odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013 ve vztahu k expozicím vůči vysoce zadluženým velkým nefinančním podnikům se sídlem ve Francii na 5 % kapitálu tier 1, které se uplatňuje v souladu s čl. 458 odst. 2 písm. d) bodem ii) nařízení (EU) č. 575/2013 na globální systémově významné instituce (G-SVI) a jiné systémově významné instituce (J-SVI) na nejvyšší úrovni bankovní obezřetnostní konsolidace;

Litva:

—	sazba kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika ve výši 2 % pro všechny retailové expozice vůči fyzickým osobám s bydlištěm v Litevské republice, které jsou zajištěny obytnými nemovitostmi;

Lucembursko:

—

právně závazné limity pro poměr úvěru k hodnotě nemovitosti (LTV) pro nové hypoteční úvěry na obytné nemovitosti nacházející se v Lucembursku - s různými limity LTV platnými pro různé kategorie dlužníků:

a)	limit LTV ve výši 100 % pro kupující, kteří pořizují primární bydlení poprvé;

limit LTV ve výši 90 % pro ostatní kupující, kteří pořizují primární bydlení, tj. kupující, kteří nepořizují primární bydlení poprvé. Tento limit je proveden poměrně prostřednictvím objemové výjimky. Poskytovatelé úvěrů mohou konkrétně 15 % portfolia nových hypotečních úvěrů těmto dlužníkům poskytnout s hodnotou LTV vyšší než 90 %, ale nižší než maximální hodnota LTV ve výši 100 %;

c)	limit LTV ve výši 80 % pro ostatní hypoteční úvěry (včetně segmentu koupě za účelem pronájmu);

Nizozemsko:

—

minimální průměrná riziková váha, která se uplatňuje v souladu s čl. 458 odst. 2 písm. d) bodem iv) nařízení (EU) č. 575/2013 na úvěrové instituce povolené v Nizozemsku, které používají přístup IRB pro výpočet regulatorních kapitálových požadavků ve vztahu k jejich portfoliím expozic vůči fyzickým osobám zajištěných obytnými nemovitostmi nacházejícími se v Nizozemsku. V případě každé jednotlivé položky expozice, která spadá do oblasti působnosti tohoto opatření, se riziková váha ve výši 12 % přidělí té části úvěru, která nepřesahuje 55 % tržní hodnoty nemovitosti sloužící k zajištění úvěru, a zbývající části úvěru se přidělí riziková váha ve výši 45 %. Minimální průměrnou rizikovou váhou portfolia je expozicí vážený průměr rizikových vah jednotlivých úvěrů;

Norsko

—

sazba kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika ve výši 4,5 % platná pro všechny expozice nacházející se v Norsku, která se podle článku 133 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU (10) platné v Norsku ke dni 31. prosince 2022 v souladu s podmínkami Dohody o Evropském hospodářském prostoru (11) (Dohoda o EHP) (dále jen ‚směrnice o kapitálových požadavcích platná v Norsku ke dni 31. prosince 2022‘) uplatňuje na všechny úvěrové instituce povolené v Norsku;

—

minimální úroveň (expozicí vážených) průměrných rizikových vah ve výši 20 % pro expozice v oblasti obytných nemovitostí nacházející se v Norsku, která se podle čl. 458 odst. 2 písm. d) bodu iv) nařízení (EU) č. 575/2013 platného v Norsku ke dni 31. prosince 2022 v souladu s podmínkami Dohody o EHP (dále jen ‚nařízení o kapitálových požadavcích platné v Norsku ke dni 31. prosince 2022‘) uplatňuje na úvěrové instituce povolené v Norsku, které k výpočtu regulatorních kapitálových požadavků používají přístup IRB;

—

minimální úroveň (expozicí vážených) průměrných rizikových vah ve výši 35 % pro expozice v oblasti komerčních nemovitostí nacházející se v Norsku, která se podle čl. 458 odst. 2 písm. d) bodu iv) nařízení o kapitálových požadavcích platného v Norsku ke dni 31. prosince 2022 uplatňuje na úvěrové instituce povolené v Norsku, které k výpočtu regulatorních kapitálových požadavků používají přístup IRB;

Švédsko:

—

minimální úroveň expozicí vážené průměrné hodnoty rizikových vah ve výši 25 % pro portfolio retailových expozic zajištěných nemovitostmi vůči dlužníkům se sídlem nebo bydlištěm ve Švédsku, která se v souladu s čl. 458 odst. 2 písm. d) bodem iv) nařízení (EU) č. 575/2013 uplatňuje na jednotlivé úvěrové instituce povolené ve Švédsku, které k výpočtu regulatorních kapitálových požadavků používají přístup IRB.

—

minimální úroveň expozicí vážené průměrné hodnoty rizikových vah ve výši 35 % pro portfolio podnikových expozic zajištěných komerčními nemovitostmi (nemovitosti fyzicky nacházející se ve Švédsku vlastněné pro komerční účely za účelem vytváření příjmů z pronájmu) a minimální úroveň expozicí vážené průměrné hodnoty rizikových vah ve výši 25 % pro portfolio podnikových expozic zajištěných obytnými nemovitostmi (bytové budovy fyzicky nacházející se Švédsku vlastněné pro komerční účely za účelem vytváření příjmů z pronájmu, pokud počet bytů v nemovitosti přesahuje tři), které se v souladu s čl. 458 odst. 2 písm. d) bodem iv) nařízení (EU) č. 575/2013 uplatňují na jednotlivé úvěrové instituce povolené ve Švédsku, které k výpočtu regulatorních kapitálových požadavků používají přístup IRB;“;

2.	Příloha se nahrazuje přílohou tohoto doporučení.

Ve Frankfurtu nad Mohanem dne 6. července 2023.

Vedoucí sekretariátu ESRB

jménem generální rady ESRB

Francesco MAZZAFERRO

(1) Úř. věst. L 1, 3.1.1994, s. 3.

(2) Úř. věst. L 331, 15.12. 2010, s. 1.

(3) Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1.

(4) Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338.

(5) Úř. věst. C 58, 24.2.2011, s. 4.

(6) Doporučení Evropské rady pro systémová rizika ESRB/2015/2 ze dne 15. prosince 2015 o hodnocení přeshraničních účinků opatření makroobezřetnostní politiky a o jejich dobrovolné reciprocitě (Úř. věst. C 97, 12.3.2016, s. 9).

(7) Doporučení Evropské rady pro systémová rizika ESRB/2017/4 ze dne 20. října 2017, kterým se mění doporučení ESRB/2015/2 o hodnocení přeshraničních účinků opatření makroobezřetnostní politiky a o jejich dobrovolné reciprocitě (Úř. věst. C 431, 15.12.2017, s. 1).

(8) Doporučení Evropské rady pro systémová rizika ESRB/2019/1 ze dne 15. ledna 2019, kterým se mění doporučení ESRB/2015/2 o hodnocení přeshraničních účinků opatření makroobezřetnostní politiky a o jejich dobrovolné reciprocitě (Úř. věst. C 106, 20.3.2019, s. 1).

(9) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1).

(10) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338).

(11) Úř. věst. L 1, 3.1.1994, s. 3.

PŘÍLOHA

„PŘÍLOHA

Belgie

Sazba kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika ve výši 9 % pro všechny retailové expozice IRB zajištěné obytnými nemovitostmi nacházejícími se v Belgii

I. Popis opatření

Belgické opatření, které se uplatňuje v souladu s článkem 133 směrnice 2013/36/EU, spočívá ve stanovení sazby kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika ve výši 9 % pro retailové expozice IRB vůči fyzickým osobám zajištěné obytnými nemovitostmi nacházejícími se v Belgii (jak expozice bez selhání, tak expozice v selhání).

II. Reciprocita

Příslušným orgánům se doporučuje, aby belgické opatření recipročně uplatnily na retailové expozice IRB vůči fyzickým osobám zajištěné obytnými nemovitostmi nacházejícími se v Belgii (jak expozice bez selhání, tak expozice v selhání). Alternativně lze tohoto opatření recipročně uplatnit s použitím následujícího rozsahu v rámci výkazů COREP: retailové expozice IRB vůči fyzickým osobám zajištěné obytnými nemovitostmi, které se nacházejí v Belgii (jak expozice bez selhání, tak expozice v selhání).

Není-li stejné opatření makroobezřetnostní politiky v jejich jurisdikci k dispozici, příslušným orgánům se doporučuje, aby po konzultaci s ESRB uplatnily opatření makroobezřetnostní politiky, které je k dispozici v jejich jurisdikci a jehož účinek je v nejvyšší míře rovnocenný uvedenému opatření, jež se doporučuje recipročně uplatnit, a to včetně přijetí opatření a uplatnění pravomocí v oblasti dohledu stanovených v hlavě VII kapitole 2 oddíle IV směrnice 2013/36/EU. Příslušným orgánům se doporučuje přijmout rovnocenné opatření nejpozději do čtyř měsíců od zveřejnění tohoto doporučení v Úředním věstníku Evropské unie.

III. Práh podstatnosti

Pro účely případného uplatnění zásady de minimis příslušnými orgány uplatňujícími reciproční postup je spolu s tímto opatřením stanoven práh podstatnosti, který se vztahuje na každou jednotlivou instituci. Instituce mohou být osvobozeny od požadavku na kapitálovou rezervu pro krytí systémového rizika, pokud jejich příslušné odvětvové expozice nepřesahují 2 miliardy EUR. Reciproční uplatnění se proto požaduje pouze v případě, že je překročena prahová hodnota pro danou instituci.

V souladu s oddílem 2.2.1. doporučení ESRB/2015/2 představuje práh podstatnosti ve výši 2 miliard EUR doporučenou maximální prahovou úroveň. Příslušné orgány uplatňující reciproční postup proto mohou namísto použití doporučené prahové hodnoty podle potřeby stanovit nižší prahovou hodnotu pro svou jurisdikci nebo opatření recipročně uplatnit bez jakéhokoli prahu podstatnosti.

Německo

Sazba kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika ve výši 2 % pro i) všechny expozice IRB zajištěné obytnými nemovitostmi nacházejícími se v Německu, a ii) všechny expozice založené na standardizovaném přístupu, které jsou plně a zcela zajištěny obytnými nemovitostmi nacházejícími se v Německu, jak je uvedeno v čl. 125 odst. 2 nařízení (EU) č. 575/2013

I. Popis opatření

Německé opatření uplatňované v souladu s článkem 133 směrnice 2013/36/EU ukládá sazbu kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika ve výši 2 % pro všechny expozice (tj. retailové i neretailové expozice) vůči fyzickým a právnickým osobám zajištěné obytnými nemovitostmi nacházejícími se v Německu. Toto opatření se uplatňuje v případě i) úvěrových institucí povolených v Německu, které pro výpočet objemů svých rizikově vážených expozic používají přístup IRB, pokud jde o expozice zajištěné obytnými nemovitostmi nacházejícími se v Německu, a ii) úvěrových institucí povolených v Německu, které pro výpočet objemů svých rizikově vážených expozic používají standardizovaný přístup, pokud jde o expozice plně a zcela zajištěné obytnými nemovitostmi nacházejícími se v Německu, jak je uvedeno v čl. 125 odst. 2 nařízení (EU) č. 575/2013.

II. Reciprocita

Příslušným orgánům se doporučuje, aby německé opatření recipročně uplatnily ve vztahu k úvěrovým institucím s vnitrostátním povolením.

Příslušným orgánům se doporučuje zajistit, aby se reciproční opatření uplatnilo a aby se podle něj postupovalo od 1. února 2023.

III. Práh podstatnosti

Pro účely případného uplatnění zásady de minimis příslušnými orgány uplatňujícími reciproční postup je spolu s tímto opatřením stanoven práh podstatnosti, který se vztahuje na každou jednotlivou instituci. Úvěrové instituce mohou být osvobozeny od požadavku na kapitálovou rezervu pro krytí systémového rizika, pokud jejich příslušné odvětvové expozice nepřesahují 10 miliard EUR. Reciproční uplatnění se proto požaduje pouze v případě, že je překročena prahová hodnota, která se vztahuje na danou instituci.

Příslušné orgány by měly sledovat podstatnost expozic. V souladu s oddílem 2.2.1. doporučení ESRB/2015/2 představuje práh podstatnosti ve výši 10 miliard EUR doporučenou maximální prahovou úroveň. Příslušné orgány uplatňující reciproční postup proto mohou namísto použití doporučené prahové hodnoty podle potřeby stanovit nižší prahovou hodnotu pro svou jurisdikci nebo opatření recipročně uplatnit bez jakéhokoli prahu podstatnosti.

Francie

Zpřísnění limitu velkých expozic uvedeného v čl. 395 odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013 ve vztahu k expozicím vůči vysoce zadluženým velkým nefinančním podnikům se sídlem ve Francii na 5 % kapitálu tier 1, které se uplatňuje v souladu s čl. 458 odst. 2 písm. d) bodem ii) nařízení (EU) č. 575/2013 na globální systémově významné instituce (G-SVI) a jiné systémově významné instituce (J-SVI) na nejvyšší úrovni bankovní obezřetnostní konsolidace.

I. Popis opatření

Francouzské opatření, které se uplatňuje v souladu s čl. 458 odst. 2 písm. d) bodem ii) nařízení (EU) č. 575/2013 ve vztahu k G-SVI a J-SVI na nejvyšší úrovni bankovní obezřetnostní konsolidace (nikoli na subkonsolidované úrovni), spočívá ve zpřísnění limitu velkých expozic na 5 % kapitálu tier 1 pro expozice vůči vysoce zadluženým velkým nefinančním podnikům se sídlem ve Francii.

Nefinančním podnikem se rozumí fyzická nebo právnická osoba soukromého práva, která má sídlo ve Francii a která na své úrovni a na nejvyšší úrovni konsolidace náleží do sektoru nefinančních podniků ve smyslu bodu 2.45 přílohy A nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 549/2013 (1).

Uvedené opatření se vztahuje na expozice vůči nefinančním podnikům se sídlem ve Francii a na expozice vůči ekonomicky spjatým skupinám nefinančních podniků takto:

v případě nefinančních podniků, které jsou součástí ekonomicky spjaté skupiny nefinančních podniků, která má sídlo na nejvyšší úrovni konsolidace ve Francii, se opatření vztahuje na součet čistých expozic vůči skupině a všem spjatým subjektům ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 39 nařízení (EU) č. 575/2013;

v případě nefinančních podniků, které jsou součástí ekonomicky spjaté skupiny nefinančních podniků, která má sídlo na nejvyšší úrovni konsolidace mimo Francii, se opatření vztahuje na součet:

i)	expozic vůči těm nefinančním podnikům, které mají sídlo ve Francii;

ii)	expozic vůči subjektům se sídlem ve Francii nebo v zahraničí, nad nimiž nefinanční podniky uvedené v bodě i) mají přímou nebo nepřímou kontrolu ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 39 nařízení (EU) č. 575/2013, a

iii)	expozic vůči subjektům se sídlem ve Francii nebo v zahraničí, které jsou ekonomicky závislé na nefinančních podnicích uvedených v bodě i) ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 39 nařízení (EU) č. 575/2013.

Nefinanční podniky, které nemají sídlo ve Francii a které nejsou dceřinou společností nefinančního podniku se sídlem ve Francii nebo na něm ekonomicky závislým subjektem, a které přímo nebo nepřímo nekontroluje nefinanční podnik se sídlem ve Francii, proto nespadají do oblasti působnosti uvedeného opatření.

V souladu s čl. 395 odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013 se opatření uplatňuje po zohlednění účinku technik snižování úvěrového rizika a výjimek podle článků 399 až 403 nařízení (EU) č. 575/2013.

G-SVI nebo J-SVI musí nefinanční podnik se sídlem ve Francii považovat za velký, pokud hodnota její původní expozice vůči nefinančnímu podniku nebo ekonomicky spjaté skupině nefinančních podniků ve smyslu odstavce 3 je rovna nebo je vyšší než 300 mil. EUR. Hodnota původní expozice se vypočítává v souladu s články 389 a 390 nařízení (EU) č. 575/2013 před zohledněním účinku technik snižování úvěrového rizika a výjimek uvedených v článcích 399 až 403 nařízení (EU) č. 575/2013, jak se vykazuje v souladu s článkem 9 prováděcího nařízení Komise (EU) č. 680/2014 (2).

Nefinanční podnik se považuje za vysoce zadlužený, pokud jeho pákový poměr přesahuje 100 % a poměr krytí nákladů financování je nižší než 3, přičemž oba poměry se vypočítávají na nejvyšší úrovni konsolidace skupiny takto:

a)	Pákový poměr je poměr mezi celkovým dluhem bez hotovosti a vlastním kapitálem;

Poměr krytí nákladů financování je poměr mezi hrubým příjmem zvýšeným o provozní dotace po odečtení: i) mezd; ii) provozních daní a poplatků; iii) ostatních běžných provozních nákladů kromě čistých úroků a podobných nákladů a iv) odpisů a amortizací, na straně jedné, a na straně druhé úroky a podobnými náklady.

Poměry se vypočítávají na základě účetních agregátů vymezených v souladu s platnými standardy a uvedených v účetní závěrce nefinančního podniku, případně ověřené auditorem.

II. Reciprocita

Příslušným orgánům se doporučuje, aby francouzské opatření recipročně uplatnily ve vztahu k G-SVI a J-SVI s vnitrostátním povolením na nejvyšší úrovni bankovní obezřetnostní konsolidace.

Není-li stejné opatření makroobezřetnostní politiky v jejich jurisdikci k dispozici, v souladu s dílčím doporučením C 2) se příslušným orgánům doporučuje, aby po konzultaci s ESRB uplatnily opatření makroobezřetnostní politiky, které je k dispozici v jejich jurisdikci a jehož účinek je v nejvyšší míře rovnocenný uvedenému opatření, jež se doporučuje recipročně uplatnit. Příslušným orgánům se doporučuje přijmout rovnocenné opatření nejpozději do šesti měsíců od zveřejnění tohoto doporučení v Úředním věstníku Evropské unie.

III. Práh podstatnosti

Pro účely případného uplatnění zásady de minimis příslušnými orgány uplatňujícími reciproční postup je spolu s tímto opatřením stanoven kombinovaný práh podstatnosti, který se skládá z:

a)	prahové hodnoty ve výši 2 miliard EUR pro celkový objem původních expozic, které mají G-SVI a J-SVI s vnitrostátním povolením na nejvyšší úrovni bankovní obezřetnostní konsolidace vůči francouzskému sektoru nefinančních podniků;

prahové hodnoty ve výši 300 miliónů EUR, která se uplatňuje ve vztahu k G-SVI a J-SVI s vnitrostátním povolením, které dosahují nebo přesahují prahovou hodnotu uvedenou v písmenu a) pro:

i)	jednotlivé původní expozice vůči nefinančnímu podniku se sídlem ve Francii;

ii)	součet původních expozic vůči ekonomicky spjaté skupině nefinančních podniků, která má na nejvyšší úrovni konsolidace sídlo ve Francii, vypočtený v souladu s odst. 3 písm. a);

iii)

součet původních expozic vůči nefinančním podnikům, které mají sídlo ve Francii a které jsou součástí ekonomicky spjaté skupiny nefinančních podniků, jež má sídlo na nejvyšší úrovni konsolidace mimo Francii, jak jsou vykázány v šablonách C 28.00 a C 29.00 přílohy VIII prováděcího nařízení (EU) č. 680/2014;

c)	prahové hodnoty ve výši 5 % kapitálu tier 1 G-SVI nebo J-SVI na nejvyšší úrovni konsolidace pro expozice uvedené v písmenu b) po zohlednění účinku technik snižování úvěrového rizika a výjimek podle článků 399 až 403 nařízení (EU) č. 575/2013.

Prahové hodnoty uvedené v odstavcích b) a c) se použijí bez ohledu na to, zda je příslušný subjekt nebo nefinanční podnik vysoce zadlužen či nikoli.

Hodnota původní expozice uvedená v odstavcích a) a b) se vypočítává v souladu s články 389 a 390 nařízení (EU) č. 575/2013 před zohledněním účinku technik snižování úvěrového rizika a výjimek uvedených v článcích 399 až 403 nařízení (EU) č. 575/2013, jak se vykazuje v souladu s článkem 9 prováděcího nařízení Komise (EU) č. 680/2014.

V souladu s oddílem 2.2.1 doporučení ESRB/2015/2 mohou příslušné orgány dotčeného členského státu osvobodit G-SVI a J-SVI s vnitrostátním povolením na nejvyšší úrovni bankovní obezřetnostní konsolidace, které nepřekračují kombinovaný práh podstatnosti uvedený v odstavci 8. Při uplatňování prahu podstatnosti by příslušné orgány měly sledovat podstatnost expozic G-SVI a J-SVI s vnitrostátním povolením vůči francouzskému sektoru nefinančních podniků, jakož i koncentraci expozic G-SVI a J-SVI s vnitrostátním povolením vůči velkým nefinančním podnikům se sídlem ve Francii a doporučuje se, aby francouzské opatření v případě překročení kombinovaného prahu podstatnosti uvedeného v odstavci 8 uplatnily na G-SVI a J-SVI s vnitrostátním povolením na nejvyšší úrovni bankovní obezřetnostní konsolidace, které byly dříve osvobozeny. Příslušné orgány se rovněž vyzývají, aby na systémová rizika, která jsou spojena se zvýšeným využíváním pákového efektu velkými nefinančními podniky se sídlem ve Francii, upozornily ostatní účastníky trhu ve své jurisdikci.

10.

Neexistují-li v dotčených členských státech žádné domácí G-SVI a J-SVI na nejvyšší úrovni bankovní obezřetnostní konsolidace, které by měly expozice vůči francouzskému sektoru nefinančních podniků přesahující práh podstatnosti uvedený v odstavci 8, mohou příslušné orgány dotčených členských států v souladu s oddílem 2.2.1 doporučení ESRB/2015/2 rozhodnout, že francouzské opatření recipročně neuplatní. V tomto případě by příslušné orgány měly sledovat podstatnost expozic G-SVI a J-SVI s vnitrostátním povolením vůči francouzskému sektoru nefinančních podniků, jakož i koncentraci expozic těchto G-SVI a J-SVI vůči velkým nefinančním podnikům se sídlem ve Francii a doporučuje se, aby francouzské opatření recipročně uplatnily, pokud G-SVI a J-SVI na nejvyšší úrovni bankovní obezřetnostní konsolidace překročí kombinovaný práh podstatnosti uvedený v odstavci 8. Příslušné orgány se rovněž vyzývají, aby na systémová rizika, která jsou spojena se zvýšeným využíváním pákového efektu velkými nefinančními podniky se sídlem ve Francii, upozornily ostatní účastníky trhu ve své jurisdikci.

11.

V souladu s oddílem 2.2.1. doporučení ESRB/2015/2 představuje kombinovaný práh podstatnosti uvedený v odstavci 8 doporučenou maximální prahovou úroveň. Příslušné orgány uplatňující reciproční postup proto mohou namísto použití doporučené prahové hodnoty podle potřeby stanovit nižší prahovou hodnotu pro svou jurisdikci nebo opatření recipročně uplatnit bez jakéhokoli prahu podstatnosti.

Litva

Sazba kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika ve výši 2 % pro všechny retailové expozice vůči fyzickým osobám s bydlištěm v Litevské republice, které jsou zajištěny obytnými nemovitostmi.

I. Popis opatření

Litevské opatření uplatňované v souladu s článkem 133 směrnice 2013/36/EU ukládá sazbu kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika ve výši 2 % pro všechny retailové expozice vůči fyzickým osobám v Litvě zajištěné obytnými nemovitostmi.

II. Reciprocita

Příslušným orgánům se doporučuje, aby litevské opatření recipročně uplatnily na pobočky bank s vnitrostátním povolením nacházející se v Litvě a přímé přeshraniční expozice vůči fyzickým osobám v Litvě, které jsou zajištěny obytnými nemovitostmi. Významný podíl celkových hypotečních pozic drží pobočky zahraničních bank působící v Litvě, a proto by reciproční uplatnění opatření jinými členskými státy pomohlo podpořit rovné podmínky a zajistilo by, aby všichni významní účastníci trhu zohlednili zvýšené riziko spojené s obytnými nemovitostmi v Litvě a zvýšili svou odolnost.

III. Práh podstatnosti

Pro účely případného uplatnění zásady de minimis příslušnými orgány uplatňujícími reciproční postup je spolu s tímto opatřením stanoven práh podstatnosti, který se vztahuje na každou jednotlivou instituci. Instituce mohou být osvobozeny od požadavku na kapitálovou rezervu pro krytí systémového rizika, pokud jejich příslušné odvětvové expozice nepřesahují 50 milionů EUR, což představuje přibližně 0,5 % příslušných expozic celého sektoru úvěrových institucí v Litvě. Reciproční uplatnění se proto požaduje pouze v případě, že je překročena prahová hodnota, která se vztahuje na danou instituci.

Odůvodnění této prahové hodnoty:

a)	Je nezbytné minimalizovat možnost roztříštění právních předpisů, neboť stejný práh podstatnosti se bude vztahovat i na úvěrové instituce povolené v Litvě;

b)	Použití tohoto prahu podstatnosti by pomohlo zajistit rovné podmínky v tom smyslu, že požadavku na kapitálovou rezervu pro krytí systémového rizika podléhají instituce s expozicemi podobné velikosti;

Prahová hodnota je relevantní pro finanční stabilitu, neboť další vývoj rizika spojeného s obytnými nemovitostmi bude záviset především na aktivitě na trhu s bydlením, která částečně závisí na objemu nových úvěrů poskytnutých na nákup rezidenčních nemovitostí. Toto opatření by se proto mělo vztahovat na účastníky trhu, kteří působí na tomto trhu, přestože jejich portfolia hypotečních úvěrů nejsou tak velká jako portfolia největších poskytovatelů úvěrů.

V souladu s oddílem 2.2.1. doporučení ESRB/2015/2 představuje práh podstatnosti ve výši 50 milionů EUR doporučenou maximální prahovou úroveň. Příslušné orgány uplatňující reciproční postup proto mohou namísto použití doporučené prahové hodnoty podle potřeby stanovit nižší prahovou hodnotu pro svou jurisdikci nebo opatření recipročně uplatnit bez jakéhokoli prahu podstatnosti.

Lucembursko

Právně závazné limity pro poměr úvěru k hodnotě nemovitosti (LTV) pro nové hypoteční úvěry na obytné nemovitosti nacházející se v Lucembursku - s různými limity LTV platnými pro různé kategorie dlužníků:

a)	limit LTV ve výši 100 % pro kupující, kteří pořizují primární bydlení poprvé;

c)	limit LTV ve výši 80 % pro ostatní hypoteční úvěry (včetně segmentu koupě za účelem pronájmu).

I. Popis opatření

Lucemburské orgány aktivovaly právně závazné limity LTV pro nové hypoteční úvěry na obytné nemovitosti nacházející se v Lucembursku. V návaznosti na doporučení Comité du Risque Systémique (Výbor pro systémová rizika) (3) aktivovala Commission de Surveillance du Secteur Financier (Komise pro dohled nad finančním sektorem) (4) jednající ve shodě s Banque centrale du Luxembourg limity LTV, které jsou různé pro tři kategorie dlužníků. Limity LTV pro každou ze tří kategorií jsou následující:

a)	limit LTV ve výši 100 % pro kupující, kteří pořizují primární bydlení poprvé;

c)	limit LTV ve výši 80 % pro ostatní hypoteční úvěry (včetně segmentu koupě za účelem pronájmu).

LTV je poměr mezi součtem všech úvěrů nebo tranší úvěrů zajištěných dlužníkem obytnou nemovitostí v době poskytnutí úvěru a hodnotou nemovitosti ve stejné době.

Limity LTV se uplatňují nezávisle na druhu vlastnického práva (např. plné vlastnické právo, požívací právo, holé vlastnické právo).

Opatření se vztahuje na všechny soukromé dlužníky, kteří sjednávají hypoteční úvěr na nákup obytných nemovitostí v Lucembursku pro jiné než komerční účely. Opatření se použije rovněž v případě, že dlužník využívá k provedení této transakce právní strukturu, jako je realitní investiční společnost, i v případě společných žádostí. ‚Obytná nemovitost‘ zahrnuje stavební pozemky bez ohledu na to, zda stavební práce probíhají bezprostředně po koupi nebo roky poté. Opatření se použije i v případě, že je dlužníkovi poskytnut úvěr na nákup nemovitosti s dlouhodobou nájemní smlouvou. Nemovitost může být obývána vlastníkem nebo kupována za účelem pronájmu.

II. Reciprocita

Členským státům, jejichž úvěrové instituce, pojišťovací společnosti a subjekty zabývající se poskytováním úvěrů (poskytovatelé hypotečních úvěrů) mají relevantní významné úvěrové expozice v Lucembursku prostřednictvím přímých přeshraničních úvěrů, se doporučuje, aby lucemburské opatření recipročně uplatnily ve své jurisdikci. Není-li stejné opatření v jurisdikci těchto členských států k dispozici pro všechny relevantní přeshraniční expozice, měly by příslušné orgány uplatnit opatření, která mají k dispozici a jejichž účinek je v nejvyšší míře rovnocenný aktivovanému opatření makroobezřetnostní politiky.

Členské státy by měly ESRB oznámit, že lucemburské opatření recipročně uplatnily nebo že použily výjimky de minimis v souladu s doporučením D doporučení ESRB/2015/2. Oznámení by mělo být učiněno nejpozději jeden měsíc po přijetí recipročního opatření za použití příslušného vzoru zveřejněného na internetových stránkách ESRB. ESRB oznámení zveřejní na internetových stránkách ESRB, čímž o vnitrostátních rozhodnutích o uplatnění recipročních opatření vyrozumí veřejnost. Toto zveřejnění bude zahrnovat veškeré výjimky učiněné členskými státy, které uplatňují reciproční postup, a jejich závazek sledovat úniky a v případě potřeby jednat.

Členským státům se doporučuje, aby reciproční opatření přijaly do tří měsíců od zveřejnění tohoto doporučení v Úředním věstníku Evropské unie.

III. Práh podstatnosti

Pro účely případného uplatnění zásady de minimis členskými státy uplatňujícími reciproční postup je toto opatření doplněno dvěma prahy podstatnosti: prahem podstatnosti pro jednotlivé země a prahem podstatnosti pro jednotlivé instituce. Práh podstatnosti pro jednotlivé země pro celkové přeshraniční hypoteční úvěry poskytnuté do Lucemburska činí 350 milionů EUR, což odpovídá přibližně 1 % celkového tuzemského trhu s hypotečními úvěry na obytné nemovitosti v prosinci 2020. Práh podstatnosti pro jednotlivé instituce pro celkové přeshraniční hypoteční úvěry poskytnuté Lucembursku činí 35 milionů EUR, což odpovídá přibližně 0,1 % celkového tuzemského trhu s hypotečními úvěry na obytné nemovitosti v Lucembursku v prosinci 2020. Uplatnění recipročního postupu se požaduje pouze v případě, že je překročena prahová hodnota pro danou zemi i prahová hodnota pro danou instituci.

Nizozemsko

Minimální průměrná riziková váha, kterou uplatňují úvěrové instituce používající přístup IRB ve vztahu ke svým portfoliím expozic vůči fyzickým osobám, které jsou zajištěny obytnými nemovitostmi nacházejícími se v Nizozemsku. V případě každé jednotlivé položky expozice, která spadá do oblasti působnosti tohoto opatření, se riziková váha ve výši 12 % přidělí té části úvěru, která nepřesahuje 55 % tržní hodnoty nemovitosti sloužící k zajištění úvěru, a zbývající části úvěru se přidělí riziková váha ve výši 45 %. Minimální průměrnou rizikovou váhou portfolia je expozicí vážený průměr rizikových vah jednotlivých úvěrů.

I. Popis opatření

Nizozemské opatření uplatňované v souladu s čl. 458 odst. 2 písm. d) bodem iv) nařízení (EU) č. 575/2013 ukládá minimální průměrnou rizikovou váhu pro portfolio expozic úvěrových institucí, které používají přístup IRB, vůči fyzickým osobám, které jsou zajištěny zástavním právem k obytným nemovitostem nacházejícím se v Nizozemsku. Na úvěry, na které se vztahuje systém státních hypotečních záruk, se toto opatření nevztahuje.

Minimální průměrná riziková váha se vypočítá takto:

V případě každé jednotlivé položky expozice, která spadá do oblasti působnosti tohoto opatření, se riziková váha ve výši 12 % přidělí té části úvěru, která nepřesahuje 55 % tržní hodnoty nemovitosti sloužící k zajištění úvěru, a zbývající části úvěru se přidělí riziková váha ve výši 45 %. Poměr LTV, který má být použit při tomto výpočtu, by měl být stanoven v souladu s platnými ustanoveními nařízení (EU) č. 575/2013.

b)	Minimální průměrnou rizikovou váhou portfolia je expozicí vážený průměr rizikových vah jednotlivých úvěrů, který se vypočte shora uvedeným postupem. Jednotlivé úvěry, na které se opatření nevztahuje, se při výpočtu minimální průměrné rizikové váhy neberou v úvahu.

Toto opatření nenahrazuje stávající kapitálové požadavky, které jsou stanoveny v nařízení (EU) č. 575/2013 a které z tohoto nařízení vyplývají. Banky, na které se opatření vztahuje, musí vypočítat průměrnou rizikovou váhu té části hypotečního portfolia, která spadá do oblasti působnosti tohoto opatření, a to jak na základě běžných použitelných ustanovení obsažených v nařízení (EU) č. 575/2013, tak na základě metody stanovené v tomto opatření. Při výpočtu svých kapitálových požadavků musí následně použít vyšší z obou průměrných rizikových vah.

II. Reciprocita

Příslušným orgánům se doporučuje, aby nizozemské opatření recipročně uplatnily na úvěrové instituce s vnitrostátním povolením používající přístup IRB, které mají expozice vůči fyzickým osobám zajištěné obytnými nemovitostmi nacházejícími se v Nizozemsku, neboť jejich bankovní sektor může být v současnosti nebo v budoucnu prostřednictvím poboček přímo či nepřímo vystaven systémovému riziku na nizozemském trhu s bydlením.

V souladu s dílčím doporučením C 2) se příslušným orgánům doporučuje, aby uplatnily stejné opatření, jaké zavedl aktivační orgán v Nizozemsku, a to ve lhůtě stanovené v dílčím doporučení C 3).

III. Práh podstatnosti

Pro účely případného uplatnění zásady de minimis příslušnými orgány uplatňujícími reciproční postup je spolu s tímto opatřením stanoven práh podstatnosti, který se vztahuje na každou jednotlivou instituci. Instituce mohou být osvobozeny od minimální průměrné rizikové váhy pro portfolio expozic úvěrových institucí s přístupem IRB vůči fyzickým osobám, které jsou zajištěny hypotékami na obytné nemovitosti nacházející se v Nizozemsku, pokud tato hodnota nepřesahuje 5 miliard EUR. Úvěry, na něž se vztahuje systém státních hypotečních záruk, nebudou počítány do prahu podstatnosti.

V souladu s oddílem 2.2.1. doporučení ESRB/2015/2 představuje práh podstatnosti ve výši 5 miliard EUR doporučenou maximální prahovou úroveň. Příslušné orgány uplatňující reciproční postup proto mohou namísto použití doporučené prahové hodnoty podle potřeby stanovit nižší prahovou hodnotu pro svou jurisdikci nebo opatření recipročně uplatnit bez jakéhokoli prahu podstatnosti.

Norsko

—

sazba kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika ve výši 4,5 % pro expozice nacházející se v Norsku, která se podle článku 133 směrnice 2013/36/EU platné v Norsku ke dni 31. prosince 2022 v souladu s podmínkami Dohody o Evropském hospodářském prostoru (Dohoda o EHP) (dále jen ‚směrnice o kapitálových požadavcích platná v Norsku ke dni 31. prosince 2022‘) uplatňuje na všechny úvěrové instituce povolené v Norsku;

—

minimální úroveň (expozicí vážených) průměrných rizikových vah ve výši 20 % pro expozice v oblasti obytných nemovitostí nacházející se v Norsku, která se podle čl. 458 odst. 2 písm. d) bodu iv) (EU) č. 575/2013 platného v Norsku ke dni 31. prosince 2022 v souladu s podmínkami Dohody o EHP (dále jen ‚nařízení o kapitálových požadavcích platné v Norsku ke dni 31. prosince 2022‘) uplatňuje na úvěrové instituce povolené v Norsku, které k výpočtu regulatorních kapitálových požadavků používají přístup založený na interním ratingu (IRB);

—

I. Popis opatření

S účinkem od 31. prosince 2020 zavedl Finansdepartementet (norské ministerstvo financí) tři makroobezřetnostní opatření, a to: i) kapitálovou rezervu pro krytí systémového rizika pro expozice nacházející se v Norsku v souladu s článkem 133 směrnice o kapitálových požadavcích platné v Norsku ke dni 31. prosince 2022; ii) minimální úroveň rizikové váhy pro expozice v oblasti obytných nemovitostí nacházející se v Norsku v souladu s čl. 458 odst. 2 písm. d) bodem iv) nařízení o kapitálových požadavcích platného v Norsku ke dni 31. prosince 2022; a iii) minimální úroveň rizikové váhy pro expozice v oblasti komerčních nemovitostí nacházející se v Norsku v souladu s čl. 458 odst. 2 písm. d) bodem iv) nařízení o kapitálových požadavcích platného v Norsku ke dni 31. prosince 2022.

Sazba kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika je stanovena ve výši 4,5 % a uplatňuje se na tuzemské expozice všech úvěrových institucí povolených v Norsku. Pro úvěrové instituce, které nepoužívají pokročilý přístup IRB, je sazba kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika platná pro všechny expozice stanovena ve výši 3 % do 30. prosince 2023; po tomto datu je sazba kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika platná pro tuzemské expozice stanovena ve výši 4,5 %.

Opatření spočívající ve stanovení minimální úrovně rizikové váhy pro obytné nemovitosti je minimální úrovní průměrné rizikové váhy, která je stanovena pro expozice jednotlivých institucí v obytných nemovitostech v Norsku a která se vztahuje na úvěrové instituce používající přístup IRB. Spodní hranice rizikové váhy pro nemovitosti se týká expozicí vážené průměrné rizikové váhy v portfoliu obytných nemovitostí. Expozicemi v norských obytných nemovitostech je třeba rozumět retailové expozice zajištěné nemovitostmi v Norsku.

Opatření spočívající ve stanovení minimální úrovně rizikové váhy pro komerční nemovitosti je minimální úrovní průměrné rizikové váhy, která je stanovena pro expozice jednotlivých institucí v komerčních nemovitostech v Norsku a která se vztahuje na úvěrové instituce používající přístup IRB. Spodní hranice rizikové váhy pro nemovitosti se týká expozicí vážené průměrné rizikové váhy v portfoliu rezidenčních nemovitostí. Expozicemi v norských komerčních nemovitostech je třeba rozumět podnikové expozice zajištěné nemovitostmi v Norsku.

II. Reciprocita

5a.

Příslušným orgánům se doporučuje, aby recipročně uplatnily norská opatření pro expozice nacházející se v Norsku v souladu s čl. 134 odst. 1 směrnice 2013/36/EU a s čl. 458 odst. 5 nařízení (EU) č. 575/2013. Příslušným orgánům se doporučuje, aby sazbu kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika recipročně uplatnily do 18 měsíců od zveřejnění doporučení Evropské rady pro systémová rizika ESRB/2021/3 (5) v Úředním věstníku Evropské unie. Minimální úrovně rizikové váhy pro expozice v obytných a komerčních nemovitostech v Norsku by měly být recipročně stanoveny ve standardním tříměsíčním přechodném období po zveřejnění doporučení ESRB/2021/3 v Úředním věstníku Evropské unie.

5b.

Vzhledem k tomu, že snížení prahu podstatnosti, jak je uvedeno v doporučení Evropské rady pro systémová rizika ESRB/2023/1 (6), by mohlo vyžadovat, aby příslušný orgán přijal nové vnitrostátní reciproční opatření nebo změnil stávající vnitrostátní opatření, kterým se recipročně provádí norské opatření kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika, pro provádění recipročních opatření se použije standardní tříměsíční přechodné období po zveřejnění doporučení ESRB/2023/1 v Úředním věstníku Evropské unie .

Nejsou-li stejná opatření makroobezřetnostní politiky v jejich jurisdikci k dispozici, v souladu s dílčím doporučením C 2) se příslušným orgánům doporučuje, aby po konzultaci s ESRB uplatnily opatření makroobezřetnostní politiky, která jsou k dispozici v jejich jurisdikci a jejichž účinek je v nejvyšší míře rovnocenný výše uvedeným opatřením, která se doporučují recipročně uplatnit. Příslušným orgánům se doporučuje, aby přijaly rovnocenná opatření za účelem recipročního uplatnění minimální úrovně průměrné rizikové váhy pro expozice v obytných a komerčních nemovitostech do 12 měsíců od zveřejnění doporučení ESRB/2021/3 v Úředním věstníku Evropské unie a aby přijaly rovnocenná opatření za účelem recipročního uplatnění sazby kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika do 18 měsíců od uvedeného zveřejnění. V rozsahu, v jakém snížení prahu podstatnosti vyžaduje, aby příslušný orgán přijal nové vnitrostátní reciproční opatření, jak je popsáno v tomto pododstavci, nebo aby změnil stávající vnitrostátní opatření, kterým se recipročně uplatňuje norské opatření kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika, použije se pro provádění recipročních opatření standardní tříměsíční přechodné období po zveřejnění doporučení ESRB/2023/1 v Úředním věstníku Evropské unie .

[7.

Odstavec 7 byl zrušen doporučením ESRB/2023/1.]

III. Práh podstatnosti

Pro účely případného uplatnění zásady de minimis příslušnými orgány uplatňujícími reciproční postup jsou spolu s těmito opatřeními stanoveny prahy podstatnosti, které vycházejí z expozic nacházejících se v Norsku a které se vztahují na každou jednotlivou instituci, takto:

a)	pro kapitálovou rezervu pro krytí systémového rizika je práh podstatnosti stanoven na objem rizikově vážené expozice ve výši 5 miliard NOK, což odpovídá přibližně 0,16 % celkového objemu rizikově vážených expozic úvěrových institucí, které provádějí vykazování v Norsku;

b)	pro minimální úroveň rizikové váhy u obytných nemovitostí je práh podstatnosti stanoven na objem hrubých úvěrů ve výši 32,3 miliardy NOK, což odpovídá přibližně 1 % hrubých zajištěných úvěrů na obytné nemovitosti poskytnutých norským klientům;

c)	pro minimální úroveň rizikové váhy u komerčních nemovitostí je práh podstatnosti stanoven na objem hrubých úvěrů ve výši 7,6 miliardy NOK, což odpovídá přibližně 1 % hrubých zajištěných úvěrů na komerční nemovitosti poskytnutých norským klientům.

V souladu s oddílem 2.2.1 doporučení ESRB/2015/2 mohou příslušné orgány dotčeného členského státu osvobodit jednotlivé úvěrové instituce s vnitrostátním povolením, které mají v Norsku nepodstatné expozice. Expozice jsou považovány za nepodstatné, pokud nedosahují prahu podstatnosti, který je pro danou instituci stanoven v odstavci 8 výše. Při uplatňování prahů podstatnosti by příslušné orgány měly sledovat podstatnost expozic a doporučuje se, aby norské opatření v případě překročení prahů podstatnosti stanovených v odstavci 8 výše uplatnily na dříve osvobozené jednotlivé úvěrové instituce s vnitrostátním povolením.

10.

V souladu s oddílem 2.2.1 doporučení ESRB/2015/2 představují prahy podstatnosti uvedené v odstavci 8 doporučené maximální prahové úrovně. Příslušné orgány uplatňující reciproční postup proto mohou namísto použití doporučených prahových hodnot podle potřeby stanovit nižší prahové hodnoty pro svou jurisdikci nebo opatření recipročně uplatnit bez jakéhokoli prahu podstatnosti.

11.

Nejsou-li v členských státech žádné domácí úvěrové instituce, které by měly podstatné expozice v Norsku, mohou příslušné orgány dotčených členských států v souladu s oddílem 2.2.1 doporučení ESRB/2015/2 rozhodnout, že norská opatření recipročně neuplatní. V tomto případě by měly příslušné orgány sledovat podstatnost expozic a doporučuje se, aby norské opatření recipročně uplatnily, pokud úvěrová instituce překročí příslušné prahy podstatnosti.

Švédsko

—

minimální úroveň expozicí vážené průměrné hodnoty rizikových vah pro portfolio retailových expozic zajištěných nemovitostmi vůči dlužníkům se sídlem nebo bydlištěm ve Švédsku ve výši 25 %, která se v souladu s čl. 458 odst. 2 písm. d) bodem iv) nařízení (EU) č. 575/2013 uplatňuje na jednotlivé úvěrové instituce povolené ve Švédsku, které k výpočtu regulatorních kapitálových požadavků používají přístup IRB;

—

minimální úroveň expozicí vážené průměrné hodnoty rizikových vah pro portfolio podnikových expozic zajištěných komerčními nemovitostmi (nemovitosti fyzicky nacházející se ve Švédsku vlastněné pro komerční účely za účelem vytváření příjmů z pronájmu) ve výši 35 % a minimální úroveň expozicí vážené průměrné hodnoty rizikových vah pro portfolio podnikových expozic zajištěných obytnými nemovitostmi (bytové budovy fyzicky nacházející se ve Švédsku vlastněné pro komerční účely za účelem vytváření příjmů z pronájmu, pokud počet bytů v nemovitosti přesahuje tři) ve výši 25 %, které se v souladu s čl. 458 odst. 2 písm. d) bodem iv) nařízení (EU) č. 575/2013 uplatňuje na jednotlivé úvěrové instituce povolené ve Švédsku, které k výpočtu regulatorních kapitálových požadavků používají přístup IRB.

I. Popis opatření

Švédské opatření, které se v souladu s čl. 458 odst. 2 písm. d) bodem iv) nařízení (EU) č. 575/2013 uplatňuje na úvěrové instituce povolené ve Švédsku, které používají přístup IRB, spočívá v zavedení minimální úrovně expozicí vážené průměrné hodnoty rizikových vah pro portfolio retailových expozic zajištěných nemovitostmi vůči dlužníkům se sídlem nebo bydlištěm ve Švédsku ve výši 25 %, která se uplatňuje na jednotlivé úvěrové instituce. Expozicí váženou průměrnou hodnotou je průměrná hodnota rizikových vah jednotlivých expozic vypočtená v souladu s článkem 154 nařízení (EU) č. 575/2013, vážená příslušnou hodnotou expozic.

Švédské opatření, které se v souladu s čl. 458 odst. 2 písm. d) bodem iv) nařízení (EU) č. 575/2013 uplatňuje na úvěrové instituce povolené ve Švédsku, které používají přístup IRB, spočívá v zavedení minimální úrovně expozicí vážené rizikové váhy pro některé podnikové expozice ve Švédsku zajištěné komerčními nemovitostmi ve výši 35 % a minimální úrovně expozicí vážené rizikové váhy pro některé podnikové expozice ve Švédsku zajištěné obytnými nemovitostmi ve výši 25 %, které se uplatňují na jednotlivé úvěrové instituce. Expozicí váženou průměrnou hodnotou je průměrná hodnota rizikových vah jednotlivých expozic vypočtená v souladu s článkem 153 nařízení (EU) č. 575/2013, vážená příslušnou hodnotou expozic. Uvedené opatření se nevztahuje na podnikové expozice zajištěné: i) zemědělskými nemovitostmi; ii) nemovitostmi přímo vlastněnými obcemi, státy nebo regiony; iii) nemovitostmi, u nichž je více než 50 % nemovitosti využíváno pro vlastní podnikání, a iv) vícebytovými nemovitostmi, které neslouží komerčním účelům (například bytová sdružení, která jsou ve vlastnictví rezidentů a jsou nezisková) nebo kde je počet bytových jednotek nižší než čtyři.

II. Reciprocita

V souladu s čl. 458 odst. 5 nařízení (EU) č. 575/2013 se příslušným orgánům dotčených členských států doporučuje, aby uvedená švédská opatření recipročně uplatnily ve vztahu k pobočkám, které se nacházejí ve Švédsku a které jsou pobočkami úvěrových institucí s vnitrostátním povolením, které k výpočtu regulatorních kapitálových požadavků používají přístup IRB. V souladu s čl. 458 odst. 5 nařízení (EU) č. 575/2013 se příslušným orgánům dotčených členských států doporučuje, aby uvedená švédská opatření recipročně uplatnily na úvěrové instituce s vnitrostátním povolením, které k výpočtu regulatorních kapitálových požadavků používají přístup IRB a které mají retailové expozice zajištěné nemovitostmi vůči dlužníkům se sídlem nebo bydlištěm ve Švédsku a/nebo které mají ve Švédsku podnikové expozice zajištěné komerčními nebo obytnými nemovitostmi. V souladu s dílčím doporučením C 2) se příslušným orgánům doporučuje, aby uplatnily stejná opatření, jaká zavedl aktivační orgán ve Švédsku, a to nejpozději do tří měsíců od zveřejnění příslušného doporučení v Úředním věstníku Evropské unie (7).

Nejsou-li stejná opatření makroobezřetnostní politiky v jejich jurisdikci k dispozici, příslušným orgánům se doporučuje, aby po konzultaci s ESRB uplatnily opatření makroobezřetnostní politiky, které je k dispozici v jejich jurisdikci a jehož účinek je v nejvyšší míře rovnocenný uvedeným opatřením, která se doporučují recipročně uplatnit. Příslušným orgánům se doporučuje přijmout rovnocenná opatření nejpozději do čtyř měsíců od zveřejnění příslušného doporučení v Úředním věstníku Evropské unie (8).

III. Práh podstatnosti

Pro účely případného uplatnění zásady de minimis příslušnými orgány uplatňujícími reciproční postup je spolu s těmito opatřeními stanoven práh podstatnosti ve výši 5 miliard SEK pro každé z opatření uvedených v odstavcích 1 a 2, který se vztahuje na každou jednotlivou instituci.

V souladu s oddílem 2.2.1 doporučení ESRB/2015/2 mohou příslušné orgány dotčeného členského státu osvobodit ve vztahu k opatřením popsaným v odstavcích 1 a 2 jednotlivé úvěrové instituce s vnitrostátním povolením, které používají přístup IRB a jejichž expozice nedosahují práh podstatnosti ve výši 5 miliard SEK. Při uplatňování prahu podstatnosti by příslušné orgány měly sledovat podstatnost expozic a doporučuje se, aby příslušná švédská opatření uplatnily na dříve osvobozené jednotlivé úvěrové instituce s vnitrostátním povolením, dojde-li ve vztahu k danému opatření k překročení prahu podstatnosti ve výši 5 miliard SEK.

Pokud žádná úvěrová instituce s vnitrostátním povolením, která používá přístup IRB, nemá prostřednictvím poboček nacházejících se ve Švédsku nebo přímé přeshraniční činnosti retailové expozice ve smyslu odstavce 1 ve výši více než 5 miliard SEK, mohou příslušné orgány dotčených členských států v souladu s oddílem 2.2.1 doporučení ESRB/2015/2 rozhodnout, že opatření recipročně neuplatní. V tomto případě by měly příslušné orgány sledovat podstatnost expozic a doporučuje se, aby opatření popsané v odstavci 1 recipročně uplatnily, pokud úvěrová instituce s vnitrostátním povolením, která používá přístup IRB, překročí prahovou hodnotu 5 miliard SEK.

Pokud žádná úvěrová instituce s vnitrostátním povolením, která používá přístup IRB, nemá prostřednictvím poboček nacházejících se ve Švédsku nebo prostřednictvím přímé přeshraniční činnosti podnikové expozice ve smyslu odstavce 2 ve výši více než 5 miliard SEK, mohou příslušné orgány dotčených členských států v souladu s oddílem 2.2.1 doporučení ESRB/2015/2 rozhodnout, že opatření recipročně neuplatní. V tomto případě by měly příslušné orgány sledovat podstatnost expozic a doporučuje se, aby opatření popsané v odstavci 2 recipročně uplatnily, pokud úvěrová instituce s vnitrostátním povolením, která používá přístup IRB, překročí prahovou hodnotu 5 miliard SEK.

V souladu s oddílem 2.2.1. doporučení ESRB/2015/2 představuje práh podstatnosti ve výši 5 miliard SEK doporučenou maximální prahovou úroveň. Příslušné orgány uplatňující reciproční postup proto mohou namísto použití doporučené prahové hodnoty podle potřeby stanovit nižší prahovou hodnotu pro svou jurisdikci nebo opatření recipročně uplatnit bez jakéhokoli prahu podstatnosti.

“

(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 549/2013 ze dne 21. května 2013 o Evropském systému národních a regionálních účtů v Evropské unii (Úř. věst. L 174, 26.6.2013, s. 1).

(2) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 680/2014 ze dne 16. dubna 2014, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o podávání zpráv institucí pro účely dohledu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (Úř. věst. L 191, 28.6.2014, s. 1).

(3) Recommandation du comité du risque systémique du 9 novembre 2020 relative aux crédits portant sur des biens immobiliers à usage résidentiel situés sur le territoire du Luxembourg (CRS/2020/005).

(4) CCSSF Régulation N.20-08 du 3 décembre 2020 fixant des conditions pour l’octroi de crédits relatifs à des biens immobiliers à usage résidentiel situés sur le territoire du Luxembourg.

(5) Doporučení Evropské rady pro systémová rizika ESRB/2021/3 ze dne 30. dubna 2021, kterým se mění doporučení ESRB/2015/2 o hodnocení přeshraničních účinků opatření makroobezřetnostní politiky a o jejich dobrovolné reciprocitě (Úř. věst. C 222, 11.6.2021, s. 1).

(6) Doporučení Evropské rady pro systémová rizika ESRB/2023/1 ze dne 6. března 2023, kterým se mění doporučení ESRB/2015/2 o hodnocení přeshraničních účinků opatření makroobezřetnostní politiky a o jejich dobrovolné reciprocitě (Úř. věst. C 158, 4.5.2023, s. 1).

(7) Viz doporučení ESRB/2019/1 týkající se opatření makroobezřetnostní politiky aktivovaného dne 31. prosince 2018.

(8) Viz doporučení ESRB/2019/1 týkající se opatření makroobezřetnostní politiky aktivovaného dne 31. prosince 2018.

Top

Choose the experimental features you want to try