(1)

Současná hospodářská situace se vyznačuje obecně vysokými životními náklady, které ovlivňují spotřebu a prodej vína, a zvýšenými vstupními náklady na zemědělskou produkci a zpracování vína, které ovlivňují ceny vína. Tyto okolnosti mohou výrazně narušit trh s vínem v Unii, neboť mají dopad na několik klíčových producentských členských států tím, že zvyšují dostupné zásoby vína na úrovně, při kterých s ohledem na nadcházející sklizeň a produkční sezónu hrozí, že budou neudržitelné a způsobí výrobcům vína finanční potíže a problémy s peněžními toky.

(2)

Celosvětová inflace a související snížení kupní síly spotřebitelů dále zhoršují obecný klesající trend spotřeby vína zaznamenaný v posledních letech. Zjevný pokles spotřeby v běžném hospodářském roce se odhaduje na 7 % v Itálii, 10 % ve Španělsku, 15 % ve Francii, 22 % v Německu a 34 % v Portugalsku ve srovnání se situací na trhu před pandemií COVID-19. Tento trend ovlivňuje zejména některé segmenty trhu s vínem, konkrétně trhy s červenými a růžovými víny.

(3)

Dostupné údaje ukazují pokles prodeje vína v běžném hospodářském roce v souladu se zjištěnou sníženou domácí poptávkou, např. pokles prodeje o 5,3 % ve Španělsku a Francii, přičemž v některých silně zasažených oblastech se prodej snížil o 25 % až 35 % ve srovnání se stejným obdobím předchozího hospodářského roku. Vývoz vína z Unie v období od ledna do dubna 2023 se mezitím snížil o 8,5 % ve srovnání se stejným obdobím roku 2022.

(4)

Obecné zvýšení klíčových vstupních nákladů pro zemědělskou produkci, jako jsou náklady na hnojiva, energii a lahve potřebné pro výrobu vína, které je částečně způsobeno útočnou válkou Ruska vůči Ukrajině, vedlo k výjimečnému nárůstu výrobních nákladů, které se podle odhadů v některých členských státech zvýšily v průměru o 30 % až 40 %. Tyto okolnosti vyvíjejí další tlak na výrobce vína v Unii a snižují jejich kapacitu pro marketingová opatření a investice. Navíc navzdory rostoucím nákladům v rámci celého cyklu výroby vína naznačují dostupné údaje prudký pokles cen některých vín v regionech nejvíce postižených krizí ve srovnání se situací před pandemií COVID-19, například pokles cen v rozmezí od 10 do 26 % v některých regionech ve Francii.

(5)

Dohromady tyto faktory poukazují na obecné snížení poptávky a prodeje vín z Unie v situaci, kdy výroba v Unii vzrostla ve srovnání s předchozím hospodářským rokem o 4 %, čímž se zvýšila již tak vysoká úroveň počátečních zásob (+ 2 % ve srovnání s průměrem posledních pěti let). Nebudou-li urychleně přijata opatření ke snížení rostoucí nadměrné nabídky, hrozí, že situace vážně naruší trh tím, že způsobí významnou a obecnou nerovnováhu na trhu nejpozději s příchodem nové sklizně, kdy výrobci vína nebudou mít žádnou skladovací kapacitu pro novou produkci a budou nuceni prodávat za ještě nižší ceny.

(6)

V této fázi způsobuje současná situace na trhu různá narušení trhu v odvětví vína v různých pěstitelských oblastech, a to v důsledku vysoké segmentace unijního trhu s vínem. Tato narušení jsou významná v některých regionech několika členských států a ovlivňují zejména segmenty trhu s červenými a růžovými víny. Roztříštěnost trhu dokazuje například úroveň skladových zásob v regionu Extremadura ve Španělsku, která je o 27 % vyšší než průměr posledních pěti let, úroveň skladových zásob v regionech Lisabon a Alentejo v Portugalsku, které jsou o 24 % a 14 % vyšší než v předchozím roce, a úroveň skladových zásob růžových vín na začátku běžného hospodářského roku v regionu Languedoc-Roussillon ve Francii, která je o 26 % vyšší než na začátku předchozího hospodářského roku.

(7)

Zároveň byl trh s vínem v Unii již dříve zasažen zhoršenými podmínkami, zejména v průběhu let 2019, 2020 a 2021 v důsledku dřívějších obchodních omezení, poklesu spotřeby během pandemie COVID-19 a několika extrémních povětrnostních událostí. Současná obtížná situace má další dopad na již tak křehké odvětví a vede ke značným ztrátám příjmů pro všechny subjekty podnikající v tomto odvětví. Pěstitelé révy vinné v nejpostiženějších regionech členských států čelí finančním obtížím a problémům s peněžními toky. I z tohoto ohledu je proto třeba přijmout okamžitá opatření, aby bylo možné účinně reagovat na takto různorodou situaci na trhu tím, že se členským státům umožní přesměrovat část finančních prostředků přidělených na jejich vnitrostátní programy podpory v odvětví vína a různým aktérům v tomto odvětví se nabídne více individualizovaná podpora.

(8)

Odstranění určitého množství vína, pro které výrobci nenachází vhodná odbytiště, z trhu v nejvíce postižených regionech by mělo pomoci řešit nerovnováhu na trhu a zabránit tomu, aby se stávající narušení změnilo v závažnější nebo dlouhodobější narušení celého odvětví vína v Unii. V odůvodněných případech by měla být destilace vína dočasně uznána jako způsobilé opatření v rámci programů podpory v odvětví vína s cílem přispět ke zlepšení rovnováhy na trhu a hospodářské situace výrobců vína v nejvíce postižených pěstitelských oblastech. Aby se zabránilo narušení hospodářské soutěže, nemělo by být povoleno používání získaného alkoholu v potravinářském a nápojovém průmyslu a použití by mělo být omezeno na průmyslové účely, včetně dezinfekčních a farmaceutických, a na energetické účely. Aby se zabránilo jakémukoli zneužití nebo nadměrné kompenzaci po provedení tohoto výjimečného opatření, je vhodné požádat členské státy, aby opatření zaměřily na regiony s nerovnováhou na trhu, aby jej založily na objektivních kritériích a aby omezily kompenzace, které poskytnou, do výše nedávných tržních cen.

(9)

Opatření „zelená sklizeň“ podle článku 47 nařízení (EU) č. 1308/2013 se používá jako opatření pro řízení trhu v případě, že se očekává nadměrná produkce hroznů. Aby se hospodářským subjektům pomohlo reagovat na současnou situaci na trhu a aby se snížilo riziko, že se bude tato situace v nadcházejícím hospodářském roce opakovat, je vhodné při provádění tohoto opatření během rozpočtového roku 2023 umožnit určitou flexibilitu. Jako výjimečné opatření je zejména nezbytné stanovit odchylky od čl. 47 odst. 1 a 3 nařízení (EU) č. 1308/2013, aby se umožnilo úplné zničení nebo odstranění nezralých vinných hroznů v části zemědělského podniku za předpokladu, že se tak děje na celých pozemcích, a stanovit dočasné zvýšení maximálního příspěvku Unie na toto opatření.

(10)

Doplnění opatření „nouzové destilace“ mezi způsobilá opatření, jakož i flexibilita zavedená pro „zelenou sklizeň“, představuje formu finanční podpory, která však nevyžaduje dodatečné financování z prostředků Unie, neboť rozpočtové limity pro vnitrostátní programy podpory v odvětví vína na rozpočtový rok 2023 stanovené v příloze VII nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 (2) zůstávají nadále v platnosti. Členské státy se tak mohou rozhodnout přidělit vyšší částky na daná opatření pouze v rámci ročního rozpočtu stanoveného v uvedené příloze. Cílem finanční podpory pro obě výše uvedená krizová opatření je tedy poskytnout podporu dotčenému odvětví za dané nestabilní situace na trhu, aniž by bylo nutné uvolnit dodatečné finanční prostředky.

(11)

Aby se zvýšila účinnost finančních zdrojů Unie, které mohou být na tato krizová opatření přiděleny, mělo by být členským státům umožněno doplnit finanční pomoc Unie vnitrostátními platbami pokrývajícími až 50 % podpory poskytnuté na dvě krizová opatření stanovená v tomto nařízení.

(12)

Negativní vývoj na trhu, zvýšení nákladů a z toho vyplývající problémy s peněžními toky hospodářských subjektů v odvětví vína navíc ztěžují provádění opatření vnitrostátních programů podpory v odvětví vína v době, kdy je zlepšení tržní orientace tohoto odvětví nejvíce potřebné. Aby se zajistila účinnost provádění programů v současné tržní a hospodářské situaci v odvětví vína, je vhodné dočasně zvýšit maximální příspěvek Unie na opatření na „propagaci“, „restrukturalizaci a přeměnu vinic“, „zelenou sklizeň“ a „investice“.

(13)

Kromě toho je dále důležité poskytnout příjemcům přiměřenou flexibilitu pro provádění jejich operací v rámci vnitrostátních programů podpory, aby mohli reagovat na současné nejistoty na trhu a v případě potřeby jim operace přizpůsobit. Tato flexibilita představuje další opatření na podporu trhu, která mají zabránit tomu, aby se stávající narušení hospodářství změnilo v závažnější nebo dlouhodobé narušení trhu Unie s vínem, a zajistit, aby ostatní výjimečná opatření stanovená v tomto nařízení, jakmile se tak členský stát rozhodne, mohla být účinně provedena i na úrovni příjemců. Jako další výjimečné opatření je proto nezbytné odchýlit se od nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1149 (3) a umožnit členským státům poskytnout příjemcům určitou flexibilitu s cílem upravit plánované operace zjednodušeným postupem a umožnit v řádně odůvodněných případech jejich částečné provedení.

(14)

Za předpokladu, že důvody pro uplatnění zvýšených finančních sazeb Unie u některých opatření a umožnění určité flexibility při řízení programů souvisejí se současnou hospodářskou situací v odvětví vína a jelikož jsou opatření dočasná, je vhodné omezit jejich oblast působnosti na operace, jejichž provádění bylo zahájeno během rozpočtového roku 2023. Tato opatření by se naopak neměla vztahovat například na operace, které byly prováděny v předchozích rozpočtových letech a v rozpočtovém roce 2023 byly pouze uhrazeny.

(15)

Vzhledem k naléhavým důvodům a pokračujícímu narušení trhu, jakož i krátké době, kterou mají členské státy k dispozici na provedení opatření obsažených v tomto nařízení v rámci běžného rozpočtového roku, a rovněž aby se zabránilo dalšímu zhoršení situace na trhu, je nezbytné přijmout okamžitá opatření. Na jedné straně v nejvíce postižených regionech musí být přebytek nabídky odstraněn z trhu co nejdříve a v každém případě před zahájením nové sklizně, do konce srpna nebo začátku září 2023, jinak by se situace na trhu dále zhoršila a současná nerovnováha by se přenesla do nového hospodářského roku, což by mohlo způsobit dlouhodobou krizi na celém trhu Unie s vínem. Na druhé straně musí být všechna opatření obsažená v tomto nařízení provedena před koncem stávajících vnitrostátních programů podpory v odvětví vína, které platí pouze do 15. října 2023, jak je stanoveno v čl. 5 odst. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2117 (4). Podle uvedeného ustanovení se články 39 až 54 nařízení (EU) č. 1308/2013 nadále použijí i po 31. prosinci 2022, pokud jde o výdaje vzniklé a platby provedené v souvislosti s operacemi prováděnými před 16. říjnem 2023. Proto by odložení opatření mohlo dotčeným členským státům ztížit nebo dokonce znemožnit provádění opatření v rozpočtovém roce 2023, který je posledním rokem provádění stávajících vnitrostátních programů podpory v odvětví vína.

(16)

Vzhledem k výše uvedeným naléhavým důvodům by toto nařízení mělo být přijato v souladu s postupem pro naléhavé případy stanoveným v článku 228 nařízení (EU) č. 1308/2013.

(17)

Vzhledem k nutnosti přijmout okamžitá opatření by toto nařízení mělo vstoupit v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie,