(1)

Basilejská úmluva o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich zneškodňování (1) (dále jen „úmluva“) vstoupila v platnost v roce 1992 a Unie ji schválila rozhodnutím Rady 93/98/EHS (2).

(2)

Konference smluvních stran má v souladu s úmluvou podle potřeby zvážit a přijmout změny této úmluvy a jejích příloh.

(3)

Konference smluvních stran na svém patnáctém zasedání v červnu 2022 zvážila návrh změn čl. 6 odst. 2 úmluvy předložený Ruskou federací. Cílem tohoto návrhu je stanovit třicetidenní lhůtu, v níž má stát dovozu odpovědět straně oznamující přepravu odpadů, a provést jednu další změnu, která má být redakční povahy. Konference smluvních stran se rozhodla odložit projednání tohoto návrhu na své příští zasedání.

(4)

Návrh na změnu přílohy IV a některých položek v přílohách II a IX úmluvy byl rovněž předložen jménem Unie a projednán konferencí smluvních stran na jejím patnáctém zasedání. Cílem návrhu je mimo jiné změnit a vyjasnit popisy způsobů zneškodňování odpadů vyjmenovaných v příloze IV úmluvy, a zejména: zahrnout obecný úvod, který by jasně rozlišoval pojmy „nevyužití“ a „využití“, zahrnout nadpisy a úvodní texty, v nichž bude vysvětleno, co se rozumí „způsoby, které neumožňují využití“ (příloha IV, oddíl A), a „způsoby, které umožňují využití“ (příloha IV, oddíl B), vyjasnit, že jsou zahrnuty veškeré způsoby zneškodňování odpadů, které se provádějí nebo by se mohly provádět v praxi, bez ohledu na jejich právní status a na to, zda jsou považovány za šetrné k životnímu prostředí, a že jsou zahrnuty i operace prováděné před zahájením jiných operací, aktualizovat a vyjasnit popisy způsobů zneškodňování v souladu s vědeckým, technickým a jiným vývojem, k němuž došlo od přijetí úmluvy v roce 1989, a prostřednictvím zavedení všeobecných ustanovení zajistit, aby se požadavky úmluvy vztahovaly na všechny způsoby zneškodňování, které nejsou konkrétně uvedeny. Konference smluvních stran se rozhodla tento návrh dále projednat na svém příštím zasedání.

(5)

Pokud jde o návrh změn čl. 6 odst. 2 úmluvy předložený Ruskou federací, Unie by jej neměla podpořit, neboť dané změny by nepřispěly k řešení problémů, které Unie považuje za prioritní pro fungování postupu „předchozího souhlasu“ stanoveného v úmluvě. Kromě toho změny hlavního textu úmluvy vyžadují k tomu, aby vstoupily v platnost, zahájení zdlouhavého a náročného postupu a zahájení takového postupu pro změnu úmluvy, která má velmi malou až nulovou přidanou hodnotu, se jeví jako nepřiměřené.

(6)

Pokud jde o návrh na změnu přílohy IV a některých položek v přílohách II a IX, Unie by měla i nadále podporovat jeho přijetí. V zájmu dosažení konsensu ohledně tohoto návrhu by Unie mohla rovněž projevit flexibilitu, zejména pokud jde o navrhovaná opatření, u nichž je nepravděpodobné, že by na šestnáctém zasedání konference smluvních stran získala dostatečnou podporu pro přijetí. To zahrnuje například odložení diskuse o sporných tématech (jako je příprava k opětovnému použití a všeobecné způsoby zneškodňování), hledání dohody o zbývajících aspektech návrhu a podporu případných změn navržených jinými smluvními stranami za předpokladu, že by mohly dosáhnout stejných cílů, jako jsou cíle, z nichž vycházejí návrhy Unie týkající se přílohy IV úmluvy.

(7)

Je vhodné stanovit postoj, který má být jménem Unie k těmto návrhům na šestnáctém zasedání konferenci smluvních stran zaujat, neboť pokud by byly navrhované akty přijaty, znamenaly by změnu textu i příloh úmluvy, a byly by tak pro Unii závazné a ovlivnily by obsah práva Unie, jmenovitě směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES (3) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 (4),