Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 32022R1629

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/1629 ze dne 21. září 2022, kterým se stanoví opatření pro izolaci organismu Ceratocystis platani (J.M. Walter) Engelbr. & T.C. Harr. v určitých vymezených územích

C/2022/6667

Úř. věst. L 245, 22.9.2022, p. 14–26 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, GA, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

Legal status of the document In force: This act has been changed. Current consolidated version: 12/03/2024

ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2022/1629/oj

22.9.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 245/14


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2022/1629

ze dne 21. září 2022,

kterým se stanoví opatření pro izolaci organismu Ceratocystis platani (J.M. Walter) Engelbr. & T.C. Harr. v určitých vymezených územích

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031 ze dne 26. října 2016 o ochranných opatřeních proti škodlivým organismům rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 228/2013, (EU) č. 652/2014 a (EU) č. 1143/2014 a o zrušení směrnic Rady 69/464/EHS, 74/647/EHS, 93/85/EHS, 98/57/ES, 2000/29/ES, 2006/91/ES a 2007/33/ES (1), a zejména na čl. 28 odst. 1 písm. d) a e) a odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/2072 (2) stanoví v příloze II části B seznam karanténních škodlivých organismů pro Unii, jejichž výskyt je na území Unie znám.

(2)

Organismus Ceratocystis platani (J.M. Walter) Engelbr. & T.C. Harr. (dále jen „dotčený škodlivý organismus“) je zařazen na uvedený seznam, neboť je známo, že se vyskytuje v určitých částech území Unie, což má významný dopad na rostliny Platanus L. (dále jen „dotčené rostliny“) a na dřevo Platanus L. (dále jen „dotčené dřevo“), které jsou hlavními hostiteli uvedeného škodlivého organismu.

(3)

Z průzkumů provedených podle článku 19 nařízení (EU) 2016/2031 vyplývá, že eradikace dotčeného škodlivého organismu v určitých vymezených územích již není možná.

(4)

Proto by měla být stanovena opatření pro izolaci výskytu dotčeného škodlivého organismu v uvedených vymezených územích sestávajících ze zamořených zón a nárazníkových zón. Uvedená opatření by měla být v souladu s dostupnými technickými a vědeckými důkazy týkajícími se dotčených rostlin a dotčeného dřeva.

(5)

Příslušné orgány by měly zvyšovat informovanost veřejnosti s cílem zajistit, aby široká veřejnost a profesionální provozovatelé, jichž se týkají opatření pro izolaci výskytu ve vymezených územích, byli informováni o uplatněných opatřeních a stanovení vymezených území za tímto účelem.

(6)

Pokud se však dotčený škodlivý organismus objeví v nárazníkové zóně obklopující zamořenou zónu podléhající opatřením pro izolaci dotčeného škodlivého organismu, mělo by toto nové zjištění vést k tomu, že příslušný orgán stanoví nové vymezené území, v němž se provádí eradikace.

(7)

Měly by být prováděny každoroční průzkumy zaměřené na výskyt dotčeného škodlivého organismu, jak je stanoveno v článku 22 nařízení (EU) 2016/2031 a v prováděcím nařízení Komise (EU) 2020/1231 (3), aby se zajistilo včasné zjištění dotčeného škodlivého organismu v oblastech na území Unie, kde výskyt dotčeného škodlivého organismu není znám. Tyto průzkumy by měly vycházet z karty průzkumu výskytu dotčeného škodlivého organismu zveřejněné Evropským úřadem pro bezpečnost potravin, neboť zohledňuje nejnovější vědecký a technický vývoj.

(8)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět

Tímto nařízením se stanoví opatření pro izolaci organismu Ceratocystis platani (J.M. Walter) Engelbr. & T.C. Harr. ve vymezených územích, kde jeho eradikace není možná.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)

„dotčeným škodlivým organismem“Ceratocystis platani (J.M. Walter) Engelbr. & T.C. Harr.;

2)

„dotčenými rostlinami“ rostliny rodu Platanus L., kromě semen;

3)

„dotčeným dřevem“ dřevo rodu Platanus L.;

4)

„vymezeným územím pro izolaci“ oblast uvedená v příloze I, kde dotčený škodlivý organismus nelze eradikovat;

5)

„kartou průzkumu výskytu škodlivého organismu“ publikace Evropského úřadu pro bezpečnost potravin „Karta průzkumu týkající se organismu Ceratocystis platani (4)“.

Článek 3

Stanovení vymezených území pro izolaci výskytu

Příslušné orgány stanoví vymezená území pro izolaci dotčeného škodlivého organismu sestávající ze zamořené zóny a nárazníkové zóny o šířce nejméně 1 km obklopující zamořenou zónu.

Článek 4

Opatření ve vymezených územích pro izolaci výskytu

1.   Příslušné orgány v zamořených zónách zajistí, aby byla přijata tato opatření:

a)

odstranění dotčených rostlin a dotčeného dřeva napadených dotčeným škodlivým organismem před následujícím vegetačním obdobím, uplatnění vhodných opatření, aby se zabránilo šíření dotčeného škodlivého organismu prostřednictvím pařezů, pilin, částí dřeva a zbytků půdy v místě kácení, a zajištění jejich zničení ve vhodných zpracovatelských zařízeních;

b)

zákaz přemísťování dotčeného dřeva, které pochází z odstraněných dotčených rostlin napadených dotčeným škodlivým organismem ze zamořené zóny, s výjimkou případů, kdy:

i)

v zamořené zóně není k dispozici žádné vhodné zařízení pro ošetření;

ii)

ošetření je provedeno v nejbližším zařízení pro ošetření vně zamořené zóny, které je schopno toto ošetření provést, a

iii)

přeprava probíhá pod úředním dohledem příslušných orgánů a v uzavřených vozidlech, která zajišťují, aby se zabránilo roztroušení dotčeného dřeva a aby se dotčený škodlivý organismus nemohl šířit;

c)

zákaz výsadby dotčených rostlin v příslušných zamořených zónách kromě těch, o nichž je známo, že jsou vůči dotčenému škodlivému organismu odolné;

d)

zákaz odstraňování a přepravy půdy ze zamořené zóny do jiných zón, pokud nebylo použito předchozí vhodné ošetření, aby se zajistilo, že je prostá dotčeného škodlivého organismu;

e)

čištění a dezinfekci nářadí a strojů k prořezávání před a po styku s dotčenými rostlinami nebo jejich půdou a

f)

ošetření řezů v případě prořezávání dotčených rostlin vhodným preventivním ošetřením.

2.   Příslušné orgány v nárazníkových zónách zajistí, aby byla přijata tato opatření:

a)

zákaz výsadby dotčených rostlin v nárazníkové zóně kromě těch, o nichž je známo, že jsou odolné vůči dotčenému škodlivému organismu;

b)

čištění a dezinfekci nářadí a strojů k prořezávání před a po styku s dotčenými rostlinami nebo jejich půdou nebo s dotčeným dřevem a

c)

ošetření řezů v případě prořezávání dotčených rostlin vhodným preventivním ošetřením.

3.   Pokud byl výskyt dotčeného škodlivého organismu v nárazníkové zóně úředně potvrzen, použijí se články 17 a 18 nařízení (EU) 2016/2031.

4.   V rámci vymezených území pro izolaci výskytu zvyšují příslušné orgány informovanost veřejnosti o hrozbě dotčeného škodlivého organismu a o opatřeních přijatých s cílem zabránit jeho dalšímu šíření mimo uvedená území.

Příslušné orgány informují širokou veřejnost a dotčené profesionální provozovatele o stanovení vymezeného území pro izolaci výskytu.

Článek 5

Průzkumy

1.   Příslušné orgány provedou průzkumy stanovené v odstavcích 2 a 3 s přihlédnutím k informacím uvedeným v kartě průzkumu škodlivého organismu.

2.   Provádějí každoroční průzkumy založené na posouzení rizik ke zjištění výskytu dotčeného škodlivého organismu v oblastech území Unie, kde není jeho výskyt znám, ale kde by se mohl usídlit.

3.   V nárazníkových zónách vymezených území pro izolaci výskytu provádějí každoroční průzkumy podle čl. 19 odst. 1 nařízení (EU) 2016/2031 s cílem zjistit výskyt dotčeného škodlivého organismu.

Tyto průzkumy zahrnují:

a)

vizuální prohlídky dotčených rostlin za účelem zjištění dotčeného škodlivého organismu a

b)

odběr vzorků a testování v případě podezření na výskyt dotčeného škodlivého organismu.

Tyto průzkumy jsou intenzivnější než průzkumy uvedené v odstavci 2, s vyšším počtem vizuálních prohlídek a případně odběru vzorků a testování.

Článek 6

Podávání zpráv

Do 30. dubna každého roku předloží členské státy Komisi a ostatním členským státům výsledky průzkumů provedených v předchozím kalendářním roce podle:

a)

čl. 5 odst. 2 tohoto nařízení za použití jedné ze šablon stanovených v příloze I prováděcího nařízení (EU) 2020/1231;

b)

čl. 5 odst. 3 tohoto nařízení za použití jedné ze šablon uvedených v příloze II tohoto nařízení.

Článek 7

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 21. září 2022.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN


(1)   Úř. věst. L 317, 23.11.2016, s. 4.

(2)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/2072 ze dne 28. listopadu 2019, kterým se stanoví jednotné podmínky pro provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, pokud jde o ochranná opatření proti škodlivým organismům rostlin, a kterým se zrušuje nařízení Komise (ES) č. 690/2008 a mění prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/2019 (Úř. věst. L 319, 10.12.2019, s. 1).

(3)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/1231 ze dne 27. srpna 2020 o formátu a pokynech pro výroční zprávy o výsledcích průzkumů a o formátu víceletých programů průzkumů a praktických opatřeních stanovených v článcích 22 a 23 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031 (Úř. věst. L 280, 28.8.2020, s. 1).

(4)  Pest survey card on Ceratocystis platani (Karta průzkumu týkající se organismu Ceratocystis platani). EFSA supporting publication 2021:EN-6822. doi:10.2903/sp.efsa.2021.EN-6822. K dispozici na internetové adrese: https://arcg.is/15CyXW.


PŘÍLOHA I

Seznam vymezených území pro izolaci výskytu podle článku 2

Francie

Číslo/název vymezeného území (VÚ)

Zóna VÚ

Region

Obce nebo jiné správní/zeměpisné vymezení

1.

Canal du Midi et Canal de la Robine

Zamořená zóna

Aude (11)

100 m na každé straně kanálu v těchto obcích: Alzonne; Argeliers; Argens-Minervois; Azille; Blomac; Bram; Carcassonne; Castelnaudary; Caux-et-Sauzens; Ginestas; Homps; La Redorte; Lasbordes; Marseillette; Mirepeisset; Montréal; Moussan; Narbonne; Ouveillan; Paraza; Pexiora; Pezens; Puichéric; Roubia; Saint-Martin-Lalande; Saint-Nazaire-d’Aude; Sainte-Eulalie; Sallèle d’Aude; Trèbes; Ventenac-en-Minervois; Villalier; Villedubert; Villemoustaussou; Villepinte; Villesèquelande

Hérault (34)

100 m na každé straně kanálu v těchto obcích: Agde; Béziers; Capestang; Cers; Colombiers; Cruzy; Nissan-lez-Ensérune; Olonzac; Poilhes; Portiragnes; Quarante; Vias; Villeneuve-les-Béziers

Nárazníková zóna

Aude (11)

1 km kolem zamořené zóny v těchto obcích: Alzonne; Argeliers; Argens-Minervois; Arzens; Azille; Badens; Bages; Baraigne; Barbaira; Berriac; Blomac; Bouilhonnac; Bram; Canet; Capendu; Carcassonne; Castelnau d’Aude; Castelnaudary; Caux-et-Sauzens; Conques sur Orbiel; Cuxac d’Aude; Floure; Fonties d’Aude; Ginestas; Gruissan; Homps; La Redorte; Labastide-d-Anjou; Lasbordes; Lézignan Corbières; Marseillette; Mas-saintes-Puelles; Mirepeisset; Mireval Lauragais; Montferrand; Montréal; Moussan; Narbonne; Ouveillan; Paraza; Pennautier; Pexiora; Peyriac de Mer; Pezens; Port-la-Nouvelle; Puichéric; Raissac d’Aude; Roquecourbe Minervois; Roubia; Rustiques; Saint-Couat d’Aude; Sainte-Eulalie; Sainte-Valière; Saint-Marcel sur Aude; Saint-Martin-Lalande; Saint-Nazaire-d’Aude; Sallèle d’Aude; Sigean; Tourouzelle; Trèbes; Ventenac Cabardès; Ventenac-en-Minervois; Villalier; Villedubert; Villemoustaussou; Villepinte; Villesèquelande

Hérault (34)

1 km kolem zamořené zóny v těchto obcích: Agde; Béziers; Capestang; Cers; Colombiers; Cruzy; Marseillan; Montady; Montels; Montouliers; Nissan-lez-Ensérune; Olonzac; Poilhes; Portiragnes; Quarante; Sauvian; Sérignan; Vias; Villeneuve-les-Béziers

2.

Adour et affluents

Zamořená zóna

Hautes-Pyrénées (65)

Andrest; Ansost; Artagnan; Aureilhan; Aurensan; Auriébat; Barbachen; Bazet; Bazillac; Bordères-sur-l’Échez; Bours; Caixon; Camalès; Escondeaux; Estirac; Gayan; Gensac; Horgues; Lafitole; Lagarde; Laloubère; Larreule; Liac; Marsac; Maubourguet; Monfaucon; Nouilhan; Odos; Oursbelille; Pujo; Rabastens-de-Bigorre; Saint-Lézer; Sarniguet; Sarriac-Bigorre; Sauveterre; Ségalas; Séméac; Siarrouy; Sombrun; Soues; Talazac; Tarbes; Tostat; Ugnouas; Vic-en-Bigorre; Villenave-près-Marsac

Gers (32)

Haget

Nárazníková zóna

Hautes-Pyrénées (65)

Castelnau-Rivière-Basse; Caussade-Rivière; Hères; Labatut-Rivière; Villefranque

1 km kolem zamořené zóny v těchto obcích: Barbazan-Debat; Boulin; Buzon; Castéra-Lou; Chis; Dours; Ibos; Juillan; Lacassagne; Lahitte-Toupières; Lascazères; Lescurry; Louey; Momères; Mingot; Orleix; Orois; Pintac; Saint-Martin; Salles-Adour; Sanous; Sarrouilles; Tarasteix

Gers (32)

Armentieux; Jû-Belloc; Ladevèze-Ville; Tieste-Uragnoux

1 km kolem zamořené zóny v těchto obcích: Beccas; Betplan; Cazeaux-Villecomtal; Malabat; Marciac; Montégut-Arros; Saint-Justin; Sembouès; Villecomtal-Sur-Arros

Pyrénées-Atlantique (Région Nouvelle-Aquitaine)

1 km kolem zamořené zóny v těchto obcích: Castéide-Doat; Labatut; Lamayou; Moncaup; Montaner; Monségur

3.

Vaucluse/Bouches-du-Rhône/Var

Zamořená zóna

Bouches du Rhône (13)

Aix-en-Provence; Allauch; Arles; Aubagne; Auriol; Barbentane; Berre-l’Etang; Cabannes; Cadolive; Carry-le-Rouet; Ceyreste; Châteaurenard; Cornillon-Confoux; Cuges-les-Pins; Eygalières; Eyguières; Eyragues; Fuveau; Gémenos; Gignac-la-Nerthe; Grans; Graveson; Gréasque; Istres; Jouques; La Bouilladisse; La Ciotat; La Destrousse; La Fare-les-Oliviers; La Penne-sur-Huveaune; Lamanon; Lambesc; Le Tholonet; Les Pennes-Mirabeau; Maillane; Mallemort; Marignane; Marseille; Martigues; Mas-Blanc-des-Alpilles; Maussane-les-Alpilles; Meyrargues; Meyreuil; Mollégès; Mouriès; Noves; Orgon; Pélissanne; Peyrolles-en-Provence; Plan-de-Cuques; Plan-d’Orgon; Port-de-Bouc; Port-Saint-Louis-du-Rhône; Puyloubier; Rognonas; Roquevaire; Saint-Andiol; Saint-Chamas; Saint-Etienne-du-Grès; Saint-Martin-de-Crau; Saint-Rémy-de-Provence; Saint-Victoret; Salon-de-Provence; Sénas; Simiane-Collongue; Tarascon; Trets; Velaux; Venelles; Ventabren; Verquiéres; Vitrolles

Var (83)

Cogolin; Draguignan; Hyères; La Garde; La Londe-les-Maures; La Seyne-sur-Mer; Le Beausset; Le Luc; Les Arcs; Pignans; Saint-Cyr-sur-Mer; Saint-Maximin-la-Sainte-Baume; Saint-Tropez; Saint-Zacharie; Toulon

Vaucluse (84)

Althen-des-Paluds; Apt; Avignon; Beaumes-de-Venise; Bédarrides; Bonnieux; Cadenet; Caderousse; Camaret-sur-Aigues; Carpentras; Caumont-sur-Durance; Cavaillon; Châteauneuf-de-Gadagne; Châteauneuf-du-Pape; Courthézon; Entraigues-sur-la-Sorgue; Fontaine-se-Vaucluse; Gargas; Gignac; Gigondas; Gordes; Goult; Jonquerettes; Jonquières; La Tour-d’Aigues; Lagnes; Lapalud; Lauris; Le Pontet; Le Thor; L’Isle-sur-la-Sorgue; Loriol-du-Comtat; Lourmarin; Malaucène; Mazan; Mérindol; Modène; Mondragon; Monteux; Morières-lès-Avignon; Oppède; Orange; Pernes-les-Fontaines; Pertuis; Piolenc; Robion; Saignon; Saint-Didier; Saint-Saturnin-lès-Apt; Saint-Saturnin-lès-Avignon; Sarrians; Saumane-de-Vaucluse; Sorgues; Travaillan; Vedène; Velleron; Venasque; Villelaure; Violes

Nárazníková zóna

Bouches du Rhône (13)

Alleins; Aureille; Aurons; Beaurecueil; Belcodène; Bouc-Bel-Air; Boulbon; Cabriès; Carnoux-en-Provence; Cassis; Charleval; Châteauneuf-le-Rouge; Châteauneuf-les-Martigues; Coudoux; Eguilles; Ensuès-la-Redonne; Fontvieille; Fos-sur-Mer; Gardanne; La Barben; La Roque-d’Anthéron; Lançon-Provence; Le Puy-Sainte-Réparade; Le Rove; Les Baux-de-Provence; Mimet; Miramas; Paradou; Peynier; Peypin; Rognac; Rognes; Roquefort-la-Bédoule; Rousset; Saint-Antonin-sur-Bayon; Saint-Cannat; Saintes-Maries-de-la-Mer; Saint-Estève-Janson; Saint-Marc-Jaumegarde; Saint-Mitre-les-Remparts; Saint-Paul-lès-Durance; Saint-Pierre-de-Mézoargues; Saint-Savournin; Sausset-les-Pins; Septèmes-les-Vallons; Vauvenargues; Vernègues

Var (83)

Ampus; Bandol; Besse-sur-Issole; Bormes-les-Mimosas; Bras; Brue-Auriac; Cabasse; Carnoules; Carqueiranne; Cavalaire-sur-Mer; Châteaudouble; Collobrières; Evenos; Figanières; Flassans-sur-Issole; Flayosc; Gassin; Gonfaron; Grimaud; La Cadiere-d’Azur; La Crau; La Croix-Valmer; La Farlède; La Mole; La Motte; La Valette-du-Var; Le Cannet-des-Maures; Le Castellet; Le Muy; Le Pradet; Le Revest-les-Eaux; Le Thoronet; Les Mayons; Lorgues; Nans-les-Pins; Ollières; Ollioules; Pierrefeu-du-Var; Plan-d’Aups-Sainte-Baume; Pourcieux; Pourrières; Puget-Ville; Ramatuelle; Rians; Riboux; Rougiers; Sainte-Maxime; Saint-Mandrier-sur-Mer; Sanary-sur-Mer; Seillons-Source-d’Argens; Signes; Six-Fours-les-Plages; Taradeau; Tourves; Trans-en-Provence; Vidauban

Vaucluse (84)

Ansouis; Aubignan; Auribeau; Beaumettes; Beaumont-de-Pertuis; Beaumont-du-Ventoux; Bedoin; Blauvac; Bollène; Buoux; Cabrieres-d’Avignon; Cairanne; Caromb; Caseneuve; Castellet; Cheval-Blanc; Crestet; Crillon-le-Brave; Cucuron; Entrechaux; Grambois; Joucas; La Bastidonne; La Motte-d’Aigues; La Roque-Alric; La Roque-sur-Pernes; Lacoste; Lafare; Lagarde-d’Apt; Lamotte-du-Rhône; Le Barroux; Le Beaucet; Lioux; Malemort-du-Comtat; Maubec; Ménerbes; Méthamis; Mirabeau; Mormoiron; Mornas; Murs; Puget; Puyvert; Rasteau; Roussillon; Rustrel; Sablet; Saint-Christol; Sainte-Cécile-les-Vignes; Saint-Hippolyte-le-Graveyron; Saint-Léger-du-Ventoux; Saint-Martin-de-Castillon; Saint-Martin-de-la-Brasque; Saint-Pantaléon; Saint-Pierre-de-Vassols; Sannes; Sault; Seguret; Sérignan-du-Comtat; Sivergues; Suzette; Taillades; Uchaux; Vacqueyras; Vaison-la-Romaine; Vaugines; Viens; Villars

Alpes-de-Haute-Provence (04)

Simiane-la-Rotonde

Ardèche (07)

Bourg-Saint-Andéol; Saint-Just-d’Ardèche; Saint-Marcel-d’Ardèche

Drôme (26)

Mollans-sur-Ouvèze; Pierrelatte; Rochegude; Saint-Paul-Trois-Châteaux; Suze-la-Rousse

Gard (30)

Aramon; Beaucaire; Chusclan; Codolet; Fourques; Laudun-l’Ardoise; Les Angles; Montfaucon; Pont-Saint-Esprit; Roquemaure; Saint-Alexandre; Saint-Etienne-des-Sorts; Saint-Geniès-de-Comolas; Saint-Gilles; Sauveterre; Vallabrègues; Vénéjan; Villeneuve-lès-Avignon


PŘÍLOHA II

Šablony pro podávání zpráv o výsledcích ročních průzkumů prováděných podle čl. 6 písm. b)

Část A

1.   Šablona pro podávání zpráv o výsledcích ročních průzkumů

Image 1

2.   Pokyny k vyplnění šablony

Je-li tato šablona vyplněna, nevyplňuje se šablona v části B této přílohy.

Ve sloupci 1:

Uveďte název zeměpisné oblasti, číslo ohniska nebo jakékoliv informace, které umožňují identifikaci daného vymezeného území (VÚ), a datum, kdy bylo zřízeno.

Ve sloupci 2:

Uveďte velikost VÚ před zahájením průzkumu.

Ve sloupci 3:

Uveďte velikost VÚ po provedení průzkumu.

Ve sloupci 4:

Uveďte přístup: Izolace výskytu (I). Použijte tolik řádků, kolik je třeba, v závislosti na počtu VÚ na škodlivý organismus a přístupů, jimž jsou tato území podrobena.

Ve sloupci 5:

Uveďte zónu VÚ, kde byl průzkum proveden, a použijte tolik řádků, kolik je třeba: zamořená zóna (ZZ) nebo nárazníková zóna (NZ) na samostatných řádcích. V příslušných případech uveďte oblast NZ, kde byl průzkum proveden (např. nejbližších 20 km přiléhajících k NZ, kolem školek atd.) v samostatných řádcích.

Ve sloupci 6:

Uveďte počet a popis lokalit průzkumu, přičemž vyberte u popisu jednu z těchto položek:

1.

Venkovní prostředí (území produkce): 1.1. pole (orná půda, pastvina); 1.2. sad/vinice; 1.3. školka; 1.4. les.

2.

Venkovní prostředí (jiné): 2.1. soukromá zahrada; 2.2. veřejná prostranství; 2.3. chráněné území; 2.4. volně rostoucí rostliny v územích jiných, než jsou chráněná území; 2.5. jiné, s upřesněním konkrétního případu (např. zahradní centrum, obchodní provozovny používající dřevěný obalový materiál, dřevozpracující průmysl, mokřady, zavlažovací a odvodňovací síť atd.).

3.

Fyzicky uzavřené prostory: 3.1. skleník; 3.2. soukromé místo jiné než skleník; 3.3. veřejné místo jiné než skleník; 3.4. jiné, s upřesněním konkrétního případu (např. zahradní centrum, obchodní provozovny používající dřevěný obalový materiál, dřevozpracující průmysl).

Ve sloupci 7:

Uveďte rizikové oblasti identifikované na základě biologie škodlivého organismu (škodlivých organismů), výskytu hostitelských rostlin, ekoklimatických podmínek a rizikových míst.

Ve sloupci 8:

Z oblastí uvedených ve sloupci 7 uveďte rizikové oblasti zahrnuté do průzkumu.

Ve sloupci 9:

Uveďte rostliny, ovoce, semena, půdu, obalový materiál, dřevo, stroje, vozidla, vodu či jiné s upřesněním konkrétního případu.

Ve sloupci 10:

Uveďte seznam zkoumaných rostlinných druhů/rodů, přičemž pro každý rostlinný druh/rod použijte jeden řádek.

Ve sloupci 11:

Uveďte měsíce roku, kdy byl průzkum proveden.

Ve sloupci 12:

Uveďte podrobnosti průzkumu v závislosti na konkrétních právních požadavcích pro každý škodlivý organismus. Uveďte N.R., pokud informace pro určitý sloupec není relevantní.

Ve sloupcích 13 a 14:

V příslušných případech uveďte výsledky s dostupnými informacemi v odpovídajících sloupcích. „Neurčené“ jsou analyzované vzorky, u nichž v důsledku různých faktorů nebyl získán žádný výsledek (např. pod úrovní detekce, nezpracovaný, neidentifikovaný, starý vzorek).

Ve sloupci 15:

Uveďte oznámení o ohnisku z roku, kdy proběhl průzkum pro zjištění v NZ. Číslo oznámení ohniska není potřeba uvést, pokud příslušný orgán rozhodl, že zjištění představuje jeden z případů uvedených v čl. 14 odst. 2, čl. 15 odst. 2 nebo článku 16 nařízení (EU) 2016/2031. V takovém případě uveďte důvod neposkytnutí této informace ve sloupci 16 („Poznámky“).

Část B

1.   Šablona pro oznamování výsledků statisticky podložených ročních průzkumů

Image 2

2.   Pokyny k vyplnění šablony

Je-li tato šablona vyplněna, nevyplňuje se šablona v části A této přílohy.

Vysvětlete výchozí předpoklady pro koncepci průzkumu pro každý škodlivý organismus. Shrňte a zdůvodněte:

cílovou populaci, epidemiologickou jednotku a jednotky prohlídky,

metodu detekce a citlivost metody,

rizikový(é) faktor(y) s uvedením úrovní rizika a odpovídajících relativních rizik a podílů hostitelské populace rostlin.

Ve sloupci 1:

Uveďte název zeměpisné oblasti, číslo ohniska nebo jakékoliv informace, které umožňují identifikaci daného vymezeného území (VÚ), a datum, kdy bylo zřízeno.

Ve sloupci 2:

Uveďte velikost VÚ před zahájením průzkumu.

Ve sloupci 3:

Uveďte velikost VÚ po provedení průzkumu.

Ve sloupci 4:

Uveďte přístup: Izolace výskytu (I). Použijte tolik řádků, kolik je třeba, v závislosti na počtu VÚ na škodlivý organismus a přístupů, jimž jsou tato území podrobena.

Ve sloupci 5:

Uveďte zónu VÚ, kde byl průzkum proveden, a použijte tolik řádků, kolik je třeba: zamořená zóna (ZZ) nebo nárazníková zóna (NZ) na samostatných řádcích. V příslušných případech uveďte oblast NZ, kde byl průzkum proveden (např. nejbližších 20 km přiléhajících k NZ, kolem školek atd.) v samostatných řádcích.

Ve sloupci 6:

Uveďte počet a popis lokalit průzkumu, přičemž vyberte u popisu jednu z těchto položek:

1.

Venkovní prostředí (území produkce): 1.1. pole (orná půda, pastvina); 1.2. sad/vinice; 1.3. školka; 1.4. les.

2.

Venkovní prostředí (jiné): 2.1. soukromá zahrada; 2.2. veřejná prostranství; 2.3. chráněné území; 2.4. volně rostoucí rostliny v územích jiných, než jsou chráněná území; 2.5. jiné, s upřesněním konkrétního případu (např. zahradní centrum, obchodní provozovny používající dřevěný obalový materiál, dřevozpracující průmysl, mokřady, zavlažovací a odvodňovací síť atd.).

3.

Fyzicky uzavřené prostory: 3.1. skleník; 3.2. soukromé místo jiné než skleník; 3.3. veřejné místo jiné než skleník; 3.4. jiné, s upřesněním konkrétního případu (např. zahradní centrum, obchodní provozovny používající dřevěný obalový materiál, dřevozpracující průmysl).

Ve sloupci 7:

Uveďte měsíce roku, kdy byly průzkumy provedeny.

Ve sloupci 8:

Uveďte vybrané cílové populace a připojte odpovídající seznam hostitelských druhů a dotčených oblastí. Cílová populace je vymezena jako soubor jednotek prohlídky. Její velikost je u zemědělských ploch obvykle vymezena v hektarech, ale může se jednat o partie, pole, skleníky atd. Zdůvodněte provedenou volbu ve výchozích předpokladech. Uveďte jednotky prohlídky, které byly předmětem průzkumu. ‚Jednotkou prohlídky‘ se rozumí rostliny, části rostlin, komodity, materiály a přenašeči škodlivých organismů, u nichž byla provedena kontrola za účelem identifikace a detekce škodlivých organismů.

Ve sloupci 9:

Uveďte epidemiologické jednotky, které byly předmětem průzkumu, včetně jejich popisu a jednotky měření. „Epidemiologickou jednotkou“ se rozumí homogenní oblast, v níž by interakce mezi škodlivým organismem, hostitelskými rostlinami a abiotickými a biotickými faktory a podmínkami vedly k téže epidemiologii, pokud by byl přítomen škodlivý organismus. Epidemiologické jednotky jsou dílčí části cílové populace, které jsou homogenní z hlediska epidemiologie a zahrnují alespoň jednu hostitelskou rostlinu. V některých případech může být jako epidemiologická jednotka vymezena celá hostitelská populace v regionu/oblasti/zemi. Může se jednat o regiony klasifikace územních statistických jednotek (NUTS), městské oblasti, lesy, růžové zahrady či zemědělského podniku nebo hektary. Volbu je potřeba odůvodnit ve výchozích předpokladech.

Ve sloupci 10:

Uveďte metody použité během průzkumu, včetně počtu činností v každém případě, v závislosti na konkrétních právních požadavcích pro každý škodlivý organismus. Uveďte N.D., pokud informace pro určitý sloupec není k dispozici.

Ve sloupci 11:

Uveďte odhad vzorkovací efektivity. „Vzorkovací efektivitou“ se rozumí pravděpodobnost výběru napadených rostlinných částí z napadené rostliny. U přenašečů jde o efektivitu metody odchytit pozitivního přenašeče, pokud se vyskytuje v oblasti průzkumu. U půdy jde o efektivitu výběru vzorku půdy obsahujícího škodlivý organismus, pokud se vyskytuje v oblasti průzkumu.

Ve sloupci 12:

„Citlivostí metody“ se rozumí pravděpodobnost, že metoda správně zjistí výskyt škodlivého organismu. Citlivost metody je vymezena jako pravděpodobnost, že výsledek testu reálně pozitivního hostitele bude pozitivní. Jedná se o vynásobení vzorkovací efektivity (tj. pravděpodobnosti výběru napadených rostlinných částí z napadené rostliny) diagnostickou citlivostí (charakterizovanou vizuální prohlídkou a/nebo laboratorním testem použitým v procesu identifikace).

Ve sloupci 13:

Uveďte rizikové faktory v samostatných řádcích, použijte tolik řádků, kolik bude potřeba. Pro každý rizikový faktor uveďte úroveň rizika a odpovídající relativní riziko a podíl hostitelské populace.

Ve sloupci B:

Uveďte podrobnosti průzkumu v závislosti na konkrétních právních požadavcích pro každý škodlivý organismus. Uveďte N.R., pokud informace pro určitý sloupec není relevantní. Informace, které mají být uvedeny v těchto sloupcích, souvisejí s informacemi zahrnutými ve sloupci 10 „Metody detekce“.

Ve sloupci 18:

Uveďte počet míst odchytu v případě, že se toto číslo liší od počtu lapačů (sloupec 17) (např. stejný lapač se používá v různých místech).

Ve sloupci 21:

Uveďte počet vzorků vyhodnocených jako pozitivní, negativní nebo neurčené. „Neurčené“ jsou analyzované vzorky, u nichž v důsledku různých faktorů nebyl získán žádný výsledek (např. pod úrovní detekce, nezpracovaný, neidentifikovaný, starý vzorek atd.).

Ve sloupci 22:

Uveďte oznámení o ohnisku z roku, kdy proběhl průzkum pro zjištění v nárazníkové zóně. Číslo oznámení ohniska není potřeba uvést, pokud příslušný orgán rozhodl, že zjištění představuje jeden z případů uvedených v čl. 14 odst. 2, čl. 15 odst. 2 nebo článku 16 nařízení (EU) 2016/2031. V takovém případě uveďte důvod neposkytnutí této informace ve sloupci 25 („Poznámky“).

Ve sloupci 23:

Uveďte citlivost průzkumu podle vymezení v mezinárodním standardu pro fytosanitární opatření (ISPM 31). Tato hodnota dosažené míry spolehlivosti, že škodlivý organismus není přítomen, se vypočte na základě provedených prohlídek (a/nebo vzorků) v závislosti na citlivosti metody a předpokládané prevalenci.

Ve sloupci 24:

Uveďte předpokládanou prevalenci na základě odhadu pravděpodobné reálné prevalence škodlivého organismu v terénu provedeného před průzkumem. Předpokládaná prevalence je stanovena jako cíl průzkumu a odpovídá kompromisu, který osoby odpovědné za řízení rizika činí mezi rizikem přítomnosti škodlivého organismu a zdroji dostupnými pro průzkum. Obvykle je pro detekční průzkum stanovena hodnota 1 %.


Top