(1)

Dohoda o přidružení mezi Unií a Ukrajinou (2), včetně prohloubené a komplexní zóny volného obchodu, vstoupila v platnost dne 1. září 2017. Vzhledem k tomu, že Evropská rada dne 23. června 2022 potvrdila evropskou perspektivu Ukrajiny a rozhodla se udělit Ukrajině status kandidátské země, je třeba Ukrajinu považovat za způsobilou pro získání makrofinanční pomoci Unie.

(2)

Ukrajina zahájila na jaře 2014 ambiciózní program reforem, jejichž cílem je stabilizovat ekonomiku a zlepšit životní podmínky obyvatel. Mezi hlavními prioritami programu jsou boj proti korupci, jakož i ústavní, volební a soudní reformy. Provádění uvedených reforem bylo podpořeno šesti po sobě jdoucími programy makrofinanční pomoci, v jejichž rámci Ukrajina obdržela pomoc ve formě úvěrů v celkové výši 6,2 miliardy EUR. Poslední mimořádná makrofinanční pomoc, která byla poskytnuta v souvislosti s rostoucím napětím na hranicích s Ruskem podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/313 (3), poskytla Ukrajině úvěry ve výši 1,2 miliardy EUR a byla vyplacena ve dvou splátkách ve výši 600 milionů EUR v březnu a květnu 2022.

(3)

Nevyprovokovaná a neodůvodněná útočná válka Ruska vůči Ukrajině, která byla zahájena dne 24. února 2022, způsobila Ukrajině ztrátu přístupu na trh a drastický pokles veřejných příjmů, zatímco veřejné výdaje na řešení humanitární situace a zachování kontinuity státních služeb výrazně vzrostly. V této velmi nejisté a nestabilní situaci ukazují nejlepší odhady potřeb financování Ukrajiny ze strany Mezinárodního měnového fondu (MMF) na mimořádný schodek financování ve výši přibližně 39 miliard USD v roce 2022, z čehož by zhruba polovina mohla být pokryta, pokud by dosud přislíbená mezinárodní podpora byla plně vyplacena. Rychlé poskytnutí makrofinanční pomoci Ukrajině podle tohoto rozhodnutí, jakožto první fáze provádění úplné mimořádné makrofinanční pomoci ve výši až 9 miliard EUR, Unií je za současných mimořádných okolností považováno za vhodnou krátkodobou reakci na okamžité a nejnaléhavější finanční potřeby Ukrajiny a na značná rizika pro makrofinanční stabilitu země. Makrofinanční pomoc Unie má podpořit makrofinanční stabilizaci Ukrajiny a posílit odolnost země, a tím přispět k udržitelnosti veřejného dluhu Ukrajiny a její schopnosti v konečném důsledku dostát svým finančním závazkům.

(4)

Stanovení výše makrofinanční pomoci Unie podle tohoto rozhodnutí zohledňuje plánovanou úplnou mimořádnou makrofinanční pomoc a také vychází z kvantitativního posouzení zbývajících potřeb Ukrajiny v oblasti vnějšího financování, které bylo provedeno ve spolupráci s MMF a dalšími mezinárodními finančními institucemi, a zohledňuje schopnost Ukrajiny financovat se z vlastních zdrojů. Při tomto určení jsou rovněž zohledněny očekávané finanční příspěvky od bilaterálních a multilaterálních dárců, nutnost zajistit spravedlivé rozložení zátěže mezi Unii a ostatní dárce, jakož i dosavadní použití jiných unijních nástrojů vnějšího financování na Ukrajině a přidaná hodnota celkového zapojení Unie. Měl by být zohledněn závazek ukrajinských orgánů k úzké spolupráci s MMF při navrhování a provádění krátkodobých mimořádných opatření a jejich záměr spolupracovat s MMF na vhodném hospodářském programu, pokud to podmínky dovolí. Cílem makrofinanční pomoci Unie by mělo být zachování makrofinanční stability a odolnosti za válečných okolností. Komise by měla zajistit, aby mimořádná makrofinanční pomoc Unie byla po právní i obsahové stránce v souladu s hlavními zásadami a cíli opatření, která byla přijata v rámci jednotlivých oblastí vnější činnosti, a dalšími relevantními politikami Unie.

(5)

Makrofinanční pomoc Unie by měla podporovat vnější politiku Unie vůči Ukrajině. Komise a Evropská služba pro vnější činnost by v průběhu poskytování makrofinanční pomoci měly úzce spolupracovat v zájmu koordinace vnější politiky Unie a zajištění její ucelenosti.

(6)

Poskytnutí makrofinanční pomoci Unie by mělo být podmíněno tím, že Ukrajina bude respektovat účinné demokratické mechanismy, včetně parlamentního systému založeného na pluralitě politických stran, a zásady právního státu a že zaručí dodržování lidských práv. Přetrvávající válka, a zejména stávající stanné právo by neměly do těchto zásad zasahovat, navzdory koncentraci moci v exekutivě.

(7)

S cílem zajistit účinnou ochranu finančních zájmů Unie souvisejících s mimořádnou makrofinanční pomocí Unie by Ukrajina měla přijmout vhodná opatření v oblasti prevence a potírání podvodů, korupce a jakýchkoli jiných nesrovnalostí souvisejících s touto pomocí. Kromě toho by ve smlouvě o úvěru mělo být stanoveno, že Komise bude provádět kontroly, Účetní dvůr bude provádět audity a Úřad evropského veřejného žalobce bude vykonávat své pravomoci v souladu s články 129 a 220 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (4) (dále jen „finanční nařízení“).

(8)

Makrofinanční pomoc Unie podle tohoto rozhodnutí, jakožto první fáze provádění plánované úplné mimořádné makrofinanční pomoci Ukrajině, by měla být spojena s přísnými požadavky na podávání zpráv, které budou stanoveny v memorandu o porozumění. Tyto požadavky by měly za současných válečných okolností zajistit, aby finanční prostředky byly využívány účinně, transparentně a odpovědně. K budoucím operacím makrofinanční pomoci budou připojeny politické podmínky, jejichž cílem by mělo být posílení okamžité odolnosti Ukrajiny a dlouhodobé udržitelnosti jejího dluhu, a tím snížení rizik spojených se splácením jejích nesplacených a budoucích finančních závazků.

(9)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto rozhodnutí by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (5).

(10)

Makrofinanční pomoc ve výši až 1 miliardy EUR podle tohoto rozhodnutí představuje finanční závazek Unie v rámci celkového objemu záruky pro vnější činnost podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/947 (6).

(11)

V souladu s čl. 210 odst. 3 finančního nařízení se podmíněné závazky vyplývající z rozpočtových záruk nebo finanční pomoci a hrazené z rozpočtu mají považovat za udržitelné, pokud je jejich předpokládaný víceletý vývoj slučitelný s mezemi stanovenými v nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 (7) a se stropem ročních prostředků na platby stanoveným v čl. 3 odst. 1 rozhodnutí Rady (EU, Euratom) 2020/2053 (8). Aby mohla Unie poskytnout Ukrajině významnou podporu prostřednictvím makrofinanční pomoci finančně bezpečným způsobem a zároveň zachovat vysoké úvěrové hodnocení Unie, a tudíž i její schopnost poskytovat účinné financování v rámci svých vnitřních i vnějších politik, je nezbytné náležitě chránit rozpočet Unie před naplněním těchto podmíněných závazků a zajistit jejich finanční udržitelnost ve smyslu čl. 210 odst. 3 finančního nařízení.

(12)

V souladu se zásadou řádného finančního řízení je před poskytnutím dodatečných úvěrů v rámci mimořádné makrofinanční pomoci Ukrajině nezbytné posílit odolnost společného rezervního fondu prostředky úměrnými rizikům vyplývajícím z podmíněných závazků spojených s makrofinanční pomocí Unie Ukrajině podle tohoto rozhodnutí. Bez takového posílení by rozpočet Unie nebyl schopen z finančního hlediska bezpečně poskytnout pomoc, kterou si vyžadují ukrajinské potřeby v souvislosti s válkou. Na ochranu rozpočtu Unie by na základě současného posouzení mělo předpokládané krytí pro úvěry tvořící úplnou mimořádnou makrofinanční pomoc Unie Ukrajině ve výši až 8,8 miliardy EUR, včetně této splátky ve výši 1 miliardy EUR, činit 70 % hodnoty úvěru.

(13)

Na tomto základě by míra tvorby rezerv pro úvěr ve výši 1 miliardy EUR měla být stanovena na 70 % namísto uplatnění obecného pravidla stanoveného v čl. 31 odst. 5 třetím pododstavci nařízení (EU) 2021/947. Odpovídající částka 700 milionů EUR by měla být financována z finančního krytí pro zeměpisné programy podle nařízení (EU) 2021/947. Tato částka by měla být přidělena na závazky a vyplacena do speciálního podfondu společného rezervního fondu v období do roku 2027.

(14)

Vzhledem ke zvýšené míře tvorby rezerv na tuto splátku makrofinanční pomoci Unie je vhodné pokrýt finanční odpovědnost z makrofinanční pomoci podle tohoto rozhodnutí odděleně od ostatních finančních závazků v rámci záruky pro vnější činnost. Kromě toho se navrhuje použít rezervy vyčleněné ve společném rezervním fondu na makrofinanční pomoc podle tohoto rozhodnutí pouze na finanční závazky podle tohoto rozhodnutí, a nikoli v souladu s obecným pravidlem stanoveným v čl. 31 odst. 6 nařízení (EU) 2021/947. Po tomto kroku by mělo následovat vyloučení rezervy vyčleněné na makrofinanční pomoc podle tohoto rozhodnutí z uplatňování efektivní míry tvorby rezerv uplatňované v souladu s článkem 213 finančního nařízení.

(15)

Jelikož cíle tohoto rozhodnutí, totiž poskytnutí makrofinanční pomoci Unie Ukrajině s cílem podpořit zejména její hospodářskou odolnost a stabilitu, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jej z důvodu rozsahu a účinků může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto rozhodnutí rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(16)

Vzhledem k naléhavosti dané výjimečnými okolnostmi způsobenými nevyprovokovanou a neodůvodněnou útočnou válku Ruska je vhodné použít výjimku ze lhůty osmi týdnů stanovenou v článku 4 Protokolu č. 1 o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii, Smlouvě o fungování Evropské unie a Smlouvě o založení Evropského společenství pro atomovou energii.

(17)

Vzhledem k obtížné situaci Ukrajiny způsobené útočnou válkou Ruska a v zájmu její podpory na cestě k dlouhodobé stabilitě je vhodné odchýlit se od čl. 220 odst. 5 písm. e) finančního nařízení a umožnit Unii, aby pokryla úrokové náklady v souvislosti s úvěrem podle tohoto rozhodnutí a odpustila správní náklady, které by Ukrajina jinak nesla. Subvence úrokových sazeb by měla být výjimečně poskytnuta jako nástroj považovaný za vhodný k zajištění účinnosti podpory ve smyslu čl. 220 odst. 1 finančního nařízení a měla by být hrazena z rozpočtu Unie. V průběhu víceletého finančního rámce na období 2021–2027 by subvence úrokových sazeb měla být hrazena z finančního krytí uvedeného v čl. 6 odst. 2 písm. a) první odrážce nařízení (EU) 2021/947. Ukrajina by měla mít možnost každoročně do konce března požádat o úrokovou subvenci a odpuštění správních nákladů. Aby byla umožněna flexibilita při splácení jistiny, mělo by být odchylně od čl. 220 odst. 2 finančního nařízení rovněž možné refinancovat související půjčky sjednané jménem Unie.

(18)

S ohledem na situaci na Ukrajině by toto rozhodnutí mělo vstoupit v platnost co nejdříve, a to prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie,