(1)

Spravedlivý a férový přechod ke klimaticky neutrální Unii do roku 2050 je ústředním záměrem Zelené dohody pro Evropu a cílů EU v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030. Legislativní balíčky předložené v červenci a prosinci 2021, jejichž cílem je provádět Zelenou dohodu pro Evropu, jsou úzce zaměřené na řešení energetické chudoby a ochranu zranitelných osob. Renovační vlna (1), velká iniciativa navržená s cílem posílit strukturní renovaci soukromých a veřejných budov, navíc také naléhavě zdůrazňuje nutnost řešení energetické chudoby. V této souvislosti také Komise zahájila Iniciativu pro cenově dostupné bydlení za účelem renovace 100 majákových sociálních a cenově dostupných obytných čtvrtí a doporučení Komise týkající se energetické chudoby (2) bylo přijato v roce 2020 s cílem vymýtit energetickou chudobu tím, že „se zaměří na její hlavní příčiny“, a podporovat energeticky efektivní renovační strategie, které zlepší kvalitu života občanů EU.

(2)

Energetická chudoba je také pojmem, který je zakotven v legislativním balíčku „Čistá energie pro všechny Evropany“ a který staví spotřebitele do středu spravedlivé energetické transformace a stanoví několik cílených opatření k řešení konkrétních zranitelných míst prostřednictvím právních předpisů v oblasti energetiky.

(3)

Přístup k energetickým službám má zásadní význam pro sociální začlenění. Evropský pilíř sociálních práv, který společně vyhlásily Evropský parlament, Rada a Komise dne 17. listopadu 2017, zahrnuje energii mezi základní služby (3), k nimž má každý právo na přístup. Osobám v nouzi musí být k dispozici pomoc pro přístup k těmto službám (4). Akční plán pro evropský pilíř sociálních práv (5) stanoví konkrétní opatření, která povedou k uskutečnění všech dvaceti zásad pilíře, včetně konkrétních iniciativ na rok 2022, které také přispějí k řešení energetické chudoby.

(4)

Komise také vydáním doporučení o energetické chudobě a doprovodným pracovním dokumentem svých útvarů splnila povinnost předložit orientační pokyny týkající se vhodných ukazatelů pro měření energetické chudoby a definice „značného počtu domácností trpících energetickou chudobou“, jak stanoví nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 (6) (dále jen „nařízení o správě“) a přepracovaná směrnice o elektřině. Podtrhuje také důležitost politik souvisejících s vnitrostátními plány v oblasti energetiky a klimatu a dlouhodobými renovačními strategiemi, které mají tyto problémy řešit. Skupina bude stavět na práci Občanského energetického fóra a Střediska pro sledování energetické chudoby.

(5)

Standardní definice energetické chudoby a zranitelných spotřebitelů se stále připravují. Členské státy proto používají svá vlastní kritéria na základě vnitrostátního a místního kontextu. Úsilí členských států snížit chudobu celkově je vnímáno jako stejně cenné. Při provádění a aktualizaci vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu v souladu s nařízením o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu je třeba brát v úvahu pokyny týkající se energetické chudoby (7) vypracované Komisí.

(6)

Článek 28 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944 (8) a čl. 3 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES (9) členským státům ukládají, aby definovaly pojem zranitelného zákazníka, který může odkazovat k energetické chudobě a mj. k zákazu odpojení elektřiny těmto zákazníkům v krizových obdobích. Pojem zranitelných zákazníků může zahrnovat výši příjmů, podíl výdajů na energii v rámci disponibilního příjmu, energetickou účinnost domácností, kritickou závislost na elektrických zařízeních ze zdravotních důvodů, věk nebo jiná kritéria. Členské státy musí přijmout vhodná opatření na ochranu zákazníků a zajistit zejména dostatečné záruky na ochranu zranitelných zákazníků.

(7)

Článek 29 přepracované směrnice o elektřině (EU) 2019/944 ukládá členským státům povinnost odhadnout počet domácností trpících energetickou chudobou a uvádí, že musí stanovit a zveřejnit kritéria, z nichž toto posouzení vychází. V případě značného počtu těchto domácností musí členské státy do svých vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu zahrnout orientační cíl pro snížení energetické chudoby, stanovit časový rámec a navrhnout příslušné politiky a měření. Poté musí Komisi v souladu s nařízením o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu ohlásit jakýkoli pokrok, jenž učiní směrem k cíli snížení počtu domácností trpících energetickou chudobou. Podobně také čl. 3 odst. 4 směrnice 2009/73/ES členským státům ukládá, aby za účelem řešení energetické chudoby zavedly odpovídající opatření.

(8)

Všechny iniciativy z balíčku „Fit for 55“ k provádění cílů v oblasti klimatu a energetiky EU do roku 2030 byly soudržně navrhovány tak, aby rozvíjely spolupráci, zmírňovaly potenciálně negativní distribuční účinky, včetně těch mezi členskými státy, zejména v případě těch nejzranitelnějších a energeticky chudých (návrh na přepracování směrnice o energetické účinnosti, návrh Sociálního fondu pro klimatická opatření, návrh na přepracování směrnice o zdanění energie, návrh na přepracování směrnice o energetické náročnosti budov, balíček opatření pro trhy s vodíkem a dekarbonizovaným plynem, návrh doporučení Rady ohledně zajištění spravedlivé transformace na klimatickou neutralitu). Komise s cílem poskytnout členským státům maximální podporu přijala doporučení (10) s pokyny a příklady k uplatňování zásady „energetická účinnost v první řadě“ při rozhodování v odvětví energetiky i mimo něj.

(9)

Výměna osvědčených postupů a zlepšená koordinace politických opatření mezi členskými státy, dalšími zúčastněnými stranami a Komisí s cílem podpořit zranitelné, finančně slabé domácnosti nebo domácnosti postižené energetickou chudobou jsou zásadní pro posílení úsilí a závazků uskutečnit férovou a spravedlivou Zelenou dohodu pro Evropu. Měla by tedy být zřízena koordinační skupina pro energetickou chudobu a zranitelné spotřebitele.

(10)

Obecným úkolem koordinační skupiny pro energetickou chudobu a zranitelné spotřebitele by mělo být, že bude Komisi a členským státům poskytovat nezbytné politické odborné znalosti pro iniciativy zaměřené na určování nejzranitelnějších spotřebitelů a jejich podporu a ochranu při zachování a zlepšování dobrého fungování vnitřního energetického trhu. Měla by spolupracovat s příslušnými přípravnými orgány Rady, například Výborem pro sociální ochranu, pokud jde o dopady politik na zranitelné a nízkopříjmové domácnosti a roli sociálních politik při řešení energetické chudoby.

(11)

Skupina by se měla skládat z příslušných orgánů členských států. Měla by být stanovena pravidla pro poskytování informací členy skupiny.