EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 32021R1253

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/1253 ze dne 21. dubna 2021, kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/565, pokud jde o začlenění faktorů udržitelnosti a rizik a preferencí týkajících se udržitelnosti do určitých organizačních požadavků a provozních podmínek investičních podniků (Text s významem pro EHP)

C/2021/2616

OJ L 277, 2.8.2021, p. 1–5 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, GA, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

In force

ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_del/2021/1253/oj

2.8.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 277/1


NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2021/1253

ze dne 21. dubna 2021,

kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/565, pokud jde o začlenění faktorů udržitelnosti a rizik a preferencí týkajících se udržitelnosti do určitých organizačních požadavků a provozních podmínek investičních podniků

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (1), a zejména na čl. 16 odst. 12, čl. 24 odst. 13 a čl. 25 odst. 8 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Přechod na nízkouhlíkové, udržitelnější a oběhové hospodářství účinněji využívající zdroje v souladu s cíli udržitelného rozvoje má zásadní význam pro zajištění dlouhodobé konkurenceschopnosti hospodářství Unie. V roce 2016 uzavřela Unie Pařížskou dohodu (2). Ustanovení čl. 2 odst. 1 písm. c) Pařížské dohody stanoví cíl, jímž je lepší reakce na změnu klimatu, mimo jiné sladěním finančních toků s nízkoemisním rozvojem odolným vůči změně klimatu.

(2)

Komise si tuto výzvu vzala za svou a v prosinci 2019 představila Zelenou dohodu pro Evropu (3). Zelená dohoda představuje novou strategii růstu, jejímž cílem je transformovat Unii na spravedlivou a prosperující společnost s moderní a konkurenceschopnou ekonomikou efektivně využívající zdroje, která v roce 2050 nebude produkovat žádné emise skleníkových plynů a hospodářský růst v ní bude oddělen od využívání zdrojů. Tento cíl vyžaduje jasné signály pro investory – pokud jde o jejich investice – aby se předešlo uvíznutí aktiv a zvýšilo udržitelné financování.

(3)

V březnu 2018 Komise zveřejnila svůj akční plán „Financování udržitelného růstu“ (4) na vytvoření ambiciózní a komplexní strategie pro udržitelné financování. Jedním z cílů stanovených v tomto akčním plánu je přesměrování kapitálových toků směrem k udržitelným investicím za účelem dosažení udržitelného a inkluzivního růstu. Posouzení dopadů, z něhož vycházejí následné legislativní iniciativy zveřejněné v květnu 2018 (5), ukázalo, že je třeba vyjasnit, že investiční podniky by měly v rámci svých povinností vůči zákazníkům a potenciálním zákazníkům brát do úvahy faktory udržitelnosti. Investiční podniky by proto měly průběžně zohledňovat nejen všechna příslušná finanční rizika, ale také veškerá relevantní rizika týkající se udržitelnosti uvedená v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088 (6), která by v případě, že nastanou, mohla mít reálný či potenciální významný negativní dopad na hodnotu investice. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/565 (7) výslovně neodkazuje na rizika týkající se udržitelnosti. Z tohoto důvodu a v zájmu zajištění toho, aby vnitřní postupy a organizační opatření byly řádně prováděny a dodržovány, je nezbytné vyjasnit, že procesy, systémy a vnitřní kontroly investičních podniků by měly odrážet rizika týkající se udržitelnosti a že pro analýzu těchto rizik je nezbytná technická kapacita a znalosti.

(4)

Aby byla zachována vysoká úroveň ochrany investorů, měly by investiční podniky při určování druhů střetů zájmů, jejichž existence může poškodit zájmy zákazníka nebo potenciálního zákazníka, zahrnout ty druhy střetů zájmů, které vyplývají ze začlenění preferencí zákazníka týkajících se udržitelnosti. V případě stávajících zákazníků, u nichž již bylo provedeno posouzení vhodnosti, by investiční podniky měly mít možnost určit individuální preference zákazníka týkající se udržitelnosti při příští pravidelné aktualizaci stávajícího posouzení vhodnosti.

(5)

Investiční podniky, které poskytují investiční poradenství a spravují portfolia, by měly mít možnost doporučit svým zákazníkům a potenciálním zákazníkům vhodné finanční nástroje, a měly by proto mít možnost klást otázky s cílem určit individuální preference zákazníka týkající se udržitelnosti. V souladu s povinností investičního podniku jednat v nejlepším zájmu svého zákazníka by doporučení zákazníkům a potenciálním zákazníkům měla odrážet jak finanční cíle, tak případné preference týkající se udržitelnosti, které tito zákazníci vyjádřili. Je proto nezbytné vyjasnit, že by investiční podniky měly mít zavedena vhodná opatření, která zajistí, aby začlenění faktorů udržitelnosti do procesu poradenství a správy portfolia nevedlo k nevhodnému prodeji nebo zkreslení finančních nástrojů nebo strategií jako nástrojů a strategií, které odpovídají preferencím týkajícím se udržitelnosti, přestože tomu tak není. Aby se zabránilo takovým praktikám nebo zkreslování, měly by investiční podniky poskytující investiční poradenství předtím, než se dotážou svého zákazníka nebo potenciálního zákazníka na potenciální preference týkající se udržitelnosti, nejprve posoudit jeho investiční cíle, časový horizont a individuální okolnosti.

(6)

Doposud byly vyvinuty finanční nástroje s různým stupněm ambicí týkajících se udržitelnosti. Aby mohli zákazníci nebo potenciální zákazníci porozumět různé míře udržitelnosti a činit informovaná investiční rozhodnutí, pokud jde o udržitelnost, měly by investiční podniky, které poskytují investiční poradenství a služby správy portfolií, vysvětlovat rozdíl mezi finančními nástroji, které sledují – plně či částečně – udržitelné investice do hospodářských činností, které se kvalifikují jako environmentálně udržitelné podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 (8), finančními nástroji, které sledují udržitelné investice podle definice v čl. 2 bodě 17 nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) 2019/2088, a finančními nástroji, které zohledňují hlavní nepříznivé dopady na faktory udržitelnosti, jež by mohly být způsobilé k doporučení jako produkty splňující individuální preference zákazníků týkající se udržitelnosti, na straně jedné a ostatními finančními nástroji bez těchto specifických vlastností, jež by neměly být vhodné k doporučení zákazníkům nebo potenciálním zákazníkům, kteří mají individuální preference týkající se udržitelnosti, na straně druhé.

(7)

Je nezbytné zabývat se obavami týkajícími se lakování nazeleno, tj. zejména praxí získání nespravedlivé konkurenční výhody tím, že se finanční nástroj doporučuje jako environmentálně šetrný nebo udržitelný v případech, kdy předmětný finanční nástroj ve skutečnosti nesplňuje základní normy v oblasti životního prostředí nebo jiné normy související s udržitelností. Aby se zabránilo nevhodnému prodeji a lakování nazeleno, neměly by investiční podniky doporučovat ani se rozhodnout obchodovat s finančními nástroji jako nástroji splňujícími individuální preference týkající se udržitelnosti, pokud tyto finanční nástroje předmětné preference nesplňují. Investiční podniky by měly svým zákazníkům nebo potenciálním zákazníkům vysvětlovat důvody, proč tak neučinily, a vedou o těchto důvodech záznamy.

(8)

Je nezbytné vyjasnit, že finanční nástroje, které nejsou způsobilé pro individuální preference týkající udržitelnosti, i tak mohou být doporučeny investičními podniky, nikoli však jako produkty splňující individuální preference týkající se udržitelnosti. S cílem umožnit další doporučení zákazníkům nebo potenciálním zákazníkům, pokud finanční nástroje nesplňují preference zákazníka týkající se udržitelnosti, by zákazník měl mít možnost přizpůsobit informace o svých preferencích týkajících se udržitelnosti. Aby se zabránilo nevhodnému prodeji a lakování nazeleno, měly by investiční podniky vést záznamy o rozhodnutí zákazníka spolu s vysvětlením zákazníka, na jehož základě byly informace přizpůsobeny.

(9)

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/565 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(10)

Příslušným orgánům a investičním podnikům by měla být poskytnuta dostatečná doba na to, aby se přizpůsobily novým požadavkům obsaženým v tomto nařízení. Jeho uplatňování by proto mělo být odloženo,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Změny nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/565

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/565 se mění takto:

1)

V článku 2 se doplňují body 7, 8 a 9, které zní:

„7)

„preferencemi týkajícími se udržitelnosti“ se rozumí volba zákazníka nebo potenciálního zákazníka, pokud jde o to, zda, a pokud ano, do jaké míry, by do jeho investic měl být začleněn jeden nebo několik z těchto finančních nástrojů:

a)

finanční nástroj, u něhož zákazník nebo potenciální zákazník určí, že se minimální podíl investuje do environmentálně udržitelných investic ve smyslu čl. 2 bodu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 (*1);

b)

finanční nástroj, u něhož zákazník nebo potenciální zákazník určí, že se minimální podíl investuje do udržitelných investic ve smyslu čl. 2 bodu 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088 (*2);

c)

finanční nástroj, který zohledňuje hlavní nepříznivé dopady na faktory udržitelnosti, přičemž kvalitativní nebo kvantitativní prvky prokazující předmětné zohlednění určuje zákazník nebo potenciální zákazník;

8)

„faktory udržitelnosti“ se rozumí faktory udržitelnosti podle čl. 2 bodu 24 nařízení (EU) 2019/2088;

9)

„riziky týkajícími se udržitelnosti“ se rozumí rizika týkající se udržitelnosti podle čl. 2 bodu 22 nařízení (EU) 2019/2088.

(*1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088 (Úř. věst. L 198, 22.6.2020, s. 13)."

(*2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088 ze dne 27. listopadu 2019 o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb (Úř. věst. L 317, 9.12.2019, s. 1).“;"

2)

V článku 21 se odstavec 1 mění takto:

a)

druhý pododstavec se nahrazuje tímto:

„Investiční podniky při plnění požadavků stanovených v tomto odstavci berou do úvahy rizika týkající se udržitelnosti.“;

b)

doplňuje se nový pododstavec, který zní:

„Při plnění požadavků stanovených v tomto odstavci zohlední investiční podniky povahu, rozsah a složitost své podnikatelské činnosti, jakož i povahu a škálu investičních služeb a investičních činností vykonávaných v rámci této podnikatelské činnosti.“;

3)

V čl. 23 odst. 1 se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a)

zřídí, zavedou a udržují přiměřené strategie a postupy pro řízení rizik, v rámci kterých se zjišťují rizika související s činnostmi, procesy a systémy podniku, případně se stanoví úroveň rizika, kterou podnik může tolerovat. Při tom investiční podniky zohledňují rizika týkající se udržitelnosti;“;

4)

Článek 33 se nahrazuje tímto:

„Článek 33

Střety zájmů s možnými škodlivými dopady na zákazníka

(čl. 16 odst. 3 a článek 23 směrnice 2014/65/EU)

Za účelem pojmenování typů střetu zájmů, jež vznikají v průběhu poskytování investičních a doplňkových služeb či jejich kombinace a jejichž existence může být ke škodě zájmům zákazníka, včetně jeho preferencí týkajících se udržitelnosti, investiční podniky posoudí s pomocí minimálních kritérií, zda se investiční podnik nebo příslušná osoba či osoba přímo nebo nepřímo spojená s podnikem kontrolou nachází v některé z níže uvedených situací, ať už v důsledku poskytování investičních nebo doplňkových služeb či investičních činností nebo jinak:

a)

je pravděpodobné, že podnik nebo taková osoba získá finanční prospěch nebo se vyhne finanční ztrátě na úkor zákazníka;

b)

podnik nebo taková osoba má zájem na výsledku služby poskytované zákazníkovi nebo na výsledku obchodu prováděného jménem zákazníka a tento zájem je odlišný od zájmu zákazníka na daném výsledku;

c)

podnik nebo taková osoba má finanční či jinou pobídku upřednostnit zájem jiného zákazníka nebo skupiny zákazníků před zájmy daného zákazníka;

d)

podnik nebo taková osoba vykonává stejnou podnikatelskou činnost jako zákazník;

e)

podnik nebo taková osoba dostává nebo dostane v souvislosti se službou, která je poskytována zákazníkovi, od osoby, která není tímto zákazníkem, pobídku v podobě peněžních či nepeněžních výhod nebo služeb.“;

5)

V článku 52 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3.   Investiční podniky uvedou popis:

a)

typů finančních nástrojů, jež připadají v úvahu;

b)

spektra finančních nástrojů a poskytovatelů, kteří jsou v rámci jednotlivých typů nástrojů v závislosti na rozsahu služby analyzováni;

c)

případných faktorů udržitelnosti, které byly vzaty v úvahu při výběru finančních nástrojů;

d)

poskytují-li nezávislé poradenství, popis toho, jak poskytovaná služba splňuje podmínky pro nezávislé poskytování investičního poradenství, a faktorů zohledněných v procesu výběru, který investiční podnik používá k doporučování finančních nástrojů, včetně rizik, nákladů a složitosti finančních nástrojů.“;

6)

Článek 54 se mění takto:

a)

v odstavci 2 se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a)

odpovídá investičním cílům dotyčného zákazníka včetně jeho tolerance rizik a případných preferencí týkajících se udržitelnosti;“

b)

odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5.   Je-li to vhodné, informace o investičních cílech zákazníka nebo potenciálního zákazníka zahrnují údaje o době, po kterou chce zákazník investici držet, o jeho případných preferencích týkajících se podstoupení rizik, o jeho toleranci rizik, účelu investice a dále o jeho preferencích týkajících se udržitelnosti.“;

c)

odstavec 9 se nahrazuje tímto:

„9.   Investiční podniky prokazatelně mají adekvátní pravidla a postupy zajišťující, že tyto podniky znají povahu a charakteristické rysy investičních služeb a finančních nástrojů vybraných pro zákazníky, včetně nákladů, rizik a faktorů udržitelnosti, a že posuzují při uvážení nákladů a složitosti, zda profilu jejich zákazníka lépe neodpovídají ekvivalentní investiční služby nebo finanční nástroje.“;

d)

odstavec 10 se nahrazuje tímto:

„10.   Pokud žádná služba ani nástroj není pro zákazníka vhodný, investiční podnik je v rámci poskytování investiční služby v podobě investičního poradenství či správy portfolií nedoporučí ani nerozhodne o obchodování s nimi.

Investiční podnik nedoporučí ani se nerozhodne obchodovat s finančními nástroji jako s nástroji, které splňují preference zákazníka nebo potenciálního zákazníka týkající se udržitelnosti, pokud tyto finanční nástroje předmětné preference nesplňují. Investiční podniky svým zákazníkům nebo potenciálním zákazníkům vysvětlí důvody, proč tak neučinily, a vedou o těchto důvodech záznamy.

Pokud žádný finanční nástroj nesplňuje preference zákazníka nebo potenciálního zákazníka týkající se udržitelnosti a zákazník se rozhodne upravit své preference týkající se udržitelnosti, investiční podniky vedou záznamy o rozhodnutí zákazníka, včetně důvodů tohoto rozhodnutí.“;

e)

v odstavci 12 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„12.   Při poskytování investičního poradenství poskytnou investiční podniky neprofesionálnímu zákazníkovi zprávu, která obsahuje souhrn poskytnutého poradenství a která vysvětluje, proč je poskytnuté doporučení pro tohoto neprofesionálního zákazníka vhodné, včetně toho, jak doporučení naplňuje investiční cíle zákazníka, odpovídá jeho osobní situaci s odkazem na požadovanou dobu investice, zákazníkovy znalosti a zkušenosti a jeho postoj k riziku, schopnost nést ztrátu a preference týkající se udržitelnosti.“;

f)

v odstavci 13 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Požadavky na splnění preferencí zákazníků nebo potenciálních zákazníků týkajících se udržitelnosti v příslušných případech nemění podmínky stanovené v prvním pododstavci.“

Článek 2

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se od 2. srpna 2022.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 21. dubna 2021.

Za Komisi

Předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN


(1)  Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 349.

(2)  Rozhodnutí Rady (EU) 2016/1841 ze dne 5. října 2016 o uzavření Pařížské dohody přijaté v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu jménem Evropské unie (Úř. věst. L 282, 19.10.2016, s. 1).

(3)  COM(2019) 640 final.

(4)  COM(2018) 97 final.

(5)  Pracovní dokument útvarů Komise SWD(2018) 264 final.

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088 ze dne 27. listopadu 2019 o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb (Úř. věst. L 317, 9.12.2019, s. 1).

(7)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/565 ze dne 25. dubna 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU, pokud jde o organizační požadavky a provozní podmínky investičních podniků a o vymezení pojmů pro účely zmíněné směrnice (Úř. věst. L 87, 31.3.2017, s. 1).

(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088 (Úř. věst. L 198, 22.6.2020, s. 13).


Top