EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 32021R0697

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/697 ze dne 29. dubna 2021, kterým se zřizuje Evropský obranný fond a zrušuje nařízení (EU) 2018/1092 (Text s významem pro EHP)

PE/11/2021/INIT

OJ L 170, 12.5.2021, p. 149–177 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, GA, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

Legal status of the document In force: This act has been changed. Current consolidated version: 01/03/2024

ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2021/697/oj

12.5.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 170/149


NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2021/697

ze dne 29. dubna 2021,

kterým se zřizuje Evropský obranný fond a zrušuje nařízení (EU) 2018/1092

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 173 odst. 3, čl. 182 odst. 4, článek 183 a čl. 188 druhý pododstavec této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

v souladu s řádným legislativním postupem (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Geopolitický kontext Unie se v posledním desetiletí dramaticky změnil. Situace v sousedních regionech Evropy je nestabilní a Unie čelí složité a náročné situaci, v níž se objevují nové hrozby, jako například hybridní a kybernetické útoky, a zároveň se vracejí tradičnější problémy. Vzhledem k těmto okolnostem zastávají evropští občané i jejich političtí představitelé shodně názor, že v oblasti obrany je třeba společně učinit více.

(2)

Obranný sektor se vyznačuje rostoucími náklady na obranné vybavení a vysokými náklady na výzkum a vývoj, které omezují zahájení nových obranných programů a mají přímý vliv na konkurenceschopnost a inovační kapacitu evropské technologické a průmyslové základny obrany (European Defence Technological and Industrial Base, dále jen „EDTIB“). S ohledem na tento strmý růst nákladů by měl být vývoj nové generace hlavních obranných systémů a nových obranných technologií podporován na úrovni Unie, tak aby se mezi členskými státy posílila spolupráce v oblasti investic do obranného vybavení.

(3)

Ve sdělení ze dne 30. listopadu 2016 nazvaném „Evropský obranný akční plán“ se Komise zavázala, že je odhodlána doplňovat, posilovat pákovým efektem a konsolidovat spolupráci členských států při rozvoji obranných technologických a průmyslových schopností v reakci na bezpečnostní výzvy, jakož i podporovat konkurenceschopný, inovativní a efektivní evropský obranný průmysl v celé Unii i mimo ni. Kromě toho se Komise zavázala, že přispěje k vytvoření jednotného trhu v oblasti obrany v Unii a podpoří pronikání evropských obranných produktů a technologií na vnitřní trh, čímž se posílí nezávislost na zdrojích mimo Unii. Komise zejména navrhla zřídit Evropský obranný fond na podporu investic do společného výzkumu a vývoje obranných produktů a technologií, což přispěje k synergiím a nákladové efektivnosti, a na podporu toho, aby členské státy nakupovaly a udržovaly obranné vybavení společně. Evropský obranný fond by měl doplňovat vnitrostátní finanční prostředky již používané k tomuto účelu a působit jako pobídka pro členské státy, aby více spolupracovaly a investovaly do obrany, a podporovat spolupráci v průběhu celého životního cyklu obranných produktů a technologií.

(4)

Evropský obranný fond by měl přispívat k vytvoření silné, konkurenceschopné a inovativní EDTIB a doplňovat iniciativy Unie zaměřené na integrovanější evropský trh v oblasti obrany, a zejména pak směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/43/ES (3) a 2009/81/ES (4) o transferech uvnitř Unie a o zadávání zakázek v obranném sektoru z roku 2009.

(5)

Aby se přispělo ke zvýšení konkurenceschopnosti a inovační kapacity obranného průmyslu Unie, měl by být na základě integrovaného přístupu zřízen Evropský obranný fond (dále jen „fond“) na období sedmi let s cílem sladit jeho trvání s dobou trvání víceletého finančního rámce na období 2021-2027 stanoveného v nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 (5). Cílem fondu je zvýšení konkurenceschopnosti, inovativnosti, efektivnosti a technologické autonomie obranného průmyslu Unie, čímž by se přispělo ke strategické autonomii Unie podporou přeshraniční spolupráce mezi členskými státy a rovněž spolupráce mezi podniky, výzkumnými středisky, vnitrostátními správními orgány, mezinárodními organizacemi a vysokými školami v celé Unii, a to jak ve fázi výzkumu, tak ve fázi vývoje obranných produktů a technologií. K dosažení inovativnějších řešení a k podpoře otevřeného vnitřního trhu by měl fond podporovat a usnadňovat rozšiřování přeshraniční spolupráce malých a středních podniků a společností se střední tržní kapitalizací v obranném sektoru. Nedostatky ve společných obranných schopnostech jsou v Unii identifikovány v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky, a to zejména prostřednictvím Plánu rozvoje schopností (Capability Development Plan, dále jen „CDP“), přičemž proces OSRA (Overarching Strategic Research Agenda) rovněž stanoví výzkumné cíle v oblasti společné obrany.

Účelem dalších procesů Unie, jako jsou Koordinovaný každoroční přezkum v oblasti obrany (Coordinated Annual Review, dále jen „CARD“) a Stálá strukturovaná spolupráce (Permanent Structured Cooperation, dále jen „PESCO“), je podpořit provádění příslušných priorit, a to identifikací a využitím příležitostí pro posílenou spolupráci s cílem splnit úroveň ambicí Unie v oblasti bezpečnosti a obrany. Tam, kde je to vhodné, mohou být zohledněny také regionální a mezinárodní priority, včetně těch v kontextu Severoatlantické aliance, pokud jsou v souladu s prioritami Unie a nebrání tomu, aby se jich zúčastnil jakýkoli členský stát nebo přidružená země, přičemž bude věnováno úsilí tomu, aby nedocházelo ke zbytečnému zdvojování činností.

(6)

Fáze výzkumu spojená s rozvojem obranných schopností je klíčová, neboť podporuje kapacitu a autonomii evropského průmyslu při vyvíjení obranných produktů a nezávislost členských států jako koncových uživatelů těchto produktů. Fáze výzkumu může zahrnovat významná rizika, zejména rizika související s nízkou úrovní vyspělosti a přelomovostí technologií. Také fázi vývoje, jež obvykle následuje po fázi výzkumu, provázejí značná rizika a náklady, které brání dalšímu využití výsledků výzkumu a mají nepříznivý vliv na konkurenceschopnost a inovativnost obranného průmyslu Unie. Fond by měl tudíž podporovat provázanost fází výzkumu a vývoje.

(7)

Fond nepodporuje základní výzkum, který by měl využívat jiných financujících programů, mohl by však podporovat základní výzkum zaměřený na obranu, který by tvořil slibný základ pro řešení zjištěných nebo očekávaných problémů nebo by byl zdrojem nových možností.

(8)

Fond by mohl podporovat akce týkající se jak nových obranných produktů a technologií, tak modernizace stávajících obranných produktů a technologií, včetně jejich vzájemné interoperability. Akce zaměřené na modernizaci stávajících obranných produktů a technologií by měly být způsobilé pouze tehdy, pokud se na stávající informace potřebné pro provedení akce nevztahuje žádné omezení ze strany nepřidružených třetích zemí nebo subjektů nepřidružených třetích zemí takovým způsobem, že danou akci nelze realizovat. Při podávání žádostí o financování z prostředků Unie by po právních subjektech mělo být požadováno, aby předložily informace relevantní pro prokázání neexistence těchto omezení. Pokud nebudou takové informace předloženy, financování z prostředků Unie by nemělo být možné.

(9)

Fond by měl podporovat akce přispívající k vývoji přelomových obranných technologií. Vzhledem k tomu, že přelomové technologie mohou vycházet z koncepcí či myšlenek aktérů nepůsobících tradičně v oblasti obrany, měl by fond umožnit dostatečnou flexibilitu, pokud jde o konzultace se zúčastněnými stranami a o provádění těchto akcí.

(10)

Aby bylo zajištěno, že při provádění tohoto nařízení budou dodržovány mezinárodní závazky Unie a jejích členských států, neměl by fond podporovat akce související s produkty nebo technologiemi, jejichž použití, vývoj nebo výrobu zakazuje mezinárodní právo. V tomto ohledu by vývoji v oblasti mezinárodního práva měla podléhat i způsobilost akcí souvisejících s novými obrannými produkty nebo technologiemi. Způsobilé pro podporu z fondu by neměly být ani akce na vývoj smrtících autonomních zbraní bez možnosti smysluplné lidské kontroly nad rozhodnutími o výběru a použití při provádění útoků na člověka, aniž by byla dotčena možnost poskytnout finanční prostředky na akce zaměřené na vývoj systémů včasného varování a protiopatření pro obranné účely.

(11)

Skutečnost, že je obtížné dosáhnout shody na harmonizovaných požadavcích na obranné schopnosti a na společných technických specifikacích nebo normách, ztěžuje přeshraniční spolupráci mezi členskými státy a mezi právními subjekty usazenými v různých členských státech. Absence takových požadavků, specifikací a norem vedla k vysoké roztříštěnosti v obranném sektoru, technické složitosti, zdržením, nárůstu nákladů, zbytečnému zdvojování činností a nízké interoperabilitě. Shoda na společných technických specifikacích by měla být předpokladem pro akce, které zahrnují vyšší úroveň technologické připravenosti. Způsobilé pro podporu z fondu by měly být rovněž činnosti, které vedou k harmonizovaným požadavkům na obranné schopnosti, jakož i činnosti zaměřené na podporu vytváření společné definice technických specifikací nebo norem, zejména pokud posilují interoperabilitu.

(12)

Jelikož cílem fondu je podpořit konkurenceschopnost, efektivnost a inovace obranného průmyslu Unie využitím pákového efektu a doplňováním kooperativních činností v oblasti obranného výzkumu a technologií a snižováním rizika spojeného s vývojovou fází kooperativních projektů, měly by být pro podporu z fondu způsobilé rovněž akce, které se týkají fází výzkumu a vývoje obranného produktu nebo technologie.

(13)

Vzhledem k tomu, že cílem fondu je zejména posílení spolupráce mezi právními subjekty a členskými státy v Unii, měla by být akce způsobilá k financování z fondu pouze tehdy, pokud má být prováděna právními subjekty spolupracujícími v rámci konsorcia alespoň tří způsobilých právních subjektů usazených alespoň ve třech různých členských státech nebo přidružených zemích. Alespoň tři z těchto způsobilých právních subjektů usazených přinejmenším ve dvou různých členských státech nebo přidružených zemích by neměly být po celou dobu provádění akce přímo ani nepřímo kontrolovány týmž právním subjektem ani by se neměly kontrolovat navzájem. Kontrolu je třeba v této souvislosti chápat jako schopnost přímo nebo nepřímo vykonávat rozhodující vliv na právní subjekt prostřednictvím jednoho nebo více zprostředkujících právních subjektů. Tyto akce by s ohledem na specifičnost přelomových obranných technologií, jakož i studií, mohly být prováděny jediným právním subjektem. Pro posílení spolupráce mezi členskými státy by mělo být rovněž možné z fondu podporovat společné zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi.

(14)

Podle rozhodnutí Rady 2013/755/EU (6) jsou subjekty usazené v zámořských zemích nebo územích způsobilé k získání finančních prostředků s výhradou pravidel a cílů fondu a případných režimů použitelných na členský stát, s nímž jsou příslušná zámořská země nebo území spojeny.

(15)

Jelikož je fond zaměřen na zvýšení konkurenceschopnosti a efektivnosti obranného průmyslu Unie, měly by být k podpoře v zásadě způsobilé pouze právní subjekty, které jsou usazeny v Unii nebo v přidružených třetích zemích a které nepodléhají kontrole nepřidružených třetích zemí nebo subjektů nepřidružených třetích zemí. Kontrolu je třeba v této souvislosti chápat jako schopnost přímo nebo nepřímo vykonávat rozhodující vliv na právní subjekt prostřednictvím jednoho nebo více zprostředkujících právních subjektů. Aby byla navíc zajištěna ochrana základních bezpečnostních a obranných zájmů Unie a jejích členských států, měly by se infrastruktura, zařízení, majetek a zdroje příjemců a subdodavatelů zapojených do akce podporované z fondu nacházet na území členského státu nebo přidružené země po celou dobu trvání akce a struktury výkonného vedení příjemců a subdodavatelů by měly být usazeny v Unii nebo v přidružené třetí zemi. Právní subjekt usazený v nepřidružené třetí zemi, nebo právní subjekt usazený v Unii nebo v přidružené zemi, jehož struktury výkonného vedení jsou však usazeny v nepřidružené třetí zemi, by tudíž neměl být způsobilý stát se příjemcem nebo subdodavatelem zapojeným do akce. K zajištění základních bezpečnostních a obranných zájmů Unie a jejích členských států by se tato kritéria způsobilosti měla odchylně od článku 176 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (7) (dále jen „finanční nařízení“) vztahovat rovněž na finanční prostředky poskytované prostřednictvím zadávání veřejných zakázek.

(16)

Za určitých okolností by mělo být možné odchýlit se od pravidla, že příjemci a subdodavatelé zapojení do akce podporované z fondu nepodléhají kontrole nepřidružených třetích zemí nebo subjektů nepřidružených třetích zemí. V této souvislosti by právní subjekty usazené v Unii nebo v přidružené zemi, které kontroluje nepřidružená třetí země nebo subjekt nepřidružené třetí země, měly být způsobilé být příjemci nebo subdodavateli zapojenými do akce, pokud jsou splněny přísné podmínky související s bezpečnostními a obrannými zájmy Unie a jejích členských států. Účast takových právních subjektů by neměla být v rozporu s cíli fondu. Žadatelé by měli poskytnout veškeré relevantní informace o infrastruktuře, zařízeních, majetku a zdrojích, které mají být v rámci akce využívány. V tomto kontextu je třeba zohlednit i obavy členských států v souvislosti se zabezpečením dodávek.

(17)

V rámci omezujících opatření Unie přijatých na základě článku 29 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) a čl. 215 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) nesmějí být přímo ani nepřímo zpřístupněny žádné finanční prostředky ani hospodářské zdroje určeným právnickým osobám, subjektům či orgánům ani v jejich prospěch. Tyto určené subjekty a subjekty, které jsou jimi vlastněny nebo kontrolovány, proto nemohou být z fondu podporovány.

(18)

Finanční prostředky Unie by měly být poskytovány na základě výzev k podávání návrhů vyhlášených v souladu s finančním nařízením. V řádně odůvodněných výjimečných případech by však mělo být možné poskytnout finanční prostředky Unie bez výzvy k podávání návrhů podle čl. 195 prvního pododstavce písm. e) finančního nařízení. Vzhledem k tomu, že přidělení finančních prostředků podle čl. 195 prvního pododstavce písm. e) finančního nařízení představuje odchylku od obecného pravidla, jímž jsou výzvy k podávání návrhů, je třeba tyto výjimečné případy vykládat restriktivně. Aby mohl být udělen grant bez výzvy k podávání návrhů, měla by v této souvislosti Komise za pomoci výboru členských států (dále jen „výbor“) posoudit, do jaké míry navrhovaná akce odpovídá cílům fondu, pokud jde o přeshraniční průmyslovou spolupráci a hospodářskou soutěž v celém dodavatelském řetězci.

(19)

Hodlá-li se na způsobilé akci podílet konsorcium a finanční pomoc Unie má mít formu grantu, mělo by konsorcium jmenovat jednoho ze svých členů jako koordinátora. Koordinátor by měl být hlavní styčnou osobou pro vztahy konsorcia s Komisí.

(20)

Pokud akci podporovanou z fondu řídí projektový manažer jmenovaný členským státem nebo přidruženou zemí, měla by Komise před provedením platby příjemcům konzultovat projektového manažera ohledně pokroku dosaženého v rámci akce, aby mohl zajistit, že příjemci dodrží veškeré lhůty. Projektový manažer by měl Komisi předávat poznámky k pokroku dosaženému v rámci akce, aby Komise mohla rozhodnout, zda podmínky pro přistoupení k platbě byly splněny.

(21)

Fond by měl být prováděn v rámci přímého řízení tak, aby se maximalizovala účinnost a efektivnost a zajistil plný soulad s ostatními iniciativami Unie. Komise by proto měla být i nadále odpovědná za výběrové a udělovací řízení, a to i pokud jde o etické prověřování a hodnocení. V odůvodněných případech by však Komise měla mít možnost svěřit úkoly související s plněním rozpočtu u konkrétních akcí podporovaných z fondu subjektům uvedeným v čl. 62 odst. 1 prvním pododstavci písm. c) finančního nařízení, jako například v případě, kdy je projektový manažer jmenován členskými státy, které spolufinancují akci, za předpokladu, že jsou splněny požadavky finančního nařízení. Toto pověření úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu by pomohlo zefektivnit řízení spolufinancovaných akcí a zajistit hladkou koordinaci mezi dohodou o financování a smlouvou podepsanou konsorciem a projektovým manažerem jmenovaným členskými státy, které tuto akci spolufinancují.

(22)

Aby bylo zajištěno, že financované vývojové akce jsou finančně životaschopné, je třeba, aby žadatelé prokázali, že náklady akce, na které se financování z prostředků Unie nevztahuje, budou pokryty jinými způsoby financování.

(23)

Členské státy by měly mít k dispozici různé druhy finančních mechanismů pro společný vývoj a získávání obranných schopností. Komise by mohla poskytnout různé druhy mechanismů, které by členské státy mohly dobrovolně využít k překonání překážek bránících kooperativnímu vývoji a zadávání veřejných zakázek z hlediska financování. Využívání takových finančních mechanismů by mohlo dále podpořit kooperativní a přeshraniční obranné projekty a zvýšit efektivnost výdajů na obranu, a to i pokud jde o projekty podporované fondem.

(24)

Vzhledem ke specifikům obranného průmyslu, kde poptávka přichází téměř výhradně jen od členských států a přidružených zemí, které také kontrolují veškeré pořizování obranných produktů a technologií, včetně vývozu, se fungování obranného sektoru neřídí konvenčními pravidly a modely podnikání, které platí na tradičnějších trzích. Tento průmysl tudíž nemůže sám financovat významné projekty zaměřené na výzkum a vývoj v oblasti obrany a veškeré náklady na výzkum a vývoj často v plné výši hradí členské státy a přidružené země. Aby bylo možné dosáhnout cílů fondu, zejména posílit spolupráci mezi právními subjekty z různých členských států a přidružených zemí, a vzhledem ke specifikům obranného sektoru by u akcí, které probíhají před prototypovou fází, měly být způsobilé náklady hrazeny až do jejich celkové výše.

(25)

Prototypová fáze je důležitá fáze, kdy se členské státy nebo přidružené země obvykle domluví na svých konsolidovaných investicích a zahájí proces pořizování budoucích obranných produktů nebo technologií. Z tohoto důvodu se v této konkrétní fázi členské státy a přidružené země dohodnou na potřebných závazcích, včetně sdílení nákladů a odpovědnosti za projekt. Aby byla zajištěna důvěryhodnost jejich závazku, neměla by podpora z fondu za normálních okolností překročit 20 % způsobilých nákladů.

(26)

Pro akce následující po prototypové fázi by mělo být stanoveno financování až do výše 80 %. Tyto akce, které jsou blíže dokončení výrobku a technologií, mohou s sebou i tak nést velké náklady.

(27)

Subjekty v obranném sektoru čelí specifickým nepřímým nákladům, jako jsou například náklady na bezpečnost. Tyto subjekty působí navíc na specifickém trhu, kde při neexistenci poptávky na straně kupujícího nedokáží získat zpět náklady na výzkum a vývoj stejným způsobem, jak je to možné v civilním sektoru. Je tedy přiměřené povolit paušální sazbu ve výši 25 % z celkových přímých způsobilých nákladů akce i možnost účtovat nepřímé způsobilé náklady určené v souladu s běžnými účetními postupy pro náklady příjemců, pokud tyto postupy uznávají jejich vnitrostátní orgány pro srovnatelné činnosti v oblasti obrany a byly oznámeny těmito příjemci Komisi.

(28)

Akce, jichž se účastní přeshraniční malé a střední podniky a společnosti se střední tržní kapitalizací, podporují zpřístupňování dodavatelských řetězců a přispívají k dosažení cílů fondu. Tyto akce by proto měly být způsobilé pro vyšší míru financování, jíž by mohly využít všechny účastnící se právní subjekty.

(29)

Aby se zajistilo, že financované akce přispějí ke konkurenceschopnosti a efektivnosti evropského obranného průmyslu, je důležité, aby členské státy zamýšlely společně pořizovat konečný obranný produkt nebo využívat technologii, zejména prostřednictvím společného přeshraničního zadávání veřejných zakázek, kdy členské státy organizují svá zadávací řízení společně, například prostřednictvím centrálního zadavatele.

(30)

Aby se zajistilo, že akce podporované z fondu budou přispívat ke konkurenceschopnosti a efektivnosti evropského obranného průmyslu, měly by být tržně orientovány, založeny na poptávce a ve střednědobém až dlouhodobém horizontu komerčně životaschopné. Z tohoto důvodu by se u kritérií způsobilosti pro vývojové akce mělo přihlédnout ke skutečnosti, že členské státy zamýšlejí, mimo jiné i prostřednictvím memoranda o porozumění nebo prohlášení o záměru, pořídit konečný produkt nebo používat technologii koordinovaným způsobem. Kritéria pro přidělení prostředků na vývojové akce by měla kromě toho zohledňovat skutečnost, že se členské státy politicky nebo právně zaváží konečný produkt nebo technologii používat, vlastnit či udržovat společně.

(31)

Podpora inovací a technologického rozvoje v obranném průmyslu Unie by měla probíhat konzistentně s bezpečnostními a obrannými zájmy Unie. Z toho vyplývá, že kritériem pro přidělení by měly být přínosy daných akcí pro tyto zájmy a pro priority v oblasti obranného výzkumu a obranných schopností, na nichž se členské státy společně dohodly.

(32)

Způsobilé akce vyvíjené v rámci projektů PESCO v institucionálním rámci Unie by měly průběžně umocňovat spolupráci mezi právními subjekty v různých členských státech, a bezprostředně tak přispívat k cílům fondu. Takové akce, pokud by byly vybrány, by proto měly být způsobilé pro navýšenou míru financování.

(33)

Komise vezme v úvahu další činnosti financované z rámcového programu pro výzkum a inovace Horizont Evropa zavedeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 (8) s cílem zamezit zbytečnému zdvojování činností a zajistit vzájemné obohacování civilního a obranného výzkumu a synergie mezi nimi.

(34)

Stále významnějšími výzvami jsou kybernetická bezpečnost a kybernetická obrana, a tak Komise a vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku uznali v této souvislosti potřebu vytvořit synergie mezi akcemi v oblasti kybernetické obrany v rámci působnosti tohoto nařízení a iniciativami Unie na poli kybernetické bezpečnosti, například těmi, jež byly oznámeny ve společném sdělení Komise ze dne 13. září 2017 nazvaném „Odolnost, odrazování a obrana: budování silné kybernetické bezpečnosti pro EU“. Zúčastněné strany by zejména měly usilovat o synergie mezi civilním a obranným rozměrem kybernetické bezpečnosti s cílem zvýšit kybernetickou odolnost.

(35)

Je třeba zajistit integrovaný přístup propojením činností, na něž se vztahuje přípravná akce zaměřená na obranný výzkum zahájená Komisí podle čl. 58 odst. 2 písm. b) finančního nařízení a Evropský program rozvoje obranného průmyslu zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1092 (9), jakož i harmonizací podmínek účasti ve fondu. Takový integrovaný přístup by měl vytvořit soudržnější soubor nástrojů a zvýšit inovační, kooperativní a hospodářský dopad fondu, přičemž současně je třeba zabránit zbytečnému zdvojování činností a roztříštěnosti. Takový integrovaný přístup by také zajistil, aby fond přispíval k lepšímu využívání výsledků obranného výzkumu, neboť by překlenul mezeru mezi fázemi výzkumu a vývoje s přihlédnutím ke specifikům obranného sektoru a podporoval všechny formy inovací, včetně přelomových obranných technologií. Lze také případně očekávat rozšíření pozitivních účinků do civilního sektoru.

(36)

Tam, kde je to s ohledem na specifika dané akce vhodné, měly by být cíle fondu řešeny rovněž prostřednictvím finančních nástrojů a rozpočtových záruk v rámci Programu InvestEU zavedeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/523 (10).

(37)

Podpora z fondu by měla být využívána k tomu, aby úměrným způsobem řešila selhání trhu nebo nepříznivé investiční situace, a akce by neměly zdvojovat ani vytěsňovat soukromé financování nebo narušovat hospodářskou soutěž na vnitřním trhu. Akce by měly mít pro Unii jasnou přidanou hodnotu.

(38)

Formy financování z prostředků Unie a způsoby provádění fondu by měly být voleny na základě toho, nakolik jsou schopny dosáhnout specifických cílů daných akcí a přinést výsledky, přičemž se přihlíží k nákladům na kontroly, administrativní zátěži a očekávanému riziku nesouladu. Při této volbě by se mělo zvážit použití jednorázových částek, paušálního financování a jednotkových nákladů, jakož i financování, které není spojené s náklady, jak je stanoveno v čl. 125 odst. 1 finančního nařízení.

(39)

Komise by měla prostřednictvím prováděcích aktů přijmout roční pracovní programy v souladu s cíli fondu a zohlednit přitom prvotní poznatky získané při provádění Evropského programu rozvoje obranného průmyslu (dále jen „program EDIDP“) a přípravné akce zaměřené na obranný výzkum (dále jen „akce PADR“ nebo „PADR“). Při sestavování pracovních programů by měl být Komisi nápomocen výbor. Komise by měla usilovat o nalezení řešení, která mají ve výboru co nejširší podporu. V této souvislosti by měl mít výbor možnost zasedat ve složení vnitrostátních odborníků pro oblast obrany a bezpečnosti, aby Komisi poskytovali specifickou pomoc, včetně poradenství ohledně ochrany utajovaných informací v rámci akcí. Rozhodnutí jmenovat své zástupce v uvedeném výboru přísluší členským státům. Členové výboru by měli mít příležitost včas a účinně posoudit návrhy prováděcích aktů a vyjádřit své názory.

(40)

Jednotlivé kategorie stanovené v pracovních programech by měly tam, kde je to vhodné, obsahovat funkční požadavky s cílem vyjasnit pro potřeby průmyslu, jaké funkce a úkoly mají být zajišťovány prostřednictvím schopností, jež budou vyvinuty. Tyto požadavky by měly jasně naznačit očekávané funkční způsobilosti, ale neměly by být zaměřeny na konkrétní řešení nebo konkrétní právní subjekty a neměly by bránit soutěži na úrovni výzev k podávání návrhů.

(41)

Během vypracovávání pracovních programů by Komise rovněž měla prostřednictvím vhodných konzultací výboru zajistit, aby navrhované výzkumné nebo vývojové akce nevedly ke zbytečnému zdvojování činností. V tomto ohledu může Komise provést předběžné posouzení možných případů zdvojení stávajících schopností nebo již financovaných výzkumných a vývojových akcí v rámci Unie.

(42)

Komise by měla zajistit soudržnost pracovních programů po celou dobu průmyslového životního cyklu obranných produktů a technologií.

(43)

V pracovních programech by mělo být rovněž zajištěno, aby věrohodná část celkového rozpočtu byla určena ve prospěch akcí, které umožní přeshraniční účast malých a středních podniků.

(44)

Aby bylo možné využívat odbornost Evropské obranné agentury v obranném sektoru, měla by mít tato agentura ve výboru status pozorovatele. Vzhledem ke specifikům oblasti obrany by výboru měla být nápomocna i Evropská služba pro vnější činnost.

(45)

Za účelem zajištění účinnosti tohoto nařízení by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU akty, jimiž se mění příloha tohoto nařízení, co do ukazatelů, je-li to považováno za nezbytné, a jimiž se toto nařízení doplňuje o ustanovení o zavedení rámce pro monitorování a hodnocení. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (11). Zejména pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(46)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o přijetí pracovních programů a o přidělování finančních prostředků na vybrané výzkumné a vývojové akce. Při provádění výzkumných a vývojových akcí by měla být zohledněna specifika obranného sektoru, zejména odpovědnost členských států nebo přidružených zemí za proces plánování a pořizování. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (12).

(47)

Komise by měla sestavit seznam nezávislých odborníků. Bezpečnostní prověrky těchto nezávislých odborníků by měly potvrdit příslušné členské státy. Tento seznam by neměl být zveřejňován. Nezávislí odborníci by měli být vybíráni na základě svých dovedností, zkušeností a znalostí s ohledem na úkoly, jež jim mají být přiděleny. Při jmenování nezávislých odborníků by Komise měla v rámci možností a s ohledem na situaci v oblasti dané akce přijmout vhodná opatření s cílem dosáhnout vyváženého složení skupin nezávislých odborníků a hodnotících panelů z hlediska rozmanitosti jejich dovedností, zkušeností a znalostí, zeměpisné rozmanitosti a zastoupení žen a mužů. Je rovněž třeba usilovat o přiměřenou obměnu nezávislých odborníků a o vyvážené zastoupení soukromého a veřejného sektoru.

(48)

Nezávislí odborníci by neměli hodnotit záležitosti, ohledně kterých se nacházejí ve střetu zájmů, zejména pokud jde o jejich postavení v době hodnocení, ani poskytovat poradenství či pomoc týkající se takových záležitostí. Především by neměli být v postavení, v jehož rámci by mohli využívat získaných informací na úkor konsorcia, jež hodnotí.

(49)

Komise by poté, co s pomocí nezávislých odborníků vyhodnotí návrhy, měla vybrat akce, na které má být z fondu poskytnuta podpora. O výsledcích hodnocení prezentovaných formou seznamu vybraných akcí seřazených podle pořadí a o pokroku ve financovaných akcích by měly být informovány členské státy.

(50)

Při navrhování nových obranných produktů nebo technologií či modernizaci stávajících obranných produktů a technologií by se měli žadatelé zavázat k dodržování etických zásad, jako jsou zásady týkající se dobrých životních podmínek lidí a ochrany lidského genomu, které se odrážejí také v příslušných unijních, vnitrostátních a mezinárodních právních předpisech, včetně Listiny základních práv Evropské unie a Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a případně jejích protokolů. Komise by měla prověřovat návrhy systematicky s cílem identifikovat ty návrhy, které vyvolávají závažné etické otázky. Tam, kde je to vhodné, by měly být tyto návrhy předloženy k etickému posouzení.

(51)

Za účelem podpory otevřeného vnitřního trhu by měla být podporována účast přeshraničních malých a středních podniků a společností se střední tržní kapitalizací jako členů konsorcií, subdodavatelů nebo jiných právních subjektů v dodavatelském řetězci.

(52)

K zajištění úspěšnosti fondu by Komise měla usilovat o udržování dialogu s členskými státy a průmyslem. V tomto ohledu by měl být jako spolunormotvůrce a klíčový zúčastněný subjekt zapojen i Evropský parlament.

(53)

Toto nařízení stanoví pro fond finanční krytí, které má v ročním rozpočtovém procesu pro Evropský parlament a Radu představovat hlavní referenční částku ve smyslu bodu 18 Interinstitucionální dohody ze dne 16. prosince 2020 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů (13). Komise by měla zajistit, aby byly administrativní postupy co nejjednodušší a aby v souvislosti s nimi vznikaly co nejmenší dodatečné náklady.

(54)

Není-li stanoveno jinak, použije se na fond finanční nařízení. Finanční nařízení stanoví pravidla pro plnění rozpočtu Unie, včetně pravidel týkajících se grantů, cen, zadávání veřejných zakázek, nepřímého řízení, finančních nástrojů, rozpočtových záruk a finanční pomoci.

(55)

Na toto nařízení se použijí horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU. Tato pravidla jsou stanovena ve finančním nařízení a upravují zejména postupy týkající se sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, cen, zadávání veřejných zakázek a nepřímého plnění, jakož i kontroly odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU rovněž zahrnují obecný režim podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie

(56)

V souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (14) a nařízeními Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 (15), (Euratom, ES) č. 2185/96 (16) a (EU) 2017/1939 (17) mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně opatření týkajících se prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí včetně podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména má Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) v souladu s nařízeními (Euratom, ES) č. 2185/96 a (EU, Euratom) č. 883/2013 pravomoc provádět správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě s cílem zjistit, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu nebo ohrožujícímu finanční zájmy Unie.

V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 má Úřad evropského veřejného žalobce pravomoc vyšetřovat a stíhat trestné činy poškozující nebo ohrožující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 (18). V souladu s finančním nařízením mají všechny osoby nebo subjekty, kterým jsou poskytovány finanční prostředky Unie, plně spolupracovat na ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, OLAFu, Účetnímu dvoru a v případě členských států účastnících se posílené spolupráce podle nařízení (EU) 2017/1939 Úřadu evropského veřejného žalobce nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby rovnocenná práva udělily i třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie.

(57)

Třetí země, které jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), se mohou účastnit programů Unie v rámci spolupráce zavedené podle Dohody o Evropském hospodářském prostoru (19), která stanoví provádění programů na základě rozhodnutí přijatého podle uvedené dohody. Toto nařízení by mělo obsahovat zvláštní ustanovení požadující po těchto třetích zemích, aby udělily nezbytná práva a potřebný přístup příslušné schvalující osobě, OLAFu a Účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci.

(58)

Podle bodů 22 a 23 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů by měl být fond hodnocen na základě informací shromážděných v souladu se zvláštními požadavky na monitorování a mělo by se zároveň zamezit administrativní zátěži, zejména pro členské státy, a nadměrné regulaci. Tyto požadavky by měly v příslušných případech zahrnovat měřitelné ukazatele jakožto základ pro hodnocení toho, jaké má tento fond účinky v praxi. Nejpozději čtyři roky od začátku období provádění fondu by Komise měla provést průběžné hodnocení, mimo jiné s cílem předložit návrhy na jakékoli vhodné změny tohoto nařízení. Na konci období provádění fondu by Komise měla také provést závěrečné hodnocení, které finanční činnosti přezkoumá z hlediska finančního plnění a, v co největším možném rozsahu v té chvíli, z hlediska výsledků provádění a dopadů fondu. V této souvislosti by závěrečná hodnotící zpráva měla rovněž napomoci k určení oblastí, ve kterých je Unie při vývoji obranných produktů a technologií závislá na třetích zemích. Tato závěrečná zpráva by rovněž měla analyzovat přeshraniční účast malých a středních podniků a společností se střední tržní kapitalizací v projektech podporovaných z fondu, jakož i podíl malých a středních podniků a společností se střední tržní kapitalizací na globálním hodnotovém řetězci a přínos fondu k řešení nedostatků zjištěných v CDP, a měla by obsahovat informace o zemích původu příjemců, počtu členských států a přidružených zemí zapojených do jednotlivých akcí a o rozdělení vzniklých práv duševního vlastnictví. Komise může rovněž navrhnout změny tohoto nařízení s cílem reagovat na případný vývoj během provádění fondu.

(59)

Komise by měla pravidelně monitorovat provádění fondu a každoročně podávat Evropskému parlamentu a Radě zprávu o dosaženém pokroku včetně toho, jak jsou poznatky a poučení získané při provádění programu EDIDP a akce PADR zohledněny při provádění fondu. Za tímto účelem by Komise měla zavést nezbytná opatření pro monitorování. Tato zpráva by neměla obsahovat citlivé informace.

(60)

S ohledem na význam boje proti změně klimatu v souladu se závazky Unie provádět Pařížskou dohodu přijatou v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (20) a cíle Organizace spojených národů pro udržitelný rozvoj má tento fond přispívat k začleňování opatření v oblasti klimatu do politik Unie a k dosahování obecného cíle, kterým je vynakládat 30 % výdajů z rozpočtu Unie na podporu cílů v oblasti klimatu. Příslušné akce budou určeny během přípravy a provádění fondu a opětovně posouzeny v rámci jeho průběžného hodnocení.

(61)

S ohledem na význam řešení dramatického úbytku biologické rozmanitosti toto nařízení přispěje k začleňování opatření v oblasti biologické rozmanitosti do politik Unie a k dosažení celkové ambice, tedy aby na cíle v oblasti biologické rozmanitosti bylo v roce 2024 poskytováno 7,5 % ročních výdajů v rámci víceletého finančního rámce na období 2021-2027 a v letech 2026 a 2027 10 % ročních výdajů v rámci tohoto víceletého finančního rámce, přičemž se v souladu s interinstitucionální dohodou ze dne 16. prosince 2020 zohlední, v jakých ohledech se cíle v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti překrývají.

(62)

Jelikož by měl fond podporovat pouze fáze výzkumu a vývoje obranných produktů a technologií, neměla by Unie v zásadě nabýt vlastnictví nebo práv duševního vlastnictví, pokud jde o obranné produkty nebo technologie, jež jsou výsledkem financovaných akcí, ledaže by podpora Unie byla poskytnuta prostřednictvím zadání veřejné zakázky. U výzkumných akcí by však členské státy a přidružené země, které o to mají zájem, měly být oprávněny využít výsledky financovaných akcí k účasti na návazném rozvoji spolupráce.

(63)

Podpora Unie by neměla mít vliv na transfery obranných produktů uvnitř Unie v souladu se směrnicí 2009/43/ES ani na vývoz produktů, vybavení nebo technologií. Vývoz vojenského materiálu a vojenských technologií členskými státy je upraven společným postojem Rady 2008/944/SZBP (21).

(64)

Použití citlivých základních informací, včetně údajů, know-how nebo informací vzniklých před zahájením fungování fondu či nad rámec jeho fungování, nebo přístup neoprávněných osob k výsledkům vzniklým v souvislosti s akcemi podporovanými z fondu by mohly mít nepříznivý dopad na zájmy Unie nebo jednoho či více členských států. Nakládání s citlivými informacemi by se proto mělo řídit příslušnými unijními a vnitrostátními právními předpisy.

(65)

V zájmu zajištění bezpečnosti utajovaných informací na požadované úrovni by se při podpisu utajovaných dohod o financování měly dodržovat minimální standardy průmyslové bezpečnosti. Komise by za tímto účelem měla v souladu s rozhodnutím Komise (EU, Euratom) 2015/444 (22) poskytnout nezávislým odborníkům jmenovaným členskými státy jako vodítko Bezpečnostní pokyny k programu včetně Příručky pro stanovování stupňů utajení.

(66)

Jelikož cílů tohoto nařízení nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o EU. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(67)

Komise by měla fond řídit s patřičným ohledem na požadavky na důvěrnost a bezpečnost týkající se zejména citlivých informací včetně utajovaných informací.

(68)

Za účelem zajištění nepřetržitého poskytování podpory v relevantní oblasti politiky a umožnění provádění fondu od začátku víceletého finančního rámce na období 2021–2027 by mělo toto nařízení vstoupit v platnost co nejdříve a mělo by se použít se zpětnou působností od 1. ledna 2021.

(69)

Nařízení (EU) 2018/1092 by proto mělo být zrušeno,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

HLAVA I

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ PRO VÝZKUM A VÝVOJ

Článek 1

Předmět

Tímto nařízením se zřizuje Evropský obranný fond (dále jen „fond“), jak je stanoveno v čl. 1 odst. 2 písm. c) nařízení (EU) 2021/695, na období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027. Doba trvání fondu je sladěna s dobou trvání víceletého finančního rámce na období 2021-2027.

Toto nařízení stanoví cíle fondu, jeho rozpočet na období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027, formy financování z prostředků Unie a pravidla pro poskytování tohoto financování.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)

„právním subjektem“ právnická osoba založená a uznaná jako taková podle unijního, vnitrostátního nebo mezinárodního práva, která má právní subjektivitu a způsobilost jednat vlastním jménem, nabývat pro sebe práva a zavazovat se k povinnostem, nebo subjekt bez právní subjektivity, jak je uvedeno v čl. 197 odst. 2 písm. c) finančního nařízení;

2)

„žadatelem“ právní subjekt, který podá žádost o podporu z fondu v návaznosti na výzvu k podávání návrhů nebo v souladu s čl. 195 prvním pododstavcem písm. e) finančního nařízení;

3)

„příjemcem“ právní subjekt, s nímž byla podepsána dohoda o financování nebo jemuž bylo oznámeno rozhodnutí o financování;

4)

„konsorciem“ skupina spolupracujících žadatelů nebo příjemců zřízená dohodou a vytvořená za účelem provádění akce v rámci fondu;

5)

„koordinátorem“ právní subjekt, který je členem konsorcia a byl všemi členy konsorcia jmenován hlavním styčným bodem pro vztahy konsorcia s Komisí;

6)

„kontrolou“ schopnost přímo nebo nepřímo vykonávat rozhodující vliv na právní subjekt prostřednictvím jednoho nebo více zprostředkujících právních subjektů;

7)

„strukturou výkonného vedení“ orgán právního subjektu jmenovaný v souladu s vnitrostátním právem a případně podléhající generálnímu řediteli, který je oprávněn určovat strategii, cíle a celkové směřování právního subjektu a který vykonává dohled nad rozhodováním vedení a sleduje jej;

8)

„systémovým prototypem“ model produktu nebo technologie, kterým lze prokázat jeho vlastnosti v operačním prostředí;

9)

„kvalifikací“ celý proces, jímž se prokazuje, že návrh obranného produktu, hmotné či nehmotné součásti nebo technologie splňuje stanovené požadavky, a jež poskytuje objektivní důkaz, že byly splněny konkrétní požadavky návrhu;

10)

„certifikací“ postup, jímž vnitrostátní orgán osvědčí, že obranný produkt, hmotná či nehmotná součást nebo technologie jsou v souladu s příslušnými předpisy;

11)

„výzkumnou akcí“ akce spočívající především ve výzkumných činnostech, a to zejména aplikovaném a, tam kde je to nezbytné, i základním výzkumu, s cílem získat nové znalosti a s výlučným zaměřením na obranné aplikace;

12)

„vývojovou akcí“ akce spočívající v činnostech zaměřených na obranu především ve fázi vývoje, která zahrnuje nové obranné produkty nebo technologie nebo modernizaci těch stávajících, s výjimkou výroby nebo používání zbraní;

13)

„přelomovou obrannou technologií“ zdokonalená nebo zcela nová technologie, která způsobuje radikální změnu, včetně změny paradigmatu v koncepci a vedení obranných záležitostí, a to i tím, že stávající obranné technologie nahrazuje nebo je překonává;

14)

„malým a středním podnikem“ malý a střední podnik ve smyslu článku 2 přílohy doporučení Komise 2003/361/ES (23);

15)

„společností se střední tržní kapitalizací“ podnik, který není malým nebo středním podnikem a který zaměstnává nejvýše 3 000 osob, přičemž počet zaměstnanců se stanoví v souladu s články 3 až 6 přílohy doporučení Komise 2003/361/ES;

16)

„operacemi kombinování zdrojů“ akce podporované z rozpočtu Unie, včetně akcí v rámci nástrojů nebo platforem kombinování zdrojů ve smyslu čl. 2 bodu 6 finančního nařízení, které kombinují nevratné formy podpory nebo finanční nástroje z rozpočtu Unie a vratné formy finanční podpory od rozvojových či jiných veřejných finančních institucí, jakož i od komerčních finančních institucí a investorů;

17)

„zadáváním zakázek v předobchodní fázi“ zadávání zakázek na služby ve výzkumu a vývoji zahrnující sdílení rizik a zisků v tržních podmínkách a vývoj po jednotlivých fázích v konkurenčním prostředí, pokud jsou zadávané služby ve výzkumu a vývoji jasně odděleny od komerční výroby a distribuce konečných produktů;

18)

„projektovým manažerem“ veřejný zadavatel usazený v některém členském státě nebo přidružené zemi, jmenovaný členským státem nebo přidruženou zemí nebo skupinou členských států nebo přidružených zemí za účelem trvalého nebo příležitostného řízení nadnárodních zbrojních projektů;

19)

„výsledky“ hmotné či nehmotné účinky akce, jako jsou údaje, knowhow nebo informace, bez ohledu na jejich formu či povahu a bez ohledu na to, zda mohou být chráněny, jakož i veškerá práva s nimi spojená, včetně práv duševního vlastnictví;

20)

„novými informacemi“ údaje, know-how nebo informace získané při fungování fondu bez ohledu na jejich formu či povahu;

21)

„utajovanými informacemi“ informace či materiál v jakékoli podobě, jejichž neoprávněné vyzrazení by mohlo v různé míře poškodit zájmy Unie nebo jednoho či více členských států a které nesou označení stupně utajení EU nebo jiné odpovídající označení stupně utajení, jak jsou uvedena v Dohodě mezi členskými státy Evropské unie zasedajícími v Radě o ochraně utajovaných informací vyměňovaných v zájmu Evropské unie (24);

22)

„citlivými informacemi“ informace a údaje, včetně utajovaných informací, které musejí být chráněny před neoprávněným přístupem nebo vyzrazením z důvodu povinností stanovených v unijním nebo vnitrostátním právu nebo z důvodu zajištění soukromí či bezpečnosti fyzické či právnické osoby;

23)

„zvláštní zprávou“ konkrétní výstup výzkumné akce, který shrnuje její výsledky a poskytuje podrobné informace o hlavních zásadách, cílech, výsledcích, základních vlastnostech, provedených zkouškách, možných přínosech, možných obranných aplikacích a předpokládaném způsobu využití výzkumu pro účely vývoje, včetně informací o vlastnictví práv duševního vlastnictví, nevyžaduje se však zahrnutí informací o těchto právech;

24)

„subjektem nepřidružené třetí země“ právní subjekt, který je usazen v nepřidružené třetí zemi, nebo je-li usazen v Unii nebo v přidružené zemi, který má v nepřidružené třetí zemi své struktury výkonného řízení.

Článek 3

Cíle

1.   Obecným cílem fondu je podporovat konkurenceschopnost, efektivnost a inovační kapacitu evropské technologické a průmyslové základny obrany (dále jen „EDTIB“) v celé Unii, která přispívá ke strategické autonomii Unie a její svobodné akceschopnosti tím, že fond bude podporovat kooperativní akce a přeshraniční spolupráci mezi právními subjekty v celé Unii, zejména malými a středními podniky a společnostmi se střední tržní kapitalizací, a také zvyšovat a zlepšovat flexibilitu a stabilitu dodavatelských a hodnotových řetězců v oblasti obrany, rozšiřovat přeshraniční spolupráci právních subjektů a napomáhat lepšímu využívání průmyslového potenciálu inovací, výzkumu a technologického vývoje v každé fázi průmyslového životního cyklu obranných produktů a technologií.

2.   Fond má tyto specifické cíle:

a)

podporovat kooperativní výzkum, který by mohl významně podpořit budoucí schopnosti v celé Unii, s cílem maximalizovat inovace a zavádět nové obranné produkty a technologie, včetně přelomových obranných technologií, a zajistit co nejefektivnější vynakládání prostředků na obranný výzkum v Unii;

b)

podporovat kooperativní vývoj obranných produktů a technologií, a přispívat tak k vyšší efektivnosti výdajů na obranu v Unii, dosahovat větších úspor z rozsahu, snižovat riziko zbytečného zdvojování činností a tím také stimulovat pronikání evropských obranných produktů a technologií na trh a omezovat roztříštěnost, pokud jde o obranné produkty a technologie v celé Unii, což v konečném důsledku napomůže ke zvýšení míry standardizace obranných systémů a větší interoperabilitě mezi schopnostmi členských států.

Tato spolupráce probíhá v souladu s prioritami v oblasti obranných schopností, na nichž se společně dohodly členské státy v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP), a zejména v kontextu CDP.

V tomto ohledu mohou být, tam kde je to vhodné, rovněž zohledněny regionální a mezinárodní priority, pokud slouží bezpečnostním a obranným zájmům Unie, jak jsou stanoveny v rámci SZBP, berou v úvahu nutnost vyhnout se zbytečnému zdvojování činností a nevylučují v tomto ohledu možnost účasti kteréhokoli členského státu nebo přidružené země.

Článek 4

Rozpočet

1.   V souladu s čl. 12 odst. 1 nařízení (EU) 2021/695 finanční krytí pro provádění fondu na období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027 činí 7 953 000 000 EUR v běžných cenách.

2.   Částka uvedená v odstavci 1 se rozdělí takto:

a)

2 651 000 000 EUR na výzkumné akce;

b)

5 302 000 000 EUR na vývojové akce.

Aby bylo možné reagovat na nepředvídané situace nebo na nový vývoj a potřeby, může Komise přerozdělit částku přidělenou na výzkumné nebo vývojové akce až do maximální výše 20 %.

3.   Částku uvedenou v odstavci 1 lze rovněž použít na technickou a administrativní pomoc určenou na provádění fondu, jako jsou přípravné, monitorovací, kontrolní, auditní a hodnotící činnosti, včetně navrhování, zavádění, provozování a údržby systémů informačních technologií na úrovni organizace.

4.   Nejméně 4 % a nejvýše 8 % finančního krytí uvedeného v odstavci 1 se vyčlení na výzvy k podávání návrhů a přidělování finančních prostředků na podporu přelomových obranných technologií.

Článek 5

Přidružené země

Fond je otevřen účasti členů Evropského sdružení volného obchodu, kteří jsou členy EHP, v souladu s podmínkami stanovenými v Dohodě o Evropském hospodářském prostoru (dále jen „přidružené země“).

Článek 6

Podpora přelomových obranných technologií

1.   Komise přiděluje finanční prostředky v návaznosti na otevřené a veřejné konzultace o přelomových obranných technologiích v oblastech intervencí stanovených v pracovních programech podle článku 24 prostřednictvím prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 34 odst. 2.

2.   Pracovní programy stanoví nejvhodnější formy financování přelomových obranných technologií.

Článek 7

Etické otázky

1.   Akce prováděné v rámci fondu musí být v souladu s příslušným unijním, vnitrostátním a mezinárodním právem, včetně Listiny základních práv Evropské unie. Kromě toho musí být tyto akce v souladu s etickými zásadami, které jsou také zakotveny v příslušném unijním, vnitrostátním, a mezinárodním právu.

2.   Komise návrhy před podpisem dohody o financování prověří na základě etického sebehodnocení vypracovaného konsorciem s cílem identifikovat ty návrhy, které vyvolávají závažné etické otázky, a to i ve vztahu k podmínkám, za nichž mají být příslušné činnosti prováděny. Tam, kde je to vhodné, podrobí tyto návrhy etickému hodnocení.

Komise provádí etické prověřování a hodnocení za pomoci nezávislých odborníků jmenovaných v souladu s článkem 26. Tito nezávislí odborníci musí mít odborné znalosti z různých oblastí, zejména uznávané odborné znalosti v oblasti etiky obrany, a musí s ohledem na svou státní příslušnost, pokud možno, zastupovat co nejvyšší počet členských států.

Podmínky, za nichž mají být činnosti vyvolávající eticky citlivé otázky prováděny, se upřesní v dohodě o financování.

Komise zajistí v co největší možné míře transparentnost postupů etického prověřování a hodnocení a informuje o nich ve své průběžné hodnotící zprávě podle článku 29.

3.   Právní subjekty účastnící se dané akce musí před zahájením relevantních činností získat všechna příslušná povolení nebo jiné dokumenty vyžadované vnitrostátními nebo místními etickými komisemi a jinými subjekty, například úřady na ochranu údajů. Tato povolení a tyto dokumenty musí být uchovávány a na vyžádání se předkládají Komisi.

4.   Návrhy, které nejsou považovány z etického hlediska za přijatelné, se zamítnou.

Článek 8

Provádění a formy financování z prostředků Unie

1.   Fond se provádí v rámci přímého řízení v souladu s finančním nařízením.

2.   Odchylně od odstavce 1 tohoto článku mohou být konkrétní akce, v odůvodněných případech, v rámci nepřímého řízení prováděny subjekty podle čl. 62 odst. 1 písm. c) finančního nařízení. To se však nevztahuje na výběrové a udělovací řízení podle článku 11 tohoto nařízení.

3.   Fond může poskytovat financování v souladu s finančním nařízením formou grantů, cen a zadávání veřejných zakázek a tam, kde je to s ohledem na specifika dané akce vhodné, i formou finančních nástrojů v rámci operací kombinování zdrojů.

4.   Operace kombinování zdrojů se provádějí v souladu s hlavou X finančního nařízení a nařízením (EU) 2021/523.

5.   Finanční nástroje jsou výhradně určeny pro příjemce.

Článek 9

Způsobilé právní subjekty

1.   Příjemci a subdodavatelé zapojení do akce musí být usazeni v Unii nebo v přidružené zemi.

2.   Infrastruktura, zařízení, majetek a zdroje příjemců a subdodavatelů zapojených do akce, které se pro účely akcí podporovaných z fondu používají, se po celou dobu trvání akce musí nacházet na území členského státu nebo přidružené země a struktury výkonného vedení příjemců a jejich subdodavatelů musí být usazeny v Unii nebo v přidružené zemi.

3.   Pro účely akcí podporovaných z fondu nesmí příjemci ani subdodavatelé zapojení do těchto akcí podléhat kontrole nepřidružené třetí země nebo subjektu nepřidružené třetí země.

4.   Odchylně od odstavce 3 je právní subjekt usazený v Unii nebo v přidružené zemi a kontrolovaný nepřidruženou třetí zemí nebo subjektem nepřidružené třetí země způsobilý jako subdodavatel, který je zapojený do akce, pouze tehdy, pokud jsou Komisi poskytnuty záruky schválené členským státem nebo přidruženou zemí, v nichž je usazen, v souladu s jejich vnitrostátními postupy. Tyto záruky se mohou týkat struktury výkonného vedení právního subjektu usazeného v Unii nebo v přidružené zemi. Považuje-li to členský stát nebo přidružená země, v nichž je právní subjekt usazen, za vhodné, mohou se tyto záruky také týkat zvláštních práv vlády v oblasti kontroly nad právním subjektem.

Tyto záruky musí zajišťovat, že zapojení takového právního subjektu do akce nebude v rozporu s bezpečnostními a obrannými zájmy Unie a jejích členských států, jak jsou stanoveny v rámci SZBP podle hlavy V Smlouvy o EU, nebo s cíli stanovenými v článku 3 tohoto nařízení. Záruky musí být také v souladu s články 20 a 23 tohoto nařízení. Tyto záruky musí zejména doložit, že pro účely dané akce byla přijata opatření zajišťující, že:

a)

kontrola nad právním subjektem není vykonávána způsobem, který by omezoval jeho schopnost provádět akci a dosáhnout výsledků nebo mu v tom bránil, který by ukládal omezení ohledně jeho infrastruktury, zařízení, majetku, zdrojů, duševního vlastnictví nebo know-how, jež jsou nezbytné pro účely dané akce, nebo který by narušoval jeho schopnosti a normy nutné pro provedení akce;

b)

se zamezí tomu, aby nepřidružená třetí země nebo subjekt nepřidružené třetí země měly přístup k citlivým informacím týkajícím se akce, a zaměstnanci či jiné osoby zapojené do akce budou mít, pokud je to nutné, vnitrostátní bezpečnostní prověrku vydanou členským státem nebo přidruženou zemí;

c)

duševní vlastnictví vzniklé na základě akce a výsledky akce zůstanou příjemci během provádění akce i po jejím dokončení, nepodléhají kontrole či omezení ze strany nepřidružené třetí země nebo subjektu nepřidružené třetí země a nebudou vyvezeny mimo Unii nebo mimo přidružené země ani k nim nebude poskytnut přístup mimo Unii či mimo přidružené země bez souhlasu členského státu nebo přidružené země, v nichž je právní subjekt usazen, a v souladu s cíli stanovenými v článku 3.

Považuje-li to členský stát nebo přidružená země, v nichž je právní subjekt usazen, za vhodné, mohou být poskytnuty další záruky.

Komise informuje výbor uvedený v článku 34 o každém právním subjektu, který je považován za způsobilý podle tohoto odstavce.

5.   Nejsou-li v Unii nebo v přidružené zemi bezprostředně k dispozici konkurenceschopná náhradní řešení, mohou příjemci a subdodavatelé zapojení do akce použít svůj majetek, infrastrukturu, zařízení a zdroje nacházející se nebo držené mimo území členských států nebo přidružených zemí, pokud takové použití není v rozporu s bezpečnostními a obrannými zájmy Unie a jejích členských států a je to slučitelné s cíli stanovenými v článku 3 a v souladu s články 20 a 23.

Náklady spojené s těmito činnostmi nejsou způsobilé k tomu, aby byly podporovány z fondu.

6.   Příjemci a subdodavatelé zapojení do akce mohou při provádění způsobilé akce spolupracovat rovněž s právními subjekty usazenými mimo území členských států nebo přidružených zemí či kontrolovanými nepřidruženou třetí zemí nebo subjektem nepřidružené třetí země, a to včetně použití majetku, infrastruktury, zařízení a zdrojů takových právních subjektů, pokud to není to v rozporu s bezpečnostními a obrannými zájmy Unie a jejích členských států. Taková spolupráce musí být slučitelná s cíli stanovenými v článku 3 a v souladu s články 20 a 23.

Nesmí dojít k nepovolenému přístupu nepřidružené třetí země nebo jiného subjektu nepřidružené třetí země k utajovaným informacím týkajícím se provádění akce a je třeba zabránit potenciálním negativním dopadům na bezpečnost dodávek vstupů kritických pro danou akci.

Náklady spojené s těmito činnostmi nejsou způsobilé k podpoře z fondu.

7.   Žadatelé poskytnou veškeré relevantní informace, které jsou nezbytné k posouzení kritérií způsobilosti. Dojde-li během provádění akce ke změně, která by mohla vést k pochybnostem ohledně splnění kritérií způsobilosti, informuje o tom příslušný právní subjekt Komisi, která posoudí, zda jsou tato kritéria způsobilosti nadále splňována, a bude řešit případný dopad této změny na financování akce.

8.   Pro účely tohoto článku se subdodavateli zapojenými do akce podporované z fondu rozumí subdodavatelé s přímým smluvním vztahem s příjemcem, jiní subdodavatelé, jimž je přiděleno alespoň 10 % celkových způsobilých nákladů na akci, a subdodavatelé, kteří mohou pro účely provedení akce vyžadovat přístup k utajovaným informacím. Subdodavatelé zapojení do akce nejsou členy konsorcia.

Článek 10

Způsobilé akce

1.   Pro financování jsou způsobilé pouze akce zaměřené na provádění cílů stanovených v článku 3.

2.   Fond poskytuje podporu na akce vztahující se na nové obranné produkty a technologie a na modernizaci stávajících obranných produktů a technologií za předpokladu, že využití již existujících informací potřebných pro provedení akce zaměřené na modernizaci nepodléhá omezením ze strany nepřidružené třetí země nebo subjektu nepřidružené třetí země, ať již přímo, nebo nepřímo prostřednictvím jednoho nebo více zprostředkujících právních subjektů, a to takovým způsobem, že nelze danou akci provést.

3.   Způsobilá akce se týká jedné nebo více těchto činností:

a)

činností zaměřených na získávání, podporu a zlepšování znalostí, produktů a technologií, včetně přelomových obranných technologií, které mohou mít na oblast obrany významný dopad;

b)

činností zaměřených na zvýšení interoperability a odolnosti, včetně zabezpečeného vytváření a výměny údajů, zvládnutí kritických obranných technologií, posílení bezpečnosti dodávek nebo umožnění účinného využívání výsledků pro obranné produkty a technologie;

c)

studií, jako jsou studie proveditelnosti s cílem prozkoumat možnost zavedení nových nebo zmodernizovaných produktů, technologií, postupů, služeb a řešení;

d)

návrhu obranného produktu, hmotné nebo nehmotné součásti nebo technologie, jakož i vymezení technických specifikací, podle kterých byl tento návrh vyvinut, včetně dílčích testů ke snížení rizik v průmyslovém či reprezentativním prostředí;

e)

systémového prototypu obranného produktu, hmotné nebo nehmotné součásti nebo technologie;

f)

testování obranného produktu, hmotné či nehmotné součásti nebo technologie;

g)

kvalifikace obranného produktu, hmotné či nehmotné součásti nebo technologie;

h)

certifikace obranného produktu, hmotné či nehmotné součásti nebo technologie;

i)

vývoje technologií nebo prostředků zvyšujících efektivnost během celého životního cyklu obranných produktů a technologií.

4.   Akce jsou prováděny právními subjekty spolupracujícími v rámci konsorcia alespoň tří způsobilých právních subjektů usazených alespoň ve třech různých členských státech nebo přidružených zemích. Alespoň tři z těchto způsobilých právních subjektů usazených alespoň ve dvou různých členských státech nebo přidružených zemích nesmí po celou dobu provádění akce přímo ani nepřímo podléhat kontrole stejného právního subjektu ani se kontrolovat navzájem.

5.   Odstavec 4 se nepoužije na akce týkající se přelomových obranných technologií ani na činnosti uvedené v odst. 3 písm. c).

6.   Akce zaměřené na vývoj obranných produktů a technologií, jejichž použití, vývoj nebo výroba jsou zakázány podle příslušných ustanovení mezinárodního práva, nejsou způsobilé k tomu, aby byly podporovány z fondu.

Dále nejsou způsobilé pro podporu z fondu akce na vývoj smrtících autonomních zbraní bez možnosti smysluplné lidské kontroly nad rozhodnutími o výběru a použití při provádění útoků na člověka, aniž by byla dotčena možnost poskytnout finanční prostředky na akce zaměřené na vývoj systémů včasného varování a protiopatření pro obranné účely.

Článek 11

Výběrové a udělovací řízení

1.   Finanční prostředky Unie se poskytnou na základě výzev k podávání návrhů vyhlášených v souladu s finančním nařízením.

V určitých řádně odůvodněných výjimečných případech mohou být finanční prostředky Unie poskytnuty i bez výzvy k podávání návrhu podle čl. 195 prvního pododstavce písm. e) finančního nařízení.

2.   Komise přiděluje finanční prostředky uvedené v odstavci 1 tohoto článku prostřednictvím prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 34 odst. 2.

Článek 12

Kritéria pro přidělení

Každý návrh se hodnotí podle těchto kritérií:

a)

přínos návrhu k excelenci nebo potenciální přelomovosti v oblasti obrany, zejména prokázáním toho, že očekávané výsledky navrhované akce představují výrazné výhody oproti stávajícím obranným produktům nebo technologiím;

b)

přínos návrhu k inovacím a technologickému rozvoji evropského obranného průmyslu, zejména prokázáním toho, že součástí navrhované akce jsou průlomové nebo nové koncepce a přístupy, nová slibná budoucí technologická zlepšení nebo uplatnění technologií nebo koncepcí, které dříve nebyly v obranném sektoru obrany uplatňovány, přičemž je třeba zabránit zbytečnému zdvojování činností;

c)

přínos návrhu ke konkurenceschopnosti evropského obranného průmyslu prokázáním toho, že navrhovaná akce vykazuje prokazatelně pozitivní vyváženost mezi nákladovou efektivností a účinností, a vytváří tak v celé Unii i za jejími hranicemi nové tržní příležitosti a urychluje růst podniků v celé Unii;

d)

přínos návrhu k autonomii EDTIB, mimo jiné zvýšením nezávislosti na zdrojích mimo Unii a posílením bezpečnosti dodávek, a k prosazování bezpečnostních a obranných zájmů Unie v souladu s prioritami uvedenými v článku 3;

e)

přínos návrhu k navázání nové přeshraniční spolupráce mezi právními subjekty usazenými v členských státech nebo přidružených zemích, zejména malými a středními podniky a společnostmi se střední tržní kapitalizací, které se akce významně účastní jako příjemci, subdodavatelé nebo jiné právní subjekty v rámci dodavatelského řetězce a které jsou usazeny v členských státech nebo přidružených zemích jiných než těch, kde jsou usazeny právní subjekty spolupracující v konsorciu, jež malými a středními podniky nebo společnostmi se střední tržní kapitalizací nejsou;

f)

kvalita a efektivnost provádění akce.

Článek 13

Míra spolufinancování

1.   Aniž je dotčen článek 190 finančního nařízení, financuje fond až 100 % způsobilých nákladů činnosti uvedené v čl. 10 odst. 3 tohoto nařízení.

2.   Odchylně od odstavce 1 tohoto článku:

a)

u činností, jež jsou uvedeny v čl. 10 odst. 3 písm. e), podpora z fondu nepřekročí 20 % způsobilých nákladů;

b)

u činností, jež jsou uvedeny v čl. 10 odst. 3 písm. f), g) a h), podpora z fondu nepřekročí 80 % způsobilých nákladů.

3.   U vývojových akcí se míra financování zvýší v těchto případech:

a)

u akce prováděné v rámci projektu stálé strukturované spolupráce zřízené rozhodnutím Rady (SZBP) 2017/2315 (25) lze využít míry financování navýšené o dalších 10 procentních bodů;

b)

u činnosti lze využít navýšené míry financování podle tohoto písmene, pokud je alespoň 10 % z jejích celkových způsobilých nákladů přiděleno malým a středním podnikům usazeným v členských státech nebo v přidružené zemi, které se dané činnosti účastní jako příjemci, subdodavatelé nebo jako jiné právní subjekty v rámci dodavatelského řetězce.

Míru financování lze navýšit o procentní body odpovídající procentuálnímu podílu celkových způsobilých nákladů na činnost přidělenému malým a středním podnikům usazeným v členských státech nebo v přidružených zemích, v nichž jsou usazeni příjemci, kteří nejsou malými a středními podniky a kteří se činnosti účastní jako příjemci, subdodavatelé nebo jako jiné právní subjekty v rámci dodavatelského řetězce, a to nejvýše o dalších 5 procentních bodů.

Míru financování lze navýšit o procentní body odpovídající dvojnásobku procentuálního podílu celkových způsobilých nákladů na činnost přiděleného malým a středním podnikům usazeným v jiných členských státech nebo v přidružených zemích než těch, v nichž jsou usazeni příjemci, kteří nejsou malými a středními podniky a kteří se činnosti účastní jako příjemci, subdodavatelé nebo jako jiné právní subjekty v rámci dodavatelského řetězce;

c)

u činnosti lze využít míry financování navýšené o dalších 10 procentních bodů, pokud je alespoň 15 % z jejích celkových způsobilých nákladů přiděleno společnostem se střední tržní kapitalizací usazeným v členských státech nebo v přidružených zemích.

Celkové navýšení míry financování činnosti vyplývající z uplatnění písmen a), b) a c) nesmí přesáhnout 35 procentních bodů.

Podpora z fondu včetně navýšené míry financování nesmí pokrývat více než 100 % způsobilých nákladů akce.

Článek 14

Finanční způsobilost

1.   Bez ohledu na čl. 198 odst. 5 finančního nařízení, se finanční způsobilost ověřuje pouze u koordinátora, a to pouze v případech, kdy je požadováno financování z prostředků Unie nejméně ve výši 500 000 EUR.

Pokud však existují důvody k pochybnostem o finanční způsobilosti jednoho z žadatelů nebo koordinátora, ověří Komise rovněž finanční způsobilost všech dalších žadatelů a koordinátora v případech, kdy požadované financování z prostředků Unie nepřekračuje 500 000 EUR.

2.   Finanční způsobilost se neověřuje u právních subjektů, jejichž životaschopnost je zaručena příslušnými orgány členských států.

3.   Pokud finanční způsobilost strukturálně zaručuje jiný právní subjekt, ověří se finanční způsobilost tohoto jiného právního subjektu.

Článek 15

Nepřímé náklady

1.   Odchylně od čl. 181 odst. 6 finančního nařízení jsou nepřímé způsobilé náklady stanoveny paušální sazbou 25 % celkových přímých způsobilých nákladů akce, v nichž nejsou započteny přímé způsobilé náklady na subdodávky, podpora třetím stranám a veškeré jednotkové náklady nebo paušální částky, které zahrnují nepřímé náklady.

2.   Jako alternativa mohou být nepřímé způsobilé náklady stanoveny v souladu s běžnými postupy příjemce pro účtování nákladů na základě skutečných nepřímých nákladů, a to za předpokladu, že jsou tyto postupy účtování nákladů schváleny vnitrostátními orgány pro srovnatelné činnosti v oblasti obrany v souladu s článkem 185 finančního nařízení a byly příjemcem sděleny Komisi.

Článek 16

Využití příspěvku, který není spojen s náklady nebo jediné jednorázové částky

Pokud je z grantu Unie spolufinancováno méně než 50 % celkových nákladů na akci, může Komise použít:

a)

buď příspěvek, který není spojen s náklady uvedenými v čl. 180 odst. 3 finančního nařízení a je založen na dosažení výsledků měřených podle předem stanovených milníků nebo prostřednictvím ukazatelů výkonnosti, nebo

b)

jedinou jednorázovou částku uvedenou v článku 182 finančního nařízení, a to na základě předběžného rozpočtu akce, který již byl schválen vnitrostátními orgány spolufinancujících členských států a přidružených zemí.

Do jednorázové částky uvedené v prvním pododstavci písm, b) jsou zahrnuty nepřímé náklady.

Článek 17

Zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi

1.   Unie může podpořit zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi udělením grantu veřejným zadavatelům nebo zadavatelům ve smyslu směrnic Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU (26) a 2014/25/EU (27), kteří společně zadávají veřejnou zakázku na výzkum a vývoj obranných služeb nebo koordinují své postupy zadávání veřejných zakázek.

2.   Zadávací řízení uvedené v odstavci 1:

a)

musí být v souladu s tímto nařízením;

b)

může opravňovat k zadání několika zakázek v rámci jednoho řízení (pořizování z více zdrojů);

c)

stanoví zadání veřejné zakázky ekonomicky nejvýhodnější nabídce či nabídkám a současně zajistí, aby nedošlo ke střetu zájmů.

Článek 18

Záruční fond

Příspěvky do vzájemného pojišťovacího mechanismu mohou pokrývat rizika spojená se zpětným získáváním částek dlužných příjemci a považují se za dostatečnou záruku podle finančního nařízení. Použije se článek 37 nařízení (EU) 2021/695.

Článek 19

Kritéria způsobilosti pro zadávání veřejných zakázek a ceny

1.   Články 9 a 10 se použijí obdobně na ceny.

2.   Odchylně od článku 176 finančního nařízení se články 9 a 10 tohoto nařízení použijí obdobně na zadávání studií podle čl. 10 odst. 3 písm. c) tohoto nařízení.

HLAVA II

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ PRO VÝZKUMNÉ AKCE

Článek 20

Vlastnická práva k výsledkům výzkumných akcí

1.   Vlastníky výsledků výzkumných akcí podporovaných z fondu jsou příjemci, kteří je vytvořili. Pokud právní subjekty vytvoří výsledky společně, přičemž nelze s jistotou určit jejich příslušný příspěvek nebo tyto společně vytvořené výsledky nelze rozdělit, jsou právní subjekty společnými vlastníky těchto výsledků. Společní vlastníci uzavřou dohodu o rozdělení svých podílů a podmínkách výkonu tohoto společného vlastnictví v souladu se svými povinnostmi podle grantové dohody.

2.   Odchylně od odstavce 1, je-li podpora Unie poskytnuta formou zadání veřejné zakázky, je vlastníkem výsledků výzkumných akcí podporovaných z fondu Unie. Členské státy a přidružené země mohou bezplatně získat přístupová práva k výsledkům, pokud o to písemně požádají.

3.   Výsledky výzkumných akcí podporovaných z fondu nepodléhají žádné kontrole ani omezení ze strany nepřidružených třetích zemí nebo subjektů nepřidružených třetích zemí, ať už přímo, nebo nepřímo prostřednictvím jednoho nebo více zprostředkujících právních subjektů, a to ani, pokud jde o přenos technologií.

4.   Pokud jde o výsledky vytvořené příjemci prostřednictvím výzkumných akcí podporovaných z fondu a aniž je dotčen odstavec 9 tohoto článku, musí být Komise předem informována o každém převodu vlastnictví na nepřidruženou třetí zemi nebo subjekt nepřidružené třetí země nebo o udělení výhradní licence takové zemi nebo subjektu. Pokud je tento převod vlastnictví nebo udělení výhradní licence v rozporu s bezpečnostními a obrannými zájmy Unie a jejích členských států nebo s cíli stanovenými v článku 3, musí být podpora poskytnutá z fondu vrácena.

5.   Vnitrostátní orgány členských států a přidružených zemí mají přístupová práva ke zvláštním zprávám. Tato přístupová práva se udělují bezplatně a Komise je převede na členské státy a přidružené země poté, co zajistí odpovídající povinnosti týkající se důvěrnosti.

6.   Vnitrostátní orgány členských států a přidružených zemí použijí zvláštní zprávu výhradně pro účely související s jejím použitím ozbrojenými, bezpečnostními nebo zpravodajskými silami nebo pro ozbrojené, bezpečnostní nebo zpravodajské síly a také v rámci jejich programů spolupráce. Takové použití zahrnuje mimo jiné studium, hodnocení, posouzení, výzkum, návrh, přijetí a certifikaci produktu, provoz, školení a likvidaci, jakož i posouzení a vypracování technických požadavků na zadávání veřejných zakázek.

7.   Příjemci bezplatně udělí přístupová práva k výsledkům výzkumných akcí podporovaných z fondu orgánům, subjektům, úřadům nebo agenturám Unie pro řádně odůvodněné účely vývoje, provádění a sledování stávajících politik nebo programů Unie v oblastech její působnosti. Tato přístupová práva jsou omezena na nekomerční a nekonkurenční použití.

8.   Dohody o financování a smlouvy v případě zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi musí obsahovat zvláštní ustanovení o vlastnictví, přístupových právech a udělování licencí, aby bylo zajištěno co nejlepší využití výsledků a nedocházelo k nespravedlivému zvýhodnění. Zadavatelé musí mít alespoň bezplatná přístupová práva k výsledkům pro své vlastní použití a právo udělovat třetím stranám nevýhradní licence k využívání výsledků za spravedlivých a přiměřených podmínek, bez práva udělovat sublicence, nebo právo vyžadovat, aby tyto licence udělovali příjemci. Všechny členské státy a přidružené země mají bezplatný přístup ke zvláštní zprávě. Pokud dodavatel po zadání veřejné zakázky v předobchodní fázi ve lhůtě, která je stanovena ve smlouvě, výsledky komerčně nevyužije, převede veškeré vlastnictví výsledků na zadavatele.

9.   Tímto nařízením není dotčen vývoz produktů, vybavení nebo technologií, které zahrnují výsledky výzkumných akcí podporovaných z fondu, a nejsou jimi dotčeny pravomoci členských států, pokud jde o jejich politiky vývozu obranných produktů.

10.   Jestliže dva nebo více členských států nebo přidružených zemí uzavřely na vícestranném základě nebo v rámci Unie společně jednu nebo několik smluv s jedním nebo více příjemci s cílem dále společně rozvíjet výsledky výzkumných akcí podporovaných z fondu, mají přístupová práva k těmto výsledkům, pokud jsou tato práva ve vlastnictví těchto příjemců a jsou nezbytná pro plnění této smlouvy nebo těchto smluv. Tato přístupová práva se udělují bezplatně a za zvláštních podmínek, jejichž cílem je zajistit, aby tato práva byla použita pouze pro účely této smlouvy nebo těchto smluv a aby byly stanoveny odpovídající povinnosti týkající se důvěrnosti.

HLAVA III

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ PRO VÝVOJOVÉ AKCE

Článek 21

Dodatečná kritéria způsobilosti pro vývojové akce

1.   Konsorcium prokáže, že náklady na akci, na niž se podpora Unie nevztahuje, mají být pokryty jinými způsoby financování, jako jsou například příspěvky členských států nebo přidružených zemí nebo spolufinancováním ze strany právních subjektů.

2.   Činnosti uvedené v čl. 10 odst. 3 písm. d) musí být založeny na harmonizovaných požadavcích na obranné schopnosti, které společně schválily alespoň dva členské státy nebo přidružené země.

3.   Pokud jde o činnosti uvedené v čl. 10 odst. 3 písm. e) až h), konsorcium prokáže prostřednictvím dokumentů vydaných vnitrostátními orgány, že:

a)

alespoň dva členské státy nebo přidružené země mají v úmyslu pořídit si konečný produkt nebo používat technologii koordinovaným způsobem, a to i prostřednictvím společného zadávání veřejných zakázek, je-li to vhodné;

b)

činnost je založena na společných technických specifikacích, které si společně dohodly členské státy nebo přidružené země, jež mají akci spolufinancovat nebo mají v úmyslu společně pořídit konečný produkt nebo společně používat technologii.

Článek 22

Dodatečná kritéria pro přidělení na vývojové akce

Kromě kritérií pro přidělení uvedených v článku 12 pracovní program rovněž zohlední:

a)

přínos ke zvýšení efektivnosti v průběhu celého životního cyklu obranných produktů a technologií, včetně nákladové efektivnosti a potenciálu pro synergii v procesech pořizování, údržby a likvidace;

b)

přínos k další integraci evropského obranného průmyslu v celé Unii tím, že příjemci prokáží, že se členské státy zavázaly společně používat, vlastnit či udržovat konečný produkt nebo technologii koordinovaným způsobem.

Článek 23

Vlastnictví výsledků vývojových akcí

1.   Unie není vlastníkem obranných produktů ani technologií, které z vývojových akcí podporovaných z fondu vzejdou, ani nemá žádný nárok na práva duševního vlastnictví týkající se těchto akcí.

2.   Výsledky vývojových akcí podporovaných z fondu nepodléhají žádné kontrole ani omezení ze strany nepřidružených třetích zemí nebo subjektů nepřidružených třetích zemí, ať už přímo, nebo nepřímo prostřednictvím jednoho nebo více zprostředkujících právních subjektů, a to ani pokud jde o přenos technologií.

3.   Tímto nařízením nejsou dotčeny pravomoci členských států, pokud jde o jejich politiky vývozu obranných produktů.

4.   Pokud jde o výsledky vytvořené příjemci prostřednictvím vývojových akcí podporovaných z fondu a aniž je dotčen odstavec 3 tohoto článku, musí být Komise předem informována o každém převodu vlastnictví na nepřidruženou třetí zemi nebo subjekt nepřidružené třetí země. Je-li tento převod vlastnictví v rozporu s bezpečnostními a obrannými zájmy Unie a jejích členských států nebo s cíli stanovenými v článku 3, musí být podpora poskytnutá z fondu vrácena.

5.   Je-li podpora Unie poskytnuta formou zadání veřejné zakázky na studii, mají členské státy nebo přidružené země právo bezplatně obdržet nevýhradní licenci k použití této studie, pokud o to písemně požádají.

HLAVA IV

SPRÁVA, MONITOROVÁNÍ, HODNOCENÍ A KONTROLA

Článek 24

Pracovní programy

1.   Fond je prováděn prostřednictvím ročních pracovních programů podle čl. 110 odst. 2 finančního nařízení. V pracovních programech se případně stanoví celková částka vyhrazená pro operace kombinování zdrojů. V pracovních programech se stanoví celkový rozpočet určený na přeshraniční účast malých a středních podniků.

2.   Komise přijme prostřednictvím prováděcích aktů pracovní programy uvedené v odstavci 1 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 34 odst. 2.

3.   V pracovních programech se podrobně stanoví témata výzkumu a kategorie akcí, které mají být podporovány z fondu. Tyto kategorie musí být v souladu s prioritami v oblasti obrany uvedenými v článku 3.

S výjimkou části pracovního programu, která se věnuje přelomovým obranným technologiím, zahrnují tato témata výzkumu a kategorie akcí uvedené v prvním pododstavci obranné produkty a technologie v těchto oblastech:

a)

příprava, ochrana, zavádění a udržitelnost;

b)

správa informací a informační převaha a velení, řízení, spojení, komunikační a informační systémy, zpravodajství, sledování a průzkum (C4ISR), kybernetická obrana a kybernetická bezpečnost a

c)

zapojení do střetu a efektory.

4.   Pracovní programy stanoví, tam kde je to vhodné, funkční požadavky a upřesní formu financování z prostředků Unie podle článku 8, aniž by to bránilo soutěži na úrovni výzev k podávání návrhů.

V pracovních programech lze zohlednit přenos výsledků výzkumných akcí s prokázanou přidanou hodnotou, které již byly z fondu podporovány, do vývojové fáze.

Článek 25

Konzultace projektového manažera

Byl-li jmenován projektový manažer, Komise s ním před provedením platby konzultuje pokrok, jehož bylo v souvislosti s akcí dosaženo.

Článek 26

Nezávislí odborníci

1.   Komise jmenuje nezávislé odborníky na pomoc při etickém prověřování a hodnocení podle článku 7 tohoto nařízení a při hodnocení návrhů v souladu s článkem 237 finančního nařízení.

2.   Nezávislí odborníci uvedení v odstavci 1 tohoto článku musí s ohledem na svou státní příslušnost pokud možno zastupovat co nejvyšší počet členských států a musí být vybráni na základě výzev k vyjádření zájmu adresovaných ministerstvům obrany a podřízeným agenturám, jiným příslušným vládním orgánům, výzkumným ústavům, univerzitám, podnikatelským sdružením nebo podnikům v obranném sektoru, s cílem sestavit seznam nezávislých odborníků. Odchylně od článku 237 finančního nařízení se tento seznam nezávislých odborníků nezveřejňuje.

3.   Bezpečnostní prověrky jmenovaných nezávislých odborníků ověří příslušný členský stát.

4.   V zájmu transparentnosti, pokud jde o bezpečnostní prověrky nezávislých odborníků, je výbor uvedený v článku 34 každoročně informován o seznamu nezávislých odborníků. Komise zajistí, aby nezávislí odborníci nehodnotili záležitosti, ohledně kterých se nacházejí ve střetu zájmu, ani neposkytovali poradenství či pomoc týkající se takových záležitostí.

5.   Nezávislí odborníci se vyberou podle toho, jestli jsou jejich dovednosti, zkušenosti a znalosti relevantní z hlediska úkolů, kterými mají být pověřeni.

Článek 27

Použití předpisů o utajovaných informacích

1.   V rámci působnosti tohoto nařízení:

a)

každý členský stát zajistí, aby poskytoval pro utajované informace EU stupeň ochrany rovnocenný stupni, který je poskytován bezpečnostními pravidly Rady stanovenými v rozhodnutí Rady 2013/488/EU (28);

b)

Komise chrání utajované informace v souladu s bezpečnostními pravidly stanovenými v rozhodnutí (EU, Euratom) 2015/444;

c)

fyzické osoby s bydlištěm v třetích zemích a právnické osoby usazené v třetích zemích mohou nakládat s utajovanými informacemi EU týkajícími se fondu, pouze pokud se na ně v těchto zemích vztahují bezpečnostní předpisy poskytující stupeň ochrany přinejmenším rovnocenný stupni zaručenému bezpečnostními pravidly Komise stanovenými v rozhodnutí (EU, Euratom) 2015/444 a bezpečnostními pravidly Rady stanovenými v rozhodnutí 2013/488/EU;

d)

rovnocennost bezpečnostních předpisů uplatňovaných ve třetí zemi nebo v mezinárodní organizaci se stanoví v dohodě o bezpečnosti informací, upravující i případné otázky průmyslové bezpečnosti, které byly nebo mezi Unií a danou třetí zemí nebo mezinárodní organizací uzavřeny v souladu s postupem podle článku 218 Smlouvy o fungování EU a s ohledem na článek 13 rozhodnutí 2013/488/EU; a

e)

aniž je dotčen článek 13 rozhodnutí 2013/488/EU a pravidla upravující průmyslovou bezpečnost, jak jsou stanovena v rozhodnutí (EU, Euratom) 2015/444, může být fyzické osobě nebo právnické osobě, třetí zemi nebo mezinárodní organizaci umožněn přístup k utajovaným informacím EU, je-li to na základě posouzení jednotlivého případu považováno za nezbytné, a to s ohledem na povahu a obsah těchto informací, potřebu příjemce znát tyto informace a míru prospěchu pro Unii.

2.   Pokud se akce týkají utajovaných informací či takové informace vyžadují nebo obsahují, upřesní příslušný financující subjekt v dokumentech týkajících se výzvy k podávání návrhů nebo nabídek opatření a požadavky nezbytné k zajištění bezpečnosti těchto informací na požadované úrovni.

3.   Komise zřídí zabezpečený systém výměny informací k usnadnění výměny citlivých informací, včetně utajovaných informací, mezi Komisí a členskými státy a přidruženými zeměmi a, je-li to vhodné, i s žadateli a příjemci. Systém zohlední vnitrostátní bezpečnostní předpisy členských států.

4.   O původcovství utajovaných nových informací získaných při provádění výzkumné nebo vývojové akce rozhodnou členské státy, na jejichž území jsou příjemci usazeni. Členské státy se mohou rozhodnout, že za tímto účelem zřídí zvláštní bezpečnostní rámec pro ochranu utajovaných informací týkajících se dané akce a nakládání s nimi a informují o tom Komisi. Tímto bezpečnostním rámcem není dotčena možnost Komise mít přístup k informacím potřebným k provádění výzkumné nebo vývojové akce.

Pokud uvedené členské státy takový zvláštní bezpečnostní rámec nezřídí, zřídí Komise bezpečnostní rámec pro danou akci v souladu s rozhodnutím (EU, Euratom) 2015/444.

Příslušný bezpečnostní rámec pro danou akci musí být v každém případě zaveden před podpisem dohody o financování nebo před podpisem smlouvy.

Článek 28

Monitorování a podávání zpráv

1.   Ukazatele pro podávání zpráv o pokroku při plnění specifických cílů fondu stanovených v čl. 3 odst. 2 jsou uvedeny v příloze.

2.   Pro zajištění účinného posouzení pokroku dosaženého při plnění cílů fondu je Komisi svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 33 akty v přenesené pravomoci, jimiž se mění příloha, co do ukazatelů, je-li to považováno za nezbytné, a jimiž se toto nařízení doplňuje o ustanovení o zavedení rámce pro monitorování a hodnocení.

3.   Komise provádění fondu pravidelně monitoruje a o dosaženém pokroku každoročně podává zprávu Evropskému parlamentu a Radě, ve které se mimo jiné uvede, jak jsou při provádění fondu zohledněny poznatky a poučení získané při provádění programu EDIDP a akce PADR. Za tímto účelem Komise zavede nezbytná opatření pro monitorování.

4.   Systém vykazování výkonnosti zajistí, aby údaje pro monitorování provádění fondu a jeho výsledků byly shromažďovány účinně, efektivně a včas.

Za tímto účelem se stanoví přiměřené požadavky na podávání zpráv pro příjemce finančních prostředků Unie a, je-li to vhodné, i pro členské státy.

Článek 29

Hodnocení fondu

1.   Hodnocení fondu se provádějí včas, aby je bylo možné promítnout do rozhodovacího procesu.

2.   Průběžné hodnocení fondu se provede, jakmile je k dispozici dostatek informací o jeho provádění, avšak nejpozději do čtyř let od začátku období provádění fondu.

Předmětem zprávy o průběžném hodnocení vypracované pro období do 31. července 2024, budou zejména:

a)

posouzení správy fondu, mimo jiné pokud jde o

i)

ustanovení týkající se nezávislých odborníků;

ii)

uplatňování etických prověřování a postupů hodnocení stanovených v článku 7 tohoto nařízení;

b)

poznatky a poučení získané při provádění programu EDIDP a akce PADR;

c)

míry plnění;

d)

výsledky přidělování finančních prostředků projektům, včetně míry účasti malých a středních podniků a společností se střední tržní kapitalizací a míry jejich přeshraniční účasti;

e)

sazby náhrad nepřímých nákladů stanovených v článku 15 tohoto nařízení;

f)

částky vyčleněné na přelomové obranné technologie ve výzvách k podávání návrhů; a

g)

financování poskytnuté v souladu s článkem 195 finančního nařízení.

Průběžné hodnocení obsahuje rovněž informace o zemích původu příjemců, počtu zemí účastnících se jednotlivých projektů a případně rozdělení vzniklých práv duševního vlastnictví. Komise může předložit návrhy na jakékoli vhodné změny tohoto nařízení.

3.   Na konci prováděcího období, avšak nejpozději do 31. prosince 2031 provede Komise závěrečné hodnocení a vypracuje zprávu o provádění fondu.

Závěrečná hodnotící zpráva:

a)

obsahuje výsledky provádění a v co největším možném rozsahu dopady fondu;

b)

vychází z příslušných konzultací s členskými státy a přidruženými zeměmi a klíčovými zúčastněnými stranami a posoudí zejména, do jaké míry se podařilo splnit cíle stanovené v článku 3;

c)

napomůže k určení oblastí, ve kterých je Unie při vývoji obranných produktů a technologií závislá na třetích zemích;

d)

analyzuje přeshraniční účast na akcích prováděných v rámci fondu, a to včetně malých a středních podniků a společností se střední tržní kapitalizací, a také zapojení těchto podniků a společností do globálního hodnotového řetězce a příspěvek fondu k odstraňování nedostatků zjištěných v plánu rozvoje schopností; a

e)

obsahuje rovněž informace o zemích původu příjemců a případně rozdělení vzniklých práv duševního vlastnictví.

4.   Komise sdělí závěry hodnocení spolu se svými připomínkami Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.

Článek 30

Audity

Audity týkající se použití příspěvku Unie prováděné osobami nebo subjekty včetně těch, jež nebyly pověřeny orgány, institucemi, úřady či agenturami Unie, jsou základem celkové jistoty podle článku 127 finančního nařízení. V souladu s článkem 287 Smlouvy o fungování EU přezkoumává Účetní dvůr účetnictví všech příjmů a výdajů Unie.

Článek 31

Ochrana finančních zájmů Unie

Účastní-li se fondu na základě rozhodnutí přijatého podle mezinárodní dohody nebo na základě jakéhokoli jiného právního nástroje třetí země, udělí nezbytná práva a potřebný přístup příslušné schvalující osobě, OLAFu a Účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci. V případě OLAFu tato práva zahrnují právo provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, jak je stanoveno v nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013.

Článek 32

Informace, komunikace a propagace

1.   Příjemci finančních prostředků Unie uvádějí původ těchto prostředků a zajišťují jejich viditelnost, zejména při propagaci akcí a jejich výsledků, tím, že poskytují ucelené, účinné a přiměřené informace různým cílovým skupinám včetně sdělovacích prostředků a veřejnosti. Dohoda o financování obsahuje ustanovení upravující možné vydávání akademických prací o výsledcích výzkumných akcí.

2.   Komise provádí informační a komunikační činnosti týkající se fondu, akcí uskutečněných v rámci fondu a dosažených výsledků.

Finanční zdroje přidělené na fond rovněž přispívají k institucionální komunikaci politických priorit Unie, pokud tyto priority souvisejí s cíli stanovenými v článku 3.

3.   Finanční zdroje přidělené na fond mohou rovněž přispívat k organizaci činností v oblasti šíření výsledků, akcí k navazování kontaktů a činností ke zvýšení informovanosti, které jsou zejména zaměřeny na otevření dodavatelských řetězců s cílem posílit přeshraniční účast malých a středních podniků.

HLAVA V

AKTY V PŘENESENÉ PRAVOMOCI, PROVÁDĚCÍ AKTY, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 33

Výkon přenesené pravomoci

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 28 je svěřena Komisi na dobu neurčitou od 12. května 2021.

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 28 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 28 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 34

Postup projednávání ve výboru

1.   Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

Evropská obranná agentura je přizvána k účasti na činnosti výboru jako pozorovatel, aby poskytla své názory a odborné znalosti. Evropská služba pro vnější činnost je rovněž přizvána k účasti na činnosti výboru.

Výbor zasedá rovněž ve zvláštních složeních, mimo jiné i k projednání obranných a bezpečnostních aspektů, které se týkají akcí prováděných v rámci fondu.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Pokud výbor nevydá žádné stanovisko, Komise navrhovaný prováděcí akt nepřijme a použije se čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 35

Zrušovací ustanovení

Nařízení (EU) 2018/1092 se zrušuje s účinkem ode dne 1. ledna 2021.

Článek 36

Přechodná ustanovení

1.   Tímto nařízením není dotčeno pokračování ani změna akcí zahájených podle nařízení (EU) 2018/1092 a podle PADR, které se na příslušné akce nebo na výsledky těchto akcí použijí až do jejich ukončení.

2.   Finanční krytí fondu může rovněž zahrnovat výdaje na technickou a administrativní pomoc nezbytné pro zajištění přechodu mezi fondem a opatřeními přijatými podle nařízení (EU) 2018/1092 a PADR.

3.   V případě potřeby lze do rozpočtu Unie na období po 31. prosinci 2027 zapsat prostředky na pokrytí výdajů stanovených v čl. 4 odst. 4 s cílem řídit akce, jež nebudou dokončeny do konce doby trvání tohoto fondu.

Článek 37

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2021.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu 29. dubna 2021.

Za Evropský parlament

předseda

D. M. SASSOLI

Za Radu

předsedkyně

A. P. ZACARIAS


(1)  Úř. věst. C 110, 22.3.2019, s. 75.

(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2019 (Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a postoj Rady v prvním čtení ze dne 16. března 2021 (Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku). Postoj Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2021 (Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku).

(3)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/43/ES ze dne 6. května 2009 o zjednodušení podmínek transferů produktů pro obranné účely uvnitř Společenství (Úř. věst. L 146, 10.6.2009, s. 1).

(4)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/81/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci postupů při zadávání některých zakázek na stavební práce, dodávky a služby zadavateli v oblasti obrany a bezpečnosti a o změně směrnic 2004/17/ES a 2004/18/ES (Úř. věst. L 216, 20.8.2009, s. 76).

(5)  Nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 ze dne 17. prosince 2020, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027 (Úř. věst. L 433I, 22.12.2020, s. 11).

(6)  Rozhodnutí Rady 2013/755/EU ze dne 25. listopadu 2013 o přidružení zámořských zemí a území k Evropské unii („rozhodnutí o přidružení zámoří“) (Úř. věst. L 344, 19.12.2013, s. 1).

(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).

(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 ze dne 28. dubna 2021, kterým se zavádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa a stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků a zrušují nařízení (EU) č. 1290/2013 a (EU) č. 1291/2013 (viz strana 1 v tomto čísle Úředního věstníku).

(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1092 ze dne 18. července 2018, kterým se zřizuje Evropský program rozvoje obranného průmyslu s cílem podpořit konkurenceschopnost a inovační kapacitu obranného průmyslu Unie (Úř. věst. L 200, 7.8.2018, s. 30).

(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/523 ze dne 24. března 2021, kterým se zavádí Program InvestEU a mění nařízení (EU) 2015/1017 (Úř. věst. L 107, 26.3.2021, s. 30).

(11)  Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

(12)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(13)  Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s 28.

(14)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).

(15)  Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1).

(16)  Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).

(17)  Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).

(18)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29).

(19)  Úř. věst. L 1, 3.1.1994, s. 3.

(20)  Úř. věst. L 282, 19.10.2016, s. 4.

(21)  Společný postoj Rady 2008/944/SZBP ze dne 8. prosince 2008, kterým se stanoví společná pravidla pro kontrolu vývozu vojenských technologií a vojenského materiálu (Úř. věst. L 335, 13.12.2008, s. 99).

(22)  Rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/444 ze dne 13. března 2015 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU (Úř. věst. L 72, 17.3.2015, s. 53).

(23)  Doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36).

(24)  Dohoda mezi členskými státy Evropské unie zasedajícími v Radě o ochraně utajovaných informací vyměňovaných v zájmu Evropské unie (Úř. věst. C 202, 8.7.2011, s. 13).

(25)  Rozhodnutí Rady (SZBP) 2017/2315 ze dne 11. prosince 2017, kterým se zřizuje stálá strukturovaná spolupráce a stanoví seznam zúčastněných členských států (Úř. věst. L 331, 14.12.2017, s. 57).

(26)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65).

(27)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 243).

(28)  Rozhodnutí Rady 2013/488/EU ze dne 23. září 2013 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU (Úř. věst. L 274, 15.10.2013, s. 1).


PŘÍLOHA

UKAZATELE PRO VYKAZOVÁNÍ POKROKU FONDU PŘI PLNĚNÍ JEHO SPECIFICKÝCH CÍLŮ

Specifický cíl stanovený v čl. 3 odst. 2 písm. a):

Ukazatel 1:

účastníci

Měří se:

počet zapojených právních subjektů (dále rozděleno podle velikosti, druhu a země usazení)

Ukazatel 2:

kooperativní výzkum

Měří se:

2.1.

počet a hodnota financovaných akcí

2.2.

přeshraniční spolupráce: podíl zakázek zadaných malým a středním podnikům a společnostem se střední tržní kapitalizací s hodnotou zakázek na přeshraniční spolupráci

2.3.

podíl příjemců, kteří neprováděli výzkumnou činnost s obrannými aplikacemi přede dnem … [den vstupu tohoto nařízení v platnost]

Ukazatel 3:

inovativní produkty

Měří se:

3.1.

počet nových patentů vycházejících z akcí podporovaných z fondu

3.2.

souhrnné rozložení patentů mezi malé a střední podniky, společnosti se střední tržní kapitalizací a právní subjekty, které nepatří mezi malé a střední podniky ani společnosti se střední tržní kapitalizací

3.3.

souhrnné rozložení patentů na členský stát

Specifický cíl vymezený v čl. 3 odst. 2 písm. b):

Ukazatel 4:

kooperativní vývoj schopností

Měří

se: počet a hodnota financovaných akcí na odstraňování nedostatků ve schopnostech zjištěných v plánu rozvoje schopností

Ukazatel 5:

nepřetržitá podpora během celého cyklu výzkumu a vývoje

Měří

se: výskyt práv duševního vlastnictví nebo výsledků získaných v rámci předchozích podporovaných akcí v podkladových informacích

Ukazatel 6:

vytváření/podpora pracovních míst

Měří

se: počet podporovaných zaměstnanců v oblasti obranného výzkumu a vývoje na členský stát


Top