(1)

Geopolitický kontext Unie se v posledním desetiletí dramaticky změnil. Situace v sousedních regionech Evropy je nestabilní a Unie čelí složité a náročné situaci, v níž se objevují nové hrozby, jako například hybridní a kybernetické útoky, a zároveň se vracejí tradičnější problémy. Vzhledem k těmto okolnostem zastávají evropští občané i jejich političtí představitelé shodně názor, že v oblasti obrany je třeba společně učinit více.

(2)

Obranný sektor se vyznačuje rostoucími náklady na obranné vybavení a vysokými náklady na výzkum a vývoj, které omezují zahájení nových obranných programů a mají přímý vliv na konkurenceschopnost a inovační kapacitu evropské technologické a průmyslové základny obrany (European Defence Technological and Industrial Base, dále jen „EDTIB“). S ohledem na tento strmý růst nákladů by měl být vývoj nové generace hlavních obranných systémů a nových obranných technologií podporován na úrovni Unie, tak aby se mezi členskými státy posílila spolupráce v oblasti investic do obranného vybavení.

(3)

Ve sdělení ze dne 30. listopadu 2016 nazvaném „Evropský obranný akční plán“ se Komise zavázala, že je odhodlána doplňovat, posilovat pákovým efektem a konsolidovat spolupráci členských států při rozvoji obranných technologických a průmyslových schopností v reakci na bezpečnostní výzvy, jakož i podporovat konkurenceschopný, inovativní a efektivní evropský obranný průmysl v celé Unii i mimo ni. Kromě toho se Komise zavázala, že přispěje k vytvoření jednotného trhu v oblasti obrany v Unii a podpoří pronikání evropských obranných produktů a technologií na vnitřní trh, čímž se posílí nezávislost na zdrojích mimo Unii. Komise zejména navrhla zřídit Evropský obranný fond na podporu investic do společného výzkumu a vývoje obranných produktů a technologií, což přispěje k synergiím a nákladové efektivnosti, a na podporu toho, aby členské státy nakupovaly a udržovaly obranné vybavení společně. Evropský obranný fond by měl doplňovat vnitrostátní finanční prostředky již používané k tomuto účelu a působit jako pobídka pro členské státy, aby více spolupracovaly a investovaly do obrany, a podporovat spolupráci v průběhu celého životního cyklu obranných produktů a technologií.

(4)

Evropský obranný fond by měl přispívat k vytvoření silné, konkurenceschopné a inovativní EDTIB a doplňovat iniciativy Unie zaměřené na integrovanější evropský trh v oblasti obrany, a zejména pak směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/43/ES (3) a 2009/81/ES (4) o transferech uvnitř Unie a o zadávání zakázek v obranném sektoru z roku 2009.

(5)

Aby se přispělo ke zvýšení konkurenceschopnosti a inovační kapacity obranného průmyslu Unie, měl by být na základě integrovaného přístupu zřízen Evropský obranný fond (dále jen „fond“) na období sedmi let s cílem sladit jeho trvání s dobou trvání víceletého finančního rámce na období 2021-2027 stanoveného v nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 (5). Cílem fondu je zvýšení konkurenceschopnosti, inovativnosti, efektivnosti a technologické autonomie obranného průmyslu Unie, čímž by se přispělo ke strategické autonomii Unie podporou přeshraniční spolupráce mezi členskými státy a rovněž spolupráce mezi podniky, výzkumnými středisky, vnitrostátními správními orgány, mezinárodními organizacemi a vysokými školami v celé Unii, a to jak ve fázi výzkumu, tak ve fázi vývoje obranných produktů a technologií. K dosažení inovativnějších řešení a k podpoře otevřeného vnitřního trhu by měl fond podporovat a usnadňovat rozšiřování přeshraniční spolupráce malých a středních podniků a společností se střední tržní kapitalizací v obranném sektoru. Nedostatky ve společných obranných schopnostech jsou v Unii identifikovány v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky, a to zejména prostřednictvím Plánu rozvoje schopností (Capability Development Plan, dále jen „CDP“), přičemž proces OSRA (Overarching Strategic Research Agenda) rovněž stanoví výzkumné cíle v oblasti společné obrany.

Účelem dalších procesů Unie, jako jsou Koordinovaný každoroční přezkum v oblasti obrany (Coordinated Annual Review, dále jen „CARD“) a Stálá strukturovaná spolupráce (Permanent Structured Cooperation, dále jen „PESCO“), je podpořit provádění příslušných priorit, a to identifikací a využitím příležitostí pro posílenou spolupráci s cílem splnit úroveň ambicí Unie v oblasti bezpečnosti a obrany. Tam, kde je to vhodné, mohou být zohledněny také regionální a mezinárodní priority, včetně těch v kontextu Severoatlantické aliance, pokud jsou v souladu s prioritami Unie a nebrání tomu, aby se jich zúčastnil jakýkoli členský stát nebo přidružená země, přičemž bude věnováno úsilí tomu, aby nedocházelo ke zbytečnému zdvojování činností.

(6)

Fáze výzkumu spojená s rozvojem obranných schopností je klíčová, neboť podporuje kapacitu a autonomii evropského průmyslu při vyvíjení obranných produktů a nezávislost členských států jako koncových uživatelů těchto produktů. Fáze výzkumu může zahrnovat významná rizika, zejména rizika související s nízkou úrovní vyspělosti a přelomovostí technologií. Také fázi vývoje, jež obvykle následuje po fázi výzkumu, provázejí značná rizika a náklady, které brání dalšímu využití výsledků výzkumu a mají nepříznivý vliv na konkurenceschopnost a inovativnost obranného průmyslu Unie. Fond by měl tudíž podporovat provázanost fází výzkumu a vývoje.

(7)

Fond nepodporuje základní výzkum, který by měl využívat jiných financujících programů, mohl by však podporovat základní výzkum zaměřený na obranu, který by tvořil slibný základ pro řešení zjištěných nebo očekávaných problémů nebo by byl zdrojem nových možností.

(8)

Fond by mohl podporovat akce týkající se jak nových obranných produktů a technologií, tak modernizace stávajících obranných produktů a technologií, včetně jejich vzájemné interoperability. Akce zaměřené na modernizaci stávajících obranných produktů a technologií by měly být způsobilé pouze tehdy, pokud se na stávající informace potřebné pro provedení akce nevztahuje žádné omezení ze strany nepřidružených třetích zemí nebo subjektů nepřidružených třetích zemí takovým způsobem, že danou akci nelze realizovat. Při podávání žádostí o financování z prostředků Unie by po právních subjektech mělo být požadováno, aby předložily informace relevantní pro prokázání neexistence těchto omezení. Pokud nebudou takové informace předloženy, financování z prostředků Unie by nemělo být možné.

(9)

Fond by měl podporovat akce přispívající k vývoji přelomových obranných technologií. Vzhledem k tomu, že přelomové technologie mohou vycházet z koncepcí či myšlenek aktérů nepůsobících tradičně v oblasti obrany, měl by fond umožnit dostatečnou flexibilitu, pokud jde o konzultace se zúčastněnými stranami a o provádění těchto akcí.

(10)

Aby bylo zajištěno, že při provádění tohoto nařízení budou dodržovány mezinárodní závazky Unie a jejích členských států, neměl by fond podporovat akce související s produkty nebo technologiemi, jejichž použití, vývoj nebo výrobu zakazuje mezinárodní právo. V tomto ohledu by vývoji v oblasti mezinárodního práva měla podléhat i způsobilost akcí souvisejících s novými obrannými produkty nebo technologiemi. Způsobilé pro podporu z fondu by neměly být ani akce na vývoj smrtících autonomních zbraní bez možnosti smysluplné lidské kontroly nad rozhodnutími o výběru a použití při provádění útoků na člověka, aniž by byla dotčena možnost poskytnout finanční prostředky na akce zaměřené na vývoj systémů včasného varování a protiopatření pro obranné účely.

(11)

Skutečnost, že je obtížné dosáhnout shody na harmonizovaných požadavcích na obranné schopnosti a na společných technických specifikacích nebo normách, ztěžuje přeshraniční spolupráci mezi členskými státy a mezi právními subjekty usazenými v různých členských státech. Absence takových požadavků, specifikací a norem vedla k vysoké roztříštěnosti v obranném sektoru, technické složitosti, zdržením, nárůstu nákladů, zbytečnému zdvojování činností a nízké interoperabilitě. Shoda na společných technických specifikacích by měla být předpokladem pro akce, které zahrnují vyšší úroveň technologické připravenosti. Způsobilé pro podporu z fondu by měly být rovněž činnosti, které vedou k harmonizovaným požadavkům na obranné schopnosti, jakož i činnosti zaměřené na podporu vytváření společné definice technických specifikací nebo norem, zejména pokud posilují interoperabilitu.

(12)

Jelikož cílem fondu je podpořit konkurenceschopnost, efektivnost a inovace obranného průmyslu Unie využitím pákového efektu a doplňováním kooperativních činností v oblasti obranného výzkumu a technologií a snižováním rizika spojeného s vývojovou fází kooperativních projektů, měly by být pro podporu z fondu způsobilé rovněž akce, které se týkají fází výzkumu a vývoje obranného produktu nebo technologie.

(13)

Vzhledem k tomu, že cílem fondu je zejména posílení spolupráce mezi právními subjekty a členskými státy v Unii, měla by být akce způsobilá k financování z fondu pouze tehdy, pokud má být prováděna právními subjekty spolupracujícími v rámci konsorcia alespoň tří způsobilých právních subjektů usazených alespoň ve třech různých členských státech nebo přidružených zemích. Alespoň tři z těchto způsobilých právních subjektů usazených přinejmenším ve dvou různých členských státech nebo přidružených zemích by neměly být po celou dobu provádění akce přímo ani nepřímo kontrolovány týmž právním subjektem ani by se neměly kontrolovat navzájem. Kontrolu je třeba v této souvislosti chápat jako schopnost přímo nebo nepřímo vykonávat rozhodující vliv na právní subjekt prostřednictvím jednoho nebo více zprostředkujících právních subjektů. Tyto akce by s ohledem na specifičnost přelomových obranných technologií, jakož i studií, mohly být prováděny jediným právním subjektem. Pro posílení spolupráce mezi členskými státy by mělo být rovněž možné z fondu podporovat společné zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi.

(14)

Podle rozhodnutí Rady 2013/755/EU (6) jsou subjekty usazené v zámořských zemích nebo územích způsobilé k získání finančních prostředků s výhradou pravidel a cílů fondu a případných režimů použitelných na členský stát, s nímž jsou příslušná zámořská země nebo území spojeny.

(15)

Jelikož je fond zaměřen na zvýšení konkurenceschopnosti a efektivnosti obranného průmyslu Unie, měly by být k podpoře v zásadě způsobilé pouze právní subjekty, které jsou usazeny v Unii nebo v přidružených třetích zemích a které nepodléhají kontrole nepřidružených třetích zemí nebo subjektů nepřidružených třetích zemí. Kontrolu je třeba v této souvislosti chápat jako schopnost přímo nebo nepřímo vykonávat rozhodující vliv na právní subjekt prostřednictvím jednoho nebo více zprostředkujících právních subjektů. Aby byla navíc zajištěna ochrana základních bezpečnostních a obranných zájmů Unie a jejích členských států, měly by se infrastruktura, zařízení, majetek a zdroje příjemců a subdodavatelů zapojených do akce podporované z fondu nacházet na území členského státu nebo přidružené země po celou dobu trvání akce a struktury výkonného vedení příjemců a subdodavatelů by měly být usazeny v Unii nebo v přidružené třetí zemi. Právní subjekt usazený v nepřidružené třetí zemi, nebo právní subjekt usazený v Unii nebo v přidružené zemi, jehož struktury výkonného vedení jsou však usazeny v nepřidružené třetí zemi, by tudíž neměl být způsobilý stát se příjemcem nebo subdodavatelem zapojeným do akce. K zajištění základních bezpečnostních a obranných zájmů Unie a jejích členských států by se tato kritéria způsobilosti měla odchylně od článku 176 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (7) (dále jen „finanční nařízení“) vztahovat rovněž na finanční prostředky poskytované prostřednictvím zadávání veřejných zakázek.

(16)

Za určitých okolností by mělo být možné odchýlit se od pravidla, že příjemci a subdodavatelé zapojení do akce podporované z fondu nepodléhají kontrole nepřidružených třetích zemí nebo subjektů nepřidružených třetích zemí. V této souvislosti by právní subjekty usazené v Unii nebo v přidružené zemi, které kontroluje nepřidružená třetí země nebo subjekt nepřidružené třetí země, měly být způsobilé být příjemci nebo subdodavateli zapojenými do akce, pokud jsou splněny přísné podmínky související s bezpečnostními a obrannými zájmy Unie a jejích členských států. Účast takových právních subjektů by neměla být v rozporu s cíli fondu. Žadatelé by měli poskytnout veškeré relevantní informace o infrastruktuře, zařízeních, majetku a zdrojích, které mají být v rámci akce využívány. V tomto kontextu je třeba zohlednit i obavy členských států v souvislosti se zabezpečením dodávek.

(17)

V rámci omezujících opatření Unie přijatých na základě článku 29 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) a čl. 215 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) nesmějí být přímo ani nepřímo zpřístupněny žádné finanční prostředky ani hospodářské zdroje určeným právnickým osobám, subjektům či orgánům ani v jejich prospěch. Tyto určené subjekty a subjekty, které jsou jimi vlastněny nebo kontrolovány, proto nemohou být z fondu podporovány.

(18)

Finanční prostředky Unie by měly být poskytovány na základě výzev k podávání návrhů vyhlášených v souladu s finančním nařízením. V řádně odůvodněných výjimečných případech by však mělo být možné poskytnout finanční prostředky Unie bez výzvy k podávání návrhů podle čl. 195 prvního pododstavce písm. e) finančního nařízení. Vzhledem k tomu, že přidělení finančních prostředků podle čl. 195 prvního pododstavce písm. e) finančního nařízení představuje odchylku od obecného pravidla, jímž jsou výzvy k podávání návrhů, je třeba tyto výjimečné případy vykládat restriktivně. Aby mohl být udělen grant bez výzvy k podávání návrhů, měla by v této souvislosti Komise za pomoci výboru členských států (dále jen „výbor“) posoudit, do jaké míry navrhovaná akce odpovídá cílům fondu, pokud jde o přeshraniční průmyslovou spolupráci a hospodářskou soutěž v celém dodavatelském řetězci.

(19)

Hodlá-li se na způsobilé akci podílet konsorcium a finanční pomoc Unie má mít formu grantu, mělo by konsorcium jmenovat jednoho ze svých členů jako koordinátora. Koordinátor by měl být hlavní styčnou osobou pro vztahy konsorcia s Komisí.

(20)

Pokud akci podporovanou z fondu řídí projektový manažer jmenovaný členským státem nebo přidruženou zemí, měla by Komise před provedením platby příjemcům konzultovat projektového manažera ohledně pokroku dosaženého v rámci akce, aby mohl zajistit, že příjemci dodrží veškeré lhůty. Projektový manažer by měl Komisi předávat poznámky k pokroku dosaženému v rámci akce, aby Komise mohla rozhodnout, zda podmínky pro přistoupení k platbě byly splněny.

(21)

Fond by měl být prováděn v rámci přímého řízení tak, aby se maximalizovala účinnost a efektivnost a zajistil plný soulad s ostatními iniciativami Unie. Komise by proto měla být i nadále odpovědná za výběrové a udělovací řízení, a to i pokud jde o etické prověřování a hodnocení. V odůvodněných případech by však Komise měla mít možnost svěřit úkoly související s plněním rozpočtu u konkrétních akcí podporovaných z fondu subjektům uvedeným v čl. 62 odst. 1 prvním pododstavci písm. c) finančního nařízení, jako například v případě, kdy je projektový manažer jmenován členskými státy, které spolufinancují akci, za předpokladu, že jsou splněny požadavky finančního nařízení. Toto pověření úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu by pomohlo zefektivnit řízení spolufinancovaných akcí a zajistit hladkou koordinaci mezi dohodou o financování a smlouvou podepsanou konsorciem a projektovým manažerem jmenovaným členskými státy, které tuto akci spolufinancují.

(22)

Aby bylo zajištěno, že financované vývojové akce jsou finančně životaschopné, je třeba, aby žadatelé prokázali, že náklady akce, na které se financování z prostředků Unie nevztahuje, budou pokryty jinými způsoby financování.

(23)

Členské státy by měly mít k dispozici různé druhy finančních mechanismů pro společný vývoj a získávání obranných schopností. Komise by mohla poskytnout různé druhy mechanismů, které by členské státy mohly dobrovolně využít k překonání překážek bránících kooperativnímu vývoji a zadávání veřejných zakázek z hlediska financování. Využívání takových finančních mechanismů by mohlo dále podpořit kooperativní a přeshraniční obranné projekty a zvýšit efektivnost výdajů na obranu, a to i pokud jde o projekty podporované fondem.

(24)

Vzhledem ke specifikům obranného průmyslu, kde poptávka přichází téměř výhradně jen od členských států a přidružených zemí, které také kontrolují veškeré pořizování obranných produktů a technologií, včetně vývozu, se fungování obranného sektoru neřídí konvenčními pravidly a modely podnikání, které platí na tradičnějších trzích. Tento průmysl tudíž nemůže sám financovat významné projekty zaměřené na výzkum a vývoj v oblasti obrany a veškeré náklady na výzkum a vývoj často v plné výši hradí členské státy a přidružené země. Aby bylo možné dosáhnout cílů fondu, zejména posílit spolupráci mezi právními subjekty z různých členských států a přidružených zemí, a vzhledem ke specifikům obranného sektoru by u akcí, které probíhají před prototypovou fází, měly být způsobilé náklady hrazeny až do jejich celkové výše.

(25)

Prototypová fáze je důležitá fáze, kdy se členské státy nebo přidružené země obvykle domluví na svých konsolidovaných investicích a zahájí proces pořizování budoucích obranných produktů nebo technologií. Z tohoto důvodu se v této konkrétní fázi členské státy a přidružené země dohodnou na potřebných závazcích, včetně sdílení nákladů a odpovědnosti za projekt. Aby byla zajištěna důvěryhodnost jejich závazku, neměla by podpora z fondu za normálních okolností překročit 20 % způsobilých nákladů.

(26)

Pro akce následující po prototypové fázi by mělo být stanoveno financování až do výše 80 %. Tyto akce, které jsou blíže dokončení výrobku a technologií, mohou s sebou i tak nést velké náklady.

(27)

Subjekty v obranném sektoru čelí specifickým nepřímým nákladům, jako jsou například náklady na bezpečnost. Tyto subjekty působí navíc na specifickém trhu, kde při neexistenci poptávky na straně kupujícího nedokáží získat zpět náklady na výzkum a vývoj stejným způsobem, jak je to možné v civilním sektoru. Je tedy přiměřené povolit paušální sazbu ve výši 25 % z celkových přímých způsobilých nákladů akce i možnost účtovat nepřímé způsobilé náklady určené v souladu s běžnými účetními postupy pro náklady příjemců, pokud tyto postupy uznávají jejich vnitrostátní orgány pro srovnatelné činnosti v oblasti obrany a byly oznámeny těmito příjemci Komisi.

(28)

Akce, jichž se účastní přeshraniční malé a střední podniky a společnosti se střední tržní kapitalizací, podporují zpřístupňování dodavatelských řetězců a přispívají k dosažení cílů fondu. Tyto akce by proto měly být způsobilé pro vyšší míru financování, jíž by mohly využít všechny účastnící se právní subjekty.

(29)

Aby se zajistilo, že financované akce přispějí ke konkurenceschopnosti a efektivnosti evropského obranného průmyslu, je důležité, aby členské státy zamýšlely společně pořizovat konečný obranný produkt nebo využívat technologii, zejména prostřednictvím společného přeshraničního zadávání veřejných zakázek, kdy členské státy organizují svá zadávací řízení společně, například prostřednictvím centrálního zadavatele.

(30)

Aby se zajistilo, že akce podporované z fondu budou přispívat ke konkurenceschopnosti a efektivnosti evropského obranného průmyslu, měly by být tržně orientovány, založeny na poptávce a ve střednědobém až dlouhodobém horizontu komerčně životaschopné. Z tohoto důvodu by se u kritérií způsobilosti pro vývojové akce mělo přihlédnout ke skutečnosti, že členské státy zamýšlejí, mimo jiné i prostřednictvím memoranda o porozumění nebo prohlášení o záměru, pořídit konečný produkt nebo používat technologii koordinovaným způsobem. Kritéria pro přidělení prostředků na vývojové akce by měla kromě toho zohledňovat skutečnost, že se členské státy politicky nebo právně zaváží konečný produkt nebo technologii používat, vlastnit či udržovat společně.

(31)

Podpora inovací a technologického rozvoje v obranném průmyslu Unie by měla probíhat konzistentně s bezpečnostními a obrannými zájmy Unie. Z toho vyplývá, že kritériem pro přidělení by měly být přínosy daných akcí pro tyto zájmy a pro priority v oblasti obranného výzkumu a obranných schopností, na nichž se členské státy společně dohodly.

(32)

Způsobilé akce vyvíjené v rámci projektů PESCO v institucionálním rámci Unie by měly průběžně umocňovat spolupráci mezi právními subjekty v různých členských státech, a bezprostředně tak přispívat k cílům fondu. Takové akce, pokud by byly vybrány, by proto měly být způsobilé pro navýšenou míru financování.

(33)

Komise vezme v úvahu další činnosti financované z rámcového programu pro výzkum a inovace Horizont Evropa zavedeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 (8) s cílem zamezit zbytečnému zdvojování činností a zajistit vzájemné obohacování civilního a obranného výzkumu a synergie mezi nimi.

(34)

Stále významnějšími výzvami jsou kybernetická bezpečnost a kybernetická obrana, a tak Komise a vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku uznali v této souvislosti potřebu vytvořit synergie mezi akcemi v oblasti kybernetické obrany v rámci působnosti tohoto nařízení a iniciativami Unie na poli kybernetické bezpečnosti, například těmi, jež byly oznámeny ve společném sdělení Komise ze dne 13. září 2017 nazvaném „Odolnost, odrazování a obrana: budování silné kybernetické bezpečnosti pro EU“. Zúčastněné strany by zejména měly usilovat o synergie mezi civilním a obranným rozměrem kybernetické bezpečnosti s cílem zvýšit kybernetickou odolnost.

(35)

Je třeba zajistit integrovaný přístup propojením činností, na něž se vztahuje přípravná akce zaměřená na obranný výzkum zahájená Komisí podle čl. 58 odst. 2 písm. b) finančního nařízení a Evropský program rozvoje obranného průmyslu zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1092 (9), jakož i harmonizací podmínek účasti ve fondu. Takový integrovaný přístup by měl vytvořit soudržnější soubor nástrojů a zvýšit inovační, kooperativní a hospodářský dopad fondu, přičemž současně je třeba zabránit zbytečnému zdvojování činností a roztříštěnosti. Takový integrovaný přístup by také zajistil, aby fond přispíval k lepšímu využívání výsledků obranného výzkumu, neboť by překlenul mezeru mezi fázemi výzkumu a vývoje s přihlédnutím ke specifikům obranného sektoru a podporoval všechny formy inovací, včetně přelomových obranných technologií. Lze také případně očekávat rozšíření pozitivních účinků do civilního sektoru.

(36)

Tam, kde je to s ohledem na specifika dané akce vhodné, měly by být cíle fondu řešeny rovněž prostřednictvím finančních nástrojů a rozpočtových záruk v rámci Programu InvestEU zavedeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/523 (10).

(37)

Podpora z fondu by měla být využívána k tomu, aby úměrným způsobem řešila selhání trhu nebo nepříznivé investiční situace, a akce by neměly zdvojovat ani vytěsňovat soukromé financování nebo narušovat hospodářskou soutěž na vnitřním trhu. Akce by měly mít pro Unii jasnou přidanou hodnotu.

(38)

Formy financování z prostředků Unie a způsoby provádění fondu by měly být voleny na základě toho, nakolik jsou schopny dosáhnout specifických cílů daných akcí a přinést výsledky, přičemž se přihlíží k nákladům na kontroly, administrativní zátěži a očekávanému riziku nesouladu. Při této volbě by se mělo zvážit použití jednorázových částek, paušálního financování a jednotkových nákladů, jakož i financování, které není spojené s náklady, jak je stanoveno v čl. 125 odst. 1 finančního nařízení.

(39)

Komise by měla prostřednictvím prováděcích aktů přijmout roční pracovní programy v souladu s cíli fondu a zohlednit přitom prvotní poznatky získané při provádění Evropského programu rozvoje obranného průmyslu (dále jen „program EDIDP“) a přípravné akce zaměřené na obranný výzkum (dále jen „akce PADR“ nebo „PADR“). Při sestavování pracovních programů by měl být Komisi nápomocen výbor. Komise by měla usilovat o nalezení řešení, která mají ve výboru co nejširší podporu. V této souvislosti by měl mít výbor možnost zasedat ve složení vnitrostátních odborníků pro oblast obrany a bezpečnosti, aby Komisi poskytovali specifickou pomoc, včetně poradenství ohledně ochrany utajovaných informací v rámci akcí. Rozhodnutí jmenovat své zástupce v uvedeném výboru přísluší členským státům. Členové výboru by měli mít příležitost včas a účinně posoudit návrhy prováděcích aktů a vyjádřit své názory.

(40)

Jednotlivé kategorie stanovené v pracovních programech by měly tam, kde je to vhodné, obsahovat funkční požadavky s cílem vyjasnit pro potřeby průmyslu, jaké funkce a úkoly mají být zajišťovány prostřednictvím schopností, jež budou vyvinuty. Tyto požadavky by měly jasně naznačit očekávané funkční způsobilosti, ale neměly by být zaměřeny na konkrétní řešení nebo konkrétní právní subjekty a neměly by bránit soutěži na úrovni výzev k podávání návrhů.

(41)

Během vypracovávání pracovních programů by Komise rovněž měla prostřednictvím vhodných konzultací výboru zajistit, aby navrhované výzkumné nebo vývojové akce nevedly ke zbytečnému zdvojování činností. V tomto ohledu může Komise provést předběžné posouzení možných případů zdvojení stávajících schopností nebo již financovaných výzkumných a vývojových akcí v rámci Unie.

(42)

Komise by měla zajistit soudržnost pracovních programů po celou dobu průmyslového životního cyklu obranných produktů a technologií.

(43)

V pracovních programech by mělo být rovněž zajištěno, aby věrohodná část celkového rozpočtu byla určena ve prospěch akcí, které umožní přeshraniční účast malých a středních podniků.

(44)

Aby bylo možné využívat odbornost Evropské obranné agentury v obranném sektoru, měla by mít tato agentura ve výboru status pozorovatele. Vzhledem ke specifikům oblasti obrany by výboru měla být nápomocna i Evropská služba pro vnější činnost.

(45)

Za účelem zajištění účinnosti tohoto nařízení by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU akty, jimiž se mění příloha tohoto nařízení, co do ukazatelů, je-li to považováno za nezbytné, a jimiž se toto nařízení doplňuje o ustanovení o zavedení rámce pro monitorování a hodnocení. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (11). Zejména pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(46)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o přijetí pracovních programů a o přidělování finančních prostředků na vybrané výzkumné a vývojové akce. Při provádění výzkumných a vývojových akcí by měla být zohledněna specifika obranného sektoru, zejména odpovědnost členských států nebo přidružených zemí za proces plánování a pořizování. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (12).

(47)

Komise by měla sestavit seznam nezávislých odborníků. Bezpečnostní prověrky těchto nezávislých odborníků by měly potvrdit příslušné členské státy. Tento seznam by neměl být zveřejňován. Nezávislí odborníci by měli být vybíráni na základě svých dovedností, zkušeností a znalostí s ohledem na úkoly, jež jim mají být přiděleny. Při jmenování nezávislých odborníků by Komise měla v rámci možností a s ohledem na situaci v oblasti dané akce přijmout vhodná opatření s cílem dosáhnout vyváženého složení skupin nezávislých odborníků a hodnotících panelů z hlediska rozmanitosti jejich dovedností, zkušeností a znalostí, zeměpisné rozmanitosti a zastoupení žen a mužů. Je rovněž třeba usilovat o přiměřenou obměnu nezávislých odborníků a o vyvážené zastoupení soukromého a veřejného sektoru.

(48)

Nezávislí odborníci by neměli hodnotit záležitosti, ohledně kterých se nacházejí ve střetu zájmů, zejména pokud jde o jejich postavení v době hodnocení, ani poskytovat poradenství či pomoc týkající se takových záležitostí. Především by neměli být v postavení, v jehož rámci by mohli využívat získaných informací na úkor konsorcia, jež hodnotí.

(49)

Komise by poté, co s pomocí nezávislých odborníků vyhodnotí návrhy, měla vybrat akce, na které má být z fondu poskytnuta podpora. O výsledcích hodnocení prezentovaných formou seznamu vybraných akcí seřazených podle pořadí a o pokroku ve financovaných akcích by měly být informovány členské státy.

(50)

Při navrhování nových obranných produktů nebo technologií či modernizaci stávajících obranných produktů a technologií by se měli žadatelé zavázat k dodržování etických zásad, jako jsou zásady týkající se dobrých životních podmínek lidí a ochrany lidského genomu, které se odrážejí také v příslušných unijních, vnitrostátních a mezinárodních právních předpisech, včetně Listiny základních práv Evropské unie a Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a případně jejích protokolů. Komise by měla prověřovat návrhy systematicky s cílem identifikovat ty návrhy, které vyvolávají závažné etické otázky. Tam, kde je to vhodné, by měly být tyto návrhy předloženy k etickému posouzení.

(51)

Za účelem podpory otevřeného vnitřního trhu by měla být podporována účast přeshraničních malých a středních podniků a společností se střední tržní kapitalizací jako členů konsorcií, subdodavatelů nebo jiných právních subjektů v dodavatelském řetězci.

(52)

K zajištění úspěšnosti fondu by Komise měla usilovat o udržování dialogu s členskými státy a průmyslem. V tomto ohledu by měl být jako spolunormotvůrce a klíčový zúčastněný subjekt zapojen i Evropský parlament.

(53)

Toto nařízení stanoví pro fond finanční krytí, které má v ročním rozpočtovém procesu pro Evropský parlament a Radu představovat hlavní referenční částku ve smyslu bodu 18 Interinstitucionální dohody ze dne 16. prosince 2020 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů (13). Komise by měla zajistit, aby byly administrativní postupy co nejjednodušší a aby v souvislosti s nimi vznikaly co nejmenší dodatečné náklady.

(54)

Není-li stanoveno jinak, použije se na fond finanční nařízení. Finanční nařízení stanoví pravidla pro plnění rozpočtu Unie, včetně pravidel týkajících se grantů, cen, zadávání veřejných zakázek, nepřímého řízení, finančních nástrojů, rozpočtových záruk a finanční pomoci.

(55)

Na toto nařízení se použijí horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU. Tato pravidla jsou stanovena ve finančním nařízení a upravují zejména postupy týkající se sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, cen, zadávání veřejných zakázek a nepřímého plnění, jakož i kontroly odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU rovněž zahrnují obecný režim podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie

(56)

V souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (14) a nařízeními Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 (15), (Euratom, ES) č. 2185/96 (16) a (EU) 2017/1939 (17) mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně opatření týkajících se prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí včetně podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména má Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) v souladu s nařízeními (Euratom, ES) č. 2185/96 a (EU, Euratom) č. 883/2013 pravomoc provádět správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě s cílem zjistit, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu nebo ohrožujícímu finanční zájmy Unie.

V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 má Úřad evropského veřejného žalobce pravomoc vyšetřovat a stíhat trestné činy poškozující nebo ohrožující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 (18). V souladu s finančním nařízením mají všechny osoby nebo subjekty, kterým jsou poskytovány finanční prostředky Unie, plně spolupracovat na ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, OLAFu, Účetnímu dvoru a v případě členských států účastnících se posílené spolupráce podle nařízení (EU) 2017/1939 Úřadu evropského veřejného žalobce nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby rovnocenná práva udělily i třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie.

(57)

Třetí země, které jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), se mohou účastnit programů Unie v rámci spolupráce zavedené podle Dohody o Evropském hospodářském prostoru (19), která stanoví provádění programů na základě rozhodnutí přijatého podle uvedené dohody. Toto nařízení by mělo obsahovat zvláštní ustanovení požadující po těchto třetích zemích, aby udělily nezbytná práva a potřebný přístup příslušné schvalující osobě, OLAFu a Účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci.

(58)

Podle bodů 22 a 23 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů by měl být fond hodnocen na základě informací shromážděných v souladu se zvláštními požadavky na monitorování a mělo by se zároveň zamezit administrativní zátěži, zejména pro členské státy, a nadměrné regulaci. Tyto požadavky by měly v příslušných případech zahrnovat měřitelné ukazatele jakožto základ pro hodnocení toho, jaké má tento fond účinky v praxi. Nejpozději čtyři roky od začátku období provádění fondu by Komise měla provést průběžné hodnocení, mimo jiné s cílem předložit návrhy na jakékoli vhodné změny tohoto nařízení. Na konci období provádění fondu by Komise měla také provést závěrečné hodnocení, které finanční činnosti přezkoumá z hlediska finančního plnění a, v co největším možném rozsahu v té chvíli, z hlediska výsledků provádění a dopadů fondu. V této souvislosti by závěrečná hodnotící zpráva měla rovněž napomoci k určení oblastí, ve kterých je Unie při vývoji obranných produktů a technologií závislá na třetích zemích. Tato závěrečná zpráva by rovněž měla analyzovat přeshraniční účast malých a středních podniků a společností se střední tržní kapitalizací v projektech podporovaných z fondu, jakož i podíl malých a středních podniků a společností se střední tržní kapitalizací na globálním hodnotovém řetězci a přínos fondu k řešení nedostatků zjištěných v CDP, a měla by obsahovat informace o zemích původu příjemců, počtu členských států a přidružených zemí zapojených do jednotlivých akcí a o rozdělení vzniklých práv duševního vlastnictví. Komise může rovněž navrhnout změny tohoto nařízení s cílem reagovat na případný vývoj během provádění fondu.

(59)

Komise by měla pravidelně monitorovat provádění fondu a každoročně podávat Evropskému parlamentu a Radě zprávu o dosaženém pokroku včetně toho, jak jsou poznatky a poučení získané při provádění programu EDIDP a akce PADR zohledněny při provádění fondu. Za tímto účelem by Komise měla zavést nezbytná opatření pro monitorování. Tato zpráva by neměla obsahovat citlivé informace.

(60)

S ohledem na význam boje proti změně klimatu v souladu se závazky Unie provádět Pařížskou dohodu přijatou v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (20) a cíle Organizace spojených národů pro udržitelný rozvoj má tento fond přispívat k začleňování opatření v oblasti klimatu do politik Unie a k dosahování obecného cíle, kterým je vynakládat 30 % výdajů z rozpočtu Unie na podporu cílů v oblasti klimatu. Příslušné akce budou určeny během přípravy a provádění fondu a opětovně posouzeny v rámci jeho průběžného hodnocení.

(61)

S ohledem na význam řešení dramatického úbytku biologické rozmanitosti toto nařízení přispěje k začleňování opatření v oblasti biologické rozmanitosti do politik Unie a k dosažení celkové ambice, tedy aby na cíle v oblasti biologické rozmanitosti bylo v roce 2024 poskytováno 7,5 % ročních výdajů v rámci víceletého finančního rámce na období 2021-2027 a v letech 2026 a 2027 10 % ročních výdajů v rámci tohoto víceletého finančního rámce, přičemž se v souladu s interinstitucionální dohodou ze dne 16. prosince 2020 zohlední, v jakých ohledech se cíle v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti překrývají.

(62)

Jelikož by měl fond podporovat pouze fáze výzkumu a vývoje obranných produktů a technologií, neměla by Unie v zásadě nabýt vlastnictví nebo práv duševního vlastnictví, pokud jde o obranné produkty nebo technologie, jež jsou výsledkem financovaných akcí, ledaže by podpora Unie byla poskytnuta prostřednictvím zadání veřejné zakázky. U výzkumných akcí by však členské státy a přidružené země, které o to mají zájem, měly být oprávněny využít výsledky financovaných akcí k účasti na návazném rozvoji spolupráce.

(63)

Podpora Unie by neměla mít vliv na transfery obranných produktů uvnitř Unie v souladu se směrnicí 2009/43/ES ani na vývoz produktů, vybavení nebo technologií. Vývoz vojenského materiálu a vojenských technologií členskými státy je upraven společným postojem Rady 2008/944/SZBP (21).

(64)

Použití citlivých základních informací, včetně údajů, know-how nebo informací vzniklých před zahájením fungování fondu či nad rámec jeho fungování, nebo přístup neoprávněných osob k výsledkům vzniklým v souvislosti s akcemi podporovanými z fondu by mohly mít nepříznivý dopad na zájmy Unie nebo jednoho či více členských států. Nakládání s citlivými informacemi by se proto mělo řídit příslušnými unijními a vnitrostátními právními předpisy.

(65)

V zájmu zajištění bezpečnosti utajovaných informací na požadované úrovni by se při podpisu utajovaných dohod o financování měly dodržovat minimální standardy průmyslové bezpečnosti. Komise by za tímto účelem měla v souladu s rozhodnutím Komise (EU, Euratom) 2015/444 (22) poskytnout nezávislým odborníkům jmenovaným členskými státy jako vodítko Bezpečnostní pokyny k programu včetně Příručky pro stanovování stupňů utajení.

(66)

Jelikož cílů tohoto nařízení nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o EU. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(67)

Komise by měla fond řídit s patřičným ohledem na požadavky na důvěrnost a bezpečnost týkající se zejména citlivých informací včetně utajovaných informací.

(68)

Za účelem zajištění nepřetržitého poskytování podpory v relevantní oblasti politiky a umožnění provádění fondu od začátku víceletého finančního rámce na období 2021–2027 by mělo toto nařízení vstoupit v platnost co nejdříve a mělo by se použít se zpětnou působností od 1. ledna 2021.

(69)

Nařízení (EU) 2018/1092 by proto mělo být zrušeno,