This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 32021R0236
Commission Delegated Regulation (EU) 2021/236 of 21 December 2020 amending technical standards laid down in Delegated Regulation (EU) 2016/2251 as regards to the timing of when certain risk management procedures will start to apply for the purpose of the exchange of collateral (Text with EEA relevance)
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/236 ze dne 21. prosince 2020, kterým se mění technické normy stanovené v nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/2251, pokud jde o lhůtu, od kdy se začnou uplatňovat některé postupy řízení rizik za účelem výměny kolaterálu (Text s významem pro EHP)
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/236 ze dne 21. prosince 2020, kterým se mění technické normy stanovené v nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/2251, pokud jde o lhůtu, od kdy se začnou uplatňovat některé postupy řízení rizik za účelem výměny kolaterálu (Text s významem pro EHP)
C/2020/9147
Úř. věst. L 56, 17.2.2021, p. 1–5
(BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, GA, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)
In force
17.2.2021 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 56/1 |
NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2021/236
ze dne 21. prosince 2020,
kterým se mění technické normy stanovené v nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/2251, pokud jde o lhůtu, od kdy se začnou uplatňovat některé postupy řízení rizik za účelem výměny kolaterálu
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů (1), a zejména na čl. 11 odst. 15 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/2251 (2) stanoví mimo jiné postupy řízení rizik, včetně úrovní a typu kolaterálu a způsobů jeho oddělení, jak je uvedeno v čl. 11 odst. 3 nařízení (EU) č. 648/2012, které musí finanční smluvní strany mít za účelem výměny kolaterálu, pokud jde o jejich OTC derivátové smlouvy, jejichž clearing neprovádí ústřední protistrana. Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/2251 provádí mezinárodní rámec pro výměnu kolaterálu, který byl schválen na celosvětové úrovni Basilejským výborem pro bankovní dohled a Mezinárodní organizací komisí pro cenné papíry (IOSCO). |
(2) |
Mnoho smluvních stran uzavírá fyzicky vypořádávané smlouvy o měnových forwardech a fyzicky vypořádávané smlouvy o měnových swapech k zajištění rizik spojených s jejich expozicemi vůči měnovému riziku. Vzhledem ke zvláštnímu rizikovému profilu těchto smluv a nutnosti mezinárodního sbližování regulačního rámce je vhodné omezit povinnou výměnu variačních marží u těchto smluv mezi nejsystémovějšími smluvními stranami. U smluv uzavřených s jinými subjekty než institucemi by měla být zavedena trvalá výjimka. |
(3) |
Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/2251 stanoví postupné zavádění po dobu několika let, což odráží harmonogram provádění schválený Basilejským výborem pro bankovní dohled a organizací IOSCO. Postupné zavádění má zajistit mezinárodní konzistentnost, a tudíž omezit možnosti regulatorní arbitráže na minimum. Postupné zavádění má rovněž usnadnit přiměřené a účinné uplatňování dotyčných požadavků tím, že smluvním stranám je v závislosti na kategorii smluvní strany, typu smlouvy a době uzavření či obnovení smlouvy poskytnut dostatek času na přizpůsobení jejich interních systémů a procesů dotyčným požadavkům. Postupné zavádění stanovené v nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/2251 zohledňuje rovněž rozsah a úroveň uplatňování požadavků týkajících se výměny kolaterálu, jež schválily Basilejský výbor pro bankovní dohled a organizace IOSCO pro ostatní jurisdikce, což zamezí roztříštěnosti trhů a pro smluvní strany usazené v Unii zajistí rovné podmínky po celém světě. Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/2251 poskytuje zejména více času u určitých produktů, na něž se v ostatních jurisdikcích rovnocenné maržové požadavky nevztahují. |
(4) |
Basilejský výbor pro bankovní dohled a organizace IOSCO nyní harmonogram zavádění požadavků týkajících se výměny kolaterálu pozměnily na podporu bezproblémového a řádného uplatňování maržových požadavků na mezinárodní úrovni, zejména z toho důvodu, že menší smluvní strany nejsou s to původně stanovenou lhůtu dodržet. Mimoto dosud existují třetí země, v nichž se na některé produkty nevztahují rovnocenné maržové požadavky. Změna harmonogramu provádění ze strany Basilejského výboru pro bankovní dohled a organizace IOSCO by se měla tudíž odrazit v postupném zavádění, které je stanoveno v nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/2251. |
(5) |
Evropský orgán pro bankovnictví, Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění a Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (dále jen „evropské orgány dohledu“) sledovaly pokrok, jehož smluvní strany dosáhly při zavádění požadavků na počáteční marži u derivátů, jejichž clearing neprovádí ústřední protistrana. Evropské orgány dohledu si jsou vědomy toho, že v poslední fázi provádění se budou požadavky na počáteční marži vztahovat na vysoký počet subjektů poprvé. Aby se podpořilo bezproblémové a řádné uplatňování maržových požadavků mezi členy Basilejského výboru pro bankovní dohled a organizace IOSCO a aby se zabránilo roztříštěnosti trhů, měla by být lhůta pro zavedení požadavků na počáteční marži v případě smluvních stran se souhrnnou průměrnou pomyslnou hodnotou derivátů, u nichž se neprovádí centrální clearing, v rozmezí od 8 miliard EUR do 50 miliard EUR, prodloužena o další rok. |
(6) |
Evropské orgány dohledu sledovaly rovněž dopad rozšíření onemocnění COVID-19 na finanční trhy, zejména co se týká významných problémů, jež pro smluvní strany představuje pandemie COVID-19, včetně přemístění zaměstnanců a nutnosti zaměřit zdroje na řízení rizik spojených se související volatilitou trhu. Rámec stanovený Basilejským výborem pro bankovní dohled a organizací IOSCO byl pozměněn rovněž za účelem zohlednění dopadů rozšíření onemocnění COVID-19 a odkladu uplatňování požadavků na počáteční marži. Tuto změnu je třeba zohlednit v harmonogramu provádění stanoveném v nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/2251. Takovéto další prodloužení lhůty pro zavedení požadavků na počáteční marži povede k tomu, že by se na smluvní strany se souhrnnou průměrnou pomyslnou hodnotou derivátů, u nichž se neprovádí centrální clearing, vyšší než 50 miliard EUR vztahovaly požadavky na počáteční marži od 1. září 2021 a u smluvních stran se souhrnnou průměrnou pomyslnou hodnotou derivátů, u nichž se neprovádí centrální clearing, vyšší než 8 miliard EUR by se požadavky na počáteční marži uplatňovaly od 1. září 2022. |
(7) |
Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/2251 stanoví pozdější datum uplatňování dvoustranných maržových požadavků u OTC derivátových smluv, u nichž se neprovádí centrální clearing a které byly uzavřeny mezi smluvními stranami, jež jsou součástí téže skupiny, přičemž jedna smluvní strana je usazena ve třetí zemi a druhá smluvní strana je usazena v Unii. Toto pozdější datum uplatňování bylo nezbytné, aby se zajistilo, že tyto OTC derivátové smlouvy nebudou podléhat dvoustranným maržovým požadavkům před přijetím prováděcího aktu podle čl. 13 odst. 2 nařízení (EU) č. 648/2012. Navzdory úsilí vynaloženému na analýzu jurisdikcí třetích zemí, s ohledem na něž by takovýto prováděcí akt mohl být opodstatněný, byly ve vztahu k OTC derivátovým smlouvám, u nichž se neprovádí centrální clearing, doposud přijaty pouze dva takovéto prováděcí akty podle čl. 13 odst. 2 nařízení (EU) č. 648/2012. Uplatňování dvoustranných maržových požadavků na OTC derivátové smlouvy uvnitř skupiny, u nichž se neprovádí centrální clearing, by proto mělo být dále odloženo, aby se zamezilo nechtěnému škodlivému hospodářskému dopadu, který by skončení platnosti této výjimky mělo pro podniky v Unii. |
(8) |
Aby se zamezilo roztříštěnosti trhů a aby se pro smluvní strany usazené v Unii zajistily rovné podmínky po celém světě, mělo by být zajištěno rovněž mezinárodní sbližování regulačního rámce, co se týká postupů řízení rizik u ostatních kategorií OTC derivátů, na něž se rovnocenné maržové požadavky nevztahují. Zejména na základě uznání skutečnosti, že se v některých jurisdikcích na opce na jednotlivé akcie nebo indexové opce nevztahují rovnocenné maržové požadavky a že je nepravděpodobné (zejména ve stávající situaci), že se tyto jurisdikce brzy přikloní k většímu sbližování regulačního rámce, pokud jde o tyto produkty, by mělo být zacházení s těmito produkty zaváděno delší dobu. Toto delší období postupného zavádění by mělo poskytnout čas na sledování vývoje regulačního rámce v ostatních jurisdikcích a mělo by zajistit, aby byly v Unii s ohledem na tyto smlouvy zavedeny vhodné požadavky ke zmírnění úvěrového rizika protistrany, přičemž se zároveň zabrání možnosti regulatorní arbitráže. |
(9) |
Spojené království se dne 1. února 2020 stalo třetí zemí a právo Unie přestane pro Spojené království a ve Spojeném království platit dne 31. prosince 2020. Požadavek na výměnu kolaterálu stanovený v nařízení (EU) č. 648/2012 u OTC derivátových smluv, jejichž clearing neprovádí ústřední protistrana, nezohledňuje možnost, že nějaký členský stát z Unie vystoupí. Komplikace vyplývající pro strany OTC derivátové smlouvy, jejíž smluvní strany jsou usazeny ve Spojeném království, jsou přímým důsledkem události, která je mimo jejich kontrolu a může je znevýhodnit oproti jiným smluvním stranám v Unii. Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/2251 stanoví různá data použitelnosti postupů pro výměnu kolaterálu u OTC derivátových smluv, u nichž se neprovádí centrální clearing, v závislosti na kategorii smluvní strany u těchto smluv. Smluvní strany nemohou předvídat, jaký by mohl být do budoucna status smluvní strany usazené ve Spojeném království nebo nakolik by tato smluvní strana mohla smluvním stranám usazeným v Unii nadále poskytovat určité služby. |
(10) |
Smluvní strany se mohou rozhodnout tuto situaci vyřešit obnovením (novací) své smlouvy, v jejímž rámci smluvní stranu usazenou ve Spojeném království nahradí smluvní stranou v členském státě. Než se nařízení (EU) č. 648/2012 a nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/2251 staly použitelnými, neplatila pro smluvní strany OTC derivátových smluv, u nichž se neprovádí centrální clearing, povinnost výměny kolaterálu, a dvoustranné obchody byly tudíž nezajištěny nebo byly zajištěny na dobrovolném základě. Pokud by smluvní strany musely vyměnit kolaterál v důsledku obnovení svých smluv, aby se zohlednilo vystoupení Spojeného království z Unie, mohlo by dojít k tomu, že by druhá smluvní strana nebyla s to s obnovením souhlasit. V zájmu zajištění hladkého fungování trhu a rovných podmínek mezi smluvními stranami usazenými v Unii by smluvní strany měly mít možnost nahradit smluvní strany usazené ve Spojeném království smluvními stranami, které jsou usazeny v členském státě, aniž by ve vztahu k uvedeným obnoveným smlouvám musely vyměnit kolaterál. |
(11) |
Smluvním stranám by měl být mimoto poskytnut dostatek času na nahrazení jejich smluvních stran, které jsou usazeny ve Spojeném království. Datum, k němuž by mohl vzniknout požadavek na výměnu kolaterálu při obnovení těchto smluv, by tudíž mělo být odloženo. |
(12) |
Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/2251 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno. |
(13) |
Toto nařízení vychází z návrhu regulačních technických norem předložených Komisi evropskými orgány dohledu. |
(14) |
Změnami nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/2251 jsou omezené úpravy stávajícího regulačního rámce v souladu s mezinárodním vývojem. Vzhledem k omezenému rozsahu změn a naléhavosti dané věci by bylo nepřiměřené, kdyby evropské orgány dohledu uskutečnily otevřené veřejné konzultace nebo provedly analýzy možných souvisejících nákladů a přínosů. Evropské orgány dohledu nicméně požádaly o stanovisko skupinu subjektů působících v bankovnictví zřízenou podle článku 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (3), skupinu subjektů působících v oblasti pojištění a zajištění a skupinu subjektů působících v oblasti zaměstnaneckého penzijního pojištění zřízenou podle článku 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 (4) a skupinu subjektů působících v oblasti cenných papírů a trhů zřízenou podle článku 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 (5). |
(15) |
Je nutné poskytnout účastníkům trhu co nejrychleji právní jistotu, aby se mohli náležitě připravit na plnění požadavků stanovených v nařízení (EU) č. 648/2012, jejichž uplatňování bude dotčeno tímto nařízením v přenesené pravomoci, zejména co se týká požadavků, u nichž se rychle blíží stávající platná lhůta. Toto nařízení by proto mělo vstoupit v platnost bezodkladně, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Změna nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/2251
Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/2251 se mění takto:
1) |
Vkládá se nový článek 31a, který zní: „Článek 31a Zacházení s fyzicky vypořádanými měnovými forwardy a fyzicky vypořádanými měnovými swapy Odchylně od čl. 2 odst. 2 mohou smluvní strany ve svých postupech řízení rizik stanovit, že se nevyžaduje složení nebo realizace variačních marží u fyzicky vypořádaných smluv o měnových forwardech a fyzicky vypořádaných smluv o měnových swapech, není-li jedna ze smluvních stran institucí podle definice v čl. 4 odst. 1 bodu 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (*1) nebo jestliže by nebyla způsobilá jako instituce, pokud by byla usazena v Unii. (*1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1).“;" |
2) |
Článek 35 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/2251 se nahrazuje tímto: „Článek 35 Přechodná ustanovení Smluvní strany uvedené v čl. 11 odst. 3 nařízení (EU) č. 648/2012 mohou nadále uplatňovat postupy řízení rizik, které mají zavedeny k 18. únoru 2021 ve vztahu k OTC derivátovým smlouvám, u nichž se neprovádí centrální clearing a jež byly uzavřeny mezi 16. srpnem 2012 a příslušnými daty použitelnosti tohoto nařízení. Smluvní strany uvedené v čl. 11 odst. 3 nařízení (EU) č. 648/2012 mohou rovněž nadále uplatňovat postupy řízení rizik, které mají zavedeny k 18. únoru 2021 ve vztahu k OTC derivátovým smlouvám, u nichž se neprovádí centrální clearing a které splňují všechny tyto podmínky:
|
3) |
Článek 36 se mění takto:
|
4) |
V čl. 37 odst. 3 se písmeno a) nahrazuje tímto:
|
5) |
V článku 38 se odstavec 1 nahrazuje tímto: „1. Odchylně od čl. 36 odst. 1 a článku 37 se ve vztahu ke všem OTC derivátům, u nichž se neprovádí centrální clearing a které jsou opcemi na jednotlivé akcie nebo indexovými opcemi, články uvedené v čl. 36 odst. 1 a článku 37 použijí od 4. ledna 2024.“. |
Článek 2
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 21. prosince 2020.
Za Komisi
předsedkyně
Ursula VON DER LEYEN
(1) Úř. věst. L 201, 27.7.2012, s. 1.
(2) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/2251 ze dne 4. října 2016, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů, pokud jde o regulační technické normy pro techniky zmírňování rizika u OTC derivátových smluv, jejichž clearing neprovádí ústřední protistrana (Úř. věst. L 340, 15.12.2016, s. 9).
(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 12).
(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/79/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 48).
(5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84).