(1)

Ustanovení týkající se zacházení s obezřetně oceňovanými aktivy v podobě softwaru, jejichž hodnota není závažně ovlivněna řešením krize, platební neschopností ani likvidací instituce, byla změněna nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/876 (2) s cílem dále podpořit přechod k digitalizovanějšímu bankovnímu sektoru. Nařízením (EU) 2019/876 bylo rovněž do nařízení (EU) č. 575/2013 vloženo ustanovení čl. 36 odst. 4, kterým se vyžaduje, aby Evropský orgán pro bankovnictví („orgán EBA“) vypracoval návrh regulačních technických norem upřesňujících použití odpočtů souvisejících s aktivy v podobě softwaru od položek kmenového kapitálu tier 1. V zájmu zajištění soudržnosti ustanovení týkajících se kapitálu a usnadnění jejich uplatňování je třeba začlenit tyto regulační technické normy do nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 241/2014 (3), které seskupuje všechny technické normy týkající se kapitálu.

(2)

Příslušným orgánům není bráněno v kontrole aktiv v podobě softwaru, která instituce zahrnuje do kapitálu v jednotlivých případech, a ve výkonu jejich pravomocí dohledu v souladu s článkem 64 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU (4), zejména pokud by objem investic do softwaru mohl vést k nežádoucímu obezřetnostnímu přínosu nebo pokud existuje podezření, že instituce bude využívat míru úsudku vyplývající z použitelného účetního rámce k obcházení tohoto nařízení.

(3)

Vzhledem k různorodosti softwaru používaného institucemi je obtížné obecně posoudit, která aktiva v podobě softwaru by v případě řešení krize, platební neschopnosti nebo likvidace mohla mít zpětně získatelnou hodnotu, a pokud ano, do jaké míry, nebo určit konkrétní kategorii softwaru, která by si zachovala hodnotu i v takovém scénáři.

(4)

Posouzení konkrétních případů minulých transakcí ze strany EBA nadto naznačuje, že u veškerých aktiv v podobě softwaru bez rozlišení konkrétních kategorií existuje stejná pravděpodobnost, že budou odepsána. I v případech, kdy je hodnota aktiv v podobě softwaru alespoň částečně zachována, je životnost takového softwaru zpravidla/obecně revidována tak, aby zohledňovala skutečnost, že tento software bude nabyvatelem instituce používán pouze do konce migrace. Ze shromážděných důkazů vyplývá, že tato migrace se obvykle pohybuje v rozmezí jednoho až tří let. Tento model by se měl odrazit v obezřetnostním zacházení s aktivy v podobě softwaru.

(5)

Jelikož se zdá, že aktiva v podobě softwaru mají omezenou hodnotu v případě řešení krize, platební neschopnosti nebo likvidace instituce, je třeba, aby při obezřetnostním zacházení s takovými aktivy byla nastolena náležitá rovnováha mezi obavami z hlediska obezřetnosti na jedné straně a hodnotou těchto aktiv z podnikatelského a ekonomického hlediska na straně druhé. Obezřetnostní zacházení s aktivy v podobě softwaru by proto mělo zahrnovat určitou konzervativní marži, pokud jde o zmírnění kapitálových požadavků na kmenový kapitál tier 1.

(6)

Aby institucím nevznikla další provozní zátěž a aby se usnadnil dohled ze strany příslušných orgánů, mělo by být obezřetnostní zacházení s aktivy v podobě softwaru jednoduše proveditelné a použitelné na všechny instituce standardizovaným způsobem. Standardizované obezřetnostní zacházení by nemělo instituci bránit v tom, aby i nadále plně odečítala svá aktiva v podobě softwaru od položek kmenového kapitálu tier 1.

(7)

Vzhledem k rychlým změnám v technologii instituce často investují do údržby, zdokonalení nebo modernizace svého softwaru. Aby se zmírnilo riziko regulatorní arbitráže, měly by být tyto investice odepisovány odděleně od softwaru, který je udržován, zdokonalován nebo modernizován, za předpokladu, že tyto investice jsou podle použitelného účetního rámce v rozvaze instituce uznány jako nehmotné aktivum.

(8)

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 241/2014 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(9)

Toto nařízení vychází z návrhu regulačních technických norem předloženém Komisi orgánem EBA.

(10)

Orgán EBA uskutečnil otevřené veřejné konzultace o návrzích regulačních technických norem, ze kterých toto nařízení vychází, analyzoval potenciální související náklady a přínosy a požádal o vyjádření skupinu subjektů působících v bankovnictví zřízenou podle článku 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (5).

(11)

Vzhledem k rychlejšímu využívání digitálních služeb v důsledku pandemie COVID-19 by toto nařízení mělo vstoupit v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie,

1)

v článku 1 se písmeno f) nahrazuje tímto:

2)

vkládá se nový článek 13a, který zní: