This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 32020R1044
Commission Delegated Regulation (EU) 2020/1044 of 8 May 2020 supplementing Regulation (EU) 2018/1999 of the European Parliament and of the Council with regard to values for global warming potentials and the inventory guidelines and with regard to the Union inventory system and repealing Commission Delegated Regulation (EU) No 666/2014 (Text with EEA relevance)
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/1044 ze dne 8. května 2020, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999, pokud jde o hodnoty pro potenciál globálního oteplování a pokyny pro inventury a pokud jde o inventurní systém Unie, a zrušuje nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 666/2014 (Text s významem pro EHP)
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/1044 ze dne 8. května 2020, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999, pokud jde o hodnoty pro potenciál globálního oteplování a pokyny pro inventury a pokud jde o inventurní systém Unie, a zrušuje nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 666/2014 (Text s významem pro EHP)
C/2020/2841
Úř. věst. L 230, 17.7.2020, p. 1–6
(BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)
In force
|
17.7.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 230/1 |
NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2020/1044
ze dne 8. května 2020,
kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999, pokud jde o hodnoty pro potenciál globálního oteplování a pokyny pro inventury a pokud jde o inventurní systém Unie, a zrušuje nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 666/2014
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (1), a zejména na čl. 26 odst. 6 písm. b) a čl. 37 odst. 7 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Mechanismus monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů, jak je stanoven v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (2), stanoví pravidla pro monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů v rámci politiky v oblasti klimatu. Ustanovení tohoto mechanismu jsou plně začleněna do nařízení (EU) 2018/1999, které zrušuje nařízení (EU) č. 525/2013 od 1. ledna 2021. V rámci tohoto mechanismu je nezbytné přijmout hodnoty pro potenciál globálního oteplování a stanovit pokyny pro inventuru. |
|
(2) |
Pokud jde o potenciál globálního oteplování, na prvním zasedání konference smluvních stran Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) jednající jako zasedání smluvních stran Pařížské dohody o změně klimatu uzavřené na 21. konferenci smluvních stran UNFCCC z roku 2015 (dále jen „Pařížská dohoda“) byla stanovena společná metrika pro převádění skleníkových plynů na ekvivalent CO2 za účelem vykazování inventur skleníkových plynů. Tato společná metrika vychází z hodnot pro potenciál globálního oteplování stanovených v 5. hodnotící zprávě Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) (3). Uvedená metrika by měla být zohledněna v hodnotách pro potenciál globálního oteplování. |
|
(3) |
Pokyny pro inventuru skleníkových plynů by měly být stanoveny v souladu s mezinárodním vývojem. Kromě pokynů IPCC pro národní inventury skleníkových plynů z roku 2006 by členské státy a Komise měly zohlednit podmínky, postupy a pokyny pro rámec transparentnosti opatření a podpory podle článku 13 Pařížské dohody, jak jsou stanoveny v příloze rozhodnutí 18/CMA.1 konference smluvních stran úmluvy UNFCCC jednající jako zasedání smluvních stran Pařížské dohody (dále jen „rozhodnutí 18/CMA.1“). Členské státy se navíc vyzývají, aby používaly dodatek z roku 2013 k pokynům IPCC pro národní inventury skleníkových plynů z roku 2006 týkající se mokřadů. |
|
(4) |
V zájmu zajištění kvality inventury Unie je třeba stanovit další cíle programu Unie pro zajištění kvality a kontroly kvality. |
|
(5) |
Aby byla zajištěna úplnost inventury Unie ve smyslu rozhodnutí 18/CMA.1, je nezbytné stanovit metodiky a údaje, které má Komise používat při vypracování odhadů k chybějícím údajům z inventury členského státu podle čl. 37 odst. 5 nařízení (EU) 2018/1999. |
|
(6) |
Aby byla zajištěna včasnost, transparentnost, přesnost, jednotnost, srovnatelnost a úplnost inventury Unie, je nezbytné upřesnit obsah počátečních kontrol prováděných u údajů o inventuře skleníkových plynů předložených členskými státy. Posouzením přesnosti v rámci počátečních kontrol by mělo být zajištěno, že členské státy nebudou systematicky nadhodnocovat či podhodnocovat skutečné emise a pohlcení ve vztahu ke klíčovým kategoriím Unie. Navíc vzhledem k tomu, že vykazování emisí skleníkových plynů ze zdrojů a pohlcení pomocí propadů v odvětví využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF) je nedílnou součástí podávání zpráv o inventuře skleníkových plynů, a vzhledem k zahrnutí odvětví LULUCF do cíle v oblasti klimatu do roku 2030 je třeba sladit počáteční kontroly s kontrolami prováděnými v jiných odvětvích. V odvětví LULUCF lze vykazované údaje o činnosti v oblasti využívání půdy a změn v jejím využívání porovnat s informacemi vycházejícími z programů a průzkumů Unie a členských států, jako je Copernicus a LUCAS. |
|
(7) |
Odhady pro doplnění chybějících údajů národních inventur za účelem sestavení inventury Unie jsou vypracovávány v souladu s pokyny pro inventuru skleníkových plynů. Tyto odhady nelze stanovit bez použití hodnot pro potenciál globálního oteplování skleníkových plynů. Vzhledem k tomu, že pravidla k potenciálům globálního oteplování, pokyny pro inventury a inventurní systém Unie spolu věcně souvisejí, je vhodné je zahrnout do jednoho nařízení v přenesené pravomoci. |
|
(8) |
K zajištění souladu s datem použitelnosti příslušných ustanovení nařízení (EU) 2018/1999 by se toto nařízení mělo použít od 1. ledna 2021. |
|
(9) |
V souladu s články 57 a 58 nařízení (EU) 2018/1999 se zrušuje nařízení (EU) č. 525/2013 s účinkem od 1. ledna 2021, s výjimkou článku 7, který se má i nadále použít na zprávy obsahující údaje za roky 2018, 2019 a 2020. Od 1. ledna 2021 by proto mělo být zrušeno nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 666/2014 (4), avšak jeho články 6 a 7 by se i nadále měly použít na zprávy obsahující údaje za roky 2019 a 2020, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Oblast působnosti
Toto nařízení se vztahuje na zprávy předkládané členskými státy, jež obsahují údaje požadované od roku 2021.
Článek 2
Potenciály globálního oteplování
Členské státy a Komise použijí pro účely stanovení a vykazování údajů o inventuře skleníkových plynů podle čl. 26 odst. 3, 4 a 5 nařízení (EU) 2018/1999 potenciály globálního oteplování uvedené v příloze I tohoto nařízení.
Článek 3
Pokyny pro inventuru skleníkových plynů
Členské státy a Komise určí inventury skleníkových plynů podle čl. 26 odst. 3, 4 a 5 nařízení (EU) 2018/1999 v souladu s:
|
a) |
pokyny Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) pro národní inventury skleníkových plynů (2006); |
|
b) |
podmínkami, postupy a pokyny pro rámec transparentnosti opatření a podpory podle článku 13 Pařížské dohody, jak jsou stanoveny v příloze rozhodnutí 18/CMA.1 konference smluvních stran jednající jako zasedání smluvních stran Pařížské dohody (dále jen „rozhodnutí 18/CMA.1“). |
Článek 4
Cíle programu zajištění kvality a kontroly kvality
1. Komise spravuje, řídí a snaží se neustále zlepšovat systém Unie pro inventuru skleníkových plynů na základě následujících cílů programu zajištění kvality a kontroly kvality, v nichž je uvedeno, že:
|
a) |
inventura skleníkových plynů Unie je v případě potřeby po konzultaci s dotčeným členským státem doplněna použitím postupu stanoveného v čl. 37 odst. 5 nařízení (EU) 2018/1999; |
|
b) |
systém Unie pro inventuru skleníkových plynů poskytne transparentní souhrn emisí skleníkových plynů členských států ze zdrojů a pohlcení pomocí propadů, jakož i přehledy metodických popisů pro klíčové kategorie Unie, a transparentním způsobem odráží příspěvek členských států co do emisí ze zdrojů a pohlcení pomocí propadů k inventuře skleníkových plynů Unie; |
|
c) |
celkový objem emisí skleníkových plynů Unie ze zdrojů a pohlcení pomocí propadů za vykazovaný rok se rovná součtu emisí skleníkových plynů členských států ze zdrojů a pohlcení pomocí propadů, jež byly za tentýž rok vykázány podle čl. 26 odst. 3, 4 a 5 nařízení (EU) 2018/1999; |
|
d) |
inventura skleníkových plynů Unie zahrnuje souvislé časové řady emisí ze zdrojů a pohlcování pomocí propadů za všechny vykazované roky. |
2. Komise a členské státy podle možností zvyšují srovnatelnost národních inventur skleníkových plynů členských států tím, že usilují o synergii metod, údajů o činnostech, označení a přídělů emisí ze zdrojů a pohlcení pomocí propadů ze strany členských států, je-li to vhodné.
3. Cíle programu Unie pro zajištění kvality a kontroly kvality doplňují cíle programů zajištění kvality a kontroly kvality prováděných členskými státy.
4. Členské státy zajistí kvalitu údajů o činnostech, emisních faktorů a dalších parametrů použitých pro svoji národní inventuru skleníkových plynů.
Článek 5
Doplnění chybějících údajů
1. Odhady Komise pro doplnění údajů o inventuře předložených členským státem podle čl. 37 odst. 5 nařízení (EU) 2018/1999 jsou založeny na těchto metodikách a údajích:
|
a) |
pokud členský stát v předchozím vykazovaném roce předložil souvislou časovou řadu odhadů pro příslušnou kategorii zdroje a:
|
|
b) |
pokud odhad emise ze zdroje nebo pohlcování pomocí propadů pro příslušnou kategorii byl předmětem technických oprav podle čl. 38 odst. 2 písm. d) nařízení (EU) 2018/1999 při posledním přezkumu před předložením a dotčený členský stát nepředložil revidovaný odhad, na základě metody použité technickým odborným přezkumným týmem při výpočtu technické opravy; |
|
c) |
pokud souvislá časová řada vykazovaných odhadů pro příslušnou kategorii zdroje není k dispozici, na základě metodik odhadu v souladu s technickým poradenstvím k chybějícím údajům v oddíle 2.2.3 pokynů IPCC pro národní inventury skleníkových plynů z roku 2006 (sv. 1). |
2. Komise připraví odhady uvedené v odstavci 1 do 31. března vykazovaného roku za konzultace a úzké spolupráce s dotčeným členským státem.
3. Dotčený členský stát použije odhady uvedené v odstavci 1 pro předložení národních inventur sekretariátu UNFCCC podle čl. 26 odst. 4 nařízení (EU) 2018/1999.
Článek 6
Počáteční kontroly
Počáteční kontroly prováděné Komisí podle čl. 37 odst. 4 nařízení (EU) 2018/1999 mohou zahrnovat:
|
a) |
posouzení, zde členský stát vykazuje všechny kategorie požadované v rámci podmínek, postupů a pokynů pro rámec transparentnosti opatření a podpory podle článku 13 Pařížské dohody, jak jsou stanoveny v příloze rozhodnutí 18/CMA.1, jakož i všechny skleníkové plyny uvedené v příloze V nařízení (EU) 2018/1999; |
|
b) |
posouzení, zda jsou časové řady údajů o emisích ze zdrojů a pohlcování pomocí propadů souvislé; |
|
c) |
posouzení, zda jsou implicitní emisní faktory v členských státech srovnatelné s přihlédnutím ke standardním emisním faktorům IPCC pro rozdílné vnitrostátní situace; |
|
d) |
posouzení případů, v nichž bylo použito označení „neodhadnuto“, pokud existují metodiky IPCC úrovně 1 a pokud použití tohoto označení není odůvodněné podle bodu 32 přílohy rozhodnutí 18/CMA.1; |
|
e) |
analýzu přepočtů provedených za účelem předložení inventury skleníkových plynů, včetně toho, zda jsou dané přepočty založeny na metodických změnách; |
|
f) |
srovnání ověřených emisí skleníkových plynů vykazovaných v rámci systému Evropské unie pro obchodování s emisemi a emisí skleníkových plynů vykazovaných podle čl. 26 odst. 3 nařízení (EU) 2018/1999; |
|
g) |
srovnání výsledků referenčního přístupu Eurostatu s referenčním přístupem členských států; |
|
h) |
srovnání výsledků sektorového přístupu Eurostatu se sektorovým přístupem členských států; |
|
i) |
posouzení, zda členský stát odstranil nedostatky zjištěné při dřívějších počátečních kontrolách a přezkumech Unie a provedl doporučení z přezkumů v rámci UNFCCC; |
|
j) |
posouzení přesnosti odhadů členských států týkajících se emisí ze zdrojů a pohlcení pomocí propadů ve vztahu ke klíčovým kategoriím Unie; |
|
k) |
posouzení transparentnosti a úplnosti metodických popisů vykázaných členskými státy pro klíčové kategorie Unie; |
|
l) |
posouzení monitorování a vykazování emisí ze zdrojů a pohlcení pomocí propadů v odvětví využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF) podle přílohy V části 3 nařízení (EU) 2018/1999, včetně přiřazení klíčových kategorií, použité metodiky úrovně a srovnání vykázaných údajů o činnosti v oblasti využívání půdy a změny ve využívání půdy s informacemi vycházejícími z programů a průzkumů Unie a členských států. |
Článek 7
Zrušení
Nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 666/2014 se zrušuje s účinkem ode dne 1. ledna 2021 s výhradou přechodného ustanovení v článku 8 tohoto nařízení.
Článek 8
Přechodné ustanovení
Odchylně od článku 7 tohoto nařízení články 6 a 7 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 666/2014 zůstávají účinné pro zprávy obsahující údaje požadované pro roky 2019 a 2020.
Článek 9
Vstup v platnost a použitelnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Použije se ode dne 1. ledna 2021.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 8. května 2020.
Za Komisi
Ursula VON DER LEYEN
předsedkyně
(1) Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 1.
(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 ze dne 21. května 2013 o mechanismu monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů a podávání dalších informací na úrovni členských států a Unie vztahujících se ke změně klimatu a o zrušení rozhodnutí č. 280/2004/ES (Úř. věst. L 165, 18.6.2013, s. 13).
(3) Sloupec „Potenciál globálního oteplování za 100 let“ v tabulce 8.A.1 dodatku 8.A zprávy nazvané „Změna klimatu v roce 2013: základ fyzikální vědy. Příspěvek pracovní skupiny I k páté hodnotící zprávě Mezivládního panelu pro změnu klimatu, s. 731; k dispozici na adrese https://www.ipcc.ch/assessment-report/ar5/.
(4) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 666/2014 ze dne 12. března 2014 , kterým se stanoví základní požadavky na inventurní systém Unie a zohledňují změny v souvislosti s potenciály globálního oteplování a mezinárodně dohodnutými pokyny k inventurám podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 179, 19.6.2014, s. 26).
(5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1099/2008 ze dne 22. října 2008 o energetické statistice (Úř. věst. L 304, 14.11.2008, s. 1).
PŘÍLOHA
POTENCIÁLY GLOBÁLNÍHO OTEPLOVÁNÍ
|
Zkratka, obecný název nebo chemický název |
Potenciál globálního oteplování |
|
Oxid uhličitý (CO2) |
1 |
|
Methan (CH4) |
28 |
|
Oxid dusný (N2O) |
265 |
|
Fluorid sírový (SF6) |
23 500 |
|
Fluorid dusitý (NF3) |
16 100 |
|
Částečně fluorované uhlovodíky (HFC): |
|
|
HFC-23 CHF3 |
12 400 |
|
HFC-32 CH2F2 |
677 |
|
HFC-41 CH3F |
116 |
|
HFC-125 CHF2CF3 |
3 170 |
|
HFC-134 CHF2CHF2 |
1 120 |
|
HFC-134a CH2FCF3 |
1 300 |
|
HFC-143 CH2FCHF2 |
328 |
|
HFC-143a CH3CF3 |
4 800 |
|
HFC-152 CH2FCH2F |
16 |
|
HFC-152a CH3CHF2 |
138 |
|
HFC-161 CH3CH2F |
4 |
|
HFC-227ea CF3CHFCF3 |
3 350 |
|
HFC-236cb CF3CF2CH2F |
1 210 |
|
HFC-236ea CF3CHFCHF2 |
1 330 |
|
HFC-236fa CF3CH2CF3 |
8 060 |
|
HFC-245fa CHF2CH2CF3 |
858 |
|
HFC-245ca CH2FCF2CHF2 |
716 |
|
HFC-365mfc CH3CF2CH2CF3 |
804 |
|
HFC-43-10mee CF3CHFCHFCF2CF3 nebo (C5H2F10) |
1 650 |
|
Zcela fluorované uhlovodíky (PFC): |
|
|
PFC-14, perfluormethan, CF4 |
6 630 |
|
PFC-116, perfluorethan, C2F6 |
11 100 |
|
PFC-218, perfluorpropan, C3F8 |
8 900 |
|
PFC-318, perfluorcyklobutan, c-C4F8 |
9 540 |
|
Perfluorcyklopropan c-C3F6 |
9 200 |
|
PFC-3-1-10, perfluorbutan, C4F10 |
9 200 |
|
PFC-4-1-12, perfluorpentan, C5F12 |
8 550 |
|
PFC-5-1-14, perfluorhexan, C6F14 |
7 910 |
|
PFC-9-1-18, C10F18 |
7 190 |