32020Q1222(01)

EUR-Lex

Access to European Union law

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

EUROPA
EUR-Lex home
EUR-Lex - 32020Q1222(01) - EN

Help

Search tips

Need more search options? Use the Advanced search

Document 32020Q1222(01)

Help

Interinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů Interinstitucionální Dohoda ze dne 16. prosince 2020 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů

Úř. věst. L 433I, 22.12.2020, p. 28–46 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, GA, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

Legal status of the document In force: This act has been changed. Current consolidated version: 22/12/2020

ELI: http://data.europa.eu/eli/agree_interinstit/2020/1222/oj

HTML

PDF

Official Journal

22.12.2020

Úřední věstník Evropské unie

LI 433/28

INTERINSTITUCIONÁLNÍ DOHODA MEZI EVROPSKÝM PARLAMENTEM, RADOU EVROPSKÉ UNIE A EVROPSKOU KOMISÍ O ROZPOČTOVÉ KÁZNI, SPOLUPRÁCI V ROZPOČTOVÝCH ZÁLEŽITOSTECH A ŘÁDNÉM FINANČNÍM ŘÍZENÍ, JAKOŽ I O NOVÝCH VLASTNÍCH ZDROJÍCH, VČETNĚ PLÁNU ZAVÁDĚNÍ NOVÝCH VLASTNÍCH ZDROJŮ

INTERINSTITUCIONÁLNÍ DOHODA

ze dne 16. prosince 2020

mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů

EVROPSKÝ PARLAMENT, RADA EVROPSKÉ UNIE A EVROPSKÁ KOMISE,

dále jen „orgány“,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 295 této smlouvy,

SE DOHODLY TAKTO:

Cílem této dohody je zavést rozpočtovou kázeň, zdokonalit fungování ročního rozpočtového procesu a spolupráci mezi orgány v rozpočtových záležitostech, jakož i zajistit řádné finanční řízení, a navázat spolupráci a vypracovat plán zavádění, na jehož základě budou během období víceletého finančního rámce na období 2021-2027 zavedeny nové vlastní zdroje, které postačí na pokrytí splacení prostředků Nástroje Evropské unie na podporu oživení, zřízeného nařízením Rady (EU) 2020/2094 (1) (dále jen „nařízení o Nástroji Evropské unie na podporu oživení“).

Rozpočtová kázeň podle této dohody se vztahuje na všechny výdaje. Tato dohoda je závazná pro orgány po celou dobu své platnosti. Nedílnou součástí této dohody jsou její přílohy.

Tato dohoda nemění rozpočtové a legislativní pravomoci orgánů, jak jsou stanoveny ve Smlouvách, v nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 (2) (dále jen „nařízení o víceletém finančním rámci“), v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (3) (dále jen „finanční nařízení“) a v rozhodnutí Rady (EU, Euratom) 2020/2053 (4) (dále jen „rozhodnutí o vlastních zdrojích“) a nejsou jí dotčeny pravomoci vnitrostátních parlamentů týkající se vlastních zdrojů.

Jakákoli změna této dohody vyžaduje vzájemnou dohodu orgánů.

Tuto dohodu tvoří čtyři části:

—	část I obsahuje ustanovení o víceletém finančním rámci a o tematických a netematických zvláštních nástrojích;

—	část II se týká interinstitucionální spolupráce v rozpočtových záležitostech;

—	část III obsahuje ustanovení o řádném finančním řízení finančních prostředků Unie;

—	část IV obsahuje ustanovení týkající se kvality a srovnatelnosti údajů o příjemcích v kontextu ochrany rozpočtu Unie.

Tato dohoda vstupuje v platnost dnem 16. prosince 2020 a nahrazuje interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení (5).

ČÁST I

VÍCELETÝ FINANČNÍ RÁMEC A ZVLÁŠTNÍ NÁSTROJE

A. USTANOVENÍ O VÍCELETÉM FINANČNÍM RÁMCI

Během rozpočtového procesu a při přijímání souhrnného rozpočtu Unie orgány v zájmu řádného finančního řízení v největším možném rozsahu zajistí, aby pod stropy jednotlivých okruhů víceletého finančního rámce, s výjimkou podokruhu „Hospodářská, sociální a územní soudržnost“, zůstala k dispozici dostatečná rozpětí.

Aktualizace prognóz vývoje prostředků na platby

Každý rok provede Komise aktualizaci prognóz vývoje prostředků na platby na období alespoň do roku 2027. V této aktualizaci přihlédne ke všem relevantním informacím, včetně skutečného vynakládání rozpočtových prostředků na závazky a rozpočtových prostředků na platby, jakož i prognóz jejich vynakládání. Zohlední rovněž pravidla určená k zajištění řádného vývoje prostředků na platby ve vztahu k prostředkům na závazky a ve vztahu k prognózám růstu hrubého národního důchodu (HND) Unie.

B. USTANOVENÍ O TEMATICKÝCH A NETEMATICKÝCH ZVLÁŠTNÍCH NÁSTROJÍCH

Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci

Jsou-li splněny podmínky pro uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci stanovené v příslušném základním právním aktu, předloží Komise návrh na toto uvolnění a rozhodnutí o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci přijímají společně Evropský parlament a Rada.

Současně s návrhem rozhodnutí o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě návrh na převod prostředků do příslušných rozpočtových položek.

Převody prostředků v souvislosti s Evropským fondem pro přizpůsobení se globalizaci se provádějí v souladu s finančním nařízením.

Rezerva na solidaritu a pomoc při mimořádných událostech

10.

Pokud se Komise domnívá, že podmínky pro uvolnění prostředků z rezervy na solidaritu a pomoc při mimořádných událostech jsou splněny, předloží Evropskému parlamentu a Radě návrh na převod prostředků z této rezervy do příslušných rozpočtových položek v souladu s finančním nařízením.

Rozhodnutí o uvolnění prostředků podle čl. 9 odst. 1 písm. a) nařízení o víceletém finančním rámci přijmou společně Evropský parlament a Rada na návrh Komise v souladu s příslušným základním právním aktem.

Před předložením jakéhokoli návrhu na převod prostředků z rezervy na solidaritu a pomoc při mimořádných událostech pro účely pomoci podle čl. 9 odst. 1 písm. b) nařízení o víceletém finančním rámci Komise posoudí možnosti přerozdělení prostředků uvnitř rozpočtu.

Rezerva na vyrovnání se s důsledky brexitu

11.

Jsou-li splněny podmínky pro uvolnění prostředků z rezervy na vyrovnání se s důsledky brexitu stanovené v příslušném nástroji, předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě návrh na převod prostředků do příslušných rozpočtových položek.

Převody prostředků v souvislosti s rezervou na vyrovnání se s důsledky brexitu se provádějí v souladu s finančním nařízením.

Nástroj jediného rozpětí

12.

Komise může navrhnout uvolnění částek odpovídajících všem nebo některým z rozpětí uvedených v čl. 11 odst. 1 prvním pododstavci písm. a) a c) nařízení o víceletém finančním rámci v souvislosti s návrhem rozpočtu nebo návrhem opravného rozpočtu. Uvolnění jakýchkoli částek uvedených v čl. 11 odst. 1 prvním pododstavci písm. c) uvedeného nařízení navrhne Komise až poté, co důkladně analyzovala veškeré jiné finanční možnosti.

Evropský parlament a Rada mohou tyto částky uvolnit v rámci rozpočtového procesu stanoveného článkem 314 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“).

Nástroj pružnosti

13.

Komise předloží návrh na uvolnění prostředků z nástroje pružnosti poté, co posoudí všechny možnosti přerozdělení prostředků v rámci okruhu, který vyžaduje dodatečné výdaje.

V uvedeném návrhu určí potřeby, jež je nutno pokrýt, a částku. Takový návrh může předložit v souvislosti s návrhem rozpočtu nebo návrhem opravného rozpočtu.

Evropský parlament a Rada mohou prostředky z nástroje pružnosti uvolnit v rámci rozpočtového procesu stanoveného v článku 314 Smlouvy o fungování EU.

ČÁST II

ZLEPŠENÍ SPOLUPRÁCE MEZI ORGÁNY V ROZPOČTOVÝCH ZÁLEŽITOSTECH

A. POSTUP SPOLUPRÁCE MEZI ORGÁNY

14.

Podrobnosti spolupráce mezi orgány během rozpočtového procesu jsou upraveny v příloze I.

15.

V souladu s čl. 312 odst. 5 Smlouvy o fungování EU činí orgány všechna nezbytná opatření k usnadnění přijetí nového víceletého finančního rámce nebo jeho revize zvláštním legislativním postupem podle čl. 312 odst. 2 Smlouvy o fungování EU. Tato opatření zahrnou pravidelné schůzky a výměnu informací mezi Evropským parlamentem a Radou a z podnětu Komise též setkání předsedů orgánů podle článku 324 Smlouvy o fungování EU s cílem usnadnit konzultace a sladění postojů orgánů. Je-li předložen návrh na nový víceletý finanční rámec nebo jeho podstatnou revizi, budou orgány usilovat o stanovení zvláštních ujednání o své vzájemné spolupráci a dialogu mezi sebou v průběhu postupu vedoucího k přijetí uvedeného návrhu.

Rozpočtová transparentnost

16.

Komise vypracuje výroční zprávu, která se připojí k souhrnnému rozpočtu Unie a v níž jsou zahrnuty dostupné informace, jež nejsou důvěrné povahy a týkají se:

a)	aktiv a pasiv Unie, včetně těch, jež vyplývají z výpůjčních a úvěrových operací prováděných Unií v souladu s jejími pravomocemi podle Smluv;

b)	příjmů, výdajů, aktiv a pasiv Evropského rozvojového fondu (6), Evropského nástroje finanční stability, Evropského mechanismu stability a dalších případných budoucích mechanismů;

c)	výdajů, které vznikly členským státům v rámci posílené spolupráce, v rozsahu, v němž nejsou zahrnuty v souhrnném rozpočtu Unie;

výdajů v oblasti klimatu, na základě účinné metodiky, kterou stanoví Komise, a případně v souladu s odvětvovými právními předpisy, pro sledování těchto výdajů a jejich efektivnosti, s cílem dosáhnout celkového cíle, aby alespoň 30 % celkového rozpočtu Unie a výdajů z Nástroje Evropské unie na podporu oživení podporovalo cíle v oblasti klimatu, při zohlednění účinků postupného ukončování financování z Nástroje Evropské unie na podporu oživení a za rozlišení mezi zmírňováním změny klimatu a přizpůsobením se jí tam, kde je to možné.

Nebude-li v jednom nebo více příslušných programech dosaženo dostatečného pokroku při plnění cíle výdajů v oblasti klimatu, budou se orgány v souladu se svými povinnostmi a příslušnými právními předpisy navzájem konzultovat o vhodných opatřeních, která je třeba přijmout k zajištění toho, aby výdaje Unie na cíle v oblasti klimatu v průběhu celého víceletého finančního rámce na období 2021–2027 činily alespoň 30 % celkové částky rozpočtu Unie a výdajů z Nástroje Evropské unie na podporu oživení;

výdajů přispívajících k zastavení a zvrácení úbytku biologické rozmanitosti na základě účinné, transparentní a komplexní metodiky stanovené Komisí ve spolupráci s Evropským parlamentem a Radou a případně v souladu s odvětvovými právními předpisy se záměrem dosáhnout ambice, aby na cíle v oblasti biologické rozmanitosti bylo v roce 2024 poskytováno 7,5 % a v roce 2026 a v roce 2027 10 % ročních výdajů v rámci víceletého finančního rámce, přičemž se zohlední, kde se překrývají cíle v oblasti klimatu a cíle v oblasti biologické rozmanitosti;

prosazování rovnosti žen a mužů, jakož i práv a rovných příležitostí pro všechny v průběhu provádění a monitorování příslušných programů, a rovněž začleňování těchto cílů a hlediska rovnosti žen a mužů, mimo jiné tím, že podle rámce pro zdokonalení tvorby právních předpisů bude při posuzování a vyhodnocování dopadů posíleno posouzení genderových dopadů. Komise bude zkoumat, jak vypracovat metodiku pro měření příslušných výdajů na úrovni programu ve víceletém finančním rámci na období 2021–2027. Komise tuto metodiku použije, jakmile bude k dispozici. Nejpozději 1. ledna 2023 Komise tuto metodiku uplatní pro některé centrálně řízené programy, aby ověřila její proveditelnost. V polovině období bude zkoumáno, zda lze metodiku rozšířit na další programy pro zbývající část víceletého finančního rámce na období 2021–2027;

g)	provádění cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje ve všech příslušných programech Unie víceletého finančního rámce na období 2021–2027.

Účinné metodiky uvedené v prvním odstavci písm. d) a e) budou pokud možno zahrnovat odkaz na příspěvek rozpočtu Unie k Zelené dohodě pro Evropu, který zahrnuje zásadu „neškodit“.

Účinná metodika uvedená v prvním odstavci písm. d) bude transparentní, komplexní a zaměřená na výsledky a výkonnost, bude zahrnovat každoroční konzultace Komise s Evropským parlamentem a Radou a určí příslušná opatření, která mají být přijata v případě nedostatečného pokroku při plnění příslušných cílů.

Žádná z metodik uvedených v tomto bodě by neměla vést k nadměrné administrativní zátěži pro nositele projektů nebo pro příjemce.

17.

Komise vypracuje výroční zprávu o provádění Nástroje Evropské unie na podporu oživení. Výroční zpráva shrnuje dostupné informace, jež nejsou důvěrné povahy a týkají se:

—	aktiv a pasiv, jež vyplývají z výpůjčních a úvěrových operací prováděných podle článku 5 rozhodnutí o vlastních zdrojích,

—	celkové částky výnosů přidělených na programy Unie v souvislosti s prováděním Nástroje Evropské unie na podporu oživení v předchozím roce v členění podle programů a rozpočtových položek,

—	příspěvku vypůjčených prostředků k dosažení cílů Nástroje Evropské unie na podporu oživení a zvláštních programů Unie.

B. ZAČLEŇOVÁNÍ FINANČNÍCH USTANOVENÍ DO LEGISLATIVNÍCH AKTŮ

18.

Veškeré legislativní akty, jež se týkají víceletých programů a jsou přijímány řádným legislativním postupem, musí obsahovat ustanovení, jímž normotvůrce stanoví finanční krytí programu.

Tato částka představuje pro Evropský parlament a Radu během ročního rozpočtového procesu hlavní referenční částku.

Pro programy uvedené v příloze II nařízení o víceletém finančním rámci se hlavní referenční částka automaticky zvýší o dodatečné příděly uvedené v čl. 5 odst. 1 uvedeného nařízení.

Evropský parlament a Rada, a Komise při sestavování návrhu rozpočtu, se zavazují, že se od této částky po celou dobu trvání daného programu neodchýlí o více než 15 %, ledaže nastanou nové, objektivní a dlouhodobé okolnosti, jež musí být výslovně a přesně doloženy s přihlédnutím k výsledkům provádění programu, zejména na základě hodnocení. Jakékoliv zvýšení vyplývající z takových změn nesmí překročit stávající strop pro daný okruh, aniž je dotčeno použití nástrojů uvedených v nařízení o víceletém finančním rámci a v této dohodě.

Čtvrtý odstavec se nepoužije na dodatečné příděly uvedené ve třetím odstavci.

Tento bod se nevztahuje na prostředky vyhrazené na politiku soudržnosti, jež byly přijaty řádným legislativním postupem a předem přiděleny jednotlivým členským státům a u nichž je stanoveno finanční krytí pro celou dobu trvání programu, ani na projekty velkého rozsahu uvedené v článku 18 nařízení o víceletém finančním rámci.

19.

Právně závazné akty Unie, jež se týkají víceletých programů a nejsou přijímány řádným legislativním postupem, neobsahují „částku považovanou za nezbytnou“.

Jestliže si Rada přeje zahrnout finanční referenční částku, považuje se za projev vůle normotvůrce a nejsou tím dotčeny rozpočtové pravomoci Evropského parlamentu a Rady stanovené ve Smlouvě o fungování EU. Do všech právně závazných akt Unie, které takovou finanční referenční částku obsahují, musí být vložena ustanovení za tímto účelem.

C. VÝDAJE SOUVISEJÍCÍ S DOHODAMI O RYBOLOVU

20.

Výdaje související s dohodami o rybolovu se řídí těmito zvláštními pravidly.

Komise se zavazuje, že bude Evropský parlament pravidelně informovat o přípravě a průběhu jednání o dohodách o rybolovu, včetně rozpočtového dopadu těchto dohod.

Orgány se zavazují, že v průběhu legislativního postupu týkajícího se dohod o rybolovu vyvinou veškeré úsilí k tomu, aby byly všechny postupy provedeny co nejrychleji.

Částky vyčleněné v rozpočtu na nové dohody o rybolovu nebo na prodloužení platnosti dohod o rybolovu, jež vstupují v platnost po 1. lednu daného rozpočtového roku, se zapisují do rezervy.

Jestliže se ukáže, že jsou prostředky přidělené na dohody o rybolovu (včetně rezervy) nedostatečné, poskytne Komise Evropskému parlamentu a Radě potřebné informace o příčinách nastalé situace a o opatřeních, která lze přijmout zavedenými postupy. V případě potřeby navrhne Komise vhodná opatření.

Komise předkládá čtvrtletně Evropskému parlamentu a Radě podrobné informace o provádění platných dohod o rybolovu a finanční prognózu pro zbývající část roku.

21.

Aniž jsou dotčeny příslušné postupy, jimiž se řídí sjednávání dohod o rybolovu, se Evropský parlament a Rada zavazují dosáhnout v rámci rozpočtové spolupráce včasné dohody o přiměřeném financování dohod o rybolovu.

D. FINANCOVÁNÍ SPOLEČNÉ ZAHRANIČNÍ A BEZPEČNOSTNÍ POLITIKY (SZBP)

22.

Celková částka provozních výdajů v rámci SZBP se zapisuje v plném rozsahu do jediné rozpočtové kapitoly pro SZBP. Tato částka pokrývá skutečné předvídatelné potřeby posuzované při sestavování návrhu rozpočtu na základě prognóz vypracovávaných každoročně vysokým představitelem Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (dále jen „vysoký představitel“). Ponechává se přiměřené rozpětí pro nepředvídané akce. Žádné finanční prostředky nesmějí být zapsány do rezervy.

23.

U výdajů na SZBP, které jsou hrazeny z rozpočtu Unie v souladu s článkem 41 Smlouvy o Evropské unii, se orgány snaží v dohodovacím výboru uvedeném v čl. 314 odst. 5 Smlouvy o fungování EU a na základě návrhu rozpočtu sestaveného Komisí dospět každoročně k dohodě o výši provozních výdajů a o rozdělení této částky mezi články rozpočtové kapitoly pro SZBP. Nedojde-li k dohodě, rozumí se, že Evropský parlament a Rada zapíší do rozpočtu částku z předchozího rozpočtu, nebo částku navrženou v návrhu rozpočtu, podle toho, která je nižší.

Celková částka provozních výdajů na SZBP se rozdělí mezi články rozpočtové kapitoly pro SZBP navržené ve třetím odstavci. Každý článek zahrnuje již přijaté akce, akce plánované, ale dosud nepřijaté, a částky pro budoucí, to jest nepředvídané, akce, které přijme Rada během daného rozpočtového roku.

V rámci rozpočtové kapitoly pro SZBP mohou být články, do nichž se zapisují akce SZBP, označeny takto:

—	jednotlivé hlavní mise uvedené v čl. 52 odst. 1 písm. g) finančního nařízení,

—	jiné mise (operace pro řešení krizí, předcházení vzniku konfliktů a řešení a stabilizace konfliktů a sledování a provádění mírového procesu a procesu zajištění bezpečnosti),

—	nešíření zbraní a odzbrojování,

—	naléhavá opatření,

—	přípravná a následná opatření,

—	zvláštní zástupci Evropské unie.

Tím, že má Komise podle finančního nařízení pravomoc samostatně převádět prostředky mezi články rozpočtové kapitoly pro SZBP, je zajištěna pružnost považovaná za nezbytnou pro rychlé provádění akcí SZBP. Pokud se částka rozpočtové kapitoly pro SZBP během rozpočtového roku ukáže jako nedostatečná k pokrytí nutných výdajů, hledají Evropský parlament a Rada na návrh Komise naléhavě řešení.

24.

Vysoký představitel konzultuje každoročně s Evropským parlamentem výhledový dokument, který je předkládán do 15. června daného roku a který stanoví hlavní hlediska a základní volby v rámci SZBP, včetně finančních dopadů na rozpočet Unie, hodnocení opatření zahájených v roce n–1 a posouzení koordinace SZBP s jinými vnějšími finančními nástroji Unie a doplňkovosti SZBP s těmito finančními nástroji. Vysoký představitel dále pravidelně informuje Evropský parlament v rámci pravidelného politického dialogu o SZBP na společných konzultačních jednáních konaných nejméně pětkrát ročně, jež budou dohodnuta nejpozději 30. listopadu každého roku. Účast na těchto jednáních určí Evropský parlament, popřípadě Rada s ohledem na cíle a povahu informací, které na nich budou vyměňovány.

Komise je k účasti na těchto jednáních přizvána.

Pokud Rada přijme rozhodnutí v oblasti SZBP, které je spojeno s vynakládáním výdajů, předá vysoký představitel Evropskému parlamentu neprodleně a v každém případě do pěti pracovních dnů odhad plánovaných nákladů („finanční výkaz“), zejména nákladů souvisejících s časovým rámcem, zaměstnanci, využitím prostor a další infrastruktury, dopravním zařízením, potřebami školení a bezpečnostními opatřeními.

Komise čtvrtletně informuje Evropský parlament a Radu o provádění akcí SZBP a o finančních prognózách pro zbytek rozpočtového roku.

E. ZAPOJENÍ ORGÁNŮ V SOUVISLOSTI S OTÁZKAMI ROZVOJOVÉ POLITIKY

25.

Komise zahájí s Evropským parlamentem neformální dialog o otázkách rozvojové politiky.

ČÁST III

ŘÁDNÉ FINANČNÍ ŘÍZENÍ FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ UNIE

A. FINANČNÍ PLÁNOVÁNÍ

26.

Komise předkládá dvakrát ročně úplný finanční plán pro okruhy 1, 2 (s výjimkou podokruhu „Hospodářská, sociální a územní soudržnost“), 3 („Životní prostředí a oblast klimatu“ a „Námořní politika a rybolov“), 4, 5 a 6 víceletého finančního rámce, poprvé spolu s podklady pro návrh rozpočtu a podruhé po přijetí souhrnného rozpočtu Unie. V tomto plánu, rozčleněném podle okruhů, oblastí politiky a rozpočtových položek, by měly být uvedeny:

platné právní předpisy s rozlišením mezi víceletými programy a ročními akcemi:

i)	u víceletých programů by Komise měla uvést postup, jakým byly přijaty (řádný či zvláštní legislativní postup), dobu jejich trvání, celkové finanční krytí a podíl vyhrazený na správní výdaje;

ii)	u víceletých programů uvedených v příloze II nařízení o víceletém finančním rámci by Komise měla transparentně uvést dodatečné příděly vyplývající z článku 5 uvedeného nařízení;

iii)	u ročních akcí (týkajících se pilotních projektů, přípravných akcí a agentur) a akcí financovaných na základě svých výsad by Komise měla předložit víceleté odhady;

b)	dokud nebudou předloženy legislativní návrhy, projednávané návrhy Komise v posledním znění.

K poskytnutí přesnějších a spolehlivějších prognóz by měla Komise zvážit zavedení systému křížových odkazů mezi finančním plánem a svým legislativním plánem. U každého legislativního návrhu by Komise měla uvést, zda je zahrnut do plánu sděleného v době předkládání návrhu rozpočtu, nebo po konečném přijetí rozpočtu. Komise by měla Evropský parlament a Radu informovat především o:

a)	všech nových přijatých legislativních aktech a všech projednávaných návrzích, které byly předloženy, ale nebyly zahrnuty do plánu sděleného v době sestavování návrhu rozpočtu nebo po konečném přijetí rozpočtu (s odpovídajícími částkami);

b)	právních předpisech předpokládaných v ročním plánu legislativní práce Komise s uvedením toho, zda akce budou mít pravděpodobně finanční dopad.

V případě potřeby by Komise měla uvést, jakou změnu plánu si nové legislativní návrhy vyžádají.

B. AGENTURY A EVROPSKÉ ŠKOLY

27.

Před předložením návrhu na zřízení nové agentury by Komise měla zpracovat řádné, úplné a objektivní posouzení dopadů, v němž zohlední mimo jiné nezbytný minimální stav zaměstnanců a minimální rozsah kompetencí, hlediska týkající se nákladů a přínosů, zásady subsidiarity a proporcionality, dopad na činnosti na vnitrostátní a unijní úrovni, jakož i rozpočtové dopady na příslušný výdajový okruh. Na základě těchto informací, a aniž jsou dotčeny legislativní postupy, jež se na zřízení agentury použijí, se Evropský parlament a Rada zavazují dosáhnout v rámci rozpočtové spolupráce včasné dohody o financování navrhované agentury.

Postupuje se v souladu s následujícími kroky:

—

za prvé, jakýkoli návrh na zřízení nové agentury předkládá Komise vždy k projednávání v rámci prvního třístranného jednání, jež se koná po přijetí tohoto návrhu, a spolu s ním předloží finanční výkaz připojený k legislativnímu návrhu na zřízení agentury a popíše jeho důsledky po zbytek období, na které se finanční plán vztahuje,

—	za druhé, Komise je v průběhu legislativního procesu nápomocna normotvůrci při posuzování finančních dopadů navržených změn. Tyto finanční dopady by měly být posouzeny během příslušných legislativních třístranných jednání,

—

za třetí, Komise před ukončením legislativního procesu předloží aktualizovaný finanční výkaz, v němž zohlední případné změny provedené normotvůrcem; tento konečný finanční výkaz se zařadí na pořad jednání závěrečného legislativního třístranného jednání a formálně ho potvrdí normotvůrce. Zařadí se rovněž na pořad jednání příštího rozpočtového třístranného jednání (v naléhavých případech ve zjednodušené podobě) s cílem dosáhnout dohody o financování,

—	za čtvrté, dohoda dosažená během třístranného jednání, při zohlednění posouzení rozpočtových dopadů provedeného Komisí s ohledem na obsah legislativního procesu, je potvrzena ve společném prohlášení. Tuto dohodu schválí Evropský parlament i Rada v souladu se svými jednacími řády.

Tentýž postup by měl být použit pro jakoukoli změnu právního aktu týkajícího se agentury, která by měla dopad na zdroje dané agentury.

Pokud se úkoly agentury významným způsobem změní, aniž současně dojde ke změně jejího zřizovacího právního aktu, Komise o tom informuje Evropský parlament a Radu prostřednictvím revidovaného finančního výkazu, tak aby Evropský parlament a Rada mohly dosáhnout včasné dohody o financování této agentury.

28.

V rozpočtovém procesu by měla být náležitě zohledněna příslušná ustanovení společného přístupu připojeného ke společnému prohlášení Evropského parlamentu, Rady Evropské unie a Evropské komise o decentralizovaných agenturách podepsanému dne 19. července 2012.

29.

Pokud Nejvyšší rada zamýšlí zřídit novou Evropskou školu, obdobný postup se použije na rozpočtové dopady tohoto zřízení na rozpočet Unie.

ČÁST IV

OCHRANA ROZPOČTU UNIE: KVALITA A SROVNATELNOST ÚDAJŮ O PŘÍJEMCÍCH

30.

V souladu s požadavky Evropského parlamentu a v reakci na bod 24 závěrů Evropské rady ze 17. až 21. července 2020 za účelem posílení ochrany rozpočtu Unie a Nástroje Evropské unie na podporu oživení před podvody a nesrovnalostmi se orgány dohodly na zavedení standardizovaných opatření ke shromažďování, srovnávání a agregování informací a údajů o příjemcích a konečných příjemcích finančních prostředků Unie pro účely kontroly a auditu.

31.

K zajištění účinných kontrol a auditů je nezbytné shromažďovat údaje o osobách a subjektech, které v konečném důsledku přímo či nepřímo využívají finanční prostředky Unie ve sdíleném řízení a z projektů a reforem podporovaných podle nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje facilita na podporu oživení a odolnosti, včetně údajů o skutečných vlastnících příjemců finančních prostředků. Pravidla týkající se shromažďování a zpracování těchto údajů budou muset být v souladu s platnými pravidly pro ochranu údajů.

32.

V zájmu posílení ochrany rozpočtu Unie zpřístupní Komise integrované a interoperabilní informace a monitorovací systém, včetně jednotného nástroje pro vytěžování dat a hodnocení rizik, za účelem vyhodnocování a analýzy údajů uvedených v bodě 31 pro účely obecného užití členskými státy. Tento systém by zajišťoval účinné kontroly střetů zájmů, nesrovnalostí, případů dvojího financování a jakéhokoli zneužívání finančních prostředků. Komise, Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) a další vyšetřovací a kontrolní subjekty Unie by měly mít k těmto údajům potřebný přístup, aby mohly vykonávat své funkce dohledu nad kontrolami a audity, které mají provádět především členské státy, s cílem odhalovat nesrovnalosti a provádět správní šetření týkající se dotyčných zneužití finančních prostředků Unie a získat přesný přehled o jejich rozložení.

33.

Aniž jsou dotčeny výsady orgánů podle Smluv v průběhu legislativního postupu souvisejícího s příslušnými základními právními akty, orgány se zavazují, že v souladu s přístupem popsaným v této části budou loajálně spolupracovat za účelem zajištění opatření navazujících na závěry Evropské rady ze 17. až 21. července 2020.

V Bruselu dne 16. prosince 2020.

Za Evropský parlament

Předseda

David Maria SASSOLI

Za Radu

Předsedkyně

Michael ROTH

Za Komisi,

jménem předsedkyně,

Johannes HAHN

(1) Nařízení Rady (EU) 2020/2094 ze dne 14. prosince 2020, kterým se zřizuje Nástroj Evropské unie na podporu oživení, jehož účelem je podpořit oživení po krizi COVID-19 (viz strana 23 v tomto čísle Úředního věstníku).

(2) Nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 ze dne 17. prosince 2020, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027 (viz strana 11 v tomto čísle Úředního věstníku).

(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).

(4) Rozhodnutí Rady (EU, Euratom) 2020/2053 ze dne 14. prosince 2020 o systému vlastních zdrojů Evropské unie a o zrušení rozhodnutí 2014/335/EU, Euratom (Úř. věst. L 424, 15.12.2020, s. 1).

(5) Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.

(6) Jak je stanoveno ve Vnitřní dohodě mezi zástupci vlád členských států Evropské unie zasedajícími v Radě o financování pomoci Evropské unie v rámci víceletého finančního rámce na období 2014–2020 podle dohody o partnerství AKT-EU a o přidělení finanční pomoci zámořským zemím a územím, na které se vztahuje čtvrtá část Smlouvy o fungování Evropské unie (Úř. věst. L 210, 6.8.2013, s. 1), a předchozích vnitřních dohodách.

PŘÍLOHA I

SPOLUPRÁCE MEZI ORGÁNY BĚHEM ROZPOČTOVÉHO PROCESU

Část A. Harmonogram rozpočtového procesu

Orgány se každoročně v dostatečném předstihu před zahájením rozpočtového procesu dohodnou na realistickém harmonogramu na základě současné praxe.

S cílem zajistit, aby Evropský parlament a Rada mohly účinně uplatňovat své rozpočtové výsady, předkládají se rozpočtové postoje, převody nebo jiná oznámení zahrnující plnění lhůt s řádným ohledem na jakákoli období přerušení činnosti orgánů, o jejichž trvání se dané orgány navzájem včas informují prostřednictvím svých útvarů.

Část B. Priority rozpočtového procesu

V dostatečném předstihu před přijetím návrhu rozpočtu Komisí se koná třístranné jednání, v jehož průběhu jsou projednány případné rozpočtové priority pro nadcházející rozpočtový rok a jakékoli otázky vyplývající z plnění rozpočtu v běžném rozpočtovém roce, na základě informací, které poskytne Komise v souladu s bodem 37.

Část C. Sestavení návrhu rozpočtu a aktualizace odhadů

Orgány jiné než Komise by měly svůj výkaz odhadů schválit do konce března.

Komise předkládá každý rok návrh rozpočtu odpovídající skutečným potřebám financování Unie.

Zohlední přitom:

a)	prognózy členských států týkající se strukturálních fondů;

b)	kapacitu pro využití prostředků ve snaze udržovat přísnou souvztažnost mezi prostředky na závazky a prostředky na platby;

možnosti zavádění nových politik pomocí pilotních projektů, nových přípravných akcí či obojího, nebo pokračování víceletých akcí, které mají skončit, přičemž Komise nejprve posoudí, bude-li možné zajistit přijetí základního právního aktu ve smyslu finančního nařízení (definice základního právního aktu, nutnost jeho existence za účelem využití prostředků a výjimky);

d)	potřebu zajistit, aby každá změna výdajů ve srovnání s předchozím rozpočtovým rokem byla v souladu s požadavky rozpočtové kázně.

Orgány zajistí, aby do rozpočtu byly co nejméně zařazovány položky se zanedbatelnými výdaji na operace.

Evropský parlament a Rada se rovněž zavazují zohlednit hodnocení možností plnění rozpočtu, které provádí Komise ve svých návrzích a též v souvislosti s plněním rozpočtu na běžný rozpočtový rok.

V zájmu řádného finančního řízení a vzhledem k důsledkům vyplývajícím z hlavních změn hlav a kapitol rozpočtové nomenklatury, pokud jde o odpovědnost útvarů Komise za předkládání zpráv o finančním řízení, se Evropský parlament a Rada zavazují projednat veškeré podstatné změny s Komisí během dohodovacího postupu.

V zájmu loajální a řádné spolupráce mezi orgány se Evropský parlament a Rada zavazují, že budou za účelem dosažení dohody v průběhu celého rozpočtového procesu, a zejména během celého dohodovacího období, udržovat prostřednictvím svých příslušných vyjednavačů pravidelné a aktivní kontakty na všech úrovních. Evropský parlament a Rada se zavazují k tomu, že zajistí včasnou a soustavnou vzájemnou výměnu relevantních informací a dokumentů na formální i neformální úrovni a že během dohodovacího období ve spolupráci s Komisí uspořádají případná technická nebo neformální jednání. Komise zajistí včasný a rovný přístup Evropského parlamentu a Rady k informacím a dokumentům.

10.

V souladu s čl. 314 odst. 2 Smlouvy o fungování EU může Komise v případě potřeby k návrhu rozpočtu až do svolání dohodovacího výboru předkládat návrhy na změnu, a to i formou návrhu na změnu, který aktualizuje zejména odhady výdajů na zemědělství. Informace o těchto aktualizacích předkládá Komise k projednání Evropskému parlamentu a Radě, jakmile jsou dané údaje k dispozici. Komise předkládá Evropskému parlamentu a Radě všechna potřebná odůvodnění, která si případně vyžádají.

Část D. Rozpočtový proces před dohodovacím postupem

11.

Třístranné jednání se koná v dostatečném předstihu před čtením návrhu rozpočtu v Radě, aby měly orgány možnost vyměnit si názory na tento návrh rozpočtu.

12.

Aby mohla Komise včas posoudit proveditelnost změn zamýšlených Evropským parlamentem a Radou, kterými se zavádí nové přípravné akce nebo pilotní projekty nebo se prodlužují probíhající akce nebo projekty, uvědomí Evropský parlament a Rada Komisi o svých záměrech v tomto ohledu tak, aby k prvnímu projednání mohlo dojít již na tomto třístranném jednání.

13.

Třístranné jednání se může konat před hlasováním v plénu Evropského parlamentu.

Část E. Dohodovací postup

14.

Pokud Evropský parlament přijme změny postoje Rady, předseda Rady vezme na stejném plenárním zasedání na vědomí rozdíly v postojích obou orgánů a sdělí předsedovi Evropského parlamentu svůj souhlas s okamžitým svoláním dohodovacího výboru. Dopis, kterým se svolává dohodovací výbor, se odešle nejpozději první pracovní den týdne následujícího po ukončení parlamentního zasedání, na kterém proběhlo plenární hlasování, a dohodovací období začne následující den. Lhůta dvaceti jednoho dne se vypočítá v souladu s nařízením Rady (EHS, Euratom) č. 1182/71 (1).

15.

Jestliže Rada nesouhlasí se všemi změnami, jež Evropský parlament přijal, potvrdí svůj postoj dopisem, který musí být odeslán ještě před konáním první schůze naplánované na dohodovací období. Dohodovací výbor v takovém případě postupuje v souladu s podmínkami stanovenými v následujících bodech.

16.

Dohodovacímu výboru předsedají společně zástupci Evropského parlamentu a Rady. Schůzím dohodovacího výboru předsedá ten ze spolupředsedů, který zastupuje pořádající orgán. Každý orgán určí v souladu se svým jednacím řádem osoby, jež se za něj budou jednotlivých schůzí účastnit, a stanoví jejich mandát pro vyjednávání. Evropský parlament a Rada jsou v dohodovacím výboru zastoupeny na odpovídající úrovni, aby každá delegace mohla přijímat politické závazky za svůj příslušný orgán a bylo možno dosáhnout skutečného pokroku ve snaze dospět ke konečné dohodě.

17.

V souladu s čl. 314 odst. 5 druhým pododstavcem Smlouvy o fungování EU se Komise účastní jednání dohodovacího výboru a vyvíjí veškerou činnost potřebnou ke sblížení postojů Evropského parlamentu a Rady.

18.

Během dohodovacího postupu probíhají na různých úrovních zastoupení třístranná jednání, jejichž cílem je vyřešit zbývající otázky a vytvořit předpoklady pro dosažení dohody v dohodovacím výboru.

19.

Schůze dohodovacího výboru a třístranná jednání se konají střídavě v prostorách Evropského parlamentu a Rady tak, aby byla zařízení včetně tlumočnických zařízení využívána stejným dílem.

20.

Termíny schůzí dohodovacího výboru a třístranných jednání se stanoví předem dohodou orgánů.

21.

Dohodovacímu výboru je předložen společný soubor dokumentů (dále jen „vstupní dokumenty“), v nichž jsou porovnány jednotlivé fáze rozpočtového procesu (2). Tyto dokumenty obsahují číselné údaje v podobě „položka po položce“, celkové součty v členění podle okruhů víceletého finančního rámce a konsolidovaný dokument s číselnými údaji a poznámkami ke všem rozpočtovým položkám, jež jsou z technického hlediska pokládány za „otevřené“. Ve zvláštním dokumentu jsou pak uvedeny všechny rozpočtové položky považované z technického hlediska za „uzavřené“ (3), aniž je tím dotčeno konečné rozhodnutí dohodovacího výboru. Tyto dokumenty jsou členěny v souladu s rozpočtovou nomenklaturou.

Ke vstupním dokumentům určeným pro dohodovací výbor jsou připojeny další dokumenty včetně dopisu Komise o proveditelnosti postoje Rady a změn Evropského parlamentu, jakož i případných dopisů dalších orgánů k postoji Rady nebo ke změnám Evropského parlamentu.

22.

V zájmu dosažení dohody do konce dohodovacího období se v rámci třístranných jednání:

a)	vymezí rozsah jednání o rozpočtových otázkách, které je třeba řešit;

b)	potvrdí seznam rozpočtových položek, jež jsou z technického hlediska považovány za uzavřené, s výhradou konečné dohody o celkovém rozpočtu na daný rozpočtový rok;

c)	projednají otázky určené v souladu s písmenem a) s cílem dosáhnout možných dohod, které má potvrdit dohodovací výbor;

d)	řeší tematické otázky, a to i podle okruhů víceletého finančního rámce.

Předběžné závěry jsou vyvozeny společně během jednotlivých třístranných jednání či bezprostředně po jejich skončení a současně se dohodne pořad příštího jednání. Orgán, jenž třístranné jednání pořádá, tyto závěry zaznamená s tím, že po uplynutí 24 hodin jsou pokládány za prozatímně schválené, aniž je tím dotčeno konečné rozhodnutí dohodovacího výboru.

23.

Dohodovací výbor má na své schůzi k dispozici závěry třístranných jednání a dokument určený k případnému potvrzení spolu s rozpočtovými položkami, o nichž bylo během třístranných jednání dosaženo předběžné dohody.

24.

Za pomoci Komise vypracují sekretariáty Evropského parlamentu a Rady společný návrh podle čl. 314 odst. 5 Smlouvy o fungování EU. Tento návrh se skládá z průvodního dopisu zaslaného předsedy obou delegací předsedovi Evropského parlamentu a předsedovi Rady, jenž uvádí datum dosažení dohody v dohodovacím výboru, a z příloh, jež obsahují:

a)	číselné údaje pro všechny rozpočtové body v podobě „položka po položce“ a souhrnné číselné údaje podle okruhů víceletého finančního rámce;

b)	konsolidovaný dokument uvádějící číselné údaje a konečné znění všech položek, které byly v průběhu dohodovacího postupu změněny;

c)	seznam položek, které nebyly ve srovnání s návrhem rozpočtu nebo postojem Rady k němu změněny.

Dohodovací výbor může schválit i závěry a případná společná stanoviska k rozpočtu.

25.

Společný návrh je přeložen (útvary Evropského parlamentu) do úředních jazyků orgánů Unie a předložen ke schválení Evropskému parlamentu a Radě ve lhůtě čtrnácti dnů ode dne dohody o společném návrhu podle bodu 24.

Po přijetí společného návrhu je rozpočet revidován po právní a jazykové stránce, přičemž přílohy společného návrhu jsou začleněny mezi rozpočtové položky, které nebyly během dohodovacího postupu změněny.

26.

Orgán, jenž schůzi (třístranné či dohodovací jednání) pořádá, zajistí tlumočení do všech jazyků v případě schůze dohodovacího výboru a tlumočení do jazyků podle potřeby v případě třístranných jednání.

Orgán, jenž schůzi pořádá, zajistí tisk a distribuci pracovních dokumentů.

Útvary orgánů spolupracují při zapracování výsledků jednání za účelem finalizace společného návrhu.

Část F. Opravné rozpočty

Obecné zásady

27.

Vzhledem k tomu, že opravné rozpočty jsou často zaměřeny na specifické a nezřídka i naléhavé otázky, sjednávají orgány níže uvedené zásady, jež mají zajistit náležitou spolupráci mezi nimi v zájmu hladkého a rychlého rozhodovacího procesu za účelem přijímání opravných rozpočtů, při němž se v největším možném rozsahu zamezí tomu, aby bylo nutné svolávat za tímto účelem dohodovací výbor.

28.

Orgány usilují o to, aby počet opravných rozpočtů byl co nejnižší.

Harmonogram

29.

O případných termínech přijetí návrhů opravných rozpočtů uvědomí Komise předem Evropský parlament a Radu, aniž je dotčen termín jejich konečného přijetí.

30.

Evropský parlament a Rada usilují v souladu se svými jednacími řády o to, aby návrh opravného rozpočtu vypracovaný Komisí projednaly co nejdříve poté, co jej Komise přijme.

31.

Za účelem urychlení tohoto postupu Evropský parlament a Rada zajistí, aby byly jejich příslušné pracovní plány vzájemně co nejvíce sladěny, aby mohl tento postup probíhat koordinovaně a provázaně. Usilují tedy o to, aby byl co nejdříve sestaven orientační harmonogram jednotlivých fází vedoucích ke konečnému přijetí daného opravného rozpočtu.

Evropský parlament a Rada zohlední relativní naléhavost daného opravného rozpočtu a potřebu jeho včasného schválení tak, aby byl účinný v daném rozpočtovém roce.

Spolupráce během čtení

32.

Orgány v průběhu celého tohoto postupu spolupracují v dobré víře a vytvářejí co nejlepší podmínky k tomu, aby byly opravné rozpočty přijaty v rané fázi tohoto postupu.

V případě potřeby a potenciálních názorových rozdílů mohou Evropský parlament nebo Rada před přijetím svého konečného postoje k opravnému rozpočtu nebo Komise kdykoliv navrhnout uspořádání zvláštního třístranného jednání, kde budou tyto rozdíly projednány a kde se strany pokusí dosáhnout kompromisu.

33.

Na pořad jednání třístranných jednání plánovaných v rámci ročního rozpočtového procesu jsou zařazovány všechny návrhy opravných rozpočtů vypracované Komisí, jež dosud nebyly s konečnou platností schváleny. Komise předloží dané návrhy opravných rozpočtů a Evropský parlament a Rada k nim v největším možném rozsahu sdělí svůj postoj před konáním třístranného jednání.

34.

Je-li během třístranného jednání dosaženo kompromisu, zavazují se Evropský parlament a Rada přihlédnout k výsledku třístranného jednání při projednávání daného opravného rozpočtu v souladu se Smlouvou o fungování EU a svými jednacími řády.

Spolupráce po čtení

35.

Jestliže Evropský parlament schválí postoj Rady beze změn, je opravný rozpočet přijat v souladu se Smlouvou o fungování EU.

36.

Jestliže Evropský parlament přijme změny většinou hlasů všech svých členů, použije se čl. 314 odst. 4 písm. c) Smlouvy o fungování EU. Před schůzí dohodovacího výboru však musí být uspořádáno třístranné jednání:

a)	je-li během třístranného jednání dosaženo dohody, je dohodovací postup ukončen výměnou dopisů za předpokladu, že Evropský parlament a Rada vysloví s výsledky tohoto třístranného jednání souhlas; dohodovací výbor se v takovém případě nesejde,

není-li v průběhu třístranného jednání dosaženo dohody, dohodovací výbor se sejde a s ohledem na okolnosti uspořádá svou práci tak, aby dokončil rozhodovací proces v největším možném rozsahu před uplynutím lhůty dvaceti jednoho dne stanovené v čl. 314 odst. 5 Smlouvy o fungování EU. Dohodovací výbor může svou činnost ukončit výměnou dopisů.

Část G. Plnění rozpočtu, platby a zbývající závazky (reste à liquider)

37.

Vzhledem k nutnosti zajistit řádný vývoj celkových prostředků na platby ve vztahu k prostředkům na závazky a zabránit tak jakémukoli neúměrnému převádění zbývajících závazků z jednoho roku na druhý se orgány dohodly, že budou platební prognózy a výši zbývajících závazků bedlivě sledovat, aby snížily riziko, že provádění programů Unie bude na konci období víceletého finančního rámce ohroženo v důsledku chybějících prostředků na platby.

Za účelem zajištění zvládnutelné úrovně a profilu plateb ve všech okruzích se ve všech okruzích důsledně uplatňují pravidla pro zrušení přidělení prostředků na závazek, zejména pravidla pro automatické zrušení.

V průběhu rozpočtového procesu se orgány pravidelně scházejí za účelem společného posouzení aktuálního stavu a výhledu plnění rozpočtu v daném roce i v následujících rozpočtových letech. Toto posuzování probíhá formou zvláštních jednání mezi orgány na odpovídající úrovni, přičemž Komise v předstihu před jejich konáním poskytne podrobné informace o aktuálním stavu provádění plateb, převodů, obdržených žádostí o vrácení finančních prostředků a revidovaných prognóz, případně včetně dlouhodobých prognóz, a to v členění podle fondu a členského státu. S cílem zajistit, že Unie bude v souladu s článkem 323 Smlouvy o fungování EU moci plnit všechny své finanční povinnosti vyplývající ze stávajících a budoucích závazků v období 2021–2027, Evropský parlament a Rada analyzují a projednávají odhady Komise z hlediska potřebné výše prostředků na platby.

Část H. Spolupráce týkající se Nástroje Evropské unie na podporu oživení (4)

38.

Výhradně za účelem řešení následků krize COVID-19 bude Komise zmocněna vypůjčit si jménem Unie na kapitálových trzích finanční prostředky až do výše 750 miliard EUR v cenách roku 2018, z čehož lze v souladu s čl. 5 odst. 1 rozhodnutí o vlastních zdrojích až 390 miliard EUR v cenách roku 2018 použít na výdaje a až 360 miliard EUR v cenách roku 2018 použít na poskytování půjček. Jak je stanoveno v nařízení o Nástroji Evropské unie na podporu oživení, částka, která má být použita na výdaje, představuje vnější účelově vázané příjmy pro účely čl. 21 odst. 5 finančního nařízení.

39.

Orgány se dohodly, že je třeba posílit úlohu Evropského parlamentu a Rady jakožto rozpočtového orgánu ve vztahu k vnějším účelově vázaným příjmům v rámci Nástroje Evropské unie na podporu oživení s cílem zajistit řádný dohled a zapojení do využívání těchto příjmů v mezích stanovených v nařízení o Nástroji Evropské unie na podporu oživení a případně v příslušných odvětvových právních předpisech. Orgány se rovněž shodují na tom, že je třeba zajistit plnou transparentnost a viditelnost všech prostředků v rámci Nástroje Evropské unie na podporu oživení.

Vnější účelově vázané příjmy v rámci Nástroje Evropské unie na podporu oživení

40.

Jelikož je zapotřebí zajistit náležité zapojení Evropského parlamentu a Rady do správy vnějších účelově vázaných příjmů v rámci Nástroje Evropské unie na podporu oživení, dohodly se orgány na postupu uvedeném v bodech 41 až 46.

41.

Komise poskytne podrobné informace spolu se svým návrhem odhadu příjmů a výdajů v rámci rozpočtového procesu. Tyto informace zahrnují podrobné odhady prostředků na závazky a prostředků na platby, jakož i právních závazků, rozdělené podle okruhů a podle programů, které obdrží účelově vázané příjmy v souladu s nařízením o Nástroji Evropské unie na podporu oživení. Komise poskytne veškeré další relevantní informace, které si vyžádá Evropský parlament nebo Rada. Komise připojí k návrhu rozpočtu dokument obsahující všechny relevantní informace týkající se Nástroje Evropské unie na podporu oživení, včetně souhrnných tabulek shrnujících rozpočtové prostředky a účelově vázané příjmy z Nástroje Evropské unie na podporu oživení. Tento dokument bude součástí přílohy souhrnného rozpočtu Unie o vnějších účelově vázaných příjmech podle bodu 44.

42.

Komise bude informace uvedené v bodě 41 pravidelně aktualizovat v průběhu celého rozpočtového roku a alespoň před každým zvláštním zasedáním uvedeným v bodě 45. Zpřístupní relevantní informace Evropskému parlamentu a Radě včas, aby bylo možné vést smysluplné diskuse a jednání o příslušných plánovacích dokumentech, a to i před tím, než Komise přijme příslušná rozhodnutí.

43.

Orgány se budou pravidelně scházet v rámci rozpočtového procesu, aby společně posoudily plnění vnějších účelově vázaných příjmů v rámci Nástroje Evropské unie na podporu oživení, zejména současný stav a výhled, a projednaly roční odhady poskytnuté s příslušnými návrhy rozpočtů a jejich rozdělením, s náležitým ohledem na omezení a podmínky stanovené v nařízení o Nástroji Evropské unie na podporu oživení a případně v příslušných odvětvových právních předpisech.

44.

Evropský parlament a Rada připojí k souhrnnému rozpočtu Unie ve formě přílohy dokument, který stanoví všechny rozpočtové položky, na něž jsou přiděleny účelově vázané příjmy v rámci Nástroje Evropské unie na podporu oživení. Kromě toho využijí strukturu rozpočtu pro zohlednění účelově vázaných příjmů v rámci Nástroje Evropské unie na podporu oživení, a zejména rozpočtových poznámek, k provádění náležité kontroly využití těchto příjmů. V souladu s článkem 22 finančního nařízení zahrnou Evropský parlament a Rada do výkazu výdajů poznámky, včetně obecných poznámek, v nichž bude uvedeno, do kterých rozpočtových položek mohou být přiděleny prostředky odpovídající příjmům účelově vázaným na základě nařízení o Nástroji Evropské unie na podporu oživení a ve kterých budou uvedeny příslušné částky. Komise se zavazuje, že tyto poznámky náležitě zohlední při výkonu své odpovědnosti za plnění účelově vázaných příjmů.

45.

Orgány se dohodly, že uspořádají zvláštní interinstitucionální zasedání na vhodné úrovni za účelem posouzení aktuálního stavu a výhledu, pokud jde o vnější účelově vázané příjmy v rámci Nástroje Evropské unie na podporu oživení. Tato zasedání se budou konat nejméně třikrát v rozpočtovém roce nedlouho před konáním třístranných jednání o rozpočtu nebo po jejich konání. Kromě toho se orgány scházejí příležitostně, pokud o to některý z nich odůvodněně požádá. Evropský parlament a Rada mohou kdykoli předložit písemné připomínky k plnění vnějších účelově vázaných příjmů. Komise se zavazuje, že náležitě zohlední veškeré připomínky a návrhy Evropského parlamentu a Rady. Na těchto zasedáních se mohou řešit významné odchylky ve výdajích z Nástroje Evropské unie na podporu oživení v souladu s bodem 46.

46.

Komise poskytne podrobné informace o veškerých odchylkách od svých původních prognóz vždy před vyhrazeným interinstitucionálním zasedáním uvedeným v bodě 45 a příležitostně v případě významné odchylky. Odchylka od předpokládaných výdajů z Nástroje Evropské unie na podporu oživení je významná, pokud se výdaje pro daný rozpočtových rok a daný program od prognózy odchylují o více než 10 %. Orgány významné odchylky projednají, pokud o to Evropský parlament nebo Rada požádá do dvou týdnů od oznámení takové významné odchylky. Orgány záležitost společně posoudí s cílem dosáhnout v této věci řešení do tří týdnů od obdržení žádosti o uspořádání zasedání. Komise veškeré obdržené připomínky v nejvyšší možné míře zohlední. Komise se zavazuje, že nepřijme žádné rozhodnutí, dokud nebude jednání ukončeno nebo dokud neuplyne lhůta tří týdnů. V posledně uvedeném případě Komise své rozhodnutí řádně odůvodní. V naléhavých případech se orgány mohou dohodnout na zkrácení lhůt o jeden týden.

Půjčky poskytnuté v rámci Nástroje Evropské unie na podporu oživení

47.

Za účelem zajištění úplných informací, jakož i transparentnosti a viditelnosti, pokud jde o složku půjček v rámci Nástroje Evropské unie na podporu oživení, poskytne Komise podrobné informace o půjčkách poskytnutých členským státům v rámci Nástroje Evropské unie na podporu oživení spolu se svým návrhem odhadu příjmů a výdajů, přičemž bude věnovat zvláštní pozornost citlivým informacím, které jsou chráněny.

48.

Informace o půjčkách v rámci Nástroje Evropské unie na podporu oživení budou v rozpočtu uvedeny v souladu s požadavky čl. 52 odst. 1 písm. d) finančního nařízení a budou obsahovat též přílohu podle bodu iii) uvedeného písmene.

(1) Nařízení Rady (EHS, Euratom) č. 1182/71 ze dne 3. června 1971, kterým se určují pravidla pro lhůty, data a termíny (Úř. věst. L 124, 8.6.1971, s. 1).

(2) Jednotlivými fázemi se rozumí: rozpočet na běžný rozpočtový rok (včetně přijatých opravných rozpočtů); původní návrh rozpočtu; postoj Rady k návrhu rozpočtu; změny v postoji Rady odhlasované Evropským parlamentem a návrhy na změnu předložené Komisí (v případě, že je dosud s konečnou platností neschválily orgány).

(3) Rozpočtová položka považovaná z technického hlediska za „uzavřenou“ je položka, jež není předmětem neshody mezi Evropským parlamentem a Radou, ani předmětem návrhu na změnu.

(4) Pokud Komise předloží návrh aktu Rady na základě článku 122 Smlouvy o fungování EU s možnými značnými rozpočtovými důsledky, použije se postup stanovený ve společném prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise ze dne 16. prosince 2020 o rozpočtové kontrole nových návrhů založených na článku 122 Smlouvy o fungování EU s možnými značnými důsledky pro rozpočet Unie (Úř. věst C 444, 22.12.2020, s. 5).

PŘÍLOHA II

SPOLUPRÁCE MEZI ORGÁNY NA PLÁNU ZAVÁDĚNÍ NOVÝCH VLASTNÍCH ZDROJŮ

Preambule

A.	Orgány jsou odhodlány loajálně a transparentně spolupracovat a pracovat na provádění plánu zavádění nových vlastních zdrojů během trvání víceletého finančního rámce na období 2021–2027.

B.	Orgány uznávají význam kontextu souvisejícího s Nástrojem Evropské unie na podporu oživení, v jehož rámci by nové vlastní zdroje měly být zavedeny.

Výhradně za účelem řešení následků krize COVID-19 bude Komise podle čl. 5 odst. 1 rozhodnutí o vlastních zdrojích zmocněna vypůjčit si jménem Unie na kapitálových trzích finanční prostředky až do výše 750 miliard EUR v cenách roku 2018, z čehož až 390 miliard EUR v cenách roku 2018 lze použít na výdaje v souladu s čl. 5 odst. 1 písm. b) uvedeného rozhodnutí.

Splacení jistiny těchto prostředků, jež mají být použity na výdaje v rámci Nástroje Evropské unie na podporu oživení a související splatné úroky, budou muset být financovány ze souhrnného rozpočtu Unie, včetně dostatečných prostředků z nových vlastních zdrojů zavedených po roce 2021. Všechny související závazky budou plně splaceny nejpozději do 31. prosince 2058, jak je stanoveno v čl. 5 odst. 2 druhém pododstavci rozhodnutí o vlastních zdrojích. Splatné roční částky budou záviset na splatnosti vydaných dluhopisů a na strategii splácení dluhu, přičemž se dodrží limit splácení jistiny prostředků uvedený ve třetím pododstavci uvedeného odstavce stanovený na 7,5 % maximální částky, která má být použita na výdaje podle čl. 5 odst. 1 písm. b) uvedeného rozhodnutí.

E.	Výdaje z rozpočtu Unie související se splácením Nástroje Evropské unie na podporu oživení by neměly vést k nepřiměřenému snížení výdajů na programy nebo investičních nástrojů v rámci víceletého finančního rámce. Je rovněž žádoucí zmírnit zvýšení vlastního zdroje založeného na HND pro členské státy.

Z těchto důvodů a za účelem posílení důvěryhodnosti a udržitelnosti splátkového plánu Nástroje Evropské unie na podporu oživení budou orgány usilovat o zavedení dostatečných nových vlastních zdrojů s cílem pokrýt částku, která odpovídá očekávaným výdajům spojeným se splácením. V souladu se zásadou univerzálnosti by to nevedlo k vyčlenění nebo přidělení žádného konkrétního vlastního zdroje na pokrytí konkrétního druhu výdajů.

Orgány uznávají, že zavedení souboru nových vlastních zdrojů by mělo podpořit odpovídající financování výdajů Unie ve víceletém finančním rámci a zároveň snížit podíl vnitrostátních příspěvků založených na HND na financování ročního rozpočtu Unie. Diverzifikace zdrojů příjmů by zase mohla usnadnit lepší zacílení výdajů na úrovni Unie na prioritní oblasti a na společné veřejné statky, což ve srovnání s výdaji členských států povede ke zvýšení efektivity.

H.	Nové vlastní zdroje by proto měly být v souladu s cíli politiky Unie a měly by podporovat priority Unie, jako je Zelená dohoda pro Evropu a Evropa připravená na digitální věk, a měly by přispívat ke spravedlivému zdanění a k posílení boje proti daňovým podvodům a daňovým únikům.

I.	Orgány se dohodly, že nové vlastní zdroje by měly být pokud možno vytvořeny tak, aby umožňovaly generování zcela nových příjmů. Zároveň usilují o snížení byrokracie a zátěže pro podniky, zejména malé a střední, a pro občany.

J.	Nové vlastní zdroje by měly splňovat kritéria jednoduchosti, transparentnosti, předvídatelnosti a spravedlnosti. Výpočet, převody a kontrola nových vlastních zdrojů by neměly vést k nadměrné administrativní zátěži pro orgány Unie a vnitrostátní správní orgány.

K.	S ohledem na náročné procesní požadavky na zavedení nových vlastních zdrojů se orgány dohodly, že nezbytné reformy systému vlastních zdrojů by mělo být dosaženo prostřednictvím omezeného počtu revizí rozhodnutí o vlastních zdrojích.

L.	Orgány se proto dohodly, že budou v období 2021–2027 spolupracovat na základě zásad vymezených v této příloze s cílem pracovat na zavedení nových vlastních zdrojů v souladu s plánem zavádění stanoveným v části B a s daty v ní stanovenými.

M.	Orgány rovněž uznávají význam nástrojů pro zdokonalení tvorby právních předpisů stanovených v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (1), zejména posouzení dopadů.

Část A Zásady provádění

Komise předloží nezbytné legislativní návrhy týkající se nových vlastních zdrojů a případných dalších nových vlastních zdrojů, jak je uvedeno v bodě 10, v souladu se zásadami zdokonalení tvorby právních předpisů. V této souvislosti náležitě zohlední připomínky Evropského parlamentu a Rady. Tyto legislativní návrhy budou doprovázeny příslušnými prováděcími právními předpisy týkajícími se vlastních zdrojů.

Orgány se dohodly na těchto hlavních zásadách pro zavedení souboru nových vlastních zdrojů:

prostřednictvím nových vlastních zdrojů bude získána částka postačující k pokrytí úrovně celkových očekávaných výdajů na splacení jistiny a úroků z finančních prostředků vypůjčených k použití na výdaje uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. b) rozhodnutí o vlastních zdrojích při dodržení zásady univerzálnosti. Příjmy z vlastních zdrojů, které přesáhnou prostředky potřebné pro splácení, budou nadále financovat rozpočet Unie jakožto obecné příjmy v souladu se zásadou univerzálnosti;

b)	výdaje pokrývající náklady na financování Nástroje Evropské unie na podporu oživení by neměly snižovat objem finančních prostředků určených pro výdaje na programy a fondy Unie;

c)	vlastní zdroje budou sladěny s prioritami Unie, jako je boj proti změně klimatu, oběhové hospodářství a Evropa připravená na digitální věk, a budou přispívat ke spravedlivému zdanění a posílení boje proti daňovým podvodům a daňovým únikům;

d)	musí být dodržena kritéria jednoduchosti, transparentnosti a spravedlnosti;

e)	bude zajištěna stabilita a předvídatelnost toku příjmů;

f)	nedojde k nadměrné administrativní zátěži pro orgány Unie a vnitrostátní správní orgány;

g)	pokud možno budou generovány dodatečné zcela nové příjmy;

h)	zároveň bude cílem snížit byrokracii a zátěž pro podniky, zejména malé a střední, a pro občany.

Evropský parlament a Rada legislativní návrhy uvedené v bodě 1 bez zbytečného odkladu posoudí, projednají a vyřídí v souladu se svými vnitřními postupy a s cílem usnadnit rychlé rozhodnutí. Poté, co Komise předloží své návrhy, se poslanci Evropského parlamentu a zástupci Rady během svých jednání sejdou za přítomnosti zástupců Komise, aby se vzájemně informovali o aktuálním stavu. Kromě toho orgány naváží pravidelný dialog s cílem zhodnotit pokrok, pokud jde o plán zavádění.

Část B Plán zavádění nových vlastních zdrojů

První krok: 2021

Jako první krok bude zaveden a od 1. ledna 2021 uplatňován nový vlastní zdroj sestávající z podílu na příjmech plynoucích z příspěvků členských států vypočítaného na základě váhy nerecyklovaných plastových obalových odpadů, jak je stanoveno v rozhodnutí o vlastních zdrojích. Toto rozhodnutí má vstoupit v platnost v lednu 2021, s výhradou schválení členskými státy v souladu s jejich ústavními požadavky.

Komise urychlí svou práci a v návaznosti na posouzení dopadů zahájená v roce 2020 předloží návrhy týkající se mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích a digitálního poplatku, jakož i doprovodný návrh na zavedení nových vlastních zdrojů na tomto základě do června 2021, aby byly zavedeny nejpozději 1. ledna 2023.

Komise na jaře 2021 přezkoumá systém EU pro obchodování s emisemi, včetně jeho možného rozšíření na leteckou a námořní dopravu. Do června 2021 navrhne vlastní zdroj založený na systému EU pro obchodování s emisemi.

Orgány se shodují na tom, že mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích a systém EU pro obchodování s emisemi jsou tematicky propojeny, a bylo by tudíž vhodné projednat je ve stejném duchu.

Druhý krok: 2022 a 2023

Tyto nové vlastní zdroje by měly být zavedeny do 1. ledna 2023 v návaznosti na příslušné postupy podle Smluv a s výhradou schválení členskými státy v souladu s jejich ústavními požadavky.

Rada projedná tyto nové vlastní zdroje nejpozději 1. července 2022 za účelem jejich zavedení do 1. ledna 2023.

Třetí krok: 2024–2026

10.

Komise na základě posouzení dopadů navrhne další nové vlastní zdroje, které by mohly zahrnovat daň z finančních transakcí a finanční příspěvek související s podnikovým sektorem nebo nový společný základ daně z příjmů právnických osob. Komise bude usilovat o předložení návrhu do června 2024.

11.

Tyto dodatečné nové vlastní zdroje by měly být zavedeny do 1. ledna 2026 v návaznosti na příslušné postupy podle Smluv a s výhradou schválení členskými státy v souladu s jejich ústavními požadavky.

12.

Rada projedná tyto nové vlastní zdroje nejpozději 1. července 2025 za účelem jejich zavedení do 1. ledna 2026.

(1) Interinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1).

Top

Choose the experimental features you want to try