(1)

V Listině základních práv Evropské unie (1) jsou vzdělání a přístup k odbornému a dalšímu vzdělávání uznány jako základní práva, přičemž mezi cíle udržitelného rozvoje OSN patří cíl dosáhnout do roku 2030 rovného přístupu k dostupnému a kvalitnímu technickému, odbornému a terciárnímu vzdělávání, včetně univerzitního, pro všechny ženy a muže a výrazného navýšení počtu mladých a dospělých, kteří mají příslušné dovednosti, včetně technických a odborných, pro zajištění zaměstnanosti, důstojných pracovních míst a podnikání.

(2)

Evropský pilíř sociálních práv (2), který byl vyhlášen dne 17. listopadu 2017, stanoví řadu zásad na podporu spravedlivých a dobře fungujících trhů práce a systémů sociálního zabezpečení, mimo jiné zásadu č. 1 týkající se práva na kvalitní a inkluzivní všeobecné a odborné vzdělávání a celoživotní učení a zásadu č. 4 týkající se aktivní podpory zaměstnanosti.

(3)

Vysoce kvalitní a inovativní systémy odborného vzdělávání a přípravy poskytují lidem dovednosti potřebné pro práci, osobní rozvoj a občanství, které jim pomáhají přizpůsobit se souběžné digitální a ekologické transformaci a být jejími strůjci, zvládat krizové situace a hospodářské otřesy a zároveň podporovat hospodářský růst a sociální soudržnost. Poskytují tedy dovednosti, které jim pomáhají získat nebo vytvářet pracovní místa, po nichž je na trhu práce poptávka.

(4)

Účinné politiky v oblasti odborného vzdělávání a přípravy mají zásadní význam pro dosažení cíle, který spočívá v podpoře kvalifikace, vzdělání a přizpůsobivosti pracovníků a schopnosti trhů práce reagovat na hospodářské změny a je stanoven v článku 145 Smlouvy o fungování Evropské unie.

(5)

Sdělení Komise nazvané „Zelená dohoda pro Evropu“ (3) je pro náš kontinent novou růstovou strategií, která má transformovat evropské hospodářství a společnost a postavit je na udržitelnější dráhu. Školy, vzdělávací instituce a vysoké školy mají dobré předpoklady pro to, aby zapojily žáky, studenty, rodiče, podniky a širší komunitu do změn, které jsou pro úspěšnou transformaci nezbytné. K využití přínosů ekologické transformace je zapotřebí proaktivní prohlubování dovedností a změna kvalifikace.

(6)

Ve sdělení Komise s názvem „Silná sociální Evropa pro spravedlivou transformaci“ (4) je zdůrazněno, že je třeba se soustředit především na dovednosti, zaměstnatelnost a lidský kapitál prostřednictvím Evropské agendy dovedností pro udržitelnou konkurenceschopnost, sociální spravedlnost a odolnost (5), kterou doprovází návrh doporučení Rady o odborném vzdělávání a přípravě. Oznamují se v něm rovněž další aktivity týkající se Evropského prostoru vzdělávání a nový rámec pro spolupráci s členskými státy v oblasti vzdělávání a odborné přípravy.

(7)

Sdělení Komise nazvané „Nová průmyslová strategie pro Evropu“ (6) vyzývá k rozhodným krokům v zájmu toho, aby se celoživotní učení stalo realitou pro všechny, a bylo tak zajištěno, že vzdělávání a odborná příprava budou držet krok s dobou a přispějí k dosažení souběžné transformace. Vyzývá rovněž k tomu, aby vysokoškolské a odborné vzdělávání a příprava dokázaly poskytnout trhu práce větší počet vědců, inženýrů a techniků. Nový akční plán EU pro oběhové hospodářství (7) a strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 (8) vyzdvihují zásadní úlohu dovedností při přechodu na ekologické a čisté hospodářství.

(8)

Sdělení Komise o strategii pro udržitelnou a digitální Evropu zaměřené na malé a střední podniky (9) zdůrazňuje, že dostupnost kvalifikovaných pracovníků nebo zkušených manažerů se stala v EU největším problémem pro čtvrtinu mikropodniků a malých a středních podniků a že nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců je největší překážkou pro nové investice v celé Unii. Odborné vzdělávání a příprava jsou pro malé a střední podniky obzvláště důležité, aby zajistily, že jejich pracovníci mají potřebné dovednosti.

(9)

Sdělení Komise nazvané „Unie rovnosti: strategie pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025“ (10) zdůrazňuje význam odborného vzdělávání a přípravy pro ženy a muže s cílem zajistit genderovou vyváženost v profesích, v nichž tradičně převažují buď muži, nebo ženy, aby se dařilo překonávat genderové stereotypy.

(10)

Ve sdělení o rozpočtu EU, který je motorem evropského plánu na podporu oživení (11), Komise vytyčila odvážný a komplexní plán na podporu oživení v Evropě založený na mimořádném evropském nástroji na podporu oživení („Next Generation EU“) a na posíleném víceletém finančním rámci na období 2021–2027. Tento plán je založen na solidaritě a spravedlnosti a pevně stojí na společných zásadách a hodnotách Unie. Udává směr, jak nastartovat evropské hospodářství, umocnit jeho ekologickou a digitální transformaci a učinit je vyváženějším, odolnějším a udržitelnějším pro budoucí generace.

(11)

Systém záruk pro mladé lidi (12) od roku 2013 pomáhá mladým lidem při vstupu na trh práce tím, že jim do čtyř měsíců od okamžiku, kdy se stanou nezaměstnanými nebo ukončí školní docházku, nabídne kvalitní zaměstnání, další vzdělávání, učňovskou přípravu nebo stáže. Odborné vzdělávání a příprava se osvědčily jako prostředek, který mladým lidem, jimž hrozí vyloučení, usnadňuje vstup na trh práce. V rámci záruk pro mladé lidi mohou atraktivní odborné vzdělávání a příprava, které jsou relevantní pro trh práce, a zejména učňovská příprava, v budoucnosti hrát ještě podstatnější úlohu při předcházení nezaměstnanosti mladých lidí a jejich přípravě na budoucí příležitosti na trhu práce, především v souvislosti s ekologickou a digitální transformací.

(12)

Cílem návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropském sociálním fondu plus (ESF+) předloženého Komisí je zajistit prostřednictvím prohlubování dovedností a změny kvalifikace větší relevantnost systému vzdělávání a odborné přípravy pro trh práce a rovný přístup k možnostem celoživotního učení pro všechny.

(13)

V návrhu Komise týkajícím se nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí program „Erasmus“: program Unie pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport a zrušuje nařízení (EU) č. 1288/2013, se stanoví, že by měla být zachována ucelená povaha programu na období 2014–2020 týkajícího se vzdělávání ve všech kontextech – formálního, neformálního a informálního – a ve všech fázích života, a to za účelem posílení flexibilních vzdělávacích drah, které jednotlivcům umožňují rozvíjet kompetence nezbytné pro zvládání výzev 21. století.

(14)

Toto doporučení vychází z řady iniciativ v oblasti vzdělávání a odborné přípravy a dovedností, které vznikly na evropské úrovni (jsou shrnuty v příloze I), a bude přispívat k Evropské agendě dovedností pro udržitelnou konkurenceschopnost, sociální spravedlnost a odolnost, aktualizovanému akčnímu plánu digitálního vzdělávání, Evropskému prostoru vzdělávání a strategickému rámci evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy.

(15)

Toto doporučení se zaměřuje na plnění cíle Evropského prostoru vzdělávání, jímž je rozvíjet skutečný evropský prostor pro vzdělávání, v němž vysoce kvalitní a inkluzivní vzdělávání a odbornou přípravu neomezují hranice a který se snaží odstranit překážky pro uznávání kvalifikací získaných v rámci vysokoškolského vzdělání a vyššího sekundárního vzdělání a odborné přípravy a výsledků z období studia v zahraničí, a usilovat o zjednodušení přeshraničního uznávání výsledků odborné přípravy a celoživotního učení.

(16)

Na základě priorit posílené evropské spolupráce v oblasti odborného vzdělávání a přípravy (kodaňský proces), které byly přijaty jako usnesení Rady ze dne 19. prosince 2002 (13), jsou cíle vysoce kvalitního a flexibilního odborného vzdělávání a přípravy a mezinárodní mobility i nadále ústředním prvkem globální vize v otázce modernizace odborného vzdělávání a přípravy, jak ji v roce 2010 definovali příslušní ministři v komuniké ze zasedání v Bruggách.

(17)

Ministři odpovědní za odborné vzdělávání a přípravu se v závěrech z Rigy ze dne 22. června 2015 shodli na souboru priorit, jež mají podpořit dosažení cílů této vize, jak je uvedeno ve společné zprávě Rady a Komise pro rok 2015 o provádění strategického rámce evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (ET 2020) (14) a v nové agendě dovedností pro Evropu z roku 2016 (15), která politice Unie v oblasti odborného vzdělávání a přípravy dodala další mocný impuls s výraznějším zaměřením na atraktivitu a kvalitu.

(18)

Doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 18. června 2009 o zavedení evropského referenčního rámce pro zajišťování kvality v oblasti odborného vzdělávání a přípravy (EQAVET) (16) stanovilo referenční rámec, který má členské státy podporovat při zlepšování kvality jejich systémů odborného vzdělávání a přípravy a přispět k větší transparentnosti vývoje politik v oblasti odborného vzdělávání a přípravy mezi členskými státy. Během deseti let provádění tento rámec podnítil reformy ve vnitrostátních systémech zajišťování kvality, ale ke zlepšení transparentnosti režimů zajišťování kvality významně nepřispěl. Navíc se používal hlavně v počátečním odborném vzdělávání a přípravě v rámci školní výuky. Rámec EQAVET z roku 2009 by proto měl být začleněn do tohoto doporučení a měl by být doplněn o prvky odstraňující nedostatky v jeho provádění, co se týče výsledků učení, certifikace a hodnocení, konzultací se zúčastněnými stranami, úlohy učitelů a školitelů, učení se prací a flexibility odborného vzdělávání a přípravy. Za účelem zlepšení vzájemného učení, posílení transparentnosti a soudržnosti režimů zajišťování kvality při poskytování odborného vzdělávání a přípravy a posílení vzájemné důvěry mezi členskými státy EU by mělo být v EU zavedeno vzájemné hodnocení zajišťování kvality na systémové úrovni.

(19)

Doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 18. června 2009 o vytvoření evropského systému kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu (ECVET) (17) má za cíl zlepšit uznávání, shromažďování a přenos výsledků učení, čímž se podpoří mobilita a celoživotní učení, a zavést evropský systém kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu. Během deseti let provádění tento systém ve velké míře přispěl ke zkvalitnění mobility v praxi díky využívání a uchovávání jednotek výsledků učení. Koncepce bodů ECVET však nebyla uplatňována všeobecně a doporučení nevedlo k vytvoření evropského systému kreditů v oblasti odborného vzdělávání a přípravy. Klíčové zásady ECVET (např. jednotky výsledků učení) týkající se flexibility by proto měly být zahrnuty do tohoto doporučení Rady. Nástroje ECVET (např. studijní smlouva a memorandum o porozumění) podporující mobilitu účastníků odborného vzdělávání a přípravy je třeba dále rozvíjet v rámci jiných nástrojů EU, jako jsou nástroje podporované v rámci programu Erasmus+. V případě odborných kvalifikací na postsekundární a terciární úrovni lze uplatňovat evropský systém přenosu a akumulace kreditů, který se už v praxi používá.

(20)

Doporučení Rady ze dne 15. března 2018 o Evropském rámci pro kvalitní a efektivní učňovskou přípravu (18) stanoví 14 zásadních kritérií, která by členské státy a zúčastněné strany měly uplatňovat, aby se jim podařilo vytvořit kvalitní a efektivní učňovskou přípravu zajišťující jak rozvoj profesních dovedností, tak osobní rozvoj učňů.

(21)

Monitorování priorit, které bylo dohodnuto v závěrech z Rigy ze dne 22. června 2015 a které provádí středisko Cedefop, poukazuje na řadu oblastí, kde země v otázce modernizace programu odborného vzdělávání a přípravy pokročily, a to zejména pokud jde o učňovskou přípravu a učení se prací, zajišťování kvality, zřizování mechanismů pro předvídání dovedností a poradenských orgánů s účastí sociálních partnerů, zvyšování prostupnosti a flexibility a nově také o větší důraz na digitální dovednosti. S ohledem na ekologickou a digitální transformaci je však třeba, aby se nabídka odborného vzdělávání a přípravy pro mládež i dospělé výrazně rozšířila a zlepšila a aby se zároveň zvýšila i atraktivita a kvalita počátečního odborného vzdělávání a přípravy.

(22)

V řadě zemí již existují iniciativy na podporu excelence v oblasti odborného vzdělávání a přípravy a lepší propojení této oblasti s ekosystémy inovací a dovedností. S využitím těchto příkladů směřuje koncepce center excelence odborného vzdělávání zdárně k tomu, aby se z těchto center stala ve světovém měřítku prvotřídní referenční místa pro odbornou přípravu v konkrétních oblastech, a to jak v případě počáteční odborné přípravy, tak dalšího prohlubování dovedností a změny kvalifikace.

(23)

Poradní výbor pro odborné vzdělávání (ACVT) ve svém stanovisku k budoucnosti odborného vzdělávání a přípravy, které bylo přijato v prosinci 2018, nastínil vizi špičkového, inkluzivního a celoživotního odborného vzdělávání a přípravy, které vyhovuje požadavkům budoucnosti, jež jsou důsledkem ekonomických, technologických a společenských změn. Výbor v uvedeném stanovisku vyzval Komisi, aby připravila návrh na zefektivnění a konsolidaci rámce politiky EU v oblasti odborného vzdělávání a přípravy, jeho správy a stávajících nástrojů v podobě všeobecného doporučení Rady.

(24)

Vzhledem ke své nezávazné povaze toto doporučení respektuje zásadu subsidiarity a proporcionality a mělo by být prováděno v souladu s evropským právem, vnitrostátními právními předpisy a praxí. Toto doporučení zejména nemá vliv na směrnici 2005/36/ES (19) ve znění směrnice 2013/55/EU (20) o uznávání odborných kvalifikací a na v ní uvedený systém automatického uznávání,

S přihlédnutím k této definici „odborného vzdělávání a přípravy“:

Odborné vzdělávání a příprava by pro účely tohoto doporučení měly být chápány jako vzdělávání a odborná příprava, jejichž cílem je vybavit mladé lidi a dospělé znalostmi, dovednostmi a kompetencemi požadovanými pro konkrétní povolání nebo v širším smyslu na trhu práce (21). Mohou být poskytovány ve formálním i neformálním prostředí na všech úrovních evropského rámce kvalifikací (EQF), ve vhodných případech i na terciární úrovni,

a)

usilovaly o provádění politiky v oblasti odborného vzdělávání a přípravy, která:

b)

zaváděly opatření a investovaly za účelem provádění této politiky v souladu se zásadami stanovenými níže v bodech 1–21 a

c)

snažily se do roku 2025 splnit následující cíle na úrovni EU (22), které jsou součástí příslušných evropských rámců monitorování, mimo jiné v oblasti vzdělávání a odborné přípravy a sociální politiky a politiky zaměstnanosti:

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

21.

22.

podporovat pro správu a řízení odborného vzdělávání a přípravy udržitelná partnerství, a to v souladu s vnitrostátními podmínkami a případně prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru. Zapojit sociální partnery a všechny relevantní zúčastněné strany, včetně institucí odborného vzdělávání a přípravy, výrobního odvětví a podniků všech velikostí, veřejných i soukromých služeb zaměstnanosti, učitelů a školitelů odborného vzdělávání a přípravy a jejich zástupců, zprostředkovatelských subjektů, jako jsou průmyslové, obchodní a řemeslné komory, odborné a odvětvové organizace, národní koordinátoři záruk pro mladé lidi, Evropský sociální fond a další unijní iniciativy, odvětví informačních technologií, centra excelence v odborném vzdělávání a přípravě, klastry, organizace účastníků vzdělávání a rodičů, jakož i místní, regionální a celostátní orgány. Podporovat taková partnerství na regionální a odvětvové úrovni;

23.

co nejlépe využívat evropské nástroje transparentnosti, jako je evropský rámec kvalifikací (EQF), evropský systém přenosu a akumulace kreditů (ECTS), Europass a klasifikace ESCO (evropské dovednosti, kompetence, kvalifikace a povolání), usnadňovat automatické vzájemné uznávání kvalifikací a výsledků z období studia v zahraničí (36), umožnit studentům používat různé funkce Europassu (např. záznamy jejich zkušeností, dovedností a kvalifikací v on-line profilu, který může pomoci při volbě povolání, zkušeností s mobilitou, získávání dokumentů opatřených digitálním podpisem a přijímání návrhů a hledání příležitostí ke studiu a práci, získání kvalifikace, validace, uznávání atd.);

24.

co nejlépe využívat finanční prostředky a nástroje Evropské unie na podporu reforem nebo investic do odborného vzdělávání a přípravy, včetně digitalizace a environmentální udržitelnosti, jako je například Next Generation EU (facilita na podporu oživení a odolnosti, REACT-EU), Evropský sociální fond plus, nástroj SURE, Evropský fond pro regionální rozvoj, InvestEU, Erasmus+, Horizont Evropa, Interreg, Digitální Evropa, mechanismus pro spravedlivou transformaci a Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova a modernizační fond; stimulovat další veřejné i soukromé investice do odborného vzdělávání a přípravy;

25.

na základě příslušných stávajících vnitrostátních opatření a finančních rámců stanovit opatření, která mají být do 18 měsíců od přijetí tohoto doporučení přijata za účelem jeho provádění na vnitrostátní úrovni, a provádění doporučení sledovat, a to včetně přidělení vnitrostátních zdrojů, jež je na vnitrostátní úrovni odpovídající, přičemž velký důraz bude kladen na začlenění digitalizace a environmentální udržitelnosti do celého odvětví odborného vzdělávání a přípravy a náležitě se zohlední odpovědnost/samostatnost institucí vzdělávání a odborné přípravy v souladu s vnitrostátními podmínkami,

26.

zajištěním účinné správy a řízení politiky EU pro oblast odborného vzdělávání a přípravy prostřednictvím tripartitního Poradního výboru pro odborné vzdělávání na základě průběžného pracovního programu a ve spolupráci s generálními řediteli pro odbornou přípravu a vzdělávání (37), zástupci účastníků vzdělávání a jeho poskytovateli;

27.

zajištěním toho, aby politika EU v oblasti odborného vzdělávání a přípravy měla náležité místo při plnění evropského plánu na podporu oživení, Zelené dohody pro Evropu, Nové průmyslové strategie pro Evropu a strategie pro udržitelnou a digitální Evropu zaměřené na malé a střední podniky a byla konzistentní a soudržnou součástí Evropské agendy dovedností pro udržitelnou konkurenceschopnost, sociální spravedlnost a odolnost, akčního plánu digitálního vzdělávání, celkového rámce evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy a Evropského prostoru vzdělávání;

28.

dalším poskytováním podpory pro strukturální reformy učňovské přípravy prostřednictvím podpůrné služby pro učňovské vzdělávání a nového impulsu pro Evropskou alianci pro učňovskou přípravu v součinnosti se zárukami pro mladé lidi a postupným rozšiřováním služeb na podporu odborného vzdělávání a přípravy ve spolupráci s Evropským střediskem pro rozvoj odborného vzdělávání (Cedefop);

29.

prozkoumáním koncepce a využití alternativních kvalifikací (microcredentials), mimo jiné i v oblasti odborného vzdělávání a přípravy, společně s členskými státy a příslušnými zúčastněnými stranami, a to i v rámci poradní skupiny pro evropský rámec kvalifikací, jak je navrženo v Evropské agendě dovedností;

30.

podporou cíle spočívajícího v postupném vytváření a rozvoji evropských platforem center excelence v odborném vzdělávání a přípravě a možnosti vytvořit společně s členskými státy a příslušnými zúčastněnými stranami na platformě Europass evropské klíčové profesní profily, které by v rámci možností mohl doplňovat i profesní digitální obsah vyvinutý v rámci evropských nástrojů transparentnosti, aby se usnadnila mobilita účastníků vzdělávání a pracovníků a transparentnost a uznávání kvalifikací;

31.

podporou kvalitativní a účinné digitalizace odborného vzdělávání a přípravy jak ve školních zařízeních, tak při učení se prací, prostřednictvím podpory využívání evropských rámců kompetencí (38) a nástrojů sebehodnocení (39), a zvážením, zda by bylo proveditelné uspořádat celoevropský průzkum škol působících v oblasti odborného vzdělávání a přípravy;

32.

posílením Evropské aliance pro učňovskou přípravu a koalicí pro digitální dovednosti a pracovní místa, jak se uvádí v Evropské agendě dovedností;

33.

podporou evropských systémů odborného vzdělávání a přípravy v mezinárodním kontextu, aby byly uznávány jako celosvětová reference pro účastníky odborného vzdělávání, mimo jiné i podporou internacionalizace systémů odborného vzdělávání a přípravy, a to i pokud jde o kandidátské země EU a země evropského sousedství, ve spolupráci s Evropskou nadací odborného vzdělávání, soutěží dovedností a komunikačních kampaní na zvýšení atraktivity a zlepšení obrazu odborného vzdělávání a přípravy a poskytováním uživatelsky vstřícného přístupu k informacím o odborném vzdělávání a přípravě a o souvisejících kariérních příležitostech na základě prvků obsažených v Europassu a jejich dalším rozvíjením;

34.

spoluprací s mezinárodními organizacemi, zejména OECD, MOP, UNESCO a Světovou bankou, v oblasti odborného vzdělávání a přípravy;

35.

podporou úsilí členských států při provádění tohoto doporučení, posílením kapacity institucí odborného vzělávání a přípravy, včetně jejich digitalizace a environmentální udržitelnosti a podporou výzkumu v oblasti odborného vzdělávání a přípravy jak na vnitrostátní úrovni, tak na úrovni EU prostřednictvím příslušného financování a programů Unie (Next Generation EU – facilita na podporu oživení a odolnosti a REACT-EU, Evropský sociální fond plus, nástroj SURE, Evropský fond pro regionální rozvoj, InvestEU, Erasmus+, Horizont Evropa, Interreg, program Digitální Evropa, mechanismus pro spravedlivou transformaci, EZVRF a modernizační fond);

36.

zajištěním kvalitativního a kvantitativního monitorování v souladu se společnými cíli, které byly definovány v tomto doporučení, jakož i dalšími příslušnými údaji, včetně údajů o investicích, a zapracováním těchto údajů do evropského semestru a příslušných evropských rámců pro monitorování a podávání zpráv a podáváním zpráv Radě o provádění doporučení každých pět let na základě údajů dostupných na vnitrostátní a evropské úrovni a ročního monitorování prováděného střediskem Cedefop.