(1)

Dne 6. srpna 2020 požádalo Řecko Unii o finanční pomoc, která by doplnila jeho vnitrostátní úsilí při řešení dopadu rozšíření onemocnění COVID-19 a reagovala na socioekonomické důsledky tohoto onemocnění pro pracovníky a osoby samostatně výdělečně činné.

(2)

Předpokládá se, že rozšíření onemocnění COVID-19 a mimořádná opatření, která Řecko provedlo s cílem omezit rozšíření onemocnění a jeho sociálně-ekonomické a zdravotní důsledky, budou mít dramatický dopad na veřejné finance. Podle prognózy Komise z jara 2020 mělo Řecko ke konci roku 2020 vykazovat schodek veřejných financí 6,4% a veřejný dluh 196,4 % hrubého domácího produktu (HDP). Podle předběžné prognózy Komise z léta 2020 se předpokládá, že se HDP Řecka v roce 2020 sníží o 9 %.

(3)

Rozšíření onemocnění COVID-19 v Řecku imobilizovalo značnou část pracovní síly. To v Řecku vedlo k náhlému a prudkému nárůstu veřejných výdajů, který souvisel se zvláštními příspěvky pro zaměstnance v soukromém sektoru, jejichž pracovní smlouvy byly z důvodu krize pozastaveny, náklady na jejich sociální pojištění během doby pozastavení, zvláštními příspěvky pro samostatně výdělečně činné odborníky, režimem zkrácené pracovní doby a příspěvky zaměstnavatele na sociální zabezpečení zaměstnanců v sezónních podnicích terciárního sektoru, jak uvádí 4. až 8. bod odůvodnění.

(4)

Konkrétně „právní akt ze dne 14. března 2020“ (2), jak jej uvádí žádost Řecka ze dne 6. srpna 2020, zavádí zvláštní příspěvek pro zaměstnance soukromého sektoru, jejichž pracovní smlouvy byly pozastaveny. Toto opatření si klade za cíl chránit pracovní místa ve společnostech, které na základě veřejného nařízení zastavily provoz, nebo patří k hospodářským odvětvím, která byla vážně zasažena v důsledku rozšíření onemocnění COVID-19, a týká se poskytování zvláštního měsíčního příspěvku ve výši 534 EUR zaměstnancům, jejichž pracovní smlouvy byly pozastaveny od poloviny března 2020. Základní podmínkou pro využití podpory v rámci programu je, že zaměstnavatel zachová stejný stav zaměstnanců(tedy totožné zaměstnance) po dobu odpovídající době, po kterou byla pracovní smlouva pozastavena.

(5)

Orgány veřejné správy dále zavedly státem financované krytí sociálního zabezpečení zaměstnanců, kteří jsou příjemci zvláštního příspěvku uvedeného ve 4. bodě odůvodnění. Základní podmínkou pro zisk podpory v rámci programu je, že zaměstnavatel zachová stejný stav zaměstnanců (tedy totožné zaměstnance) po dobu odpovídající době, po kterou byla pracovní smlouva pozastavena.

(6)

„Právní akt ze dne 20. března 2020“ (3), jak jej uvádí žádost Řecka ze dne 6. srpna 2020, zavedl zvláštní příplatek pro samostatně výdělečně činné odborníky (ekonomy, účetní, inženýry, lékaře, učitele a vědce). Opatření se týká jednorázového zvláštního příspěvku ve výši 600 EUR, který byl v dubnu, nebo červnu 2020 poskytnut těmto odborníkům..

(7)

Režim zkrácené pracovní doby, který platí od 15. června 2020 do 15. října 2020 ve všech společnostech s výjimkou leteckého průmyslu, kde jej lze prodloužit do konce roku 2020, byl zaveden na základě „zákona č. 4690/2020“ (4), jak jej uvádí žádost Řecka ze dne 6. srpna 2020. Způsobilé společnosti jsou společnosti, jež zaznamenaly pokles obratu přinejmenším o 20 %, a opatření umožňuje snížit týdenní pracovní dobu zaměstnanců až o 50 % za podmínky zachování pracovního vztahu. Od 15. června 2020 do 30. června 2020 stát z neodpracovaných hodin zaměstnanců hradí 60 % jejich čistého výdělku a 60 % příspěvků zaměstnavatele na sociální zabezpečení. Od 1. července 2020 stát kromě 60 % čistého výdělku zaměstnanců z neodpracovaných hodin hradí z těchto neodpracovaných hodin i 100 % příspěvků zaměstnavatele a zaměstnance na sociální zabezpečení.

(8)

A konečně „zákon č. 4714/2020“ (5), jak jej uvádí žádost Řecka ze dne 6. srpna 2020, zavádí státní financování příspěvků zaměstnavatele na sociální zabezpečení určené pro zaměstnance v sezónních podnicích. Opatření se zaměřuje na sezónní podniky v terciárním sektoru, konkrétně na podniky, v nichž je – dle údajů z roku 2019 – 50 % jejich obratu soustředěno ve třetím čtvrtletí, a klade si za cíl financovat příspěvky zaměstnavatele na sociální zabezpečení během měsíců července, srpna a září 2020 za podmínky, že společnosti zachovají stejný počet zaměstnanců, jež měly k 30. červnu 2020.

(9)

Řecko splňuje podmínky pro žádost o finanční pomoc, které stanoví článek 3 nařízení (EU) 2020/672. Řecko předložilo Komisi příslušné důkazy, že skutečné a plánované veřejné výdaje od 1. února 2020 vzrostly o 2 728 000 000 EUR z důvodů vnitrostátních opatření přijatých s cílem řešit sociálně-ekonomické dopady rozšíření onemocnění COVID-19. To představuje náhlý a prudký nárůst, neboť se vztahuje na nová opatření, jež se týkají značné části podniků a pracovní síly v Řecku.

(10)

Komise Řecko konzultovala a ověřila náhlý a prudký nárůst skutečných a plánovaných veřejných výdajů přímo související s režimy zkrácené pracovní doby a podobnými opatřeními, jak je uvádí žádost ze dne 6. srpna 2020, v souladu s článkem 6 nařízení Komise (EU) 2020/672.

(11)

Měla by být tudíž poskytnuta finanční pomoc s cílem pomoci Řecku řešit sociálně-ekonomické dopady vážného narušení ekonomiky způsobeného rozšířením onemocnění COVID-19. Komise by měla přijmout opatření týkající se splatnosti, velikosti a uvolňování tranší a dílčích tranší v úzké spolupráci s vnitrostnáními orgány.

(12)

Toto rozhodnutí by nemělo předjímat výsledek případných řízení o narušení fungování vnitřního trhu, která mohou proběhnout, a to zejména na základě článků 107 a 108 Smlouvy. Rovněž nezprošťuje členské státy povinnosti oznamovat Komisi záměry poskytnout státní podporu podle článku 108 Smlouvy.

(13)

Řecko by mělo Komisi pravidelně informovat o provádění plánovaných veřejných výdajů, aby mohla Komise posoudit rozsah, v němž Řecko tyto výdaje provedlo.

(14)

Při rozhodování o poskytnutí finanční pomoci byly vzaty v úvahu stávající a očekávané potřeby Řecka, jakož i žádosti o finanční pomoc podle nařízení (EU) 2020/672, které již podaly nebo plánují podat další členské státy, přičemž byly uplatněny zásady rovného zacházení, solidarity, proporcionality a transparentnosti,