1)

„světelným zdrojem“ se rozumí elektricky napájený výrobek, který je určený k vyzařování světla nebo (v případě jiných než teplotních světelných zdrojů) může být laděn tak, aby vyzařoval světlo, se všemi těmito optickými vlastnostmi:

který pro výrobu světla využívá teplotní záření, fluorescenci, vysokotlaký výboj, anorganické světelné diody (LED) nebo organické světelné diody (OLED) nebo jejich kombinaci, a který může být ověřen jako světelný zdroj podle postupu přílohy IX.

Vysokotlaké sodíkové výbojky (HPS), které nesplňují podmínku uvedenou v písmenu a), jsou pro účely tohoto nařízení považovány za světelné zdroje.

Světelné zdroje nezahrnují:

2)

„předřadným přístrojem“ se rozumí jedno nebo několik zařízení, která mohou být fyzicky zabudovaná do světelného zdroje nebo nikoli a která jsou určena k úpravě elektrického síťového napětí požadovaného jedním nebo několika konkrétními světelnými zdroji v rámci mezních podmínek stanovených elektrickou bezpečností a elektromagnetickou kompatibilitou. Může zahrnovat přeměnu napájecí a zápalného napětí, omezování provozního proudu a žhavícího proudu, zamezení startu za studena, korekci účiníku a/nebo omezení rádiového rušení;

Pojem „předřadný přístroj“ nezahrnuje napájecí zdroje v oblasti působnosti nařízení Komise (ES) č. 278/2009 (7). Pojem rovněž nezahrnuje díly pro řízení osvětlení a neosvětlovací díly (podle definice v příloze I), ačkoli takové díly mohou být fyzickou součástí předřadného přístroje nebo být uváděny na trh společně jako jediný výrobek.

Přepínač (switch) pro napájení po Ethernetu (PoE) není předřadným přístrojem ve smyslu tohoto nařízení. „Přepínačem pro napájení po Ethernetu“ nebo „přepínačem PoE“ se rozumí zařízení pro napájení a zpracovávání dat, které je instalováno mezi sítí a kancelářskou technikou a/nebo světelnými zdroji za účelem přenosu dat a napájení;

3)

„výrobkem obsahujícím světelný zdroj/předřadný přístroj“ se rozumí výrobek, který obsahuje jeden nebo několik světelných zdrojů nebo samostatných předřadných přístrojů. Příklady výrobků obsahujících světelný zdroj/předřadný přístroj jsou svítidla, která lze rozebrat, aby se umožnilo samostatné ověření obsaženého světelného zdroje (zdrojů), spotřebiče pro domácnost, které obsahují světelný zdroj (zdroje), nábytek (police, zrcadla, vitríny), který obsahuje světelný zdroj (zdroje). Pokud výrobek obsahující světelný zdroj/předřadný přístroj nelze rozebrat pro ověření světelného zdroje a samostatného předřadného přístroje, musí být celý výrobek obsahující světelný zdroj/předřadný přístroj považován za světelný zdroj;

4)

„světlem“ se rozumí elektromagnetické záření s vlnovou délkou mezi 380 nm a 780 nm;

5)

„sítí“ nebo „síťovým napětím“ (MV) se rozumí elektrické napájení 230 voltů (±10 %) střídavým proudem o kmitočtu 50 Hz;

6)

„LED matricí“ nebo „LED čipem“ se rozumí malý prvek z polovodičového materiálu vyzařující světlo, na kterém je vytvořen funkční obvod LED;

7)

„LED součástkou“ se rozumí samostatná elektrická součástka, která je tvořena nejméně jednou LED matricí. Nezahrnuje předřadný přístroj ani jeho díly, patici ani aktivní elektronické součásti a není připojena přímo na síťové napětí. Může zahrnovat jednu nebo více z těchto položek: optické prvky, luminofory, tepelná, mechanická a elektrická připojení nebo díly pro řešení problémů s elektrostatickým výbojem. Veškeré podobné světelné přístroje, které jsou určeny pro přímé použití v LED svítidle, jsou považovány za světelné zdroje;

8)

„chromatičností“ se rozumí vlastnost barevného podnětu definovaná jeho trichromatickými souřadnicemi (x a y);

9)

„světelným tokem“ nebo „tokem“ (Φ) vyjádřeným v lumenech (lm) se rozumí veličina odvozená ze zářivého toku (zářivého výkonu) vyhodnocením elektromagnetického záření podle spektrální citlivosti lidského oka. Vyjadřuje celkový tok vyzářený světelným zdrojem do prostorového úhlu 4π steradiánů za podmínek (např. proudu, napětí, teploty) stanovených v příslušných normách. Vyjadřuje počáteční tok u neztlumeného světelného zdroje po krátké době provozu, není-li jasně stanoveno, že se jedná o tok ve ztlumeném stavu nebo tok po dané době provozu. U světelných zdrojů, u kterých lze laděním nastavit vyzařování různých světelných spekter a/nebo různé maximální intenzity osvětlení, vyjadřuje tok pro „referenční nastavení řízení“ podle definice v příloze I;

10)

„indexem podání barev“ (CRI) se rozumí metoda kvantifikativního hodnocení účinku světla na vzhled barev objektů posuzovaný vědomým či podvědomým srovnáním se vzhledem barev pod srovnávacím světlem a je průměrem (R a) podání barev pro prvních osm zkušebních barev (R1–R8) definovaných v normách;

11)

„teplotním zářením“ se rozumí jev, kdy světlo vzniká tepelným buzením, ve světelných zdrojích je obvykle emitováno vodičem (vláknem), který se zahřívá průchodem elektrického proudu.

12)

„halogenovou žárovkou“ se rozumí teplotní světelný zdroj s wolframovým vodičem obklopeným plynem, který obsahuje halogeny nebo halogenové sloučeniny;

13)

„fluorescencí“ nebo „zářivkou“ (FL) se rozumí jev nebo světelný zdroj využívající elektrický nízkotlaký rtuťový výboj, ve kterém je většina světla vyzařována jednou nebo několika vrstvami luminoforů buzených ultrafialovým zářením výboje. Zářivky mohou mít jedno („jednopaticové“) nebo dvě („dvoupaticové“) připojení („patice“) ke svému elektrickému napájení. Pro účely tohoto nařízení jsou indukční výbojky rovněž považovány za zářivky;

14)

„vysokotlakým výbojem“ (HID) se rozumí elektrický výboj v plynu, v němž je obloukový výboj vyzařující světlo stabilizován teplotou stěny s povrchovým zatížením stěny hořáku převyšujícím 3 watty na centimetr čtvereční. Vysokotlaké výbojky jsou omezeny na halogenidové, vysokotlaké sodíkové a vysokotlaké rtuťové podle definice v příloze I;

15)

„výbojem v plynu“ se rozumí jev, při kterém se přímo či nepřímo vytváří světlo elektrickým výbojem v plynu, plazmatu, parách kovů či směsi plynů a par;

16)

„anorganickou světelnou diodou“ (LED) se rozumí technologie, u které je světlo vyzařováno polovodičovým prvkem obsahujícím p-n přechod z anorganického materiálu. Přechod p-n při buzení elektrickým proudem emituje optické záření;

17)

„organickou světelnou diodou“ (OLED) se rozumí technologie, u které je světlo vyzařováno polovodičovým prvkem obsahujícím p-n přechod z organického materiálu. Přechod p-n při buzení elektrickým proudem emituje optické záření;

18)

„vysokotlakou sodíkovou výbojkou“ (HPS) se rozumí vysokotlaká výbojka, ve které světlo vzniká hlavně zářením sodíkových par při parciálním tlaku řádově 10 kPa. Vysokotlaké sodíkové výbojky mohou mít jednu („jednopaticové“) nebo dvě („dvoupaticové“) patice ke svému elektrickému napájení;

19)

„místem prodeje“ se rozumí fyzické místo, kde je výrobek vystaven nebo nabízen zákazníku k prodeji, k pronájmu nebo ke koupi na splátky;

a)

každý světelný zdroj, který není výrobkem obsahujícím světelný zdroj/předřadný přístroj, byl v místě prodeje opatřen štítkem poskytnutým dodavateli v souladu s čl. 3 odst. 1 písm. a), přičemž štítek nebo energetická třída se zobrazí tak, aby byly v souladu s přílohou III zřetelně viditelné;

b)

v případě prodeje na dálku byly štítek a informační list výrobku poskytovány v souladu s přílohami VII a VIII;

c)

veškerá vizuální reklama pro konkrétní model světelného zdroje, včetně té na internetu, obsahovala třídu energetické účinnosti daného modelu a rozsah tříd energetické účinnosti dostupný na štítku v souladu s přílohou VII;

d)

veškeré technické propagační materiály, včetně těch na internetu, týkající se konkrétního modelu světelného zdroje, jež popisují jeho konkrétní technické parametry, zahrnovaly třídu energetické účinnosti daného modelu a rozsah tříd energetické účinnosti dostupný na štítku v souladu s přílohou VII;

e)

stávající štítky na světelných zdrojích v místech prodeje se nahradily štítky se změněnou stupnicí tak, aby zakryly stávající štítek, a to i když jsou vytištěny na balení nebo k němu připevněny, do osmnácti měsíců po použití tohoto nařízení.

(1)

„síťovým světelným zdrojem“ (MLS) se rozumí světelný zdroj, který lze provozovat přímým připojením na elektrickou síť. Světelné zdroje, které se provozují přímým připojením na elektrickou síť a které lze provozovat také připojené do elektrické sítě nepřímo přes samostatný předřadný přístroj, se považují za síťové světelné zdroje;

(2)

„nesíťovým světelným zdrojem“ (NMLS) se rozumí světelný zdroj, který vyžaduje samostatný předřadný přístroj, aby je bylo možné připojit do elektrické sítě;

(3)

„samostatným předřadným přístrojem“ se rozumí předřadný přístroj, který není fyzicky zabudován do světelného zdroje a je uváděn na trh jako samostatný výrobek nebo jako součást výrobku obsahujícího světelný zdroj/předřadný přístroj;

(4)

„směrovým světelným zdrojem“ (DLS) se rozumí světelný zdroj, u kterého je alespoň 80 % světelného toku vyzářeno do prostorového úhlu π sr (odpovídá kuželu s vrcholovým úhlem 120°).

(5)

„nesměrovým světelným zdrojem“ (NDLS) se rozumí světelný zdroj, který není směrovým světelným zdrojem;

(6)

„propojeným světelným zdrojem“ (CLS) se rozumí světelný zdroj obsahující díly pro datové připojení, které jsou pro zachování „referenčních nastavení řízení“ fyzicky nebo funkčně neoddělitelné od svíticích dílů. Světelný zdroj může mít fyzicky zabudované díly pro datové připojení v jediném neoddělitelném krytu nebo může být kombinován s fyzicky samostatnými díly pro datové připojení uváděnými na trh společně se světelným zdrojem jako jediný výrobek;

(7)

„díly pro datové připojení“ se rozumí díly, které vykonávají kteroukoli z těchto funkcí:

(8)

„barevně laditelným světelným zdrojem“ (CTLS) se rozumí světelný zdroj, který lze nastavit tak, aby vyzařoval světlo v široké škále barev mimo rozsah definovaný v článku 2, ale lze jej rovněž nastavit tak, aby vyzařoval bílé světlo v rozsahu definovaném v článku 2, kvůli němuž spadá světelný zdroj do oblasti působnosti tohoto nařízení.

Laditelné světelné zdroje bílého světla, které lze nastavit pouze tak, aby vyzařovaly světlo různých náhradních teplot chromatičnosti v rozsahu definovaném v článku 2, ani světelné zdroje s funkcí stmívání do teplé barvy, které při stmívání mění barevný tón bílého světla směrem do nižších náhradních teplot chromatičnosti, čímž simulují chování žárovek, se nepovažují za barevně laditelné světelné zdroje (CTLS);

(9)

„souřadnicovou čistotou“ se rozumí procentní podíl vypočtený pro barevně laditelný světelný zdroj nastavený tak, aby vyzařoval světlo určité barvy, pomocí postupu blíže definovaného v normách a narýsováním úsečky na grafu kolorimetrického prostoru (x a y) z bodu s trichromatickými souřadnicemi x = 0,333 a y = 0,333 (achromatický podnět; bod 1), která prochází bodem zastupujícím barevné souřadnice (x a y) světelného zdroje (bod 2) a končí na vnějším okraji kolorimetrického prostoru (čára spektrálních světel; bod 3). Souřadnicová čistota se vypočte jako podíl vzdálenosti mezi body 1 a 2 a vzdálenosti mezi body 1 a 3. Celá délka úsečky představuje souřadnicovou čistotu 100 % (bod na čáře spektrálních barev). Bod achromatického podnětu představuje souřadnicovou čistotu 0 % (bílé světlo);

(10)

„světelným zdrojem s vysokým jasem“ (HLLS) se rozumí LED světelný zdroj s průměrným jasem větším než 30 cd/mm2 ve směru maximální intenzity;

(11)

„jasem“ (v daném směru, v daném bodě skutečného nebo imaginárního povrchu) se rozumí světelný tok přenášený elementárním paprskem procházející daným bodem a vyzařovaný v daném směru do prostorového úhlu vydělený plochou výseku uvedeného paprsku v daném bodě (cd/m2);

(12)

„průměrným jasem“ (Luminance-HLLS) v případě LED světelného zdroje se rozumí průměrný jas na svítící plochu, kde jas je větší než 50 % maximálního jasu (cd/mm2);

(13)

„díly pro řízení osvětlení“ se rozumí díly, jež jsou zabudovány do světelného zdroje nebo jsou fyzicky oddělené, ale jsou uváděny na trh společně se světelným zdrojem jako jediný výrobek a nejsou naprosto nezbytné k tomu, aby světelný zdroj svítil na plný výkon, ale které umožňují ruční, nebo automatické, přímé, nebo dálkové ovládání svítivosti, chromatičnosti, náhradní teploty chromatičnosti, světelného spektra a/nebo úhlu poloviční osové svítivosti. Stmívače se také považují za díly pro řízení osvětlení.

Pojem zahrnuje též díly pro datové připojení, ale nezahrnuje zařízení v oblasti působnosti nařízení Komise (ES) č. 1275/2008 (1);

(14)

„neosvětlovacími díly“ se rozumí díly, jež jsou zabudovány do světelného zdroje nebo jsou fyzicky oddělené, ale jsou uváděny na trh společně se světelným zdrojem jako jediný výrobek, nejsou nezbytné k tomu, aby světelný zdroj svítil na plný výkon, a nejsou „díly pro řízení osvětlení“. Příkladem jsou mimo jiné: reproduktory (audio), kamery, opakovače spojovacích signálů pro rozšíření dosahu (např. WiFi), díly podporující stabilitu energetické sítě (přepínající dle potřeby na vlastní zabudované baterie), nabíjení baterií, vizuální oznamování událostí (příchozí pošty, zvonění zvonku u dveří, výstraha), využití Light Fidelity (Li-Fi, obousměrná, vysokorychlostní a plně propojená bezdrátová komunikační technika).

Pojem zahrnuje též díly pro datové připojení používané pro jiné funkce než k řízení vyzařování světla;

(15)

„užitečným světelným tokem“ (Φuse) se rozumí část světelného toku světelného zdroje, která se bere v úvahu při určování energetické účinnosti zdroje:

(16)

„úhlem poloviční osové svítivosti“ směrového světelného zdroje se rozumí úhel mezi dvěma pomyslnými přímkami v rovině procházející osou světelného svazku tak, že tyto přímky procházejí středem čelní strany světelného zdroje a body, v nichž je svítivost rovna 50 % svítivosti středu svazku, kde svítivost středu svazku je hodnota svítivosti měřená v optické ose světelného svazku.

U světelných zdrojů, jež mají různé úhly poloviční osové svítivosti v různých rovinách, se bere v úvahu největší úhel poloviční osové svítivosti.

U světelných zdrojů, u kterých úhel poloviční osové svítivosti nastavuje uživatel, se bere v úvahu úhel poloviční osové svítivosti, jenž odpovídá „referenčnímu nastavení řízení“;

(17)

„plným výkonem“ se rozumí stav světelného zdroje v rámci deklarovaných provozních podmínek, ve kterém světelný zdroj vyzařuje maximální (neztlumený) světelný tok;

(18)

„pohotovostním režimem“ se rozumí stav světelného zdroje, kdy je připojen k napájecímu zdroji, ale světelný zdroj záměrně nesvítí, a světelný zdroj čeká na řídicí signál, aby se vrátil do stavu svícení. Díly pro řízení osvětlení, které umožňují pohotovostní funkci, musí být v režimu řízení. Neosvětlovací díly musí být odpojené nebo vypnuté nebo musí být jejich příkon minimalizován podle pokynů výrobce;

(19)

„pohotovostním režimem při připojení na komunikační síť“ se rozumí stav propojeného světelného zdroje (CLS), kdy je připojen k napájecímu zdroji, ale světelný zdroj záměrně nesvítí a čeká na dálkový signál, aby se vrátil do stavu svícení. Díly pro řízení osvětlení musí být v režimu řízení. Neosvětlovací díly musí být odpojené nebo vypnuté nebo musí být jejich příkon minimalizován podle pokynů výrobce;

(20)

„režimem řízení“ se rozumí stav dílů pro řízení osvětlení, kdy jsou připojeny ke světelnému zdroji a provádí své funkce tak, aby mohl být interně generován řídicí signál nebo drátově či bezdrátově přijat dálkový signál a zpracován tak, aby vedl ke změně ve vyzařování světla světelného zdroje;

(21)

„dálkovým signálem“ se rozumí signál, který přichází z oblasti mimo světelného zdroje prostřednictvím komunikační sítě;

(22)

„řídicím signálem“ se rozumí analogový nebo digitální signál přenášený ke světelnému zdroji bezdrátově nebo drátově buď pomocí modulace napětí po samostatných řídicích kabelech, nebo pomocí signálu modulovaného na napájecí napětí. K přenosu signálu nedochází komunikační sítí, ale např. z vnitřního zdroje nebo z dálkového řízení dodávaného s výrobkem;

(23)

„komunikační sítí“ se rozumí komunikační infrastruktura s topologií propojení, architekturou včetně fyzických součástí, organizačních zásad, komunikačních postupů a formátů (protokolů);

(24)

„příkonem v zapnutém stavu“ (Pon) vyjádřeným ve wattech se rozumí elektrický příkon světelného zdroje při plném výkonu se všemi díly pro řízení osvětlení a s odpojenými neosvětlovacími díly. Nelze-li tyto díly odpojit, musí být vypnuty nebo jejich příkon minimalizován podle pokynů výrobce. V případě nesíťového světelného zdroje (NMLS), který k provozu vyžaduje samostatný předřadný přístroj, lze Pon měřit přímo na vstupu světelného zdroje, nebo je Pon určen pomocí předřadného přístroje se známou účinností, jehož elektrický příkon je následně odečten od změřené hodnoty celkového příkonu;

(25)

„příkonem v pohotovostním režimu“ (Psb) vyjádřeným ve wattech se rozumí elektrický příkon světelného zdroje v pohotovostním režimu;

(26)

„příkonem v pohotovostním režimu při připojení na komunikační síť“ (Pnet) vyjádřeným ve wattech je elektrický příkon propojeného světelného zdroje (CLS) v pohotovostním režimu při připojení na komunikační síť;

(27)

„referenčním nastavením řízení“ (RCS) se rozumí nastavení řízení nebo kombinace nastavení řízení, jež se použije k ověření souladu světelného zdroje s tímto nařízením. Tato nastavení jsou významná pro světelné zdroje, které koncovému uživateli umožňují ručně nebo automaticky, přímo či dálkově ovládat svítivost, barvu, náhradní teplotu chromatičnosti, spektrum nebo úhel poloviční osové svítivosti vyzařovaného světla.

Referenční nastavení řízení jsou v zásadě nastavení předem stanovená výrobcem jako standardní hodnoty ze závodu, se kterými se uživatel setkává při první instalaci (hodnoty nastavené z výroby). Pokud postup instalace zajišťuje během první instalace automatickou aktualizaci softwaru nebo má-li uživatel možnost takovou aktualizaci provést, je nutno vzít v úvahu případnou výslednou změnu nastavení.

Je-li hodnota nastavená z výroby úmyslně nastavena odlišně od referenčního nastavení řízení (např. na nízký výkon z bezpečnostních důvodů), uvede výrobce v technické dokumentaci, jak obnovit referenční nastavení řízení pro ověření souladu, a poskytne technické odůvodnění, proč je hodnota nastavená z výroby nastavena odlišně od referenčního nastavení řízení.

Výrobce světelného zdroje definuje referenční nastavení řízení tak, aby:

U světelných zdrojů, jež umožňují výrobci výrobku, který je obsahuje, volit způsoby provedení, jež ovlivňují vlastnosti světelného zdroje (např. nastavení pracovního proudu (pracovních proudů); řízení tepelných poměrů) a které koncový uživatel nemůže ovlivnit, referenční nastavení řízení nemusí být definována. V takovém případě platí jmenovité zkušební podmínky určené výrobcem světelného zdroje;

(28)

„vysokotlakou rtuťovou výbojkou“ se rozumí vysokotlaká výbojka, ve které hlavní část světla vzniká přímo či nepřímo zářením převážně rtuťových par při parciálním tlaku nad 100 kPa.

(29)

„halogenidovou výbojkou“ (MH) se rozumí vysokotlaká výbojka, ve které světlo vzniká zářením směsí par kovů, halogenidů a produktů štěpení halogenidů. Halogenidové výbojky mohou být ke svému elektrickému napájení připojeny jedním konektorem („jednopaticové“) nebo dvěma konektory („dvoupaticové“). Materiálem hořáku halogenidových výbojek může být křemenné sklo (QMH) nebo keramika (CMH);

(30)

„kompaktní zářivkou“ (CFL) se rozumí jednopaticová zářivka s konstrukcí tvarované trubice navržená tak, aby se vešla do malého prostoru. CFL mohou být primárně spirálové (tj. stočené) nebo primárně tvarované jako několik spojených paralelních trubic s vnější baňkou nebo bez ní. CFL jsou k dispozici s fyzicky zabudovaným předřadným přístrojem (CFLi) nebo bez něj (CFLni);

(31)

zkratkami „T2“, „T5“, „T8“, „T9“ a „T12“ se označují trubicové světelné zdroje s průměry přibližně 7, 16, 26, 29 a 38 mm v daném pořadí, jak je definováno v normách. Trubice může být rovná (lineární) nebo ohnutá (např. ve tvaru U, kruhová);

(32)

zkratkou „LFL T5-HE“ se označuje vysoce účinná lineární zářivka T5 s budícím proudem nižším než 0,2 A;

(33)

zkratkou „LFL T5-HO“ se označuje vysoce výkonná lineární zářivka T5 s budícím proudem rovným nebo vyšším než 0,2 A;

(34)

zkratkou „HL R7s“ se označuje dvoupaticová lineární halogenová žárovka na síťové napětí s průměrem patice 7 mm;

(35)

„napájenými bateriemi“ se rozumí výrobek, který funguje pouze na stejnosměrný proud dodávaný ze zdroje, který je součástí téhož výrobku, bez přímého či nepřímého připojení k elektrické síti;

(36)

„vnější baňkou“ se rozumí vnější baňka vysokotlakých výbojek, která není potřebná k výrobě světla, ale slouží jako vnější obal zabraňující uvolnění rtuti či skla do okolního prostředí v případě, že se světelný zdroj rozbije. Při určování toho, zda se jedná o vnější baňku, se hořák nepovažuje za baňku;

(37)

„pokrytou baňkou“ vysokotlaké výbojky se rozumí průsvitná vnější baňka nebo vnější trubice, ve které není svíticí hořák vidět;

(38)

„clonou proti oslnění“ se rozumí mechanická nebo optická odrazná nebo neodrazná neprůsvitná přepážka určená pro odstínění přímého viditelného záření vyzařovaného světelným zářičem směrového světelného zdroje s cílem zabránit dočasnému částečnému přímému oslnění (omezujícímu oslnění) pozorovatele. Tento termín nezahrnuje povrchový nátěr (nebo úpravu) zářiče směrového světelného zdroje;

(39)

„míháním“ se rozumí dojem nestálosti zrakového vjemu způsobený světelným podnětem, jehož jas nebo spektrální složení pro statického pozorovatele ve statickém prostředí v čase kolísá. Kolísání může být periodické i neperiodické a může být způsobeno samotným světelným zdrojem, napájecím zdrojem nebo jinými ovlivňujícími faktory.

Pro hodnocení míhání je v tomto nařízení použit parametr „Pst LM“, kde „st“ znamená krátkodobý a „LM“ znamená metodu světelného flikrmetru, jak je definováno v normách. Hodnotou Pst LM = 1 se rozumí, že pravděpodobnost, že si průměrný pozorovatel všimne míhání, je 50 %;

(40)

„stroboskopickým jevem“ se rozumí změna vnímání pohybu způsobená světelným podnětem, jehož jas nebo spektrální složení pro statického pozorovatele v nestatickém prostředí v čase kolísá. Kolísání může být periodické i neperiodické a může být způsobeno samotným světelným zdrojem, napájecím zdrojem nebo jinými ovlivňujícími faktory.

Pro hodnocení stroboskopického jevu je v tomto nařízení použit parametr „SVM“ (míra stroboskopické viditelnosti), jak je definováno v normách. SVM = 1 představuje prahovou hodnotu viditelnosti pro průměrného pozorovatele;

(41)

zkratkou „R9“ se rozumí index podání barev pro červený barevný objekt, jak je definován v normách;

(42)

„deklarovanou hodnotou“ parametru se rozumí hodnota uvedená dodavatelem v technické dokumentaci podle čl. 3 odst. 3 přílohy IV nařízení (EU) 2017/1369;

(43)

„svítivostí“ (kandela nebo cd) se rozumí podíl světelného toku vyzařovaného světelným zdrojem v daném směru do malého prostorového úhlu a velikosti tohoto prostorového úhlu;

(44)

„náhradní teplotou chromatičnosti“ (CCT [K]) se rozumí teplota Planckova zářiče (černého tělesa), jehož vnímaná barva se nejvíce podobá barvě uvažovaného podnětu při stejné jasnosti a za stanovených podmínek pozorování;

(45)

„stálostí barev“ se rozumí maximální odchylka počátečních (po krátké době) prostorově zprůměrovaných trichromatických souřadnic (x a y) jednotlivého světelného zdroje od středového bodu chromatičnosti (cx a cy) deklarovaná výrobcem nebo dovozcem, vyjádřená jako velikost (v násobcích) MacAdamovy elipsy utvořené kolem středového bodu chromatičnosti (cx a cy);

(46)

„účiníkem základní harmonické“ (cos φ1) se rozumí cosinus fázového posunu φ1 mezi základní harmonickou síťového napětí a základní harmonickou síťového proudu. Používá se pro síťové světelné zdroje využívající technologii LED nebo OLED. Účiník základní harmonické se měří při plném výkonu, případně při referenčním nastavení řízení, přičemž jsou všechny díly pro řízení osvětlení v režimu řízení a neosvětlovací díly odpojeny, vypnuty nebo nastaveny na minimální příkon podle pokynů výrobce;

(47)

„činitelem stárnutí“ (XLMF) se rozumí podíl světelného toku světelného zdroje v daném okamžiku života a počátečního světelného toku;

(48)

„činitelem funkční spolehlivosti“ (SF) se rozumí stanovený podíl z celkového počtu světelných zdrojů, které zůstávají v provozu v dané době při definovaných podmínkách a četnosti spínání;

(49)

„životem“ LED a OLED světelných zdrojů se rozumí doba v hodinách mezi začátkem provozu a okamžikem, kdy se světelný tok 50 % celkového počtu světelných zdrojů sníží pod hodnotu 70 % jejich počátečního světelného toku. Označuje se rovněž jako doba života L70B50;

(50)

„zobrazovacím mechanismem“ se rozumí jakákoliv zobrazovací jednotka, včetně dotykové obrazovky, nebo jiné použité technologie vizualizace, která uživateli zobrazí obsah internetu;

(51)

„dotykovou obrazovkou“ se rozumí zobrazovací jednotka reagující na dotyk, např. v zařízeních, jako je tablet, počítač typu slate nebo chytrý telefon;

(52)

„vnořeným zobrazením“ se rozumí vizuální rozhraní, v němž se k obrázku či sadě údajů přistupuje kliknutím myší nebo ukázáním myší na jiný obrázek či sadu údajů nebo roztažením jiného obrázku či sady údajů na dotykovém displeji;

(53)

„alternativním textem“ se rozumí text poskytnutý jako alternativa grafiky, který umožňuje předkládat informace v jiné než grafické podobě v případě, že zobrazovací jednotky nejsou schopny grafiku zobrazit, nebo jako pomůcka pro usnadnění přístupu, například jako vstup do aplikací pro syntézu řeči.

(54)

„průmětem plochy svíticího povrchu (A)“ se rozumí viditelný svíticí povrch při ortografické projekci do směru s největší svítivostí v mm2 (milimetrech čtverečních), kde plocha svíticího povrchu je plocha povrchu světelné zdroje, která vyzařuje světlo s deklarovanými optickými vlastnostmi, jako např. přibližně kulový povrch oblouku (a), válcový povrch vinutého vlákna (b) nebo výbojky (c, d), plochý nebo polokulový plášť světelné diody (e).

U světelných zdrojů s pokrytou baňkou nebo s clonou proti oslnění je plochou svíticího povrchu celá plocha, skrze kterou světlo vychází ze světelného zdroje.

U světelných zdrojů, které obsahují více než jeden světelný zářič, se za svíticí povrch považuje průmět nejmenšího hrubého objemu, který zahrnuje všechny svítící povrchy.

Pro vysokotlaké výbojky platí definice (a), pokud jejich rozměry neodpovídají definici (d), přičemž L > D, kde L je vzdálenost mezi hroty elektrod a D je vnitřní průměr hořáku.

(55)

„kódem rychlé odezvy (kódem QR)“ se rozumí maticový kód uvedený na energetickém štítku modelu výrobku, který odkazuje na informace o daném modelu ve veřejné části databáze výrobků.

—

v případě standardní velikosti minimálně 36 mm široký a 75 mm vysoký,

—

v případě malé velikosti (šířka menší než 36 mm) minimálně 20 mm široký a 54 mm vysoký.

I.

název nebo ochranná známka dodavatele;

II.

identifikační značka modelu používaná dodavatelem;

III.

stupnice tříd energetické účinnosti od A do G;

IV.

spotřeba energie vyjádřená v kWh pro spotřebu elektrické energie za 1 000 hodin provozu světelného zdroje v zapnutém stavu;

V.

kód QR;

VI.

třída energetické účinnosti podle přílohy II;

VII.

číslo tohoto nařízení, tj. „2019/2015“.

a)

Rozměry a specifikace prvků štítku musí být v souladu s přílohou III bodem 1 a s provedeními štítků standardní a malé velikosti pro světelné zdroje.

b)

Pozadí štítku je 100 % bílé.

c)

Použijí se typy písma Verdana a Calibri.

d)

Barevné provedení je CMYK – azurová, purpurová, žlutá a černá, podle tohoto vzoru: 0-70-100-0: 0 % azurová, 70 % purpurová, 100 % žlutá, 0 % černá.

e)

Energetické štítky musí splňovat všechny tyto požadavky (čísla odkazují na obrázky výše):

1.1.

Tabulka 3

Informační list výrobku

Tabulka 4

Referenční světelný tok pro tvrzení o rovnocennosti

Tabulka 5

Koeficient násobení stárnutí světelného zdroje

Tabulka 6

Koeficienty násobení pro světelné zdroje LED

Tabulka 7

Tvrzení o rovnocennosti u nesměrových světelných zdrojů

Tabulka 8

Minimální hodnoty účinnosti zářivek T8 a T5

U světelných zdrojů, které lze ladit, aby při plném výkonu vyzařovaly světlo různých vlastností, musí být v referenčních nastaveních řízení uvedeny hodnoty parametrů, které se s těmito vlastnostmi liší.

Přestane-li být světelný zdroj uváděn na trh EU, dodavatel musí zapsat do databáze výrobků datum (měsíc, rok), kdy uvádění na trh EU skončilo.

a)

referenční nastavení řízení a případně pokyny, jak je lze provést;

b)

pokyny, jak sejmout případné díly pro řízení osvětlení a neosvětlovací díly nebo jak je vypnout či minimalizovat jejich příkon;

c)

je-li světelný zdroj stmívatelný: seznam stmívačů, se kterými je kompatibilní, a případně norma (normy) kompatibility světelného zdroje a stmívače, kterou (které) splňuje;

d)

pokud světelný zdroj obsahuje rtuť: pokyny, jak uklidit úlomky v případě jeho náhodného rozbití;

e)

doporučení ohledně odstranění světelného zdroje po skončení života v souladu se směrnicí 2012/19/EU (1).

—

u směrových světelných zdrojů je typ světelného zdroje uveden v tabulce 4 a světelný tok světelného zdroje v 90° kuželu (Φ90°) není nižší než odpovídající referenční světelný tok v tabulce 4. Referenční světelný tok se vynásobí korekčním činitelem uvedeným v tabulce 5. U světelných zdrojů LED se navíc vynásobí korekčním činitelem uvedeným v tabulce 6;

—

u nesměrových světelných zdrojů uváděný rovnocenný příkon světelného zdroje (zaokrouhlený na 1 W) je příkonem, který v tabulce 7 odpovídá světelnému toku světelného zdroje.

—

se svítivost ve všech směrech kolem osy trubice neliší od průměrné svítivosti kolem trubice o více než 25 % a

—

světelný tok světelného zdroje LED není nižší než světelný tok zářivky uváděného výkonu. Světelný tok zářivky se získá vynásobením uvedeného výkonu minimální měrnou světelnou účinností zářivky podle tabulky 8 a

—

výkon světelného zdroje LED není vyšší než výkon zářivky, kterou má dle tvrzení nahradit.

1.

Orgány členského státu provedou ověření bodu 2 písm. a) a b) této přílohy na jediném kuse daného modelu.

Orgány členského státu provedou ověření deseti kusů modelu světelného zdroje dle bodu 2 písm. c) této přílohy. Tolerance pro ověřování stanoví tabulka 6 této přílohy.

2.

Model se považuje za vyhovující příslušným požadavkům, jestliže:

3.

Nedosáhne-li se výsledků podle bodu 2 písm. a), b) nebo c), má se za to, že daný model a všechny modely, které byly v technické dokumentaci dodavatele uvedeny jako ekvivalentní modely, nejsou v souladu s tímto nařízením.

4.

Neprodleně po přijetí rozhodnutí o tom, že podle bodu 3 této přílohy daný model požadavkům nevyhovuje, poskytnou orgány členského státu všechny relevantní informace orgánům ostatních členských států a Komisi.