(1)

Usnadnění používání finančních informací je nezbytné pro prevenci, odhalování, vyšetřování či stíhání závažných trestných činů.

(2)

Za účelem zvýšení bezpečnosti, zlepšení stíhání finanční trestné činnosti, boje proti praní peněz a předcházení daňovým trestným činům v členských státech a v celé Unii je nezbytné zlepšit přístup k informacím pro finanční zpravodajské jednotky a orgány veřejné moci odpovědné za prevenci, odhalování, vyšetřování či stíhání závažných trestných činů, aby se zlepšila jejich schopnost vést finanční vyšetřování a vzájemná spolupráce.

(3)

Podle čl. 4 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) si mají Unie a členské státy pomáhat. Měly by se také zavázat k loajální a efektivní spolupráci.

(4)

Komise se ve svém sdělení ze dne 2. února 2016 o akčním plánu pro zesílení boje proti financování terorismu zavázala k prozkoumání možnosti přijmout zvláštní samostatný právní nástroj, jenž by rozšířil přístup orgánů členských států do centralizovaných registrů bankovních a platebních účtů, včetně orgánů příslušných pro prevenci, odhalování, vyšetřování či stíhání trestných činů, úřadů pro vyhledávání majetku z trestné činnosti, daňových orgánů a orgánů pověřených bojem proti korupci. Uvedený akční plán rovněž vyzval ke zmapování překážek, jež znesnadňují přístup k těmto informacím a jejich výměnu a využívání, a k operativní spolupráci mezi finančními zpravodajskými jednotkami.

(5)

Boj proti závažné trestné činnosti, včetně finančních podvodů a praní peněz, zůstává prioritou Unie.

(6)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 (3) požaduje, aby členské státy zřídily centralizované registry bankovních účtů nebo systémy vyhledávání dat, jež umožní včasnou identifikaci osob, které mají bankovní či platební účty nebo bezpečnostní schránky.

(7)

Podle směrnice (EU) 2015/849 mají mít k informacím uchovávaným v těchto centralizovaných registrech bankovních účtů přímý přístup finanční zpravodajské jednotky a tyto informace jsou dostupné i pro vnitrostátní orgány příslušné pro prevenci praní peněz, souvisejících predikativních trestných činů a financování terorismu.

(8)

Okamžitý a přímý přístup k informacím uchovávaným v centralizovaných registrech bankovních účtů je často zcela nezbytný pro úspěšné trestní vyšetřování i pro včasnou identifikaci, vysledování a zmrazení souvisejícího majetku za účelem jeho konfiskace. Přímý přístup představuje nejrychlejší typ přístupu k informacím uchovávaným v centralizovaných registrech bankovních účtů. Z tohoto důvodu by tato směrnice měla stanovit pravidla, jimiž se uděluje přímý přístup k informacím uchovávaným v centralizovaných registrech bankovních účtů pro určené orgány členských států příslušné pro prevenci, odhalování, vyšetřování či stíhání trestných činů. Pokud členský stát poskytuje přístup k informacím o bankovních účtech prostřednictvím centrálních elektronických systémů vyhledávání dat, měl by zajistit, aby orgán provozující tyto systémy předával výsledky vyhledávání určeným příslušným orgánům neprodleně a v jejich původní podobě. Tato směrnice by se neměla dotýkat kanálů pro výměnu informací mezi příslušnými orgány nebo jejich pravomocí získávat informace od povinných osob podle práva Unie nebo vnitrostátního práva. Jakýkoli přístup k informacím uchovávaným v centralizovaných registrech vnitrostátními orgány pro jiné účely než pro účely této směrnice nebo s ohledem na jiné trestné činy než ty, na něž se vztahuje tato směrnice, nespadá do oblasti působnosti této směrnice.

(9)

Vzhledem k tomu, že v každém členském státě působí mnoho různých orgánů nebo subjektů, jež jsou příslušné pro prevenci, odhalování, vyšetřování či stíhání trestných činů, a za účelem zajištění proporcionálního přístupu k finančním a dalším informacím v souladu s touto směrnicí by po členských státech mělo být vyžadováno, aby určily, které orgány nebo subjekty mají mít právo na přístup k centralizovaným registrům bankovních účtů a které mají možnost požadovat informace od finančních zpravodajských jednotek pro účely této směrnice. Členské státy by při provádění této směrnice měly zohledňovat povahu, organizační status, úkoly a pravomoci těchto orgánů a subjektů, jak je stanoveno v jejich vnitrostátním právu, včetně stávajících mechanismů pro ochranu finančních systémů proti praní peněz a financování terorismu.

(10)

Úřady pro vyhledávání majetku z trestné činnosti by měly patřit mezi určené příslušné orgány a mít přímý přístup k informacím uchovávaným v centralizovaných registrech bankovních účtů při prevenci, odhalování či vyšetřování konkrétního závažného trestného činu nebo při účasti na konkrétním vyšetřování trestného činu, včetně identifikace, sledování a zmrazování majetku.

(11)

Daňové orgány a agentury pro boj proti korupci by v rozsahu, v němž jsou příslušné pro prevenci, odhalování, vyšetřování či stíhání trestných činů v souladu s vnitrostátním právem, také měly patřit mezi orgány, které mohou být určeny pro účely této směrnice. Správní vyšetřování, které nevede finanční zpravodajská jednotka v souvislosti s prevencí a odhalováním praní peněz a financování terorismu a účinným bojem proti nim, by nemělo spadat do oblasti působnosti této směrnice.

(12)

Pachatelé trestných činů, zejména zločinecké skupiny a teroristé, často působí v různých členských státech a i jejich majetek, včetně bankovních účtů, se často nachází v jiných členských státech. Vzhledem k přeshraničnímu rozměru závažných trestných činů, včetně terorismu, a souvisejících finančních aktivit je často nezbytné, aby příslušné orgány při trestním vyšetřování v jednom členském státě měly přístup k informacím o bankovních účtech vedených v jiných členských státech.

(13)

Informace, jež příslušné orgány získají z národních centralizovaných registrů bankovních účtů, si mohou vyměňovat s příslušnými orgány nacházejícími se v jiném členském státě v souladu s rámcovým rozhodnutím Rady 2006/960/SVV (4), směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2014/41/EU (5) a platnými předpisy na ochranu údajů.

(14)

Směrnice (EU) 2015/849 významně posílila právní rámec Unie, jímž se řídí činnost a spolupráce finančních zpravodajských jednotek, včetně posouzení možnosti zřídit mechanismus koordinace a podpory Komisí. Právní status finančních zpravodajských jednotek se v jednotlivých členských státech liší, může se jednat o jednotky se statusem administrativním či donucovacím až po hybridní. Mezi pravomoci finančních zpravodajských jednotek patří právo na přístup k finančním a správním informacím a informacím v oblasti prosazování práva, které potřebují k prevenci a odhalování praní peněz, souvisejících predikativních trestných činů a financování terorismu a k boji proti nim. Přesto právo Unie nestanoví konkrétní nástroje a mechanismy, jež by finanční zpravodajské jednotky měly mít k dispozici, aby měly přístup k těmto informacím a mohly plnit své úkoly. Jelikož jsou členské státy plně odpovědné za zřízení a stanovení organizační struktury finančních zpravodajských jednotek, liší se rozsah přístupu různých jednotek k regulačním databázím, což vede k nedostatečné výměně informací mezi donucovacími orgány nebo státními zastupitelstvími a finančními zpravodajskými jednotkami.

(15)

Za účelem zvýšení právní jistoty a operativní účinnosti by tato směrnice měla stanovit pravidla pro posílení možností finančních zpravodajských jednotek v oblasti sdílení finančních informací a finančních analýz o všech závažných trestných činech s určenými příslušnými orgány jejich členského státu. Konkrétněji by finanční zpravodajské jednotky měly být povinny spolupracovat s určenými příslušnými orgány svých členských států a být schopny včas odpovídat na odůvodněné žádosti o finanční informace nebo finanční analýzy podané těmito určenými příslušnými orgány, pokud jsou tyto finanční informace či finanční analýzy v konkrétním případě nezbytné a pokud jsou takové žádosti motivovány obavami týkajícími se prevence, odhalování, vyšetřování či stíhání závažných trestných činů, s výhradou výjimek stanovených v čl. 32 odst. 5 směrnice (EU) 2015/849. Uvedený požadavek by neměl bránit autonomii finančních zpravodajských jednotek podle směrnice (EU) 2015/849. Zejména v případech, kdy požadované informace pocházejí od finanční zpravodajské jednotky jiného členského státu, by měly být splněny veškerá omezení a podmínky uložené touto finanční zpravodajskou jednotkou pro použití dotčených informací. Jakékoli použití nad rámec původně schválených účelů by mělo podléhat předchozímu souhlasu dané finanční zpravodajské jednotky. Finanční zpravodajské jednotky by měly náležitě vysvětlit jakékoli odmítnutí odpovědi na žádost o informace nebo analýzy. Touto směrnicí by neměla být dotčena operativní nezávislost a autonomie finančních zpravodajských jednotek podle směrnice (EU) 2015/849, včetně autonomie finančních zpravodajských jednotek ve věci šíření informací z vlastního podnětu pro účely této směrnice.

(16)

Tato směrnice by dále měla stanovit jasně vymezený právní rámec, jenž by finančním zpravodajským jednotkám umožnil vyžadovat potřebné údaje uchovávané určenými příslušnými orgány v jejich členském státě, aby tyto jednotky mohly účinně předcházet praní peněz, souvisejícím predikativním trestným činům a financování terorismu, odhalovat je a bojovat proti nim.

(17)

Finanční zpravodajské jednotky by měly usilovat o výměnu finančních informací nebo finančních analýz neprodleně ve výjimečných a naléhavých případech, pokud tyto údaje nebo analýzy souvisejí s terorismem nebo organizovanou trestnou činností s vazbami na terorismus.

(18)

Tato výměna by neměla omezovat aktivní úlohu finančních zpravodajských jednotek podle směrnice (EU) 2015/849 při sdělování jejich analýz dalším finančním zpravodajským jednotkám v případech, kdy taková analýza odhaluje skutečnosti, jednání či podezření související s praním peněz a financováním terorismu, na kterých mají tyto další finanční zpravodajské jednotky přímý zájem. Finanční analýza zahrnuje operativní analýzu, která se zabývá jednotlivými případy a konkrétními cíli nebo vhodně vybranými informacemi, v závislosti na charakteru a rozsahu obdržených informací a předpokládaném využití těchto informací po jejich sdělení, jakož i strategickou analýzu soustřeďující se na trendy a mechanismy v oblasti praní peněz a financování terorismu. Touto směrnicí by však neměl být dotčen organizační status a role svěřená finančním zpravodajským jednotkám podle vnitrostátního práva jednotlivých členských států.

(19)

Vzhledem k citlivosti finančních údajů, jež by měly finanční zpravodajské jednotky analyzovat, a nezbytným zárukám ochrany údajů by tato směrnice měla konkrétně stanovit druh a rozsah informací, které mohou být vyměňovány mezi finančními zpravodajskými jednotkami a s určenými příslušnými orgány a mezi určenými příslušnými orgány různých členských států navzájem. Tato směrnice by neměla přinést žádné změny stávajících schválených metod shromažďování údajů. Členské státy by však měly mít možnost rozhodnout, že rozšíří rozsah finančních informací a informací o bankovních účtech, jež si mohou vyměňovat finanční zpravodajské jednotky a určené příslušné orgány. Členské státy by rovněž měly mít možnost usnadnit přístup určených příslušných orgánů k finančním informacím a informacím o bankovních účtech za účelem prevence, odhalování, vyšetřování či stíhání trestných činů s výjimkou závažných trestných činů. Tato směrnice by se neměla odchylovat od platných předpisů na ochranu údajů.

(20)

V souladu s konkrétními pravomocemi a úkoly Agentury pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol), zřízené nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 (6), stanovenými v uvedeném nařízení, poskytuje Europol podporu při přeshraničním vyšetřování aktivit nadnárodních zločineckých organizací v oblasti praní peněz členskými státy. V tomto ohledu by Europol měl členským státům oznamovat jakékoli informace a vazby mezi trestnými činy, jež se těchto členských států týkají. Podle uvedeného nařízení představují národní jednotky Europolu styčné body mezi Europolem a orgány členských států, jež jsou příslušné k vyšetřování trestných činů. Aby mohl Europol získat informace nezbytné k plnění svých úkolů, měl by každý členský stát umožnit své finanční zpravodajské jednotce, aby odpovídala na žádosti o finanční informace a finanční analýzy podané Europolem prostřednictvím národních jednotek Europolu tohoto členského státu nebo případně prostřednictvím přímých kontaktů. Členské státy by dále měly zajistit, aby jejich národní jednotka Europolu a případně jejich určené příslušné orgány byly oprávněny odpovídat na žádosti Europolu o informace týkající se bankovních účtů. Žádosti podané Europolem by měly být řádně odůvodněny. Měly by být podávány na základě konkrétního případu, v rámci povinností Europolu a s cílem plnění jeho úkolů. Neměla by být ohrožena operační nezávislost a autonomie finančních zpravodajských jednotek a tyto jednotky by měly i nadále samy rozhodovat o tom, zda poskytnou požadované informace či analýzy. V zájmu zajištění rychlé a účinné spolupráce by finanční zpravodajské jednotky měly odpovídat na žádosti Europolu včas. V souladu s nařízením (EU) 2016/794 by Europol měl pokračovat ve stávající praxi poskytovat členským státům zpětnou vazbu o použití informací či analýz získaných na základě této směrnice.

(21)

Tato směrnice by rovněž měla zohlednit skutečnost, že v souladu s článkem 43 nařízení Rady (EU) 2017/1939 (7) jsou evropští pověření žalobci Úřadu evropského veřejného žalobce případně oprávněni získat veškeré relevantní informace uložené v národních databázích pro vyšetřování trestných činů a databázích donucovacích orgánů, jakož i v dalších příslušných rejstřících orgánů veřejné moci, včetně centralizovaných registrů bankovních účtů a systémů vyhledávání dat, za stejných podmínek, jaké se v podobných případech uplatňují podle vnitrostátního práva.

(22)

Aby se posílila spolupráce mezi finančními zpravodajskými jednotkami, měla by Komise provést v blízké budoucnosti posouzení dopadu s cílem vyhodnotit možnost a vhodnost vytvoření mechanismu pro spolupráci a podporu, jakým by mohla být například finanční zpravodajská jednotka EU.

(23)

K dosažení přiměřené rovnováhy mezi účinností a vysokou úrovní ochrany údajů by členské státy měly být povinny zajistit, aby zpracovávání citlivých finančních informací, které by mohly odhalit citlivé informace týkající se rasového či etnického původu osoby, její politické názory, náboženské či filozofické přesvědčení, členství v odborových organizacích, či informace týkající se zdravotního stavu, sexuálního života či sexuální orientace, bylo povoleno pouze osobám se zvláštním oprávněním a v souladu s platnými předpisy na ochranu údajů.

(24)

Tato směrnice dodržuje základní práva a ctí zásady, které jsou uznány v článku 6 Smlouvy o EU a v Listině základních práv Evropské unie, zejména právo na respektování soukromého a rodinného života, právo na ochranu osobních údajů, zákaz diskriminace, svobodu podnikání, právo na účinnou právní ochranu a spravedlivý proces, presumpci neviny a právo na obhajobu, zásadu zákonnosti a přiměřenosti trestných činů a trestů a základní práva a zásady stanovené v mezinárodním právu a mezinárodních dohodách, jichž jsou Unie nebo všechny členské státy smluvní stranou, včetně Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, jakož i v ústavách členských států, v rámci jejich příslušných oblastí působnosti.

(25)

Je nutné zajistit, že zpracovávání osobních údajů podle této směrnice plně dodržuje právo na ochranu osobních údajů. Jakékoli takové zpracování se řídí nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (8) a směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 (9) v rámci jejich příslušných oblastí působnosti. Pro přístup úřadů pro vyhledávání majetku z trestné činnosti k centralizovaným registrům bankovních účtů a systémům vyhledávání dat se použije směrnice (EU) 2016/680, přičemž čl. 5 odst. 2 rozhodnutí Rady 2007/845/SVV (10) se nepoužije. Pokud jde o Europol, použije se nařízení (EU) 2016/794. Tato směrnice by měla stanovit konkrétní dodatečné záruky a podmínky pro zajištění ochrany osobních údajů s ohledem na mechanismy pro zajištění řádného zpracovávání citlivých údajů a záznamů žádostí o informace.

(26)

Jakékoli osobní údaje získané podle této směrnice by měly být v souladu s platnými předpisy na ochranu údajů zpracovávány příslušnými orgány, pouze pokud je to nezbytné a přiměřené pro účely prevence, odhalování, vyšetřování a stíhání závažných trestných činů.

(27)

Aby bylo dodržováno právo na ochranu osobních údajů a právo na soukromí a minimalizován dopad přístupu k informacím obsaženým v centralizovaných registrech bankovních účtů a systémech vyhledávání dat, je dále nezbytné stanovit podmínky pro omezení tohoto přístupu. Zejména by členské státy měly zajistit, že se na přístup příslušných orgánů k osobním údajům pro účely této směrnice vztahují přiměřená opatření a politiky ochrany osobních údajů. K informacím obsahujícím osobní údaje, jež lze získat z centralizovaných registrů bankovních účtů nebo prostřednictvím postupu ověřování, by měli mít přístup pouze oprávnění pracovníci. Pracovníci oprávnění k přístupu k těmto citlivým údajům by měli být náležitě proškoleni, pokud jde o bezpečnostní postupy při výměně údajů a nakládání s nimi.

(28)

Předávání finančních údajů třetím zemím a mezinárodním partnerům by pro účely této směrnice mělo být povoleno výhradně za podmínek stanovených v kapitole V nařízení (EU) 2016/679 nebo v kapitole V směrnice (EU) 2016/680.

(29)

Komise by měla podat zprávu o provádění této směrnice tři roky po dni pro její provedení ve vnitrostátním právu a poté každé tři roky. Podle interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (11) by Komise rovněž měla provést hodnocení této směrnice na základě informací shromážděných prostřednictvím zvláštních sledovacích opatření za účelem posouzení skutečných účinků této směrnice a potřeby dalších kroků.

(30)

Cílem této směrnice je zajistit, že budou přijata opatření, jež občanům Unie poskytnou vyšší úroveň bezpečnosti předcházením trestné činnosti a bojem proti ní v souladu s článkem 67 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“). Vzhledem ke svému nadnárodnímu charakteru vyžadují hrozby teroristických útoků a dalších trestných činů ucelený celoevropský přístup. Pachatelé trestných činů by mohli zneužívat nedostatečně účinné využívání informací o bankovních účtech a finančních informací a mít z této skutečnosti prospěch, což by mohlo mít důsledky v jiném členském státě.

(31)

Jelikož cíle této směrnice, totiž usnadnit přístup finančních zpravodajských jednotek a orgánů veřejné správy příslušných k prevenci, odhalování, vyšetřování či stíhání závažných trestných činů, posílit jejich schopnost vést finanční vyšetřování a zlepšit spolupráci mezi nimi, nemůže být uspokojivě dosaženo členskými státy, ale spíše jej, z důvodu rozsahu či účinků akce, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o EU. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřesahuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(32)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení této směrnice, pokud jde o povolení prozatímního provádění nebo uzavření dohod mezi členskými státy a třetími zeměmi, které jsou smluvními stranami Evropského hospodářského prostoru, v záležitostech spadajících do působnosti kapitoly II této směrnice, by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (12).

(33)

Rozhodnutí 2000/642/SVV by mělo být zrušeno, protože jeho předmět je upraven jinými akty Unie, a není tudíž nadále potřeba.

(34)

V souladu s článkem 3 Protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování EU, oznámily Spojené království a Irsko své přání účastnit se přijímání a používání této směrnice.

(35)

V souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování EU, se Dánsko neúčastní přijímání této směrnice a tato směrnice pro ně není závazná ani použitelná.

(36)

Evropský inspektor ochrany údajů byl konzultován v souladu s čl. 28 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 (13) a vydal stanovisko dne 10. září 2018,