This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 32018D0945
Commission Implementing Decision (EU) 2018/945 of 22 June 2018 on the communicable diseases and related special health issues to be covered by epidemiological surveillance as well as relevant case definitions (Text with EEA relevance.)
Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2018/945 ze dne 22. června 2018 o přenosných nemocích a souvisejících zvláštních zdravotních problémech, které musí být podchyceny epidemiologickým dozorem, a o příslušných definicích případů (Text s významem pro EHP.)
Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2018/945 ze dne 22. června 2018 o přenosných nemocích a souvisejících zvláštních zdravotních problémech, které musí být podchyceny epidemiologickým dozorem, a o příslušných definicích případů (Text s významem pro EHP.)
C/2018/3868
Úř. věst. L 170, 6.7.2018, p. 1–74
(BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)
In force
6.7.2018 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 170/1 |
PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2018/945
ze dne 22. června 2018
o přenosných nemocích a souvisejících zvláštních zdravotních problémech, které musí být podchyceny epidemiologickým dozorem, a o příslušných definicích případů
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1082/2013/EU ze dne 22. října 2013 o vážných přeshraničních zdravotních hrozbách a o zrušení rozhodnutí č. 2119/98/ES (1), a zejména na čl. 6 odst. 5 písm. a) a b) uvedeného rozhodnutí,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Na základě rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 2119/98/ES (2) stanovilo rozhodnutí Komise 2000/96/ES (3) seznam přenosných nemocí a zvláštních zdravotních problémů, které musí být podchyceny epidemiologickým dozorem v síti Společenství. |
(2) |
Rozhodnutím Komise 2002/253/ES (4) se stanovily definice případů pro hlášení přenosných nemocí uvedených v rozhodnutí 2000/96/ES do sítě Společenství. |
(3) |
Příloha rozhodnutí č. 1082/2013/EU stanoví kritéria pro výběr přenosných nemocí a souvisejících zvláštních zdravotních problémů, které mají být v rámci sítě podchyceny epidemiologickým dozorem. |
(4) |
Seznam nemocí a zvláštních zdravotních problémů stanovený rozhodnutím 2000/96/ES by měl být aktualizován tak, aby byly zohledněny změny týkající se incidence a prevalence nemocí, potřeby Evropské unie a jejích členských států a aby se zajistil soulad s kritérii stanovenými v příloze rozhodnutí č. 1082/2013/EU. |
(5) |
Seznam definic případů by měl být aktualizován s ohledem na nové vědecké poznatky a vyvíjející se laboratorní diagnostická kritéria a postupy. |
(6) |
Seznam nemocí i seznam definic případů jsou sladěny s nomenklaturou Světové zdravotnické organizace podle 10. revize Mezinárodní statistické klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů (MKN-10). |
(7) |
Aktualizovaný seznam nemocí by měl zahrnovat následující přenosné nemoci ohrožující veřejné zdraví, které se v poslední době zcela nově nebo opět objevily, v souladu s kritérii stanovenými v příloze rozhodnutí č. 1082/2013/EU pro výběr přenosných nemocí a souvisejících zvláštních zdravotních problémů, které mají být podchyceny epidemiologickým dozorem:
|
(8) |
Podle článku 9 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 851/2004 (5) poskytlo Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí („ECDC“) na žádost Komise vědeckou pomoc při stanovení definic případů pro infekce chikungunya, dengue, lymská neuroborelióza a zika, při revizi definic případů řady dalších nemocí (6), jakož i při revizi definic případů týkajících se některých infekcí spojených se zdravotní péčí a antimikrobiální rezistence (7). Definice případů by proto měly být odpovídajícím způsobem změněny. |
(9) |
Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro vážné přeshraniční zdravotní hrozby zřízeného článkem 18 rozhodnutí č. 1082/2013/EU. |
(10) |
Rozhodnutí 2000/96/ES a 2002/253/ES by proto měla být nahrazena tímto rozhodnutím, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Přenosné nemoci a související zvláštní zdravotní problémy, které musí být podchyceny sítí epidemiologického dozoru, jsou uvedeny v příloze I.
Článek 2
Pro účely předkládání údajů pro epidemiologický dozor přenosných nemocí a souvisejících zvláštních zdravotních problémů uvedených v příloze I použijí členské státy definice případů stanovené v příloze II.
Článek 3
Rozhodnutí 2000/96/ES a 2002/253/ES se zrušují. Odkazy na uvedená rozhodnutí se považují za odkazy na toto rozhodnutí.
Článek 4
Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dvacátým dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.
V Bruselu dne 22. června 2018.
Za Komisi
předseda
Jean-Claude JUNCKER
(1) Úř. věst. L 293, 5.11.2013, s. 1.
(2) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 2119/98/ES ze dne 24. září 1998 o zřízení sítě epidemiologického dozoru a kontroly přenosných nemocí ve Společenství (Úř. věst. L 268, 3.10.1998, s. 1).
(3) Rozhodnutí Komise 2000/96/ES ze dne 22. prosince 1999 o přenosných nemocích, které musí být postupně podchyceny sítí Společenství podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 2119/98/ES (Úř. věst. L 28, 3.2.2000, s. 50).
(4) Rozhodnutí Komise 2002/253/ES ze dne 19. března 2002, kterým se stanoví definice případů pro hlášení přenosných nemocí do sítě Společenství podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 2119/98/ES (Úř. věst. L 86, 3.4.2002, s. 44).
(5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 851/2004 ze dne 21. dubna 2004 o zřízení Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (Úř. věst. L 142, 30.4.2004, s. 1).
(6) Botulismus, brucelóza, enteritida vyvolaná bakteriemi rodu Campylobacter, giardiáza, gonokoková infekce, listerióza, zarděnky, enteritida vyvolaná bakteriemi rodu Salmonella, infekce vyvolaná bakterií Escherichia coli produkující shigatoxin/verocytotoxin, shigelóza, syfilis a kongenitální syfilis, tetanus, tuberkulóza, břišní tyf a paratyf, pertuse, enteritida vyvolaná bakteriemi Yersinia enterocolitica nebo Yersinia pseudotuberculosis a infekce spojené se zdravotní péčí.
(7) Obecně, a konkrétněji enteritida vyvolaná bakteriemi rodu Campylobacter, gonokoková infekce, enteritida vyvolaná bakteriemi rodu Salmonella, shigelóza, tuberkulóza a infekce krevního řečiště způsobené specifickými patogeny, zejména Staphylococcus aureus (citlivost na meticilin a další antistafylokokové beta-laktamy), Enterococcus faecium a Enterococcus faecalis (citlivost na glykopeptidy), Klebsiella pneumoniae a Escherichia coli (citlivost na karbapenemy a na kolistin u izolátů rezistentních vůči karbapenemům) a Pseudomonas aeruginosa a Acinetobacter spp. (citlivost na karbapenemy).
PŘÍLOHA I
Přenosné nemoci a související zvláštní zdravotní problémy, které mají být podchyceny sítí epidemiologického dozoru
1. NEMOCI
|
Antrax (sněť slezinná) |
|
Botulismus |
|
Brucelóza |
|
Enteritida vyvolaná bakteriemi rodu Campylobacter |
|
Onemocnění virem Chikungunya |
|
Chlamydiová infekce, včetně chlamydiové infekce lymphogranuloma (venereum) (LGV) |
|
Cholera |
|
Creutzfeldtova-Jakobova nemoc |
|
Kryptosporidióza |
|
Dengue |
|
Záškrt |
|
Echinokokóza |
|
Giardiáza [lambliáza] |
|
Gonokoková infekce |
|
Infekce vyvolaná Haemophilus influenzae, invazivní onemocnění |
|
Akutní hepatitida A |
|
Hepatitida B |
|
Hepatitida C |
|
Nákaza virem lidské imunodeficience (HIV) a syndrom získané imunodeficience (AIDS) |
|
Chřipka |
|
Chřipka A/H5N1 |
|
Legionářská nemoc |
|
Leptospiróza |
|
Listerióza |
|
Lymská neuroborelióza |
|
Malárie |
|
Spalničky |
|
Meningokoková infekce, invazivní onemocnění |
|
Příušnice |
|
Pertuse (černý kašel) |
|
Mor |
|
Infekce vyvolaná Streptococcus pneumoniae, invazivní onemocnění |
|
Akutní poliomyelitida (akutní dětská obrna) |
|
Horečka Q |
|
Vzteklina |
|
Zarděnky |
|
Kongenitální zarděnkový syndrom |
|
Enteritida vyvolaná bakteriemi rodu Salmonella |
|
Těžký akutní respirační syndrom [SARS] |
|
Infekce vyvolaná bakterií Escherichia coli produkující shigatoxin/verocytotoxin (STEC/VTEC), včetně hemolyticko-uremického syndromu (HUS) |
|
Shigelóza |
|
Pravé neštovice |
|
Syfilis (příjice) |
|
Kongenitální syfilis |
|
Tetanus |
|
Virová klíšťová encefalitida |
|
Kongenitální toxoplasmósa |
|
Trichinóza |
|
Tuberkulóza |
|
Tularemie |
|
Břišní tyf a paratyf |
|
Virové hemoragické horečky (VHH) |
|
Nákaza virem západonilské horečky |
|
Žlutá zimnice |
|
Enteritida vyvolaná bakteriemi Yersinia enterocolitica nebo Yersinia pseudotuberculosis |
|
Onemocnění virem Zika |
|
Kongenitální onemocnění virem Zika |
2. ZVLÁŠTNÍ ZDRAVOTNÍ PROBLÉMY
2.1. |
Nosokomiální infekce |
2.2. |
Antimikrobiální rezistence |
PŘÍLOHA II
1. VYSVĚTLENÍ ODDÍLŮ POUŽITÝCH K DEFINICI A KLASIFIKACI PŘÍPADŮ
KLINICKÁ KRITÉRIA
Klinická kritéria zahrnují běžné a relevantní známky a příznaky nemoci, které jednotlivě nebo společně představují jasný nebo indikativní klinický obraz nemoci. Tato kritéria podávají obecnou charakteristiku onemocnění a nemusí v nich být nutně uvedeny všechny prvky nezbytné ke stanovení individuální klinické diagnózy nemoci.
LABORATORNÍ KRITÉRIA
Laboratorní kritéria jsou seznamem laboratorních metod, které se používají k potvrzení případu. K potvrzení případu obvykle postačuje pouze jeden z uvedených testů. Je-li pro laboratorní potvrzení případu nutná kombinace metod, je toto uvedeno. Typ vzorku odebraného pro laboratorní zkoušky je upřesněn pouze tehdy, považují-li se pro potvrzení diagnózy za důležité pouze určité typy vzorků. U některých schválených výjimek jsou zahrnuta laboratorní kritéria pro pravděpodobný případ. Uvedená laboratorní kritéria tvoří seznam laboratorních metod, jež lze použít na podporu diagnózy daného případu, nejsou však průkazné.
EPIDEMIOLOGICKÁ KRITÉRIA A EPIDEMIOLOGICKÁ SOUVISLOST
Má se za to, že epidemiologická kritéria jsou splněna, pokud lze zjistit epidemiologickou souvislost.
Epidemiologickou souvislostí během inkubační doby se rozumí jedna z těchto šesti možností:
— přenos z člověka na člověka: skutečnost, že osoba přišla do styku s laboratorně potvrzeným případem u člověka tak, že mohla získat infekci,
— přenos ze zvířete na člověka: skutečnost, že osoba přišla do styku se zvířetem s laboratorně potvrzenou infekcí/kolonizací tak, že mohla získat infekci,
— expozice společnému zdroji: skutečnost, že osoba byla vystavena stejnému společnému zdroji nebo přenašeči infekce jako potvrzený případ u člověka,
— expozice kontaminovaným potravinám/pitné vodě: skutečnost, že osoba požila potraviny nebo pitnou vodu s laboratorně potvrzenou kontaminací, nebo požila potenciálně kontaminované produkty ze zvířete s laboratorně potvrzenou infekcí/kolonizací,
— expozice v životním prostředí: skutečnost, že osoba se koupala ve vodě nebo přišla do styku s kontaminovaným zdrojem v životním prostředí, jenž byl laboratorně potvrzen,
— expozice v laboratoři: skutečnost, že osoba pracovala v laboratoři, v níž existuje možnost expozice.
Osobu lze považovat za osobu s epidemiologickou souvislostí s potvrzeným případem, je-li laboratorně potvrzen nejméně jeden případ v řetězci přenosu nemoci. V případě epidemie infekcí přenášených fekálně-orální cestou nebo vzduchem nemusí být nutné zjistit řetězec přenosu, aby se případ považoval za případ s epidemiologickou souvislostí.
K přenosu může dojít jednou nebo několika z těchto cest:
— |
přenos vzduchem: vystříknutím aerosolu nakažené osoby na sliznice při kašlání, plivání, zpívání nebo mluvení nebo v případě vdechnutí mikrobiálního aerosolu rozptýleného v ovzduší jinými osobami, |
— |
styk: přímý styk s nakaženou osobou (fekálně-orální, kapénky z dýchacích cest, kožní nebo sexuální expozice) nebo se zvířetem (např. kousnutí, dotek) nebo nepřímý styk s infekčními materiály nebo předměty (infekční kontaminované předměty, tělní tekutiny, krev), |
— |
vertikální cesta: z matky na dítě, často v děloze nebo v důsledku náhodné výměny tělních tekutin obvykle v perinatálním období, |
— |
vektorový přenos: přenos nakaženými komáry, klíšťaty, roztoči, mouchami a jiným hmyzem, který nemoc přenáší na člověka kousnutím, |
— |
potraviny nebo voda: požití potenciálně kontaminovaných potravin nebo pitné vody. |
KLASIFIKACE PŘÍPADŮ
Případy jsou klasifikovány jako „možné“, „pravděpodobné“ a „potvrzené“. V doplňkových informacích jsou uvedeny inkubační doby u jednotlivých nemocí, aby se usnadnilo posouzení epidemiologické souvislosti.
MOŽNÝ PŘÍPAD
Možným případem se rozumí případ, který je pro účely hlášení případů klasifikován jako možný. Obvykle se jedná o případ splňující klinická kritéria popsaná v definici případu bez epidemiologického nebo laboratorního nálezu dotyčného onemocnění. Definice případu jakožto možného případu má vysoký stupeň citlivosti a nízký stupeň specifičnosti. Umožňuje odhalit většinu případů, do této kategorie však budou zařazeny některé nepravé pozitivní případy.
PRAVDĚPODOBNÝ PŘÍPAD
Pravděpodobným případem se rozumí případ, který je pro účely hlášení případů klasifikován jako pravděpodobný. Obvykle se jedná o případ s klinickými kritérii a epidemiologickou souvislostí, jak je popsáno v definici případu. Laboratorní zkoušky pro pravděpodobné případy jsou stanoveny pouze pro některá onemocnění.
POTVRZENÝ PŘÍPAD
Potvrzeným případem se rozumí případ, který je pro účely hlášení případů klasifikován jako potvrzený. Potvrzené případy jsou potvrzeny laboratorně a mohou či nemusí splňovat klinická kritéria popsaná v definici případu. Definice případu jakožto potvrzeného případu je vysoce specifická a méně citlivá; většina zjištěných případů proto bude skutečnými případy, ačkoliv některé případy budou opominuty.
Klinická kritéria některých nemocí nezmiňují skutečnost, že mnoho akutních případů je asymptomatických (např. hepatitida A, B a C, kampylobakteróza, salmonelóza), tyto případy však mohou být přesto významné z hlediska veřejného zdraví na vnitrostátní úrovni.
Potvrzené případy spadají do jedné ze tří podkategorií uvedených níže. Budou do jedné těchto podkategorií zařazeny během analýzy údajů pomocí proměnných získaných s informacemi o případu.
LABORATORNĚ POTVRZENÝ PŘÍPAD S KLINICKÝMI KRITÉRII
Případ splňuje laboratorní kritéria pro potvrzení případu a klinická kritéria zahrnutá v definici případu.
LABORATORNĚ POTVRZENÝ PŘÍPAD S NEZNÁMÝMI KLINICKÝMI KRITÉRII
Případ splňuje laboratorní kritéria pro potvrzení případu, nejsou však k dispozici informace o klinických kritériích (např. pouze laboratorní zpráva).
LABORATORNĚ POTVRZENÝ PŘÍPAD BEZ KLINICKÝCH KRITÉRIÍ
Případ splňuje laboratorní kritéria pro potvrzení případu, nesplňuje však klinická kritéria v definici případu nebo je asymptomatický.
Poznámka: U některých stavů, které podléhají dozoru, struktura definic případu neodpovídá typické struktuře definice případu, např. v případě Creutzfeldtovy-Jakobovy nemoci (CJD), infekcí spojených se zdravotní péčí a antimikrobiální rezistence.
2. SEZNAM ZKRATEK
1. AFP: akutní chabá obrna
2. AIDS: syndrom získané imunodeficience
3. AMR: antimikrobiální rezistence
4. Anti-HBc: protilátky proti nukleokapsidovému (core) antigenu viru hepatitidy B
5. anti-HCV: specifické protilátky proti viru hepatitidy C
6. ARI: akutní respirační infekce
7. BAL: bronchoalveolární laváž
8. BCG: Bacille de Calmette et Guérin
9. BJ: infekce kostí a kloubů
10. BJ-BONE: osteomyelitida
11. BJ-DISC: infekce meziobratlového prostoru
12. BJ-JNT: infekce kloubů nebo mazových váčků
13. BoNT: botulinický neurotoxin
14. BSI: infekce krevního řečiště
15. C-CVC: související s katétrem – centrální žilní katétr
16. CDAD: průjem spojený s Clostridium difficile
17. CFU: kolonii tvořící jednotka
18. CJD: Creutzfeldtova-Jakobova nemoc
19. CMV: cytomegalovirus
20. CNRL: Síť referenčních laboratoří Společenství pro chřipku u člověka
21. CNS: centrální nervová soustava
22. CNS-IC: infekce centrální nervové soustavy – intrakraniální infekce
23. CNS-MEN: infekce centrální nervové soustavy – meningitida nebo ventrikulitida
24. CNS-SA: infekce centrální nervové soustavy – absces páteře bez meningitidy
25. C-PVC: související s katétrem – periferní žilní katétr
26. CRI: infekce související s katétrem
27. CRS: kongenitální zarděnkový syndrom
28. CRT: doba kapilárního návratu
29. CSF: mozkomíšní mok
30. CT scan: počítačová tomografie
31. CVS: infekce kardiovaskulárního systému
32. CVS-CARD: infekce kardiovaskulárního systému – myokarditida nebo perikarditida
33. CVS-ENDO: infekce kardiovaskulárního systému – endokarditida
34. CVS-MED: infekce kardiovaskulárního systému – mediastinitida
35. CVS-VASC: infekce kardiovaskulárního systému – infekce tepen nebo žil
36. DFA: přímá imunofluorescence
37. DFA-TP: přímý imunofluorescenční test na Treponema pallidum
38. DNA: deoxyribonukleová kyselina
39. DPA: distální chráněná aspirace
40. EARS-Net: Evropská síť sledování antimikrobiální rezistence
41. ECDC: Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí
42. ECOFF: epidemiologické mezní hodnoty
43. EEG: elektroencefalografie
44. EENT: infekce oka, ucha, nosu, krku nebo dutiny ústní
45. EENT-CONJ: infekce oka, ucha, nosu, krku nebo dutiny ústní – zánět spojivek
46. EENT-EAR: infekce oka, ucha, nosu, krku nebo dutiny ústní – ušní mastoid
47. EENT-EYE: infekce oka, ucha, nosu, krku nebo dutiny ústní – oko, jiné infekce než zánět spojivek
48. EENT-ORAL: infekce oka, ucha, nosu, krku nebo dutiny ústní – ústní dutina (ústa, jazyk nebo dásně)
49. EENT-SINU: infekce oka, ucha, nosu, krku nebo dutiny ústní – sinusitida
50. EENT-UR: infekce oka, ucha, nosu, krku nebo dutiny ústní – horní cesty dýchací, faryngitida, laryngitida, epiglotitida
51. EFNS: Evropská federace neurologických sdružení
52. EIA: imunoenzymatický test
53. ELISA: enzymová imunoanalýza s enzymem vázaným na imunosorbent
54. EM: elektronová mikroskopie
55. EUCAST: Evropský výbor pro testování antimikrobiální citlivosti
56. FAMA: fluorescenční test protilátek proti antigenům membrány
57. FTA-abs: fluorescenční-absorpční test treponemových protilátek
58. FUO: horečka neznámého původu
59. GI: infekce gastrointestinálního systému
60. GI-CDI: infekce gastrointestinálního systému – infekce Clostridium difficile
61. GI-GE: infekce gastrointestinálního systému – gastroenteritida (kromě CDI)
62. GI-GIT: infekce gastrointestinálního systému – gastrointestinální trakt (jícen, žaludek, tenké a tlusté střevo a konečník) s výjimkou gastroenteritidy a apendicitidy
63. GI-HEP: infekce gastrointestinálního systému – hepatitida
64. GI-IAB: infekce gastrointestinálního systému – intraabdominální, jinde nespecifikované, včetně žlučníku, žlučovodů, jater (kromě virové hepatitidy), sleziny, slinivky břišní, pobřišnice, subfrenického nebo subdiafragmatického prostoru nebo jiných intraabdominálních tkání nebo oblastí jinde nespecifikovaných
65. HAI: infekce spojené se zdravotní péčí
66. HbeAg: e antigen viru hepatitidy B
67. HbsAg: povrchový antigen viru hepatitidy B
68. HBV-DNA: nukleová kyselina viru hepatitidy B
69. HCV-core: nukleokapsidový (core) antigen viru hepatitidy C
70. HCV-RNA: nukleová kyselina viru hepatitidy C
71. HIV: virus lidské imunodeficience
72. HUS: hemolyticko-uremický syndrom
73. IAP: zánět plic spojený s intubací
74. IFA: nepřímá imunofluorescence
75. IgG: imunoglobulin G
76. IgM: imunoglobulin M
77. ILI: onemocnění podobné chřipce
78. LGV: lymphogranuloma (venereum)
79. LPS: lipopolysacharidy
80. LRI: infekce dolních cest dýchacích, jiná než zánět plic
81. LRI-BRON: infekce dolních cest dýchacích – bronchitida, tracheobronchitida, bronchiolitida, tracheitida bez důkazů o zánětu plic
82. TBE: klíšťová encefalitida
3. DEFINICE PŘÍPADŮ PŘENOSNÝCH NEMOCÍ
3.1 ANTRAX (SNĚŤ SLEZINNÁ)
Klinická kritéria
Každá osoba nejméně s jednou z těchto klinických forem:
|
Kožní antrax Nejméně jeden z těchto příznaků:
|
|
Gastrointestinální antrax
A nejméně jeden z těchto dvou příznaků:
|
|
Plicní (inhalační) antrax
A nejméně jeden z těchto dvou příznaků:
|
|
Meningeální/meningoencefalitický antrax
A nejméně jeden z těchto tří příznaků:
|
|
Septikémický antrax |
Laboratorní kritéria
Nejméně jedno z těchto dvou kritérií:
— |
izolace Bacillus anthracis z klinického vzorku, |
— |
detekce nukleové kyseliny Bacillus anthracis v klinickém vzorku. |
Pozitivní výtěr z nosu bez klinických příznaků se nepodílí na potvrzení diagnózy.
Epidemiologická kritéria
Nejméně jedna z těchto tří epidemiologických souvislostí:
— |
přenos ze zvířete na člověka, |
— |
expozice společnému zdroji, |
— |
expozice kontaminovaným potravinám/pitné vodě. |
Klasifikace případů
A. |
Možný případ Nepoužije se |
B. |
Pravděpodobný případ Každá osoba splňující klinická kritéria s epidemiologickou souvislostí. |
C. |
Potvrzený případ Každá osoba splňující klinická a laboratorní kritéria. |
Poznámka: Pokud vnitrostátní systém pro dozor nepodchycuje klinické příznaky, měli by být všichni laboratorně potvrzení jedinci hlášeni jako potvrzené případy.
3.2 BOTULISMUS
Klinická kritéria
Každá osoba nejméně s jednou z těchto klinických forem:
|
Botulismus přenášený potravinami a botulismus způsobený kontaminací rány Nejméně jeden z těchto dvou příznaků:
|
|
Dětský botulismus Každý kojenec nejméně s jedním z těchto šesti příznaků:
|
Tento druh botulismu, který se obvykle vyskytuje u kojenců (mladších 12 měsíců), může postihnout rovněž děti starší 12 měsíců a příležitostně i dospělé se změněnou anatomií gastrointestinálního traktu a mikroflórou.
Laboratorní kritéria
Nejméně jedno z těchto tří kritérií:
— |
izolace klostridií produkujících BoNT (např. Clostridium botulinum, C. baratii, C. butyricum) v případě dětského botulismu (stolice) nebo botulismu způsobeného kontaminací rány (rána), |
— |
detekce botulinických neurotoxinů v klinickém vzorku, |
— |
detekce genů kódujících botulinické neurotoxiny v klinickém vzorku. |
Epidemiologická kritéria
Nejméně jedna z těchto dvou epidemiologických souvislostí:
— |
expozice společnému zdroji (např. potraviny, společné používání jehel nebo jiného vybavení), |
— |
expozice kontaminovaným potravinám/pitné vodě. |
Klasifikace případů
A. |
Možný případ Nepoužije se |
B. |
Pravděpodobný případ Každá osoba splňující klinická kritéria s epidemiologickou souvislostí. |
C. |
Potvrzený případ Každá osoba splňující klinická a laboratorní kritéria. |
3.3 BRUCELÓZA
Klinická kritéria
Každá osoba s horečkou
A nejméně jedním z těchto sedmi příznaků:
— |
pocení (vydatné, zapáchající, zejména v noci), |
— |
zimnice, |
— |
bolesti kloubů, |
— |
slabost, |
— |
deprese, |
— |
bolesti hlavy, |
— |
nechutenství. |
Laboratorní kritéria
Nejméně jedno z těchto tří kritérií:
— |
izolace lidského patogenu Brucella spp. z klinického vzorku, |
— |
specifická protilátková odpověď proti lidskému patogenu Brucella spp. (standardní aglutinační test, test reakce vazby komplementu, ELISA), |
— |
detekce nukleové kyseliny lidského patogenu Brucella spp. v klinickém vzorku. |
Epidemiologická kritéria
Nejméně jedna z těchto pěti epidemiologických souvislostí:
— |
expozice kontaminovaným potravinám/pitné vodě, |
— |
expozice produktům z kontaminovaného zvířete (mléko nebo mléčné výrobky), |
— |
přenos ze zvířete na člověka (kontaminované sekrety nebo orgány, např. vaginální výtok, placenta), |
— |
expozice společnému zdroji, |
— |
expozice v laboratoři. |
Klasifikace případů
A. |
Možný případ Nepoužije se |
B. |
Pravděpodobný případ Každá osoba splňující klinická kritéria s epidemiologickou souvislostí. |
C. |
Potvrzený případ Každá osoba splňující klinická a laboratorní kritéria. |
Poznámka: Pokud vnitrostátní systém pro dozor nepodchycuje klinické příznaky, měli by být všichni laboratorně potvrzení jedinci hlášeni jako potvrzené případy.
3.4 ENTERITIDA VYVOLANÁ BAKTERIEMI RODU CAMPYLOBACTER
Klinická kritéria
Každá osoba nejméně s jedním z těchto tří příznaků:
— |
průjem, |
— |
bolest břicha, |
— |
horečka. |
Laboratorní kritéria
Nejméně jedno z těchto dvou kritérií:
— |
izolace lidského patogenu Campylobacter spp. z klinického vzorku, |
— |
detekce nukleové kyseliny Campylobacter spp. v klinickém vzorku. |
Poznámka: Testování antimikrobiální citlivosti Campylobacter spp. by mělo být provedeno na reprezentativním podsouboru izolátů.
Epidemiologická kritéria
Nejméně jedna z těchto pěti epidemiologických souvislostí:
— |
přenos ze zvířete na člověka, |
— |
přenos z člověka na člověka, |
— |
expozice společnému zdroji, |
— |
expozice kontaminovaným potravinám/pitné vodě, |
— |
expozice v životním prostředí. |
Klasifikace případů
A. |
Možný případ Nepoužije se |
B. |
Pravděpodobný případ Každá osoba splňující klinická kritéria s epidemiologickou souvislostí. |
C. |
Potvrzený případ Každá osoba splňující klinická a laboratorní kritéria. |
Poznámka: Pokud vnitrostátní systém pro dozor nepodchycuje klinické příznaky, měli by být všichni laboratorně potvrzení jedinci hlášeni jako potvrzené případy.
Antimikrobiální rezistence
Výsledky testů antimikrobiální citlivosti se musí vykazovat v souladu s metodami a kritérii dohodnutými mezi ECDC a členskými státy podle protokolu EU pro harmonizované sledování antimikrobiální rezistence u lidských izolátů Salmonella a Campylobacter (EU protocol for harmonised monitoring of antimicrobial resistance in human Salmonella and Campylobacter isolates) (1).
3.5 ONEMOCNĚNÍ VIREM CHIKUNGUNYA
Klinická kritéria (2)
— |
horečka. |
Laboratorní kritéria (3)
A. Pravděpodobný případ
— |
detekce specifických protilátek třídy IgM proti viru Chikungunya v jediném vzorku séra. |
B. Potvrzený případ
Nejméně jedno z těchto čtyř kritérií:
— |
izolace viru Chikungunya z klinického vzorku, |
— |
detekce nukleové kyseliny viru Chikungunya z klinického vzorku, |
— |
detekce specifických protilátek třídy IgM proti viru Chikungunya v jediném vzorku séra A potvrzení neutralizací, |
— |
sérokonverze nebo čtyřnásobný nárůst titru specifických protilátek proti viru Chikungunya ve vzorcích párových sér. |
Epidemiologická kritéria
V anamnéze cesta do oblasti, kde je dokumentován probíhající přenos onemocnění chikungunya, či pobyt v této oblasti, a to v období dvou týdnů před prvními příznaky.
Klasifikace případů
A. |
Možný případ Nepoužije se |
B. |
Pravděpodobný případ Každá osoba splňující klinická a epidemiologická kritéria a laboratorní kritéria pro pravděpodobný případ. |
C. |
Potvrzený případ Každá osoba splňující laboratorní kritéria pro potvrzený případ. |
Poznámka: Sérologické výsledky by měly být vykládány s ohledem na předchozí expozici jiné flavivirální infekci a na případné očkování proti flaviviru. Potvrzené případy za takových okolností by měly být validovány sérumneutralizačním testem nebo jinými rovnocennými testy.
3.6 CHLAMYDIOVÁ INFEKCE, VČETNĚ CHLAMYDIOVÉ INFEKCE LYMPHOGRANULOMA (VENEREUM) (LGV)
Klinická kritéria
Každá osoba nejméně s jednou z těchto klinických forem:
|
Chlamydiová infekce jiná než LGV
|
|
LGV Nejméně jeden z těchto pěti příznaků:
|
Laboratorní kritéria
Chlamydiová infekce jiná než LGV
Nejméně jedno z těchto tří kritérií:
— |
izolace Chlamydia trachomatis ze vzorku z anogenitálního traktu nebo ze spojivky, |
— |
průkaz Chlamydia trachomatis přímou imunofluorescencí v klinickém vzorku, |
— |
detekce nukleové kyseliny Chlamydia trachomatis v klinickém vzorku. |
LGV
Nejméně jedno z těchto dvou kritérií:
— |
izolace Chlamydia trachomatis ze vzorku z anogenitálního traktu nebo ze spojivky, |
— |
detekce nukleové kyseliny Chlamydia trachomatis v klinickém vzorku A |
— |
identifikace sérovaru (genovaru) L1, L2 nebo L3. |
Epidemiologická kritéria
Epidemiologická souvislost přenosem z člověka na člověka (sexuální styk nebo vertikální přenos).
Klasifikace případů
A. |
Možný případ Nepoužije se |
B. |
Pravděpodobný případ Každá osoba splňující klinická kritéria s epidemiologickou souvislostí. |
C. |
Potvrzený případ Každá osoba splňující laboratorní kritéria. |
3.7 CHOLERA
Klinická kritéria
Každá osoba nejméně s jedním z těchto dvou příznaků:
— |
průjem, |
— |
zvracení. |
Laboratorní kritéria
— |
izolace Vibrio cholerae z klinického vzorku A |
— |
průkaz přítomnosti antigenu O1 nebo O139 v izolátu A |
— |
průkaz přítomnosti cholerového enterotoxinu nebo genu cholerového enterotoxinu v izolátu. |
Epidemiologická kritéria
Nejméně jedna z těchto čtyř epidemiologických souvislostí:
— |
expozice společnému zdroji, |
— |
přenos z člověka na člověka, |
— |
expozice kontaminovaným potravinám/pitné vodě, |
— |
expozice v životním prostředí. |
Klasifikace případů
A. |
Možný případ Nepoužije se |
B. |
Pravděpodobný případ Každá osoba splňující klinická kritéria s epidemiologickou souvislostí. |
C. |
Potvrzený případ Každá osoba splňující klinická a laboratorní kritéria. |
Poznámka: Pokud vnitrostátní systém pro dozor nepodchycuje klinické příznaky, měli by být všichni laboratorně potvrzení jedinci hlášeni jako potvrzené případy.
3.8 CREUTZFELDTOVA-JAKOBOVA NEMOC (CJD)
Předpoklady
— |
Každá osoba s progresivní neuropsychiatrickou poruchou s délkou trvání nemoci nejméně šest měsíců. |
— |
Rutinní vyšetření neukazují na jinou diagnózu. |
— |
V anamnéze není expozice lidským hormonům hypofýzy nebo štěpu tvrdé pleny mozkomíšní člověka. |
— |
Žádný důkaz o genetické formě transmisivní spongiformní encefalopatie. |
Klinická kritéria
Každá osoba nejméně se čtyřmi z těchto pěti příznaků:
— |
časné psychiatrické příznaky (4), |
— |
trvalé bolestivé senzorické příznaky (5), |
— |
ataxie, |
— |
myoklonie, chorea nebo dystonie, |
— |
demence. |
Diagnostická kritéria
Diagnostická kritéria pro potvrzení případu:
— |
neuropatologické potvrzení: spongiformní změna a rozsáhlá depozice prionového proteinu s floridními skvrnami po celém velkém a malém mozku. |
Diagnostická kritéria pro pravděpodobný nebo možný případ:
— |
EEG neukazuje typický obraz (6) sporadické CJD (6) v raných stádiích nemoci, |
— |
vyšetření magnetickou rezonancí ukazuje zvýšený bilaterální signál v pulvinaru, |
— |
pozitivní biopsie z mandlí (7). |
Epidemiologická kritéria
Epidemiologická souvislost přenosem z člověka na člověka (např. transfúze krve).
Klasifikace případů
A. |
Možný případ Každá osoba, která splňuje předpoklady A
|
B. |
Pravděpodobný případ Každá osoba, která splňuje předpoklady A
|
C. |
Potvrzený případ Každá osoba, která splňuje předpoklady A splňuje diagnostická kritéria pro potvrzení případu. |
3.9 KRYPTOSPORIDIÓZA
Klinická kritéria
Každá osoba nejméně s jedním z těchto dvou příznaků:
— |
průjem, |
— |
bolest břicha. |
Laboratorní kritéria
Nejméně jedno z těchto čtyř kritérií:
— |
průkaz oocyst Cryptosporidium ve stolici, |
— |
průkaz Cryptosporidium ve střevní tekutině nebo bioptických vzorcích z tenkého střeva, |
— |
detekce nukleové kyseliny Cryptosporidium ve stolici, |
— |
detekce antigenu Cryptosporidium ve stolici. |
Epidemiologická kritéria
Jedna z těchto pěti epidemiologických souvislostí:
— |
přenos z člověka na člověka, |
— |
expozice společnému zdroji, |
— |
přenos ze zvířete na člověka, |
— |
expozice kontaminovaným potravinám/pitné vodě, |
— |
expozice v životním prostředí. |
Klasifikace případů
A. |
Možný případ Nepoužije se |
B. |
Pravděpodobný případ Každá osoba splňující klinická kritéria s epidemiologickou souvislostí. |
C. |
Potvrzený případ Každá osoba splňující klinická a laboratorní kritéria. |
Poznámka: Pokud vnitrostátní systém pro dozor nepodchycuje klinické příznaky, měli by být všichni laboratorně potvrzení jedinci hlášeni jako potvrzené případy.
3.10 DENGUE
Klinická kritéria (9)
— |
Horečka. |
Laboratorní kritéria (10)
A. Pravděpodobný případ
— |
Detekce specifických protilátek třídy IgM proti viru Dengue v jediném vzorku séra. |
B. Potvrzený případ
Nejméně jedno z těchto pěti kritérií:
— |
izolace viru Dengue z klinického vzorku, |
— |
detekce nukleové kyseliny viru Dengue z klinického vzorku, |
— |
detekce antigenu viru Dengue z klinického vzorku, |
— |
detekce specifických protilátek třídy IgM proti viru Dengue v jediném vzorku séra A potvrzení neutralizací, |
— |
sérokonverze nebo čtyřnásobný nárůst titru specifických protilátek proti viru Dengue ve vzorcích párových sér. |
Epidemiologická kritéria
V anamnéze cesta do oblasti, kde je dokumentován probíhající přenos dengue, či pobyt v této oblasti, a to v období dvou týdnů před prvními příznaky.
Klasifikace případů
A. |
Možný případ Nepoužije se |
B. |
Pravděpodobný případ Každá osoba splňující klinická a epidemiologická kritéria a laboratorní kritéria pro pravděpodobný případ. |
C. |
Potvrzený případ Každá osoba splňující laboratorní kritéria pro potvrzený případ. |
3.11 ZÁŠKRT
Klinická kritéria
Každá osoba nejméně s jednou z těchto klinických forem:
|
Klasický záškrt dýchacích cest: Onemocnění horních cest dýchacích s laryngitidou nebo nasofaryngitidou nebo tonsilitidou A přilpělou membránou/pseudomembránou. |
|
Mírný záškrt dýchacích cest: Onemocnění horních cest dýchacích s laryngitidou nebo nasofaryngitidou nebo tonsilitidou BEZ přilpělé membrány/pseudomembrány. |
|
Kožní záškrt: kožní léze. |
|
Záškrt na jiných místech: léze spojivek nebo sliznic. |
Laboratorní kritéria
Izolace Corynebacterium diphtheriae, Corynebacterium ulcerans nebo Corynebacterium pseudotuberculosis produkujících toxin z klinického vzorku.
Epidemiologická kritéria
Nejméně jedna z těchto epidemiologických souvislostí:
— |
přenos z člověka na člověka, |
— |
přenos ze zvířete na člověka. |
Klasifikace případů
A. |
Možný případ Každá osoba splňující klinická kritéria pro klasický záškrt dýchacích cest. |
B. |
Pravděpodobný případ Každá osoba splňující klinická kritéria pro záškrt (klasický záškrt dýchacích cest, mírný záškrt dýchacích cest, kožní záškrt, záškrt na jiných místech) s epidemiologickou souvislostí s potvrzeným případem u člověka nebo s epidemiologickou souvislostí s přenosem ze zvířete na člověka. |
C. |
Potvrzený případ Každá osoba splňující laboratorní kritéria A nejméně jednu z klinických forem. |
3.12 ECHINOKOKÓZA
Klinická kritéria
Nejsou důležitá pro účely dozoru.
Diagnostická kritéria
Nejméně jedno z těchto pěti kritérií:
— |
histopatologie nebo parazitologie kompatibilní s Echinococcus multilocularis nebo granulosus (např. přímá vizualizace protoscolexu v cystické tekutině), |
— |
detekce Echinoccocus granulosus charakteristická pro makroskopickou morfologii cysty (cyst) v chirurgicky odebraných vzorcích, |
— |
typické léze orgánů zjištěné zobrazovacími metodami (např. počítačová tomografie, sonografie, vyšetření magnetickou rezonancí) A potvrzené sérologickým testem, |
— |
specifická protilátková odpověď proti Echinococcus spp. pomocí vysoce citlivého sérologického testu A potvrzení vysoce specifickým sérologickým testem, |
— |
detekce nukleové kyseliny Echinococcus multilocularis nebo granulosus v klinickém vzorku. |
Epidemiologická kritéria Nepoužije se
Klasifikace případů
A. |
Možný případ Nepoužije se |
B. |
Pravděpodobný případ Nepoužije se |
C. |
Potvrzený případ Každá osoba splňující diagnostická kritéria. |
3.13 GIARDIÁZA [LAMBLIÁZA]
Klinická kritéria
Každá osoba nejméně s jedním z těchto čtyř příznaků:
— |
průjem, |
— |
bolest břicha, |
— |
nadýmání, |
— |
příznaky malabsorpce (např. steatorea, ztráta hmotnosti). |
Laboratorní kritéria
Nejméně jedno z těchto tří kritérií:
— |
průkaz cyst nebo trofozoitů Giardia lamblia ve stolici, duodenální šťávě nebo v bioptických vzorcích z tenkého střeva, |
— |
průkaz antigenu Giardia lamblia ve stolici, duodenální šťávě nebo v bioptických vzorcích z tenkého střeva, |
— |
průkaz nukleové kyseliny Giardia lamblia ve stolici, duodenální šťávě nebo v bioptických vzorcích z tenkého střeva. |
Epidemiologická kritéria
Nejméně jedna z těchto čtyř epidemiologických souvislostí:
— |
expozice kontaminovaným potravinám/pitné vodě, |
— |
přenos z člověka na člověka, |
— |
expozice společnému zdroji, |
— |
expozice v životním prostředí. |
Klasifikace případů
A. |
Možný případ Nepoužije se |
B. |
Pravděpodobný případ Každá osoba splňující klinická kritéria s epidemiologickou souvislostí. |
C. |
Potvrzený případ Každá osoba splňující klinická a laboratorní kritéria. |
Poznámka: Pokud vnitrostátní systém pro dozor nepodchycuje klinické příznaky, měli by být všichni laboratorně potvrzení jedinci hlášeni jako potvrzené případy.
3.14 GONOKOKOVÁ INFEKCE
Klinická kritéria
Každá osoba nejméně s jedním z těchto osmi příznaků:
— |
uretritida, |
— |
akutní salpingitida, |
— |
pánevní zánětlivá choroba, |
— |
cervicitida, |
— |
epididymitida, |
— |
proktitida, |
— |
faryngitida, |
— |
artritida |
NEBO
každý novorozenec se zánětem spojivek.
Laboratorní kritéria
Nejméně jedno z těchto čtyř kritérií:
— |
izolace Neisseria gonorrhoeae z klinického vzorku, |
— |
detekce nukleové kyseliny Neisseria gonorrhoeae v klinickém vzorku, |
— |
průkaz Neisseria gonorrhoeae pomocí testu nukleové kyseliny bez amplifikace v klinickém vzorku, |
— |
mikroskopická detekce gramnegativních intracelulárních diplokoků v uretrálním vzorku u muže. |
Epidemiologická kritéria
Epidemiologická souvislost přenosem z člověka na člověka (sexuální styk nebo vertikální přenos).
Klasifikace případů
A. |
Možný případ Nepoužije se |
B. |
Pravděpodobný případ Každá osoba splňující klinická kritéria s epidemiologickou souvislostí. |
C. |
Potvrzený případ Každá osoba splňující laboratorní kritéria. |
Antimikrobiální rezistence
U případů zjištěných kultivací se musí výsledky testů antimikrobiální citlivosti vykazovat v souladu s metodami a kritérii dohodnutými mezi ECDC a členskými státy podle standardního protokolu ECDC pro sledování antimikrobiální rezistence gonokoků (11).
3.15 INFEKCE VYVOLANÁ HAEMOPHILUS INFLUENZAE, INVAZIVNÍ ONEMOCNĚNÍ
Klinická kritéria
Nejsou důležitá pro účely dozoru.
Laboratorní kritéria
Nejméně jedno z těchto dvou kritérií:
— |
izolace Haemophilus influenzae z místa za normálních okolností sterilního, |
— |
detekce nukleové kyseliny Haemophilus influenzae na místě za normálních okolností sterilním. |
Epidemiologická kritéria Nepoužije se
Klasifikace případů
A. |
Možný případ Nepoužije se |
B. |
Pravděpodobný případ Nepoužije se |
C. |
Potvrzený případ Každá osoba splňující laboratorní kritéria. |
3.16 AKUTNÍ HEPATITIDA A
Klinická kritéria
Každá osoba s postupnými prvními příznaky (např. únava, bolest břicha, ztráta chuti k jídlu, občasná nevolnost a zvracení)
A
nejméně s jedním z těchto tří příznaků:
— |
horečka, |
— |
žloutenka, |
— |
zvýšená hladina sérové aminotransferázy. |
Laboratorní kritéria
Nejméně jedno z těchto tří kritérií:
— |
detekce nukleové kyseliny viru hepatitidy A v séru nebo ve stolici, |
— |
specifická protilátková odpověď proti viru hepatitidy A, |
— |
detekce antigenu viru hepatitidy A ve stolici. |
Epidemiologická kritéria
Nejméně jedno z těchto čtyř kritérií:
— |
přenos z člověka na člověka, |
— |
expozice společnému zdroji, |
— |
expozice kontaminovaným potravinám/pitné vodě, |
— |
expozice v životním prostředí. |
Klasifikace případů
A. |
Možný případ Nepoužije se |
B. |
Pravděpodobný případ Každá osoba splňující klinická kritéria s epidemiologickou souvislostí. |
C. |
Potvrzený případ Každá osoba splňující klinická a laboratorní kritéria. |
Poznámka: Pokud vnitrostátní systém pro dozor nepodchycuje klinické příznaky, měli by být všichni laboratorně potvrzení jedinci hlášeni jako potvrzené případy.
3.17 HEPATITIDA B (12)
Klinická kritéria
Nejsou důležitá pro účely dozoru.
Laboratorní kritéria
Pozitivní výsledky nejméně jednoho nebo několika z níže uvedených testů nebo kombinace zkoušek:
— |
detekce specifických protilátek třídy IgM proti nukleokapsidovému (core) antigenu viru hepatitidy B (anti-HBc IgM), |
— |
detekce povrchového antigenu viru hepatitidy B (HBsAg), |
— |
detekce e antigenu viru hepatitidy B (HBeAg), |
— |
detekce nukleové kyseliny viru hepatitidy B (HBV-DNA). |
Epidemiologická kritéria
Nejsou důležitá pro účely dozoru.
Klasifikace případů
A. |
Možný případ Nepoužije se |
B. |
Pravděpodobný případ Nepoužije se |
C. |
Potvrzený případ Každá osoba splňující laboratorní kritéria. |
3.18 HEPATITIDA C (13)
Klinická kritéria
Nejsou důležitá pro účely dozoru.
Laboratorní kritéria
Nejméně jedno z těchto tří kritérií:
— |
detekce nukleové kyseliny viru hepatitidy C (HCV RNA), |
— |
detekce nukleokapsidového (core) antigenu viru hepatitidy C (HCV-core), |
— |
specifická protilátková odpověď proti viru hepatitidy C (anti-HCV) potvrzená potvrzujícím testem na protilátky (např. immunoblot) u osob starších než 18 měsíců bez důkazů o potlačené infekci. |
Epidemiologická kritéria Nepoužije se
Klasifikace případů
A. |
Možný případ Nepoužije se |
B. |
Pravděpodobný případ Nepoužije se |
C. |
Potvrzený případ Každá osoba splňující laboratorní kritéria. |
3.19 NÁKAZA VIREM LIDSKÉ IMUNODEFICIENCE (HIV) A SYNDROM ZÍSKANÉ IMUNODEFICIENCE (AIDS)
Klinická kritéria (AIDS)
Každá osoba, která vykazuje některou z klinických situací vymezených v evropské definici případů AIDS pro:
— |
dospělé a adolescenty ve věku 15 let a starší, |
— |
děti mladší 15 let. |
Laboratorní kritéria (HIV)
— |
Dospělí, adolescenti a děti ve věku 18 měsíců a starší Nejméně jedno z těchto tří kritérií:
|
— |
Děti mladší 18 měsíců Pozitivní výsledky u dvou samostatných vzorků (kromě pupečníkové krve) přinejmenším v jedné z těchto tří zkoušek:
|
Epidemiologická kritéria Nepoužije se
Klasifikace případů
A. |
Možný případ Nepoužije se |
B. |
Pravděpodobný případ Nepoužije se |
C. |
Potvrzený případ
|
3.20 CHŘIPKA
Klinická kritéria
Každá osoba nejméně s jednou z těchto klinických forem:
|
Onemocnění podobné chřipce (ILI)
|
|
Akutní respirační infekce (ARI)
|
Laboratorní kritéria
Nejméně jedno z těchto čtyř kritérií:
— |
izolace chřipkového viru z klinického vzorku, |
— |
detekce nukleové kyseliny chřipkového viru v klinickém vzorku, |
— |
identifikace antigenu chřipkového viru přímou imunofluorescencí v klinickém vzorku, |
— |
specifická protilátková odpověď proti viru chřipky. |
Pokud možno by se měla provést podrobná typizace chřipkového izolátu.
Epidemiologická kritéria
Epidemiologická souvislost přenosem z člověka na člověka.
Klasifikace případů
A. |
Možný případ Každá osoba splňující klinická kritéria (ILI nebo ARI). |
B. |
Pravděpodobný případ Každá osoba splňující klinická kritéria (ILI nebo ARI) s epidemiologickou souvislostí. |
C. |
Potvrzený případ Každá osoba splňující klinická (ILI nebo ARI) a laboratorní kritéria. |
3.21 CHŘIPKA A/H5N1
Klinická kritéria
Každá osoba s jedním z těchto dvou příznaků:
— |
horečka A známky a příznaky akutní infekce dýchacích cest, |
— |
úmrtí na nevysvětlené akutní onemocnění dýchacích cest. |
Laboratorní kritéria
Nejméně jedno z těchto tří kritérií:
— |
izolace viru chřipky A/H5N1 z klinického vzorku, |
— |
detekce nukleové kyseliny viru chřipky A/H5 v klinickém vzorku, |
— |
specifická protilátková odpověď proti viru chřipky A/H5 (čtyřnásobný nebo vyšší vzestup nebo jediný vysoký titr). |
Epidemiologická kritéria
Nejméně jedno z těchto čtyř kritérií:
— |
přenos z člověka na člověka v případě úzkého kontaktu (ve vzdálenosti do jednoho metru) s osobou nahlášenou jako pravděpodobný nebo potvrzený případ, |
— |
expozice v laboratoři: existuje-li možnost expozice viru chřipky A/H5N1, |
— |
úzký kontakt (ve vzdálenosti do jednoho metru) se zvířetem s potvrzenou infekcí A/H5N1 jiným než drůbež nebo volně žijící ptáci (např. kočka nebo prase), |
— |
pobyt nebo návštěva v oblasti, v níž existuje podezření na chřipku A/H5N1 nebo v níž byla chřipka A/H5N1 potvrzena, A přinejmenším jedno z těchto dvou kritérií:
|
Klasifikace případů
A. |
Možný případ Každá osoba splňující klinická a epidemiologická kritéria. |
B. |
Pravděpodobný případ Každá osoba s pozitivním testem na chřipku A/H5 nebo A/H5N1 provedeným laboratoří, která není národní referenční laboratoří, jež je účastníkem sítě referenčních laboratoří Společenství pro chřipku u člověka (CNRL). |
C. |
Případ potvrzený na vnitrostátní úrovni Každá osoba s pozitivním testem na chřipku A/H5 nebo A/H5N1 provedeným národní referenční laboratoří, jež je účastníkem sítě referenčních laboratoří Společenství pro chřipku u člověka. |
D. |
Případ potvrzený WHO Každá osoba s laboratorním potvrzením střediskem spolupracujícím s WHO v oblasti H5. |
3.22 LEGIONÁŘSKÁ NEMOC
Klinická kritéria
Každá osoba se zánětem plic.
Laboratorní kritéria
Laboratorní kritéria pro potvrzení případu
Nejméně jedno z těchto tří kritérií:
— |
izolace Legionella spp. ze sekretu respiračního traktu nebo z místa za normálních okolností sterilního, |
— |
detekce antigenu Legionella pneumophila v moči, |
— |
významně zvýšená úroveň specifických protilátek proti séroskupině 1 Legionella pneumophila ve vzorcích párových sér. |
Laboratorní kritéria pro pravděpodobný případ
Nejméně jedno z těchto čtyř kritérií:
— |
detekce antigenu Legionella pneumophila v sekretu respiračního traktu nebo plicní tkáni, např. detekce přímou fluorescencí s použitím monoklonálních reagencií, |
— |
detekce nukleové kyseliny Legionella spp. v sekretu respiračního traktu, plicní tkáni nebo v jakémkoli místě za normálních okolností sterilním, |
— |
významně zvýšená úroveň specifických protilátek proti Legionella pneumophila jiné než séroskupiny 1 nebo jiným Legionella spp. ve vzorcích párových sér, |
— |
jediná vysoká úroveň specifických protilátek proti séroskupině 1 Legionella pneumophila v séru. |
Epidemiologická kritéria Nepoužije se
Klasifikace případů
A. |
Možný případ Nepoužije se |
B. |
Pravděpodobný případ Každá osoba splňující klinické kritérium A alespoň jedno laboratorní kritérium pro pravděpodobný případ. |
C. |
Potvrzený případ Každá osoba splňující klinické kritérium A alespoň jedno laboratorní kritérium pro potvrzený případ. |
3.23 LEPTOSPIRÓZA
Klinická kritéria
Každá osoba s
— |
horečkou |
NEBO
nejméně dvěma z těchto jedenácti příznaků:
— |
zimnice, |
— |
bolest hlavy, |
— |
myalgie, |
— |
sufuze spojivek, |
— |
krvácení kůže a sliznic, |
— |
kožní vyrážka, |
— |
žloutenka, |
— |
myokarditida, |
— |
meningitida, |
— |
nedostatečnost ledvin, |
— |
respirační příznaky, např. hemoptýza. |
Laboratorní kritéria
Nejméně jedno z těchto čtyř kritérií:
— |
izolace Leptospira interrogans nebo jiné patogenní Leptospira spp. z klinického vzorku, |
— |
detekce nukleové kyseliny Leptospira interrogans nebo jiné patogenní Leptospira spp. v klinickém vzorku, |
— |
průkaz Leptospira interrogans nebo jiné patogenní Leptospira spp. pomocí imunofluorescence v klinickém vzorku, |
— |
specifická protilátková odpověď proti Leptospira interrogans nebo jiné patogenní Leptospira spp. |
Epidemiologická kritéria
Nejméně jedna z těchto tří epidemiologických souvislostí:
— |
přenos ze zvířete na člověka, |
— |
expozice v životním prostředí, |
— |
expozice společnému zdroji. |
Klasifikace případů
A. |
Možný případ Nepoužije se |
B. |
Pravděpodobný případ Každá osoba splňující klinická kritéria s epidemiologickou souvislostí. |
C. |
Potvrzený případ Každá osoba splňující klinická a laboratorní kritéria. |
Poznámka: Pokud vnitrostátní systém pro dozor nepodchycuje klinické příznaky, měli by být všichni laboratorně potvrzení jedinci hlášeni jako potvrzené případy.
3.24 LISTERIÓZA
Klinická kritéria
Každá osoba nejméně s jedním z těchto pěti příznaků:
— |
horečka, |
— |
meningitida, meningoencefalitida nebo encefalitida, |
— |
příznaky podobné chřipce, |
— |
septikémie, |
— |
lokalizované infekce jako artritida, endokarditida, endoftalmitida a abscesy. |
Listerióza v těhotenství:
— |
následky infekce vyvolané bakterií Listeria související s těhotenstvím definované jako: samovolný potrat, narození mrtvého plodu nebo předčasný porod v průběhu těhotenství, |
— |
listerióza novorozenců definovaná jako jeden z těchto příznaků
|
NEBO
nejméně jeden z těchto pěti příznaků v prvním měsíci života (novorozenecká listerióza):
— |
meningitida nebo meningoencefalitida, |
— |
septikémie, |
— |
dyspnoe, |
— |
granulomatosis infantiseptica, |
— |
léze na kůži, sliznicích nebo spojivkách. |
Laboratorní kritéria
Nejméně jedno z těchto dvou kritérií:
— |
izolace Listeria monocytogenes nebo detekce nukleové kyseliny Listeria monocytogenes z místa za normálních okolností sterilního, |
— |
u případu souvisejícího s těhotenstvím také: izolace Listeria monocytogenes nebo detekce nukleové kyseliny z Listeria monocytogenes v místě za normálních okolností nesterilním (např. tkáň placenty, plodová voda, mekonium, vaginální výtěr) nebo z plodu, mrtvě narozeného plodu, novorozence nebo matky. |
Epidemiologická kritéria
Nejméně jedna z těchto čtyř epidemiologických souvislostí:
— |
expozice společnému zdroji, |
— |
přenos z člověka na člověka (vertikální přenos), |
— |
expozice kontaminovaným potravinám, |
— |
přenos ze zvířete na člověka. |
Klasifikace případů
A. |
Možný případ Nepoužije se |
B. |
Pravděpodobný případ Každá osoba splňující klinická kritéria s epidemiologickou souvislostí. |
C. |
Potvrzený případ Každá osoba splňující laboratorní kritéria pro normální sterilní místo NEBO u případu souvisejícího s těhotenstvím (matka nebo novorozenec v prvním měsíci života) splňujícího laboratorní kritéria se jako případ hlásí pouze matka. |
Poznámka: Pokud vnitrostátní systém pro dozor nepodchycuje klinické příznaky, měli by být všichni laboratorně potvrzení jedinci hlášeni jako potvrzené případy.
3.25 LYMSKÁ NEUROBORELIÓZA
Klinická kritéria
— |
Neurologické příznaky podle definice případu navržené Evropskou federací neurologických sdružení (European Federation of Neurological Societies – EFNS) (14), bez dalších zjevných příčin. |
Laboratorní kritéria
A. Potvrzený případ
— |
Pleocytóza v mozkomíšním moku A
NEBO |
— |
detekce protilátek třídy IgG proti lymské borelióze ve vzorku krve pouze u dětí (mladších 18 let) s ochrnutím obličeje nebo jinou kraniální neuritidou a v nedávné anamnéze (< 2 měsíce) migrující erytém. |
B. Pravděpodobný případ
— |
Pleocytóza v mozkomíšním moku A pozitivní sérologický nález na lymskou boreliózu v mozkomíšním moku NEBO |
— |
specifická intratekální produkce protilátek proti lymské borelióze. |
Epidemiologická kritéria
Nepoužije se.
Klasifikace případů
A. |
Možný případ Nepoužije se |
B. |
Pravděpodobný případ Každá osoba splňující klinická kritéria a nejméně jedno z laboratorních kritérií pro pravděpodobné případy. |
C. |
Potvrzený případ Každá osoba splňující klinická kritéria a nejméně jedno z laboratorních kritérií pro potvrzené případy. |
3.26 MALÁRIE
Klinická kritéria
Každá osoba s horečkou NEBO s horečkou v anamnéze.
Laboratorní kritéria
Nejméně jedno z těchto tří kritérií:
— |
průkaz malarických parazitů v krevních nátěrech pomocí světelné mikroskopie, |
— |
detekce nukleové kyseliny parazitu Plasmodium v krvi, |
— |
detekce antigenu parazitu Plasmodium. |
Pokud možno by se měla provést diferenciace Plasmodium spp.
Epidemiologická kritéria Nepoužije se
Klasifikace případů
A. |
Možný případ Nepoužije se |
B. |
Pravděpodobný případ Nepoužije se |
C. |
Potvrzený případ Každá osoba splňující klinická a laboratorní kritéria. |
Poznámka: Pokud vnitrostátní systém pro dozor nepodchycuje klinické příznaky, měli by být všichni laboratorně potvrzení jedinci hlášeni jako potvrzené případy.
3.27 SPALNIČKY
Klinická kritéria
Každá osoba s horečkou
A
— |
makulopapulární kožní vyrážkou |
A nejméně s jedním z těchto tří příznaků:
— |
kašel, |
— |
rýma, |
— |
zánět spojivek. |
Laboratorní kritéria
Nejméně jedno z těchto čtyř kritérií:
— |
izolace spalničkového viru z klinického vzorku, |
— |
detekce nukleové kyseliny spalničkového viru v klinickém vzorku, |
— |
specifická protilátková odpověď proti spalničkovému viru charakteristická pro akutní infekci v séru nebo ve slinách, |
— |
detekce antigenu spalničkového viru pomocí přímé imunofluorescence v klinickém vzorku za použití monoklonálních protilátek specifických pro spalničky. |
Laboratorní výsledky je nutno vykládat s ohledem na případné očkování. Pokud bylo v nedávné době provedeno očkování, je třeba provést vyšetření na divoký virus.
Epidemiologická kritéria
Epidemiologická souvislost přenosem z člověka na člověka.
Klasifikace případů
A. |
Možný případ Každá osoba splňující klinická kritéria. |
B. |
Pravděpodobný případ Každá osoba splňující klinická kritéria s epidemiologickou souvislostí. |
C. |
Potvrzený případ Každá osoba, která nebyla v nedávné době očkována a která splňuje klinická a laboratorní kritéria. |
3.28 MENINGOKOKOVÁ INFEKCE, INVAZIVNÍ ONEMOCNĚNÍ
Klinická kritéria
Každá osoba nejméně s jedním z těchto příznaků:
— |
meningeální známky, |
— |
hemoragická vyrážka, |
— |
septický šok, |
— |
septická artritida. |
Laboratorní kritéria
Nejméně jedno z těchto čtyř kritérií:
— |
izolace Neisseria meningitidis z místa za normálních okolností sterilního nebo z purpurově červených kožních lézí, |
— |
detekce nukleové kyseliny Neisseria meningitidis z místa za normálních okolností sterilního nebo z purpurově červených kožních lézí, |
— |
detekce antigenu Neisseria meningitidis v mozkomíšním moku, |
— |
detekce gramnegativních diplokoků v mozkomíšním moku. |
Epidemiologická kritéria
Epidemiologická souvislost přenosem z člověka na člověka.
Klasifikace případů
A. |
Možný případ Každá osoba splňující klinická kritéria. |
B. |
Pravděpodobný případ Každá osoba splňující klinická kritéria s epidemiologickou souvislostí. |
C. |
Potvrzený případ Každá osoba splňující laboratorní kritéria. |
3.29 PŘÍUŠNICE
Klinická kritéria
Každá osoba s
— |
horečkou |
A
nejméně jedním z těchto tří příznaků:
— |
náhlé první příznaky jednostranného nebo oboustranného zduření příušní žlázy nebo jiné slinné žlázy bez jiné zjevné příčiny, |
— |
orchitida, |
— |
meningitida. |
Laboratorní kritéria
Nejméně jedno z těchto tří kritérií:
— |
izolace viru příušnic z klinického vzorku, |
— |
detekce nukleové kyseliny viru příušnic, |
— |
specifická protilátková odpověď proti viru příušnic charakteristická pro akutní infekci v séru nebo ve slinách. |
Laboratorní výsledky je nutno vykládat s ohledem na případné očkování.
Epidemiologická kritéria
Epidemiologická souvislost přenosem z člověka na člověka.
Klasifikace případů
A. |
Možný případ Každá osoba splňující klinická kritéria. |
B. |
Pravděpodobný případ Každá osoba splňující klinická kritéria s epidemiologickou souvislostí. |
C. |
Potvrzený případ Každá osoba, která nebyla v nedávné době očkována a splňuje laboratorní kritéria. V případě nedávného očkování: každá osoba, u níž byl detekován divoký kmen viru příušnic. |
3.30 PERTUSE
Klinická kritéria
Každá osoba s kašlem trvajícím nejméně dva týdny A
— |
nejméně s jedním z těchto tří příznaků:
|
NEBO
každá osoba, u níž lékař diagnostikoval pertusi,
NEBO
apnoické pauzy u kojenců.
Poznámky:
U všech osob, včetně dospělých, adolescentů či očkovaných dětí, se mohou projevovat atypické příznaky. Měly by být zkoumány vlastnosti kašle, zejména je-li kašel paroxysmální povahy, zesiluje během noci a nedoprovází jej horečka.
Laboratorní kritéria
Nejméně jedno z těchto tří kritérií:
i) |
izolace Bordetella pertussis z klinického vzorku; |
ii) |
detekce nukleové kyseliny Bordetella pertussis v klinickém vzorku; |
iii) |
specifická protilátková odpověď proti Bordetella pertussis. |
Přímá diagnóza (i–ii): Bordetella pertussis a její nukleovou kyselinu lze nejlépe izolovat/zjistit ze vzorků z nosohltanu.
Nepřímá diagnóza (iii): měl by se pokud možno provést test ELISA za použití vysoce čistého pertusového toxinu a referenčních sér WHO jako standardu. Výsledky je nutno vykládat s ohledem na případné očkování proti pertusi. Bylo-li v posledních několika letech před odběrem vzorku provedeno očkování, může být titr specifických protilátek proti toxinu Bordetella pertussis důsledkem předchozího očkování nebo může být tímto očkováním pozměněn.
Epidemiologická kritéria
Epidemiologická souvislost přenosem z člověka na člověka.
Klasifikace případů
A. |
Možný případ Každá osoba splňující klinická kritéria. |
B. |
Pravděpodobný případ Každá osoba splňující klinická kritéria s epidemiologickou souvislostí. |
C. |
Potvrzený případ Každá osoba splňující klinická a laboratorní kritéria. |
3.31 MOR
Klinická kritéria
Každá osoba nejméně s jednou z těchto klinických forem:
|
Bubonický mor:
|
|
Septikémický mor:
|
|
Plicní mor:
A nejméně jeden z těchto tří příznaků:
|
Laboratorní kritéria
Nejméně jedno z těchto tří kritérií:
— |
izolace Yersinia pestis z klinického vzorku, |
— |
detekce nukleové kyseliny Yersinia pestis z klinického vzorku, |
— |
specifická protilátková odpověď proti antigenu F1 Yersinia pestis. |
Epidemiologická kritéria
Nejméně jedna z těchto čtyř epidemiologických souvislostí:
— |
přenos z člověka na člověka, |
— |
přenos ze zvířete na člověka, |
— |
expozice v laboratoři (pokud zde existuje možnost expozice moru), |
— |
expozice společnému zdroji. |
Klasifikace případů
A. |
Možný případ Nepoužije se |
B. |
Pravděpodobný případ Každá osoba splňující klinická kritéria s epidemiologickou souvislostí. |
C. |
Potvrzený případ Každá osoba splňující laboratorní kritéria. |
3.32 INFEKCE VYVOLANÁ STREPTOCOCCUS PNEUMONIAE, INVAZIVNÍ ONEMOCNĚNÍ
Klinická kritéria
Nejsou důležitá pro účely dozoru.
Laboratorní kritéria
Nejméně jedno z těchto tří kritérií:
— |
izolace Streptococcus pneumoniae v místě za normálních okolností sterilním, |
— |
detekce nukleové kyseliny Streptococcus pneumoniae v místě za normálních okolností sterilním, |
— |
detekce antigenu Streptococcus pneumoniae v místě za normálních okolností sterilním. |
Epidemiologická kritéria Nepoužije se
Klasifikace případů
A. |
Možný případ Nepoužije se |
B. |
Pravděpodobný případ Nepoužije se |
C. |
Potvrzený případ Každá osoba splňující laboratorní kritéria. |
Antimikrobiální rezistence:
Výsledky testů antimikrobiální citlivosti se musí vykazovat v souladu s metodami a kritérii dohodnutými mezi ECDC a členskými státy podle Evropské sítě sledování antimikrobiální rezistence (EARS-Net) ECDC (15).
3.33 AKUTNÍ POLIOMYELITIDA (AKUTNÍ DĚTSKÁ OBRNA)
Klinická kritéria
Každá osoba mladší 15 let s akutní chabou obrnou (AFP)
NEBO
každá osoba, u níž lékař diagnostikoval podezření na obrnu.
Laboratorní kritéria
Nejméně jedno z těchto tří kritérií:
— |
izolace polioviru a diferenciace uvnitř typu – divoký poliovirus (WPV), |
— |
poliovirus odvozený z vakcinačního polioviru (VDPV) (u VDPV nejméně 85 % podobnost s vakcinačním poliovirem v sekvenci nukleotidů v sekci VP1), |
— |
poliovirus podobný Sabinovu viru: diferenciace uvnitř typu provedená akreditovanou laboratoří WHO pro dětskou obrnu (u VDPV > 1 % až 15 % diferenciace sekvence VP1 v porovnání s vakcinačním virem téhož sérotypu). |
Epidemiologická kritéria
Nejméně jedna z těchto dvou epidemiologických souvislostí:
— |
přenos z člověka na člověka, |
— |
v anamnéze cesta do oblasti s výskytem dětské obrny či oblasti s podezřením na cirkulaci polioviru nebo potvrzenou cirkulací polioviru. |
Klasifikace případů
A. |
Možný případ Každá osoba splňující klinická kritéria. |
B. |
Pravděpodobný případ Každá osoba splňující klinická kritéria s epidemiologickou souvislostí. |
C. |
Potvrzený případ Každá osoba splňující klinická a laboratorní kritéria. |
3.34 HOREČKA Q
Klinická kritéria
Každá osoba nejméně s jedním z těchto tří příznaků:
— |
horečka, |
— |
zánět plic, |
— |
hepatitida. |
Laboratorní kritéria
Nejméně jedno z těchto tří kritérií:
— |
izolace Coxiella burnetii z klinického vzorku, |
— |
detekce nukleové kyseliny Coxiella burnetii v klinickém vzorku, |
— |
specifická protilátková odpověď proti Coxiella burnetii (IgG nebo IgM fáze II). |
Epidemiologická kritéria
Nejméně jedna z těchto dvou epidemiologických souvislostí:
— |
expozice společnému zdroji, |
— |
přenos ze zvířete na člověka. |
Klasifikace případů
A. |
Možný případ Nepoužije se |
B. |
Pravděpodobný případ Každá osoba splňující klinická kritéria s epidemiologickou souvislostí. |
C. |
Potvrzený případ Každá osoba splňující klinická a laboratorní kritéria. |
3.35 VZTEKLINA
Klinická kritéria
Každá osoba s akutní encefalomyelitidou
A
nejméně se dvěma z těchto sedmi příznaků:
— |
senzorické změny ve vztahu k místu předchozího kousnutí zvířetem, |
— |
paréza nebo paralýza, |
— |
spazmus polykacích svalů, |
— |
hydrofobie, |
— |
delirium, |
— |
křeče, |
— |
úzkost. |
Laboratorní kritéria
Nejméně jedno z těchto čtyř kritérií:
— |
izolace viru vztekliny z klinického vzorku, |
— |
detekce nukleové kyseliny viru vztekliny v klinickém vzorku (např. sliny nebo mozková tkáň), |
— |
detekce virových antigenů pomocí přímé imunofluorescence v klinickém vzorku, |
— |
specifická protilátková odpověď proti viru vztekliny pomocí virusneutralizačního testu v séru nebo mozkomíšním moku. |
Laboratorní výsledky je nutno vykládat s ohledem na případné očkování nebo pasivní imunizaci.
Epidemiologická kritéria
Nejméně jedna z těchto tří epidemiologických souvislostí:
— |
přenos ze zvířete na člověka (zvíře s podezřením na infekci nebo s potvrzenou infekcí), |
— |
expozice společnému zdroji (stejné zvíře), |
— |
přenos z člověka na člověka (např. transplantace orgánů). |
Klasifikace případů
A. |
Možný případ Každá osoba splňující klinická kritéria. |
B. |
Pravděpodobný případ Každá osoba splňující klinická kritéria s epidemiologickou souvislostí. |
C. |
Potvrzený případ Každá osoba splňující klinická a laboratorní kritéria. |
3.36 ZARDĚNKY
Klinická kritéria
Každá osoba s náhlými prvními příznaky generalizované makulopapulární vyrážky
A
nejméně jedním z těchto pěti příznaků:
— |
cervikální adenopatie, |
— |
subokcipitální adenopatie, |
— |
postaurikulární adenopatie, |
— |
bolesti kloubů, |
— |
artritida. |
Laboratorní kritéria
Nejméně jedno z těchto čtyř kritérií:
— |
izolace viru zarděnek z klinického vzorku, |
— |
detekce nukleové kyseliny viru zarděnek v klinickém vzorku, |
— |
detekce protilátek třídy IgM proti viru zarděnek (*1), |
— |
sérokonverze protilátek třídy IgG proti viru zarděnek nebo signifikantní vzestup titru protilátek třídy IgG proti viru zarděnek v párových vzorcích vyšetřených v paralelním testu. |
Laboratorní výsledky je nutno vykládat s ohledem na případné očkování (možné přetrvávání protilátek třídy IgM po očkování).
Epidemiologická kritéria
Epidemiologická souvislost s potvrzeným případem.
Klasifikace případů
A. |
Možný případ Každá osoba splňující klinická kritéria. |
B. |
Pravděpodobný případ Každá osoba splňující klinická kritéria s epidemiologickou souvislostí. |
C. |
Potvrzený případ Každá osoba splňující klinická a laboratorní kritéria, která nebyla v nedávné době očkována. V případě nedávného očkování je osoba, která splňuje klinická kritéria a u níž byl detekován divoký kmen viru zarděnek, považována za potvrzený případ. |
Poznámka: V případě podezření na zarděnky v těhotenství je pro řízení případu nutné další potvrzení pozitivních výsledků testu na IgM (např. specifický test avidity protilátek IgG proti viru zarděnek, protilátky IgM proti viru zarděnek a porovnání s hladinami protilátek IgG proti viru zarděnek u párových sér provedené v referenční laboratoři).
3.37 KONGENITÁLNÍ ZARDĚNKOVÝ SYNDROM
Klinická kritéria
Kongenitální zarděnková infekce (CRI)
Pro CRI není možno definovat žádná klinická kritéria.
Kongenitální zarděnkový syndrom (CRS)
Každý kojenec mladší 1 roku nebo mrtvě narozený plod s:
nejméně dvěma příznaky uvedenými v kategorii A)
NEBO
jedním příznakem v kategorii A) a jedním v kategorii B).
A)
— |
katarakta(y), |
— |
vrozený glaukom, |
— |
vrozená srdeční vada, |
— |
ztráta sluchu, |
— |
pigmentová retinopatie. |
B)
— |
purpura, |
— |
splenomegalie, |
— |
mikrocefalie, |
— |
opoždění ve vývoji, |
— |
meningoencefalitida, |
— |
radiolucentní onemocnění kostí, |
— |
žloutenka, která začne do 24 hodin po porodu. |
Laboratorní kritéria
Nejméně jedno z těchto čtyř kritérií:
— |
izolace viru zarděnek z klinického vzorku, |
— |
detekce nukleové kyseliny viru zarděnek, |
— |
specifická protilátková odpověď proti viru zarděnek (IgM), |
— |
přetrvávání protilátek IgG proti viru zarděnek mezi 6. a 12. měsícem věku (nejméně dva vzorky s podobnou koncentrací protilátek IgG proti viru zarděnek). |
Laboratorní výsledky je nutno vykládat s ohledem na případné očkování.
Epidemiologická kritéria
Každý kojenec nebo mrtvě narozený plod, který se narodil ženě s laboratorně potvrzenou zarděnkovou infekcí během těhotenství přenosem z člověka na člověka (vertikální přenos).
Klasifikace případů kongenitálních zarděnek
A. |
Možný případ Nepoužije se |
B. |
Pravděpodobný případ Každý mrtvě narozený plod nebo kojenec, který nebyl testován, NEBO s negativními laboratorními výsledky a nejméně jedno z těchto dvou kritérií:
|
C. |
Potvrzený případ Každý mrtvě narozený plod splňující laboratorní kritéria NEBO každý kojenec splňující laboratorní kritéria A nejméně jedno z těchto dvou kritérií:
|
3.38 ENTERITIDA VYVOLANÁ BAKTERIEMI RODU SALMONELLA
Klinická kritéria
Každá osoba nejméně s jedním z těchto čtyř příznaků:
— |
průjem, |
— |
horečka, |
— |
bolest břicha, |
— |
zvracení. |
Laboratorní kritéria
Nejméně jedno z těchto dvou kritérií:
— |
izolace Salmonella (jiného než S. Typhi nebo S. Paratyphi) v klinickém vzorku, |
— |
detekce nukleové kyseliny z Salmonella (jiného než S. Typhi nebo S. Paratyphi) v klinickém vzorku. |
Poznámka: Testování antimikrobiální citlivosti Salmonella enterica by mělo být provedeno na reprezentativním podsouboru izolátů.
Epidemiologická kritéria
Nejméně jedna z těchto pěti epidemiologických souvislostí:
— |
přenos z člověka na člověka, |
— |
expozice společnému zdroji, |
— |
přenos ze zvířete na člověka, |
— |
expozice kontaminovaným potravinám/pitné vodě, |
— |
expozice v životním prostředí. |
Klasifikace případů
A. |
Možný případ Nepoužije se |
B. |
Pravděpodobný případ Každá osoba splňující klinická kritéria s epidemiologickou souvislostí. |
C. |
Potvrzený případ Každá osoba splňující klinická a laboratorní kritéria. |
Poznámka: Pokud vnitrostátní systém pro dozor nepodchycuje klinické příznaky, měli by být všichni laboratorně potvrzení jedinci hlášeni jako potvrzené případy.
Antimikrobiální rezistence
Výsledky testů antimikrobiální citlivosti se musí vykazovat v souladu s metodami a kritérii dohodnutými mezi ECDC a členskými státy podle protokolu EU pro harmonizované sledování antimikrobiální rezistence u lidských izolátů Salmonella a Campylobacter (EU protocol for harmonised monitoring of antimicrobial resistance in human Salmonella and Campylobacter isolates) (16).
3.39 TĚŽKÝ AKUTNÍ RESPIRAČNÍ SYNDROM [SARS]
Klinická kritéria
Každá osoba s horečkou nebo s horečkou v anamnéze
A
nejméně jedním z těchto tří příznaků:
— |
kašel, |
— |
dýchací potíže, |
— |
dechová nedostatečnost |
A
nejméně jedno z těchto čtyř kritérií:
— |
rentgenový nález zánětu plic, |
— |
rentgenový nález syndromu akutních dýchacích potíží, |
— |
pitevní nález zánětu plic, |
— |
pitevní nález syndromu akutních dýchacích potíží |
A
žádná jiná diagnóza, která by mohla nemoc plně vysvětlit.
Laboratorní kritéria
Laboratorní kritéria pro potvrzení případu
Nejméně jedno z těchto tří kritérií:
— |
izolace viru v buněčné kultuře z jakéhokoliv klinického vzorku a identifikace SARS-CoV pomocí metody jako RT-PCR, |
— |
detekce nukleové kyseliny SARS-CoV nejméně v jednom z těchto tří případů:
|
— |
specifická protilátková odpověď proti SARS-CoV v jednom z těchto dvou případů:
|
Laboratorní kritéria pro pravděpodobný případ
Nejméně jedno z těchto dvou kritérií:
— |
jediný pozitivní test na protilátky proti SARS-CoV, |
— |
pozitivní výsledek PCR pro SARS-CoV u jediného klinického vzorku a testu. |
Epidemiologická kritéria
Nejméně jedno z těchto tří kritérií:
— |
každá osoba v nejméně jedné z těchto tří situací:
|
— |
dva nebo více zdravotnických pracovníků (18) s klinickým nálezem SARS ve stejné zdravotnické jednotce s prvními příznaky onemocnění ve stejném desetidenním období, |
— |
tři nebo více osob (zdravotničtí pracovníci a/nebo pacienti a/nebo návštěvníci) s klinickým nálezem SARS s prvními příznaky onemocnění ve stejném desetidenním období a s epidemiologickou souvislostí se zdravotnickým zařízením. |
Klasifikace případů v meziepidemickém období
Platí rovněž během epidemie v nezasažené zemi nebo oblasti.
A. |
Možný případ Každá osoba splňující klinická kritéria s epidemiologickou souvislostí. |
B. |
Pravděpodobný případ Každá osoba splňující klinická kritéria s epidemiologickou souvislostí a splňující laboratorní kritéria pro pravděpodobný případ. |
C. |
Případ potvrzený na vnitrostátní úrovni Každá osoba splňující klinická a laboratorní kritéria pro potvrzení případu, pokud bylo testování provedeno v národní referenční laboratoři. |
D. |
Potvrzený případ Každá osoba splňující klinická a laboratorní kritéria pro potvrzení případu, pokud testování provedla referenční laboratoř WHO pro potvrzení případů SARS. |
Klasifikace případů během epidemie
Platí během epidemie v zemi/oblasti, v níž byla nejméně jedna osoba laboratorně potvrzena referenční laboratoří WHO pro potvrzení případů SARS.
A. |
Možný případ Každá osoba splňující klinická kritéria. |
B. |
Pravděpodobný případ Každá osoba splňující klinická kritéria s epidemiologickou souvislostí s případem potvrzeným na vnitrostátní úrovni nebo s potvrzeným případem. |
C. |
Případ potvrzený na vnitrostátní úrovni Každá osoba splňující klinická a laboratorní kritéria pro potvrzení případu, pokud bylo testování provedeno v národní referenční laboratoři. |
D. |
Potvrzený případ Jedno z těchto tří kritérií:
|
3.40 INFEKCE VYVOLANÁ BAKTERIÍ ESCHERICHIA COLI PRODUKUJÍCÍ SHIGATOXIN/VEROCYTOTOXIN (STEC/VTEC), VČETNĚ HEMOLYTICKO-UREMICKÉHO SYNDROMU (HUS)
Klinická kritéria
Průjem STEC/VTEC
Každá osoba nejméně s jedním z těchto dvou příznaků:
— |
průjem, |
— |
bolest břicha. |
HUS
Každá osoba s akutním selháním ledvin a nejméně s jedním z těchto dvou příznaků:
— |
mikroangiopatická hemolytická anemie, |
— |
trombocytopenie. |
Laboratorní kritéria
Nejméně jedno z těchto čtyř kritérií:
— |
izolace/kultivace bakterie Escherichia coli produkující shigatoxin/verocytotoxin nebo přechovávající gen/geny stx1/vtx1 nebo stx2/vtx2, |
— |
izolace sorbitol nefermentující (NFS) Escherichia coli O157 (bez testování na toxin nebo geny produkující toxin), |
— |
přímá detekce nukleové kyseliny genu/ů stx1/vtx1 nebo stx2/vtx2, |
— |
přímá detekce volného shigatoxinu/verocytotoxinu ve výkalech. |
Pouze u HUS lze jako laboratorní kritérium pro potvrzení STEC/VTEC použít:
— |
specifická protilátková odpověď proti séroskupinám Escherichia coli (LPS). |
Epidemiologická kritéria
Nejméně jedna z těchto pěti epidemiologických souvislostí:
— |
přenos z člověka na člověka, |
— |
expozice společnému zdroji, |
— |
přenos ze zvířete na člověka, |
— |
expozice kontaminovaným potravinám/pitné vodě, |
— |
expozice v životním prostředí. |
Klasifikace případů
A. |
Možný případ HUS spojený se STEC Každá osoba splňující klinická kritéria pro HUS. |
B. |
Pravděpodobný případ STEC/VTEC Každá osoba splňující klinická kritéria s epidemiologickou souvislostí. |
C. |
Potvrzený případ STEC/VTEC Každá osoba splňující klinická a laboratorní kritéria. |
Poznámka: Pokud vnitrostátní systém pro dozor nepodchycuje klinické příznaky, měli by být všichni laboratorně potvrzení jedinci hlášeni jako potvrzené případy.
3.41 SHIGELÓZA
Klinická kritéria
Každá osoba nejméně s jedním z těchto čtyř příznaků:
— |
průjem, |
— |
horečka, |
— |
zvracení, |
— |
bolest břicha. |
Laboratorní kritéria
Pro potvrzený případ:
— |
izolace Shigella spp. z klinického vzorku. |
Pro pravděpodobný případ:
— |
detekce nukleové kyseliny Shigella spp. v klinickém vzorku. |
Poznámka: Mělo by být pokud možno provedeno testování antimikrobiální citlivosti Shigella.
Epidemiologická kritéria
Nejméně jedna z těchto čtyř epidemiologických souvislostí:
— |
přenos z člověka na člověka, |
— |
expozice společnému zdroji, |
— |
expozice kontaminovaným potravinám/pitné vodě, |
— |
expozice v životním prostředí. |
Klasifikace případů
A. |
Možný případ Nepoužije se |
B. |
Pravděpodobný případ Každá osoba splňující klinická kritéria s epidemiologickou souvislostí NEBO každá osoba splňující klinická kritéria a laboratorní kritéria pro pravděpodobný případ. |
C. |
Potvrzený případ Každá osoba splňující klinická a laboratorní kritéria pro potvrzený případ. |
Poznámka: Pokud vnitrostátní systém pro dozor nepodchycuje klinické příznaky, měli by být všichni laboratorně potvrzení jedinci hlášeni jako potvrzené případy.
Antimikrobiální rezistence
Výsledky testů antimikrobiální citlivosti se musí vykazovat v souladu s metodami a kritérii dohodnutými mezi ECDC a členskými státy.
3.42 PRAVÉ NEŠTOVICE
Klinická kritéria
Každá osoba nejméně s jedním z těchto dvou příznaků:
— |
horečka |
A
puchýřky nebo pevné pustuly ve stejném vývojovém stádiu s centrifugální distribucí.
— |
Atypické projevy vymezené jako jeden z těchto čtyř příznaků:
|
Laboratorní kritéria
Laboratorní kritéria pro potvrzení případu
Nejméně jedna z těchto dvou laboratorních zkoušek:
— |
izolace viru pravých neštovic (viru varioly) z klinického vzorku s následným sekvenováním (pouze určené P4 laboratoře), |
— |
detekce nukleové kyseliny viru varioly v klinickém vzorku s následným sekvenováním. |
Laboratorní výsledky je nutno vykládat s ohledem na případné očkování.
Laboratorní kritéria pro pravděpodobný případ
— |
Identifikace částic ortopoxviru pomocí elektronové mikroskopie. |
Epidemiologická kritéria
Nejméně jedna z těchto dvou epidemiologických souvislostí:
— |
přenos z člověka na člověka, |
— |
expozice v laboratoři (pokud existuje možnost expozice viru varioly). |
Klasifikace případů
A. |
Možný případ Každá osoba splňující klinická kritéria. |
B. |
Pravděpodobný případ Každá osoba splňující klinická kritéria a nejméně jedno z těchto dvou kritérií:
|
C. |
Potvrzený případ Každá osoba splňující laboratorní kritéria pro potvrzení případu. Během epidemie: každá osoba splňující klinická kritéria s epidemiologickou souvislostí. |
3.43 SYFILIS (PŘÍJICE)
Klinická kritéria
Primární syfilis
Každá osoba s jedním nebo několika šankry (vředy) (obvykle nebolestivými) v oblasti genitálií, perineální a anální oblasti nebo ústech nebo sliznici hltanu či jinde mimo oblast genitálií.
Sekundární syfilis
Každá osoba nejméně s jedním z těchto pěti příznaků:
— |
difúzní makulopapulární vyrážka často i na dlaních a chodidlech, |
— |
celková lymfadenopatie, |
— |
kondyloma latum, |
— |
enantém, |
— |
difúzní alopecie. |
Časná latentní syfilis (< 1 rok)
Žádné příznaky a v anamnéze příznaky kompatibilní s příznaky raných fází syfilidy v předchozích 12 měsících.
Oční a neurologické projevy se mohou vyskytnout v jakékoli fázi syfilidy.
Případy pozdní latentní syfilidy (> 1 rok) nepodléhají dozoru EU/EHP.
Laboratorní kritéria
Nejméně jedno z těchto kritérií:
— |
průkaz Treponema pallidum v exsudátech lézí nebo tkáních mikroskopickým vyšetřením v zástinu, |
— |
průkaz Treponema pallidum v exsudátech lézí nebo tkáních přímou imunofluorescencí, |
— |
průkaz Treponema v exsudátech lézí nebo tkáních pomocí technik amplifikace nukleových kyselin (NAAT), |
— |
detekce protilátek proti Treponema pallidum pomocí screeningového testu (TPHA, TPPA nebo EIA) A dodatečná detekce buď protilátek TP-IgM (např. IgM-ELISA nebo immunoblot nebo 19S-IgM-FTA-abs), NEBO netreponemových protilátek (např. RPR, VDRL). |
Epidemiologická kritéria
Primární/sekundární syfilis
Epidemiologická souvislost přenosem z člověka na člověka (sexuální kontakt).
Časná latentní syfilis
Epidemiologická souvislost přenosem z člověka na člověka (sexuální kontakt) v předchozích 12 měsících.
Klasifikace případů
A. |
Možný případ Nepoužije se |
B. |
Pravděpodobný případ Každá osoba splňující klinická kritéria s epidemiologickou souvislostí. |
C. |
Potvrzený případ Každá osoba splňující laboratorní kritéria pro potvrzení případu. |
3.44 KONGENITÁLNÍ SYFILIS
Klinická kritéria
Každé dítě mladší 2 let nejméně s jedním z těchto deseti příznaků:
— |
hepatosplenomegalie, |
— |
mukokutánní léze, |
— |
kondyloma latum, |
— |
přetrvávající rinitida, |
— |
žloutenka, |
— |
pseudoparalýza (kvůli periostitidě a osteochondritidě), |
— |
postižení centrální nervové soustavy, |
— |
anémie, |
— |
nefrotický syndrom, |
— |
podvýživa. |
Laboratorní kritéria
Laboratorní kritéria pro potvrzení případu
Nejméně jedno z těchto tří kritérií:
— |
průkaz Treponema pallidum mikroskopickým vyšetřením v zástinu v pupeční šňůře, placentě, výtoku z nosu nebo materiálu z kožních lézí, |
— |
průkaz Treponema pallidum přímou imunofluorescencí v pupeční šňůře, placentě, výtoku z nosu nebo materiálu z kožních lézí, |
— |
detekce Treponema pallidum – specifické protilátky IgM (FTA-abs, EIA) |
A reaktivní netreponemální test (VDRL, RPR) séra dítěte.
Laboratorní kritéria pro pravděpodobný případ
Nejméně jedno z těchto tří kritérií:
— |
reaktivní výsledek testu VDRL-mozkomíšní mok, |
— |
reaktivní netreponemální a treponemální sérologické testy séra matky, |
— |
titr protilátek u kojence při netreponemálním testu je čtyřnásobně či ještě vyšší než titr protilátek v séru matky. |
Epidemiologická kritéria
Každý kojenec s epidemiologickou souvislostí přenosem z člověka na člověka (vertikální přenos).
Klasifikace případů
A. |
Možný případ Nepoužije se |
B. |
Pravděpodobný případ Každý kojenec nebo dítě splňující klinická kritéria a nejméně jedna z těchto dvou situací:
|
C. |
Potvrzený případ Každý kojenec splňující laboratorní kritéria pro potvrzení případu. |
3.45 TETANUS
Klinická kritéria
Každá osoba s akutním nástupem nejméně dvou z těchto tří příznaků:
— |
bolestivé svalové kontrakce primárně čelistních a šíjových svalů a následný faciální spazmus nazývaný trismus a „risus sardonicus“, |
— |
bolestivé svalové kontrakce hlavních svalů, |
— |
celkové spazmy, často opisthotonus. |
Laboratorní kritéria Nepoužije se
Epidemiologická kritéria Nepoužije se
Klasifikace případů
A. |
Možný případ Nepoužije se |
B. |
Pravděpodobný případ Každá osoba splňující klinická kritéria, není-li k dispozici jiná pravděpodobnější diagnóza. |
C. |
Potvrzený případ Nepoužije se |
3.46 VIROVÁ KLÍŠŤOVÁ ENCEFALITIDA
Klinická kritéria
Každá osoba s příznaky zánětu centrálního nervového systému (např. meningitida, meningoencefalitida, encefalomyelitida, encefaloradikulitida).
Laboratorní kritéria (19)
Laboratorní kritéria pro potvrzení případu:
Nejméně jedno z těchto pěti kritérií:
— |
specifické protilátky třídy IgM A IgG proti viru klíšťové encefalitidy v krvi, |
— |
specifické protilátky třídy IgM proti viru klíšťové encefalitidy v mozkomíšním moku, |
— |
sérokonverze nebo čtyřnásobný nárůst specifických protilátek proti viru klíšťové encefalitidy ve vzorcích párových sér, |
— |
detekce nukleové kyseliny viru klíšťové encefalitidy v klinickém vzorku, |
— |
izolace viru klíšťové encefalitidy z klinického vzorku. |
Laboratorní kritéria pro pravděpodobný případ:
Detekce specifických protilátek třídy IgM proti viru klíšťové encefalitidy v jedinečném vzorku séra.
Epidemiologická kritéria
Expozice společnému zdroji (nepasterizované mléčné výrobky).
Klasifikace případů
A. |
Možný případ Nepoužije se |
B. |
Pravděpodobný případ Každá osoba splňující klinická kritéria a laboratorní kritéria pro pravděpodobný případ NEBO každá osoba splňující klinická kritéria s epidemiologickou souvislostí. |
C. |
Potvrzený případ Každá osoba splňující klinická a laboratorní kritéria pro potvrzení případu. |
Poznámka: Sérologické výsledky by měly být vykládány s ohledem na předchozí expozici jiné flavivirální infekci a na případné očkování proti flaviviru. Potvrzené případy za takových okolností by měly být validovány sérumneutralizačním testem nebo jinými rovnocennými testy.
3.47 KONGENITÁLNÍ TOXOPLASMÓSA
Klinická kritéria
Nejsou důležitá pro účely dozoru.
Laboratorní kritéria
Nejméně jedno z těchto čtyř kritérií:
— |
průkaz Toxoplasma gondii v tělních tkáních nebo tekutinách, |
— |
detekce nukleové kyseliny Toxoplasma gondii v klinickém vzorku, |
— |
specifická protilátková odpověď proti Toxoplasma gondii (IgM, IgG, IgA) u novorozence, |
— |
trvale stabilní titry protilátek IgG proti Toxoplasma gondii u kojence (mladšího 12 měsíců). |
Epidemiologická kritéria Nepoužije se
Klasifikace případů
A. |
Možný případ Nepoužije se |
B. |
Pravděpodobný případ Nepoužije se |
C. |
Potvrzený případ Každý kojenec splňující laboratorní kritéria. |
3.48 TRICHINÓZA
Klinická kritéria
Každá osoba nejméně s třemi z těchto šesti příznaků:
— |
horečka, |
— |
citlivost a bolest svalů, |
— |
průjem, |
— |
faciální edém, |
— |
eosinofilie, |
— |
subkonjunktivální, subunguální a retinální krvácení. |
Laboratorní kritéria
Nejméně jedno z těchto dvou kritérií:
— |
průkaz larev Trichinella v tkáni získané svalovou biopsií, |
— |
specifická protilátková odpověď proti parazitu Trichinella (IFA, ELISA nebo Western blot). |
Epidemiologická kritéria
Nejméně jedna z těchto dvou epidemiologických souvislostí:
— |
expozice kontaminovaným potravinám (maso), |
— |
expozice společnému zdroji. |
Klasifikace případů
A. |
Možný případ Nepoužije se |
B. |
Pravděpodobný případ Každá osoba splňující klinická kritéria s epidemiologickou souvislostí. |
C. |
Potvrzený případ Každá osoba splňující klinická kritéria a laboratorní kritéria. |
Poznámka: Pokud vnitrostátní systém pro dozor nepodchycuje klinické příznaky, měli by být všichni laboratorně potvrzení jedinci hlášeni jako potvrzené případy.
3.49 TUBERKULÓZA
Klinická kritéria
Každá osoba splňující tato dvě kritéria:
— |
známky, příznaky a/nebo radiologické nálezy odpovídající aktivní tuberkulóze na kterémkoli místě A |
— |
rozhodnutí klinického lékaře léčit osobu komplexní protituberkulózní léčbou |
NEBO
případ zjištěný posmrtně s patologickými nálezy odpovídajícími aktivní tuberkulóze, které by indikovaly protituberkulózní léčbu antibiotiky, pokud by byl pacient diagnostikován před úmrtím.
Laboratorní kritéria
Laboratorní kritéria pro potvrzení případu
Nejméně jedno z těchto dvou kritérií:
— |
izolace komplexu Mycobacterium tuberculosis (kromě Mycobacterium bovis-BCG) z klinického vzorku, |
— |
detekce nukleové kyseliny komplexu Mycobacterium tuberculosis v klinickém vzorku A pozitivní mikroskopie na acidorezistentní bacily nebo rovnocenná detekce bacilů fluorescencí pomocí světelné mikroskopie. |
Laboratorní kritéria pro pravděpodobný případ
Nejméně jedno z těchto tří kritérií:
— |
mikroskopie na acidorezistentní bacily nebo rovnocenná detekce bacilů fluorescencí pomocí světelné mikroskopie, |
— |
detekce nukleové kyseliny komplexu Mycobacterium tuberculosis v klinickém vzorku, |
— |
histologický vzhled granulomů. |
Epidemiologická kritéria Nepoužije se
Klasifikace případů
A. |
Možný případ Každá osoba splňující klinická kritéria. |
B. |
Pravděpodobný případ Každá osoba splňující klinická kritéria a laboratorní kritéria pro pravděpodobný případ. |
C. |
Potvrzený případ Každá osoba splňující klinická a laboratorní kritéria pro potvrzení případu. |
Antimikrobiální rezistence
Výsledky testů antimikrobiální citlivosti se musí vykazovat v souladu s metodami a kritérii dohodnutými mezi ECDC a členskými státy podle evropské sítě referenčních laboratoří pro tuberkulózu a evropské sítě pro dozor nad tuberkulózou (20).
3.50 TULAREMIE
Klinická kritéria
Každá osoba nejméně s jednou z těchto klinických forem:
|
Ulceroglandulární tularemie
|
|
Glandulární tularemie
|
|
Okuloglandulární tularemie
|
|
Orofaryngeální tularemie
A nejméně jeden z těchto tří příznaků:
|
|
Střevní tularemie Nejméně jedna z těchto tří situací:
|
|
Plicní tularemie
|
|
Tyfoidní tularemie Nejméně jeden z těchto dvou příznaků:
|
Laboratorní kritéria
Nejméně jedno z těchto tří kritérií:
— |
izolace Francisella tularensis z klinického vzorku, |
— |
detekce nukleové kyseliny Francisella tularensis v klinickém vzorku, |
— |
specifická protilátková odpověď proti Francisella tularensis. |
Epidemiologická kritéria
Nejméně jedna z těchto tří epidemiologických souvislostí:
— |
expozice společnému zdroji, |
— |
přenos ze zvířete na člověka, |
— |
expozice kontaminovaným potravinám/pitné vodě. |
Klasifikace případů
A. |
Možný případ Nepoužije se |
B. |
Pravděpodobný případ Každá osoba splňující klinická kritéria s epidemiologickou souvislostí. |
C. |
Potvrzený případ Každá osoba splňující klinická a laboratorní kritéria. |
3.51 BŘIŠNÍ TYF A PARATYF
Klinická kritéria
Každá osoba nejméně s jedním z těchto dvou příznaků:
— |
první příznaky vleklé horečky NEBO |
— |
nejméně dva z těchto čtyř příznaků:
|
Laboratorní kritéria
Nejméně jedno z těchto dvou kritérií:
— |
izolace Salmonella typhi nebo paratyphi z klinického vzorku, |
— |
detekce nukleové kyseliny Salmonella typhi nebo paratyphi v klinickém vzorku. |
Epidemiologická kritéria
Nejméně jedna z těchto tří epidemiologických souvislostí:
— |
expozice společnému zdroji, |
— |
přenos z člověka na člověka, |
— |
expozice kontaminovaným potravinám/pitné vodě. |
Klasifikace případů
A. |
Možný případ Nepoužije se |
B. |
Pravděpodobný případ Každá osoba splňující klinická kritéria s epidemiologickou souvislostí. |
C. |
Potvrzený případ Každá osoba splňující klinická a laboratorní kritéria. |
Poznámka: Pokud vnitrostátní systém pro dozor nepodchycuje klinické příznaky, měli by být všichni laboratorně potvrzení jedinci hlášeni jako potvrzené případy.
3.52 VIROVÉ HEMORAGICKÉ HOREČKY (VHH)
Klinická kritéria
Každá osoba nejméně s jedním z těchto dvou příznaků:
— |
horečka, |
— |
hemoragické projevy v různých formách, které mohou vést k selhání několika orgánů. |
Laboratorní kritéria
Nejméně jedno z těchto dvou kritérií:
— |
izolace specifického viru z klinického vzorku, |
— |
detekce nukleové kyseliny specifického viru v klinickém vzorku a genotypizace. |
Epidemiologická kritéria
Nejméně jedno z těchto kritérií:
— |
v minulých 21 dnech cesta do oblasti, o níž je známo nebo s ohledem na niž panuje domněnka, že se zde objevily případy virové hemoragické horečky, |
— |
v minulých 21 dnech expozice možnému nebo potvrzenému případu virové hemoragické horečky, jehož první příznaky onemocnění nastaly v posledních 6 měsících. |
Klasifikace případů
A. |
Možný případ Nepoužije se |
B. |
Pravděpodobný případ Každá osoba splňující klinická kritéria s epidemiologickou souvislostí. |
C. |
Potvrzený případ Každá osoba splňující klinická a laboratorní kritéria. |
3.53 NÁKAZA VIREM ZÁPADONILSKÉ HOREČKY (WNV)
Klinická kritéria
Nejméně jedna z těchto tří situací:
— |
každá osoba s horečkou, |
— |
encefalitida, |
— |
meningitida. |
Laboratorní kritéria
Laboratorní zkouška pro potvrzení případu
Nejméně jedno z těchto čtyř kritérií:
— |
izolace WNV z krve nebo mozkomíšního moku, |
— |
detekce nukleové kyseliny WNV v krvi nebo mozkomíšním moku, |
— |
specifická protilátková odpověď proti WNV (IgM) v mozkomíšním moku, |
— |
vysoký titr IgM proti WNV A detekce IgG proti WNV A potvrzení neutralizací. |
Laboratorní zkouška pro pravděpodobný případ
Specifická protilátková odpověď proti WNV v séru.
Laboratorní výsledky je nutno vykládat s ohledem na případné očkování proti flaviviru.
Epidemiologická kritéria
Nejméně jedna z těchto dvou epidemiologických souvislostí:
— |
přenos ze zvířete na člověka (pobyt, návštěva nebo expozice kousnutí komára v oblasti s endemickým výskytem WNV u koní a ptáků), |
— |
přenos z člověka na člověka (vertikální přenos, transfúze krve, transplantace). |
Klasifikace případů
A. |
Možný případ Nepoužije se |
B. |
Pravděpodobný případ Každá osoba splňující klinická kritéria A nejméně jedno z těchto dvou kritérií:
|
C. |
Potvrzený případ Každá osoba splňující laboratorní kritéria pro potvrzení případu. |
Poznámka: Sérologické výsledky by měly být vykládány s ohledem na předchozí expozici jiné flavivirální infekci a na případné očkování proti flaviviru. Potvrzené případy za takových okolností by měly být validovány sérumneutralizačním testem nebo jinými rovnocennými testy.
3.54 ŽLUTÁ ZIMNICE
Klinická kritéria
Každá osoba s horečkou
A
nejméně s jedním z těchto dvou příznaků:
— |
žloutenka, |
— |
generalizované krvácení. |
Laboratorní kritéria
Nejméně jedno z těchto pěti kritérií:
— |
izolace viru žluté zimnice z klinického vzorku, |
— |
detekce nukleové kyseliny viru žluté zimnice, |
— |
detekce antigenu viru žluté zimnice, |
— |
specifická protilátková odpověď proti viru žluté zimnice, |
— |
průkaz typických lézí při postmortálním histopatologickém vyšetření jater. |
Epidemiologická kritéria
V posledním týdnu cesta do oblasti, o níž je známo nebo s ohledem na niž panuje domněnka, že se zde vyskytly případy žluté zimnice.
Klasifikace případů
A. |
Možný případ Nepoužije se |
B. |
Pravděpodobný případ Každá osoba splňující klinická kritéria s epidemiologickou souvislostí. |
C. |
Potvrzený případ Každá osoba, která nebyla v nedávné době očkována a splňuje klinická a laboratorní kritéria. V případě nedávného očkování osoba, u níž byl detekován divoký kmen viru žluté zimnice. |
Poznámka: Sérologické výsledky by měly být vykládány s ohledem na předchozí expozici jiné flavivirální infekci a na případné očkování proti flaviviru. Potvrzené případy za takových okolností by měly být validovány sérumneutralizačním testem nebo jinými rovnocennými testy.
3.55 ENTERITIDA VYVOLANÁ BAKTERIEMI YERSINIA ENTEROCOLITICA NEBO YERSINIA PSEUDOTUBERCULOSIS
Klinická kritéria
Každá osoba nejméně s jedním z těchto pěti příznaků:
— |
horečka, |
— |
průjem, |
— |
zvracení, |
— |
bolest břicha (pseudoapendicitida), |
— |
rektální tenezmus. |
Laboratorní kritéria
Nejméně jedno z těchto dvou kritérií:
— |
izolace lidského patogenu Yersinia enterocolitica nebo Yersinia pseudotuberculosis z klinického vzorku, |
— |
detekce genů virulence Y. enterocolitica nebo Y. pseudotuberculosis v klinickém vzorku. |
Epidemiologická kritéria
Nejméně jedna z těchto čtyř epidemiologických souvislostí:
— |
přenos z člověka na člověka, |
— |
expozice společnému zdroji, |
— |
přenos ze zvířete na člověka, |
— |
expozice kontaminovaným potravinám. |
Klasifikace případů
A. |
Možný případ Nepoužije se |
B. |
Pravděpodobný případ Každá osoba splňující klinická kritéria s epidemiologickou souvislostí. |
C. |
Potvrzený případ Každá osoba splňující klinická a laboratorní kritéria. |
Poznámka: Pokud vnitrostátní systém pro dozor nepodchycuje klinické příznaky, měli by být všichni laboratorně potvrzení jedinci hlášeni jako potvrzené případy.
3.56 ONEMOCNĚNÍ VIREM ZIKA
Klinická kritéria
— |
Osoba s vyrážkou. |
Laboratorní kritéria
A. Potvrzený případ
Nejméně jedno z těchto kritérií:
— |
detekce nukleové kyseliny viru Zika v klinickém vzorku, |
— |
detekce antigenu viru Zika v klinickém vzorku, |
— |
izolace viru Zika z klinického vzorku, |
— |
detekce specifických protilátek třídy IgM proti viru Zika ve vzorku (vzorcích) séra A potvrzení neutralizačním testem, |
— |
sérokonverze nebo čtyřnásobný nárůst titru specifických protilátek proti viru Zika ve vzorcích párových sér. |
B. Pravděpodobný případ
— |
Detekce specifických protilátek třídy IgM proti viru Zika ve vzorku séra. |
Epidemiologická kritéria
V anamnéze cesta do oblasti, kde je dokumentován probíhající přenos viru Zika, či pobyt v této oblasti, a to v období dvou týdnů před prvními příznaky,
NEBO
sexuální styk s osobou, která byla v poslední době vystavena infekci virem Zika nebo u níž byla infekce virem Zika potvrzena.
Klasifikace případů
A. |
Možný případ Nepoužije se |
B. |
Pravděpodobný případ Osoba splňující klinická a epidemiologická kritéria a laboratorní kritéria pro pravděpodobný případ. |
C. |
Potvrzený případ Osoba splňující laboratorní kritéria pro potvrzený případ. |
Poznámka: Sérologické výsledky by měly být vykládány s ohledem na předchozí expozici jiné flavivirální infekci a na případné očkování proti flaviviru. Potvrzené případy za takových okolností by měly být validovány sérumneutralizačním testem nebo jinými rovnocennými testy.
3.57 KONGENITÁLNÍ ONEMOCNĚNÍ VIREM ZIKA
Klinická kritéria
— |
Kojenec nebo plod s mikrocefalií nebo intrakraniálními kalcifikacemi nebo jinými anomáliemi centrální nervové soustavy. |
Laboratorní kritéria
A. Potvrzený případ
— |
detekce nukleové kyseliny viru Zika v klinickém vzorku, |
— |
detekce antigenu viru Zika v klinickém vzorku, |
— |
izolace viru Zika z klinického vzorku, |
— |
detekce specifických protilátek třídy IgM proti viru Zika v séru, mozkomíšním moku (CSF) nebo plodové vodě. |
Epidemiologická kritéria
Matka, u níž byla během těhotenství potvrzena infekce virem Zika.
Klasifikace případů
A. |
Pravděpodobný případ Kojenec nebo plod splňující klinická kritéria s epidemiologickou souvislostí. |
B. |
Potvrzený případ Kojenec nebo plod splňující klinická kritéria a laboratorní kritéria. |
4. DEFINICE PŘÍPADŮ ZVLÁŠTNÍCH ZDRAVOTNÍCH PROBLÉMŮ
4.1 OBECNÁ DEFINICE NOSOKOMIÁLNÍ INFEKCE (NEBOLI „INFEKCE SPOJENÉ SE ZDRAVOTNÍ PÉČÍ (HAI)“)
Nosokomiální infekce spojená se stávajícím pobytem v nemocnici je definována jako infekce, která odpovídá jedné z definic případů, A
— |
první příznaky nastaly v den 3 nebo pozdější den (den přijetí = den 1) stávající hospitalizace NEBO |
— |
pacient podstoupil chirurgický zákrok v den 1 nebo v den 2 a projevují se u něj příznaky infekce v místě chirurgického výkonu přede dnem 3 NEBO |
— |
v den 1 nebo v den 2 byl umístěn invazivní prostředek, jehož důsledkem je infekce spojená se zdravotní péčí přede dnem 3. |
Nosokomiální infekce spojená s předchozím pobytem v nemocnici je definována jako infekce, která odpovídá jedné z definic případů,
A
— |
u pacienta přetrvává infekce, avšak byl znovu přijat méně než 48 hodin po předcházejícím přijetí do akutní nemocniční péče, NEBO |
— |
pacient byl přijat s infekcí, která splňuje definici případu infekce v místě chirurgického výkonu, tj. došlo k ní během 30 dnů po operaci (nebo v případě chirurgického zákroku, který zahrnoval použití implantátu, se jednalo o hlubokou infekci nebo infekci orgánu/prostoru v místě chirurgického výkonu, která se vyvinula během 90 dnů po operaci), a pacient má buď příznaky, které splňují definici případu, a/nebo podstupuje antimikrobiální léčbu uvedené infekce NEBO |
— |
pacient byl přijat (nebo se u něj projeví do 2 dnů příznaky) s infekcí Clostridium difficile méně než 28 dnů od předchozího propuštění z akutní nemocniční péče. |
Poznámka: Pro účely prevalenčních studií je aktivní nosokomiální infekce přítomná v den průzkumu definována jako infekce, jejíž známky a příznaky jsou přítomny v den průzkumu nebo jejíž známky a příznaky byly přítomny v minulosti a pacient je v den průzkumu (stále ještě) léčen kvůli této infekci. Přítomnost příznaků a známek by měla být ověřována až do zahájení léčby s cílem určit, zda léčené infekci odpovídá jedna z definic případů nosokomiální infekce.
4.1.1 BJ: Infekce kostí a kloubů
BJ-BONE: Osteomyelitida
Osteomyelitida musí splňovat nejméně jedno z těchto kritérií:
— |
pacient má organismy vykultivované z kostní tkáně, |
— |
pacient vykazuje osteomyelitidu při přímém vyšetření kostí v průběhu chirurgického zákroku nebo histopatologického vyšetření, |
— |
pacient vykazuje nejméně dvě následující známky nebo příznaky bez jiných rozpoznaných příčin: horečka (> 38 °C), lokalizovaný otok, citlivost, zvýšená teplota postižené oblasti, výtok v předpokládaném místě infekce kosti A nejméně jedno z těchto kritérií:
|
Pokyny pro účely hlášení
Hlásit mediastinitidu po srdečním chirurgickém zákroku, která je doprovázena osteomyelitidou, jako infekci orgánu/prostoru v místě chirurgického výkonu (SSI-O).
BJ-JNT: Klouby nebo mazové váčky
Infekce kloubů nebo mazových váčků musí splňovat nejméně jedno z těchto kritérií:
— |
pacient má organismy vykultivované z kloubní tekutiny nebo synoviální biopsie, |
— |
pacient vykazuje infekci kloubů nebo mazových váčků patrnou v průběhu chirurgického zákroku nebo histopatologického vyšetření, |
— |
pacient vykazuje nejméně dvě následující známky nebo příznaky bez jiných rozpoznaných příčin: bolest kloubu, otok, citlivost, zvýšená teplota postižené oblasti, výpotek nebo omezení pohybu A nejméně jedno z těchto kritérií:
|
BJ-DISC: Infekce meziobratlového prostoru
Infekce meziobratlového prostoru musí splňovat nejméně jedno z těchto kritérií:
— |
pacient má organismy vykultivované z tkáně meziobratlového prostoru získané v průběhu chirurgického zákroku nebo aspirací jehlou, |
— |
pacient vykazuje infekci meziobratlového prostoru patrnou v průběhu chirurgického zákroku nebo histopatologického vyšetření, |
— |
pacient má horečku (> 38 °C) bez jiných rozpoznaných příčin nebo pociťuje bolest v oblasti dotčeného meziobratlového prostoru A rentgenový nález infekce (např. abnormální nálezy na rentgenovém snímku, při počítačové tomografii, magnetické rezonanci, scintigrafii [gallium, technecium atd.]). |
— |
Pacient má horečku (> 38 °C) bez jiných rozpoznaných příčin a pociťuje bolest v dotčeném meziobratlovém prostoru A pozitivní test na antigeny z krve nebo moči (např. Haemophilus influenzae, Streptococcus pneumoniae, Neisseria meningitidis nebo Streptococcus skupiny B). |
4.1.2 BSI: Infekce krevního řečiště
BSI: Laboratorně potvrzená infekce krevního řečiště
Jedna pozitivní hemokultura pro rozpoznaný patogen
NEBO
Pacient vykazuje nejméně jednu z následujících známek nebo příznaků: horečka (> 38 °C), zimnice nebo hypotenze
A dvě pozitivní hemokultury pro běžnou kožní kontaminantu (ze dvou samostatných vzorků krve, obvykle do 48 hodin)
Kožní kontaminanty = koagulázonegativní stafylokoky, Micrococcus spp., Propionibacterium acnes, Bacillus spp., Corynebacterium spp.
Zdroj infekce krevního řečiště:
— |
související s katétrem: tentýž mikroorganismus byl vykultivován z katétru nebo se příznaky do 48 hodin po vyjmutí katétru zlepšily (C-PVC: periferní žilní katétr, C-CVC: centrální žilní katétr (poznámka: hlásit infekce krevního řečiště C-CVC nebo C-PVC jako CRI3-CVC nebo CRI3-PVC, pokud jsou mikrobiologicky potvrzeny, viz definice CRI3)), |
— |
sekundární k jiné infekci: tentýž mikroorganismus byl izolován z jiného místa infekce nebo existují přesvědčivé klinické nálezy, že infekce krevního řečiště byla sekundární v důsledku jiného místa infekce, invazivního diagnostického postupu nebo cizího tělesa
|
— |
neznámého původu (UO): žádná z výše uvedených, infekce krevního řečiště neznámého původu (ověřeno během průzkumu a nenalezen žádný zdroj), |
— |
neznámý (UNK): nejsou k dispozici žádné informace o zdroji infekce krevního řečiště nebo informace chybí. |
4.1.3 CNS: Infekce centrální nervové soustavy
CNS-IC: Intrakraniální infekce (absces mozku, subdurální nebo epidurální infekce, encefalitida)
Intrakraniální infekce musí splňovat nejméně jedno z těchto kritérií:
— |
pacient má organismy vykultivované z mozkové tkáně nebo tvrdé pleny, |
— |
pacient má absces nebo vykazuje intrakraniální infekci patrnou v průběhu chirurgického zákroku nebo histopatologického vyšetření, |
— |
pacient vykazuje nejméně dvě následující známky nebo příznaky bez jiných rozpoznaných příčin: bolest hlavy, závrať, horečka (> 38 °C), lokalizované neurologické příznaky, měnící se úroveň vědomí nebo zmatení A nejméně jedno z těchto kritérií:
A pokud je diagnóza stanovena ante mortem, lékař zvolí vhodnou antimikrobiální léčbu. |
Pokyny pro účely hlášení
Pokud jsou meningitida a absces mozku přítomny společně, hlásit tuto infekci jako IC.
CNS-MEN: Meningitida nebo ventrikulitida
Meningitida nebo ventrikulitida musí splňovat nejméně jedno z těchto kritérií:
— |
pacient má organismy vykultivované z mozkomíšního moku, |
— |
pacient vykazuje nejméně jednu z těchto známek nebo příznaků bez jiných rozpoznaných příčin: horečka (> 38 °C), bolest hlavy, ztuhlost krku, meningeální příznaky, příznaky postižení kraniálních nervů nebo dráždivost A nejméně jedno z těchto kritérií:
A pokud je diagnóza stanovena ante mortem, lékař zvolí vhodnou antimikrobiální léčbu. |
Pokyny pro účely hlášení
— |
infekci v souvislosti s drenáží mozkomíšního moku (shunt) hlásit jako SSI, pokud k ní dojde <= 90 dnů od provedení drenáže; v případě, že k ní dojde > 90 dnů nebo po manipulaci s drenáží nebo po přístupu k ní, hlásit jako CNS-MEN, pokud infekce splňuje obecnou definici infekce spojené se zdravotní péčí (HAI), |
— |
hlásit meningoencefalitidu jako MEN, |
— |
hlásit absces páteře s meningitidou jako MEN. |
CNS-SA: Absces páteře bez meningitidy
Absces epidurálního nebo subdurálního prostoru páteře bez zapojení mozkomíšního moku nebo přilehlých kostních struktur musí splňovat nejméně jedno z těchto kritérií:
— |
pacient má organismy vykultivované z abscesu v epidurálním nebo subdurálním prostoru páteře, |
— |
pacient má absces v epidurálním nebo subdurálním prostoru páteře patrný v průběhu chirurgického zákroku nebo pitvy nebo vykazuje absces patrný během histopatologického vyšetření, |
— |
pacient vykazuje nejméně jednu z těchto známek nebo příznaků bez jiných rozpoznaných příčin: horečka (> 38 °C), bolesti zad, ohnisková citlivost, radikulitida, paraparéza nebo paraplegie A nejméně jedno z těchto kritérií:
A pokud je diagnóza stanovena ante mortem, lékař zvolí vhodnou antimikrobiální léčbu. |
Pokyny pro účely hlášení
Hlásit absces páteře s meningitidou jako meningitidu (CNS-MEN).
4.1.4 CRI: Infekce související s katétrem (21)
CRI1-CVC: Místní infekce související s CVC (žádná pozitivní hemokultura)
— |
kvantitativní kultivace CVC ≥ 103 CFU/ml nebo semikvantitativní kultivace CVC > 15 CFU |
— |
A hnis/zánět v místě vložení nebo tunelu. |
CRI1-PVC: Místní infekce související s PVC (žádná pozitivní hemokultura)
— |
kvantitativní kultivace PVC ≥ 103 CFU/ml nebo semikvantitativní kultivace PVC > 15 CFU |
— |
A hnis/zánět v místě vložení nebo tunelu. |
CRI2-CVC: Celková infekce související s CVC (žádná pozitivní hemokultura)
— |
kvantitativní kultivace CVC ≥ 103 CFU/ml nebo semikvantitativní kultivace CVC > 15 CFU |
— |
A klinické příznaky se zlepší do 48 hodin po odstranění katétru. |
CRI2-PVC: Celková infekce související s PVC (žádná pozitivní hemokultura)
— |
kvantitativní kultivace PVC ≥ 103 CFU/ml nebo semikvantitativní kultivace PVC > 15 CFU |
— |
A klinické příznaky se zlepší do 48 hodin po odstranění katétru. |
CRI3-CVC: Mikrobiologicky potvrzená infekce krevního řečiště související s CVC
— |
infekce krevního řečiště objevující se 48 hodin před (případným) odstraněním nebo po (případném) odstranění katétru |
A pozitivní kultura se stejným mikroorganismem při splnění jednoho z následujících kritérií:
— |
kvantitativní kultivace CVC ≥ 103 CFU/ml nebo semikvantitativní kultivace CVC > 15 CFU, |
— |
kvantitativní poměr hemokultury CVC vzorku krve/vzorku periferní krve > 5, |
— |
diferenciální zpoždění pozitivních hemokultur: vzorek krve CVC pozitivní kultury 2 nebo více hodin před hemokulturou periferní krve (vzorky krve odebrané současně), |
— |
pozitivní kultura se stejným mikroorganismem z hnisu z místa vložení. |
CRI3-PVC: Mikrobiologicky potvrzená infekce krevního řečiště související s PVC
infekce krevního řečiště objevující se 48 hodin před (případným) odstraněním nebo po (případném) odstranění katétru
A pozitivní kultura se stejným mikroorganismem při splnění jednoho z následujících kritérií:
— |
kvantitativní kultivace PVC ≥ 103 CFU/ml nebo semikvantitativní kultivace PVC > 15 CFU, |
— |
pozitivní kultura se stejným mikroorganismem z hnisu z místa vložení. |
4.1.5 CVS: Infekce kardiovaskulárního systému
CVS-VASC: Infekce tepen nebo žil
Infekce tepen nebo žil musí splňovat nejméně jedno z těchto kritérií:
— |
pacient má organismy vykultivované z tepen nebo žil odstraněných v průběhu chirurgického zákroku A hemokultura nebyla provedena nebo nebyly z krve vykultivovány žádné organismy, |
— |
pacient vykazuje infekci tepen nebo žil patrnou v průběhu chirurgického zákroku nebo histopatologického vyšetření, |
— |
pacient vykazuje nejméně jednu z těchto známek nebo příznaků bez jiných rozpoznaných příčin: horečka (> 38 °C), bolest, erytém nebo zvýšená teplota postižené oblasti A více než 15 kolonií vykultivovaných z hrotu intravaskulární kanyly pomocí semikvantitativní kultivační metody A hemokultura nebyla provedena nebo nebyly z krve vykultivovány žádné organismy, |
— |
pacient má hnisavý výtok na postiženém místě A hemokultura nebyla provedena nebo nebyly z krve vykultivovány žádné organismy. |
Pokyny pro účely hlášení
Hlásit infekce arteriovenózního štěpu, drénu nebo píštěle nebo místa zavedení intravaskulární kanyly bez organismů vykultivovaných z krve jako CVS-VASC. CVS-VASC splňující třetí kritérium hlásit podle situace jako CRI1 nebo jako CRI2.
CVS-ENDO: Endokarditida
Endokarditida přirozené nebo prostetické srdeční chlopně musí splňovat nejméně jedno z těchto kritérií:
— |
pacient má organismy vykultivované z chlopně nebo z vegetace, |
— |
pacient vykazuje dvě nebo více z těchto známek nebo příznaků bez jiných rozpoznaných příčin: horečka (> 38 °C), nový nebo měnící se šelest, embolické jevy, projevy na kůži (např. petechie, drobné krvácení pod nehty, bolestivé podkožní uzlinky), městnavá srdeční slabost nebo anomálie přenosu nervových impulzů přes srdce A nejméně jedno z těchto kritérií:
A pokud je diagnóza stanovena ante mortem, lékař zvolí vhodnou antimikrobiální léčbu. |
CVS-CARD: Myokarditida nebo perikarditida
Myokarditida nebo perikarditida musí splňovat nejméně jedno z těchto kritérií:
— |
pacient má organismy vykultivované z tkáně nebo tekutiny perikardu získané aspirací jehlou nebo v průběhu chirurgického zákroku, |
— |
pacient vykazuje nejméně dvě následující známky nebo příznaky bez jiných rozpoznaných příčin: horečka (> 38 °C), bolest na hrudníku, paradoxní puls nebo zvětšená velikost srdce A nejméně jedno z těchto kritérií:
|
CVS-MED: Mediastinitida
Mediastinitida musí splňovat nejméně jedno z těchto kritérií:
— |
pacient má organismy vykultivované z mediastinální tkáně nebo tekutiny získané v průběhu chirurgického zákroku nebo aspirací jehlou, |
— |
pacient vykazuje mediastinitidu patrnou v průběhu chirurgického zákroku nebo histopatologického vyšetření, |
— |
pacient vykazuje nejméně jednu z těchto známek nebo příznaků bez jiné rozpoznané příčiny: horečka (> 38 °C), bolest na hrudníku nebo sternální nestabilita A nejméně jedno z těchto kritérií:
|
Pokyny pro účely hlášení
Hlásit mediastinitidu po srdečním chirurgickém zákroku, která je doprovázena osteomyelitidou, jako SSI-O.
4.1.6 EENT: Infekce oka, ucha, nosu, krku nebo dutiny ústní
EENT-CONJ: Zánět spojivek
Zánět spojivek musí splňovat nejméně jedno z těchto kritérií:
— |
pacient má patogeny vykultivované z hnisavého výtoku získaného ze spojivky nebo přilehlých tkání, například z víčka, rohovky, Meibomových žláz nebo slzných žláz, |
— |
pacient má bolesti nebo zarudnutí spojivky nebo oblasti kolem očí A nejméně jedno z těchto kritérií:
|
Pokyny pro účely hlášení
— |
hlásit jiné infekce oka jako EYE, |
— |
nehlásit chemický zánět spojivek způsobený dusičnanem stříbrným (AgNO3) jako infekci spojenou se zdravotní péčí, |
— |
nehlásit zánět spojivek, který se vyskytuje jako součást diseminovanějšího virového onemocnění (jako jsou spalničky, plané neštovice nebo infekce horních cest dýchacích). |
EENT-EYE: Oko, jiné infekce než zánět spojivek
Infekce oka jiná než zánět spojivek musí splňovat nejméně jedno z těchto kritérií:
— |
pacient má organismy vykultivované z přední nebo zadní komory nebo sklivce, |
— |
pacient vykazuje nejméně dvě následující známky nebo příznaky bez jiných rozpoznaných příčin: bolest oka, poruchy vidění nebo hypopyon A nejméně jedno z těchto kritérií:
|
EENT-EAR: Ušní mastoid
Infekce ucha a mastoidu musí splňovat nejméně jedno z těchto kritérií:
|
Zánět zvukovodu musí splňovat nejméně jedno z těchto kritérií:
|
|
Zánět středního ucha musí splňovat nejméně jedno z těchto kritérií:
|
|
Zánět vnitřního ucha musí splňovat nejméně jedno z těchto kritérií:
|
|
Mastoiditida musí splňovat nejméně jedno z těchto kritérií:
|
EENT-ORAL: Ústní dutina (ústa, jazyk nebo dásně)
Infekce ústní dutiny musí splňovat nejméně jedno z těchto kritérií:
— |
pacient má organismy vykultivované z hnisavého materiálu z tkání ústní dutiny, |
— |
pacient má absces nebo jiné příznaky infekce ústní dutiny patrné při přímém vyšetření, v průběhu chirurgického zákroku nebo v průběhu histopatologického vyšetření, |
— |
pacient vykazuje nejméně jednu z těchto známek nebo příznaků bez jiných rozpoznaných příčin: absces, vředy nebo naběhlé bílé skvrny na zanícené sliznici nebo povlaky na sliznici ústní dutiny A nejméně jedno z těchto kritérií:
|
Pokyny pro účely hlášení
Hlásit primární infekce herpes simplex dutiny ústní spojené se zdravotní péčí jako ORAL; opakující se infekce herpes nejsou spojené se zdravotní péčí.
EENT-SINU: Sinusitida
Sinusitida musí splňovat nejméně jedno z těchto kritérií:
— |
pacient má organismy vykultivované z hnisavého materiálu z vedlejších nosních dutin, |
— |
pacient vykazuje nejméně jednu z těchto známek nebo příznaků bez jiných rozpoznaných příčin: horečka (> 38 °C), bolest nebo citlivost nad postiženou dutinou, bolest hlavy, hnisavý výtok nebo obstrukce nosu A nejméně jedno z těchto kritérií:
|
EENT-UR: Horní cesty dýchací, faryngitida, laryngitida, epiglotitida
Infekce horních cest dýchacích musí splňovat nejméně jedno z těchto kritérií:
— |
pacient vykazuje nejméně dvě následující známky nebo příznaky bez jiných rozpoznaných příčin: horečka (> 38 °C), erytém hltanu, bolest v krku, kašel, chrapot nebo hnisavý výtok v krku A nejméně jedno z těchto kritérií:
|
— |
pacient má absces patrný při přímém vyšetření, v průběhu chirurgického zákroku nebo v průběhu histopatologického vyšetření. |
4.1.7 GI: Infekce gastrointestinálního systému
GI-CDI: Infekce Clostridium difficile
Infekce Clostridium difficile (dříve označovaná rovněž jako průjem spojený s Clostridium difficile nebo CDAD) musí splňovat nejméně jedno z těchto kritérií:
— |
průjmová stolice nebo toxické megakolon A pozitivní laboratorní test na toxin A a/nebo B Clostridium difficile ve stolici nebo toxin produkující C. difficile zjištěné ve stolici prostřednictvím kultivace nebo jinými prostředky, např. pozitivní výsledek PCR, |
— |
pseudomembranózní kolitida zjištěná endoskopií dolního gastrointestinálního traktu, |
— |
histopatologie tlustého střeva charakteristická pro infekci Clostridium difficile (s průjmem nebo bez) ze vzorku získaného během endoskopie, kolektomie nebo pitvy. |
GI-GE: Gastroenteritida (kromě CDI)
Gastroenteritida musí splňovat nejméně jedno z těchto kritérií:
— |
u pacienta nastaly akutní první příznaky průjmu (tekutá stolice po dobu delší než 12 hodin) se zvracením nebo horečkou (> 38 °C) nebo bez zvracení a horečky a žádná neinfekční příčina není pravděpodobná (např. diagnostické testy, léčebný režim jiný než antimikrobiální látky, akutní zhoršení chronické nemoci nebo psychický stres), |
— |
pacient vykazuje nejméně dvě následující známky nebo příznaky bez jiných rozpoznaných příčin: žaludeční nevolnost, zvracení, bolest břicha, horečka (> 38 °C) nebo bolest hlavy A nejméně jedno z těchto kritérií:
|
GI-GIT: Gastrointestinální trakt (jícen, žaludek, tenké a tlusté střevo a konečník) s výjimkou gastroenteritidy a apendicitidy
Infekce gastrointestinálního traktu, s výjimkou gastroenteritidy a apendicitidy, musí splňovat nejméně jedno z těchto kritérií:
— |
pacient má absces nebo vykazuje jiné příznaky infekce patrné v průběhu chirurgického zákroku nebo histopatologického vyšetření, |
— |
pacient vykazuje nejméně dvě následující známky nebo příznaky bez jiných rozpoznaných příčin, které jsou slučitelné s infekcí postiženého orgánu nebo tkáně: horečka (> 38 °C), žaludeční nevolnost, zvracení, bolest břicha nebo citlivost A nejméně jedno z těchto kritérií:
|
GI-HEP: Hepatitida
Hepatitida musí splňovat toto kritérium:
pacient vykazuje nejméně dvě následující známky nebo příznaky bez jiných rozpoznaných příčin: horečka (> 38 °C), nechutenství, žaludeční nevolnost, zvracení, bolest břicha, žloutenka nebo v anamnéze transfúze provedená během posledních 3 měsíců
A nejméně jedno z těchto kritérií:
— |
pozitivní test na antigeny nebo na protilátky proti hepatitidě A, hepatitidě B, hepatitidě C nebo delta hepatitidě, |
— |
abnormální výsledky testů jaterní funkce (např. zvýšené hodnoty ALT/AST, bilirubinu), |
— |
cytomegalovirus (CMV) zjištěný v moči nebo orofaryngeálním sekretu. |
Pokyny pro účely hlášení
— |
nehlásit hepatitidu nebo žloutenku neinfekčního původu (deficit alfa-1-antitrypsinu atd.), |
— |
nehlásit hepatitidu nebo žloutenku vzniklou v důsledku expozice hepatotoxinům (hepatitida způsobená alkoholem nebo acetaminofenem atd.), |
— |
nehlásit hepatitidu nebo žloutenku vzniklou v důsledku zablokování žlučových cest (cholecystitida). |
GI-IAB: Intraabdominální, jinde nespecifikované, včetně žlučníku, žlučovodů, jater (kromě virové hepatitidy), sleziny, slinivky břišní, pobřišnice, subfrenického nebo subdiafragmatického prostoru nebo jiných intraabdominálních tkání nebo oblastí jinde nespecifikovaných
Intraabdominální infekce musí splňovat nejméně jedno z těchto kritérií:
— |
pacient má organismy vykultivované z hnisavého materiálu z intraabdominálního prostoru získaného v průběhu chirurgického zákroku nebo aspirací jehlou, |
— |
pacient má absces nebo vykazuje jiné příznaky intraabdominální infekce patrné v průběhu chirurgického zákroku nebo histopatologického vyšetření, |
— |
pacient vykazuje nejméně dvě následující známky nebo příznaky bez jiných rozpoznaných příčin: horečka (> 38 °C), žaludeční nevolnost, zvracení, bolest břicha nebo žloutenka A nejméně jedno z těchto kritérií:
|
Pokyny pro účely hlášení
Nehlásit pankreatitidu (zánětlivý syndrom charakterizovaný bolestí břicha, žaludeční nevolností a zvracením, které jsou spojeny s vysokými hladinami séra enzymů slinivky břišní), pokud není zjištěno, že je infekčního původu.
4.1.8 LRI: Infekce dolních cest dýchacích, jiná než zánět plic
LRI-BRON: Bronchitida, tracheobronchitida, bronchiolitida, tracheitida bez důkazů o zánětu plic
Pacient nemá žádné klinické nebo radiografické nálezy svědčící o zánětu plic
A pacient vykazuje nejméně dvě následující známky nebo příznaky bez jiných rozpoznaných příčin: horečka (> 38 °C), kašel, nová nebo zvýšená tvorba hlenů, chrapot, sípání
A nejméně jedno z těchto kritérií:
— |
pozitivní kultura získaná hlubokou tracheální aspirací nebo bronchoskopií, |
— |
pozitivní test na antigeny ze sekretu respiračního traktu. |
Pokyny pro účely hlášení
Nehlásit chronickou bronchitidu u pacienta s chronickou plicní nemocí jako infekci, pokud neexistuje důkaz o akutní sekundární infekci, která se projevuje změnami v organismu.
LRI-LUNG: Jiné infekce dolních cest dýchacích
Jiné infekce dolních cest dýchacích musí splňovat nejméně jedno z těchto kritérií:
— |
pacient má organismy patrné na výtěru nebo vykultivované z plicní tkáně nebo tekutiny, včetně pleurální tekutiny, |
— |
pacient má absces plic nebo empyém patrný během chirurgického zákroku nebo histopatologického vyšetření, |
— |
pacient má kavitu abscesu patrnou při radiografickém vyšetření plic. |
Pokyny pro účely hlášení
Hlásit absces plic nebo empyém bez zánětu plic jako LUNG.
4.1.9 NEO: Definice zvláštních případů u novorozenců
NEO-CSEP: Klinická sepse
VŠECHNA tato tři kritéria:
— |
ošetřující lékař zahájil vhodnou antimikrobiální léčbu sepse po dobu nejméně pěti dnů, |
— |
žádná detekce patogenů z hemokultury nebo test nebyl proveden, |
— |
žádné patrná infekce na jiném místě |
A dvě z těchto kritérií (bez jiné zjevné příčiny):
— |
horečka (> 38 °C) nebo nestabilní teplota (často v důsledku umístění do inkubátoru) nebo hypotermie (< 36,5 °C), |
— |
tachykardie (> 200/min) nebo nová/zvýšená bradykardie (< 80/min), |
— |
doba kapilárního návratu (CRT) > 2 s, |
— |
nová nebo zvýšená apnoe (> 20 s), |
— |
nevysvětlená metabolická acidóza, |
— |
první příznaky hyperglykémie (> 140 mg/dl), |
— |
jiné příznaky sepse (barva pokožky (pouze pokud se nepoužije CRT), laboratorní důkazy (CRP, interleukin), zvýšená potřeba kyslíku (intubace), nestabilní celkový stav pacienta, apatie). |
NEO-LCBI: Laboratorně potvrzená infekce krevního řečiště (BSI)
Nejméně dvě z těchto kritérií: teplota > 38 °C nebo < 36,5 °C nebo nestabilní teplota, tachykardie nebo bradykardie, apnoe, delší doba kapilárního návratu (CRT), metabolická acidóza, hyperglykémie, jiné příznaky infekce krevního řečiště jako apatie
A
rozpoznaný patogen jiný než koagulázonegativní stafylokoky vykultivovaný z krve nebo mozkomíšního moku (CSF; ten je zahrnut z toho důvodu, že meningitida je v této věkové skupině obvykle hematogenní, a proto lze pozitivní CSF považovat za důkaz infekce krevního řečiště i tehdy, když jsou hemokultury negativní nebo nebyly provedeny).
Pokyny pro účely hlášení
— |
aby se zajistil soulad s hlášením o BSI u dospělých (včetně sekundární BSI), bylo z definice Neo-KISS pro účely EU PPS odstraněno kritérium „organismus nesouvisí s infekcí na jiném místě“, |
— |
hlásit původ BSI u novorozenců v políčku „původ BSI“, |
— |
pokud si odpovídají obě definice případů pro NEO-LCBI a NEO-CNSB, hlásit NEO-LCBI. |
NEO-CNSB: Laboratorně potvrzená infekce krevního řečiště (BSI) s koagulázonegativními stafylokoky
— |
nejméně dvě z těchto kritérií: teplota > 38 °C nebo < 36,5 °C nebo nestabilní teplota, tachykardie nebo bradykardie, apnoe, delší doba kapilárního návratu, metabolická acidóza, hyperglykémie, jiné příznaky infekce krevního řečiště, jako apatie, |
— |
A koagulázonegativní stafylokoky vykultivované z krve nebo hrotu katétru |
— |
A pacient splňuje jedno z těchto kritérií: C-reaktivní protein > 2,0 mg/dL, poměr nezralých neutrofilů k celkovému počtu neutrofilů (I/T ratio) > 0,2, leukocyty < 5/nL, destičky < 100/nL. |
Pokyny pro účely hlášení
— |
aby se zajistil soulad s hlášením o BSI u dospělých (včetně sekundární BSI), bylo z definice Neo-KISS pro účely EU PPS odstraněno kritérium „organismus nesouvisí s infekcí na jiném místě“, |
— |
hlásit původ BSI u novorozenců v políčku „původ BSI“, |
— |
pokud si odpovídají obě definice případů pro NEO-LCBI a NEO-CNSB, hlásit NEO-LCBI. |
NEO-PNEU: Zánět plic
— |
dýchací obtíže |
— |
A nový infiltrát, zhuštění nebo plicní výpotek na rentgenovém snímku hrudníku, |
— |
A nejméně čtyři z těchto kritérií: teplota > 38 °C nebo < 36,5 °C nebo nestabilní teplota, tachykardie nebo bradykardie, tachypnoe nebo apnoe, dyspnoe, zvýšená tvorba sekretu respiračního traktu, rozvoj hnisavých hlenů, izolace patogenu ze sekretu respiračního traktu, C-reaktivní protein > 2,0 mg/dL, I/T ratio > 0,2. |
NEO-NEC: Nekrotizující enterokolitida
Histopatologický důkaz nekrotizující enterokolitidy
NEBO
alespoň jedna charakteristická radiografická anomálie (pneumoperitoneum, pneumatosis intestinalis, neměnné „tuhé“ kličky tenkého střeva) a nejméně dvě z následujících kritérií bez jiného vysvětlení: zvracení, vzedmuté břicho, zbytky smolky, perzistentní mikroskopická nebo výrazná krev ve stolici.
4.1.10 PN: Zánět plic
Dva nebo více po sobě následujících rentgenových snímků nebo počítačové tomografie hrudníku nasvědčující zánětu plic u pacientů se základním onemocněním srdce nebo plic. U pacientů bez základního onemocnění srdce nebo plic stačí jeden konečný rentgenový snímek nebo jedna počítačová tomografie hrudníku.
A nejméně jeden z těchto příznaků:
— |
horečka > 38 °C bez žádné jiné příčiny, |
— |
leukopenie (< 4 000 bílých krvinek/mm3) nebo leukocytóza (≥ 12 000 bílých krvinek/mm3) |
A nejméně jedno z těchto kritérií (nebo nejméně dvě, pokud se jedná pouze o klinický zánět plic = PN 4 a PN 5)
— |
rozvoj hnisavých hlenů nebo změna v charakteru hlenů (barva, zápach, množství, soudržnost), |
— |
kašel nebo dyspnoe nebo tachypnoe, |
— |
vyšetření poslechem nasvědčující této nemoci (šelest nebo bronchiální zvuky při dýchání), chrapot, sípání, |
— |
zhoršující se výměna plynů (např. desaturace O2 nebo zvýšená potřeba kyslíku nebo zvýšená potřeba dýchání) |
a podle použité diagnostické metody
a) |
Pozitivní kvantitativní kultury z minimálně kontaminovaného vzorku LRT (22) (PN 1)
Pozitivní kvantitativní kultury z potenciálně kontaminovaného vzorku LRT (PN 2)
|
b) |
|
c) |
|
Poznámky:
— |
U pacientů se základním onemocněním srdce nebo plic může pro současnou epizodu zánětu plic stačit jeden konečný rentgenový snímek nebo jedna počítačová tomografie hrudníku, je-li možné srovnání s předchozími rentgenovými snímky. |
— |
Kritéria PN 1 a PN 2 byla validována bez předchozí antimikrobiální léčby. To však nevylučuje diagnózu PN 1 nebo PN 2 v případě předchozího užití antimikrobiotik. |
Zánět plic spojený s intubací (IAP)
Zánět plic je definován jako spojený s intubací (IAP), pokud byl použit prostředek k invazivnímu vyšetření dýchacího systému (i přerušovaně) během 48 hodin před prvními příznaky infekce.
Poznámka: Zánět plic, v jehož případě byla intubace zahájena v den prvních příznaků infekce bez dalších informací o sledu událostí, se za IAP nepovažuje.
4.1.11 REPR: Infekce reprodukčních orgánů
REPR-EMET: Endometritida
Endometritida musí splňovat nejméně jedno z těchto kritérií:
— |
pacientka má organismy vykultivované z tekutiny nebo tkáně z endometria získané v průběhu chirurgického zákroku, aspirací jehlou nebo kartáčkovou biopsií, |
— |
pacientka vykazuje nejméně dvě následující známky nebo příznaky bez jiných rozpoznaných příčin: horečka (> 38 °C), bolest břicha, citlivost dělohy nebo hnisavý výtok z dělohy. |
Pokyny pro účely hlášení
Hlásit poporodní endometritidu jako infekci spojenou se zdravotní péčí, pokud není plodová voda infikována v době přijetí nebo pokud pacientka nebyla přijata 48 hodin po prasknutí plodového obalu.
REPR-EPIS: Epiziotomie
Infekce související s epiziotomií musí splňovat nejméně jedno z těchto kritérií:
— |
pacientka po vaginálním porodu má hnisavý výtok z místa epiziotomie, |
— |
pacientka po vaginálním porodu má absces v místě epiziotomie. |
REPR-VCUF: Vaginální manžeta
Infekce vaginální manžety musí splňovat nejméně jedno z těchto kritérií:
— |
pacientka po hysterektomii má hnisavý výtok z vaginální manžety, |
— |
pacientka po hysterektomii má absces na vaginální manžetě, |
— |
pacientka po hysterektomii má patogeny vykultivované z tekutiny nebo tkáně získané z vaginální manžety. |
Pokyny pro účely hlášení
Hlásit infekce vaginální manžety jako SSI-O, jsou-li splněna další kritéria SSI (během 30 dnů po hysterektomii).
REPR-OREP: Jiné infekce mužských nebo ženských reprodukčních orgánů (nadvarlat, varlat, prostaty, pochvy, vaječníků, dělohy nebo jiných hlubokých pánevních tkání, s výjimkou endometritidy nebo infekcí vaginální manžety)
Jiné infekce mužských nebo ženských reprodukčních orgánů musí splňovat nejméně jedno z těchto kritérií:
— |
pacient má organismy vykultivované z tkáně nebo tekutiny z postiženého místa, |
— |
pacient má absces nebo vykazuje jiné příznaky infekce postiženého místa patrné v průběhu chirurgického zákroku nebo histopatologického vyšetření, |
— |
pacient vykazuje dvě následující známky nebo příznaky bez jiných rozpoznaných příčin: horečka (> 38 °C), žaludeční nevolnost, zvracení, bolest, citlivost nebo dysurie A nejméně jedno z těchto kritérií:
|
Pokyny pro účely hlášení
— |
hlásit endometritidu jako EMET, |
— |
hlásit infekce vaginální manžety jako VCUF. |
4.1.12 SSI: Infekce v místě chirurgického výkonu
Poznámka: Všechny definice mají být považovány za potvrzené pro účely podávání zpráv v rámci dozoru.
V místě povrchového řezu (SSI-S)
K infekci dojde do 30 dnů po operaci A infekce zasahuje pouze kůži a podkožní tkáň v místě řezu A je splněno nejméně jedno z těchto kritérií:
— |
hnisavý výtok, laboratorně potvrzený či nikoli, z povrchového řezu, |
— |
organismy izolované z asepticky získané kultury z tekutiny nebo tkáně z povrchového řezu, |
— |
nejméně jedna z následujících známek nebo příznaků infekce: bolest nebo citlivost, lokalizovaný otok, zarudnutí nebo zvýšená teplota postižené oblasti A povrchový řez je záměrně otevřen chirurgem, pokud řez není negativní na kultury, |
— |
diagnóza SSI v místě povrchového řezu stanovená chirurgem nebo ošetřujícím lékařem. |
V místě hlubokého řezu (SSI-D)
K infekci dojde do 30 dnů po operaci, pokud není na místě ponechán žádný implantát, nebo do 90 dnů, pokud je na místě implantát, A zdá se, že infekce souvisí s operací, A infekce zasahuje hluboké měkké tkáně (např. fascii, sval) v místě řezu A je splněno nejméně jedno z těchto kritérií:
— |
hnisavý výtok z hlubokého řezu, avšak nikoli z orgánové/prostorové komponenty v místě chirurgického výkonu, |
— |
hluboký řez samovolně praskne nebo je záměrně otevřen chirurgem, pokud pacient vykazuje nejméně jednu z následujících známek nebo příznaků: horečka (> 38 °C), lokalizovaná bolest nebo citlivost, pokud řez není negativní na kultury, |
— |
absces nebo jiná známka infekce postihující hluboký řez je zjištěna při přímém vyšetření, během nové operace nebo histopatologického nebo radiografického vyšetření, |
— |
diagnóza SSI v místě hlubokého řezu stanovená chirurgem nebo ošetřujícím lékařem. |
Infekce orgánu/prostoru (SSI-O)
K infekci dojde do 30 dnů po operaci, pokud není na místě ponechán žádný implantát, nebo do 90 dnů, pokud je na místě implantát, A zdá se, že infekce souvisí s operací, A infekce zasahuje jakoukoli část těla (např. orgány a prostory) jinou než řez, který byl otevřen nebo s ním bylo manipulováno během operace, A je splněno nejméně jedno z těchto kritérií:
— |
hnisavý výtok z drénu, který je umístěn vpichem do orgánu/prostoru, |
— |
organismy izolované z asepticky získané kultury z tekutiny nebo tkáně orgánu/prostoru, |
— |
absces nebo jiná známka infekce postihující orgán/prostor je zjištěna při přímém vyšetření, během nové operace nebo histopatologického nebo radiografického vyšetření, |
— |
diagnóza SSI orgánu/prostoru stanovená chirurgem nebo ošetřujícím lékařem. |
4.1.13 SST: Kožní infekce a infekce měkkých tkání
SST-SKIN: Kožní infekce
Kožní infekce musí splňovat nejméně jedno z těchto kritérií:
— |
pacient má hnisavý výtok, pustuly, puchýřky nebo vřídky, |
— |
pacient vykazuje nejméně dvě následující známky nebo příznaky bez jiných rozpoznaných příčin: bolest nebo citlivost, lokalizovaný otok, zarudnutí nebo zvýšená teplota postižené oblasti A nejméně jedno z těchto kritérií:
|
Pokyny pro účely hlášení
— |
hlásit infikované proleženiny (dekubity) jako DECU, |
— |
hlásit infikované popáleniny jako BURN, |
— |
hlásit abscesy prsu nebo mastitidu jako BRST. |
SST-ST: Měkké tkáně (nekrotizující fasciitida, infekční gangréna, nekrotizující celulitida, infekční myositida, lymfadenitida nebo lymfangoitida)
Infekce měkkých tkání musí splňovat nejméně jedno z těchto kritérií:
— |
pacient má organismy vykultivované z tkáně nebo výtoku z postiženého místa, |
— |
pacient má hnisavý výtok na postiženém místě, |
— |
pacient má absces nebo vykazuje jiné příznaky infekce patrné v průběhu chirurgického zákroku nebo histopatologického vyšetření, |
— |
pacient vykazuje nejméně dvě následující známky nebo příznaky na postiženém místě bez jiných rozpoznaných příčin: lokalizovaná bolest nebo citlivost, zarudnutí, otok nebo zvýšená teplota postižené oblasti A nejméně jedno z těchto kritérií:
|
Pokyny pro účely hlášení
— |
hlásit infikované proleženiny (dekubity) jako DECU, |
— |
hlásit infekce hlubokých pánevních tkání jako OREP. |
SST-DECU: Proleženiny (dekubity) včetně povrchových a hlubokých infekcí
Infekce dekubitů musí splňovat následující kritérium:
— |
pacient vykazuje nejméně dvě následující známky nebo příznaky bez jiných rozpoznaných příčin: zarudnutí, citlivost nebo otok na okrajích dekubitu A nejméně jedno z těchto kritérií:
|
SST-BURN: Popáleniny
Infekce popálenin musí splňovat nejméně jedno z těchto kritérií:
— |
u pacienta dochází ke změně vzhledu nebo charakteru popáleniny, jako je rychlé oddělení eschary nebo tmavě hnědé, černé nebo nafialovělé zbarvení eschary nebo edém na okrajích rány |
— |
a histologické vyšetření biopsie z popáleniny vykazuje invazi organismů do přilehlé životaschopné tkáně. |
— |
U pacienta dochází ke změně vzhledu nebo charakteru popáleniny, jako je rychlé oddělení eschary nebo tmavě hnědé, černé nebo nafialovělé zbarvení eschary nebo edém na okrajích rány A nejméně jedno z těchto kritérií:
|
— |
Pacient s popáleninou vykazuje nejméně dvě z těchto známek nebo příznaků bez jiných rozpoznaných příčin: horečka (> 38 °C) nebo hypotermie (< 36 °C), hypotenze, oligurie (< 20 cc/hod), hyperglykémie při dříve tolerované úrovni sacharidů ve stravě nebo duševní zmatenost A nejméně jedno z těchto kritérií:
|
SST-BRST: Absces prsu nebo mastitida
Absces prsu nebo mastitida musí splňovat nejméně jedno z těchto kritérií:
— |
pacient má pozitivní kulturu z postižené tkáně prsu nebo tekutiny získané naříznutím a drenáží nebo aspirací jehlou, |
— |
pacient má absces prsu nebo vykazuje jiné příznaky infekce patrné v průběhu chirurgického zákroku nebo histopatologického vyšetření, |
— |
pacient má horečku (> 38 °C) a lokální zánět prsu |
A lékař stanovil diagnózu abscesu prsu.
4.1.14 SYS: Systémová infekce
SYS-DI: Diseminovaná infekce
Diseminovaná infekce je infekce postihující více orgánů nebo systémů, aniž by bylo zjevné jediné místo infekce, je obvykle virového původu a známky nebo příznaky nenasvědčují jiné rozpoznané příčině a jsou slučitelné s infekčním postižením více orgánů nebo systémů.
Pokyny pro účely hlášení
— |
používat tento kód pro virové infekce postihující více orgánů nebo systémů (například spalničky, příušnice, zarděnky, varicella, erythema infectiosum). Tyto infekce lze často identifikovat pouze pomocí klinických kritérií, |
— |
nepoužívat tento kód pro infekce spojené se zdravotní péčí s mnohočetnými metastázami, jako je bakteriální endokarditida; je třeba hlásit pouze primární místo těchto infekcí, |
— |
nehlásit horečku neznámého původu (FUO) jako DI, |
— |
hlásit virové exantémy nebo vyrážku jako DI. |
SYS-CSEP: léčená, blíže neurčená, závažná infekce
Pacient má nejméně jeden z těchto příznaků:
— |
klinické známky nebo příznaky bez jiné rozpoznané příčiny, |
— |
horečka (> 38 °C), |
— |
hypotenze (systolický tlak < 90 mm/Hg) |
— |
nebo oligurie (20 cm3 (ml)/hod) |
a hemokultura nebyla provedena nebo v krvi nebyly zjištěny žádné organismy ani antigeny
a žádná zjevná infekce na jiném místě
a lékař zvolil léčbu sepse.
Pokyny pro účely hlášení
Nepoužívat tento kód, pokud to není nezbytně nutné.
Pro CSEP u novorozenců používat definici případu NEO-CSEP (viz níže).
4.1.15 UTI: Infekce močových cest
UTI-A: mikrobiologicky potvrzené symptomatické UTI
Pacient vykazuje nejméně jednu z těchto známek nebo příznaků bez jiné rozpoznané příčiny: horečka (> 38 °C), nutkání, četnost, dysurie nebo citlivost podbřišku
A
pacient má pozitivní kultivaci z moči, tj. ≥ 105 mikroorganismů na jeden mililitr moči s maximálně dvěma druhy mikroorganismů.
UTI-B: mikrobiologicky nepotvrzené symptomatické UTI
Pacient vykazuje nejméně dva následující příznaky bez jiné rozpoznané příčiny: horečka (> 38 °C), nutkání, četnost, dysurie nebo citlivost podbřišku
A
je splněno nejméně jedno z těchto kritérií:
— |
pozitivní měření na leukocytární esterázu a/nebo dusičnan, |
— |
vzorek pyurie s ≥ 105 bílých krvinek/ml nebo ≥ 3 bílé krvinky/zorné pole mikroskopu při velkém zvětšení (HPF) neodstředěné moči, |
— |
organismy viditelné při Gramově barvení neodstředěné moči, |
— |
nejméně dvě kultury z moči s opakovanou izolací stejného uropatogenu (gramnegativní bakterie nebo Staphylococcus saprophyticus) s ≥ 102 kolonií/ml moči ve vzorcích, při jejichž odběru moč neprošla močovou trubicí, |
— |
≤ 105 kolonií/ml jediného uropatogenu (gramnegativní bakterie nebo Staphylococcus saprophyticus) u pacienta léčeného účinnou antimikrobiální látkou na infekci močových cest, |
— |
diagnóza infekce močových cest stanovená lékařem, |
— |
lékař zvolil vhodnou léčbu infekce močových cest. |
Asymptomatická bakteriurie by neměla být hlášena, ale sekundární infekce krevního řečiště při asymptomatické bakteriurii se hlásí jako BSI se zdrojem (původem) S-UTI.
Infekce močových cest se definuje jako infekce související s katétrem, pokud byl přítomen zavedený katétr (i přerušovaně) v průběhu 7 dnů předcházejících prvním příznakům infekce.
4.2 OBECNÁ DEFINICE PŘÍPADU INFEKCE KREVNÍHO ŘEČIŠTĚ ZPŮSOBENÉ SPECIFICKÝMI PATOGENY
Klinická kritéria
Nejsou důležitá pro účely dozoru.
Laboratorní kritéria
Nejméně jedna hemokultura pozitivní na Staphylococcus aureus nebo Klebsiella pneumoniae nebo Escherichia coli nebo Enterococcus faecium nebo Enterococcus faecalis nebo Pseudomonas aeruginosa nebo druhy Acinetobacter nebo Streptococcus pneumoniae.
Epidemiologická kritéria
Nejsou důležitá pro účely dozoru.
Klasifikace případů
A. |
Možný případ Nepoužije se |
B. |
Pravděpodobný případ Nepoužije se |
C. |
Potvrzený případ |
Antimikrobiální rezistence
Výsledky testů antimikrobiální citlivosti se musí vykazovat v souladu s metodami a kritérii dohodnutými mezi ECDC a členskými státy podle Evropské sítě sledování antimikrobiální rezistence (EARS-Net) ECDC (24), a zejména:
— |
v případě Staphylococcus aureus: citlivost na meticilin a jiné antistafylokokové beta-laktamy, |
— |
v případě Enterococcus faecium a Enterococcus faecalis: citlivost na glykopeptidy, |
— |
v případě Klebsiella pneumoniae a Escherichia coli: citlivost na karbapenemy a citlivost na kolistin u izolátů rezistentních vůči karbapenemům, |
— |
v případě Pseudomonas aeruginosa a druhů Acinetobacter: citlivost na karbapenemy. |
4.3 OBECNÁ DEFINICE PŘÍPADU A KLASIFIKACE ANTIMIKROBIÁLNÍ REZISTENCE VŮČI ANTIMIKROBIÁLNÍM LÁTKÁM
Klinická rezistence vůči antimikrobiálním látkám
Definice
Mikroorganismus je klasifikován jako klinicky citlivý, klinicky intermediární nebo klinicky rezistentní vůči antimikrobiální látce za použití odpovídajících klinických mezních hodnot stanovených výborem EUCAST ve standardizované metodice (či metodice kalibrované na standardizovanou metodiku) (25), tj. klinických mezních hodnot minimální inhibiční koncentrace (MIK) a jejich korelátů průměru inhibiční zóny. Mezní hodnoty mohou být upraveny na základě oprávněných změn okolností.
Klasifikace
Klinicky citlivé (S)
— |
mikroorganismus je definován jako citlivý (S) při takové úrovni antimikrobiální expozice, která je spojena s vysokou pravděpodobností léčebného úspěchu. |
Klinicky intermediární (I)
— |
mikroorganismus je definován jako intermediární (I) při takové úrovni aktivity antimikrobiální látky, která je spojena s nejistým léčebným účinkem. To znamená, že infekci způsobenou izolátem lze vhodně léčit na těch místech v těle, kde se léky fyzicky koncentrují, nebo pokud lze použít režim dávkování léku vyvolávající vyšší expozici; rovněž je označeno nárazníkové pásmo, které by mělo zabránit tomu, aby drobné nekontrolované technické faktory nezpůsobily zásadní rozpory při interpretaci. |
Klinicky rezistentní (R)
— |
mikroorganismus je definován jako rezistentní (R) při takové úrovni antimikrobiální expozice, která je spojena s vysokou pravděpodobností léčebného neúspěchu. |
Klinické mezní hodnoty (25) jsou uváděny jako:
— |
S: MIK ≤ x mg/L; průměr zóny diskové difuze ≥ σ mm, |
— |
I: MIK > x, ≤ y mg/L; průměr zóny diskové difuze ≥ ρ mm, < σ mm, |
— |
R: MIK > y mg/L; průměr zóny diskové difuze < ρ mm. |
Panrezistentní (PDR)
— |
v případě Staphylococcus aureus, druhů Enterococcus, Enterobacteriaceae včetně Klebsiella pneumoniae a Escherichia coli, Pseudomonas aeruginosa a druhů Acinetobacter je izolát definován jako panrezistentní (PDR) na základě skutečnosti, že je rezistentní vůči všem antimikrobiálním látkám, jak je uvedeno v mezinárodním odborném návrhu prozatímních standardních definic získané rezistence (26), |
— |
izolát je definován jako potvrzený panrezistentní, je-li necitlivý (tj. intermediární – I nebo rezistentní – R) vůči všem látkám všech antimikrobiálních skupin, což bylo potvrzeno testováním doplňkové skupiny antimikrobiálních látek, které se obvykle netestují, referenční laboratoří nebo jinou laboratoří klinické mikrobiologie, v souladu s definicemi podle jednotlivých mikroorganismů v mezinárodním odborném návrhu prozatímních standardních definic získané rezistence (27), |
— |
izolát je definován jako pravděpodobně panrezistentní, je-li necitlivý (tj. intermediární – I nebo rezistentní – R) vůči všem antimikrobiálním látkám testovaným v laboratoři, |
— |
izolát je definován jako nepanrezistentní, je-li citlivý alespoň vůči jedné z testovaných antimikrobiálních látek. |
Mikrobiologická rezistence vůči antimikrobiálním látkám
Definice podle fenotypu
V závislosti na druhu mikroorganismu je mikroorganismus klasifikován jako mající fenotyp divokého typu nebo fenotyp ne-divokého typu podle epidemiologických mezních koncentrací (ECOFF) za použití standardizované metodiky (či metodiky kalibrované na standardizovanou metodiku) (28) (29) na základě distribucí minimální inhibiční koncentrace specifických pro jednotlivé druhy a jejich korelátů průměru inhibiční zóny.
Klasifikace podle fenotypu
Fenotyp divokého typu (WT)
— |
mikroorganismus je v závislosti na druhu či komplexu druhů definován jako divoký (WT), nemá-li fenotypově zjistitelný mechanismus získané rezistence. |
Fenotyp ne-divokého typu (NWT)
— |
mikroorganismus je v závislosti na druhu definován jako ne-divoký (NWT), projevuje-li nejméně jeden fenotypově zjistitelný mechanismus získané rezistence. |
Epidemiologické mezní hodnoty (ECOFF) jsou uváděny jako (29)
— |
WT: ECOFF ≤ x mg/L; průměr zóny diskové difuze ≥ σ mm, |
— |
NWT: ECOFF > x mg/L; průměr diskové difuze < σ mm. |
Identifikace mechanismu získané antimikrobiální rezistence (např. enzym inaktivující léčivý přípravek, modifikace typu cílového proteinu léčivého přípravku, efluxní pumpa)
Skutečnost, zda určitý mikroorganismus projevuje mechanismus získané rezistence, lze zjistit in vitro a typ mechanismu lze určit za použití standardizované metodiky podle pokynů výboru EUCAST pro detekci mechanismů rezistence a specifické rezistence s klinickým a/nebo epidemiologickým významem (30).
Definice podle genotypu
Mikroorganismus je klasifikován jako mající nebo postrádající genetickou determinantu nebo kombinaci determinant, jež mu ve vztahu k antimikrobiální látce propůjčují fenotyp citlivosti ne-divokého typu (přenosný gen nebo mutace core genu). Přítomnost genetické determinanty nebo kombinace determinant, jež mu ve vztahu k jedné nebo několika antimikrobiálním látkám propůjčují fenotyp citlivosti ne-divokého typu, lze prokázat detekcí a identifikací odpovídající sekvence (odpovídajících sekvencí) nukleové kyseliny v bakteriálním genomu.
Klasifikace podle genotypu
Genotypy se hlásí jako:
— |
pozitivní: přítomnost [název genu rezistence nebo mutace core genu], |
— |
negativní: absence [název genu rezistence] nebo sekvence core genu divokého typu. |
(1) Protokoly EU včetně budoucích aktualizací jsou dostupné na stránkách ECDC: https://ecdc.europa.eu/en/publications-data/eu-protocol-harmonised-monitoring-antimicrobial-resistance-human-salmonella-and-0
(2) Klinická kritéria by měla být vykládána s ohledem na přítomnost jiné diagnózy, která by mohla nemoc plně vysvětlit.
(3) Sérologické výsledky by měly být vykládány s ohledem na předchozí expozici jiným infekcím alfaviry.
(4) Deprese, úzkost, apatie, stažení se, halucinace.
(5) Zahrnuje klinicky zjištěnou bolest a/nebo dysestézii.
(6) Typický obraz EEG při sporadické CJD se skládá z celkových periodických komplexů v intervalu přibližně jeden za sekundu. Ty lze občas pozorovat v pozdějších stádiích vCJD.
(7) Biopsie z mandlí se nedoporučuje rutinně ani v případech s obrazem EEG, který je typický pro sporadickou CJD, může však být užitečná v podezřelých případech, u nichž klinická charakteristika odpovídá vCJD a vyšetření magnetickou rezonancí neukazuje zvýšený signál v pulvinaru.
(8) Typický obraz EEG při sporadické CJD se skládá z celkových periodických komplexů v intervalu přibližně jeden za sekundu. Ty lze občas pozorovat v pozdějších stádiích vCJD.
(9) Klinická kritéria by měla být vykládána s ohledem na přítomnost jiné diagnózy, která by mohla nemoc plně vysvětlit.
(10) Sérologické výsledky by měly být vykládány s ohledem na předchozí expozici jiné flavivirální infekci a na případné očkování proti flaviviru. Potvrzené případy za takových okolností by měly být validovány sérumneutralizačním testem nebo jinými rovnocennými testy.
(11) Standardní protokol ECDC pro sledování antimikrobiální rezistence gonokoků se vydává každoročně jako součást příloh výroční zprávy o sledování antimikrobiální citlivosti gonokoků v Evropě (Gonococcal antimicrobial susceptibility surveillance in Europe).
Viz: Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí. Gonococcal antimicrobial susceptibility surveillance in Europe, www.ecdc.europa.eu
(12) Při hlášení případů hepatitidy B by členské státy měly podle požadavků ECDC rozlišovat mezi akutním a chronickým onemocněním.
(13) Při hlášení případů hepatitidy C by členské státy měly podle požadavků ECDC rozlišovat mezi akutním a chronickým onemocněním.
(14) EFNS guidelines on the diagnosis and management of European Lyme neuroborreliosis, European Journal of Neurology 17, 8–16: doi:10.1111/j.1468-1331.2009.02862.x.
(15) Kritéria pro hlášení jsou každoročně zveřejňována jako součást protokolu pro hlášení o antimikrobiální rezistenci. Viz: Evropský systém dozoru. Protokol pro hlášení o antimikrobiální rezistenci (Antimicrobial resistance (AMR) reporting protocol). Evropská síť sledování antimikrobiální rezistence (EARS-Net). www.ecdc.europa.eu
(*1) Ve fázi eliminace mohou být pro vyloučení falešně pozitivních výsledků testu na IgM v některých situacích vzata v úvahu další vyšetření (Manuál WHO pro laboratorní sledování virů spalniček a zarděnek (WHO Manual for the Laboratory Surveillance of Measles and Rubella Viruses, 2017)).
(16) Protokoly EU včetně budoucích aktualizací jsou dostupné na stránkách ECDC: https://ecdc.europa.eu/en/publications-data/eu-protocol-harmonised-monitoring-antimicrobial-resistance-human-salmonella-and-0
(17) Úzkým kontaktem je osoba, která pečovala o případy SARS, žila s takovýmito osobami nebo byla v přímém styku s jejich sekrety respiračního traktu, tělními tekutinami a/nebo exkrementy (např. výkaly).
(18) V této souvislosti výraz „zdravotnický pracovník“ zahrnuje veškeré zaměstnance nemocnice. Definice zdravotnické jednotky, v níž dojde k nahromadění případů, bude záviset na místní situaci. Velikost jednotky může sahat od celého zdravotnického zařízení, je-li malé, po jednotlivá oddělení velké terciární nemocnice.
(19) Sérologické výsledky by měly být vykládány s ohledem na případné očkování a předchozí expozici jiné flavivirální infekci. Potvrzené případy za takových okolností by měly být validovány sérumneutralizačním testem nebo jinými rovnocennými testy.
(20) Kritéria pro hlášení jsou každoročně zahrnuta ve zprávě Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí/regionální kanceláře WHO pro Evropu o dozoru nad tuberkulózou a o sledování tuberkulózy v Evropě. www.ecdc.europa.eu.
(21) CVC = centrální žilní katétr, PVC = periferní žilní katétr. Kolonizace centrálního žilního katétru by neměla být hlášena. CRI3 (-CVC nebo -PVC) je rovněž infekce krevního řečiště se zdrojem C-CVC nebo C-PVC; pokud se však hlásí CRI3, neměla by se hlásit infekce krevního řečiště v prevalenční studii; mikrobiologicky potvrzené infekce krevního řečiště související s katétrem by měly být hlášeny jako CRI3.
(22) LRT = dolní cesty dýchací.
(23) CFU = kolonii tvořící jednotky.
(24) Kritéria pro hlášení jsou každoročně zveřejňována jako součást protokolu pro hlášení o antimikrobiální rezistenci. Viz: Protokol pro hlášení o antimikrobiální rezistenci (Antimicrobial resistance (AMR) reporting protocol). Evropská síť sledování antimikrobiální rezistence (EARS-Net). www.ecdc.europa.eu
(25) http://www.eucast.org/clinical_breakpoints/. Místo MIK či diskové difuze lze použít rovnocenné metody kvantitativního testování antimikrobiální citlivosti (AST), jsou-li schváleny výborem EUCAST.
(26) Magiorakos AP, et al. Multidrug-resistant, extensively drug-resistant and pandrug-resistant bacteria: an international expert proposal for interim standard definitions for acquired resistance. Clin Microbiol Infect. 2012 Mar;18(3):268-81. http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1198743X14616323
(27) Magiorakos AP, et al. Multidrug-resistant, extensively drug-resistant and pandrug-resistant bacteria: an international expert proposal for interim standard definitions for acquired resistance. Clin Microbiol Infect. 2012 Mar;18(3):268-81. http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1198743X14616323
(28) http://www.eucast.org/ast_of_bacteria/
(29) http://www.eucast.org/mic_distributions_and_ecoffs/
(30) http://www.eucast.org/fileadmin/src/media/PDFs/EUCAST_files/Resistance_mechanisms/EUCAST_detection_of_resistance_mechanisms_v1.0_20131211.pdf