15.12.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 335/6

(1)

Ve společném prohlášení o rozvojové politice Evropské unie nazvaném „Evropský konsenzus“ (2) a ve společném prohlášení nazvaném „Nový evropský konsenzus o rozvoji“ (3) Rada a zástupci vlád členských států zasedajících v Radě, Evropský parlament a Komise uznali souvislost mezi bezpečností a rozvojem.

(2)

V Agendě 2030 pro udržitelný rozvoj, přijaté rezolucí Valného shromáždění OSN dne 25. září 2015, byl zdůrazněn význam prosazování mírumilovných a inkluzivních společností jako cíle udržitelného rozvoje (cíl udržitelného rozvoje č. 16) i jako prostředku k dosažení jiných výsledků v oblasti rozvojové politiky. Cíl udržitelného rozvoje č. 16 výslovně požaduje, aby byly posilněny příslušné vnitrostátní instituce, mimo jiné prostřednictvím mezinárodní spolupráce, při budování kapacit na všech úrovních s cílem předcházet násilí a bojovat proti terorismu a trestné činnosti, zejména v rozvojových zemích.

(3)

Hlavním cílem rozvojové politiky Unie je snížení a výhledově i vymýcení chudoby.

(4)

Na zasedání na vysoké úrovni ze dne 19. února 2016 Výbor pro rozvojovou pomoc Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj aktualizoval směrnice pro podávání zpráv o oficiální rozvojové pomoci v oblasti míru a bezpečnosti. Financování činností prováděných v souladu s tímto nařízením se považuje za oficiální rozvojovou pomoc, pokud splňuje kritéria stanovená v uvedených směrnicích pro podávání zpráv či v jakýchkoli následujících směrnicích pro podávání zpráv, na kterých se Výbor pro rozvojovou pomoc může dohodnout.

(5)

Podpora subjektů bezpečnostního sektoru v třetích zemích, včetně podpory vojenských subjektů za výjimečných okolností za účelem předcházení konfliktům, řešení krizí či stabilizace má zásadní význam pro zajištění vhodných podmínek pro vymýcení chudoby a rozvoj. Řádná správa věcí veřejných a účinná demokratická kontrola a civilní dohled nad bezpečnostním systémem, včetně vojenských složek, jakož i dodržování lidských práv a zásad právního státu jsou nezbytnými předpoklady dobře fungujícího státu za jakýchkoli okolností a měly by být prosazovány prostřednictvím podpory rozsáhlejší reformy bezpečnostního sektoru poskytované třetím zemím.

(6)

Ve svých závěrech o společné bezpečnostní a obranné politice (SBOP) ze zasedání konaného ve dnech 19. a 20. prosince 2013 Evropská rada zdůraznila, že je důležité podporovat partnerské země a regionální organizace tím, že jim bude podle potřeby poskytována odborná příprava, poradenství, vybavení či zdroje, aby mohly ve stále vyšší míře krizím předcházet a řešit je samy.

(7)

Komise a vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ve společném sdělení ze dne 28. dubna 2015 nazvaném „Budování kapacity na podporu bezpečnosti a rozvoje – umožnit partnerům předcházet krizím a zvládat je“ znovu zdůraznily, že stabilní a bezpečné společnosti jsou nezbytné pro dosažení rozvojových cílů.

(8)

V souladu s komplexním přístupem EU a s cílem dosáhnout co největšího dopadu, účinnosti a soudržnosti podpory EU byly Komise a vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku v závěrech Rady o SBOP ze dne 18. května 2015 vyzvány, aby po konzultaci s členskými státy vypracovaly celounijní strategický rámec pro reformu bezpečnostního sektoru. Tato politická koncepce sdružuje nástroje SBOP a všechny další relevantní nástroje společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP), jakož i nástroje rozvojové spolupráce a současně respektuje jejich příslušné právní základy, prvořadé cíle a rozhodovací postupy.

(9)

K budování kapacit vojenských subjektů v třetích zemích by se mělo přistupovat v rámci politiky Unie v oblasti rozvojové spolupráce, pokud sleduje v první řadě cíle v oblasti rozvoje, a v rámci SZBP Unie, pokud sleduje v první řadě cíle v oblasti míru a bezpečnosti v souladu s článkem 40 Smlouvy o Evropské Unii. Toto nařízení respektuje uplatňování postupů a rozsah pravomocí orgánů v rámci politiky Unie v oblasti rozvojové spolupráce a SZBP Unie.

(10)

Pomoc Unie poskytovaná podle tohoto nařízení by mohla zahrnovat zajišťování programů budování kapacit na podporu rozvoje a podporu bezpečnosti v zájmu rozvoje, včetně odborné přípravy, odborného vedení a poradenství v oblastech, jako jsou lidská práva, správa věcí veřejných a právní stát, ochrana žen a dětí, civilní řešení krizí, řízení lidských zdrojů a technická spolupráce.

(11)

Komise má podrobně sledovat opatření přijatá podle tohoto nařízení. Komise má řádně a včas informovat Evropský parlament o provádění pomoci Unie podle tohoto nařízení. Nejpozději do 30. června 2020 Komise zhodnotí dopad, účinnost a soudržnost opatření přijatých podle tohoto nařízení s cílem udržitelného rozvoje č. 16. Za tímto účelem má Komise do fáze hodnocení zapojit všechny příslušné zúčastněné subjekty, včetně organizací občanské společnosti a místních orgánů, s tím, že zajistí, aby v tomto procesu hrály smysluplnou úlohu. Komise provede ve vhodných případech společná hodnocení s členskými státy. Výsledky se využijí jako zpětná vazba pro sestavování programů a přidělování zdrojů a k dalšímu posílení souladu a doplňkovosti vnější činnosti Unie.

(12)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 230/2014 (4) by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

1.

V čl. 1 odst. 2 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Je-li pomoc Unie poskytována subjektům bezpečnostního sektoru, může za výjimečných okolností stanovených v článku 3a zahrnovat rovněž vojenské subjekty v rámci procesu rozsáhlejší reformy bezpečnostního sektoru nebo budování kapacit na podporu rozvoje a bezpečnosti v zájmu rozvoje v třetích zemích v souladu s obecným cílem dosažení udržitelného rozvoje.“

2.

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 3a

Budování kapacit vojenských subjektů na podporu rozvoje a bezpečnosti v zájmu rozvoje

1.   S cílem přispět k udržitelnému rozvoji, který vyžaduje vytvoření stabilních, mírumilovných a inkluzivních společností, lze pomoc Unie poskytovanou podle tohoto nařízení za výjimečných okolností stanovených v odstavci 3 použít k budování kapacit vojenských subjektů v partnerských zemích za účelem provádění rozvojových činností a činností souvisejících s bezpečností v zájmu rozvoje.

2.   Pomoc podle tohoto článku může zahrnovat zejména zajišťování programů budování kapacit na podporu rozvoje a bezpečnosti v zájmu rozvoje, včetně odborné přípravy, odborného vedení a poradenství, jakož i poskytování vybavení, zlepšení infrastruktury a poskytování služeb, které s touto pomocí přímo souvisejí.

3.   Pomoc podle tohoto článku se poskytuje pouze za následujících podmínek:

4.   Pomoc Unie podle tohoto článku nelze použít k financování budování kapacit vojenských subjektů pro jiné účely, než je provádění činností v oblasti rozvoje a v oblasti bezpečnosti v zájmu rozvoje. Zejména ji nelze využít k financování:

5.   Při navrhování a provádění opatření podle tohoto článku Komise podporuje vlastní odpovědnost partnerské země. Vytvoří také nezbytné předpoklady a rozvíjí osvědčené postupy nezbytné pro zajištění udržitelnosti ve střednědobém a dlouhodobém horizontu a prosazuje právní stát a zavedené zásady mezinárodního práva.

6.   Komise zavede vhodné postupy pro posouzení rizik, sledování a hodnocení opatření podle tohoto článku.“

3)

V článku 7 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Pomoc Unie podle článku 3 a případně článku 3a se poskytuje prostřednictvím mimořádných opatření pomoci a programů prozatímní reakce.“

4)

V článku 8 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Tematické strategické dokumenty představují obecný základ pro provádění pomoci podle článků 4 a 5 a případně článku 3a. Tematické strategické dokumenty jsou rámcem pro spolupráci mezi Unií a dotčenými partnerskými zeměmi nebo regiony.“

5)

V článku 10 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Komise zajistí, aby opatření týkající se boje proti terorismu a organizované trestné činnosti přijatá podle tohoto nařízení, jakož i opatření podle článku 3a byla prováděna v souladu s mezinárodním právem, včetně práva v oblasti lidských práv a mezinárodního humanitárního práva.“

6)

V článku 13 se doplňuje nový odstavec, který zní:

„4.   Další částka ve výši 100 000 000 EUR se doplní do finančního krytí uvedeného v odstavci 1 a vyčlení se na opatření spadající do oblasti působnosti článku 3a.“