12.8.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 209/53

(1)

Rozhodnutí Komise 2013/162/EU (2) stanoví roční emisní příděly členských států na období 2013–2020 na základě údajů z inventur skleníkových plynů členských států stanovených v souladu s pokyny Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) pro národní inventury skleníkových plynů z roku 1996, které byly k dispozici v době jeho přijetí.

(2)

Po přijetí rozhodnutí 2013/162/EU byla v článku 6 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 666/2014 (3) stanovena pro členské státy povinnost vykazovat inventury skleníkových plynů určené v souladu s pokyny IPCC pro národní inventury skleníkových plynů z roku 2006 a pokyny podle Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) pro vykazování ročních inventur podle rozhodnutí 24/CP.19 konference smluvních stran úmluvy UNFCCC.

(3)

Článek 27 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (4) stanoví povinnost Komise do prosince 2016 prověřit dopad uplatňování pokynů IPCC z roku 2006 nebo změn používané metodiky úmluvy UNFCCC na celkové emise skleníkových plynů členských států relevantní pro článek 3 rozhodnutí č. 406/2009/ES s cílem zajistit konzistentnost mezi metodikami používanými pro stanovení ročních emisních přídělů členských států a ročním vykazováním členských států po datu uvedeného prověření.

(4)

Komise v souladu s článkem 27 nařízení (EU) č. 525/2013 a na základě údajů z inventur skleníkových plynů přezkoumaných podle článku 19 uvedeného nařízení prověřila dopad uplatňování pokynů IPCC z roku 2006 a změn používané metodiky úmluvy UNFCCC na inventury skleníkových plynů členských států. U většiny členských států rozdíl v celkových emisích skleníkových plynů relevantních pro článek 3 rozhodnutí č. 406/2009/ES přesahuje 1 %. S ohledem na uvedené prověření by roční emisní příděly všech členských států na období 2017–2020 uvedené v příloze II rozhodnutí 2013/162/EU měly být zrevidovány, aby zohledňovaly aktualizované údaje z inventur vykázané a přezkoumané v roce 2016 podle článku 19 nařízení (EU) č. 525/2013. Tato revize by měla být provedena za použití stejné metodiky, jako je metodika používaná pro stanovení ročních emisních přídělů podle rozhodnutí 2013/162/EU.

(5)

Revize ročních emisních přídělů by měla být omezena na příděly pro období 2017–2020, jelikož členské státy již nemohou změnit své politiky a opatření pro emise skleníkových plynů na období 2013–2016. V zájmu jasnosti by však měla být nahrazena celá příloha II rozhodnutí 2013/162/EU, přičemž roční emisní příděly na období 2013–2016 by měly zůstat nezměněny.

(6)

Článek 2 rozhodnutí 2013/162/EU zmiňuje hodnoty potenciálu globálního oteplování uvedené ve čtvrté hodnotící zprávě IPCC přijaté rozhodnutím 15/CP.17 konference smluvních stran úmluvy UNFCCC. Konference smluvních stran úmluvy UNFCCC mezitím přijala nové rozhodnutí 24/CP.19, kterým odvolala rozhodnutí 15/CP.17 a potvrdila hodnoty uvedené ve čtvrté hodnotící zprávě IPCC. Článek 7 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 666/2014 vyžaduje, aby členské státy a Komise pro účely stanovení a vykazování inventur skleníkových plynů podle čl. 7 odst. 1 až 5 nařízení (EU) č. 525/2013 používaly potenciály globálního oteplování uvedené v příloze III rozhodnutí 24/CP.19. V zájmu jasnosti by proto odkaz na rozhodnutí 15/CP.17 v článku 2 rozhodnutí 2013/162/EU měl být nahrazen odkazem na rozhodnutí 24/CP.19.

(7)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro změnu klimatu,

(1)

V článku 2 se slova „rozhodnutím 15/CP.17“ nahrazují slovy „rozhodnutím 24/CP.19“;

(2)

Příloha II se nahrazuje zněním přílohy tohoto rozhodnutí.