Komise připomíná, že zastřešující dohoda nepředstavuje právní základ pro předávání osobních údajů mezi EU a Spojenými státy za účelem prevence, vyšetřování, odhalování a stíhání trestných činů, včetně terorismu (viz čl. 1 odst. 3 dohody). Cílem této dohody je v souladu s použitelným právním základem pro předávání a s výhradou podmínek uvedených v článku 5 dohody zajišťovat vhodné záruky ve smyslu čl. 37 odst. 1 směrnice (EU) 2016/80. Dohoda naopak nestanoví obecné povolení pro převody. Dohoda dále zachovává schopnost vnitrostátních orgánů ochrany dat plně vykonávat své pravomoci v oblasti dohledu udělené právem EU, pokud jde o mezinárodní převody spadající do jejich působnosti.

Komise připomíná, že v souladu s žádostí Evropského parlamentu v jeho usnesení ze dne 12. března 2014 (2013/2188/INI)), aby se zajistily „účinné a vymahatelné […] prostředky soudní nápravy pro všechny občany EU v USA“ a aby se zajistila „občanům EU stejná práva jako občanům USA“, stanoví čl. 19 odst. 1 občanům EU práva na soudní nápravu. V zájmu souladu s tímto ustanovením již Kongres Spojených států přijal zákon o soudní nápravě (Judicial Redress Act). Jde o významný krok v procesu provádění. Na základě ujištění obdržených v průběhu jednání Komise předpokládá, že budou provedena všechna označení podle tohoto zákonu, jak EU jako „zahrnuté země“, tak i všech agentur Spojených států spadajících do oblasti působnosti dohody jako „určených federálních agentur nebo jejích složek“, a že se to bude vztahovat na všechny převody údajů spadající do oblasti působnosti dohody. Komise potvrzuje, že to zahrnuje převody prováděné na základě dohody mezi EU a USA o jmenné evidenci cestujících (PNR) a dohody mezi EU a USA o zpracovávání a předávání údajů o finančních transakcích z Evropské unie do Spojených států pro účely Programu sledování financování terorismu (TFTP) (viz čl. 3 odst. 1 ve spojení s čtvrtým odstavcem preambule dohody) a že příslušné soubory údajů nelze vyloučit z ustanovení týkajících práv na soudní nápravu udělených podle zákona o soudní nápravu. Komise je toho názoru, že pouze tím se zajistí plné provedení čl. 19 odst. 1 dohody, jak je požadováno čl. 5 odst. 2 a 3 dohody.

Komise je toho názoru, že čl. 19 odst. 1 zastřešující dohody představuje zásadní ustanovení dohody, které je nutno plně provést, zejména prostřednictvím nezbytných označení. Jak je dále stanoveno v čl. 23 odst. 1 dohody, Komise bude v rámci společného přezkumu věnovat pozornost zejména efektivnímu provedení článku 19 dohody o soudní nápravě.

Další práva na soudní nápravu uvedená v čl. 19 odst. 1 dohody se sice nevztahují na občany třetích zemí, avšak nejsou tím dotčena další existující práva na soudní nápravu podle práva Spojených států, která jsou k dispozici jakémukoli jednotlivci, bez ohledu na rezidenci nebo státní příslušnost (viz čl. 19 odst. 3 dohody), jako např. podle zákona o správním řízení (Administrative Procedure Act), zákona o soukromí elektronických komunikací (Electronic Communications Privacy Act) nebo zákona o svobodě informací (Freedom of Information Act).