1)

„převodním koeficientem“(CC) se rozumí koeficient odrážející odhadovanou 40 % průměrnou účinnost při výrobě energie v EU uvedený v příloze IV směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU (1); hodnota převodního koeficientu je CC = 2,5;

2)

„spalným teplem“(GCV) se rozumí celkové množství tepla uvolněné jednotkovým množstvím paliva za předpokladu, že je plně spáleno za přítomnosti kyslíku a spaliny jsou ochlazeny na teplotu okolního prostředí; toto množství zahrnuje kondenzační teplo případných vodních par obsažených v palivu a vodních par vzniklých spalováním veškerého vodíku obsaženého v palivu;

3)

„potenciálem globálního oteplování“(GWP) se rozumí potenciál skleníkového plynu zvýšit teplotu klimatu v poměru k potenciálu oxidu uhličitého (CO2), počítaný jako stoletý potenciál oteplování jednoho kilogramu skleníkového plynu v poměru k jednomu kilogramu CO2. Uvažovanými hodnotami GWP jsou ty, jež jsou stanoveny v přílohách I, II a IV nařízení (EU) č. 517/2014. Pro směsi chladiv se hodnoty GWP vypočtou způsobem uvedeným v příloze IV nařízení (EU) č. 517/2014;

4)

„průtokem vzduchu“ se rozumí průtok vzduchu v m3/h měřený na výstupu vzduchu z (případných) vnitřních a/nebo venkovních jednotek komfortních chladičů, klimatizátorů vzduchu nebo tepelných čerpadel a z ventilátorových konvektorů za standardních jmenovitých podmínek pro chlazení, nebo pro vytápění, pokud výrobek nemá funkci chlazení;

5)

„hladinou akustického výkonu“(LWA) se rozumí hladina akustického výkonu A, měřená ve vnitřním a/nebo venkovním prostoru, za standardních jmenovitých podmínek, vyjádřená v dB;

6)

„přídavným ohřívačem“ se rozumí zdroj tepla v ohřívači vzduchu, který vytváří dodatečné teplo za podmínek, kdy topné zatížení přesahuje topný výkon upřednostňovaného zdroje tepla;

7)

„upřednostňovaným zdrojem tepla“ se rozumí zdroj tepla v ohřívači vzduchu, který nejvíce přispívá k celkovému teplu dodanému během otopného období;

8)

„sezónní energetickou účinností vytápění“(ηs,h) se rozumí poměr mezi referenční roční potřebou tepla pro vytápění, která se vztahuje k otopnému období a kterou pokrývá ohřívač vzduchu, a roční spotřebou energie na vytápění, v příslušných případech opravený o koeficienty zohledňující regulátor teploty a spotřebu elektrické energie čerpadla (čerpadel) podzemní vody, vyjádřený v %;

9)

„sezónní energetickou účinností chlazení“(ηs,c) se rozumí poměr mezi referenční roční potřebou chlazení, která se vztahuje k chladicímu období a kterou pokrývá chladicí zařízení, a roční spotřebou energie na chlazení, v příslušných případech opravený o koeficienty zohledňující regulátor teploty a spotřebu elektrické energie čerpadla (čerpadel) podzemní vody, vyjádřený v %;

10)

„regulátorem teploty“ se rozumí zařízení, které funguje jako rozhraní vůči konečnému uživateli, pokud jde o hodnoty a časové nastavení požadované vnitřní teploty, a předává relevantní údaje, např. aktuální vnitřní a/nebo venkovní teplotu (teploty), do rozhraní ohřívače vzduchu nebo chladícího zařízení, např. centrálnímu procesoru, čímž přispívá k regulaci vnitřní teploty (vnitřních teplot);

11)

„statistickým teplotním intervalem“(binj) se rozumí kombinace venkovní teploty (Tj) a počtu hodin v daném intervalu (hj), jak stanoví tabulky 26, 27 a 28 přílohy III;

12)

„počtem hodin v daném intervalu“(hj) se rozumí počet hodin za období, vyjádřený počtem hodin za rok, kdy nastává příslušná venkovní teplota pro každý interval, jak stanoví tabulky 26, 27 a 28 přílohy III;

13)

„vnitřní teplotou“(Tin) se rozumí teplota vnitřního vzduchu udávaná suchým teploměrem, vyjádřená ve stupních Celsia; relativní vlhkost vzduchu lze uvést pomocí odpovídající teploty udávané vlhkým teploměrem;

14)

„venkovní teplotou“(Tj) se rozumí teplota venkovního vzduchu udávaná suchým teploměrem, vyjádřená ve stupních Celsia; relativní vlhkost vzduchu lze uvést pomocí odpovídající teploty udávané vlhkým teploměrem;

15)

„regulací výkonu“ se rozumí schopnost tepelného čerpadla, klimatizátoru vzduchu, komfortního chladiče nebo vysokoteplotního procesního chladiče měnit svůj topný nebo chladicí výkon změnou objemového průtoku chladiva (chladiv); označí se za „pevnou“, pokud objemový průtok nelze měnit, „stupňovou“, pokud lze objemový průtok změnit nebo měnit postupně v nejvýše dvou stupních, nebo „proměnnou“, pokud lze objemový průtok změnit nebo měnit postupně ve třech nebo více stupních;

16)

„koeficientem poklesu účinnosti“ (Cdh v režimu vytápění a Cdc v režimu chlazení) se rozumí míra poklesu účinnosti způsobeného cyklickým zapínáním a vypínáním výrobku; není-li stanoven měřením, použije se implicitní koeficient poklesu účinnosti 0,25 pro klimatizátor vzduchu nebo tepelné čerpadlo a 0,9 pro komfortní chladič nebo vysokoteplotní procesní chladič;

17)

„emisemi oxidů dusíku“ se rozumí součet emisí oxidu dusnatého a oxidu dusičitého z ohřívačů vzduchu nebo chladicích zařízení na plynná nebo kapalná paliva, vyjádřený jako emise oxidu dusičitého, stanovený při jmenovitém topném výkonu a vyjádřený v mg/kWh pomocí spalného tepla (GCV).

18)

„teplovzdušným ohřívačem“ se rozumí ohřívač vzduchu, který předává teplo ze zdroje tepla přímo do vzduchu a obsahuje teplovzdušný systém vytápění nebo pomocí takového systému teplo rozvádí;

19)

„teplovzdušným ohřívačem na plynná/kapalná paliva“ se rozumí teplovzdušný ohřívač, který využívá zdroj tepla využívající spalování plynných nebo kapalných paliv;

20)

„elektrickým teplovzdušným ohřívačem“ se rozumí teplovzdušný ohřívač, který využívá zdroj tepla využívající Jouleův jev při odporovém ohřevu;

21)

„teplovzdušným ohřívačem v provedení B1“ se rozumí teplovzdušný ohřívač na plynná/kapalná paliva, který je konstruován pro připojení ke kouřovodu s přirozeným tahem odvádějícímu zplodiny hoření mimo místnost, v níž je teplovzdušný ohřívač v provedení B1 umístěn, a pro nasávání spalovacího vzduchu přímo z místnosti; teplovzdušný ohřívač v provedení B1 je uváděn na trh pouze jako teplovzdušný ohřívač v provedení B1;

22)

„teplovzdušným ohřívačem v provedení C2“ se rozumí teplovzdušný ohřívač na plynná/kapalná paliva konstruovaný pro nasávání spalovacího vzduchu ze společného potrubního systému, k němuž je připojeno více spotřebičů, a pro odvádění spalin do potrubního systému; teplovzdušný ohřívač v provedení C2 je uváděn na trh pouze jako teplovzdušný ohřívač v provedení C2;

23)

„teplovzdušným ohřívačem v provedení C4“ se rozumí teplovzdušný ohřívač na plynná/kapalná paliva konstruovaný pro nasávání spalovacího vzduchu ze společného potrubního systému, k němuž je připojeno více spotřebičů, a pro odvádění spalin do jiného potrubí systému odvodu spalin; teplovzdušný ohřívač v provedení C4 je uváděn na trh pouze jako teplovzdušný ohřívač v provedení C4;

24)

„minimálním výkonem“ se rozumí minimální topný výkon teplovzdušného ohřívače (Pmin), vyjádřený v kW;

25)

„užitečnou účinností při jmenovitém topném výkonu“(ηnom) se rozumí poměr mezi jmenovitým topným výkonem a celkovým příkonem k dosažení tohoto topného výkonu, vyjádřený v %, přičemž v případě používání plynných/kapalných paliv je celkový příkon založen na spalném teple paliva;

26)

„užitečnou účinností při minimálním výkonu“(ηpl) se rozumí poměr mezi minimálním výkonem a celkovým příkonem k dosažení tohoto topného výkonu, vyjádřený v %, přičemž celkový příkon je založen na spalném teple paliva;

27)

„sezónní energetickou účinností vytápění v aktivním režimu“(ηs,on) se rozumí součin sezónní tepelné energetické účinnosti a emisní účinnosti, vyjádřený v %;

28)

„sezónní tepelnou energetickou účinností“(ηs,th) se rozumí vážený průměr užitečné účinnosti při jmenovitém topném výkonu a užitečné účinnosti při minimálním výkonu, se zohledněním ztrát přes opláštění;

29)

„emisní účinností“(ηs,flow) se rozumí korekce použitá při výpočtu sezónní energetické účinnosti vytápění v aktivním režimu, která zohledňuje ekvivalentní průtok ohřátého vzduchu a tepelný výkon;

30)

„ztrátovým součinitelem opláštění“(Fenv) se rozumí ztráty sezónní energetické účinnosti vytápění z důvodu tepelných ztrát ze zdroje tepla do oblastí mimo vytápěný prostor, vyjádřené v %;

31)

„pomocným elektrickým příkonem“ se rozumí ztráty sezónní energetické účinnosti vytápění z důvodu elektrického příkonu při jmenovitém topném výkonu (elmax), při minimálním výkonu (elmin) a v pohotovostním režimu (elsb), vyjádřené v %;

32)

„ztrátami zapalovacího hořáku“ se rozumí ztráty sezónní energetické účinnosti vytápění způsobené příkonem zapalovacího hořáku, vyjádřené v %;

33)

„příkonem trvale hořícího zapalovacího hořáku“(Pign) se rozumí příkon hořáku, který je určen k zapálení hlavního hořáku a který lze uhasit pouze zásahem uživatele, vyjádřený ve W na základě spalného tepla paliva;

34)

„ztrátami odtahem spalin“ se rozumí ztráty sezónní energetické účinnosti v dobách, kdy upřednostňovaný zdroj není aktivní, vyjádřené v %.

35)

„tepelným čerpadlem“ se rozumí ohřívač vzduchu:

36)

„tepelným čerpadlem vzduch-vzduch“ se rozumí tepelné čerpadlo vybavené zdrojem tepla, který používá parní kompresní cyklus poháněný elektromotorem nebo motorem s vnitřním spalováním, přičemž venkovní tepelný výměník (výparník) umožňuje předávání tepla z okolního vzduchu;

37)

„tepelným čerpadlem voda/solanka-vzduch“ se rozumí tepelné čerpadlo vybavené zdrojem tepla, který používá parní kompresní cyklus poháněný elektromotorem nebo motorem s vnitřním spalováním, přičemž venkovní tepelný výměník (výparník) umožňuje předávání tepla z vody nebo solanky;

38)

„střešním tepelným čerpadlem“ se rozumí tepelné čerpadlo vzduch-vzduch poháněné elektrickým kompresorem, jehož výparník, kompresor a kondenzátor jsou integrovány do jediného celku;

39)

„tepelným čerpadlem se sorpčním cyklem“ se rozumí tepelné čerpadlo vybavené zdrojem tepla, který používá sorpční cyklus využívající vnější spalování paliv a/nebo dodávání tepla;

40)

„vícenásobným děleným tepelným čerpadlem“ se rozumí tepelné čerpadlo sestávající z více než jedné vnitřní jednotky, jednoho nebo více chladicích okruhů, jednoho nebo více kompresorů a jedné nebo více venkovních jednotek, přičemž vnitřní jednotky mohou, ale nemusí být individuálně ovládané;

41)

„klimatizátorem vzduchu“ se rozumí chladicí zařízení, které zajišťuje chlazení prostoru a:

42)

„vzduchem chlazeným klimatizátorem vzduchu“ se rozumí klimatizátor vzduchu vybavený zdrojem chladu, který používá parní kompresní cyklus poháněný elektromotorem nebo motorem s vnitřním spalováním, přičemž venkovní tepelný výměník (kondenzátor) umožňuje předávání tepla do vzduchu;

43)

„vodou/solankou chlazeným klimatizátorem vzduchu“ se rozumí klimatizátor vzduchu vybavený zdrojem chladu, který používá parní kompresní cyklus poháněný elektromotorem nebo motorem s vnitřním spalováním, přičemž venkovní tepelný výměník (kondenzátor) umožňuje předávání tepla do vody nebo solanky;

44)

„střešním klimatizátorem vzduchu“ se rozumí vzduchem chlazený klimatizátor vzduchu poháněný elektrickým kompresorem, jehož výparník, kompresor a kondenzátor jsou integrovány do jediného celku;

45)

„vícenásobným děleným klimatizátorem vzduchu“ se rozumí klimatizátor vzduchu sestávající z více než jedné vnitřní jednotky, jednoho nebo více chladicích okruhů, jednoho nebo více kompresorů a jedné nebo více venkovních jednotek, přičemž vnitřní jednotky mohou, ale nemusí být individuálně ovládané;

46)

„klimatizátorem vzduchu se sorpčním cyklem“ se rozumí klimatizátor vzduchu vybavený zdrojem chladu, který používá sorpční cyklus využívající vnější spalování paliv a/nebo dodávání tepla;

47)

„komfortním chladičem typu vzduch-voda“ se rozumí komfortní chladič vybavený zdrojem chladu, který používá parní kompresní cyklus poháněný elektromotorem nebo motorem s vnitřním spalováním, přičemž venkovní tepelný výměník (kondenzátor) umožňuje předávání tepla do vzduchu, včetně předávání tepla na základě vypařování externě přidané vody do tohoto vzduchu, pokud je zařízení rovněž schopno fungovat pouze se vzduchem bez použití přidané vody;

48)

„komfortním chladičem typu voda/solanka-voda“ se rozumí komfortní chladič vybavený zdrojem chladu, který používá parní kompresní cyklus poháněný elektromotorem nebo motorem s vnitřním spalováním, přičemž venkovní tepelný výměník (kondenzátor) umožňuje předávání tepla do vody nebo solanky, vyjma předávání tepla na základě vypařování externě přidané vody;

49)

„komfortním chladičem se sorpčním cyklem“ se rozumí komfortní chladič vybavený zdrojem chladu, který používá sorpční cyklus využívající vnější spalování paliv a/nebo dodávání tepla.

50)

„referenčními návrhovými podmínkami“ se rozumí kombinace referenční návrhové teploty, maximální bivalentní teploty a maximální mezní provozní teploty, jak stanoví tabulka 24 přílohy III;

51)

„referenční návrhovou teplotou“ se rozumí venkovní teplota buď pro chlazení (Tdesign,c), nebo pro vytápění (Tdesign,h), jak popisuje tabulka 24 přílohy III, při které se koeficient částečného zatížení rovná 1 a která se liší v závislosti na chladicím nebo otopném období, vyjádřená ve stupních Celsia;

52)

„bivalentní teplotou“(Tbiv) se rozumí výrobcem deklarovaná venkovní teplota (Tj), při níž je deklarovaný topný výkon roven částečnému topnému zatížení a pod níž je pro pokrytí částečného topného zatížení nutné doplnit deklarovaný topný výkon výkonem záložního elektrického ohřívače, vyjádřená ve stupních Celsia;

53)

„mezní provozní teplotou“(Tol) se rozumí výrobcem deklarovaná venkovní teplota pro vytápění, pod níž tepelné čerpadlo nebude schopno poskytnout žádný topný výkon a deklarovaný topný výkon je roven nule, vyjádřená ve stupních Celsia;

54)

„koeficientem částečného zatížení“(pl(Tj)) se rozumí podíl venkovní teploty minus 16 °C a referenční návrhové teploty minus 16 °C, a to buď pro chlazení, nebo pro vytápění;

55)

„obdobím“ se rozumí soubor okolních podmínek, označený jako otopné období nebo jako chladicí období, který pro dané období popisuje pro jednotlivé statistické teplotní intervaly kombinaci venkovních teplot a počtu hodin v daném intervalu;

56)

„částečným topným zatížením“(Ph(Tj)) se rozumí topné zatížení při konkrétní venkovní teplotě, vypočítané jako součin návrhového topného zatížení a koeficientu částečného zatížení a vyjádřené v kW;

57)

„částečným chladicím zatížením“(Pc(Tj)) se rozumí chladicí zatížení při konkrétní venkovní teplotě, vypočítané jako součin návrhového chladicího zatížení a koeficientu částečného zatížení a vyjádřené v kW;

58)

„sezónním chladicím faktorem“(SEER) se rozumí celkový koeficient využitelnosti energie klimatizátoru vzduchu nebo komfortního chladiče, který je reprezentativní pro chladicí období, vypočtený jako podíl referenční roční potřeby chlazení a roční spotřeby energie pro chlazení;

59)

„sezónním topným faktorem“(SCOP) se rozumí celkový topný faktor elektrického tepelného čerpadla, který je reprezentativní pro otopné období, vypočtený jako podíl referenční roční potřeby tepla pro vytápění a roční spotřeby energie pro vytápění;

60)

„referenční roční potřebou chlazení“(QC) se rozumí referenční potřeba chlazení, kterou je třeba použít jako základ pro výpočet faktoru SEER, vypočtená jako součin návrhového chladicího zatížení (Pdesign,c) a ekvivalentního počtu hodin chlazení v aktivním režimu (HCE) a vyjádřená v kWh;

61)

„referenční roční potřebou tepla pro vytápění“(QH) se rozumí referenční potřeba tepla pro vytápění, která se vztahuje k určenému otopnému období a kterou je třeba použít jako základ pro výpočet faktoru SCOP, vypočtená jako součin návrhového topného zatížení (Pdesign,h) a ekvivalentního počtu hodin vytápění v aktivním režimu (HHE) a vyjádřená v kWh;

62)

„roční spotřebou energie pro chlazení“(QCE) se rozumí spotřeba energie nutná k pokrytí referenční roční potřeby chlazení, vypočtená jako podíl referenční roční potřeby chlazení a sezónního chladicího faktoru v aktivním režimu (SEERon), a spotřeba elektrické energie jednotky během chladicího období ve stavu vypnutí termostatem, v pohotovostním režimu, ve vypnutém stavu a v režimu zahřívání skříně kompresoru, vyjádřená v kWh;

63)

„roční spotřebou energie pro vytápění“(QCE) se rozumí spotřeba energie nutná k uspokojení referenční roční potřeby tepla pro vytápění pro určené otopné období, vypočtená jako podíl referenční roční potřeby tepla pro vytápění a sezónního topného faktoru v aktivním režimu (SCOPon), a spotřeba elektrické energie jednotky během otopného období ve stavu vypnutí termostatem, v pohotovostním režimu, ve vypnutém stavu a v režimu zahřívání skříně kompresoru, vyjádřená v kWh;

64)

„ekvivalentním počtem hodin chlazení v aktivním režimu“(HCE) se rozumí předpokládaný počet hodin za rok, kdy musí jednotka zajišťovat návrhové chladicí zatížení (Pdesign,c), aby uspokojila referenční roční potřebu chlazení, vyjádřený v hodinách;

65)

„ekvivalentním počtem hodin vytápění v aktivním režimu“(HHE) se rozumí předpokládaný počet hodin za rok, kdy musí ohřívač vzduchu s tepelným čerpadlem zajišťovat návrhové topné zatížení, aby uspokojil referenční roční potřebu tepla pro vytápění, vyjádřený v hodinách;

66)

„sezónním chladicím faktorem v aktivním režimu“(SEERon) se rozumí průměrný chladicí faktor jednotky v aktivním režimu pro funkci chlazení, složený z částečného zatížení a chladicích faktorů specifických pro daný statistický teplotní interval (EERbin(Tj)) a vážený počtem hodin v daném intervalu, kdy je splněna podmínka tohoto intervalu;

67)

„sezónním topným faktorem v aktivním režimu“(SCOPon) se rozumí průměrný topný faktor tepelného čerpadla v aktivním režimu v otopném období, složený z částečného zatížení, elektrického záložního topného výkonu (je-li zapotřebí) a topných faktorů specifických pro daný interval (COPbin(Tj)) a vážený počtem hodin v daném intervalu, kdy je splněna podmínka tohoto intervalu;

68)

„topným faktorem specifickým pro daný interval“(COPbin(Tj)) se rozumí topný faktor tepelného čerpadla specifický pro každý statistický teplotní interval binj pro venkovní teplotu (Tj) v rámci období, který se odvodí z částečného zatížení, deklarovaného výkonu a deklarovaného topného faktoru (COPd(Tj)) a pro jiné intervaly se vypočítá interpolací/extrapolací, v případě potřeby opravený o použitelný koeficient poklesu účinnosti;

69)

„chladicím faktorem specifickým pro daný interval“(EERbin(Tj)) se rozumí chladicí faktor specifický pro každý statistický teplotní interval binj pro venkovní teplotu (Tj) v daném období, který se odvodí z částečného zatížení, deklarovaného výkonu a deklarovaného chladicího faktoru (EERd(Tj)) a pro jiné intervaly se vypočítá interpolací/extrapolací, v případě potřeby opravený o použitelný koeficient poklesu účinnosti;

70)

„deklarovaným topným výkonem“(Pdh(Tj)) se rozumí výrobcem deklarovaný topný výkon parního kompresního cyklu tepelného čerpadla při dané venkovní teplotě (Tj) a vnitřní teplotě (Tin), vyjádřený v kW;

71)

„deklarovaným chladicím výkonem“(Pdc(Tj)) se rozumí výrobcem deklarovaný chladicí výkon parního kompresního cyklu klimatizátoru vzduchu nebo komfortního chladiče při dané venkovní teplotě (Tj) a vnitřní teplotě (Tin), vyjádřený v kW;

72)

„návrhovým topným zatížením“(Pdesign,h) se rozumí topné zatížení tepelného čerpadla při referenční návrhové teplotě, vyjádřené v kW, přičemž návrhové topné zatížení (Pdesign,h) se rovná částečnému topnému zatížení při venkovní teplotě (Tj) rovné referenční návrhové teplotě pro vytápění (Tdesign,h);

73)

„návrhovým chladicím zatížením“(Pdesign,c) se rozumí chladicí zatížení komfortního chladiče nebo klimatizátoru vzduchu při referenčních návrhových podmínkách, vyjádřené v kW, přičemž návrhové chladicí zatížení (Pdesign,c) se rovná deklarovanému chladicímu výkonu při venkovní teplotě (Tj) rovné referenční návrhové teplotě pro chlazení (Tdesign,c);

74)

„deklarovaným topným faktorem“(COPd(Tj)) se rozumí topný faktor v omezeném počtu stanovených statistických teplotních intervalů (j) pro danou venkovní teplotu (Tj);

75)

„deklarovaným chladicím faktorem“(EERd(Tj) se rozumí chladicí faktor v omezeném počtu stanovených statistických teplotních intervalů (j) pro danou venkovní teplotu (Tj);

76)

„elektrickým záložním topným výkonem“(elbu(Tj)) se rozumí topný výkon skutečného nebo předpokládaného přídavného ohřívače s topným faktorem (COP) rovným 1, který doplňuje deklarovaný topný výkon (Pdh(Tj)) za účelem pokrytí částečného topného zatížení (Ph(Tj)) v případě, že Pdh(Tj) je menší než Ph(Tj), stanovený pro danou venkovní teplotu (Tj) a vyjádřený v kW;

77)

„výkonovým poměrem“ se rozumí podíl částečného topného zatížení (Ph(Tj)) a deklarovaného topného výkonu (Pdh(Tj)) nebo podíl částečného chladicího zatížení (Pc(Tj)) a deklarovaného chladicího výkonu (Pdc(Tj)).

78)

„aktivním režimem“ se rozumí režim, který odpovídá počtu hodin chladicího nebo topného zatížení budovy, přičemž je aktivována funkce jednotky pro chlazení nebo vytápění. Tento stav může vyžadovat cyklické zapínání/vypínání jednotky za účelem dosažení či udržení požadované teploty vnitřního vzduchu;

79)

„pohotovostním režimem“ se rozumí stav, kdy jsou teplovzdušný ohřívač, komfortní chladič, klimatizátor vzduchu nebo tepelné čerpadlo připojeny ke zdroji síťového napájení, přičemž jejich fungování v souladu se zamýšleným účelem závisí na přivedené energii ze zdroje síťového napájení a poskytují pouze dále uvedené funkce, které mohou trvat neomezeně dlouho: funkci opětovné aktivace nebo funkci opětovné aktivace a pouze indikaci aktivované funkce opětovné aktivace a/nebo zobrazení informací nebo stavu;

80)

„funkcí opětovné aktivace“ se rozumí funkce, která umožňuje aktivaci dalších režimů včetně aktivního režimu, a to pomocí dálkového spínače, včetně dálkového ovládání po síti, vnitřního čidla a časového spínače, do stavu zajišťujícího další funkce včetně funkce hlavní;

81)

„zobrazením informací nebo stavu“ se rozumí stálá funkce, která na displeji zobrazuje informace nebo indikuje stav zařízení, včetně hodin;

82)

„vypnutým stavem“ se rozumí stav, kdy jsou komfortní chladič, klimatizátor vzduchu nebo tepelné čerpadlo připojeny ke zdroji síťového napájení a nezajišťují žádnou funkci. Vypnutým stavem se rozumí rovněž stavy, kdy je pouze indikován vypnutý stav, jakož i stavy, kdy jsou zajištěny pouze funkce určené k dosažení elektromagnetické kompatibility podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/108/ES (2);

83)

„stavem vypnutí termostatem“ se rozumí stav, který odpovídá počtu hodin bez chladicího nebo topného zatížení, přičemž funkce jednotky pro chlazení nebo vytápění je zapnuta, ale jednotka není v provozu; za stav vypnutí termostatem se nepovažuje cyklické vypínání a zapínání v aktivním režimu;

84)

„režimem zahřívání skříně kompresoru“ se rozumí stav, kdy je v jednotce aktivováno topné zařízení, aby se zamezilo migraci chladiva do kompresoru, a omezila se tak koncentrace chladiva v oleji při spuštění kompresoru;

85)

„příkonem ve vypnutém stavu“(POFF) se rozumí příkon jednotky ve vypnutém stavu, vyjádřený v kW;

86)

„příkonem ve stavu vypnutí termostatem“(PTO) se rozumí příkon jednotky v režimu vypnutí termostatem, vyjádřený v kW;

87)

„příkonem v pohotovostním režimu“(PSB) se rozumí příkon jednotky v pohotovostním režimu, vyjádřený v kW;

88)

„příkonem v režimu zahřívání skříně kompresoru“(PCK) se rozumí příkon jednotky v režimu zahřívání skříně kompresoru, vyjádřený v kW;

89)

„počtem hodin provozu ve vypnutém stavu“(HOFF) se rozumí počet hodin za rok, kdy se má za to, že se jednotka nachází ve vypnutém stavu; tato hodnota je závislá na určeném období a funkci;

90)

„počtem hodin provozu ve stavu vypnutí termostatem“(HTO) se rozumí počet hodin za rok, kdy se má za to, že se jednotka nachází ve stavu vypnutí termostatem; tato hodnota je závislá na určeném období a funkci;

91)

„počtem hodin provozu v pohotovostním režimu“(HSB) se rozumí počet hodin za rok, kdy se má za to, že se jednotka nachází v pohotovostním režimu; tato hodnota je závislá na určeném období a funkci;

92)

„počtem hodin provozu v režimu zahřívání skříně kompresoru“(HCK) se rozumí počet hodin za rok, kdy se má za to, že se jednotka nachází v režimu zahřívání skříně kompresoru; tato hodnota je závislá na určeném období a funkci.

93)

„sezónním koeficientem primární energie v režimu chlazení“(SPERc) se rozumí celkový koeficient využitelnosti energie klimatizátoru vzduchu nebo komfortního chladiče na paliva, reprezentativní pro chladicí období;

94)

„sezónní účinností využití plynu v režimu chlazení“(SGUEc) se rozumí účinnost využití plynu za celé chladicí období;

95)

„účinností využití plynu při částečném zatížení“ se rozumí účinnost využití plynu při chlazení (GUEc,bin) nebo vytápění (GUEh,bin) při venkovní teplotě Tj;

96)

„účinností využití plynu při deklarovaném výkonu“ se rozumí účinnost využití plynu při chlazení (GUEcDC) nebo vytápění (GUEhDC) za podmínek deklarovaného výkonu definovaných v tabulce 21 přílohy III, opravená o případné cyklické zapínání/vypínání jednotky, pokud efektivní chladicí výkon (QEc ) překračuje chladicí zatížení (Pc(Tj)) nebo pokud efektivní topný výkon (QEh) překračuje topné zatížení (Ph(Tj));

97)

„efektivním chladicím výkonem“(QEc) se rozumí naměřený chladicí výkon opravený o teplo ze zařízení (čerpadel nebo ventilátorů) zajišťujících oběh teplonosné látky přes vnitřní tepelný výměník, vyjádřený v kW;

98)

„efektivním výkonem zpětného získávání tepla“ se rozumí naměřený výkon zpětného získávání tepla opravený o teplo ze zařízení (čerpadel) v okruhu zpětného získávání tepla pro chlazení (QEhr,c) nebo vytápění (QEhr,h), vyjádřený kW;

99)

„naměřeným tepelným příkonem pro chlazení“(Qgmc) se rozumí naměřený příkon v palivu za podmínek částečného zatížení definovaných v tabulce 21 přílohy III, vyjádřený v kW;

100)

„sezónním faktorem pomocné energie v režimu chlazení“(SAEFc) se rozumí účinnost pomocné energie v chladicím období, včetně příspěvku těchto režimů spotřeby energie: stavu vypnutí termostatem, pohotovostního režimu, vypnutého stavu a režimu zahřívání skříně kompresoru;

101)

„referenční roční potřebou chlazení“(QC) se rozumí roční potřeba chlazení vypočtená jako součin návrhového chladicího zatížení (Pdesign,c) a ekvivalentního počtu hodin chlazení v aktivním režimu (HCE);

102)

„sezónním faktorem pomocné energie v režimu chlazení v aktivním režimu“(SAEFc,on) se rozumí účinnost pomocné energie v chladicím období, vyjma příspěvku těchto režimů spotřeby energie: stavu vypnutí termostatem, pohotovostního režimu, vypnutého stavu a režimu zahřívání skříně kompresoru;

103)

„faktorem pomocné energie v režimu chlazení při částečném zatížení“(AEFc,bin) se rozumí účinnost pomocné energie při chlazení při venkovní teplotě (Tj);

104)

„elektrickým příkonem v režimu chlazení“(PEc) se rozumí efektivní elektrický příkon při chlazení, vyjádřený v kW;

105)

„sezónním koeficientem primární energie v režimu vytápění“(SPERh) se rozumí celkový koeficient využitelnosti energie tepelného čerpadla na paliva, reprezentativní pro otopné období;

106)

„sezónní účinností využití plynu v režimu vytápění“(SGUEh) se rozumí účinnost využití plynu v otopném období;

107)

„efektivním topným výkonem“(QEh) se rozumí naměřený topný výkon opravený o teplo ze zařízení (čerpadel nebo ventilátorů) zajišťujícího oběh teplonosné látky přes vnitřní tepelný výměník, vyjádřený v kW;

108)

„naměřeným tepelným příkonem pro vytápění“(Qgmh) se rozumí naměřený příkon v palivu za podmínek částečného zatížení definovaných v tabulce 21 přílohy III, vyjádřený v kW;

109)

„sezónním faktorem pomocné energie v režimu vytápění“(SAEFh) se rozumí účinnost pomocné energie v otopném období, včetně příspěvku těchto režimů spotřeby energie: stavu vypnutí termostatem, pohotovostního režimu, vypnutého stavu a režimu zahřívání skříně kompresoru;

110)

„referenční roční potřebou tepla pro vytápění“(QH) se rozumí roční potřeba tepla pro vytápění vypočtená jako součin návrhového topného zatížení a ročního ekvivalentního počtu hodin vytápění v aktivním režimu (HHE);

111)

„sezónním faktorem pomocné energie v režimu vytápění v aktivním režimu“(SAEFh,on) se rozumí účinnost pomocné energie v otopném období, vyjma příspěvku těchto režimů spotřeby energie: stavu vypnutí termostatem, pohotovostního režimu, vypnutého stavu a režimu zahřívání skříně kompresoru;

112)

„faktorem pomocné energie v režimu vytápění při částečném zatížení“(AEFh,bin) se rozumí účinnost pomocné energie při vytápění při venkovní teplotě Tj;

113)

„faktorem pomocné energie při deklarovaném výkonu“ se rozumí faktor pomocné energie při chlazení (AEFc,dc) nebo vytápění (AEFh,dc) za podmínek částečného zatížení definovaných v tabulce 21 přílohy III, opravený o případné cyklické zapínání/vypínání jednotky, pokud efektivní chladicí výkon (QEc) překračuje chladicí zatížení (Pc(Tj)) nebo pokud efektivní topný výkon (QEh) překračuje topné zatížení (Ph(Tj));

114)

„elektrickým příkonem v režimu vytápění“(PEh) se rozumí efektivní elektrický příkon při vytápění v kW;

115)

„emisemi NOx z tepelných čerpadel, komfortních chladičů a klimatizátorů vzduchu s motorem s vnitřním spalováním“ se rozumí součet emisí oxidu dusnatého a oxidu dusičitého z tepelných čerpadel, komfortních chladičů a klimatizátorů vzduchu s motorem s vnitřním spalováním, měřený při standardních jmenovitých podmínkách s použitím ekvivalentu otáček motoru za minutu, vyjádřený v mg oxidu dusičitého na kWh spotřeby paliva vyjádřené pomocí spalného tepla;

116)

„ekvivalentem otáček motoru za minutu“(Erpmequivalent) se rozumí počet otáček motoru s vnitřním spalováním za minutu, vypočtený na základě otáček motoru za minutu při koeficientech částečného topného zatížení (resp. částečného chladicího zatížení, pokud výrobek nenabízí funkci vytápění) 70, 60, 40 a 20 % a odpovídajících váhových faktorů 0,15, 0,25, 0,30 a 0,30.

117)

„jmenovitým příkonem“(DA) se rozumí elektrický příkon nezbytný k tomu, aby vysokoteplotní procesní chladič (včetně kompresoru, ventilátorů nebo čerpadel kondenzátoru, čerpadel výparníku a případných pomocných zařízení) dosáhl jmenovitého výkonu chlazení, vyjádřený v kW s přesností na dvě desetinná místa;

118)

„jmenovitým chladicím faktorem“(EERA) se rozumí podíl jmenovitého výkonu chlazení vyjádřeného v kW a jmenovitého příkonu vyjádřeného v kW, vyjádřený s přesností na dvě desetinná místa;

119)

„koeficientem sezónní energetické účinnosti“(SEPR) se rozumí koeficient účinnosti vysokoteplotního procesního chladiče při standardních jmenovitých podmínkách, reprezentativní z hlediska změn zátěže a okolní teploty v průběhu roku a vypočtený jako podíl roční potřeby chlazení a roční spotřeby elektrické energie;

120)

„roční potřebou chlazení“ se rozumí součet jednotlivých chladicích zatížení specifických pro daný statistický teplotní interval vynásobených odpovídajícím počtem hodin v daném intervalu;

121)

„chladicím zatížením“ se rozumí součin jmenovitého výkonu chlazení a koeficientu částečného zatížení vysokoteplotního procesního chladiče, vyjádřený v kW s přesností na dvě desetinná místa;

122)

„částečným zatížením“(PC(Tj)) se rozumí chladicí zatížení při konkrétní okolní teplotě (Tj), vypočtené jako součin plného zatížení a koeficientu částečného zatížení vysokoteplotního procesního chladiče odpovídajícího téže okolní teplotě Tj , vyjádřené v kW s přesností na dvě desetinná místa;

123)

„koeficientem částečného zatížení vysokoteplotního procesního chladiče“(PR(Tj)) se rozumí:

124)

„roční spotřebou elektrické energie“ se rozumí součet poměrů mezi jednotlivými potřebami chlazení specifickými pro daný statistický teplotní interval a odpovídajícími chladicími faktory pro daný interval, vynásobených příslušným počtem hodin v daném intervalu;

125)

„okolní teplotou“ se rozumí:

126)

„referenční okolní teplotou“ se rozumí okolní teplota, vyjádřená ve stupních Celsia, při které je koeficient částečného zatížení vysokoteplotního procesního chladiče roven 1. Stanoví se jako 35 °C. U vzduchem chlazených vysokoteplotních procesních chladičů se teplota vzduchu vstupujícího do kondenzátoru stanoví jako 35 °C, u vodou chlazených vysokoteplotních procesních chladičů se teplota vody vstupující do kondenzátoru stanoví jako 30 °C při teplotě venkovního vzduchu na kondenzátoru 35 °C;

127)

„chladicím faktorem při částečném zatížení“(EERPL(Tj)) se rozumí chladicí faktor pro každý statistický teplotní interval v roce, odvozený od deklarovaného chladicího faktoru (EERDC) pro stanovené statistické teplotní intervaly a vypočtený lineární interpolací pro jiné statistické teplotní intervaly;

128)

„deklarovanou potřebou chlazení“ se rozumí chladicí zatížení za podmínek stanoveného teplotního intervalu, vypočtené jako součin jmenovitého chladicího výkonu a příslušného koeficientu částečného zatížení vysokoteplotního procesního chladiče;

129)

„deklarovaným chladicím faktorem“(EERDC) se rozumí chladicí faktor vysokoteplotního procesního chladiče v konkrétním jmenovitém bodě, v příslušných případech opravený o koeficient poklesu účinnosti, pokud minimální deklarovaný výkon chlazení přesahuje chladicí zatížení, nebo interpolovaný, pokud nejbližší deklarované výkony chlazení leží nad a pod chladicím zatížením;

130)

„deklarovaným příkonem“ se rozumí elektrický příkon nezbytný k tomu, aby vysokoteplotní procesní chladič dosáhl deklarovaného výkonu chlazení v konkrétním jmenovitém bodě;

131)

„deklarovaným výkonem chlazení“ se rozumí výkon chlazení poskytovaný vysokoteplotním procesním chladičem pro pokrytí deklarované potřeby chlazení v konkrétním jmenovitém bodě.

132)

„celkovým elektrickým příkonem“(Pelec) se rozumí celkový elektrický příkon absorbovaný jednotkou, včetně ventilátorů a pomocných zařízení.

1.

Sezónní energetická účinnost vytápění ohřívačů vzduchu:

2.

Sezónní energetická účinnost chlazení chladicích zařízení:

3.

Koeficient sezónní energetické účinnosti vysokoteplotních procesních chladičů:

4.

Emise oxidů dusíku:

5.

Informace o výrobku:

Tabulka 9

Požadavky na informace u teplovzdušných ohřívačů

Tabulka 10

Požadavky na informace u komfortních chladičů

Tabulka 11

Požadavky na informace u vzduchem chlazených klimatizátorů vzduchu

Tabulka 12

Požadavky na informace u vodou/solankou chlazených klimatizátorů vzduchu

Tabulka 13

Požadavky na informace u ventilátorových konvektorů

Tabulka 14

Požadavky na informace u tepelných čerpadel

Tabulka 15

Požadavky na informace u vysokoteplotních procesních chladičů

1.

Pro účely shody a ověřování shody s požadavky tohoto nařízení se k měřením a výpočtům použijí harmonizované normy, jejichž referenční čísla byla za tímto účelem zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie, nebo jiná spolehlivá, přesná a opakovatelná metoda, která zohledňuje obecně uznávaný současný stav vývoje příslušných metod. Musí přitom splňovat podmínky a technické parametry stanovené v bodech 2 až 8.

2.

Obecné podmínky pro měření a výpočty:

3.

Sezónní energetická účinnost vytápění teplovzdušných ohřívačů:

4.

Sezónní energetická účinnost chlazení komfortních chladičů a klimatizátorů vzduchu, jsou-li poháněny elektromotorem:

5.

Sezónní energetická účinnost chlazení komfortních chladičů a klimatizátorů vzduchu využívajících motor s vnitřním spalováním:

6.

Sezónní energetická účinnost vytápění elektrických tepelných čerpadel:

7.

Sezónní energetická účinnost vytápění tepelných čerpadel využívajících motor s vnitřním spalováním:

8.

Obecné podmínky pro měření a výpočty u vysokoteplotních procesních chladičů

a)

referenční okolní teplota u venkovního tepelného výměníku vzduchem chlazených vysokoteplotních procesních chladičů činí 35 °C a teplota vody vstupující do kondenzátoru u vodou chlazených vysokoteplotních procesních chladičů činí 30 °C (jmenovitý bod s venkovní okolní teplotou 35 °C);

b)

teplota kapaliny na výstupu z vnitřního tepelného výměníku činí 7 °C, měřeno suchým teploměrem;

c)

změny okolní teploty během roku, reprezentativní z hlediska průměrných klimatických podmínek v Evropské unii, a příslušný počet hodin, kdy se tyto teploty vyskytují, odpovídají hodnotám uvedeným v tabulce 28;

d)

změří se účinek poklesu energetické účinnosti způsobeného cyklickým zapínáním a vypínáním v závislosti na druhu regulace výkonu vysokoteplotního procesního chladiče, nebo se použije implicitní hodnota.