18.8.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 299/90

(1)

Dne 26. listopadu 2015 přijala Komise roční analýzu růstu, jež zahájila evropský semestr pro koordinaci hospodářských politik na rok 2016. Priority této roční analýzy potvrdila Evropská rada ve dnech 17. a 18. března 2016. Dne 26. listopadu 2015 přijala Komise na základě nařízení (EU) č. 1176/2011 zprávu mechanismu varování, ve které je Slovinsko uvedeno mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum. Téhož dne přijala Komise rovněž doporučení pro doporučení Rady týkající se hospodářské politiky eurozóny. Toto doporučení potvrdila Evropská rada ve dnech 18. a 19. února 2016 a Rada jej přijala dne 8. března 2016 (3). Slovinsko by jakožto země, jejíž měnou je euro, mělo vzhledem k úzkému propojení ekonomik v hospodářské a měnové unii zajistit, aby bylo uvedené doporučení splněno v plném rozsahu a včas.

(2)

Dne 26. února 2016 byla zveřejněna zpráva o Slovinsku za rok 2016. V této zprávě byl posouzen pokrok, jejž Slovinsko učinilo v plnění jemu určených doporučení přijatých Radou dne 14. července 2015 i národních cílů v rámci strategie Evropa 2020. Do zprávy byly rovněž zahrnuty výsledky hloubkového přezkumu podle článku 5 nařízení (EU) č. 1176/2011. Dne 8. března 2016 Komise předložila výsledky hloubkového přezkumu. Analýza Komise vedla k závěru, že se Slovinsko potýká s makroekonomickou nerovnováhou. Nebezpečí představují nedostatky v bankovním sektoru, zadlužení podniků, nedostatek investic a ohrožení dlouhodobé fiskální udržitelnosti, které bude třeba řešit. Slovinský bankovní sektor si opět získal důvěru. Růst úvěrů však zůstává i nadále negativní a míra úvěrů v selhání je i nadále poměrně vysoká. Je nezbytné, aby se Slovinsko vypořádalo s ohrožením fiskální udržitelnosti, které je způsobeno zvyšujícím se tlakem na jeho systém zdravotní péče a důchodový systém, a snížilo vyšší veřejný dluh. Je třeba dále snižovat překážky pro investice, zejména v oblasti veřejné správy. Je třeba více zapojovat sociální partnery do navrhování a provádění politik strukturálních reforem, zejména v oblasti důchodů, zdravotní péče, dlouhodobé péče a trhu práce.

(3)

Dne 15. dubna 2016 předložilo Slovinsko svůj národní program reforem na rok 2016 a svůj program stability z roku 2016. Vzhledem k jejich provázanosti byly oba programy posuzovány současně.

(4)

Při plánování evropských strukturálních a investičních fondů na období 2014–2020 byla zohledněna příslušná doporučení pro jednotlivé země. V souladu s článkem 23 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 (4) může Komise členský stát požádat, aby svou dohodu o partnerství a příslušné programy přezkoumal a navrhl změny, je-li to nezbytné, aby se podpořilo provádění příslušných doporučení Rady. Komise poskytla další podrobnosti o tom, jak bude toto ustanovení využívat, v pokynech k uplatňování opatření propojujících účinnost evropských strukturálních a investičních fondů s řádnou správou ekonomických záležitostí.

(5)

Program stability Slovinska z roku 2016 ukazuje, že na rozpočet má významný dopad mimořádný příliv uprchlíků, a poskytuje dostatečné důkazy o rozsahu a charakteru těchto dodatečných rozpočtových nákladů. Podle Komise činily v roce 2015 dodatečné způsobilé výdaje 0,06 % HDP a pro rok 2016 se v současnosti odhadují na 0,07 % HDP. Ustanovení čl. 5 odst. 1 a čl. 6 odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 1466/97 řeší tyto dodatečné výdaje, neboť příliv uprchlíků představuje mimořádnou událost, jeho dopad na veřejné finance Slovinska je značný a dočasné odchýlení od cesty k postupnému dosažení střednědobého rozpočtového cíle neohrozí udržitelnost. Vzhledem k tomu, že toto ustanovení neplatí pro rok 2015, protože Slovinsko podléhalo postupu při nadměrném schodku, bude na jaře roku 2017 na základě zjištěných údajů, které poskytnou slovinské orgány, uskutečněno konečné posouzení roku 2016, včetně způsobilých částek.

(6)

Poté, co byl zrušen postup při nadměrném schodku, se na Slovinsko vztahuje preventivní složka Paktu o stabilitě a růstu a přechodné pravidlo pro zadlužení. Vláda ve svém programu stability z roku 2016 plánuje postupné zlepšení celkového salda ze schodku ve výši 2,2 % HDP v roce 2016 na 0,4 % HDP v roce 2019. Střednědobého rozpočtového cíle – vyrovnaného strukturálního rozpočtu, který nesplňuje požadavky Paktu o stabilitě a růstu – by mělo být dosaženo v roce 2020, tedy mimo programové období. Přepočtené strukturální saldo (5) však ukazuje na strukturální schodek ve výši 1,2 % HDP v roce 2019. Podle programu stability by měl poměr veřejného dluhu k HDP klesnout v roce 2016 na 80,2 % HDP a v roce 2019 dále klesnout na 73,8 % HDP. Makroekonomický scénář, z něhož tyto rozpočtové projekce vycházejí, je realistický. Avšak opatření potřebná k dosažení plánovaných cílových schodků od roku 2017 nebyla dostatečně specifikována. Na základě prognózy Komise z jara 2016 se produkční mezera Slovinska v roce 2017 odhaduje na 1,8 % HDP, zatímco potenciální růst by měl být 1,1 % a růst reálného HDP 2,3 %. Podle toho se Slovinsko v roce 2017 bude nacházet v „příznivých podmínkách“, což bude vyžadovat strukturální korekci ve výši 1 % HDP. V konkrétním případě Slovinska však panuje výrazná nejistota ohledně výpočtu potenciálního růstu a produkční mezery vzhledem ke specifické situaci na trhu práce, k obzvláště velkému hospodářskému poklesu v období 2008–2013 a k probíhajícím strukturálním reformám. Alternativní odhady produkční mezery zabývající se delším obdobím a odrážející probíhající přezkum metody odhadu naznačují pro Slovinsko vyrovnanější profil produkční mezery, což znamená, že závěr o „příznivých podmínkách“ pro Slovinsko v roce 2017 by byl předčasný. Za současné situace se proto zdá vhodnější vyžadovat, aby strukturální úsilí v roce 2017 bylo v souladu s běžnými podmínkami. Zdá se, že v roce 2016 hrozí riziko určitého odchýlení se od doporučovaného postupu korekce k dosažení střednědobého cíle a při nezměněných politikách v roce 2017 riziko významného odchýlení se. Závěry pro rok 2016 by se nezměnily ani v případě, že by dopad mimořádného přílivu uprchlíků na rozpočet nebyl do posouzení zařazen. Předpokládá se, že Slovinsko v roce 2016 plně dodrží přechodné pravidlo pro zadlužení a v roce 2017 jej dodrží obecně. Na základě svého posouzení programu stability a s ohledem na prognózu Komise z jara 2016 je Rada toho názoru, že existuje riziko, že Slovinsko nedodrží ustanovení Paktu o stabilitě a růstu. Pro zajištění souladu v roce 2016 a 2017 proto budou zapotřebí další opatření.

(7)

V červenci 2015 přijal slovinský parlament zákon o fiskálních pravidlech. Dosud však nebyla jmenována nezávislá fiskální rada, která by na provádění těchto pravidel dohlížela. Navíc nedošlo ke změně zákona o veřejných financích, která je potřebná pro to, aby zákon o fiskálních pravidlech fungoval v plném rozsahu, a jejímž cílem je dát právní rozměr víceletému přístupu při plánování rozpočtu.

(8)

Vysoká míra veřejného dluhu na úrovni, která značně převyšuje 60 % HDP, činí Slovinsko zranitelným vůči otřesům v oblasti nominálního růstu a úrokových sazeb. Obyvatelstvo Slovinska zároveň stárne rychleji než ve většině členských států. Slovinsko čelí vysokému riziku, pokud jde o dlouhodobou udržitelnost veřejných financí, neboť tato země má kvůli předpokládanému růstu veřejných výdajů v souvislosti s důchody, zdravotnictvím a dlouhodobou péčí nejvyšší mezeru dlouhodobé udržitelnosti ze všech členských států. Předpokládané veřejné výdaje na důchody jsou nejvyšší ze všech členských států a odhaduje se, že z 11,8 % HDP v roce 2013 vzrostou v roce 2060 na 15,3 % HDP. Předpokládá se, že se index závislosti starší věkové skupiny v letech 2013 až 2060 více než zdvojnásobí, čímž se značně zvýší tlak na důchodové systémy. Implicitní závazky spojené s předpokládanými náklady, které souvisí se stárnutím obyvatelstva, odrážejí dlouhodobé problémy v této oblasti. Kromě toho se dají v budoucnu očekávat problémy s přiměřeností důchodů u pracovníků, kteří neodpracovali plný počet let, přičemž se bude zvyšovat počet osob s neúplnou nebo krátkou profesní kariérou, např. z důvodu jejich pozdního vstupu na trh práce, přerušení kariéry a nízké míry zaměstnaneckých příspěvků. Bílá kniha o důchodech byla zveřejněna v dubnu 2016 a bude sloužit jako základ pro konzultaci s širokou veřejností. Výsledky konzultace budou využity pro novou důchodovou reformu, která by měla být přijata během současného legislativního období, a urychleně by mělo dojít k dohodě se sociálními partnery ohledně klíčových prvků této reformy, konkrétně věku odchodu do důchodu, výše důchodů, valorizace a optimalizace druhého pilíře.

(9)

Počítá se s tím, že se v důsledku stárnutí populace do roku 2060 více než zdvojnásobí veřejné výdaje na dlouhodobou péči. To pro Slovinsko představuje značný problém, pokud jde o fiskální udržitelnost. Podíl obyvatel ve věku 80 let a více se podle prognóz ztrojnásobí – z 4,6 % v roce 2013 na 12,4 % v roce 2060. V letech 2003 až 2013 se celkové výdaje na dlouhodobou péči zvýšily o 85 %, přičemž výdaje soukromého sektoru rostou rychlejším tempem než výdaje veřejné. Ve Slovinsku neexistuje žádný integrovaný systém dlouhodobé péče. Slovinsko soustředí své výdaje na formální věcné dávky, přičemž většina z nich je spíše než na domácí péči vynakládána na péči ústavní, nicméně pod průměrem EU jsou obě hodnoty. Existuje značný prostor pro zvýšení nákladové efektivnosti zdravotnictví – mohou ji zvýšit opatření na zlepšování primární zdravotní péče, jako je registrující lékař primární péče, upřednostňování ambulantní péče před lůžkovou, zlepšení efektivnosti a správy v nemocnicích, zlepšování smluvních a platebních procesů u zdravotnických služeb, lepší informování o nákladech na úpravu importovaných skupin pro diagnostiku a další rozvoj rámce pro sledování kvality. Podíl společného zadávání veřejných zakázek je malý a při jejich zadávání je silný důraz kladen na kritérium „nejnižší ceny“. Komplexní přezkum systému zdravotní péče byl dokončen a usnesení ohledně plánu pro národní zdravotní péči na období 2016–2025 přijala vláda koncem roku 2015 a parlament v březnu 2016. Usnesení představuje strategický plán pro rozvoj systému zdravotní péče. Některá jeho opatření se již zavádějí, zatímco návrhy pro další klíčová závazná prováděcí opatření se teprve připravují a dosud nebyla představena. Rovněž není jasné, zda se bude reforma zabývat klíčovými otázkami, jako jsou režimy vestavěného automatického stabilizátoru, které by zmírnily výkyvy příjmů v průběhu hospodářského cyklu, nebo kvalita služeb a přístup k nim. Přijetí zákona o dlouhodobé péči i zákona o zdravotním pojištění bylo opakovaně odloženo a stávající plán na jejich přijetí ve druhé polovině roku 2016 se zdá být optimistický.

(10)

Výkonnost trhu práce se postupně zlepšuje a sociální podmínky se stabilizovaly. Značně se zlepšila situace ve vytváření pracovních míst a nezaměstnanost klesá. Nicméně nadále zůstává problémem míra účasti starších pracovníků a pracovníků s nízkou kvalifikací. Více než polovina všech nezaměstnaných je stále nezaměstnaná dlouhodobě a významný podíl dlouhodobě nezaměstnaných tvoří pracovníci málo kvalifikovaní nebo starší 50 let. Pokyny pro opatření aktivní politiky zaměstnanosti na období 2016–2020 představují pokračování dosavadního přístupu, nicméně výdaje pro tuto oblast politiky zůstávají nízké. V listopadu 2015 byli zaměstnavatelé, kteří zaměstnali nově pracovníky starší 55 let, dočasně osvobozeni od placení příspěvků na sociální zabezpečení. Očekává se, že v roce 2016 budou předložena další opatření, jejichž cílem bude prodloužit pracovní život a která jsou důležitá i pro udržitelnost důchodového systému; bude k nim patřit mj. úprava pracovního prostředí. Růst mezd zůstal v souladu s růstem produktivity a nadále podporoval vnější konkurenceschopnost. V listopadu 2015 přijal parlament zákon navržený odbory, který znovu vymezuje minimální mzdu a nezapočítává do ní některé prémie. Organizace zaměstnavatelů v důsledku toho odstoupily od sociální dohody, což značně oslabuje sociální dialog.

(11)

Pokroku bylo dosaženo při řešení úvěrů v selhání, i když ve srovnání s obdobím před krizí zůstávají nadále na vysoké úrovni. Slovinsko provedlo několik opatření ke zlepšení udržitelnosti bankovního sektoru. Patří mezi ně posilování kapacit bank při řešení úvěrů v selhání a zavedení opatření stanovujících konkrétní cíle pro snižování úvěrů v selhání. Slovinsko rovněž zavedlo několik opatření pro řízení úvěrového rizika. Pozitivní výsledky se očekávají do poloviny roku 2016. Politickými prioritami však v krátkodobém horizontu zůstává další řešení úvěrů v selhání a řízení úvěrového rizika. Byla dokončena provozní a finanční restrukturalizace velkých podniků a rámcové dohody o restrukturalizaci jsou nepřetržitě sledovány. Společnost spravující aktiva bank (Bank Asset Management Company – BAMC) je plně funkční a byla vypracována její strategie na období 2017–2022. I když BAMC pokročila ve vypracovávání svého úvěrového portfolia, stále přetrvává významné riziko pro udržitelnost veřejných financí. Její činnost přispěla v roce 2015 1 % HDP ke schodku veřejných financí ve výši 2,9 %. Dohled nad činností BAMC se jeví jako nedostatečný, neboť příslušné orgány v roce 2015 značně podcenily schodek této společnosti, a to o 0,7 % HDP, a zřejmě si nebyly vědomy úrovně odpisů provedených společností BAMC. K dispozici jsou i další nástroje pro restrukturalizaci. Na základě výrazného pokroku při restrukturalizaci velkých podniků začalo Slovinsko s restrukturalizací několika malých a středních podniků. V současné době banky uplatňují pokyny k restrukturalizaci malých a středních podniků. Pokroku bylo dosaženo v oblasti přístupu malých a středních podniků a mikropodniků k financování. K alternativním zdrojům financování, jako je rizikový kapitál, je nicméně přístup omezený. Malé podniky jsou stále příliš závislé na bankovních úvěrech i přes rostoucí dostupnost dluhových a kapitálových nástrojů na trhu. Tento segment je proto velmi zranitelný vůči vývoji na úvěrovém trhu.

(12)

Růst investic byl v posledních letech slabý, což omezilo hospodářské výsledky Slovinska a jeho vyhlídky na budoucí růst. Během hospodářské krize se prudce snížily soukromé investice a od té doby jejich podíl na HDP klesá. Vzhledem k tomu, že veřejné investice silně závisí na dynamice fondů EU, jsou ke stimulaci a udržení ekonomického růstu potřebné produktivnější investice. V posledních dvou letech ve Slovinsku markantně vzrostly přímé zahraniční investice, především díky zvýšenému úsilí v oblasti privatizace. Podnikatelské prostředí Slovinska je však stále omezováno probíhajícím snižováním páky a vysokou administrativní zátěží, zejména v oblasti stavebnictví, územního plánování a plnění daňových povinností, ale v cestě přílivu investic stojí také restriktivní regulace přístupu k regulovaným povoláním a jejich výkonu. Snadnější podnikání ve Slovinsku závisí na zvýšení důvěry podniků a na dalším odstraňování nedostatků ve veřejné správě i byrokracie, která vyplývá z vysokého počtu zákonů a jiných předpisů a z častých změn legislativy. Přibližně polovina opatření ke snižování administrativní zátěže, která byla stanovena v jednotném dokumentu vlády, byla uskutečněna, ale některá relevantní opatření, zejména co se týče stavebních povolení a územního plánování, byla zpožděna.

(13)

Strategie pro rozvoj veřejné správy na období 2015–2020, kterou Slovinsko přijalo jako součást splnění předpokladů pro přístup k evropským strukturálním a investičním fondům na období 2014–2020, jde napříč různými portfolii a má-li být provedena řádně a včas, vyžaduje to bezpodmínečně meziresortní koordinaci. V únoru 2016 přijala vláda druhou průběžnou zprávu o provádění programu „nulové tolerance vůči korupci“. V provádění tohoto programu bylo dosaženo určitého pokroku. Některá opatření programu (společné zadávání veřejných zakázek pro zdravotnictví, vyšetřování trestné činnosti v bankovním sektoru a přijetí zákona o integritě a prevenci korupce) se však zdržela. Zamýšlená změna zákona o integritě a prevenci korupce poskytne příležitost k lepšímu fungování Komise pro předcházení korupci a bude řešit otázky důvěryhodnosti a účinnosti její práce. V oblasti soudnictví se ještě více zkrátila délka soudních řízení a snížil se velmi vysoký počet nevyřízených případů, částečně díky menšímu počtu nově zahájených věcí. Tento pokles je rovněž do určité míry způsoben změnami v procesním a statistickém zpracování případů týkajících se prosazování právních předpisů. Nejvyšší soud i nadále aktualizuje pracovní postupy soudů a reformuje systémy vedení spisů. Navzdory zlepšení insolvenčního rámce, který podnikům nabízí lepší příležitosti pro reorganizaci, zůstávají likvidační řízení i nadále zdlouhavá a neefektivní.

(14)

Zapojení státu do ekonomiky je stále vysoké. Stát je ve Slovinsku největším zaměstnavatelem, správcem aktiv a držitelem korporátních dluhopisů. V reakci na doporučení k této otázce vydaná Slovinsku v letech 2012 až 2015 vypracovala tato země nový rámec pro společnost Slovenian Sovereign Holding. Obsahuje strategii pro správu státního majetku, soubor kritérií výkonnosti aktiv a plán řízení na rok 2016. Tento systém doplňuje nový kodex správy a řízení pro státní podniky přijatý na konci roku 2014. Strategie potvrzuje rozsah současného zapojení státu do ekonomiky a přesouvá zaměření směrem k lepší výkonnosti státních podniků. Provádění přepracovaného rámce společnosti Slovenian Sovereign Holding je proto o to důležitější, aby se zajistilo oddělení úlohy státu jako vlastníka, jeho regulačních funkcí a profesionálního řízení státních podniků. Tato skutečnost spolu s další privatizací vybraných aktiv by měla omezit podmíněné závazky pro rozpočet z této oblasti. V roce 2016 má být v souladu s plánem řízení společnosti Slovenian Sovereign Holding zahájena privatizace banky NLB (Nova Ljubljanska Banka).

(15)

V kontextu evropského semestru provedla Komise komplexní analýzu hospodářské politiky Slovinska a zveřejnila ji ve své zprávě o Slovinsku za rok 2016. Posoudila také program stability a národní program reforem, jakož i opatření přijatá v návaznosti na doporučení, která byla Slovinsku adresována v předchozích letech. Vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-ekonomickou politiku ve Slovinsku, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny EU, neboť celkovou správu ekonomických záležitostí v EU je třeba posílit tím, že do rozhodování členských států v budoucnu budou zahrnuty vstupy na úrovni EU. Doporučení v rámci evropského semestru se odrazila v níže uvedených doporučeních č. 1 až 4.

(16)

Na základě tohoto posouzení přezkoumala Rada program stability a její stanovisko (6) se odrazilo zejména v níže uvedeném doporučení č. 1.

(17)

Rada na základě výsledků hloubkového přezkumu Komise a tohoto posouzení přezkoumala národní program reforem a program stability. Její doporučení podle článku 6 nařízení (EU) č. 1176/2011 se odrazila v níže uvedených doporučeních č. 1, 3 a 4.

1.

Po odstranění nadměrného schodku docílit roční fiskální korekce ve výši 0,6 % HDP pro postupné dosažení střednědobého rozpočtového cíle v roce 2016 a v roce 2017. Stanovit střednědobý rozpočtový cíl, který bude respektovat požadavky Paktu o stabilitě a růstu. Posílit fiskální rámec jmenováním nezávislé fiskální rady a změnou zákona o veřejných financích. Dokončit a provést reformu systémů dlouhodobé a zdravotní péče, učinit je nákladově efektivnějšími, aby byla zajištěna dlouhodobá udržitelnost dostupné a kvalitní péče. Přijmout do konce roku 2017 opatření nezbytná k zajištění dlouhodobé udržitelnosti a adekvátnosti důchodového systému.

2.

Po diskuzi se sociálními partnery zvýšit zaměstnatelnost pracovníků s nízkou kvalifikací a starších osob, mimo jiné cíleným celoživotním učením a aktivačními opatřeními.

3.

Zlepšit finanční podmínky pro úvěrově spolehlivé podniky, mimo jiné usnadněním trvalého řešení úvěrů v selhání a přístupu k alternativním zdrojům financování. Zajistit řádné provádění strategie společnosti spravující aktiva bank.

4.

Přijmout opatření pro modernizaci veřejné správy a snížit administrativní zátěž pro podniky. Zlepšit správu a výkonnost státních podniků.