EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 32016D2313

Rozhodnutí Rady (EU) 2016/2313 ze dne 8. prosince 2016, kterým se některé členské státy opravňují, aby v zájmu Evropské unie přijaly přistoupení Korejské republiky k Haagské úmluvě o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí z roku 1980

Úř. věst. L 345, 20.12.2016, p. 59–61 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

Legal status of the document In force

ELI: http://data.europa.eu/eli/dec/2016/2313/oj

20.12.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 345/59


ROZHODNUTÍ RADY (EU) 2016/2313

ze dne 8. prosince 2016,

kterým se některé členské státy opravňují, aby v zájmu Evropské unie přijaly přistoupení Korejské republiky k Haagské úmluvě o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí z roku 1980

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 81 odst. 3 ve spojení s článkem 218 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu (1),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Evropská unie si za jeden ze svých cílů stanovila podporu ochrany práv dítěte, jak je uvedeno v článku 3 Smlouvy o Evropské unii. Opatření na ochranu dětí proti protiprávnímu přemístění nebo zadržení jsou nedílnou součástí této politiky.

(2)

Rada přijala nařízení (ES) č. 2201/2003 (2) (dále jen „nařízení Brusel IIa“), jehož cílem je chránit děti před škodlivými účinky jejich protiprávního přemístění či zadržení a zavést postupy, aby byl zajištěn jejich bezodkladný návrat do státu jejich obvyklého bydliště, jakož i zajistit ochranu práv na osobní styk s dítětem a práva péče o dítě.

(3)

Nařízení Brusel IIa doplňuje a posiluje Haagskou úmluvu ze dne 25. října 1980 o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí (dále jen „Haagská úmluva z roku 1980“), která na mezinárodní úrovni stanoví systém závazků a spolupráce mezi smluvními státy a mezi ústředními orgány s cílem zajistit bezodkladný návrat protiprávně přemístěných nebo zadržovaných dětí.

(4)

Všechny členské státy Unie jsou smluvními stranami Haagské úmluvy z roku 1980.

(5)

Unie vyzývá třetí státy, aby přistoupily k Haagské úmluvě z roku 1980, a podporuje její řádné provádění svou účastí, spolu s členskými státy, mimo jiné ve zvláštních komisích pravidelně organizovaných Haagskou konferencí o mezinárodním právu soukromém.

(6)

Společný právní rámec uplatňovaný mezi členskými státy Unie a třetími státy by mohl být nejlepším řešením citlivých případů mezinárodních únosů dětí.

(7)

Haagská úmluva z roku 1980 uvádí, že se uplatňuje ve vztazích mezi přistupujícím státem a těmi smluvními státy, které prohlásí, že s přistoupením souhlasí.

(8)

Haagská úmluva z roku 1980 neumožňuje organizacím pro regionální hospodářskou integraci, jako je Unie, stát se její smluvní stranou. Unie proto nemůže k úmluvě přistoupit ani nemůže uložit prohlášení o přijetí přistupujícího státu.

(9)

V souladu s posudkem 1/13 Soudního dvora Evropské unie spadají prohlášení o přijetí v rámci Haagské úmluvy z roku 1980 do výlučné vnější pravomoci Unie.

(10)

Korejská republika uložila dokument o přistoupení k Haagské úmluvě z roku 1980 dne 13. prosince 2012. Haagská úmluva z roku 1980 vstoupila pro Korejskou republiku v platnost dne 1. března 2013.

(11)

Několik členských států již přistoupení Korejské republiky k Haagské úmluvě z roku 1980 přijalo. Posouzení situace v Korejské republice vedlo k závěru, že členské státy, které přistoupení Korejské republiky dosud nepřijaly, jsou s to přijmout v zájmu Unie přistoupení Korejské republiky v souladu s podmínkami Haagské úmluvy z roku 1980.

(12)

Členské státy, které přistoupení Korejské republiky dosud nepřijaly, by proto měly být oprávněny v zájmu Unie uložit svá prohlášení o přijetí přistoupení Korejské republiky za podmínek stanovených v tomto rozhodnutí. Česká republika, Irsko a Litevská republika, které již přijaly přistoupení Korejské republiky k Haagské úmluvě z roku 1980, by neměly uložit nová prohlášení o přijetí, protože stávající prohlášení zůstávají podle mezinárodního práva veřejného platná.

(13)

Spojené království a Irsko jsou vázány nařízením Brusel IIa, a proto se účastní přijímání a používání tohoto rozhodnutí.

(14)

V souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto rozhodnutí a toto rozhodnutí pro ně není závazné ani použitelné,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

1.   Členské státy, které tak dosud neučinily, jsou oprávněny přijmout v zájmu Unie přistoupení Korejské republiky k Haagské úmluvě ze dne 25. října 1980 o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí (dále jen „Haagská úmluva z roku 1980“).

2.   Členské státy uvedené v odstavci 1 uloží do dne 9. prosince 2017 prohlášení o tom, že v zájmu Unie přijímají přistoupení Korejské republiky k Haagské úmluvě z roku 1980, a to v tomto znění:

„[Plný název ČLENSKÉHO STÁTU] prohlašuje, že v souladu s rozhodnutím Rady (EU) 2016/2313 přijímá přistoupení Korejské republiky k Haagské úmluvě ze dne 25. října 1980 o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí.“

3.   Každý členský stát uvědomí Radu a Komisi o uložení svého prohlášení o přijetí přistoupení Korejské republiky a sdělí Komisi znění tohoto prohlášení do dvou měsíců od jeho uložení.

Článek 2

Členské státy, které uložily svá prohlášení o přijetí přistoupení Korejské republiky k Haagské úmluvě z roku 1980 přede dnem přijetí tohoto rozhodnutí, neuloží žádná nová prohlášení.

Článek 3

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 4

Toto rozhodnutí je určeno všem členským státům s výjimkou České republiky, Irska a Litevské republiky.

V Bruselu dne 8. prosince 2016.

Za Radu

přesedkyně

L. ŽITŇANSKÁ


(1)  Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 5. října 2016 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

(2)  Nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 ze dne 27. listopadu 2003 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1347/2000 (Úř. věst. L 338, 23.12.2003, s. 1).


Top