7.4.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 91/27

(1)

Ustanovení čl. 136 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie umožňuje, aby byla přijata opatření týkající se členských států, jejichž měnou je euro, k zajištění řádného fungování hospodářské a měnové unie.

(2)

Od roku 2010 je Řecku poskytována finanční pomoc ze strany členských států i ze strany Mezinárodního měnového fondu (MMF). První ekonomický ozdravný program pro Řecko byl dojednán dne 2. května 2010: členské státy eurozóny se dohodly, že Řecku poskytnou dvoustranné úvěry, které bude Komise shromažďovat ve společném fondu, o celkové výši 80 miliard EUR, které budou vyplaceny v průběhu období od května 2010 do června 2013; MMF se zavázal, že v rámci dohody o pohotovostním úvěru přispěje dalšími 30 miliardami EUR. Druhý ekonomický ozdravný program pro Řecko byl dojednán dne 14. března 2012. Členské státy eurozóny a MMF vyčlenily na roky 2012 až 2014 nevyplacené prostředky z prvního programu a navíc dalších 130 miliard EUR. Zatímco financování prvního programu se opíralo o dvoustranné úvěry, bylo dohodnuto, že ze strany členských států eurozóny bude druhý program financovat Evropský nástroj finanční stability (EFSF), který je od srpna 2010 plně funkční. Celkově se v rámci druhého programu počítalo s finanční pomocí ve výši 164,5 miliardy EUR do konce roku 2014 (tato lhůta byla později prodloužena do konce června 2015). Z této částky činí přislíbené prostředky eurozóny 144,7 miliardy EUR poskytnutých prostřednictvím EFSF, zatímco MMF přispěl částkou 19,8 miliardy EUR v rámci ujednání o poskytnutí 28 miliard EUR v průběhu čtyř let v rámci rozšířené finanční facility pro Řecko, kterou MMF schválil v březnu 2012.

(3)

Vzhledem k probíhajícím vážným ekonomickým a finančním potížím požádaly řecké orgány dne 8. července 2015 o finanční pomoc z Evropského mechanismu stability (ESM) s cílem zajistit řádné fungování řeckého bankovního systému, splnit závazky týkající se řeckého dluhu, podpořit návrat řeckého hospodářství k udržitelnému růstu a zabezpečit finanční stabilitu eurozóny a jejích členských států.

(4)

Podle čl. 13 odst. 1 smlouvy o ESM a za účelem vytvoření základu pro rozhodnutí Rady guvernérů ESM, které by bylo v souladu s čl. 13 odst. 2 uvedené smlouvy, a které by stanovilo, zda lze v zásadě poskytnout Řecku stabilizační podporu v podobě úvěru, předseda Rady guvernérů ESM pověřil dne 8. července 2015 Evropskou komisi, aby v součinnosti s Evropskou centrální bankou (ECB) posoudila existenci rizika pro finanční stabilitu eurozóny jako celku nebo jejích členských států, společně s Mezinárodním měnovým fondem posoudila, zda je veřejný dluh udržitelný, a vypracovala odhad skutečných či možných finančních potřeb Řecka.

(5)

V souladu s článkem 13 smlouvy o ESM Evropská komise ve spolupráci s ECB a za přispění MMF dokončila dne 10. července 2015 své posouzení, v němž dospěla k závěru, že jsou splněny podmínky pro poskytnutí finanční podpory Řecku, která má být poskytnuta v podobě úvěru ESM. Výše finančních potřeb byla odhadnuta na částku až 86 miliard EUR.

(6)

Dne 17. července 2015 byla prováděcím rozhodnutím Rady (EU) 2016/542 (3) Řecku v rámci evropského mechanismu finanční stabilizace (EFSM) poskytnuta krátkodobá finanční pomoc ve výši 7,16 miliardy EUR, která umožnila, aby Řecko v červenci 2015 splatilo své závazky a nedoplatky vůči MMF. Pomoc byla vyplacena dne 20. července 2015 v jedné splátce a byla svázána s podmínkami hospodářské politiky. Pomoc z ESM bude mimo jiné využita k splacení tohoto krátkodobého překlenovacího úvěru EFSM.

(7)

Dne 16. července 2015 Rada guvernérů ESM vyzvala Komisi, aby se ve spolupráci s ECB, ESM, řeckými orgány a tam, kde je to vhodné, s MMF dohodla na makroekonomickém ozdravném programu pro Řecko. Tento program byl vypracován v souladu s postupem podle čl. 7 odst. 1 nařízení (EU) č. 472/2013. Dne 11. srpna 2015 se tyto instituce s řeckou vládou dohodly na technických aspektech makroekonomického ozdravného programu (dále jen „program“). Program předložený Komisi a Radě Řeckem má za cíl zajistit přijetí souboru reforem nezbytných pro zlepšení udržitelnosti veřejných financí, jakož i pro zajištění finanční stability a podpory růstu, zaměstnanosti a sociální spravedlnosti.

(8)

Podle této dohody by Řecko mělo přijmout komplexní balíček politických opatření, jež mají být provedena v průběhu tříletého makroekonomického ozdravného programu, který pokrývá období od třetího čtvrtletí roku 2015 do třetího čtvrtletí roku 2018.

(9)

Komplexní balíček politických opatření, který bude stanoven v memorandu ESM o porozumění o zvláštních podmínkách hospodářské politiky (dále jen „memorandum o porozumění“), by se měl zaměřit na obnovení důvěry finančních trhů, obnovení zdravé makroekonomické rovnováhy a umožnění návratu ekonomiky k udržitelnému růstu. Měl by sestávat ze čtyř pilířů: obnovy fiskální udržitelnosti, zachování finanční stability, posílení konkurenceschopnosti a hospodářského růstu, jakož i modernizace státu a veřejné správy.

(10)

V srpnu 2015 útvary Komise aktualizovaly svou prognózu růstu nominálního HDP, která je nutná k vytvoření základny nezbytné pro jednání o programu ESM. Podle této prognózy vycházející z míry růstu nominálního HDP ve výši – 3,2 % v roce 2015, – 0,7 % v roce 2016, 3,4 % v roce 2017, 4,1 % v roce 2018 a 4,2 % v roce 2019 by poměr dluhu k HDP činil 196,3 % v roce 2015, 200,9 % v roce 2016, 198,6 % v roce 2017, 190,7 % v roce 2018 a 182,3 % v roce 2019. Poměr dluhu k HDP by tedy do roku 2016 stoupal a poté by začal klesat, až by v roce 2020 podle odhadů dosáhl 174,5 %, přičemž na dynamiku dluhu mají vliv některé operace, které přímo nesouvisí s deficitem rozpočtu. Podle aktualizované prognózy útvarů Komise týkající se růstu nominálního HDP by primární saldo sektoru vládních institucí mělo v roce 2015 dosáhnout schodku ve výši 7 631 milionů EUR (4,4 % HDP), v roce 2016 schodku ve výši 6 166 milionů EUR (3,6 % HDP), v roce 2017 schodku ve výši 4 089 milionů EUR (2,3 % HDP) a v roce 2018 schodku ve výši 753 milionů EUR (0,4 % HDP).

(11)

Řecké orgány zavedou nový fiskální postup, který vychází z předpokladu cílových primárních přebytků ve výši – 0,25 % HDP v roce 2015, 0,5 % HDP v roce 2016, 1,75 % HDP v roce 2017 a 3,5 % HDP v roce 2018 a v letech následujících. Trajektorie těchto fiskálních cílů je v souladu s očekávaným tempem růstu řecké ekonomiky, která po dosud nejhlubší zaznamenané recesi prochází oživením.

(12)

Posílení dlouhodobé odolnosti řeckého bankovního sektoru má zásadní význam pro obnovení finanční stability v Řecku a pro zachování finanční stability v eurozóně jako celku. Pro zachování likvidity řeckého bankovního sektoru byla uložena dočasná správní opatření, včetně kontroly pohybu kapitálu.

(13)

Provedení komplexních a ambiciózních reforem ve finanční, fiskální a strukturální oblasti by mělo zabezpečit střednědobou udržitelnost řeckého veřejného dluhu.

(14)

Komise by ve spolupráci s ECB a tam, kde je to vhodné, s MMF měla pravidelně ověřovat důsledné provádění programu pro Řecko prostřednictvím misí a pravidelných zpráv čtvrtletně podávaných řeckými orgány.

(15)

V průběhu provádění komplexního balíčku politických opatření pro Řecko by Komise měla poskytovat další politické poradenství a odbornou pomoc v konkrétních oblastech.

(16)

Řecké orgány by do přípravy, provádění, sledování a hodnocení programu měly v souladu se stávajícími vnitrostátními pravidly a postupy zapojit sociální partnery a organizace občanské společnosti.

(17)

Veškeré formy finanční pomoci poskytnuté Řecku na podporu provádění politik v rámci jeho programu by měly být v souladu s právními požadavky a politikami Unie, zejména s rámcem správy ekonomických záležitostí Unie. Veškeré intervence na podporu finančních institucí by měly být prováděny v souladu s pravidly Unie v oblasti hospodářské soutěže. Komise by měla zajistit, aby veškerá opatření stanovená v memorandu o porozumění v rámci požadované finanční pomoci z ESM byla plně v souladu s tímto rozhodnutím,

i)

Přijmout v krátkodobém horizontu opatření ke zvýšení příjmů a k cílování a omezení výdajů. V rámci opatření ke zvýšení příjmů je Řecko povinno postupně zrušit vracení spotřební daně z motorové nafty zemědělcům a zvýšit daň z tonáže. Řecké orgány přijmou opatření k tomu, aby výběr daně z nemovitosti (ENFIA) za rok 2015 zahájily takovým způsobem, aby byly daňové výměry vystaveny v říjnu 2015 a aby konečné splátky daně byly splatné v únoru 2016. Jsou rovněž povinny napravit identifikované problémy plynoucí z nedávno provedených opatření na straně příjmů. Řecké orgány se dále zavázaly k cílování a omezení výdajů cestou snížení nákladů na zdravotní péči a zahájení komplexního přezkumu sociálního zabezpečení. Soubor těchto kroků zahrnuje i další opatření s rozpočtovým dopadem, např. reformy veřejné správy, reformy řešící nedostatky při výběru a vymáhání daní, jakož i další parametrická opatření.

ii)

Aby bylo prokázáno odhodlání provádět věrohodnou fiskální politiku, přijmout v říjnu 2015 v případě potřeby doplňující rozpočet na rok 2015 a dále návrh rozpočtu na rok 2016 a střednědobou fiskální strategii na období 2016–2019, které se budou opírat o rozsáhlý a věrohodný soubor parametrických opatření a strukturálních fiskálních reforem.

iii)

Zavést reformy přímého i nepřímého zdanění s cílem zvýšit efektivitu a zlepšit vymahatelnost daní, jakož i podpořit nabídku pracovních sil. Aby vláda opustila předchozí praxi a zlepšila kulturu úhrady daní a příspěvků na sociální zabezpečení, přijme zásadní opatření ke zlepšení výběru daní a uvedených příspěvků a nezavádět nové režimy splátek ani další režimy amnestie či vyrovnání, ani neprodlužovat režimy stávající.

iv)

Pokračovat v reformách, jejichž cílem je zkvalitnit rozpočtový proces a kontrolu výdajů, uhradit nedoplatky a posílit rozpočtové výkaznictví a řízení hotovosti. Vláda je odhodlána učinit vše k tomu, aby své funkce začala plnit fiskální rada.

v)

Přijmout další opatření v oblasti zadávání veřejných zakázek s cílem zefektivnit svůj systém zadávání veřejných zakázek a zvýšit jeho transparentnost, předcházet porušování povinností a zajistit větší odpovědnost a kontrolu. Politiky budou sjednány s Evropskou komisí, jež je nápomocna s prováděním akčního plánu.

vi)

Provést v plném rozsahu stávající reformy a pokračovat i s dalšími reformami za účelem posílení dlouhodobé udržitelnosti, přičemž budou cílovat úspory ve výši zhruba 0,25 % HDP v roce 2015 a zhruba 1 % HDP do roku 2016. Tento soubor opatření si klade mimo jiné za cíl vytvořit silné demotivační faktory odrazující od předčasného odchodu do důchodu, a to zvýšením sankcí za předčasný odchod do důchodu a postupným zrušením zásady zachování právních účinků v případě práv na odchod do důchodu před dosažením zákonného důchodového věku.

vii)

Pokračovat v reformě zdravotnictví, v kontrole veřejných výdajů a v řízení cen léčivých přípravků, jakož i zkvalitnit řízení nemocnic, rozšířit centralizované zadávání zakázek na dodávky pro nemocnice, řídit poptávku po léčivých přípravcích a zdravotní péči prostřednictvím podložených protokolů k elektronickému předepisování léčiv, pověřit soukromé poskytovatele nákladově efektivním výkonem zdravotní péče, modernizovat systémy IT a vyvinout nový elektronický systém předávání pacientů do primární a sekundární péče, který umožňuje stanovit pro pacienty postupy péče.

viii)

Do března 2016 přijmout další sérii podpůrných programů zaručeného zaměstnání, které stanoví individualizovaná aktivní opatření na trhu práce určená pro účastníky a budou využívat místních partnerství, zapojovat do své realizace soukromý sektor i odvětví sociální ekonomiky a budou zajišťovat efektivní a účinné využívání dostupných zdrojů.

Dosažení spravedlivější společnosti bude vyžadovat, aby Řecko zkvalitnilo koncepci svého systému sociálního zabezpečení, tak aby existovala skutečná sociální záchranná síť, která bude vzácné zdroje poskytovat nejpotřebnějším členům společnosti. Řecké orgány plánují využít dostupné odborné pomoci ze strany mezinárodních organizací k přezkumu sociálního zabezpečení a k zavedení zaručeného minimálního příjmu.