10.11.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 293/6

(1)

Účelem tohoto nařízení je určit nesrovnalosti, o nichž by členské státy měly podávat Komisi zprávy. Aby Komise mohla plnit své úkoly týkající se ochrany finančních zájmů Unie, a aby zejména mohla provádět analýzu rizik, je zapotřebí rovněž stanovit, které údaje jí mají být poskytnuty.

(2)

Finanční zájmy Unie by měly být chráněny způsobem, který zůstává stejný bez ohledu na fond použitý k realizaci cílů, pro něž byl zřízen. Za tímto účelem svěřuje nařízení (EU) č. 1306/2013 a dále nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 (2), (EU) č. 223/2014 (3) a (EU) č. 514/2014 (4) Komisi pravomoc, aby k podávání zpráv o nesrovnalostech přijala právní úpravu. Má-li být zajištěno, aby se na všechny fondy, jež se uvedenými nařízeními řídí, použila totožná právní úprava, je nezbytné, aby toto nařízení obsahovalo totožná ustanovení jako nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/1970 (5), (EU) 2015/1972 (6) a (EU) 2015/1973 (7).

(3)

Má-li se umožnit, aby se v jednotlivých členských státech uplatňovaly požadavky na podávání zpráv ohledně všech fondů konzistentně, je zapotřebí definovat pojem „podezření z podvodu“, a to s ohledem na definici podvodu obsaženou v Úmluvě, vypracované na základě článku K.3 Smlouvy o Evropské unii, o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (8), a pojem „prvotní zjištění ve správním nebo soudním řízení“. Pro účely Evropského zemědělského záručního fondu by se „hospodářským subjektem“ měla rozumět jakákoli fyzická či právnická osoba nebo ostatní subjekty, které jsou příjemci finančních prostředků z fondu, nebo které mají platit účelově vázané příjmy ve smyslu čl. 43 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. 1306/2013, s výjimkou členského státu při výkonu veřejných pravomocí.

(4)

Nařízení (EU) č. 1303/2013 a (EU) č. 223/2014 stanoví prahovou hodnotu pro podávání zpráv, do jejíž výše není zapotřebí podávat zprávy o nesrovnalostech Komisi, a případy, o kterých nemusí být podávány zprávy. Je zapotřebí uplatňovat stejnou prahovou hodnotu pro podávání zpráv o nesrovnalostech a stejné výjimky z této povinnosti podle nařízení (EU) č. 1306/2013 a (EU) č. 514/2014, aby se zjednodušila a sladila jednotlivá ustanovení a aby se nalezla rovnováha mezi administrativní zátěží kladenou na členské státy a společným zájmem na poskytování přesných údajů používaných k analýze pro účely boje Unie proti podvodům.

(5)

Má-li být zajištěno jednotné podávání zpráv, je nezbytné nejprve stanovit kritéria pro určení toho, v jakých případech mají být nesrovnalosti prvotně nahlášeny a jaké údaje mají být v těchto prvotních zprávách uvedeny.

(6)

Aby byly údaje poskytnuté Komisi přesné, je nezbytné podávat zprávy o následných krocích. Členské státy by proto měly poskytovat Komisi aktuální informace o jakémkoli významném vývoji ve správních a soudních řízeních nebo o všech řízeních, které se týkají každé prvotní zprávy.

(7)

Komise a členské státy by na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES (9) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 (10) měly ve vztahu k informacím poskytovaným podle tohoto nařízení zabránit jakémukoli neoprávněnému zveřejnění osobních údajů či přístupu k nim. Dále by toto nařízení mělo specifikovat účely, pro které Komise a členské státy mohou tyto údaje zpracovávat.

(8)

Nařízení Komise (ES) č. 1848/2006 (11), které stanovilo pravidla použitelná v programovacím období 2007-2013 podle nařízení Rady (ES) č. 1290/2005 (12) by mělo být zrušeno. Mělo by se však nadále použít na podávání zpráv o nesrovnalostech ohledně finanční pomoci poskytnuté na základě nařízení (ES) č. 1290/2005.

(9)

Vzhledem k tomu, že v případě příslušných fondů již byly provedeny platby a že by mohlo dojít k nesrovnalostem, měla by se ustanovení tohoto nařízení použít okamžitě. Toto nařízení by tedy mělo vstoupit v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie,

a)

„podezřením z podvodu“ nesrovnalost, jež zavdává podnět k zahájení správního nebo soudního řízení na vnitrostátní úrovni, které má určit, zda došlo k úmyslnému jednání a zejména zda došlo k podvodu podle čl. 1 odst. 1 písm. a) Úmluvy o ochraně finančních zájmů Evropských společenství, jež byla vypracována na základě článku K.3 Smlouvy o Evropské unii;

b)

„prvotním zjištěním ve správním nebo soudním řízení“ první písemné posouzení příslušného správního nebo soudního orgánu, ve kterém se na základě konkrétních skutečností dospívá k závěru, že došlo k nesrovnalosti, aniž je tím dotčena možnost, že takový závěr může být podle průběhu správního nebo soudního řízení následně revidován či stažen.

a)

mají dopad na částku příspěvku z fondů přesahující 10 000 EUR;

b)

byly předmětem prvotního zjištění ve správním nebo soudním řízení.

a)

fond, režim podpory, opatření a dotčená operace a případně název a číslo společného identifikačního kódu (kód CCI) operačního programu, dotčená společná organizace trhu, odvětví a příslušné produkty a rozpočtová položka;

b)

totožnost dotčených zúčastněných fyzických či právnických osob, obou kategorií těchto osob nebo jakéhokoli jiného subjektu, které měly na dopuštění se nesrovnalosti podíl, popis jejich podílu na nesrovnalosti, s výjimkou případů, kdy nejsou tyto informace vzhledem k povaze dané nesrovnalosti pro účely potírání nesrovnalostí důležité;

c)

region nebo oblast, kde byla operace provedena, vymezené prostřednictvím vhodných informací (např. na úrovni NUTS);

d)

ustanovení, které bylo porušeno nebo která byla porušena;

e)

datum a zdroj první informace, která vedla k podezření, že došlo k nesrovnalosti;

f)

praktiky použité při vzniku nesrovnalosti;

g)

případně, zda tyto praktiky vzbuzují podezření z podvodu;

h)

způsob, jakým byla nesrovnalost odhalena;

i)

případně členské státy a třetí země, jichž se záležitost týká;

j)

období, během něhož k nesrovnalosti došlo, nebo datum, kdy k nesrovnalosti došlo;

k)

datum prvotního správního nebo soudního zjištění nesrovnalosti;

l)

celková výše výdajů vyjádřená jako příspěvek Unie, národní příspěvek a příspěvek ze soukromých zdrojů;

m)

výše částky, která byla nesrovnalostí dotčena, vyjádřená jako příspěvek Unie i národní příspěvek;

n)

v případě podezření z podvodu a v případech, kdy příspěvek z veřejných zdrojů nebyl vyplacen příjemci, výši částky, která by byla neoprávněně vyplacena, pokud by nesrovnalost nebyla zjištěna, vyjádřené jako příspěvek Unie i národní příspěvek;

o)

povaha neoprávněných výdajů;

p)

případné pozastavení plateb a možnost získání příspěvku zpět.

a)

případů, kdy nesrovnalost spočívá pouze v úplném nebo částečném neprovedení určité operace uvedené ve spolufinancovaném operačním programu nebo platby v rámci režimů přímých podpor, a to z důvodu úpadku příjemce;

b)

případů, na něž příjemce upozornil řídicí orgán, platební agenturu nebo jiný příslušný orgán dobrovolně a dříve, než je některý z těchto orgánů odhalil, ať již před vyplacením příspěvku z veřejných zdrojů nebo po jeho vyplacení;

c)

případů, které řídicí orgán, platební agentura nebo jiný příslušný orgán odhalil a napravil dříve, než byly příslušné výdaje zahrnuty do výkazu výdajů předkládaných Komisi.

a)

zda jsou sankce správní nebo trestní povahy;

b)

zda sankce vyplývají z porušení práva Unie nebo vnitrostátního práva a podrobnosti sankcí;

c)

zda byl zjištěn podvod.