18.8.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 272/39

(1)

Dne 26. března 2010 schválila Evropská rada návrh Komise zahájit novou strategii pro růst a zaměstnanost (Evropa 2020) založenou na posílené koordinaci hospodářských politik. Tato strategie se zaměřuje na klíčové oblasti, v nichž je třeba přijmout opatření, aby se posílil evropský potenciál pro udržitelný růst a konkurenceschopnost.

(2)

Dne 14. července 2015 přijala Rada na základě návrhů Komise doporučení o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Unie a dne 21. října 2010 přijala rozhodnutí o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (2). Tyto dokumenty společně tvoří tzv. integrované hlavní směry a členské státy byly vyzvány, aby je zohledňovaly v rámci svých vnitrostátních politik v oblasti hospodářství a zaměstnanosti.

(3)

Dne 8. července 2014 přijala Rada doporučení (3) k národnímu programu reforem Estonska na rok 2014 a stanovisko k aktualizovanému programu stability Estonska z roku 2014. Dne 28. listopadu 2014 předložila Komise v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 473/2013 (4) své stanovisko k návrhu rozpočtového plánu Estonska na rok 2015.

(4)

Dne 28. listopadu 2014 přijala Komise roční analýzu růstu, jež zahájila evropský semestr koordinace hospodářských politik pro rok 2015. Téhož dne Komise na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 (5) přijala zprávu mechanismu varování, ve které není Estonsko uvedeno mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum.

(5)

Dne 18. prosince 2014 potvrdila Evropská rada priority pro podporu investic, zintenzivnění strukturálních reforem a odpovědnou fiskální konsolidaci podporující růst.

(6)

Dne 26. února 2015 zveřejnila Komise svou zprávu o Estonsku pro rok 2015. V této zprávě byl posouzen pokrok, který Estonsko učinilo v plnění jemu určených doporučení přijatých dne 8. července 2014.

(7)

Estonsko nepředložilo národní program reforem ve stanovené lhůtě.

(8)

Na Estonsko se v současnosti vztahuje preventivní složka Paktu o stabilitě a růstu. Nastupující vláda nepředložila program stability ve stanovené lhůtě. Podle prognózy Komise z jara 2015 by se měl celkový přebytek zaznamenaný v roce 2014 změnit na schodek ve výši 0,2 % HDP v roce 2015 a 0,1 % HDP v roce 2016. Odhaduje se, že míra veřejného zadlužení bude postupně klesat z 10,6 % HDP v roce 2014 na méně než 10 % HDP v roce 2016. Na základě prognózy Komise z jara 2015 existuje v roce 2015 riziko určité odchylky od střednědobého cíle, jelikož se předpokládá, že strukturální saldo se odchýlí od střednědobého cíle o 0,4 % HDP. Významná odchylka se očekává v roce 2016, kdy je požadováno zlepšení o 0,4 % HDP, ale u strukturálního salda se předpokládá zhoršení o 0,3 % HDP. V letech 2015 a 2016 budou tudíž zapotřebí další opatření. Na základě posouzení a s ohledem na prognózu Komise z jara 2015 se Rada domnívá, že hrozí, že Estonsko ustanovení Paktu o stabilitě a růstu nedodrží.

(9)

Míra zaměstnanosti v Estonsku dosáhla ve třetím čtvrtletí roku 2014 výše 74,5 % populace v produktivním věku a míra nezaměstnanosti klesla na 7,6 %, což je nejnižší úroveň od roku 2009. Podíl dlouhodobě nezaměstnaných je hluboko pod průměrem EU. Úbytek pracovní síly spolu s nízkou produktivitou práce však začínají představovat střednědobý až dlouhodobý problém. Provádění ambiciózní reformy týkající se posuzování pracovní schopnosti začalo teprve nedávno. Ačkoli byla přijata řada opatření týkajících se daní za účelem zvýšení účasti na trhu práce, nezaměřují se konkrétně na osoby s nízkými příjmy. Rozdíly v odměňování žen a mužů patří k největším v Unii. Nedostatek zařízení péče o děti ztěžuje mladým rodičům, zejména matkám, jejich návrat na trh práce. Podíl studentů učňovské přípravy založené na učení se prací je také nízký. Nedostává se absolventů technických a vědních oborů. Kvalita místních úřadů práce a orgánů sociálních služeb je nevyrovnaná.

(10)

Počátkem roku 2014 přijala vláda strategii celoživotního učení a v březnu 2015 byly předloženy programy k provádění této strategie. Probíhá reforma osnov systému odborného vzdělávání a přípravy a účast na celoživotním učení se zvýšila. Počátkem roku 2015 přijal parlament zákon o vzdělávání dospělých a zákon o povoláních. Atraktivita odborného vzdělávání a přípravy a učňovské přípravy zůstává problémem. Zlepšily se systémy výzkumu a inovací a spolupráce mezi podnikovým sektorem a vysokoškolskými a výzkumnými institucemi. Nicméně se zdá, že veřejné podpoře výzkumu a inovací v rámci strategie pro výzkum, vývoj a inovace a strategie pro růst podnikání schází koordinace a měla by se zaměřit na omezený počet oblastí inteligentní specializace. Systém vysokoškolského vzdělávání, zejména pokud jde o vědu a technologii, je stále zapotřebí lépe přizpůsobit potřebám podniků a výzkumných institucí. Investice do duševního vlastnictví jsou nízké a s výzkumnými institucemi spolupracuje málo společností.

(11)

V kontextu evropského semestru provedla Komise komplexní analýzu hospodářské politiky Estonska, kterou zveřejnila ve své zprávě o Estonsku pro rok 2015. Posoudila také opatření přijatá v návaznosti na doporučení, která byla Estonsku adresována v předchozích letech. V úvahu brala nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-ekonomickou politiku v Estonsku, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny EU, neboť celkovou správu ekonomických záležitostí v Unii je třeba posílit tím, že do rozhodování členských států v budoucnu budou zahrnuty vstupy na úrovni Unie. Doporučení v rámci evropského semestru jsou promítnuta do níže uvedených doporučení č. 1 až 3.

(12)

Na základě tohoto posouzení projednala Rada program stability, přičemž její stanovisko (6) je promítnuto zejména do níže uvedeného doporučení č. 1.

(13)

V kontextu evropského semestru provedla Komise rovněž analýzu hospodářské politiky eurozóny jako celku. Na základě této analýzy vydala Rada konkrétní doporučení určená členským státům, jejichž měnou je euro (7). Jako země, jejíž měnou je euro, by Estonsko mělo rovněž zajistit, aby byla uvedená doporučení včas a plně provedena,

1.

Vyhnout se v letech 2015 a 2016 odchylce od střednědobého rozpočtového cíle.

2.

Zlepšit účast na trhu práce, a to i provedením reformy týkající se posuzování pracovní schopnosti. Zlepšit pobídky k práci prostřednictvím opatření zaměřených na osoby s nízkými příjmy. Provést opatření ke zmenšení rozdílů v odměňování žen a mužů. Zajistit vysokou kvalitu sociálních služeb a dostupnost služeb péče o děti na místní úrovni.

3.

Zvýšit účast na odborném vzdělávání a přípravě a jejich relevantnost ve vztahu k trhu práce, zejména zlepšením dostupnosti učňovské přípravy. Zaměřit veřejnou podporu výzkumu a inovací na koordinované provádění omezeného počtu oblastí inteligentní specializace.