This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 32015D2119
Commission Implementing Decision (EU) 2015/2119 of 20 November 2015 establishing best available techniques (BAT) conclusions, under Directive 2010/75/EU of the European Parliament and of the Council, for the production of wood-based panels (notified under document C(2015) 8062) (Text with EEA relevance)
Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2015/2119 ze dne 20. listopadu 2015, kterým se stanoví závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU pro výrobu desek na bázi dřeva (oznámeno pod číslem C(2015) 8062) (Text s významem pro EHP)
Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2015/2119 ze dne 20. listopadu 2015, kterým se stanoví závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU pro výrobu desek na bázi dřeva (oznámeno pod číslem C(2015) 8062) (Text s významem pro EHP)
Úř. věst. L 306, 24.11.2015, p. 31–51
(BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)
In force
24.11.2015 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 306/31 |
PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2015/2119
ze dne 20. listopadu 2015,
kterým se stanoví závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU pro výrobu desek na bázi dřeva
(oznámeno pod číslem C(2015) 8062)
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění) (1), a zejména na čl. 13 odst. 5 uvedené směrnice,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Rozhodnutím ze dne 16. května 2011, kterým se zřizuje fórum pro výměnu informací v souladu s článkem 13 směrnice 2010/75/EU o průmyslových emisích (2), Komise zřídila fórum složené ze zástupců členských států, dotčených průmyslových odvětví a nevládních organizací, které podporují ochranu životního prostředí. |
(2) |
V souladu s čl. 13 odst. 4 směrnice 2010/75/EU Komise dne 24. září 2014 obdržela stanovisko uvedeného fóra k navrhovanému obsahu referenčního dokumentu o BAT pro výrobu desek na bázi dřeva a zveřejnila je. |
(3) |
Hlavním prvkem uvedeného referenčního dokumentu o BAT jsou závěry o BAT, které jsou uvedeny v příloze tohoto rozhodnutí a které stanoví závěry o nejlepších dostupných technikách, jejich popis, informace k hodnocení jejich použitelnosti, úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami, související monitorování, související úrovně spotřeby a případně příslušná sanační opatření. |
(4) |
Závěry o BAT se použijí jako reference při stanovení podmínek povolení pro zařízení, na která se vztahuje kapitola II směrnice 2010/75/EU, a příslušné orgány by měly stanovit mezní hodnoty emisí, které zajišťují, že za běžných provozních podmínek emise nepřekročí úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami, jak jsou stanoveny v závěrech o BAT. |
(5) |
Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 75 odst. 1 směrnice 2010/75/EU, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Přijímají se závěry o BAT pro výrobu desek na bázi dřeva stanovené v příloze.
Článek 2
Toto rozhodnutí je určeno členským státům.
V Bruselu dne 20. listopadu 2015.
Za Komisi
Karmenu VELLA
člen Komise
(1) Úř. věst. L 334, 17.12.2010, s. 17.
(2) Úř. věst. C 146, 17.5.2011, s. 3.
PŘÍLOHA
ZÁVĚRY O NEJLEPŠÍCH DOSTUPNÝCH TECHNIKÁCH (BAT) PRO VÝROBU DESEK NA BÁZI DŘEVA
OBLAST PŮSOBNOSTI | 32 |
OBECNÉ POZNÁMKY | 33 |
DEFINICE A ZKRATKY | 34 |
1.1. |
VŠEOBECNÉ ZÁVĚRY O NEJLEPŠÍCH DOSTUPNÝCH TECHNIKÁCH (BAT) | 36 |
1.1.1. |
Systém environmentálního řízení | 36 |
1.1.2. |
Udržování pořádku | 37 |
1.1.3. |
Hluk | 38 |
1.1.4. |
Emise do půdy a podzemní vody | 38 |
1.1.5. |
Energetické řízení a energetická účinnost | 39 |
1.1.6. |
Zápach | 40 |
1.1.7. |
Nakládání s odpady a zbytky | 40 |
1.1.8. |
Monitorování | 41 |
1.2. |
EMISE DO OVZDUŠÍ | 43 |
1.2.1. |
Řízeně vypouštěné emise | 43 |
1.2.2. |
Fugitivní emise | 47 |
1.3. |
EMISE DO VODY | 48 |
1.4. |
POPIS TECHNIK | 49 |
1.4.1. |
Emise do ovzduší | 49 |
1.4.2. |
Emise do vody | 51 |
OBLAST PŮSOBNOSTI
Tyto závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) se týkají činností uvedených v kategorii 6.1 písm. c) přílohy I směrnice 2010/75/EU, a to:
— |
výroby v průmyslových zařízeních jednoho či více následujících druhů desek na bázi dřeva: desky z orientovaných plochých třísek, dřevotřískové desky nebo dřevovláknité desky při výrobní kapacitě větší než 600 m3 za den. |
Tyto závěry o nejlepších dostupných technikách se vztahují zejména na:
— |
výrobu desek na bázi dřeva; |
— |
stacionární spalovací zařízení (včetně motorů) produkující horké plyny pro sušárny s přímým ohřevem; |
— |
výrobu papíru impregnovaného pryskyřicemi. |
Tyto závěry o BAT se nevztahují na následující činnosti a postupy:
— |
stacionární spalovací zařízení (včetně motorů) neprodukující horké plyny pro sušárny s přímým ohřevem; |
— |
laminování, lakování nebo natírání surových desek. |
Další referenční dokumenty související s činnostmi, na které se vztahují tyto závěry o BAT, jsou uvedeny níže:
Referenční dokument |
Předmět |
Monitorování emisí do ovzduší a do vody ze zařízení podle směrnice o průmyslových emisích (ROM) |
Monitorování emisí do ovzduší a do vody |
Velká spalovací zařízení (LCP) |
Techniky spalování |
Spalování odpadů (WI) |
Spalování odpadu |
Energetická účinnost (ENE) |
Energetická účinnost |
Zpracování odpadu (WT) |
Zpracování odpadu |
Emise ze skladování (EFS) |
Skladování materiálů a manipulace s nimi |
Ekonomické a mezisložkové vlivy (ECM) |
Ekonomické a mezisložkové vlivy technik |
Velkoobjemové organické chemikálie (LVOC) |
Výroba melaminu, močovino-formaldehydových pryskyřic a methylen-difenyl-diisokyanátu |
OBECNÉ INFORMACE
NEJLEPŠÍ DOSTUPNÉ TECHNIKY
Techniky uvedené a popsané v těchto závěrech o nejlepších dostupných technikách (BAT) nejsou normativní ani se nejedná o úplný seznam. Mohou být použity i jiné techniky, které zajistí přinejmenším stejnou úroveň ochrany životního prostředí.
Pokud není uvedeno jinak, jsou závěry o BAT obecně použitelné.
ÚROVNĚ EMISÍ SPOJENÉ S BAT (BAT-AEL) PRO EMISE DO OVZDUŠÍ
Pokud není uvedeno jinak, úrovně BAT-AEL pro emise do ovzduší uvedené v těchto závěrech o BAT se vztahují na koncentrace, které jsou vyjádřeny v jednotkách mg/Nm3 jako množství emitované látky na jednotku objemu odpadního plynu v suchém stavu a za normálních stavových podmínek (273,15 K, 101,3 kPa).
Referenční obsah kyslíku:
Zdroj emisí |
Referenční obsah kyslíku |
Sušárny dřevotřískových desek s přímým ohřevem nebo sušárny desek z orientovaných plochých třísek s přímým ohřevem samostatně nebo v kombinaci s lisem |
18 % objemových kyslíku |
Veškeré další zdroje |
Bez korekce pro kyslík |
Vzorec pro výpočet emisních koncentrací při referenčním obsahu kyslíku je:
kde: |
|
Úrovně BAT-AEL u emisí do ovzduší se vztahují k průměru za vzorkovací období, kterým se rozumí:
Průměrná hodnota tří po sobě následujících měření trvajících vždy nejméně 30 minut (1)
ÚROVNĚ EMISÍ SPOJENÉ S BAT (BAT-AEL) PRO EMISE DO VODY
Úrovně BAT-AEL pro emise do vody uvedené v těchto závěrech o BAT se vztahují na koncentrace (množství emitovaných látek na jednotku objemu vody) vyjádřené v jednotkách mg/l.
Tyto úrovně BAT-AEL se vztahují k váženému průměru vzorků získaných v průběhu jednoho roku, tedy průměru všech 24hodinových slévaných vzorků a součinu průtoku odpadní vody, které byly odebrány v průběhu jednoho roku v minimálních intervalech stanovených pro příslušný parametr a za běžných provozních podmínek.
Vzorec pro výpočet váženého průměru všech 24hodinových slévaných vzorků úměrných průtoku odpadní vody je:
kde: |
|
Pokud je prokázána dostatečná stabilita průtoku, lze odebírat časově proporcionální vzorky.
Všechny úrovně BAT-AEL u emisí do vody se vztahují k místu, kde emise opouštějí zařízení.
DEFINICE A ZKRATKY
Pro účely těchto závěrů o BAT se použijí tyto definice:
Termín |
Definice |
CHSK |
Chemická spotřeba kyslíku; množství kyslíku nutné k oxidaci organické látky na oxid uhličitý (zpravidla na základě analýzy dichromanovou metodou). |
Kontinuální měření |
Nepřetržité měření veličiny za použití „automatického měřicího systému“ (AMS) nebo „systému pro kontinuální měření emisí“ CEM, které jsou trvale nainstalované na měřeném výduchu. |
Kontinuální lis |
Lis na výrobu desek, kterým se lisuje nekonečný koberec třísek nebo vláken. |
Fugitivní emise |
Neřízeně vypouštěné emise, které nejsou uvolňovány prostřednictvím specifických výduchů, např. komínů. |
Sušárna s přímým ohřevem |
Sušárna, v níž horké plyny ze spalovacího zařízení nebo jiného zdroje přicházejí do přímého kontaktu s vysoušenými dřevěnými částicemi, plochými třískami nebo vlákny. K sušení dochází konvekcí. |
Tuhé znečišťující látky |
Celkové množství částic. |
Stávající provoz |
Provoz, který není novým provozem. |
Vlákna |
Lignocelulózové složky dřevěných a jiných rostlinných materiálů, které jsou získávány mechanickým nebo termomechanickým rozvlákňováním za použití rozvlákňovačů. Vlákna se používají jako základní vstupní materiál pro výrobu dřevovláknitých desek. |
Dřevovláknité desky |
Tyto desky definuje norma EN 316 jako „deskový materiál o jmenovité tloušťce 1,5 mm nebo větší, vyrobený z lignocelulózových vláken při dané teplotě a tlaku“. Dřevovláknité desky zahrnují desky vyrobené mokrým procesem (hardboard, medium board, softboard, tedy tvrdé, polotvrdé a měkké desky) a desky vyrobené suchým procesem (MDF). |
Hardwood – tvrdé dřevo |
Skupina druhů dřev, do které patří např. topol osika, buk, bříza a blahovičník (eukalyptus). Pojem hardwood – tvrdé dřevo se používá v protikladu k softwood – měkké dřevo. |
Sušárna s nepřímým ohřevem |
Sušárna, ve které sušení probíhá výhradně sáláním a kondukcí tepla. |
Formování koberce třísek |
Výroba koberce třísek z dřevěných třísek, plochých orientovaných třísek nebo vláken, který se vkládá do lisu. |
Víceetážový lis |
Lis, který během jednoho lisovacího cyklu vyrobí v jedné nebo více etážích desky na bázi dřeva. |
Nový provoz |
Provoz poprvé povolený v místě zařízení po zveřejnění těchto závěrů o nejlepších dostupných technikách nebo úplná náhrada provozu po zveřejnění těchto závěrů o nejlepších dostupných technikách. |
NOX |
Úhrnné množství oxidu dusnatého (NO) a oxidu dusičitého (NO2) vyjádřené jako NO2. |
Desky z orientovaných plochých třísek (OSB) |
Desky z orientovaných plochých třísek definuje norma EN 300 jako „vícevrstvé desky vyráběné především z dřevěných třísek stanoveného tvaru a tloušťky a lepidla. Třísky ve vnější vrstvě jsou orientovány rovnoběžně s délkou nebo šířkou desky. Třísky ve středové vrstvě nebo vrstvách mohou být orientovány náhodně, zpravidla však kolmo na třísky vnějších vrstev“. |
Dřevotřískové desky (DTD) |
Dřevotřískové desky definuje norma EN 309 jako „desky vyráběné slisováním a ohřevem částic dřeva (třísek, štěpek, hoblin, pilin apod.) nebo jiných lignocelulózových částic (lněného a konopného pazdeří, částic bagasy apod.) s přídavkem lepidla“. |
PCDD/F |
Polychlorované dibenzodioxiny/furany |
Periodické měření |
Měření v určených časových intervalech za použití ručních nebo automatických měřicích metod. |
Technologická odpadní voda |
Odpadní voda vznikající při postupech a činnostech ve výrobním závodě s výjimkou odtékající povrchové vody. |
Recyklované dřevo |
Materiál, jehož obsah tvoří především dřevo. Recyklované dřevo může obsahovat „zpětně získané dřevo“ a „dřevěné zbytky“. „Zpětně získané dřevo“ je materiál, který obsahuje především dřevo získané přímo recyklací po využití spotřebiteli. |
Rozvlákňování |
Výroba vláken z dřevěných štěpek za použití rozvlákňovače. |
Vláknina |
Dřevoviny pilařské kvality. |
Softwood – měkké dřevo |
Dřevo z jehličnanů, jako je například borovice či smrk. Pojem softwood – měkké dřevo se používá v protikladu k hardwood – tvrdé dřevo. |
Odtékající povrchová voda |
Srážková voda svedená z venkovních ploch skladů dřevní hmoty, včetně venkovních ploch pro její zpracování. |
NL |
Nerozpuštěné látky (v odpadní vodě); hmotnostní koncentrace všech nerozpuštěných látek, která je naměřena pomocí filtrace přes filtry ze skleněných vláken a vážkové analýzy (gravimetrie). |
TVOC |
Těkavé organické sloučeniny celkem, vyjádřené jako C (v ovzduší). |
Prvotní a následné zpracování dřevního materiálu |
Veškeré aktivní nakládání a manipulace s částicemi dřeva, štěpkami, plochými třískami nebo vlákny a s vylisovanými deskami a jejich skladování a přeprava. Prvotní zpracování zahrnuje veškeré zpracování dřeva od okamžiku, kdy surový dřevěný materiál opustí místo skladování. Následné zpracování se týká všech procesů mezi okamžikem, kdy deska vyjde z lisu, a okamžikem, kdy je surová deska nebo povrchově upravený produkt vyrobený z desky předán k uskladnění. Do prvotního a následného zpracování dřevního materiálu nespadá sušení či lisování desek. |
1.1. VŠEOBECNÉ ZÁVĚRY O NEJLEPŠÍCH DOSTUPNÝCH TECHNIKÁCH (BAT)
1.1.1. Systém environmentálního řízení
BAT 1. |
BAT pro zlepšení celkového vlivu na životní prostředí je zavedení a dodržování systému environmentálního řízení (EMS), který zahrnuje všechny následující prvky:
V některých případech může EMS zahrnovat také tyto prvky:
|
Rozsah působnosti (např. míra podrobnosti) a charakter EMS (např. standardizovaný nebo nestandardizovaný) se budou obecně vztahovat k povaze, rozsahu a složitosti zařízení a k rozsahu dopadů, které mohou mít vliv na životní prostředí.
1.1.2. Správná provozní praxe
BAT 2. |
BAT pro minimalizaci dopadů výrobního procesu na životní prostředí je uplatňování zásad udržování pořádku za použití všech níže uvedených technik.
|
BAT 3. |
BAT pro omezení emisí do ovzduší je provozování systému čištění odpadních plynů, které lze za běžných provozních podmínek využívat co nejčastěji a při optimální kapacitě. |
Pro mimořádné provozní podmínky lze určit zvláštní postupy, a to především:
i) |
při spouštění a ukončování provozu; |
ii) |
za jiných zvláštních okolností, které by mohly ovlivnit správné fungování systémů (např. pravidelná a mimořádná údržba a čištění spalovacího zařízení nebo systému na čištění odpadních plynů). |
1.1.3. Hluk
BAT 4. |
BAT k zamezení nebo, není-li to možné, ke snížení hluku a vibrací je použití některé z níže uvedených technik nebo jejich kombinace.
|
1.1.4. Emise do půdy a podzemní vody
BAT 5. |
BAT pro zamezení emisí do půdy a podzemní vody je použití níže uvedených technik.
|
1.1.5. Energetické řízení a energetická účinnost
BAT 6. |
BAT pro snížení spotřeby energie je zavedení programu energetického řízení, který zahrnuje všechny níže uvedené techniky.
|
BAT 7. |
BAT pro zvýšení energetickou účinnost je monitorování a kontrolování hodnot klíčových parametrů spalování (např. O2, CO, NOx), které povede k optimalizaci provozu spalovacích zařízení, a použití některé z níže uvedených technik nebo jejich kombinace.
|
BAT 8. |
BAT pro účinné využívání energie při přípravě vláknité suspenze pro výrobu dřevovláknitých desek je použití některé z níže uvedených technik nebo jejich kombinace.
|
1.1.6. Zápach
BAT 9. |
BAT pro předcházení vzniku zápachu v zařízení nebo, není-li to možné, omezování šíření zápachu, je v rámci systému environmentálního řízení (viz BAT 1) vytvořit, zavést a pravidelně revidovat plán omezování zápachu, který zahrnuje všechny tyto prvky:
|
Použitelnost je omezena na případy, kdy lze očekávat nebo již bylo zaznamenáno obtěžování zápachem v residenčních či jiných citlivých oblastech (např. rekreačních oblastech).
BAT 10. |
BAT pro předcházení vzniku zápachu nebo jeho omezování je čištění odpadních plynů ze sušáren a lisů podle BAT 17 a 19. |
1.1.7. Nakládání s odpady
BAT 11. |
BAT umožňující zamezit tvorbě odpadu vyžadujícího odstranění nebo, není-li to možné, omezit jeho množství je v rámci systému environmentálního řízení (viz BAT 1) zavést a provádět plán nakládání s odpady, kterým se zajistí, že bude zamezeno tvorbě odpadů a že odpady budou upravovány pro opětovné využití, recyklaci nebo že budou využity jinak, a to v tomto pořadí podle důležitosti. |
BAT 12. |
BAT pro snížení množství pevného odpadu vyžadujícího odstranění je použití některé z níže uvedených technik nebo jejich kombinace.
|
BAT 13. |
BAT pro zajištění bezpečného nakládání s popelem a struskou ze spalování biomasy a jejich opětovného využívání je použití všech níže uvedených technik.
|
1.1.8. Monitorování
BAT 14. |
BAT je monitorování emisí do ovzduší a do vody a monitorování odpadních plynů z procesu podle norem EN alespoň s níže uvedenou frekvencí. Pokud nejsou k dispozici normy EN, je BAT použití norem ISO nebo jiných mezinárodních či vnitrostátních norem, na jejichž základě se získají údaje srovnatelné odborné kvality.
Monitorování emisí do ovzduší ze sušení a emisí společným výduchem ze sušení a lisování
Monitorování emisí řízeně vypouštěných do vnějšího ovzduší při doprovodných činnostech (procesech)
Monitorování odpadních plynů ze spalovacího procesu, kterými se následně vytápějí sušárny s přímým ohřevem (12)
Monitorování emisí do vody při výrobě dřevěných vláken
Monitorování emisí, které se do vody dostávají z povrchových vod
|
BAT 15. |
BAT pro zajištění stability a účinnosti technik používaných k předcházení vzniku a omezování emisí je monitorování vhodných náhradních parametrů. |
Mezi náhradní parametry, které lze monitorovat, patří: rychlost proudění odpadního plynu; teplota odpadního plynu; vizuální vzhled emisí; u praček plynů průtok a teplota vody; u elektrostatických odlučovačů pokles napětí; otáčky ventilátoru a tlaková ztráta v různých částech tkaninových filtrů. Výběr náhradních parametrů závisí na technikách, které se k předcházení vzniku emisí a jejich omezování používají.
BAT 16. |
BAT je monitorování klíčových výrobních parametrů důležitých z hlediska emisí vypouštěných do vody při výrobním procesu, včetně průtoku odpadní vody, pH a teploty. |
1.2. EMISE DO OVZDUŠÍ
1.2.1. Řízeně vypouštěné emise
BAT 17. |
BAT pro předcházení vzniku a omezování emisí do ovzduší ze sušení je docílení a udržování vyváženého procesu sušení a použití některé z níže uvedených technik nebo jejich kombinace.
Tabulka 1 Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami (BAT-AEL) pro emise do ovzduší ze sušení a pro kombinované čištění emisí ze sušení a lisování
Související monitorování je uvedeno v BAT 14. |
BAT 18. |
BAT pro předcházení vzniku a omezování emisí NOx do ovzduší ze sušení s přímým ohřevem je použití techniky a) nebo techniky a) v kombinaci s technikou b).
Tabulka 2. Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami (BAT-AEL) pro emise NOX do ovzduší ze sušárny s přímým ohřevem
Související monitorování je uvedeno v BAT 14. |
BAT 19. |
BAT pro předcházení vzniku a omezování emisí do ovzduší z lisu je použití vodní vypírky odpadních plynů odváděných od lisu a použití vhodné kombinace níže uvedených technik.
Tabulka 3 Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami (BAT-AEL) u emisí do ovzduší z lisování
Související monitorování je uvedeno v BAT 14. |
BAT 20. |
BAT pro omezení emisí tuhých znečišťujících látek do ovzduší při prvotním a následném zpracování dřevního materiálu, přepravě dřevního materiálu a formování koberců třísek je použití tkaninového filtru, cyklofiltru nebo cyklonu. |
Při použití recyklovaného dřeva může být nasazení tkaninového filtru nebo cyklofiltru omezeno z bezpečnostních důvodů. V takovém případě lze použít některou techniku mokrého čištění (např. pračku plynů).
Tabulka 4
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami (BAT-AEL) pro emise tuhých znečišťujících látek řízeně vypouštěných do vnějšího ovzduší při prvotním a následném zpracování dřevního materiálu, přepravě dřevního materiálu a formování koberců třísek
Parametr |
Jednotka |
Úrovně BAT-AEL (průměr za vzorkovací období) |
Tuhé znečišťující látky |
mg/Nm3 |
< 3–5 (21) |
Související monitorování je uvedeno v BAT 14.
BAT 21. |
BAT pro omezení emisí těkavých organických látek do ovzduší ze sušáren pro impregnaci papíru je použití některé z níže uvedených technik nebo jejich kombinace.
Tabulka 5 Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami (BAT-AEL) pro emise TVOC a formaldehydu do ovzduší ze sušárny pro impregnaci papíru
Související monitorování je uvedeno v BAT 14. |
1.2.2. Fugitivní emise
BAT 22. |
BAT pro předcházení, nebo pokud to není možné, snížení fugitivních emisí do ovzduší z lisu je optimalizování účinnosti odsávání odpadních plynů a odvádění odpadních plynů do čisticích zařízení (viz BAT 19). |
Účinné zachycování a čištění odpadních plynů (viz BAT 19) jak u výstupu z lisů, tak podél lisovací linky v případě kontinuálních lisů. U stávajících víceetážových lisů může být možností odsávání a zachycování odpadních plynů omezeno požárně bezpečnostními požadavky
BAT 23. |
BAT pro omezení fugitivních emisí tuhých znečišťujících látek z dopravy, manipulace a skladování dřevních materiálů je vytvoření a zavedení plánu snižování emisí tuhých znečišťujících látek v rámci systému environmentálního řízení (viz BAT 1) a použití některé z níže uvedených technik nebo jejich kombinace.
|
1.3. EMISE DO VODY
BAT 24. |
BAT pro omezení znečištění zachycených odpadních vod je použití obou níže uvedených technik.
|
BAT 25. |
BAT pro omezení emise do vody z odtékající povrchové vody je použití kombinace níže uvedených technik.
Tabulka 6 Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami (BAT-AEL) pro NL v povrchové vodě vypouštěné přímo do vodního recipientu
Související monitorování je uvedeno v BAT 14. |
BAT 26. |
BAT pro předcházení nebo omezování produkce technologické odpadní vody při výrobě dřevních vláken je maximalizování recyklace technologické vody. |
Recyklace technologické vody, která vznikla při praní, tepelném zpracování nebo rozvlákňování štěpek, v uzavřených nebo otevřených okruzích za použití čištění na úrovni rozvlákňovacího zařízení, a to nejvhodnějším způsobem mechanického odstranění pevných látek nebo odpařováním.
BAT 27. |
BAT pro omezení emisí do vody při výrobě dřevních vláken je použití kombinace níže uvedených technik.
Tabulka 7 Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami (BAT-AEL) u provozních odpadních vod, které byly vyprodukovány při výrobě dřevních vláken a jsou vypouštěny přímo do vodního recipientu
Související monitorování je uvedeno v BAT 14. |
BAT 28. |
BAT pro předcházení nebo omezení produkce odpadní vody ze systému mokrého čištění vzduchu, kterou je nutné před vypuštěním vyčistit, je použití některé z níže uvedených technik nebo jejich kombinace.
|
1.4. POPIS TECHNIK
1.4.1. Emise do ovzduší
Technika |
Popis |
Biofiltr |
V biofiltru se rozkládají organické sloučeniny biologickou oxidací. Proud odpadních plynů prostupuje ložem s náplní z inertního materiálu (např. z plastu nebo z keramiky), na kterém jsou organické sloučeniny oxidovány přirozeně se vyskytujícími mikroorganismy. Biofiltry jsou citlivé na prach, vysoké teploty nebo velkou kolísavost vstupní teploty odpadních plynů. |
Biologická pračka (biopračka) |
Biologická pračka je kombinací biologického filtru a mokré pračky a předupravuje odpadní plyny tak, že z nich odstraňuje tuhé znečišťující látky a snižuje jejich vstupní teplotu. Voda proudí shora do věže obsahující lože s náplní a stéká dolů, a nepřetržitě se recykluje. Shromažďuje se v usazovací nádrži, kde probíhá další odbourávání nečistot. Odbourávání lze optimalizovat úpravou pH a přidáním živin. |
Cyklon |
Cyklon využívá setrvačnosti, kterou se z proudu odpadních plynů obvykle v kónické komoře odstraňují tuhé znečišťující látky zapojením odstředivých sil. Cyklony se používají k předčištění plynu před dalším odstraňováním tuhých znečišťujících látek nebo organických sloučenin. Mohou být zapojeny samostatně nebo jako multicyklony. |
Cyklofiltr |
Cyklofiltr kombinuje technologii cyklonu (oddělování hrubších nečistot) a tkaninových filtrů (zachycování jemnějších tuhých znečišťujících látek). |
Elektrostatický odlučovač (ESP) |
K odlučování tuhých částic v elektrostatickém odlučovači dochází vlivem zachytávání elektricky nabitých částic na katodě elektrofiltru v ellektrostatickém poli. Elektrofiltry umožňují jejich nasazení v širokém spektru provozních podmínek. |
Mokrý elektrostatický odlučovač (WESP) |
Mokrý elektrostatický odlučovač se skládá z mokré pračky, v níž se odpadní plyn pere a sráží, a z elektrostatického odlučovače, jenž funguje na mokré bázi a v němž jsou zachycené látky smývány vodou z katody elektrofiltru. Obvykle je instalován také mechanismus, kterým se z odpadních plynů před jejich vypuštěním odstraní vodní kapky (např. odlučovač kapek). Zachycené tuhé znečišťující látky se oddělují ve vodní fázi. |
Tkaninový filtr |
Tkaninové filtry se skládají z porézní tkané nebo plstěné textilie, kterou plyny procházejí, aby se z nich odstranily částice. Pro použití tkaninového filtru je nutné vybrat vhodnou textilii, která bude odpovídat vlastnostem spalin a maximální provozní teplotě. |
Katalytický termický oxidátor (CTO) |
Katalytické termické oxidátory způsobují katalytický rozklad organických sloučenin na kovovém povrchu a termický rozklad těchto sloučenin ve spalovací komoře, v níž plamen vznikající spalováním paliva, obvykle zemního plynu, a těkavých organických sloučenin obsažených v odpadních plynech zahřívá proud odpadního plynu. Spalovací teplota se pohybuje mezi 400 °C a 700 °C. Před vypuštěním vyčištěného odpadního plynu z něj lze získat teplo a opětovně je využít. |
Regenerativní termický oxidátor (RTO) |
Termické oxidátory způsobují termický rozklad organických sloučenin ve spalovací komoře, v níž plamen vznikající spalováním paliva, obvykle zemního plynu, a těkavých organických sloučenin obsažených v odpadních plynech zahřívá proud odpadního plynu. Spalovací teplota se pohybuje mezi 800 °C a 1 100 °C. Regenerativní termické oxidátory mají dvě nebo více keramických komor s ložem s náplní a teplo vyprodukované při jednom spalovacím cyklu v první komoře se využívá k předehřátí lože s náplní v druhé komoře. Před vypuštěním vyčištěného odpadního plynu z něj lze získat teplo a opětovně je využít. |
Technologie UTWS zahrnující sušárnu a spalovací proces využívající tepelného výměníku a tepelné zpracování odpadního plynu vypuštěného ze sušárny |
UTWS je zkratka z německého: „Umluft“ (recirkulace odpadních plynů ze sušárny), „Teilstromverbrennung“ (dopalování proudu odpadního plynu ze sušárny), „Wärmerückgewinnung“ (opětovné získání tepla z odpadního plynu ze sušárny), „Staubabscheidung“ (zpracování tuhých znečišťujících látek obsažených v emisích, které jsou vypouštěny do ovzduší ze spalovacího zařízení). Technologie UTWS je kombinací rotační sušárny s tepelným výměníkem a spalovacího zařízení, která umožňuje recirkulaci odpadního plynu ze sušárny. Recirkulovaný odpadní plyn ze sušárny je proud horkých plynů s vysokou vlhkostí, na kterém je založený proces sušení párou. Odpadní plyn ze sušárny je opětovně ohříván v tepelném výměníku, jenž čerpá teplo ze spalin produkovaných ve spalovacím zařízení, a je vháněn zpět do sušárny. Část proudu tohoto plynu je neustále přiváděna do spalovací komory, v níž je dopalován. Znečišťující látky vypouštěné při sušení dřeva jsou eliminovány ve výměníku nebo při dopalování. Spaliny emitované spalovacím zařízením jsou čištěny tkaninovým filtrem nebo elektrostatickým odlučovačem. |
Mokrá pračka plynů |
Mokré pračky plynů zachycují a odstraňují tuhé znečišťující látky odstředivým mechanismem, přímým zachycením a absorpcí ve vodní fázi. Mokré pračky mohou mít různý tvar a fungovat na různých principech, např. sprchová pračka, srážková pračka nebo Venturiho pračka, a mohou být používány k prvotnímu odstranění částic před dalším čištěním nebo jako samostatná technika. Přidáním chemických látek do sběrné kapaliny lze docílit odstranění části organických sloučenin nebo lze toto odstraňování vylepšit (dosáhne se oxidace nebo jiné chemické přeměny). Výslednou kapalinu je třeba vyčistit, a to sedimentací nebo filtrací, kterými se oddělují zachycené tuhé znečišťující látky. |
1.4.2. Emise do vody
Technika |
Popis |
Biologické čištění |
Biologická oxidace rozpuštěných organických látek za pomoci metabolismu mikroorganismů nebo rozklad organické složky odpadní vody působením mikroorganismů za nepřítomnosti vzduchu. Po tomto biologickém procesu obvykle následuje odstranění nerozpuštěných látek, například sedimentací. |
Koagulace a flokulace |
Koagulace a flokulace se používají k odloučení nerozpuštěných látek z odpadních vod a často následují po sobě. Koagulace se provádí přidáním koagulantů s opačným nábojem, než mají rozptýlené látky. Při flokulaci se přidávají polymery, které způsobí, že částice tvaru mikrovloček při vzájemném kontaktu vytvářejí větší vločky. |
Flotace |
Vynesení větších vloček nebo rozptýlených částic na hladinu suspenze a jejich separace z odpadní vody. |
Flotace rozpuštěným vzduchem |
Flotační technika spočívající v tom, že je k separaci koagulovaných a flokulovaných látek použit rozpuštěný vzduch. |
Filtrace |
Separace pevných látek z odpadní vody tím, že projdou přes porézní médium. Zahrnuje různé druhy technik, např. pískovou filtraci, mikrofiltraci a ultrafiltraci. |
Separace olejů z vody |
Separace a extrakce nerozpustných uhlovodíků, jejíž podstatou je rozdílná gravitace v daných fázích (kapalina-kapalina nebo pevná látka-kapalina). Fáze s vyšší hustotou se usazuje a fáze s nižší hustotou stoupá k hladině. |
Retenční nádrže |
Nádrže s velkým povrchem sloužící k pasivnímu gravitačnímu usazování pevných látek. |
Sedimentace |
Separace rozptýlených částic a materiálů gravitačním usazováním. |
(1) Pokud 30 minutové měření není vhodné kvůli překážkám při vzorkování nebo analýze, lze pro jakýkoli parametr zvolit vhodnější dobu měření.
(2) Ke klasifikaci tuhých biopaliv lze využít normu EN 14961-1:2010.
(3) Pokud je jako palivo používán zemní plyn, LPG atd., odečte se od výsledku metan monitorovaný podle normy EN ISO 25140 nebo EN ISO 25139.
(4) Není relevantní, pokud jsou jako palivo používána hlavně paliva na bázi dřeva, zemní plyn, LPG atd.
(5) Včetně As, Cd, Co, Cr, Cu, Hg, Mn, Ni, Pb, Sb, Tl a V.
(6) Relevantní, pokud je jako palivo používáno znečištěné recyklované dřevo.
(7) Relevantní, pokud je používána selektivní nekatalytická redukce (SNCR).
(8) Pokud neexistuje norma EN, je upřednostňovaným postupem izokinetický odběr vzorku do absorpčního roztoku za pomoci nevypláchnuté, vyhřívané sondy a filtračního boxu, např. na základě metody US EPA M316.
(9) Pokud je jako palivo používán zemní plyn, LPG atd., odečte se od výsledku metan monitorovaný podle normy EN ISO 25140 nebo EN ISO 25139.
(10) Pokud neexistuje norma EN, je upřednostňovaným postupem izokinetický odběr vzorku do absorpčního roztoku za pomoci nevypláchnuté, vyhřívané sondy a filtračního boxu, např. na základě metody US EPA M316.
(11) Místo odběru vzorků z tkaninových filtrů a cyklofiltrů lze provádět nepřetržité monitorování tlakové ztráty při průtoku vzduchu filtrem, což je pro sledování těchto emisí náhradní parametr.
(12) Měření se provádí v okamžiku před smísením spalin s jinými proudy vzduchu a pouze za předpokladu, že je to technicky možné.
(13) Místo CHSK se z ekonomických a environmentálních důvodů stále častěji používá TOC. V závislosti na konkrétním provozu by měla být zjištěna korelace mezi těmito dvěma parametry.
(14) Včetně As, Cr, Cu, Ni, Pb a Zn.
(15) Pokud není průtok dostatečný na to, aby umožnil odběr reprezentativních vzorků, lze místo odběru vzorků použít jinou standardní metodu vzorkování.
(16) Tyto techniky jsou popsány v oddílu 1.4.1.
(17) Tato úroveň BAT-AEL se nepoužije, pokud je jako hlavní surovina používáno borovicové dřevo.
(18) Emisí nižších než 30 mg/Nm3 lze docílit používáním sušárny s technologií UTWS.
(19) Pokud je téměř výhradně používáno regenerované dřevo, může horní hranice tohoto rozmezí dosáhnout až 15 mg/Nm3.
(20) Tyto techniky jsou popsány v oddílu 1.4.1.
(21) Pokud není možné použít tkaninový filtr nebo cyklofiltr, může horní hranice tohoto rozmezí dosáhnout až 10 mg/Nm3.
(22) Tato technika je popsána v oddílu 1.4.1.
(23) Odkorněná či neodkorněná vnější část kmene, která se při výrobě řeziva z kmenů na pile odřezává jako první.
(24) Tyto techniky jsou popsány v oddílu 1.4.2.
(25) Tyto techniky jsou popsány v oddílu 1.4.2.
(26) Tyto techniky jsou popsány v oddílu 1.4.2.