14.5.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 121/16

(1)

Komise ve svém sdělení „Jednotná strategie modernizace sociální ochrany“ ze dne 14. července 1999 navrhla posílení spolupráce v oblasti sociální ochrany mimo jiné zřízením skupiny vyšších úředníků.

(2)

Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 16. února 2000 uvítal sdělení Komise a vytvoření takové skupiny.

(3)

Rada ve svých závěrech ze dne 17. prosince 1999 o posílení spolupráce v oblasti modernizace a zlepšení sociální ochrany (1) podpořila návrh Komise zavést mechanismus posílené spolupráce k provedení této akce prostřednictvím činnosti skupiny vyšších úředníků. Rada zdůraznila, že tento způsob spolupráce by se měl týkat všech forem sociální ochrany a, je-li to nezbytné, měl by pomoci členským státům zlepšit a posílit jejich systémy sociální ochrany v souladu s jejich vnitrostátními prioritami. Připomněla také, že organizování a financování sociální ochrany spadá do pravomoci členských států, a podpořila čtyři obecné cíle vytyčené Komisí v rámci celkové výzvy modernizace systémů sociální ochrany, tedy: zajistit, aby bylo finančně výhodné být zaměstnaný, a zajistit jistý příjem, zaručit jistý důchod a udržitelné důchodové systémy, podporovat sociální začlenění a zaručit vysokou a trvalou úroveň zdravotní péče. Rovněž zdůraznila, že rovnost žen a mužů musí být zohledněna ve všech činnostech zaměřených na dosažení těchto čtyř cílů. Závěrem Rada uznala, že finanční hlediska jsou všem těmto cílům společná.

(4)

Závěry Evropské rady ze zasedání v Lisabonu konaném ve dnech 23. a 24. března 2000 uznávají význam sociální ochrany pro další rozvoj a modernizaci aktivního a dynamického státu blahobytu v Evropě a vyzývají Radu k posílení spolupráce mezi členskými státy výměnou zkušeností a osvědčených postupů s využitím zdokonalených informačních sítí.

(5)

Na zasedání v Nice a na svých dalších zasedáních Evropská rada pravidelně podporovala práci odvedenou Výborem pro sociální ochranu při prosazování a posilování výměny zkušeností a koordinace v oblasti politik sociální ochrany na úrovni Unie.

(6)

Výbor pro sociální ochranu zřízený rozhodnutím Rady 2000/436/ES (2), které bylo zrušeno a nahrazeno rozhodnutím Rady 2004/689/ES (3), jasně prokázal svou prospěšnost jako poradní orgán Rady i Komise a aktivně přispěl k rozvoji otevřené metody koordinace stanovené zasedáním Evropské rady konaným v Lisabonu ve dnech 23. a 24. března 2000. Platnost cílů a nástrojů otevřené metody koordinace v sociální oblasti byla opětovně potvrzena ve stanovisku Výboru pro sociální ochranu nazvaném „Posílení otevřené metody koordinace v sociální oblasti v kontextu strategie Evropa 2020“ ve znění potvrzeném Radou dne 17. června 2011. V tomto rozhodnutí by měla být zohledněna úloha výboru v rámci otevřené metody koordinace.

(7)

Evropská rada ve svých závěrech z 27. a 28. června 2013 uvedla, že sociální rozměr hospodářské a měnové unie by měl být posílen. Jako první krok je důležité lépe sledovat a zohledňovat situaci v sociální oblasti a na pracovním trhu v rámci hospodářské a měnové unie, zejména prostřednictvím vhodných sociálních ukazatelů a ukazatelů zaměstnanosti v kontextu evropského semestru. Je rovněž důležité zajistit lepší koordinaci politik zaměstnanosti a sociálních politik a zároveň plně respektovat pravomoci členských států.

(8)

Evropská rada ve svých závěrech z 24. a 25. října 2013 uvedla, že koordinace hospodářských politik, politik zaměstnanosti a sociálních politik bude při plném respektování pravomocí členských států dále posílena v souladu se stávajícími postupy. Evropská rada uvedla, že to vyžaduje další práci na zintenzivnění spolupráce mezi různými složeními Rady, aby byl zajištěn soulad dotčených politik odpovídající společným cílům.

(9)

Toto rozhodnutí by mělo zohlednit vývoj evropského semestru a úlohu výboru v tomto procesu. Nařízení Rady (ES) č. 1466/97 (4) stanoví, že s Hospodářským a finančním výborem, Výborem pro hospodářskou politiku, Výborem pro zaměstnanost a Výborem pro sociální ochranu mají být ve vhodných případech v rámci evropského semestru vedeny konzultace. Kromě toho nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 (5) stanoví, že hloubkové přezkumy mají ve vhodných případech zohlednit doporučení a výzvy Rady určené členským státům. Dále stanoví, že plán nápravných opatření pro všechny členské státy, u nichž byl zahájen postup při nadměrné nerovnováze, má zohlednit hospodářské a sociální dopady těchto politických opatření a musí být v souladu s hlavními směry hospodářských politik a hlavními směry zaměstnanosti.

(10)

Výbor a jiné subjekty Unie zapojené do koordinace hospodářských a sociálních politik, zejména Výbor pro zaměstnanost, Hospodářský a finanční výbor a Výbor pro hospodářskou politiku, by měly úzce spolupracovat. Ve vhodných případech a na základě vzájemné dohody mezi dotčenými výbory může spolupráce výboru s Výborem pro zaměstnanost, Hospodářským a finančním výborem a Výborem pro hospodářskou politiku zahrnovat uspořádání společných zasedání, zejména v souvislosti s jednotlivými úlohami daných výborů v rámci evropského semestru.

(11)

Aby byl účinně naplněn mandát stanovený Smlouvou a umožněna nezbytná flexibilita pro přizpůsobení se časovému rozvrhu činností výboru, zejména v rámci cyklu evropského semestru, je třeba přezkoumat ustanovení o správě týkající se fungování výboru s cílem zajistit účinnost a kontinuitu.

(12)

Rozhodnutí 2004/689/ES by mělo být zrušeno,

a)

sleduje sociální situaci a vývoj politik sociální ochrany v členských státech a v Unii;

b)

podporuje výměnu informací, zkušeností a příkladů dobré praxe mezi členskými státy a s Komisí;

c)

aniž je dotčen článek 240 Smlouvy, vypracovává na žádost Rady nebo Komise nebo z vlastního podnětu zprávy, zaujímá stanoviska nebo vyvíjí jiné činnosti v oblastech své působnosti.

a)

využívat otevřenou metodu koordinace, mimo jiné uplatňováním společně dohodnutých monitorovacích nástrojů a prováděním vzájemně dohodnutých mechanismů hodnocení v rámci provádění společných cílů schválených Radou;

b)

přispívat ke všem aspektům evropského semestru v rámci své působnosti a podávat o nich zprávy Radě;

c)

spolupracovat případně s dalšími příslušnými subjekty a výbory, jež se zabývají otázkami sociální a hospodářské politiky, jako jsou Výbor pro zaměstnanost, Hospodářský a finanční výbor, Výbor pro hospodářskou politiku a Pracovní skupina pro veřejné zdraví na úrovni vyšších úředníků.