30.12.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 370/25

(1)

Cílem nařízení (EU) č. 1380/2013 je zavést povinnost vykládky úlovků druhů podléhajících omezením odlovu, a postupně tím odstranit výměty při veškerém rybolovu Unie.

(2)

Ustanovení čl. 15 odst. 6 nařízení (EU) č. 1380/2013 zmocňuje Komisi přijmout plány výmětů prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci na maximálně tři roky na základě společných doporučení vypracovaných členskými státy po konzultaci s příslušnými poradními sbory.

(3)

Na řízení rybolovu v severozápadních vodách mají přímý zájem Belgie, Irsko, Španělsko, Francie, Nizozemsko a Spojené království. Uvedené členské státy předložily Komisi společné doporučení, poté co konzultovaly poradní sbor pro pelagický rybolov, poradní sbor pro dálkový rybolov a poradní sbor pro severozápadní vody. Vědecké mínění rovněž poskytly příslušné vědecké subjekty. Opatření obsažená ve společném doporučení splňují ustanovení čl. 15 odst. 6 nařízení (EU) č. 1380/2013, a proto by v souladu s čl. 18 odst. 3 nařízení (EU) č. 1380/2013 měla být zařazena do tohoto nařízení.

(4)

Pokud jde o severozápadní vody, podle čl. 15 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 1380/2013 se má povinnost vykládky nejpozději od 1. ledna 2015 vztahovat na veškerá plavidla, která se zabývají drobným pelagickým rybolovem a pelagickým rybolovem velkých druhů, a týkat se druhů, pro které platí omezení odlovu.

(5)

V souladu se společným doporučením by se plán výmětů měl vztahovat na některé druhy drobného pelagického rybolovu a pelagického rybolovu velkých druhů, konkrétně rybolovu zaměřeného na makrelu obecnou, sledě obecného, kranase obecného, tresku modravou, drsnatce obecného, stříbrnici, tuňáka křídlatého a šprota obecného v oblastech ICES Vb, VI a VII ode dne 1. ledna 2015.

(6)

Společné doporučení obsahuje v souladu s čl. 15 odst. 4 písm. b) nařízení (EU) č. 1380/2013 výjimku z povinnosti vykládky u makrely obecné a sledě obecného odlovených za určitých podmínek košelkovými nevody, pokud vědecké podklady doloží vysokou míru přežití. Vědecké podklady podporující vysokou míru přežití poskytla skupina Scheveningen ve společném doporučení pro plán výmětů pro Severní moře, který odkazuje na konkrétní vědeckou studii o přežití ryb po jejich vypuštění v rámci rybolovu pomocí košelkových nevodů. Studie zjistila, že míra přežití závisí na délce tlačení ryb a jejich hustotě v síti, přičemž u tohoto druhu rybolovu je obojí obvykle omezeno. VTHVR tyto informace přezkoumal. Výbor došel k závěru, že za předpokladu, že jsou výsledky studie o přežití, pokud jde o míru přežití u komerčních rybolovných operací, reprezentativní, podíl přeživších vypuštěných ryb je pravděpodobně asi 70 %. Hustota je také nižší než hustota, při které byl zaznamenán nárůst úmrtnosti u sledě obecného. Zákaz vypouštět makrelu obecnou a sledě obecného dříve, než je síť zcela vytažena na palubu rybářského plavidla, což by mohlo vést ke ztrátám v podobě mrtvých nebo umírajících ryb, je stanoven v čl. 19b odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 850/98 (2). Touto výjimkou ohledně míry přežití není dotčen platný zákaz, jelikož ryby budou vypouštěny ve fázi rybolovné činnosti, ve které bude míra přežití ryb po vypuštění vysoká. Proto by tato výjimka měla být zahrnuta do tohoto nařízení.

(7)

Společné doporučení zahrnuje čtyři výjimky de minimis z povinnosti vykládky, které platí u některých druhů rybolovu a do určitého objemu. Důkazní informace poskytnuté členskými státy přezkoumal VTHVR a došel k závěru, že společná doporučení obsahují odůvodněné argumenty týkající se nárůstu nákladů při manipulaci s nežádoucími úlovky, které v několika případech podpořilo kvalitativní posouzení nákladů. Vzhledem k výše uvedenému a protože neexistují odlišné vědecké informace, je vhodné stanovit výjimky de minimis podle procentního podílu navrženého ve společném doporučení, a to na úrovních, jež nepřekračují povolené úrovně podle čl. 15 odst. 5 nařízení (EU) č. 1380/2013.

(8)

Výjimka de minimis pro lov tresky modravé (Micromesistius poutassou) ve výši maximálně 7 % v letech 2015 a 2016 a 6 % v roce 2017 celkových ročních úlovků v rámci průmyslového pelagického rybolovu tohoto druhu pomocí vlečných sítí v oblasti ICES VIII, při kterém se tento druh zpracovává na palubě za účelem získání základu surimi, se zakládá na skutečnosti, že zvýšení selektivity není možné a náklady na manipulaci s nežádoucími úlovky jsou nepřiměřené. VTHVR se domnívá, že tato výjimka je dostatečně odůvodněná. Proto by výjimka měla být zahrnuta do tohoto nařízení.

(9)

Výjimka de minimis pro lov tuňáka křídlatého (Thunnus alalunga) ve výši maximálně 7 % v letech 2015 a 2016 a 6 % v roce 2017 celkových ročních úlovků tuňáka křídlatého v rámci cíleného rybolovu pomocí pelagických vlečných párových sítí v oblasti ICES VII vychází z nepřiměřených nákladů na manipulaci s nežádoucími úlovky. Jedná se o náklady na skladování a manipulaci na moři i pevnině. VTHVR ve svém hodnocení poukázal na riziko odlovu nejkvalitnější části populace ryb. Touto výjimkou však není dotčen článek 19a nařízení (ES) č. 850/98. Proto by dotyčná výjimka měla být zahrnuta do tohoto nařízení.

(10)

Aby se zabránilo nepřiměřeným nákladům na manipulaci s nežádoucími úlovky, jako je skladování, práce, chlazení, a při zohlednění obtížnosti zvýšit selektivitu v rámci pelagického rybolovu zaměřeného na lov makrely obecné, kranase obecného a sledě obecného v divizi ICES VIId, obsahuje společné doporučení výjimku de minimis z povinnosti vykládky, pokud jde o smíšený rybolov. Tuto výjimku odůvodňují vědecké důkazy, které poskytly členské státy, jež se podílely na přípravě společného doporučení, a které přezkoumal VTHVR. Výbor VTHVR zjistil, že společné doporučení nabízí odůvodněné kvalitativní argumenty, které tuto výjimku podporují z důvodu nepřiměřených nákladů na manipulaci s nežádoucími úlovky. Proto by tato výjimka měla být zahrnuta do tohoto nařízení.

(11)

Výjimku de minimis maximálně do 1 % v roce 2015 a 0,75 % v roce 2016 celkového přípustného rybolovu drsnatce obecného (Caproidae) v rámci rybolovu zaměřeného na kranase obecného (Trachurus spp.) používajícího vlečné sítě a mrazírenská plavidla v oblastech ICES VI a VII odůvodňuje skutečnost, že je obtížné zvýšit selektivitu, jakož i nepřiměřené náklady na manipulaci (oddělení žádoucích úlovků od nežádoucích). VTHVR došel k závěru, že tuto výjimku podporují odůvodněné kvalitativní argumenty týkající se obtížnosti ohledně zlepšení selektivity u tohoto druhu rybolovu a odůvodněné argumenty týkající se dodatečných nákladů na manipulaci. Proto by tato výjimka měla být zahrnuta do tohoto nařízení.

(12)

Aby se zajistila řádná kontrola, měly by se stanovit zvláštní požadavky na dokumentaci úlovků, na které se vztahuje výjimka na základě míry přežití a kterou upravuje toto nařízení.

(13)

Vzhledem k tomu, že opatření stanovená v tomto nařízení mají přímý dopad na související hospodářské činnosti a plánování období rybolovu rybářských plavidel Unie, mělo by toto nařízení vstoupit v platnost okamžitě po svém vyhlášení. Mělo by se začít používat od 1. ledna 2015, aby byl dodržen časový rámec stanovený v článku 15 nařízení (EU) č. 1380/2013. V souladu s čl. 15 odst. 6 uvedeného nařízení by se toto nařízení nemělo používat déle než tři roky,

—

úlovky jsou vypuštěny dříve, než se uzavře určitý procentní podíl (stanovený v odstavcích 2 a 3 níže) košelkového nevodu („okamžik vytažení sítě“);

—

košelkový nevod je vybaven viditelnými bójemi, které zřetelně označují dosažení okamžiku vytažení sítě,

—

rybářské plavidlo a košelkový nevod jsou vybaveny elektronickým záznamovým a dokumentačním systémem, který u veškeré rybolovné činnosti zaznamenává čas, místo a rozsah použití košelkového nevodu.

a)

v případě tresky modravé (Micromesistius poutassou) maximálně 7 % v letech 2015 a 2016 a 6 % v roce 2017 celkových ročních úlovků v rámci průmyslového pelagického rybolovu pomocí vlečných sítí, který se zaměřuje na tento druh v oblastech ICES Vb, VI a VII a při kterém se tento druh zpracovává na palubě za účelem získání základu surimi;

b)

v případě tuňáka křídlatého (Thunnus alalunga) maximálně 7 % v letech 2015 a 2016 a 6 % v roce 2017 celkových ročních úlovků v rámci cíleného rybolovu tuňáka křídlatého pomocí pelagických vlečných párových sítí v oblasti ICES VII;

c)

v případě makrely obecné (Scomber scombrus), kranase obecného (Trachurus spp.), sledě obecného (Clupea harengus) a tresky bezvousé (Merlangius merlangus) maximálně 3 % v roce 2015 a 2 % v roce 2016 celkových ročních úlovků těchto druhů odlovených pomocí pelagických vlečných sítí rybářskými plavidly v délce do 25 metrů, které používají pelagickou vlečnou síť (OTM) a zaměřují se na lov makrely obecné, kranase obecného a sledě obecného v oblasti ICES VIId;

d)

maximálně do 1 % v roce 2015 a 0,75 % v roce 2016 celkových ročních úlovků drsnatce obecného (Caproidae) v rámci rybolovu zaměřeného na kranase obecného (Trachurus spp.) používajícího pelagické vlečné sítě a mrazírenská plavidla v oblastech ICES VI a VII.