14.3.2014

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 74/1

---

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. 240/2014

ze dne 7. ledna 2014

o evropském kodexu chování pro partnerskou spolupráci v rámci evropských strukturálních a investičních fondů

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (1), a zejména čl. 5 odst. 3 tohoto nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Cílem tohoto nařízení je stanovit evropský kodex chování s cílem podpořit členské státy a zjednodušit jim situaci při organizaci partnerské spolupráce pro dohody o partnerství a programy podporované Evropským fondem pro regionální rozvoj (EFRR), Evropským sociálním fondem (ESF), Fondem soudržnosti, Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV) a Evropským námořním a rybářským fondem (ENRF). Tyto fondy nyní fungují v rámci společného rámce a jsou označovány jako „evropské strukturální a investiční fondy“ (dále jen „fondy ESI“).

(2)

Partnerská spolupráce je při provádění fondů ESI zavedenou zásadou. Partnerská spolupráce předpokládá úzkou spolupráci mezi orgány veřejné správy, hospodářskými a sociálními partnery a subjekty zastupujícími občanskou společnost na národní, regionální a místní úrovni po celou dobu programového cyklu sestávajícího z přípravy, provádění, monitorování a hodnocení.

(3)	Vybraní partneři by měli být co nejreprezentativnější z hlediska příslušných zúčastněných stran. Výběrová řízení by měla být transparentní a měla by zohlednit různé institucionální a právní rámce členských států a pravomoci národních a regionálních úrovní správy a samosprávy.

(4)

Partnery by měli být orgány veřejné správy, hospodářští a sociální partneři a subjekty zastupující občanskou společnost, včetně partnerů v oblasti životního prostředí, či komunitní a dobrovolnické organizace, které mohou významně ovlivnit nebo mít závažný dopad na provádění dohod o partnerství a programů. Zvláštní pozornost by se měla věnována tomu, aby byly zapojeny skupiny, na které mohou mít programy dopad, ale které je jen obtížně ovlivní, zejména nejzranitelnější a nejvíce marginalizované komunity, kterým nejvíce hrozí diskriminace nebo sociální vyloučení, obzvláště osoby se zdravotním postižením, migranti či Romové.

(5)

Pro výběr partnerů je nezbytné brát v úvahu rozdíly mezi dohodami o partnerství a programy. Dohody o partnerství se týkají všech fondů ESI poskytující podporu jednotlivým členským státům, zatímco programy se týkají pouze fondů ESI, jež na ně přispívají. Partnery v rámci dohod o partnerství by měli být ti, kteří jsou relevantní pro plánované použití všech fondů ESI, zatímco u programů je dostačující, aby partneři byli relevantní pro plánované použití fondů ESI, které na daný program přispívají.

(6)

Partneři by se měli účastnit přípravy a provádění dohod o partnerství a programů. Za tímto účelem je nutné stanovit hlavní zásady a osvědčené postupy týkající se včasných, účelných a transparentních konzultací s partnery ohledně analýzy úkolů a potřeb, které je třeba řešit, dále výběru cílů a priorit k řešení, dohod o koordinačních strukturách a víceúrovňové správě nezbytných pro zajištění účinné realizace politiky.

(7)

Partneři by měli být zastoupeni v monitorovacích výborech programů. Pravidla pro členství ve výborech a jejich vnitřní postupy by měla podporovat návaznost a pocit vlastní odpovědnosti ve vztahu k přípravě programů a jejich provádění; dále by měla podporovat jasná a transparentní pracovní ujednání, včasnost a zákaz diskriminace.

(8)	Prostřednictvím aktivní účasti v monitorovacích výborech by partneři měli být zapojeni do posuzování výkonnosti jednotlivých priorit, příslušných zpráv o programech a popřípadě i výzev k předkládání návrhů.

(9)	Efektivní partnerská spolupráce by měla být usnadněna tím, že se bude příslušným partnerům pomáhat při posilování jejich institucionální kapacity s ohledem na přípravu a provádění programů.

(10)	Komise by měla usnadnit výměnu osvědčených postupů, posilování institucionální kapacity a šíření příslušných výsledků mezi členskými státy, řídícími orgány a zástupci partnerů tím, že se zřídí komunita odborníků v oblasti partnerství zahrnující všechny fondy ESI.

(11)	Úlohu partnerů při provádění dohod o partnerství a výkonnost a účinnost partnerské spolupráce v programovém období by měly posoudit členské státy.

(12)	S cílem podpořit členské státy a zjednodušit jim situaci při organizaci partnerské spolupráce by Komise měla zpřístupnit příklady osvědčených postupů členských států,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

Tímto nařízením se zřizuje evropský kodex chování v oblasti partnerské spolupráce pro dohody o partnerství a programy podporované z evropských strukturálních a investičních fondů.

KAPITOLA II

HLAVNÍ ZÁSADY TÝKAJÍCÍ SE TRANSPARENTNÍCH POSTUPŮ PRO IDENTIFIKACI PŘÍSLUŠNÝCH PARTNERŮ

Článek 2

Reprezentativnost partnerů

Členské státy zajistí, aby partneři uvedení v čl. 5 odst. 1 nařízení (EU) č. 1303/2013 byli co nejreprezentativnější z hlediska příslušných zúčastněných stran a byli jmenováni jako řádně pověření zástupci, při zohlednění jejich pravomocí, schopnosti aktivně se zapojit a odpovídající úrovně reprezentativnosti.

Článek 3

Určení příslušných partnerů pro dohody o partnerství

1.   Podle dohody o partnerství členské státy určí příslušné partnery přinejmenším z těchto oblastí:

a)

příslušných regionálních, místních, městských a jiných orgánů veřejné správy, včetně i) regionálních orgánů, národních zástupců místních samospráv a místních orgánů představujících největší města a městské oblasti, jejichž působnost se týká plánovaného využití fondů ESI, ii) národních zástupců vysokoškolských vzdělávacích institucí, poskytovatelů vzdělávání a školení a výzkumných středisek s ohledem na plánované využití fondů ESI, iii) jiných vnitrostátních veřejných orgánů odpovědných za uplatňování horizontálních zásad uvedených v článcích 4 až 8 nařízení (EU) č. 1303/2013 s ohledem na plánované využití fondů ESI; a zejména subjektů pověřených podporou rovného zacházení stanoveného podle směrnice Rady 2000/43/ES (2), směrnice Rady 2004/113/ES (3) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES (4);

b)

hospodářských a sociálních partnerů, včetně: i) celostátně uznávaných organizací sociálních partnerů, zejména obecných mezioborových organizací a odvětvových organizací, jejichž odvětví se týkají plánovaného využití fondů ESI, ii) národních obchodních komor a podnikatelských sdružení zastupujících obecný zájem průmyslu a odvětví s ohledem na plánované využití fondů ESI a s cílem zajistit vyvážené zastoupení velkých, středních a malých podniků a mikropodniků, spolu se zástupci sociální ekonomiky;

c)

subjektů zastupujících občanskou společnost, jako jsou partneři v oblasti životního prostředí, nevládní organizace a subjekty zodpovědné za prosazování sociálního začlenění, rovnosti žen a mužů a nediskriminace, včetně: i) subjektů působících v oblastech souvisejících s plánovaným využitím fondů ESI a s uplatňováním horizontálních zásad uvedených v článcích 4 až 8 nařízení (EU) č. 1303/2013, a to na základě jejich reprezentativnosti a při zohlednění zeměpisného a tematického pokrytí, řídících schopností, odborných znalostí a inovativních přístupů, ii) jiných organizací nebo skupin, na které má provádění fondů ESI výrazný reálný nebo potenciální dopad, zejména pak skupin považovaných za ohrožené diskriminací a sociálním vyloučením.

2.   V případě, že orgány veřejné správy, hospodářští a sociální partneři či subjekty zastupující občanskou společnost vytvořili na základě svých společných zájmů seskupení, které má usnadnit jejich zapojení do partnerské spolupráce (zastřešující organizace), mohou jmenovat jediného zástupce zastřešující organizace, který bude v partnerství jejich stanoviska tlumočit.

Článek 4

Určení příslušných partnerů pro programy

1.   Pro každý program členské státy určí příslušné partnery přinejmenším z těchto oblastí:

a)

příslušných regionálních, místních, městských a jiných orgánů veřejné správy, včetně i) regionálních orgánů, národních zástupců místních samospráv a místních orgánů představujících největší města a městské oblasti, jejichž působnost se týká plánovaného využití fondů ESI přispívajících na program, ii) národních nebo regionálních zástupců vysokoškolských vzdělávacích institucí, poskytovatelů vzdělávání, školení a poradenství a výzkumných středisek s ohledem na plánované využití fondů ESI přispívajících na program, iii) dalších orgánů veřejné správy, které jsou odpovědné za uplatňování horizontálních zásad uvedených v článcích 4 až 8 nařízení (EU) č. 1303/2013 s ohledem plánované využití fondů ESI přispívajících na program, a zejména subjektů pověřených podporou rovného zacházení stanoveného podle směrnice 2000/43/ES, směrnice 2004/113/ES a směrnice 2006/54/ES, iv) ostatních subjektů organizovaných na národní, regionální nebo místní úrovni, které reprezentují oblasti, ve kterých se provádí integrované územní investice a strategie místního rozvoje financované z programu;

b)

hospodářských a sociálních partnerů, včetně: i) celostátně a regionálně uznávaných organizací sociálních partnerů, zejména obecných mezioborových organizací a odvětvových organizací, jejichž odvětví se týkají plánovaného využití fondů ESI přispívajících na program, ii) národních nebo regionálních obchodních komor a podnikatelských sdružení zastupujících obecný zájem průmyslu či odvětví s cílem zajistit vyvážené zastoupení velkých, středních a malých podniků a mikropodniků, spolu se zástupci sociální ekonomiky, iii) ostatních podobných subjektů organizovaných na národní nebo regionální úrovni;

c)

subjektů zastupujících občanskou společnost, jako jsou partneři v oblasti životního prostředí, nevládní organizace a subjekty zodpovědné za prosazování sociálního začlenění, rovnosti žen a mužů a nediskriminace, včetně: i) subjektů působících v oblastech souvisejících s plánovaným využitím fondů ESI přispívajícího na program a s uplatňováním horizontálních zásad uvedených v článcích 4 až 8 nařízení (EU) č. 1303/2013, a to na základě jejich reprezentativnosti a při zohlednění zeměpisného a tematického pokrytí, řídících schopností, odborných znalostí a inovativních přístupů, ii) subjektů zastupujících místní akční skupiny uvedené v čl. 34 odst. 1 nařízení (EU) č. 1303/2013, iii) dalších organizací nebo skupin, na které má provádění fondů ESI výrazný reálný nebo potenciální dopad; zejména pak skupin považovaných za ohrožené diskriminací a sociálním vyloučením.

2.   Co se týče programů evropské územní spolupráce, mohou členské státy do partnerské spolupráce zahrnout:

i)	evropská seskupení pro územní spolupráci, která působí v příslušné přeshraniční nebo nadnárodní programové oblasti,

ii)	orgány nebo subjekty, které jsou zapojeny do vytváření či provádění makroregionální strategie či strategie pro oblast jednotlivého moře v programových oblastech, včetně koordinátorů prioritních oblastí v rámci makroregionálních strategií.

3.   V případě, že orgány veřejné správy, hospodářští a sociální partneři či subjekty zastupující občanskou společnost vytvořili zastřešující organizaci, mohou jmenovat jediného zástupce této zastřešující organizace, který bude v partnerství jejich stanoviska tlumočit.

KAPITOLA III

HLAVNÍ ZÁSADY A OSVĚDČENÉ POSTUPY TÝKAJÍCÍ SE ZAPOJENÍ PŘÍSLUŠNÝCH PARTNERŮ DO PŘÍPRAVY DOHODY O PARTNERSTVÍ A PROGRAMŮ

Článek 5

Konzultace s příslušnými partnery o přípravě dohody o partnerství a programů

1.   Členské státy a řídící orgány konzultují s příslušnými partnery postup a časový harmonogram přípravy dohody o partnerství a programů, aby zajistily jejich transparentní a účinné zapojení. Přitom je plně informují o jejich obsahu a jakýchkoli jeho změnách.

2.   Pokud jde o konzultace s příslušnými partnery, členské státy zohlední potřebu:

a)	včasného zveřejnění příslušných informací a snadného přístupu k nim;

b)	dostatečného času na to, aby partneři mohli analyzovat základní přípravné dokumenty a předlohu dohody o partnerství a předlohy programů a mohli k nim dát připomínky;

c)	dostupnosti způsobů, pomocí nichž mohou partneři klást otázky, poskytovat příspěvky nebo budou informováni o tom, jak byly jejich návrhy zohledněny;

d)	šíření výsledků konzultací.

3.   Co se týče programů rozvoje venkova, členské státy zohlední úlohu, kterou mohou hrát celostátní sítě pro venkov ustavené podle čl. 54 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 (5) z hlediska zapojení příslušných partnerů.

4.   Pokud došlo k ustavení formálních dohod mezi různými úrovněmi správy na nižší úrovni, než je národní úroveň, členské státy zohlední tyto dohody o víceúrovňové správě v souladu se svými institucionálními a právními rámci.

Článek 6

Příprava dohody o partnerství

Členské státy v souladu se svými institucionálními a právními rámci zapojí příslušné partnery do přípravy dohody o partnerství, zejména co se týče:

a)	analýzy rozdílů, potřeb rozvoje a růstového potenciálu s ohledem na tematické cíle, včetně těch, jež jsou obsaženy v doporučeních pro jednotlivé země;

b)	souhrnu předběžných podmínek programů nebo hlavních zjištění předběžných hodnocení dohody o partnerství, pokud je členský stát provedl z vlastního podnětu;

c)	vybraných tematických cílů, orientačního rozdělení podpory z fondů ESI a jejich hlavních očekávaných výsledků;

d)	seznamu programů a mechanismů na národní a regionální úrovni pro zajištění koordinace fondů ESI mezi sebou navzájem a s dalšími unijními a vnitrostátními finančními nástroji a Evropskou investiční bankou;

e)	opatření pro zajištění integrovaného přístupu k využití fondů ESI pro územní rozvoj městských, venkovských, pobřežních a rybolovných oblastí a oblastí se zvláštními územními rysy;

f)	opatření pro zajištění integrovaného přístupu k řešení zvláštních potřeb zeměpisných oblastí nejvíce postižených chudobou a cílových skupin, jimž nejvíce hrozí diskriminace nebo vyloučení, se zvláštním zřetelem na marginalizované skupiny obyvatel;

g)	provádění horizontálních zásad uvedených v článcích 5, 7 a 8 nařízení (EU) č. 1303/2013.

Článek 7

Informace o zapojení příslušných partnerů do přípravy dohody o partnerství

Členské státy pro účely dohody o partnerství poskytnou alespoň tyto informace:

a)	seznam partnerů, kteří se podíleli na přípravě dohody o partnerství;

b)	opatření přijatá s cílem zajistit aktivní účast partnerů, včetně opatření přijatých v oblasti přístupnosti, zejména pro osoby se zdravotním postižením;

c)	úloha partnerů v přípravě dohody o partnerství;

d)	výsledky konzultací s partnery a popis jejich přidané hodnoty při přípravě dohody o partnerství.

Článek 8

Příprava programů

Členské státy v souladu se svými institucionálními a právními rámci zapojí příslušné partnery do přípravy programů, zejména co se týče:

a)	analýzy a určení potřeb;

b)	definice nebo výběru priorit a souvisejících specifických cílů;

c)	přidělování finančních prostředků;

d)	definice specifických ukazatelů programů;

e)	provádění horizontálních zásad definovaných v článcích 7 a 8 nařízení (EU) č. 1303/2013;

f)	složení monitorovacího výboru.

Článek 9

Informace o zapojení příslušných partnerů do programů

Členské státy pro účely programů poskytnou alespoň tyto informace:

a)	opatření přijatá za účelem zapojení příslušných partnerů do přípravy programů a jejich změny;

b)	plánované kroky k zajištění účasti partnerů při provádění programů.

KAPITOLA IV

OSVĚDČENÉ POSTUPY TÝKAJÍCÍ SE FORMULACE PRAVIDEL ČLENSTVÍ A VNITŘNÍ POSTUPY MONITOROVACÍCH VÝBORŮ

Článek 10

Pravidla členství v monitorovacích výborech

1.   Při vypracovávání pravidel členství v monitorovacích výborech berou členské státy v úvahu zapojení těch partnerů, kteří již byli zapojeni do přípravy programů, a podporují rovnost žen a mužů a zásadu nediskriminace.

2.   Pokud jde monitorovací výbory programů Evropské územní spolupráce, partneři mohou být zastoupeni zastřešujícími organizacemi na úrovni Unie nebo mezinárodní úrovni pro meziregionální a nadnárodní programy spolupráce. Členské státy mohou zapojovat partnery do příprav monitorovacího výboru, zejména prostřednictvím jejich účasti v koordinačních výborech na národní úrovni organizovaných v zúčastněných členských státech.

Článek 11

Jednací řády monitorovacích výborů

Při formulaci jednacího řádu monitorovací výbory zohledňují tyto aspekty:

a)	hlasovací práva členů;

b)	lhůta pro oznámení o zasedáních a předávání dokumentů, jež zpravidla nesmí být kratší než deset pracovních dnů;

c)	opatření pro zveřejňování a přístupnost přípravných dokumentů předložených monitorovacím výborům;

d)	postup pro přijímání, zveřejňování a přístupnost zápisů z jednání;

e)	opatření týkající se zřizování a činnosti pracovních skupin v rámci monitorovacích výborů;

f)	ustanovení týkající se střetu zájmů partnerů zapojených do monitorování, hodnocení a výzev k předkládání návrhů;

g)	podmínky, zásady a ujednání týkající se pravidel pro úhradu, možností budování kapacit a využití technické pomoci.

KAPITOLA V

HLAVNÍ ZÁSADY A OSVĚDČENÉ POSTUPY TÝKAJÍCÍ SE ZAPOJENÍ PŘÍSLUŠNÝCH PARTNERŮ DO PŘÍPRAVY VÝZEV K PŘEDKLÁDÁNÍ NÁVRHŮ A ZPRÁV O POKROKU A VE VZTAHU K MONITOROVÁNÍ A HODNOCENÍ PROGRAMŮ

Článek 12

Povinnosti týkající se ochrany údajů, důvěrnosti údajů a střetu zájmů

Členské státy zajistí, aby si partneři, kteří se podíleli na přípravě výzev k předkládání návrhů a zpráv o pokroku či na monitorování a hodnocení programů, byli vědomi svých povinností týkajících se ochrany údajů, důvěrnosti údajů a střetu zájmů.

Článek 13

Zapojení příslušných partnerů do přípravy výzev k předkládání návrhů

Řídící orgány přijmou vhodná opatření, aby se zamezilo možnému střetu zájmů, pokud jsou do přípravy výzev k předkládání návrhů nebo jejich posuzování zapojeni příslušní partneři.

Článek 14

Zapojení příslušných partnerů do přípravy zpráv o pokroku

Členské státy zapojí příslušné partnery do přípravy zpráv o pokroku při provádění dohody o partnerství podle čl. 52 nařízení (EU) č. 1303/2013, týkající se zejména hodnocení role partnerů při provádění dohody o partnerství a přehledu stanovisek předložených partnery během konzultací, popřípadě včetně popisu toho, jak byla stanoviska partnerů zohledněna.

Článek 15

Zapojení příslušných partnerů do monitorování programů

V rámci monitorovacích výborů a jejich pracovních skupin řídící orgány zapojí partnery do posuzování výsledků programu, včetně závěrů přezkumu výkonnosti, a do přípravy výročních zpráv o provádění programů.

Článek 16

Zapojení partnerů do hodnocení programů

1.   Řídící orgány zapojí příslušné partnery do hodnocení programů v rámci monitorovacích výborů a popřípadě i zvláštních pracovních skupin vytvořených pro tento účel monitorovacími výbory.

2.   Řídící orgány pro programy Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), Evropského sociálního fondu (ESF) a Fondu soudržnosti konzultují s partnery zprávy, jež shrnují závěry hodnocení provedených v průběhu programového období v souladu s čl. 114 odst. 2 nařízení (EU) č. 1303/2013.

KAPITOLA VI

ORIENTAČNÍ OBLASTI, TÉMATA A OSVĚDČENÉ POSTUPY TÝKAJÍCÍ SE VYUŽÍVÁNÍ FONDŮ ESI K POSÍLENÍ INSTITUCIONÁLNÍCH KAPACIT PŘÍSLUŠNÝCH PARTNERŮ A ROLE KOMISE PŘI ŠÍŘENÍ OSVĚDČENÝCH POSTUPŮ

Článek 17

Posilování institucionálních kapacit příslušných partnerů

1.   Řídící orgán prověří potřebu využívat technické pomoci za účelem podpory posilování institucionálních kapacit partnerů, zejména co se týče malých územněsprávních celků, hospodářských a sociálních partnerů a nevládních organizací, s cílem pomoci jim účinně se zapojit do přípravy, provádění, monitorování a hodnocení programů.

2.   Podpora uvedená v odstavci 1 může mít formu, mimo jiné, tematických seminářů, školení, koordinačních a síťových struktur nebo příspěvků na náklady spojené s účastí na zasedáních týkajících se přípravy, provádění, monitorování a hodnocení programu.

3.   Co se týče programů rozvoje venkova, lze podporu uvedenou v odstavci 1 poskytnout prostřednictvím celostátní sítě pro venkov v souladu s čl. 54 nařízení (EU) č. 1305/2013.

4.   Co se týče programů ESF, řídící orgány v méně rozvinutých nebo přechodových regionech nebo v členských státech způsobilých pro podporu z Fondu soudržnosti zajistí, aby byly vhodné zdroje z ESF podle potřeby přidělovány na činnosti spojené s budováním kapacit sociálních partnerů a nevládních organizací, které jsou zapojeny do programů.

5.   Co se týče evropské územní spolupráce, podpora podle odstavců 1 a 2 může rovněž zahrnovat podporu partnerům k posílení jejich institucionálních kapacit pro účast na mezinárodní spolupráci.

Článek 18

Úloha Komise při šíření osvědčených postupů

1.   Komise zřídí mechanismus spolupráce nazvaný evropská komunita odborníků v oblasti partnerství, který je společný pro fondy ESI a je otevřený zainteresovaným členským státům, řídícím orgánům a organizacím zastupujícím partnery na úrovni Unie.

Evropská komunita odborníků v oblasti partnerství usnadňuje výměnu zkušeností, budování kapacit a šíření příslušných výsledků.

2.   Komise zpřístupní příklady osvědčených postupů pro organizování partnerství.

3.   Výměna zkušeností ohledně určení, přenosu a šíření osvědčených postupů a inovativních přístupů v souvislosti s prováděním programů meziregionální spolupráce a opatření podle čl. 2 odst. 3 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1299/2013 (6) zahrnuje zkušenosti z partnerství v programech spolupráce.

KAPITOLA VII

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 19

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

---

(1)  Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320.

(2)  Směrnice Rady 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ (Úř. věst. L 180, 19.7.2000, s. 22).

(3)  Směrnice Rady 2004/113/ES ze dne 13. prosince 2004, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s muži a ženami v přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování (Úř. věst. L 373, 21.12.2004, s. 37).

(4)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. července 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání (Úř. věst. L 204, 26.7.2006, s. 23).

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 ze dne 17. prosince 2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 487.

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1299/2013 ze dne 17. prosince 2013 o zvláštních ustanoveních týkajících se podpory z Evropského fondu pro regionální rozvoj pro cíl Evropská územní spolupráce (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 259).

---