This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 32014D0738
2014/738/EU: Commission Implementing Decision of 9 October 2014 establishing best available techniques (BAT) conclusions, under Directive 2010/75/EU of the European Parliament and of the Council on industrial emissions, for the refining of mineral oil and gas (notified under document C(2014) 7155) Text with EEA relevance
2014/738/EU: Prováděcí rozhodnutí Komise ze dne 9. října 2014 , kterým se stanoví závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU o průmyslových emisích pro rafinaci minerálních olejů a plynů (oznámeno pod číslem C(2014) 7155) Text s významem pro EHP
2014/738/EU: Prováděcí rozhodnutí Komise ze dne 9. října 2014 , kterým se stanoví závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU o průmyslových emisích pro rafinaci minerálních olejů a plynů (oznámeno pod číslem C(2014) 7155) Text s významem pro EHP
Úř. věst. L 307, 28.10.2014, p. 38–82
(BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)
In force: This act has been changed. Current consolidated version: 28/10/2014
|
28.10.2014 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 307/38 |
PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE
ze dne 9. října 2014,
kterým se stanoví závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU o průmyslových emisích pro rafinaci minerálních olejů a plynů
(oznámeno pod číslem C(2014) 7155)
(Text s významem pro EHP)
(2014/738/EU)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění) (1), a zejména na čl. 13 odst. 5 uvedené směrnice,
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Ustanovení čl. 13 odst. 1 směrnice 2010/75/EU vyžaduje, aby Komise pořádala výměnu informací o průmyslových emisích mezi Komisí a členskými státy, dotčenými průmyslovými odvětvími a nevládními organizacemi, které podporují ochranu životního prostředí, za účelem usnadnění vypracování referenčních dokumentů o nejlepších dostupných technikách (BAT) definovaných v čl. 3 odst. 11 uvedené směrnice. |
|
(2) |
V souladu s čl. 13 odst. 2 směrnice 2010/75/EU se výměna informací týká zejména výkonnosti zařízení a technik z hlediska emisí, vyjádřených případně jako krátkodobé a dlouhodobé průměry, a souvisejících referenčních podmínek, spotřeby a povahy surovin, spotřeby vody, využívání energie a vzniku odpadů a používaných technik, souvisejícího monitorování, mezisložkových vlivů, ekonomické a technické přijatelnosti a rozvoje v těchto oblastech a nejlepších dostupných technik a nově vznikajících technik zjištěných v návaznosti na posouzení otázek uvedených v čl. 13 odst. 2 písmenech a) a b) uvedené směrnice. |
|
(3) |
„Závěry o BAT“ definované v čl. 3 odst. 12 směrnice 2010/75/EU jsou hlavním prvkem referenčních dokumentů o BAT a stanoví závěry o nejlepších dostupných technikách, jejich popis, informace k hodnocení jejich použitelnosti, úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami, související monitorování, související úrovně spotřeby a případně příslušná sanační opatření. |
|
(4) |
V souladu s čl. 14 odst. 3 směrnice 2010/75/EU se závěry o BAT použijí jako reference při stanovení podmínek povolení pro zařízení, na která se vztahuje kapitola II uvedené směrnice. |
|
(5) |
Ustanovení čl. 15 odst. 3 směrnice 2010/75/EU vyžaduje, aby příslušný orgán stanovil mezní hodnoty emisí, které zajišťují, že za běžných provozních podmínek emise nepřekročí úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami, jak jsou stanoveny v rozhodnutích o závěrech o BAT uvedených v čl. 13 odst. 5 směrnice 2010/75/EU. |
|
(6) |
Ustanovení čl. 15 odst. 4 směrnice 2010/75/EU stanoví odchylky od požadavku stanoveného v čl. 15 odst. 3 pouze v případě, kdy by dosažení úrovní emisí spojených s BAT vedlo k nákladům, jejichž výše by nebyla přiměřená přínosům pro životní prostředí z důvodu zeměpisné polohy daného zařízení, jeho místních environmentálních podmínek nebo jeho technické charakteristiky. |
|
(7) |
Ustanovení čl. 16 odst. 1 směrnice 2010/75/EU stanoví, že požadavky na monitorování uvedené v čl. 14 odst. 1 písm. c) směrnice vycházejí ze závěrů týkajících se monitorování, které jsou popsány v závěrech o BAT. |
|
(8) |
V souladu s čl. 21 odst. 3 směrnice 2010/75/EU musí příslušný orgán do čtyř let od zveřejnění rozhodnutí o závěrech o BAT přezkoumat a v případě nutnosti aktualizovat všechny podmínky povolení a zajistit, aby zařízení tyto podmínky povolení dodržovalo. |
|
(9) |
Rozhodnutím Komise ze dne 16. května 2011, kterým se zřizuje fórum pro výměnu informací v souladu s článkem 13 směrnice 2010/75/EU o průmyslových emisích (2), Komise zřídila fórum složené ze zástupců členských států, dotčených průmyslových odvětví a nevládních organizací, které podporují ochranu životního prostředí. |
|
(10) |
V souladu s čl. 13 odst. 4 směrnice 2010/75/EU Komise dne 20. září 2013 obdržela stanovisko uvedeného fóra zřízeného rozhodnutím ze dne 16. května 2011 k navrhovanému obsahu referenčního dokumentu o BAT pro rafinaci minerálních olejů a plynů a zveřejnila je. |
|
(11) |
Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 75 odst. 1 směrnice 2010/75/EU, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Přijímají se závěry o BAT pro rafinaci minerálních olejů a plynů stanovené v příloze.
Článek 2
Toto rozhodnutí je určeno členským státům.
V Bruselu dne 9. října 2014.
Za Komisi
Janez POTOČNIK
člen Komise
(1) Úř. věst. L 334, 17.12.2010, s. 17.
(2) Úř. věst. C 146, 17.5.2011, s. 3.
PŘÍLOHA
ZÁVĚRY O NEJLEPŠÍCH DOSTUPNÝCH TECHNIKÁCH (BAT) PRO RAFINACI MINERÁLNÍCH OLEJŮ A PLYNŮ
| OBLAST PŮSOBNOSTI | 41 |
| OBECNÉ ÚVAHY | 43 |
| Doby zprůměrování a referenční podmínky pro emise do ovzduší | 43 |
| Přepočet emisních koncentrací na referenční koncentraci kyslíku | 44 |
| Doby zprůměrování a referenční podmínky pro emise do vody | 44 |
| DEFINICE | 44 |
|
1.1. |
Obecné závěry o nejlepších dostupných technikách pro rafinaci minerálních olejů a plynů | 46 |
|
1.1.1. |
Systémy environmentálního řízení | 46 |
|
1.1.2. |
Energetická účinnost | 47 |
|
1.1.3. |
Skladování pevných materiálů a manipulace s nimi | 48 |
|
1.1.4. |
Monitorování emisí do ovzduší a klíčových provozních ukazatelů | 48 |
|
1.1.5. |
Provoz systémů na čištění odpadních plynů | 49 |
|
1.1.6. |
Monitorování emisí do vody | 50 |
|
1.1.7. |
Emise do vody | 50 |
|
1.1.8. |
Vznik odpadu a nakládání s ním | 52 |
|
1.1.9. |
Hluk | 53 |
|
1.1.10. |
Závěry o nejlepších dostupných technikách pro integrované řízení rafinerie | 53 |
|
1.2. |
Závěry o nejlepších dostupných technikách pro proces alkylace | 54 |
|
1.2.1. |
Proces alkylace s kyselinou fluorovodíkovou | 54 |
|
1.2.2. |
Proces alkylace s kyselinou sírovou | 54 |
|
1.3. |
Nejlepší dostupné techniky pro procesy výroby základových olejů | 54 |
|
1.4. |
Závěry o nejlepších dostupných technikách pro proces výroby asfaltu | 55 |
|
1.5. |
Závěry o nejlepších dostupných technikách pro proces fluidního katalytického krakování | 55 |
|
1.6. |
Závěry o nejlepších dostupných technikách pro proces katalytického reformování | 59 |
|
1.7. |
Závěry o nejlepších dostupných technikách pro procesy koksování | 60 |
|
1.8. |
Závěry o nejlepších dostupných technikách pro proces odsolování | 62 |
|
1.9. |
Závěry o nejlepších dostupných technikách pro spalovací jednotky | 62 |
|
1.10. |
Závěry o nejlepších dostupných technikách pro proces eterifikace | 68 |
|
1.11. |
Závěry o nejlepších dostupných technikách pro proces izomerizace | 69 |
|
1.12. |
Závěry o nejlepších dostupných technikách pro rafinerii zemního plynu | 69 |
|
1.13. |
Závěry o nejlepších dostupných technikách pro proces destilace | 69 |
|
1.14. |
Závěry o nejlepších dostupných technikách pro proces úpravy produktů | 69 |
|
1.15. |
Závěry o nejlepších dostupných technikách pro procesy skladování a manipulace | 70 |
|
1.16. |
Závěry o nejlepších dostupných technikách pro visbreaking a jiné termické procesy | 71 |
|
1.17. |
Závěry o nejlepších dostupných technikách pro odstranění síry z odpadních plynů | 72 |
|
1.18. |
Závěry o nejlepších dostupných technikách pro fléry | 72 |
|
1.19. |
Závěry o nejlepších dostupných technikách pro integrované řízení emisí | 73 |
| SLOVNÍK POJMŮ | 75 |
|
1.20. |
Popis technik pro prevenci a regulaci emisí do ovzduší | 75 |
|
1.20.1. |
Prach | 75 |
|
1.20.2. |
Oxidy dusíku (NOx) | 76 |
|
1.20.3. |
Oxidy síry (SOX) | 77 |
|
1.20.4. |
Kombinované techniky (SOx, NOx a prach) | 79 |
|
1.20.5. |
Oxid uhelnatý (CO) | 79 |
|
1.20.6. |
Těkavé organické sloučeniny (VOC) | 79 |
|
1.20.7. |
Jiné techniky | 81 |
|
1.21. |
Popis technik, které brání emisím do vody nebo je regulují | 82 |
|
1.21.1. |
Předčištění odpadních vod | 82 |
|
1.21.2. |
Čištění odpadních vod | 82 |
OBLAST PŮSOBNOSTI
Tyto závěry o nejlepších dostupných technikách se týkají určitých průmyslových činností uvedených v oddílu 1.2 přílohy I směrnice 2010/75/EU, a to „1.2 Rafinace minerálních olejů a plynů.“
Tyto závěry o BAT se vztahují zejména na následující postupy a činnosti:
|
Činnost |
Dílčí činnosti nebo procesy zahrnuté do činnosti |
|
Alkylace |
Všechny alkylační procesy: kyselina fluorovodíková (HF), kyselina sírová (H2SO4) a pevná látka–kyselina |
|
Výroba základového oleje |
Odasfaltování, extrakce aromátů, zpracování parafinů a hydrogenační úprava mazacího oleje |
|
Výroba asfaltu |
Všechny technologie od skladování po přísady v konečných výrobcích |
|
Katalytické krakování |
Všechny druhy jednotek pro katalytické krakování, např. fluidní katalytické krakování |
|
Katalytický reforming |
Kontinuální, cyklický a semiregenerativní katalytický reforming |
|
Koksování |
Procesy zpožděného a fluidního koksování, kalcinace koksu |
|
Chlazení |
Metody chlazení používané v rafineriích |
|
Odsolování |
Odsolování ropy |
|
Spalovací jednotky pro výrobu energie |
Spalovací jednotky spalující rafinérská paliva kromě jednotek, které využívají pouze konvenční či komerční paliva |
|
Eterifikace |
Výroba chemických látek (např. alkoholů a éterů jako MTBE, ETBE a TAME), které se používají jako přísady do motorových paliv |
|
Separace plynu |
Separace lehkých frakcí ropy, např. rafinérského topného plynu (RFG), zkapalněného ropného plynu (LPG) |
|
Procesy využívající vodík |
Procesy hydrokrakování, hydrogenační rafinace, hydrogenační úpravy, hydrokonverze, hydrogenační zpracování a hydrogenační procesy |
|
Výroba vodíku |
Částečná (parciální) oxidace, parní reforming, parní reforming s vnitřním vyhříváním suroviny a čištění vodíku |
|
Izomerizace |
Izomerizace uhlovodíkových sloučenin C4, C5 a C6 |
|
Zařízení pro zemní plyn |
Zpracování zemního plynu včetně jeho zkapalňování |
|
Polymerizace |
Polymerizace, dimerizace a kondenzace |
|
Primární destilace |
Atmosférická a vakuová destilace |
|
Úprava výrobků |
Slazení a úprava konečných výrobků |
|
Skladování rafinérských materiálů a manipulace s nimi |
Skladování, mísení, plnění a stáčení rafinérských materiálů |
|
Visbreaking a jiné termické štěpení |
Tepelné úpravy, např. termické krakování – visbreaking nebo tepelné procesy týkající se plynového oleje |
|
Čištění odpadních plynů |
Techniky ke snížení či omezení emisí do ovzduší |
|
Čištění odpadních vod |
Techniky čištění odpadních vod před vypuštěním |
|
Nakládání s odpady |
Techniky k předcházení či omezení tvorby odpadu |
Tyto závěry o BAT se netýkají následujících činností nebo postupů:
|
— |
průzkumu a těžby ropy a zemního plynu; |
|
— |
přepravy ropy a zemního plynu; |
|
— |
uvádění výrobků na trh a jejich distribuce. |
Další referenční dokumenty, které mohou souviset s činnostmi, na něž se vztahují tyto závěry o BAT, jsou uvedeny níže:
|
Referenční dokument |
Předmět |
|
Běžné čištění odpadních vod a odpadních plynů/systémy managementu v chemickém průmyslu (CWW) |
Nakládání s odpadními vodami a techniky jejich čištění |
|
Průmyslové chladicí systémy (ICS) |
Chladicí procesy |
|
Ekonomické a mezisložkové vlivy (ECM) |
Ekonomické a mezisložkové vlivy technik |
|
Emise ze skladování (EFS) |
Skladování, mísení, plnění a stáčení rafinérských materiálů |
|
Energetická účinnost (ENE) |
Energetická účinnost a integrované řízení rafinerie |
|
Velká spalovací zařízení (LCP) |
Spalování konvenčních a komerčních paliv |
|
Velkoobjemová výroba anorganických chemikálií – amoniaku, kyselin a průmyslových hnojiv (LVIC-AAF) |
Parní reforming a čištění vodíku |
|
Velkoobjemová výroba organických chemikálií (LVOC) |
Proces eterifikace (výroba MTBE, ETBE a TAME) |
|
Spalování odpadu (WI) |
Spalování odpadu |
|
Zpracování odpadu (WT) |
Zpracování odpadu |
|
Obecné principy monitorování (MON) |
Monitorování emisí do ovzduší a vody |
OBECNÉ ÚVAHY
Výčet technik, které jsou uvedeny a popsány v těchto závěrech o BAT, není normativní ani úplný. Mohou být použity i jiné techniky, které zajistí přinejmenším stejnou úroveň ochrany životního prostředí.
Pokud není uvedeno jinak, jsou závěry o BAT obecně použitelné.
Doby zprůměrování a referenční podmínky pro emise do ovzduší
Pokud není uvedeno jinak, úrovně emisí související s nejlepšími dostupnými technikami (BAT-AEL) pro emise do ovzduší uvedené v těchto závěrech o BAT odkazují na koncentrace, které jsou vyjádřeny jako množství emitované látky na jednotku objemu odpadního plynu za těchto standardních podmínek: suchý plyn, teplota 273,15 K, tlak 101,3 kPa.
|
U nepřetržitých měření |
Nejlepší dostupné techniky (BAT-AEL) odkazují na průměrné měsíční hodnoty, které představují průměry všech platných průměrných hodinových hodnot naměřených během období jednoho měsíce. |
|
U pravidelných měření |
Úrovně emisí související s nejlepšími dostupnými technikami představují průměrnou hodnotu ze tří místních měření, z nichž každé trvalo alespoň 30 minut. |
Pro spalovací jednotky, procesy katalytického krakování a jednotky výroby síry z odpadních plynů jsou referenční podmínky pro kyslík uvedeny v tabulce 1.
Tabulka 1
Referenční podmínky pro úrovně emisí do ovzduší související s nejlepšími dostupnými technikami
|
Činnosti |
Jednotka |
Referenční podmínky pro kyslík |
|
Spalovací jednotky využívající kapalná či plynná paliva s výjimkou plynových turbín či motorů |
mg/Nm3 |
3 obj. % kyslíku |
|
Spalovací jednotky využívající tuhá paliva |
mg/Nm3 |
6 obj. % kyslíku |
|
Plynové turbíny (včetně plynových turbín s kombinovaným cyklem) a motorů |
mg/Nm3 |
15 obj. % kyslíku |
|
Procesy katalytického krakování (regenerátor) |
mg/Nm3 |
3 obj. % kyslíku |
|
Jednotka výroby síry z odpadních plynů (1) |
mg/Nm3 |
3 obj. % kyslíku |
Přepočet emisních koncentrací na referenční koncentraci kyslíku
Níže je uveden vzorec pro výpočet koncentrace emisí při referenční koncentraci kyslíku (viz tabulka 1).
kde:
|
ER (mg/Nm3) |
: |
je emisní koncentrace vztažená k referenční koncentraci kyslíku OR |
|
OR (obj. %) |
: |
je referenční koncentrace kyslíku |
|
EM (mg/Nm3) |
: |
je koncentrace emisí vztažená k měřené koncentraci kyslíku OM |
|
OM (obj. %) |
: |
je měřená koncentrace kyslíku. |
Doby zprůměrování a referenční podmínky pro emise do vody
Pokud není uvedeno jinak, úrovně emisí související s nejlepšími dostupnými technikami (BAT-AEL) pro emise do vody uvedené v těchto závěrech o BAT odkazují na hodnoty koncentrace (množství emitované látky na jednotku objemu vody) vyjádřené v mg/l.
Pokud není uvedeno jinak, doby pro zprůměrování spojené s BAT-AEL jsou definovány takto:
|
Denní průměr |
Průměr za období odběru vzorků o délce 24 hodin; jde o kompozitní vzorek úměrný toku, nebo pokud je prokázána dostatečná stabilita toku, vzorek úměrný době. |
|
Roční/měsíční průměr |
Průměr všech denních průměrů získaných v průběhu roku/měsíce vážený podle denních toků |
DEFINICE
Pro účely těchto závěrů o nejlepších dostupných technikách se použijí tyto definice:
|
Použitý termín |
Definice |
|
Jednotka |
Segment/dílčí část zařízení, v němž se provádí specifická zpracovatelská operace. |
|
Nová jednotka |
Jednotka, jejíž umístění je poprvé povoleno v daném místě po zveřejnění těchto závěrů o nejlepších dostupných technikách, nebo úplná náhrada jednotky na základech původního zařízení po zveřejnění těchto závěrů o nejlepších dostupných technikách. |
|
Stávající jednotka |
Jednotka, které není nová. |
|
Provozní odpadní plyn |
Shromážděný plyn vzniklý během provozu, který musí být vyčištěn, např. v jednotce zpracování kyselých plynů nebo v jednotce výroby síry (SRU) |
|
Kouřový plyn |
Výfukový plyn vystupující z jednotky po oxidaci, zpravidla spalování (např. regenerátor, Clausova jednotka) |
|
Koncový plyn |
Společný název pro výfukové plyny z SRU (obecně Clausův proces) |
|
Těkavé organické sloučeniny |
Těkavé organické sloučeniny definované v čl. 3 odst. 45 směrnice 2010/75/EU |
|
Nemetanové těkavé organické sloučeniny (NMVOC) |
Těkavé organické sloučeniny kromě methanu |
|
Difuzní emise těkavých organických sloučenin |
Neřízeně vypouštěné emise těkavých organických sloučenin, které nejsou uvolňovány prostřednictvím specifických emisních bodů, např. komínů. Mohou vznikat z „plošných“ zdrojů (např. nádrže) nebo „bodových“ zdrojů (např. potrubní příruby). |
|
NOX vyjádřený jako NO2 |
Úhrnné množství oxidu dusnatého (NO) a oxidu dusičitého (NO2) vyjádřené jako NO2. |
|
SOX vyjádřený jako SO2 |
Úhrnné množství oxidu siřičitého (SO2) a oxidu sírového (SO3) vyjádřené jako SO2. |
|
H2S |
Sirovodík. Nezahrnuje karbonylsulfid a merkaptan. |
|
Chlorovodík vyjádřený jako HCl |
Všechny plynné chloridy vyjádřené jako HCl. |
|
Fluorovodík vyjádřený jako HF |
Všechny plynné fluoridy vyjádřené jako HF. |
|
Jednotka fluidního katalytického krakování |
Fluidní katalytické krakování: proces přeměny za účelem zlepšení vlastností těžkých uhlovodíků za použití tepla a katalyzátorů, při němž se štěpí velké molekuly uhlovodíku na molekuly lehčí |
|
SRU |
Jednotka výroby síry. Viz definici v oddíle 1.20.3. |
|
Rafinérské palivo |
Pevný, kapalný či plynný hořlavý materiál z destilace či přeměny v rámci rafinace ropy. Příklady jsou rafinérský topný plyn (RFG), syntézní plyn a rafinérské oleje, ropný koks |
|
Rafinérský topný plyn (RFG) |
Rafinérský topný plyn: odpadní plyny z destilačních či konverzních jednotek použité jako palivo |
|
Spalovací jednotka |
Jednotka spalující rafinérská paliva buď samostatně, nebo s jinými palivy za účelem výroby energie v rafinerii, např. kotle (kromě kotlů na CO), pece a plynové turbíny. |
|
Nepřetržité měření |
Měření pomocí „automatizovaného měřicího systému“ (AMS) nebo „systému pro nepřetržité měření emisí“ CEMS, které jsou trvale nainstalované na místě. |
|
Periodické měření |
Určení měřené veličiny ve specifických intervalech pomocí ručních či automatických referenčních metod |
|
Nepřímé monitorování emisí do ovzduší |
Odhad koncentrací emisí v kouřovém plynu ze znečišťující látky získaný pomocí vhodné kombinace měření náhradních parametrů (např. obsahu O2, síry či dusíku ve vstupní surovině/palivu), výpočtů a pravidelných měření v komínu. Jedním z příkladů nepřímého monitorování je využití emisních poměrů založených na obsahu síry v palivu. Jiným příkladem nepřímého monitorování je využití prediktivního systému měření emisí (PEMS). |
|
Prediktivní systém měření emisí (PEMS) |
Systém pro určení koncentrace emisí ve znečišťující látce na základě jejího vztahu k řadě charakteristických, soustavně monitorovaných provozních ukazatelů (např. spotřeba paliva-plynu, poměr vzduchu/paliva) a údajů o kvalitě paliva nebo vstupního materiálu (např. obsah síry) ve zdroji emisí. |
|
Těkavé kapalné uhlovodíkové sloučeniny |
Ropné deriváty s Reidovým tlakem par vyšším než 4 kPa, např. nafta a aromáty |
|
Míra zpětného využití |
Procentní podíl NMVOC využitý z toků přenášených do jednotky pro rekuperaci par (VRU). |
1.1. Obecné závěry o nejlepších dostupných technikách pro rafinaci minerálních olejů a plynů
Kromě obecných závěrů o nejlepších dostupných technikách uvedených v tomto oddíle platí i závěry o nejlepších dostupných technikách pro konkrétní procesy, které jsou shrnuty v oddílech 1.2 až 1.19.
1.1.1. Systémy environmentálního řízení
|
BAT 1. |
Má-li se zlepšit celková environmentální výkonnost zařízení pro rafinaci minerálních olejů a plynů, nejlepší dostupnou technikou je provést a dodržovat systém environmentálního řízení, který obsahuje všechny následující prvky:
|
Rozsah (např. míra podrobností) a charakter EMS (např. standardizovaný nebo nestandardizovaný) se budou obecně vztahovat k povaze, rozsahu a složitosti zařízení a k rozsahu dopadů, které může mít na životní prostředí.
1.1.2. Energetická účinnost
|
BAT 2. |
Pro účinné využívání energie je nejlepší dostupnou technikou vhodná kombinace technik, které jsou uvedeny níže.
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
1.1.3. Skladování pevných materiálů a manipulace s nimi
|
BAT 3. |
Aby se zabránilo vzniku emisí prachu, nebo pokud to není možné, aby se emise prachu ze skladování pevných materiálů a manipulace s nimi snížily, nejlepší dostupnou technikou je jedna z následujících technik nebo jejich kombinace:
|
1.1.4. Monitorování emisí do ovzduší a klíčových provozních ukazatelů
|
BAT 4. |
Nejlepší dostupná technika spočívá v monitorování emisí do ovzduší pomocí monitorovacích technik, a to alespoň s minimální četností uvedenou níže a v souladu s normami EN. Pokud nejsou normy EN k dispozici, je nejlepší dostupnou technikou použití norem ISO nebo jiných mezinárodních či vnitrostátních norem, jejichž použitím se získají údaje srovnatelné odborné kvality.
|
|
BAT 5. |
Nejlepší dostupnou technikou je monitorování příslušných provozních ukazatelů souvisejících s emisemi znečišťujících látek v jednotkách katalytického krakování a spalovacích jednotkách, a to pomocí vhodných technik a alespoň s níže uvedenou četností.
|
|
BAT 6. |
Nejlepší dostupnou technikou je monitorování difuzních emisí těkavých organických sloučenin do ovzduší z celého zařízení, a to pomocí všech těchto technik:
|
Užitečnou doplňkovou technikou je screening a kvantifikace emisí v místě prostřednictvím pravidelných měření za využití optických technik založených na absorpci, např. diferenční detekce absorpce světla a měření vzdálenosti (DIAL) nebo měření toku slunečního záření při zákrytu (SOF).
Viz oddíl 1.20.6.
1.1.5. Provoz systémů na čištění odpadních plynů
|
BAT 7. |
Nejlepší dostupná technika, jíž lze zabránit emisím do ovzduší nebo je snížit, spočívá v provozování jednotek zpracování kyselých plynů, jednotek výroby síry a všech ostatních systémů na čištění odpadních plynů s vysokou dostupností a při optimální kapacitě. |
Pro mimořádné provozní podmínky lze určit zvláštní postupy, a to především:
|
i. |
při spouštění a ukončování provozu; |
|
ii. |
za jiných zvláštních okolností, které by mohly ovlivnit správné fungování systémů (např. pravidelná a mimořádná údržba a čištění jednotek a/nebo systému na čištění odpadních plynů); |
|
iii. |
v případě nedostatečného proudění odpadních plynů nebo teploty, které brání využití celé kapacity systému na čištění odpadních plynů. |
|
BAT 8. |
Aby se zabránilo emisím amoniaku (NH3) do ovzduší při uplatňování technik selektivní katalytické redukce (SCR) nebo selektivní nekatalytické redukce (SNCR) a aby se tyto emise snížily, je nejlepší dostupnou technikou udržování vhodných provozních podmínek systémů na čištění odpadních plynů se SCR nebo SNCR s cílem omezit emise nezreagovaného NH3. Úrovně emisí související s BAT: Viz tabulka 2. Tabulka 2 Úrovně emisí amoniaku (NH3) do ovzduší související s BAT pro spalovací či zpracovatelské jednotky, v nichž se používají techniky SCR nebo SNCR
|
|
BAT 9. |
Aby se zabránilo emisím do ovzduší při používání jednotky pro stripování kyselé vody parou a aby se tyto emise snížily, nejlepší dostupnou technikou je odvést kyselé odpadní plyny z této jednotky do SRU nebo jakéhokoli jiného rovnocenného systému na čištění plynů. Nejedná se o nejlepší dostupnou techniku pro přímé spalování neošetřených plynů ze stripování kyselé vody. |
1.1.6. Monitorování emisí do vody
|
BAT 10. |
Nejlepší dostupná technika spočívá v monitorování emisí do vody pomocí monitorovacích technik s minimální četností uvedenou v tabulce 3 a v souladu s normami EN. Pokud nejsou normy EN k dispozici, nejlepší dostupnou technikou je použití norem ISO nebo jiných mezinárodních či vnitrostátních norem, jejichž použitím se získají údaje srovnatelné odborné kvality. |
1.1.7. Emise do vody
|
BAT 11. |
Aby se snížila spotřeba vody a objem kontaminované vody, nejlepší dostupnou technikou je využití všech níže popsaných technik.
|
|
BAT 12. |
Aby se snížilo emisní zatížení odpadních vod vypouštěných do vodního recipientu znečišťujícími látkami, nejlepší dostupnou technikou je odstranění nerozpustných i rozpustných znečišťujících látek pomocí všech níže uvedených technik.
|
Úrovně emisí související s BAT: viz tabulka 3.
|
BAT 13. |
Je-li nutné další odstranění organických látek či dusíku, nejlepší dostupná technika spočívá v dodatečném ošetření popsaném v oddíle 1.21.2. Tabulka 3 Úrovně emisí související s BAT pro přímé vypouštění odpadní vody z rafinace minerálních olejů a plynů a četnost monitorování související s BAT (13)
|
1.1.8. Vznik odpadu a nakládání s ním
|
BAT 14. |
Aby se zabránilo vzniku odpadu nebo se, tam kde to není proveditelné, omezilo jeho množství, nejlepší dostupná technika spočívá v přijetí a provedení plánu pro nakládání s odpadem, jenž podle pořadí priorit zaručuje, že je odpad připraven pro opětovné použití, recyklaci, využití či zneškodnění. |
|
BAT 15. |
Nejlepší dostupná technika (BAT) ke snížení množství kalu, který má být vyčištěn nebo odstraněn, spočívá v použití jedné z níže uvedených technik nebo jejich kombinaci.
|
|
BAT 16. |
Nejlepší dostupná technika (BAT) ke snížení množství odpadu tvořeného vyčerpanými pevnými katalyzátory spočívá v použití jedné z níže uvedených technik nebo jejich kombinace.
|
1.1.9. Hluk
|
BAT 17. |
Aby se zabránilo hluku nebo aby se hluk snížil, je nejlepší dostupnou technikou jedna z níže uvedených technik nebo jejich kombinace:
|
1.1.10. Závěry o nejlepších dostupných technikách pro integrované řízení rafinerie
|
BAT 18. |
Aby se zabránilo vzniku difuzních emisí těkavých organických sloučenin nebo aby se takovéto emise snížily, nejlepší dostupnou technikou je uplatňování technik, které jsou popsány níže.
|
1.2. Závěry o nejlepších dostupných technikách pro proces alkylace
1.2.1. Proces alkylace s kyselinou fluorovodíkovou
|
BAT 19. |
Aby se zabránilo emisím kyseliny fluorovodíkové do ovzduší z procesu alkylace katalyzované kyselinou fluorovodíkovou, nejlepší dostupnou technikou je využití mokré vypírky zásaditým roztokem k čištění nekondenzovatelných proudů plynu před jejich odvětráním do fléry. |
Viz oddíl 1.20.3.
Tato technika je všeobecně použitelná. Vzhledem k nebezpečnému charakteru kyseliny fluorovodíkové (HF) je třeba vzít v úvahu bezpečnostní požadavky.
|
BAT 20. |
Aby se snížily emise do vody z procesu alkylace katalyzované kyselinou fluorovodíkovou, nejlepší dostupnou technikou je kombinace technik, které jsou popsány níže.
|
1.2.2. Proces alkylace s kyselinou sírovou
|
BAT 21. |
Aby se snížily emise do vody z procesu alkylace katalyzované kyselinou sírovou, nejlepší dostupnou technikou je snížit množství použité kyseliny sírové prostřednictvím regenerace upotřebené kyseliny a neutralizace odpadní vody vzniklé při tomto procesu dříve, než je odvedena do čističky odpadních vod. |
1.3. Nejlepší dostupné techniky pro procesy výroby základových olejů
|
BAT 22. |
Aby se zabránilo emisím nebezpečných látek do ovzduší a vody z procesů výroby základových olejů nebo aby se tyto emise snížily, nejlepší dostupnou technikou je jedna z následujících technik nebo jejich kombinace.
|
1.4. Závěry o nejlepších dostupných technikách pro proces výroby asfaltu
|
BAT 23. |
Aby se zabránilo emisím z výroby asfaltu do ovzduší nebo aby se tyto emise snížily, nejlepší dostupnou technikou je čištění plynného hlavového destilátu pomocí jedné z níže uvedených technik.
|
1.5. Závěry o nejlepších dostupných technikách pro proces fluidního katalytického krakování
|
BAT 24. |
Aby se zabránilo emisím NOX do ovzduší z procesu katalytického krakování (regenerátoru) nebo aby se tyto emise snížily, nejlepší dostupnou technikou je jedna z následujících technik nebo jejich kombinace. |
|
I. |
Primární techniky nebo techniky týkající se procesu, např.:
|
||||||||||||||||||||||
|
II. |
Sekundární techniky nebo koncové techniky, např.:
|
Úrovně emisí související s BAT: Viz tabulka 4.
Tabulka 4
Úrovně emisí související s BAT, pokud jde o emise NOX do ovzduší z regenerátoru v procesu katalytického krakování
|
Parametr |
Typ jednotky/režim spalování |
Úroveň emisí související s BAT (měsíční průměr) mg/Nm3 |
|
NOX vyjádřený jako NO2 |
nová jednotka/všechny režimy spalování |
< 30 – 100 |
|
stávající jednotka/režim úplného spalování |
< 100 – 300 (19) |
|
|
stávající jednotka/režim neúplného spalování |
100 – 400 (19) |
Související monitorování je popsáno v BAT č. 4.
|
BAT 25. |
Aby se snížily emise prachu a kovů do ovzduší z procesu katalytického krakování (regenerátoru), nejlepší dostupnou technikou je jedna z následujících technik nebo jejich kombinace. |
|
I. |
Primární techniky nebo techniky týkající se procesu, např.:
|
|
II. |
Sekundární techniky nebo koncové techniky, např.:
|
Úrovně emisí související s BAT: Viz tabulka 5.
Tabulka 5
Úrovně emisí související s BAT, pokud jde o emise prachu do ovzduší z regenerátoru v procesu katalytického krakování
|
Parametr |
Typ jednotky |
Úroveň emisí související s BAT (měsíční průměr) (20) mg/Nm3 |
|
Prach |
nová jednotka |
10 – 25 |
|
stávající jednotka |
10 – 50 (21) |
Související monitorování je popsáno v BAT č. 4.
|
BAT 26. |
Aby se zabránilo emisím SOX do ovzduší z procesu katalytického krakování (regenerátoru) nebo aby se tyto emise snížily, nejlepší dostupnou technikou je jedna z následujících technik nebo jejich kombinace. |
|
I. |
Primární techniky nebo techniky týkající se procesu, např.:
|
|
II. |
Sekundární techniky nebo koncové techniky, např.:
|
Úrovně emisí související s BAT: Viz tabulka 6.
Tabulka 6
Úrovně emisí související s BAT, pokud jde o emise SO2 do ovzduší z regenerátoru v procesu katalytického krakování
|
Parametr |
Typ jednotky/režim spalování |
Úroveň emisí související s BAT (měsíční průměr) mg/Nm3 |
|
SO2 |
nové jednotky |
≤ 300 |
|
stávající jednotky/režim úplného spalování |
< 100 – 800 (22) |
|
|
stávající jednotky/režim neúplného spalování |
100 – 1 200 (22) |
Související monitorování je popsáno v BAT č. 4.
|
BAT 27. |
Aby se snížily emise oxidu uhelnatého (CO) do ovzduší z procesu katalytického krakování (regenerátoru), nejlepší dostupnou technikou je jedna z následujících technik nebo jejich kombinace.
|
Úrovně emisí související s BAT: Viz tabulka 7.
Tabulka 7
Úrovně emisí související s BAT, pokud jde o emise oxidu uhelnatého do ovzduší z regenerátoru v procesu katalytického krakování v režimu neúplného spalování
|
Parametr |
Režim spalování |
Úroveň emisí související s BAT (měsíční průměr) mg/Nm3 |
|
Oxid uhelnatý vyjádřený jako CO |
Režim neúplného spalování |
≤ 100 (23) |
Související monitorování je popsáno v BAT č. 4.
1.6. Závěry o nejlepších dostupných technikách pro proces katalytického reformování
|
BAT 28. |
Aby se snížily emise polychlorovaných dibenzodioxinů/furanů (PCDD/F) do ovzduší z jednotky katalytického reformování, nejlepší dostupnou technikou je jedna z následujících technik nebo jejich kombinace.
|
|||||||||||||||||||||||||||
1.7. Závěry o nejlepších dostupných technikách pro procesy koksování
|
BAT 29. |
Aby se snížily emise do ovzduší z procesů koksování, nejlepší dostupnou technikou je jedna z technik, které jsou popsány níže, nebo jejich kombinace: Primární techniky nebo techniky týkající se procesu, např.:
|
|
BAT 30. |
Aby se snížily emise NOX do ovzduší z procesu kalcinace koksu, nejlepší dostupnou technikou je selektivní nekatalytická redukce (SNCR). |
Viz oddíl 1.20.2.
Použitelnost techniky SNCR (zejména pokud jde o dobu zdržení a teplotní interval) může být omezena specifickou povahou procesu kalcinace.
|
BAT 31. |
Aby se snížily emise SOX do ovzduší z procesu kalcinace koksu, nejlepší dostupnou technikou je jedna z technik, které jsou popsány níže, nebo jejich kombinace:
|
|
BAT 32. |
Aby se snížily emise prachu do ovzduší z procesu kalcinace koksu, nejlepší dostupnou technikou je kombinace technik, které jsou popsány níže:
|
Úrovně emisí související s BAT: Viz tabulka 8.
Tabulka 8
Úrovně emisí související s nejlepšími dostupnými technikami pro emise prachu do ovzduší z procesu kalcinace koksu
|
Parametr |
Úroveň emisí související s BAT (měsíční průměr) mg/Nm3 |
|
Prach |
Související monitorování je popsáno v BAT č. 4.
1.8. Závěry o nejlepších dostupných technikách pro proces odsolování
|
BAT 33. |
Aby se snížila spotřeba vody a emise do vody z procesů odsolování, nejlepší dostupnou technikou je použití jedné z technik, které jsou popsány níže, nebo jejich kombinace.
|
1.9. Závěry o nejlepších dostupných technikách pro spalovací jednotky
|
BAT 34. |
Aby se zabránilo emisím NOX do ovzduší ze spalovacích jednotek nebo aby se tyto emise snížily, nejlepší dostupnou technikou je jedna z následujících technik nebo jejich kombinace. |
|
I. |
Primární techniky nebo techniky týkající se procesu, např.:
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
II. |
Sekundární techniky nebo koncové techniky, např.:
|
Úrovně emisí související s BAT: Viz tabulka 9, tabulka 10 a tabulka 11.
Tabulka 9
Úrovně emisí související s nejlepšími dostupnými technikami pro emise NOX do ovzduší z plynové turbíny
|
Parametr |
Typ zařízení |
Úroveň emisí související s BAT (26) (měsíční průměr) mg/Nm3 při 15 % O2 |
|
NOX vyjádřený jako NO2 |
plynová turbína (včetně plynové turbíny s kombinovaným cyklem – CCGT) a turbíny s kombinovaným cyklem s integrovaným zplyňováním (IGCC)) |
40 – 120 (stávající turbína) |
|
20 – 50 (nová turbína) (27) |
Související monitorování je popsáno v BAT č. 4.
Tabulka 10
Úrovně emisí související s nejlepšími dostupnými technikami pro emise NOX do ovzduší z plynové spalovací jednotky s výjimkou plynových turbín
|
Parametr |
Typ spalování |
Úroveň emisí související s BAT (měsíční průměr) mg/Nm3 |
|
NOX vyjádřený jako NO2 |
spalování plynu |
30 – 150 pro stávající jednotku (28) |
|
30 – 100 pro novou jednotku |
Související monitorování je popsáno v BAT č. 4.
Tabulka 11
Úrovně emisí související s nejlepšími dostupnými technikami pro emise NOX do ovzduší ze spalovací jednotky spalující více druhů paliv s výjimkou plynových turbín.
|
Parametr |
Typ spalování |
Úroveň emisí související s BAT (měsíční průměr) mg/Nm3 |
|
NOX vyjádřený jako NO2 |
spalovací jednotka spalující více druhů paliv |
30 – 300 |
Související monitorování je popsáno v BAT č. 4.
|
BAT 35. |
Aby se zabránilo emisím prachu a kovů ze spalovacích jednotek do ovzduší nebo aby se tyto emise snížily, nejlepší dostupnou technikou je jedna z následujících technik nebo jejich kombinace. |
|
I. |
Primární techniky nebo techniky týkající se procesu, např.:
|
||||||||||||||||||||||||||||||
|
II. |
Sekundární techniky nebo koncové techniky, např.:
|
Úrovně emisí související s BAT: Viz tabulka 12.
Tabulka 12
Úrovně emisí související s nejlepšími dostupnými technikami pro emise prachu do ovzduší ze spalovací jednotky spalující více druhů paliv s výjimkou plynových turbín.
|
Parametr |
Typ spalování |
Úroveň emisí související s BAT (měsíční průměr) mg/Nm3 |
|
Prach |
Spalování více druhů paliv |
5 – 50 |
|
5 – 25 pro novou jednotku < 50 MW |
Související monitorování je popsáno v BAT č. 4.
|
BAT 36. |
Aby se zabránilo emisím SOX ze spalovacích jednotek do ovzduší nebo aby se tyto emise snížily, nejlepší dostupnou technikou je jedna z následujících technik nebo jejich kombinace. |
|
I. |
Primární techniky nebo techniky týkající se procesu založené na výběru nebo úpravě paliva, např.:
|
|
II. |
Sekundární techniky nebo koncové techniky:
|
Úrovně emisí související s BAT: Viz tabulka 13 a tabulka 14.
Tabulka 13
Úrovně emisí související s nejlepšími dostupnými technikami pro emise SOX do ovzduší ze spalovací jednotky spalující rafinérský topný plyn (RFG) s výjimkou plynových turbín
|
Parametr |
Úroveň emisí související s BAT (měsíční průměr) mg/Nm3 |
|
SO2 |
5 – 35 (33) |
Související monitorování je popsáno v BAT č. 4.
Tabulka 14
Úrovně emisí související s nejlepšími dostupnými technikami pro emise NOX do ovzduší ze spalovací jednotky spalující více druhů paliv s výjimkou plynových turbín a stacionárních plynových motorů
Úrovně emisí související s nejlepšími dostupnými technikami odkazují na vážené průměrné emise ze spalovací jednotky spalující více druhů paliv v rafinerii s výjimkou plynových turbín a stacionárních plynových motorů.
|
Parametr |
Úroveň emisí související s BAT (měsíční průměr) mg/Nm3 |
|
SO2 |
35 – 600 |
Související monitorování je popsáno v BAT č. 4.
|
BAT 37. |
Aby se snížily emise oxidu uhelnatého (CO) ze spalovacích jednotek do ovzduší, nejlepší dostupnou technikou je jedna z následujících technik nebo jejich kombinace. |
Viz oddíl 1.20.5.
Úrovně emisí související s BAT: Viz tabulka 15.
Tabulka 15
Úrovně emisí související s nejlepšími dostupnými technikami pro emise oxidu uhelnatého ze spalovací jednotky do ovzduší
|
Parametr |
Úroveň emisí související s BAT (měsíční průměr) mg/Nm3 |
|
Oxid uhelnatý vyjádřený jako CO |
≤ 100 |
Související monitorování je popsáno v BAT č. 4.
1.10. Závěry o nejlepších dostupných technikách pro proces eterifikace
|
BAT 38. |
Aby se snížily emise z procesu eterifikace do ovzduší, je nejlepší dostupnou technikou zaručení vhodného čištění provozních odpadních plynů jejich odvedením do systému pro rafinérský topný plyn. |
|
BAT 39. |
Aby se zabránilo narušení biologické úpravy, nejlepší dostupná technika spočívá ve využití skladovací nádrže a vhodného plánu řízení výrobní jednotky s cílem kontrolovat množství rozpuštěných toxických složek (např. metanol, kyselinu mravenčí, étery) v proudu odpadní vody před konečným čištěním. |
1.11. Závěry o nejlepších dostupných technikách pro proces izomerizace
|
BAT 40. |
Aby se snížily emise chlorovaných sloučenin do ovzduší, nejlepší dostupnou technikou je optimalizace využití chlorovaných organických sloučenin, které se používají k udržení aktivity katalyzátoru, je-li takový proces zaveden, nebo využití nechlorovaných katalytických systémů. |
1.12. Závěry o nejlepších dostupných technikách pro rafinerii zemního plynu
|
BAT 41. |
Aby se snížily emise oxidu siřičitého do ovzduší ze zařízení pro zemní plyn, nejlepší dostupnou technikou je technika BAT 54. |
|
BAT 42. |
Aby se snížily emise oxidů dusíku (NOX) do ovzduší ze zařízení pro zemní plyn, nejlepší dostupnou technikou je technika BAT 34. |
|
BAT 43. |
Aby se zabránilo emisím rtuti, je-li přítomna v surovém zemním plynu, nejlepší dostupnou technikou je odstranit rtuť a využít kal obsahující rtuť pro účely odstranění odpadu. |
1.13. Závěry o nejlepších dostupných technikách pro proces destilace
|
BAT 44. |
Aby se zabránilo tvorbě toku odpadní vody z procesu destilace nebo aby se tento tok snížil, nejlepší dostupnou technikou je využití vodokružných vývěv nebo povrchových kondenzátorů. |
Technika nemusí být použitelná v některých případech dodatečného vybavení. U nových jednotek může být nutné použít vývěvy, ať v kombinaci s parními ejektory, nebo bez nich, aby bylo dosaženo vysokého vakua (10 mm Hg). Rovněž by mělo být k dispozici náhradní čerpadlo, pokud vývěva selže.
|
BAT 45. |
Aby se zabránilo znečištění vody z procesu destilace nebo toto znečištění omezilo, nejlepší dostupnou technikou je odvedení kyselé vody do stripovací jednotky. |
|
BAT 46. |
Aby se zabránilo emisím z destilačních jednotek do ovzduší nebo aby se tyto emise snížily, nejlepší dostupnou technikou je zaručení vhodného čištění provozních odpadních plynů, zejména nekondenzovatelných odpadních plynů, a to odstraněním kyselého plynu před dalším použitím. |
Technika je obecně použitelná na jednotky pro destilaci ropy a vakuové destilační jednotky. Nemusí být použitelná pro samostatné rafinerie maziv a asfaltu, u nichž emise sloučenin síry nepřesahují 1 t/d. V konkrétních rafinérských konfiguracích může být použitelnost omezena např. potřebou velkého potrubí, kompresorů nebo dodatečné kapacity pro aminové čištění plynu.
1.14. Závěry o nejlepších dostupných technikách pro proces úpravy produktů
|
BAT 47. |
Aby se snížily emise do ovzduší z procesu úpravy produktů, nejlepší dostupnou technikou je zaručení vhodné likvidace odpadních plynů, zejména zapáchajícího použitého vzduchu ze změkčovacích jednotek, a to odvedením za účelem likvidace, např. spálením. |
Technika je obecně použitelná na procesy úpravy produktů, u nichž lze proudy plynů bezpečně odvést do likvidačních jednotek. Z bezpečnostních důvodů nemusí být použitelná u změkčovacích jednotek.
|
BAT 48. |
Aby se omezila tvorba odpadu a odpadní vody v případě, že je zaveden proces úpravy produktů za použití žíraviny, nejlepší dostupnou technikou je využití kaskádového žíravého roztoku a globálního řízení použité žíraviny včetně recyklace po vhodné úpravě, např. stripováním. |
1.15. Závěry o nejlepších dostupných technikách pro procesy skladování a manipulace
|
BAT 49. |
Aby se snížily emise těkavých organických sloučenin do ovzduší ze skladování těkavých kapalných uhlovodíkových sloučenin, nejlepší dostupnou technikou je využití skladovacích nádrží s plovoucí střechou vybavených vysoce účinným těsněním nebo nádrží s pevnou střechou napojených na systém rekuperace par. |
Vysoce účinná těsnění představují specifický nástroj k omezení úniku par, např. zlepšená primární těsnění, dodatečná složená (sekundární nebo terciární) těsnění (podle množství emisí).
Použitelnost vysoce účinných těsnění může být omezena na případy dovybavení stávajících nádrží terciárním těsněním.
|
BAT 50. |
Aby se snížily emise těkavých organických sloučenin do ovzduší ze skladování těkavých kapalných uhlovodíkových sloučenin, nejlepší dostupnou technikou je jedna z technik, které jsou popsány níže, nebo jejich kombinace:
|
|
BAT 51. |
Aby se zabránilo vzniku emisí do půdy a spodní vody ze skladování kapalných uhlovodíkových sloučenin nebo se tyto emise snížily, nejlepší dostupnou technikou je jedna z technik, které jsou popsány níže, nebo jejich kombinace.
|
|
BAT 52. |
Aby se zabránilo vzniku emisí těkavých organických sloučenin z plnění a stáčení těkavých kapalných uhlovodíkových sloučenin do ovzduší nebo aby se tyto emise snížily, nejlepší dostupnou technikou je jedna z technik, které jsou popsány níže, nebo jejich kombinace s cílem dosáhnout alespoň 95 % míry využití.
|
Úrovně emisí související s BAT: Viz tabulka 16.
Tabulka 16
Úrovně emisí související s nejlepšími dostupnými technikami pro emise nemetanových těkavých organických sloučenin a benzenu do ovzduší z plnění a stáčení těkavých kapalných uhlovodíkových sloučenin.
|
Parametr |
Úroveň emisí související s BAT (hodinový průměr) (36) |
|
Nemetanové těkavé organické sloučeniny (NMVOC) |
|
|
Benzen (38) |
< 1 mg/Nm3 |
1.16. Závěry o nejlepších dostupných technikách pro visbreaking a jiné termické procesy
|
BAT 53. |
Aby se snížily emise do vody z termického krakování – procesu visbreakingu a jiných procesů termického štěpení, nejlepší dostupnou technikou je zaručení vhodného čištění proudu odpadní vody uplatněním technik popsaných v BAT 11. |
1.17. Závěry o nejlepších dostupných technikách pro odstranění síry z odpadních plynů
|
BAT 54. |
Aby se snížily emise síry do ovzduší z odpadních plynů, které obsahují sirovodík (H2S), nejlepší dostupnou technikou je využití všech technik, které jsou popsány níže.
|
Úrovně environmentální výkonnosti související s nejlepšími dostupnými technikami (BAT-AEPL): Viz tabulka 17.
Tabulka 17
Úrovně environmentální výkonnosti související s nejlepšími dostupnými technikami pro systém rekuperace síry (H2S) v odpadních plynech
|
|
Úroveň environmentální výkonnosti související s BAT (měsíční průměr) |
|
Odstranění kyselého plynu |
Odstranění sirovodíku (H2S) z vyčištěného rafinérského topného plynu s cílem dosáhnout BAT-AEL pro spalování plynu pro BAT 36. |
|
Účinnost rekuperace síry (40) |
nová jednotka: 99,5 – > 99,9 % |
|
stávající jednotka: ≥ 98,5 % |
Související monitorování je popsáno v BAT č. 4.
1.18. Závěry o nejlepších dostupných technikách pro fléry
|
BAT 55. |
Aby se zabránilo vzniku emisí z flér do ovzduší, nejlepší dostupnou technikou je využívání flér pouze z bezpečnostních důvodů nebo za mimořádných provozních podmínek (při uvádění do provozu, odstavování z provozu). |
|
BAT 56. |
Aby se snížily emise z flér do ovzduší v případě, že je využití fléry nevyhnutelné, nejlepší dostupnou technikou jsou níže popsané techniky.
|
1.19. Závěry o nejlepších dostupných technikách pro integrované řízení emisí
|
BAT 57. |
Aby bylo dosaženo celkového snížení emisí NOX ze spalovacích jednotek a z jednotek pro fluidní katalytické krakování (FCC) do ovzduší, nejlepší dostupnou technikou je technika integrovaného řízení emisí jako alternativa k uplatnění technik BAT č. 24 a BAT č. 34. |
Technika spočívá v integrovaném řízení emisí NOX z několika či všech spalovacích jednotek a jednotek fluidního katalytického krakování v rafinerii, a to prováděním a provozováním nejvhodnější kombinace nejlepších dostupných technik v různých dotčených jednotkách a monitorováním jejich účinnosti, aby se výsledné celkové emise rovnaly emisím, jichž by bylo dosaženo individuálním uplatněním úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami podle BAT 24 a BAT 34 v jednotlivých jednotkách nebo aby výsledné emise byly nižší.
Tato technika je obzvláště vhodná pro rafinerie ropy:
|
— |
které byly uznány jako složité, se spalováním více druhů paliv a provozními jednotkami navzájem propojenými z hlediska vstupní suroviny a dodávky energie, |
|
— |
s častými úpravami procesů nutnými v závislosti na kvalitě obdržené ropy, |
|
— |
u nichž je z technického hlediska nutné využít části reziduí z procesů jako interních paliv, což je příčinou častých úprav skladby paliv podle provozních požadavků. |
Úrovně emisí související s BAT: Viz tabulka 18.
Kromě toho zůstávají pro každou novou spalovací jednotku nebo novou jednotku FCC, které jsou součástí integrovaného systému řízení emisí, nadále použitelné úrovně BAT-AEL stanovené v rámci BAT 24 a BAT 34.
Tabulka 18
Úrovně emisí související s nejlepšími dostupnými technikami pro emise NOX do ovzduší při uplatnění techniky BAT 57
Úroveň emisí související s nejlepšími dostupnými technikami pro emise NOX z jednotek, jichž se týká technika BAT 57 vyjádřené v mg/Nm3 jako měsíční průměrná hodnota, se rovná váženému průměru koncentrací nebo je nižší než vážený průměr koncentrací NOx (vyjádřených v mg/Nm3 jako měsíční průměr), jehož by bylo dosaženo, pokud by na každou z uvedených jednotek byly v praxi uplatněny techniky, které by jednotkám umožnily splnit tyto požadavky:
|
a) |
pro jednotky katalytického krakování (regenerátor): rozpětí BAT-AEL je stanoveno v tabulce 4 (BAT 24); |
|
b) |
pro spalovací jednotky spalující buď rafinérská paliva samotná, nebo souběžně s jinými palivy: rozpětí BAT-AEL jsou stanovena v tabulkách 9, 10 a 11 (BAT 34). |
Tato úroveň BAT-AEL je vyjádřena následujícím vzorcem:
Poznámky:
|
1. |
Použitelné referenční podmínky pro kyslík jsou podmínky stanovené v tabulce 1. |
|
2. |
Vážení úrovní emisí individuálních jednotek se provádí na základě průtoku kouřového plynu v dotčené jednotce, který je vyjádřen jako měsíční průměrná hodnota (Nm3/h), která je pro danou jednotku reprezentativní při běžném provozu rafinerie (uplatní se referenční podmínky podle poznámky 1). |
|
3. |
V případě významných a strukturálních změn paliv, které mají vliv na použitelnou úroveň BAT-AEL pro danou jednotku, nebo jiných významných a strukturálních změn v povaze či fungování dotčené jednotky nebo v případě nahrazení jednotky či rozšíření nebo doplnění spalovacích jednotek nebo jednotek fluidního katalytického krakování je nutné odpovídajícím způsobem upravit úrovně BAT-AEL definované v tabulce 18. |
Monitorování související s technikou BAT 57
Nejlepší dostupnou technikou pro monitorování emisí NOx v rámci integrované techniky řízení emisí je BAT 4 doplněná těmito prvky:
|
— |
plánem monitorování, který obsahuje popis monitorovaných procesů, seznam zdrojů emisí a zdrojových toků (produkty, odpadní plyny), které jsou u každého procesu monitorovány, a popis použité metodiky (výpočty, měření) a základních předpokladů a související míry spolehlivosti, |
|
— |
nepřetržitým monitorováním průtoků kouřových plynů u dotčených jednotek buď přímým měřením, nebo rovnocennou metodou, |
|
— |
systémem řízení údajů pro účely shromažďování, zpracovávání a vykazování všech monitorovaných údajů nutných k určení emisí ze zdrojů, na které se vztahuje integrovaná technika řízení emisí. |
|
BAT 58. |
Aby bylo dosaženo celkového snížení emisí SO2 do ovzduší ze spalovacích jednotek, jednotek pro fluidní katalytické krakování (FCC) a jednotek výroby síry z odpadních plynů, nejlepší dostupnou technikou je technika integrovaného řízení emisí jako alternativa k uplatnění technik BAT 26, BAT 36 a BAT 54. |
Technika spočívá v integrovaném řízení emisí SO2 z několika či všech spalovacích jednotek, jednotek fluidního katalytického krakování a jednotek výroby síry z odpadních plynů v rafinerii, a to prováděním a provozováním nejvhodnější kombinace nejlepších dostupných technik v různých dotčených jednotkách a monitorováním jejich účinnosti, aby se výsledné celkové emise rovnaly emisím, jichž by bylo dosaženo individuálním uplatněním úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami podle BAT 26 a BAT 36, jakož i BAT-AEPL stanovené v technice BAT 54 v jednotlivých jednotkách, nebo aby výsledné emise byly nižší.
Tato technika je obzvláště vhodná pro rafinerie ropy:
|
— |
které byly uznány jako složité, se spalováním více druhů paliv a provozními jednotkami navzájem propojenými z hlediska vstupní suroviny a dodávky energie, |
|
— |
s častými úpravami procesů nutnými v závislosti na kvalitě obdržené ropy, |
|
— |
u nichž je z technického hlediska nutné využít části reziduí z procesů jako interních paliv, což je příčinou častých úprav skladby paliv podle provozních požadavků. |
Úroveň emisí související s BAT: Viz tabulka 19.
Kromě toho zůstávají pro každou novou spalovací jednotku, novou jednotku FCC nebo novou jednotku výroby síry z odpadních plynů, které jsou součástí integrovaného systému řízení emisí, nadále použitelné úrovně BAT-AEL stanovené v rámci BAT 26 a BAT 36 a úroveň BAT-AEPL stanovená v rámci techniky BAT 54.
Tabulka 19:
Úrovně emisí související s nejlepšími dostupnými technikami pro emise SO2 do ovzduší při uplatnění techniky BAT 58
Úroveň emisí související s nejlepšími dostupnými technikami pro emise SO2 z jednotek, jichž se týká technika BAT 58, vyjádřené v mg/Nm3 jako měsíční průměrná hodnota se rovná váženému průměru koncentrací nebo je nižší než vážený průměr koncentrací SO2 (vyjádřených v mg/Nm3 jako měsíční průměr), jehož by bylo dosaženo, pokud by na každou z uvedených jednotek byly v praxi uplatněny techniky, které by jednotkám umožnily splnit tyto požadavky:
|
a) |
pro jednotky katalytického krakování (regenerátor): rozpětí BAT-AEL je stanoveno v tabulce 6 (BAT 26); |
|
b) |
pro spalovací jednotky spalující buď rafinérská paliva samotná, nebo souběžně s jinými palivy: rozpětí BAT-AEL stanovená v tabulce 13 a tabulce 14 (BAT 36); a |
|
c) |
pro jednotky výroby síry z odpadních plynů: rozpětí BAT-AEPL stanovená v tabulce 17 (BAT 54). |
Tato úroveň BAT-AEL je vyjádřena tímto vzorcem:
Poznámky:
|
1. |
Použitelné referenční podmínky pro kyslík jsou podmínky stanovené v tabulce 1. |
|
2. |
Vážení úrovní emisí individuálních jednotek se provádí na základě průtoku kouřového plynu v dotčené jednotce, který je vyjádřen jako měsíční průměrná hodnota (Nm3/h), která je reprezentativní pro běžný provoz dané jednotky v rámci rafinerie (uplatní se referenční podmínky podle poznámky 1). |
|
3. |
V případě významných a strukturálních změn paliv, které mají vliv na použitelnou úroveň BAT-AEL pro danou jednotku, nebo jiných významných a strukturálních změn v povaze či fungování dotčené jednotky nebo v případě nahrazení jednotky či rozšíření nebo doplnění spalovacích jednotek, jednotek fluidního katalytického krakování nebo jednotek výroby síry z odpadních plynů je nutné odpovídajícím způsobem upravit úrovně BAT-AEL definované v tabulce 19. |
Monitorování související s technikou BAT 58
Nejlepší dostupnou technikou pro monitorování emisí SO2 v rámci integrovaného přístupu k řízení emisí je BAT 4 doplněná těmito prvky:
|
— |
plánem monitorování, který obsahuje popis monitorovaných procesů, seznam zdrojů emisí a zdrojových toků (produkty, odpadní plyny), které jsou u každého procesu monitorovány, a popis použité metodiky (výpočty, měření) a základních předpokladů a související míry spolehlivosti, |
|
— |
nepřetržitým monitorováním průtoků kouřových plynů u dotčených jednotek, buď přímým měřením, nebo rovnocennou metodou, |
|
— |
systémem řízení údajů pro účely shromažďování, zpracovávání a vykazování všech monitorovaných údajů nutných k určení emisí ze zdrojů, na které se vztahuje integrovaná technika řízení emisí. |
SLOVNÍK POJMŮ
1.20. Popis technik pro prevenci a regulaci emisí do ovzduší
1.20.1. Prach
|
Technika |
Popis |
|
Elektrostatický odlučovač (ESP) |
Elektrostatické odlučovače fungují tak, že částice působením elektrického pole získávají náboj a odlučují se. Elektrostatické odlučovače jsou schopné provozu v nejrůznějších podmínkách. Účinnost zmírňování může záviset na počtu polí, době prodlevy (velikosti), vlastnostech katalyzátoru a zařízeních pro odstranění částic v horní části toku. V jednotkách FCC se běžně používají elektrostatické odlučovače o 3 a 4 polích. Elektrostatické odlučovače lze používat v suchém režimu nebo se vstřikem amoniaku, aby se zlepšil sběr částic. Pro kalcinaci koksu může být účinnost odchytu ESP snížena vzhledem k tomu, že je obtížné dodat částicím koksu elektrický náboj. |
|
Vícestupňové cyklónové odlučovače |
Zařízení pro cyklónový sběr nebo systém s nainstalovanými dvěma stupni cyklónů. Obecně je toto zařízení známé jako třístupňový odlučovač, jehož běžnou konfiguraci tvoří jedna nádoba obsahující řadu konvenčních cyklónů nebo zdokonalenou technologii vírové trubice. V případě FCC závisí výkonnost na koncentraci částic a rozložení katalytických částic podle velikosti v dolní části interních cyklonů regenerátoru. |
|
Odstředivé pračky |
Odstředivé pračky kombinují cyklónový princip a intenzivní kontakt s vodou, např. Venturiho pračka. |
|
Třístupňový zpětný filtr |
Zpětné keramické filtry nebo zpětné filtry ze slinutého kovu, v nichž jsou pevné částice po zadržení ve škraloupu na povrchu vytlačeny zahájením zpětného toku. Vytlačené pevné částice jsou poté odstraněny ze systému filtrů. |
1.20.2. Oxidy dusíku (NOx)
|
Technika |
Popis |
||||
|
Úprava spalování |
|||||
|
Postupné spalování |
|
||||
|
Recirkulace kouřového plynu |
Spočívá v opětovném vhánění odpadních plynů z pece do plamene, aby se snížil obsah kyslíku, a tím i teplota plamene. Využívání speciálních hořáků je založeno na vnitřní recirkulaci kouřového plynu, které ochlazují kořen plamene a snižují obsah kyslíku v nejteplejší části plamene. |
||||
|
Využití hořáku s nízkou úrovní NOX (LNB) |
Tato technika je založena na principu snížení maximální teploty plamene, čímž se spalování zpomalí, ale je úplné a zvýší se přenos tepla (vyšší emisivita plamene). Může být spojena s úpravou konstrukce spalovací komory pece. Struktura hořáků s mimořádně nízkou úrovní NOX (ULNB) zahrnuje postupné spalování (vzduch/palivo) a recirkulaci kouřového plynu. Suché hořáky s nízkým obsahem NOX (DLNB) se používají pro plynové turbíny. |
||||
|
Optimalizace spalování |
Na základě soustavného monitorování vhodných parametrů spalování (např. obsah O2, CO, poměr paliva a vzduchu (nebo kyslíku), nespálené složky) technika využívá kontrolní technologii k dosažení nejlepších podmínek spalování. |
||||
|
Vstřik ředícího činidla |
Inertní ředící činidla, např. kouřový plyn, pára, voda, dusík, dodaná do spalovacího zařízení snižují teplotu plamene, a tím koncentraci NOX v kouřových plynech. |
||||
|
Selektivní katalytická redukce (SCR) |
Tato technika je založena na redukci NOX na dusík v katalytickém loži reakcí s amoniakem (většinou vodným roztokem) při optimální provozní teplotě přibližně 300–450 °C. Lze použít jednu nebo dvě vrstvy katalyzátoru. Větší redukce NOX se dosáhne použitím většího množství katalyzátoru (dvě vrstvy). |
||||
|
Selektivní nekatalytická redukce (SNCR) |
Tato technika je založena na redukci NOX na dusík reakcí s amoniakem nebo močovinou při vysoké teplotě. Pro optimální reakci je nutné udržovat provozní teplotu v rozmezí 900 až 1 050 °C. |
||||
|
Oxidace NOX při nízké teplotě |
Při procesu oxidace při nízké teplotě je ozon vstřikován do toku kouřového plynu při optimálních teplotách pod 150 °C, aby NO a NO2 zoxidovaly na vysoce rozpustný N2O5. N2O5 je odstraněn v mokré pračce tvorbou odpadní vody se zředěnou kyselinou dusičnou, kterou lze použít v procesech v zařízení nebo neutralizovat pro účely vypuštění a z níž může být nutné dodatečně odstranit dusík. |
||||
1.20.3. Oxidy síry (SOX)
|
Technika |
Popis |
||||||||
|
Úprava rafinérského topného plynu (RFG) |
Některé rafinérské topné plyny mohu být u zdroje prosté síry (např. za katalytického reformování a izomerizace), ale při většině ostatních procesů vznikají plyny, které síru obsahují (např. odpadní plyny z jednotek pro termické krakování, hydrorafinaci nebo katalytické krakování). Tyto proudy plynů vyžadují odpovídající úpravy, aby byly plyny zbaveny síry (např. odstraněním kyselého plynu – viz níže – s cílem odstranit H2S), než jsou uvolněny do systému rafinérského topného plynu. |
||||||||
|
Odsíření rafinérského topného oleje hydrogenační úpravou |
Kromě výběru ropy s nízkým obsahem síry je odsíření paliva dosaženo procesem hydrorafinace (viz níže), v němž dochází k hydrogenační reakci a ke snížení obsahu síry. |
||||||||
|
Využití plynu k nahrazení kapalného paliva |
Snížení využití kapalného rafinérského paliva (obecně těžký topný olej s obsahem síry, dusíku, kovů atd.) jeho nahrazením zkapalněným ropným plynem (LPG) nebo rafinérským topným plynem, které se nacházejí v rafinerii, nebo externě dodaným plynným palivem (např. zemním plynem) s nízkým obsahem síry a jiných nežádoucích látek. Na úrovni individuální spalovací jednotky je při spalování více druhů paliv nezbytná minimální úroveň spalování kapalného paliva, aby byla zaručena stabilita plamene. |
||||||||
|
Využití katalytických přísad snižujících obsah SOX |
Využití látky (např. katalyzátor obsahující oxidy kovů), která převádí síru související s koksem z regenerátoru zpět do reaktoru. Nejúčinněji funguje v režimu úplného spalování, ne tedy v hlubokém režimu neúplného spalování. Poznámka: Katalytické přísady snižující obsah SOX by mohly mít nepříznivý vliv na emise prachu tím, že zvýší ztráty katalyzátoru obrusem, a také na emise NOX účastí na podpoře CO, rovněž by způsobily oxidaci SO2 na SO3. |
||||||||
|
Hydrogenační úprava |
Na základě hydrogenačních reakcí má hydrorafinace především vytvořit paliva s nízkým obsahem síry (např. 10 ppm benzinu a nafty) a optimalizovat provozní konfigurace (přeměna těžkých reziduí a výroba středních destilátů). Snižuje obsah síry, dusíku a kovů ve vstupní surovině. Jelikož je nezbytný vodík, je nutná dostatečná výrobní kapacita. Jelikož technika převádí síru ze vstupní suroviny na sirovodík (H2S) v provozním plynu, může být možným úskalím také kapacita úpravy (např. aminová jednotka a Clausova jednotka). |
||||||||
|
Odstranění kyselého plynu např. aminovým čištěním |
Odloučení kyselého plynu (především sirovodíku) z topných plynů jeho rozpuštěním v chemickém rozpouštědle (absorpce). Běžně používanými rozpouštědly jsou aminy. Jde zpravidla o první krok úpravy, který je nutný předtím, než je možné rekuperovat elementární síru v jednotce SRU. |
||||||||
|
Jednotka výroby síry (SRU) |
Specifická jednotka, kterou zpravidla tvoří Clausův proces odstranění síry z proudu plynů bohatých na sirovodík (H2S) z jednotek s aminovým čištěním a odstraňovačů kyselé vody. Po SRU zpravidla následuje jednotka zpracování koncového plynu (TGTU), ve které je odstraněn zbývající H2S. |
||||||||
|
Jednotka zpracování koncového plynu (TGTU) |
Soubor technik, které doplňují SRU s cílem zlepšit odstranění sloučeniny síry. Tyto techniky lze rozdělit na čtyři kategorie podle uplatněných principů:
|
||||||||
|
Mokrá vypírka |
Při vypírce plynů se plynné sloučeniny rozpouštějí ve vhodné kapalině (vodě nebo zásaditém roztoku). Zároveň lze odstranit pevné a plynné sloučeniny. Po průchodu pračkou se kouřové plyny nasycují vodou a před jejich vypuštěním je nutné oddělení kapiček. Výslednou kapalinu je třeba vyčistit v čističce odpadních vod a nerozpustné látky se zachycují usazováním nebo filtrací. Podle typu pracího roztoku může jít o:
Podle kontaktní metody mohou různé techniky vyžadovat např.:
Mají-li pračky především odstraňovat SOX, je třeba zajistit vhodnou konstrukci, aby byl rovněž účinně odstraněn prach. Typická orientační účinnost odstranění SOx se pohybuje v rozmezí 85-98 %. |
||||||||
|
Neregenerativní vypírka |
Roztok na bázi sodíku nebo hořčíku se používá jako alkalické činidlo, které má absorbovat SOX obecně jako sulfáty. Techniky jsou založeny např. na:
|
||||||||
|
Vypírka slanou vodou |
Zvláštní druh neregenerativní vypírky využívající zásaditost slané vody jako rozpouštědla. Obecně vyžaduje, aby byly na horním konci toku zmírněny emise prachu. |
||||||||
|
Regenerativní vypírka |
Využití zvláštního činidla, které absorbuje SOX (např. absorpční roztok), což zpravidla umožňuje využít síru jako vedlejší produkt v regeneračním cyklu, v němž je činidlo znovu použito. |
1.20.4. Kombinované techniky (SOx, NOx a prach)
|
Technika |
Popis |
|
Mokrá vypírka |
Viz oddíl 1.20.3 |
|
Kombinovaná technika pro SNOX |
Kombinovaná technika odstranění SOX, NOX a prachu, kdy nastává nejprve fáze odstranění prachu (ESP), poté probíhají určité katalytické procesy. Sloučeniny síry jsou rekuperovány jako koncentrovaná kyselina sírová obchodní jakosti, NOX je zredukován na N2. Celková míra odstranění SOX se pohybuje v rozmezí: 94 – 96,6 %. Celková míra odstranění NOX se pohybuje v rozmezí: 87 – 90 % |
1.20.5. Oxid uhelnatý (CO)
|
Technika |
Popis |
|
Regulace spalování |
Zvyšování emisí CO v důsledku úprav spalování (primární techniky) pro snížení emisí NOX lze omezit důsledným řízením provozních parametrů. |
|
Katalyzátory s promotory oxidace s oxidem uhelnatým (CO) |
Využití látky, která selektivně podporuje oxidaci CO a CO2 (spalování) |
|
Kotel využívající oxid uhelnatý (CO) |
Specifické zařízení k dospalování, v němž je CO obsažený v kouřovém plynu za regenerátorem spotřebován za účelem rekuperace energie. Obvykle se používá pouze u jednotek FCC s neúplným spalováním |
1.20.6. Těkavé organické sloučeniny (VOC)
|
Rekuperace par |
Emise těkavých organických sloučenin z plnění a stáčení většiny těkavých produktů, zejména ropy a lehčích produktů, lze zmírnit pomocí různých technik, např.: — absorpce: Molekuly par se rozpouštějí ve vhodné absorpční kapalině (např. glykolech či frakcích minerálního oleje, např. kerosenu nebo reformátu). Naplněný prací roztok je podroben desorpci opětovným zahřátím v dalším kroku. Desorbované plyny musejí být buď kondenzovány, dále zpracovány a spáleny nebo znovu absorbovány ve vhodném proudu (např. produktu, který je rekuperován) — adsorpce: Molekuly par jsou pomocí aktivních míst udrženy na povrchu adsorbujících pevných materiálů, např. aktivního uhlí (AU) nebo zeolitu. Adsorbent je pravidelně regenerován. Výsledný desorbát je poté absorbován v cirkulujícím proudu produktu, který je rekuperován v pracím sloupci na dolním konci toku. Reziduální plyn z pracího sloupce je poté odveden k dalšímu čištění. — membránová separace plynu: Molekuly par jsou přefiltrovány přes selektivní membrány, aby se oddělila směs par/vzduchu, a odvedeny do fáze s obohacenými uhlovodíky (permeát), která je následně zkondenzována nebo absorbována, a do fáze s vyčerpanými uhlovodíky (retentát). — Dvoustupňové chlazení/kondenzace: chlazením směsi par/plynu molekuly par kondenzují a oddělují se jako kapalina. Jelikož v důsledku vlhkosti dochází k namrzání výměníku tepla, je třeba proces dvoustupňové kondenzace, který zajišťuje střídavý provoz. — hybridní systémy: kombinace dostupných technik
|
||||||||
|
Zneškodnění par |
Likvidace těkavých organických sloučenin lze dosáhnout např. termální oxidací (spalováním) nebo katalytickou oxidací, není-li rekuperace snadno proveditelná. Je třeba stanovit bezpečnostní požadavky (např. lapače ohně), aby se zabránilo výbuchu. K tepelné oxidaci dochází zpravidla v oxidátorech s jednou žáruvzdornou komorou, která je vybavena plynovým hořákem a komínem. Je-li v komoře přítomen benzín, je účinnost výměníku tepla omezená a teploty předehřívání jsou udržovány pod 180 °C, aby se snížilo riziko vznícení. Provozní teploty se pohybují od 760 °C do 870 °C a doby zdržení zpravidla trvají 1 vteřinu. Není-li pro tento účel k dispozici zvláštní spalovací zařízení, lze použít stávající pec, aby byla zajištěna požadovaná teplota a doby zdržení. Ke katalytické oxidaci je nezbytný katalyzátor, aby se urychlilo tempo oxidace adsorbováním kyslíku a těkavých organických sloučenin na jeho povrchu. Katalyzátor umožňuje, aby k oxidační reakci došlo při nižší teplotě, než jaká je nutná u tepelné oxidace: zpravidla se pohybuje v rozmezí od 320 °C do 540 °C. Dochází k prvnímu předehřátí (elektricky nebo plynem), aby bylo dosaženo teploty nezbytné k zahájení katalytické oxidace těkavých organických sloučenin. K oxidaci dochází, když vzduch prochází ložem pevných katalyzátorů. |
||||||||
|
Program LDAR (program pro zjišťování a odstraňování netěsností) |
Program LDAR (program pro zjišťování a odstraňování netěsností) představuje strukturovaný přístup ke snížení fugitivních emisí těkavých organických sloučenin zjišťováním a následnou opravou či nahrazením netěsných součástí. V současnosti jsou pro zjišťování netěsností k dispozici metody pachové kontroly (popsané v normě EN 15446) a optického zobrazování plynu. Metoda pachové kontroly: Prvním krokem je detekce za pomoci ručního analyzátoru těkavých organických sloučenin, jímž se měří koncentrace v okolí přístroje (např. pomocí plamenoionizace nebo fotoionizace). Druhým krokem je zabalení součásti tak, aby bylo možno provést přímé měření u zdroje emisí. Tento druhý krok bývá někdy nahrazen matematickými korelačními křivkami odvozenými ze statistických výsledků, které byly získány z velkého počtu předchozích měření u obdobných součástí. Metody optického zobrazování plynu: Optické zobrazování využívá malé lehké ruční kamery, jejichž pomocí lze vizualizovat úniky plynu v reálném čase, takže úniky na videozáznamu vypadají jako „kouř“, přičemž je zároveň normálně zobrazena dotčená součást, aby bylo možno snadno a rychle lokalizovat významné úniky těkavých organických sloučenin. Aktivní systémy vytvářejí obraz pomocí zpětně rozptýleného infračerveného laserového světla, které se odráží od součásti a jejího okolí. Pasivní systémy jsou založeny na přirozeném infračerveném záření z vybavení a jeho okolí. |
||||||||
|
Monitorování difuzních emisí těkavých organických sloučenin |
Úplný screening a kvantifikace emisí v dané lokalitě lze provádět vhodnou kombinací navzájem se doplňujících metod, např. měřením toku při solární okultaci (SOF) nebo kampaněmi pro diferenciální detekci absorpce světla a měření délky (DIAL). Tyto výsledky lze použít pro vyhodnocení trendu v průběhu času, křížové kontroly a aktualizaci/validaci probíhajícího programu LDAR. Měření toku při solární okultaci (SOF): Technika je založena na záznamu a spektrometrické Fourierově analýze širokopásmového infračerveného a ultrafialového/viditelného slunečního spektra podél dané geografické trasy, přičemž dochází ke křížení směru větru a také oblaků těkavých organických sloučenin. Diferenciální absorpce LIDAR (DIAL): DIAL je laserová technika využívající diferenciální adsorpci LIDAR (detekce a měření délky světla), jedná se o optickou obdobu radaru využívajícího zvukové rádiové vlny. Technika je založena na zpětném rozptylu svazku laserových paprsků na atmosférických aerosolech a analýze spektrálních vlastností vracejícího se světla zachyceného teleskopem. |
||||||||
|
Vybavení s vysokou integritou |
Vybavení s vysokou integritou zahrnuje např.:
|
1.20.7. Jiné techniky
|
Techniky, které mají zabránit emisím z flérování nebo tyto emise snížit |
Správná konstrukce zařízení: zahrnuje dostatečnou kapacitu systému pro rekuperaci flérového plynu, využití odvzdušňovacích ventilů s vysokou integritou a další opatření, která využívají flérování pouze jako bezpečnostní systém pro mimořádné operace (spouštění, odstavení a mimořádné události), Řízení zařízení: zahrnuje organizační a kontrolní opatření k omezení flérování vyvažováním systému rafinérského topného plynu, využívání vyspělé provozní kontroly atd. Konstrukce flérovacích zařízení: zahrnuje výšku, tlak, asistenci parou, vzduchem či plynem, druh flérových špiček atd. Má umožnit bezkouřové a spolehlivé operace a zaručit účinné spálení přebytečných plynů při flérování u mimořádných operací. Monitorování a podávání zpráv: Soustavné monitorování (měření toku plynu a odhady jiných parametrů) plynu odvedeného na flérování a souvisejících parametrů spalování (např. tok plynné směsi a tepelný obsah, poměr asistence, rychlost, průtok čistícího plynu, emise znečišťujících látek). Podávání zpráv o flérování umožňuje využít flérovací poměr jako požadavek zahrnutý v systému environmentálního řízení a zabránit budoucím událostem. Pomocí barevných televizních obrazovek lze při flérování také provádět vizuální monitorování fléru na dálku. |
|
Výběr katalytického promotoru s cílem zabránit tvorbě dioxinů |
Během regenerace reformujícího katalyzátoru je obvykle zapotřebí využít organický chlorid, aby byly výsledky reformujícího katalyzátoru účinné (aby se znovu nastolila řádná rovnováha chloridu v katalyzátoru a zaručilo správné rozptýlení kovů). Výběr vhodné chlorované sloučeniny ovlivní možnost emisí dioxinů a furanů. |
|
Zpětné získávání rozpouštědel pro procesy výroby základových olejů |
Jednotku regenerace rozpouštědel tvoří stupeň destilace, v němž jsou rozpouštědla získávána z proudu oleje, a stupeň stripování (s párou nebo inertním plynem) ve frakcionační koloně. Použitá rozpouštědla mohou být směsí (DiMe) 1,2-dichlorethanu (DCE) a dichlormethanu (DCM). V jednotkách zpracování vosků se zpětné získávání vosků (např. u DCE) provádí za použití dvou systémů: jednoho pro vosk zbavený oleje a jednoho pro měkký vosk. Oba tvoří tepelně integrované mžikové destilační kolony a vakuový striper. Toky z odparafinovaného oleje a voskové produkty jsou stripovány, aby se odstranily stopy rozpouštědel. |
1.21. Popis technik, které brání emisím do vody nebo je regulují
1.21.1. Předčištění odpadních vod
|
Předčištění toků kyselé vody před opětovným použitím nebo čištěním |
Odvedení vyrobené kyselé vody (např. z destilačních, krakovacích, koksovacích jednotek atd.) k vhodnému předběžnému čištění (např. ve stripovací jednotce) |
|
Předčištění jiných toků odpadní vody před čištěním |
Aby byla zachována výkonnost čištění, může být nutné provést vhodné předběžné čištění. |
1.21.2. Čištění odpadních vod
|
Odstranění nerozpustných látek zpětným získáním oleje |
Tyto techniky obvykle zahrnují:
|
||||||||||
|
Odstranění nerozpustných látek zpětným získáním suspendovaných tuhých látek a dispergovaného oleje |
Tyto techniky obvykle zahrnují:
|
||||||||||
|
Odstranění rozpustných látek včetně biologické úpravy a čištění |
Techniky biologické úpravy mohou zahrnovat:
Jedním z nejběžněji používaných systémů se zavěšeným ložem v čistírnách odpadních vod v rafineriích je proces s aktivovaným kalem. Systémy s pevným ložem mohou zahrnovat biologický filtr nebo skrápěný filtr. |
||||||||||
|
Dodatečné čištění |
Specifické čištění odpadní vody, které má doplnit předchozí kroky čištění např. s cílem dále redukovat sloučeniny dusíku nebo uhlíku. Obecně se používá v případech, kdy jsou stanoveny místní požadavky na ochranu vody. |
(1) V případě použití BAT 58.
(2) Nepřetržité měření emisí SO2 lze nahradit výpočty založenými na měření obsahu síry v palivu nebo vstupním materiálu, lze-li prokázat, že je tak zaručena rovnocenná úroveň přesnosti.
(3) Pokud jde o SOX, nepřetržitě se měří pouze SO2, zatímco SO3 je měřen pouze periodicky (např. při kalibraci systému pro monitorování SO2).
(4) Odkazuje na celkový jmenovitý tepelný příkon všech spalovacích jednotek připojených ke společnému komínu, vzniknou-li emise.
(5) Nebo nepřímé monitorování SOX.
(6) Četnost monitorování lze upravit, pokud je z řady údajů po jednom roce jasně patrná dostatečná stabilita.
(7) Měření emisí SO2 ze SRU lze nahradit nepřetržitým monitorováním materiálové bilance či jiných relevantních provozních ukazatelů, pokud jsou odpovídající měření účinnosti SRU založena na pravidelných (např. jednou za 2 roky) zkouškách výkonnosti zařízení.
(8) Antimon (Sb) se monitoruje pouze v jednotkách katalytického krakování, je-li v procesu použit vstřik Sb (např. pro pasivaci kovů).
(9) S výjimkou spalovacích jednotek spalujících pouze plynná paliva.
(10) Monitorování N a S v palivu či vstupním materiálu nemusí být nutné, pokud jsou v komíně prováděna nepřetržitá měření emisí NOX a SO2.
(11) Horní mez rozpětí se pojí k vyšší koncentraci NOX na vstupu, vyšší míře redukce NOX a stárnutí katalyzátoru.
(12) Spodní mez rozpětí se váže na využití techniky SCR.
(13) Ne všechny parametry a četnosti odběru vzorků jsou použitelné na odtok z rafinerií plynů.
(14) Odkazuje na kompozitní vzorek úměrný toku odebraný v průběhu 24 hodin, nebo pokud je prokázána dostatečná stabilita toku, vzorek úměrný době.
(15) Přechod od stávající metody na normu EN 9377-2 může vyžadovat určité adaptační období.
(16) Není-li k dispozici korelace na místě, lze chemickou spotřebu kyslíku (COD) nahradit celkovým obsahem organického uhlíku (TOC). Korelace mezi COD a TOC by měla být vypracována pro jednotlivé případy zvlášť. Monitorování TOC by bylo upřednostňováno, jelikož se nespoléhá na využití vysoce toxických sloučenin.
(17) Celkové množství dusíku je součtem dusíku stanoveného Kjeldahlovou metodou (TKN) a obsahem dusíku ve formě dusičnanů a dusitanů.
(18) Použije-li se nitrifikace/denitrifikace, lze dosáhnout úrovní pod 15 mg/l.
(19) Pokud se použije vstřik antimonu (Sb) k pasivaci kovů, mohou vzniknout úrovně NOX až do 700 mg/Nm3. Spodní meze rozpětí lze dosáhnout pomocí techniky SCR.
(20) Je vyloučeno odstraňování sazí v kotli na CO a odstraňován sazí prostřednictvím chladiče plynu.
(21) Spodní meze rozpětí lze dosáhnout pomocí elektrostatického odlučovače o 4 polích.
(22) Lze-li vybrat vstupní suroviny s nízkým obsahem síry (např. < 0,5 % hmotnostních) (nebo hydrorafinaci) a/nebo použít vypírku, pro všechny režimy spalování platí: horní mez rozpětí úrovní emisí související s nejlepšími dostupnými technikami je ≤ 600 mg/Nm3.
(23) Této hodnoty nemusí být dosaženo, pokud kotel na CO není provozován při plném zatížení.
(24) Spodní meze rozpětí lze dosáhnout pomocí elektrostatického odlučovače o 4 polích.
(25) Nelze-li použít elektrostatický odlučovač, mohou hodnoty dosáhnout až 150 mg/Nm3.
(26) Úroveň emisí související s nejlepšími dostupnými technikami odkazuje na kombinované emise z plynové turbíny a doplňkového regeneračního kotle, je-li instalován.
(27) U paliva s vysokým obsahem H2 (tj. nad 10 %) je horní mez rozpětí na úrovni 75 mg/Nm3.
(28) Pro stávající jednotku využívající předehřev vzduchu na vysokou teplotu (tj. > 200 °C) nebo s obsahem H2 v topném plynu vyšším než 50 % je horní mez rozpětí emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami 200 mg/Nm3.
(29) U stávajících jednotek < 100 MW spalujících topný olej s obsahem dusíku vyšším než 0,5 % hmotnostních nebo kapalná paliva > 50 % nebo u jednotek využívajících předehřátí vzduchu se mohou vyskytnout hodnoty až do 450 mg/Nm3.
(30) Spodní meze rozpětí lze dosáhnout pomocí techniky SCR.
(31) Spodní meze rozpětí lze dosáhnout u jednotek využívajících koncové techniky.
(32) Horní mez rozmezí odkazuje na využití vysokého procentního podílu spalování oleje a případy, kdy jsou použitelné pouze primární techniky.
(33) Při specifické konfiguraci čištění RFG s nízkým provozním tlakem v pračce a pouze s rafinérským topným plynem s molárním poměrem H/C vyšším než 5 může horní mez rozpětí úrovně emisí související s nejlepšími dostupnými technikami dosáhnout až 45 mg/Nm3.
(34) Techniky ii a iii nemusejí být obecně použitelné v případech, kdy jsou nádrže určeny pro produkty, které vyžadují teplo pro manipulaci s kapalinou (např. asfalt) nebo kdy není kvůli tuhnutí pravděpodobné, že dojde k úniku.
(35) Jednotka likvidace par (např. spálením) může nahradit jednotku rekuperace par, není-li rekuperace par bezpečná nebo technicky možná kvůli objemu vracejících se par.
(36) Hodinové hodnoty v nepřetržitém provozu vyjádřené a měřené podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/63/ES (Úř. věst. L 365, 31.12.1994, s. 24).
(37) Spodní hodnoty lze dosáhnout pomocí dvoustupňových hybridních systémů. Horní hodnoty lze dosáhnout pomocí jednostupňového adsorpčního či membránového systému.
(38) Monitorování benzenu nemusí být nutné v případech, kdy jsou emise NMVOC na spodní hranici rozpětí.
(39) Nemusí být použitelná pro samostatné rafinerie maziv či asfaltu, u nichž emise sloučenin síry nepřesahují 1 t/d.
(40) Účinnost rekuperace síry se počítá v celém řetězci čištění (včetně SRU a TGTU) jako frakce síry ve vstupní surovině, která je rekuperována v proudu síry nasměrovaném do sběrných jímek.
Pokud použitá technika nezahrnuje rekuperaci síry (např. vypírka slanou vodou), odkazuje na účinnost rekuperace síry v % síry odstraněné během celého řetězce čištění.