PŘÍLOHA IX

SPEKTROFOTOMETRICKÁ ANALÝZA V ULTRAFIALOVÉ OBLASTI SPEKTRA

ÚVOD

Spektrofotometrická analýza v ultrafialové oblasti spektra může poskytnout informace o jakosti tuku, stavu jeho zachovalosti a změnách způsobených technologickými procesy.

Absorpce při vlnových délkách specifikovaných v metodě je dána přítomností systémů konjugovaných dienů a trienů. Tyto absorpce jsou vyjádřeny jako specifické extinkce E1 % 1 cm (extinkce vyvolaná 1 % roztokem tuku v předepsaném rozpouštědle při tloušťce vrstvy 1 cm) obvykle označované písmenem K (též zmiňované jako „extinkční koeficient“).

1.   OBLAST PŮSOBNOSTI

Tato metoda popisuje postup spektrofotometrické analýzy olivového oleje v ultrafialové oblasti spektra (jak je popsáno v dodatku).

2.   PODSTATA METODY

Zkoumaný tuk se rozpustí v požadovaném rozpouštědle a poté se určí extinkce roztoku při určitých vlnových délkách proti čistému rozpouštědlu. Z výsledků spektrofotometrických měření se vypočtou specifické extinkce. Vypočítá se specifická absorbance při 232 nm a 268 nm v isooktanu nebo při 232 nm a 270 nm v cyklohexanu pro koncentraci 1 g/100 ml v 10 mm kyvetě.

3.   VYBAVENÍ

3.1   Spektrofotometr pro měření extinkce v ultrafialové oblasti spektra mezi 220 nm a 360 nm s možností odečítání jednotlivých nanometrických jednotek. Před použitím spektrometru se doporučuje ověřit vlnovou délku a rozsah absorbance následujícím způsobem.

3.1.1

Rozsah vlnových délek: rozsah vlnových délek se může ověřit pomocí referenčního materiálu tvořeného optickým skleněným filtrem obsahujícím oxid holmia, který má různá absorpční pásma. Referenční materiál slouží k ověřování a kalibraci stupnice vlnových délek spektrofotometrů ve viditelné a ultrafialové oblasti spektra s nominální spektrální šířkou pásma 5 nm nebo méně. Filtr z holmiového skla se měří v režimu absorbance proti vzdušnému slepému vzorku v rozsahu vlnových délek o 640 do 240 nm. Pro každou šířku spektrálního pásma (0,10 – 0,25 – 0,50 – 1,00 – 1,50 – 2,00 a 3,00) se provede základní korekce na prázdný držák kyvety. Vlnové délky spektrálních pásem jsou uvedeny v osvědčení referenčního materiálu v normě ISO 3656.

3.1.2

Stupnice absorbance: ověřit ji lze pomocí referenčního materiálu tvořeného čtyřmi roztoky dichromanu draselného v kyselině chloristé uzavřenými ve čtyřech křemenných kyvetách pro UV k měření linearity a referenční fotometrické přesnosti v UV oblasti spektra. Kyvety plněné dichromanem draselným (40 mg/ml, 60 mg/ml, 80 mg/ml a 100 mg/ml) se měří proti slepému vzorku čisté kyseliny chloristé. Čisté hodnoty absorbance jsou uvedeny v osvědčení referenčního materiálu v normě ISO 3656.

3.2   Obdélníkové křemenné kyvety s víčky, o optické délce 1 cm. Naplněné vodou nebo jiným vhodným rozpouštědlem by se neměly vzájemně lišit o více než o 0,01 jednotky extinkce.

3.3   Odměrné baňky (25 ml)

3.4   Analytické váhy, které lze odečítat s přesností na 0,0001 g.

4.   ČINIDLA

Není-li uvedeno jinak, používají se pouze chemikálie analytické čistoty.

Rozpouštědlo: isooktan (2,2,4-trimethylpentan) pro měření při 232 nm a 268 nm, nebo cyklohexan pro měření při 232 nm a 270 nm, s absorbancí nižší než 0,12 při 232 nm a nižší než 0,05 při 250 nm proti destilované vodě, měřeno v 10 mm kyvetě.

5.   POSTUP

5.1   Zkoumaný vzorek musí být dokonale homogenní a bez suspendovaných nečistot. Oleje, které jsou při normální teplotě kapalné, se přefiltrují přes papír při teplotě přibližně 30 °C, pevné tuky je třeba homogenizovat a přefiltrovat při teplotě nejvýše o 10 °C vyšší, než je jejich bod tání.

5.2   Takto připraveného vzorku se odváží přibližně 0,25 g (s přesností na 1 mg) do odměrné baňky o objemu 25 ml, doplní se po rysku předepsaným rozpouštědlem a homogenizuje se. Výsledný roztok musí být dokonale čirý. Je-li roztok zakalený nebo obsahuje nečistoty, je nutno jej rychle přefiltrovat přes papír.

5.3   Křemenná kyveta se naplní získaným roztokem a změří se extinkce při odpovídajících vlnových délkách od 232 do 276 nm; jako referenční roztok slouží použité rozpouštědlo.

Zaznamenané hodnoty extinkce musí ležet v rozmezí od 0,1 do 0,8. Pokud tomu tak není, musí se měření zopakovat s koncentrovanějšími nebo případně ředěnějšími roztoky.

POZNÁMKA: Není nutné měřit absorbanci v plném rozsahu vlnových délek.

6.   VYJÁDŘENÍ VÝSLEDKŮ

6.1   Zaznamenávají se specifické extinkce (extinkční koeficienty) při různých vlnových délkách vypočtené ze vzorce:

kde:

Κλ	=	specifická extinkce při vlnové délce λ,
Ελ	=	extinkce měřená při vlnové délce λ;
c	=	koncentrace roztoku v g/100 ml;
s	=	tloušťka křemenné kyvety v cm.

Výsledek se vyjádří s přesností na dvě desetinná místa.

6.2   Změna specifické extinkce (ΔΚ)

V souladu s oficiální metodou podle právních přepisů Unie zahrnuje spektrofotometrická analýza olivového oleje také stanovení změny absolutní hodnoty specifické extinkce (ΔΚ), která je dána vzorcem:

kde Km je specifická extinkce při vlnové délce m. Vlnová délka při maximální absorpci je v závislosti na použitém rozpouštědle 270 nm pro cyklohexan a 268 nm na isooktan.

Dodatek

CHARAKTERISTIKY OLIVOVÉHO OLEJE

Kategorie

Methylestery mastných kyselin (MMK) a ethylestery mastných kyselin (EMK)

Acidita (%)(*)

Peroxidové číslo mEq 02/kg (*)

Vosky mg/kg (**)

2-glyceril-monopalmitát (%)

Stigmasta- dien mg/kg (1)

Rozdíl mezi ECN42 (HPLC) a ECN42 (teoretickým výpočtem)

K232 (*)

K270 (*) ‧K 270 nebo K 268 (5)‧

Delta-K (*) (5)

Organoleptické hodnocení Medián závad (Md) (*)

Organoleptické hodnocení Medián znaku ovocná chuť a vůně (Mf) (*)

1.

Extra panenský olivový olej

Σ MMK + EMK ≤75 mg/kg nebo 75 mg/kg <Σ MMK + EMK ≤150 mg/kg a (MMK/EMK) ≤1,5

≤ 0,8

≤ 20

≤ 250

≤ 0,9, pokud celkové množství palmitové kyseliny v % ≤ 14 %

≤ 0,10

≤ 0,2

≤ 2,50

≤ 0,22

≤ 0,01

Md = 0

Mf > 0

≤ 1,0, pokud celkové množství palmitové kyseliny v % >14 %

2.

Panenský olivový olej

—

≤ 2,0

≤ 20

≤ 250

≤ 0,9, pokud celkové množství palmitové kyseliny v % ≤ 14%

≤ 0,10

≤ 0,2

≤ 2,60

≤ 0,25

≤ 0,01

Md ≤ 3,5

Mf > 0

≤ 1,0, pokud celkové množství palmitové kyseliny v % >14 %

3.

Lampantový olivový olej

—

> 2,0

—

≤ 300 (3)

≤ 0,9, pokud celkové množství palmitové kyseliny v % ≤ 14 %

≤ 0,50

≤ 0,3

—

—

—

Md > 3,5 (2)

—

≤ 1,1, pokud celkové množství palmitové kyseliny v % >14 %

4.

Rafinovaný olivový olej

—

≤ 0,3

≤ 5

≤ 350

≤ 0,9, pokud celkové množství palmitové kyseliny v % ≤ 14 %

—

≤ 0,3

—

≤ 1,10

≤ 0,16

—

—

≤ 1,1, pokud celkové množství palmitové kyseliny v % >14 %

5.

Olivový olej složený z rafinovaného a panenského olivového oleje

—

≤ 1,0

≤ 15

≤ 350

≤ 0,9, pokud celkové množství palmitové kyseliny v % ≤ 14 %

—

≤ 0,3

—

≤ 0,90

≤ 0,15

—

—

≤ 1,0, pokud celkové množství palmitové kyseliny v % >14 %

6.

Surový olivový - olej z pokrutin

—

—

—

> 350 (4)

≤ 1,4

—

≤ 0,6

—

—

—

—

—

7.

Rafinovaný olej - olej z pokrutin

—

≤ 0,3

≤ 5

> 350

≤ 1,4

—

≤ 0,5

—

≤ 2,00

≤ 0,20

—

—

8.

Olivový olej-olej z pokrutin

≤ 1,0

≤ 15

> 350

≤ 1,2

—

≤ 0,5

—

≤ 1,70

≤ 0,18

—

—

„PŘÍLOHA XVIII

STANOVENÍ ROZDÍLU MEZI SKUTEČNÝM A TEORETICKÝM OBSAHEM TRIACYLGLYCEROLŮ S EKVIVALENTNÍM POČTEM UHLÍKOVÝCH ATOMŮ 42 (ECN 42)

1.   OBLAST PŮSOBNOSTI

Stanovení absolutního rozdílu mezi experimentálními hodnotami triacylglycerolů (TAG) s ekvivalentním počtem atomů uhlíku 42, které byly v oleji stanoveny vysoce účinnou kapalinovou chromatografií (ECN42HPLC), a teoretickou hodnotou TAG s ekvivalentním počtem atomů uhlíku 42 vypočtenou ze složení mastných kyselin (ECN 42teoretická).

2.   OBLAST POUŽITÍ

Tato metoda je použitelná pro olivové oleje. Metoda je použitelná pro určení přítomnosti malých množství semenného oleje (bohatého na linoleovou kyselinu) v olivových olejích všech tříd.

3.   PRINCIP

Obsah triacylglycerolů ECN42 stanovený analyticky pomocí HPLC a teoretický obsah triacylglycerolů ECN42 (vypočítaný ze stanovení složení mastných kyselin pomocí GLC) odpovídá v jistém rozmezí pravému olivovému oleji. Pokud je rozdíl větší, než hodnoty přijaté pro každý druh oleje, znamená to, že olej obsahuje semenné oleje.

4.   METODA

Metoda výpočtu teoretického obsahu triacylglycerolů s ECN 42 a rozdílu od údajů získaných HPLC je v podstatě provedená kombinací analytických údajů získaných jinými metodami. Dala by se rozdělit do tří fází: stanovení složení mastných kyselin kapilární plynovou chromatografií, výpočet teoretického složení triacylglycerolů s ECN 42, stanovení triacylglycerolů s ECN 42 pomocí HPLC.

4.1   Přístroje a pomůcky

4.1.1   Baňky s kulatým dnem (250 ml a 500 ml)

4.1.2   Kádinky (100 ml)

4.1.3   Skleněná chromatografická kolona o vnitřním průměru 21 mm, délce 450 mm, s kohoutem a standardně ukončená na horním konci spojkou s vnitřním zábrusem

4.1.4   Dělicí nálevky (250 ml) s normalizovaným kohoutem na spodu kužele, vhodné ke spojení s horní částí kolony

4.1.5   Skleněná tyčinka o délce 600 mm

4.1.6   Skleněná nálevka o průměru 80 mm

4.1.7   Odměrné baňky (50 ml)

4.1.8   Odměrné baňky (20 ml)

4.1.9   Rotační odparka

4.1.10   Vysoce účinný kapalinový chromatograf s termostatickou regulací teploty kolony

4.1.11   Dávkovače na nástřik 10 μl dávek

4.1.12   Detektor: diferenciální refraktometr; schopnost měření v rozsahu nejméně 10–4 jednotky refrakčního indexu

4.1.13   Kolona: korozivzdorná trubice o délce 250 mm a vnitřním průměru 4,5 mm plněná silikagelem o průměru částic 5 μm a obsahu uhlíku ve formě oktadecylsilanu 22 % až 23 %

4.1.14   Programové vybavení pro zpracování dat

4.1.15   Nádobky (přibližně 2 ml) se septy potaženými teflonem a šroubovými uzávěry

4.2   Činidla

Reakční činidla by měla být analytické čistoty. Eluční rozpouštědla by měla být odplyněna a mohou být několikrát recyklována, aniž by ovlivnila separaci.

4.2.1   Petrolether pro chromatografii (40–60 °C) nebo hexan

4.2.2   Čerstvě destilovaný diethylether bez peroxidu

4.2.3   Eluční rozpouštědla pro čištění oleje směsí petroletheru/diethyletheru 87/13 (v/v) pro sloupcovou chromotografii

4.2.4   Silikagel typu Merck 7734 o velikosti částic 70–230 s normalizovaným obsahem vody 5 % hmotnostních

4.2.5   Skelná vata

4.2.6   Aceton pro HPLC

4.2.7   Acetonitril nebo propionitril pro HPLC

4.2.8   Eluční rozpouštědlo pro HPLC: acetonitril + aceton (poměr se upraví podle požadované separace; začíná se se směsí o poměru 50:50) nebo propionitril

4.2.9   Solubilizační rozpouštědlo: aceton

4.2.10   Referenční triglyceridy: mohou se použít komerční triglyceridy (tripalmitin, triolein atd.); retenční časy se pak vynesou podle ekvivalentního počtu atomů uhlíku, nebo se mohou použít referenční chromatogramy pro sojový olej, směs sojového oleje a olivového oleje v poměru 30:70 a olivový olej (viz poznámky 1 a 2 a obrázky 1 až 4).

4.2.11   Kolonka (6 ml) pro extrakci na pevnou fázi se silikagelem (1 g)

4.3   Příprava vzorků

Vzhledem k celé řadě rušivých látek, které mohou vést k falešným pozitivním výsledkům, musí být vzorek vždy čištěn podle metody 2.507 IUPAC používané pro stanovení polárních sloučenin a tuků na smažení.

4.3.1   Příprava chromatografické kolony

Kolona (4.1.3) se naplní 30 ml elučního rozpouštědla (4.2.3). Pak se dovnitř kolony vsune trochu skelné vaty (4.2.5) a zatlačí se směrem dolů za pomocí skleněné tyčinky (4.1.5).

V 100 ml kádince se rozmíchá 25 g silikagelu (4.2.4) v 80 ml eluční směsi (4.2.3), poté se za pomocí skleněné nálevky (4.1.6) nalije do kolony.

Aby se veškerý silikagel vpravil do kolony, vypláchne se kádinka elučním roztokem a tento podíl se rovněž nalije do kolony.

Otevře se kohout a rozpouštědlo se nechá z kolony eluovat tak dlouho, dokud jeho hladina není přibližně 1 cm nad úrovní silikagelu.

4.3.2   Kolonová chromatografie

Olej se přefiltruje, homogenizuje a případně zbaví vody; poté se do 50 ml odměrné baňky (4.1.7) odváží 2,5 ± 0,1 g oleje s přesností na 0,001 g.

Olej se rozpustí přibližně ve 20 ml elučního rozpouštědla (4.2.3.). Pro snazší rozpouštění se případně lehce zahřeje. Poté se zchladí na pokojovou teplotu a objem se doplní elučním rozpouštědlem.

Za pomocí odměrné pipety se do kolony vpraví 20 ml roztoku připraveného podle bodu 4.3.1, otevře se kohout a rozpouštědlo se nechá eluovat na úroveň silikagelu.

Poté se eluuje 150 ml elučního rozpouštědla (4.2.3); průtok rozpouštědla se nastaví přibližně na 2 ml/min (150 ml projde kolonou přibližně za 60–70 minut).

Eluát se jímá do 250 ml baňky s kulatým dnem (4.1.1) předem vysušené v sušárně a přesně zvážené. Rozpouštědlo se odstraní za sníženého tlaku v rotační odparce (4.1.9) a residuum se zváží. Residuum se použije pro přípravu roztoku k analýze HPLC a pro přípravu methylesteru.

Výtěžek vzorku z kolony musí být nejméně 90 % pro kategorie extrapanenský, panenský, rafinovaný a olivový olej, a nejméně 80 % pro lampantový olej a olivový olej z pokrutin.

4.3.3   Přečištění SPE

Silikagelová kolona SPE se aktivuje průchodem 6 ml hexanu (4.2.3) ve vakuu, aby se zabránilo vysušení.

Množství 0,12 g se s přesností na 0,001 g odváží do 2 ml lahviček (4.1.15) a rozpustí se v 0,5 ml hexanu (4.2.3).

Roztok se vlije do kolony SPE a eluuje se ve vakuu s 10 ml roztoku hexan–diethylether (87:13 v/v) (4.2.3).

Shromážděné frakce se odpaří do sucha v rotačním odparce (4.1.9) za sníženého tlaku a při pokojové teplotě. K analýze triacylglycerolů (TAG) se reziduum rozpustí ve 2 ml acetonu (4.2.6).

4.4   Analýza HPLC

4.4.1   Příprava vzorků pro chromatografickou analýzu

5 % roztok analyzovaného vzorku se připraví odvážením 0,5 ± 0,001 g vzorku do a 10 ml odměrné baňky a doplněním solubilizačním rozpouštědlem (4.2.9) na objem 10 ml.

4.4.2   Postup

Nastavení chromatografického systému. Eluční rozpouštědlo (4.2.8) se pumpuje rychlostí 1,5 ml/min, aby se celý systém propláchl. Počká se, až se ustálí základní linie.

Velikost nástřiku vzorku připraveného podle bodu 4.3 je 10 μl.

4.4.3   Výpočet a vyjádření výsledků

Používá se metoda normalizace plochy, tj. předpokládá se, že součet ploch všech píků odpovídajících triacylglycerolům s ECN42 až ECN52 je roven 100 %.

Relativní procentní zastoupení jednotlivých triglyceridů se vypočítá podle vzorce:

.

Výsledky by měly být uvedeny alespoň na dvě desetinná místa.

Viz poznámky 1 až 4.

4.5   Výpočet triacylglycerolového složení (% molární) z údajů o složení mastných kyselin (% plochy)

4.5.1   Stanovení složení mastných kyselin

Složení mastných kyselin se určuje podle ISO 5508 pomocí kapilární kolony. Methylestery se připraví podle COI/T.20/Doc. No 24.

4.5.2   Mastné kyseliny pro výpočet

Glyceridy se seskupují podle ekvivalentního počtu uhlíkových atomů (ECN) a zohledňuje se následná ekvivalence mezi ECN a mastnými kyselinami. V úvahu se berou pouze mastné kyseliny s počtem uhlíkových atomů mezi 16 a 18, protože jedině takové mastné kyseliny jsou významné z hlediska olivového oleje. Mastné kyseliny se normalizují do 100 %.

Mastná kyselina	Zkratka	Molekulová hmotnost (MW)	ECN
palmitová kyselina	P	256,4	16
palmitoolejová kyselina	Po	254,4	14
stearová kyselina	S	284,5	18
olejová kyselina	O	282,5	16
linoleová kyselina	L	280,4	14
linolenová kyselina	Ln	278,4	12

4.5.3   Převod plochy (%) na moly pro všechny mastné kyseliny (1)

4.5.4   Normalizace molů mastných kyselin na 100 % (2)

Výsledkem je procentní zastoupení každé mastné kyseliny v % molárních ve všech (1,2,3-) polohách triacylglycerolů.

Celkové množství nasycených mastných kyselin (SFA) P a S a nenasycených mastných kyselin (UFA) Po, O, L a Ln se vypočítá:

4.5.5   Výpočet složení mastných kyselin v pozicích 2- a 1,3- triacylglycerolů

Mastné kyseliny jsou rozděleny do tří skupin takto: jedna s polohou 2- a dvě stejné s polohou 1- a 3-, s různými koeficienty pro nasycené kyseliny (P a S) a nenasycené kyseliny (Po, O, L a Ln).

4.5.5.1   Nasycené mastné kyseliny s polohou 2- [P(2) a S(2)]

4.5.5.2   Nenasycené mastné kyseliny s polohou 2- [Po(2), O(2), L(2) a Ln(2)] (5):

4.5.5.3   Mastné kyseliny s polohou 1,3- [P(1,3), S(1,3), Po(1,3), O(1,3), L(1,3) a Ln(1,3)] (6):

4.5.6   Výpočet triacylglycerolů

4.5.6.1   Triacylglyceroly s jednou mastnou kyselinou (AAA, zde LLL, PoPoPo) (7)

4.5.6.2   Triacylglyceroly se dvěma mastnými kyselinami (AAB, zde PoPoL, PoLL) (8)

4.5.6.3   Triacylglyceroly se třemi různými mastnými kyselinami (ABC, zde OLLn, PLLn, PoOLn, PPoLn) (9)

4.5.6.4   Triacylglyceroly s ekvivalentním počtem uhlíkových atomů 42

Triacylglyceroly s ECN42 se vypočítávají podle rovnic 7, 8 a 9 a jsou poté uvedeny v pořadí podle předpokládané eluce při HPLC (obvykle pouze tři píky).

LLL

PoLL a polohový izomer LPoL

OLLn a polohové izomery OLnL a LnOL

PoPoL a polohový izomer PoLPo

PoOLn a polohové izomery OPoLn a OLnPo

PLLn a polohové izomery LLnP a LnPL

PoPoPo

SLnLn a polohový izomer LnSLn

PPoLn a polohové izomery PLnPo a PoPLn

Triacylglyceroly s ECN42 se vyjádří jako součet devíti triacylglycerolů včetně jejich polohových izomerů. Výsledky by měly být uvedeny alespoň na dvě desetinná místa.

5.   HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ

Porovná se vypočtený teoretický obsah a obsah stanovený analýzou HPLC. Pokud je absolutní hodnota rozdílu výsledku z HPLC a výsledku určeného teoreticky vyšší než hodnota stanovená normou pro příslušnou kategorii oleje, vzorek obsahuje semenný olej.

Výsledky se uvádí na dvě desetinná místa.

6.   PŘÍKLAD (ČÍSELNÉ ODKAZY SE VZTAHUJÍ NA ODDÍL TEXTU POPISUJÍCÍ METODU)

— 4.5.1   Výpočet % molárních mastných kyselin z údajů GLC (% normalizované oblasti)

Následující údaje o složení mastných kyselin byly získány pomocí GLC:

FA	P	S	Po	O	L	Ln
MW	256,4	284,5	254,4	282,5	280,4	278,4
% plochy	10,0	3,0	1,0	75,0	10,0	1,0

— 4.5.3   Převedení plochy (%) na látkové množství (mol) pro všechny mastné kyseliny (viz vzorec (1))

mol P	=
mol S	=
mol Po	=
mol O	=
mol L	=
mol Ln	=
Celkem	=	0,35821 mol TAG

— 4.5.4   Normalizace mastných kyselin (mol) na 100 % (viz vzorec (2))

mol % P(1,2,3)=

mol % S(1,2,3)=

mol % Po(1,2,3)=

mol % O(1,2,3)=

mol % L(1,2,3)=

mol % Ln(1,2,3)=

Celkem % molárních= 100 %

Součet nasycených a nenasycených mastných kyselin v poloze 1,2,3- TAG (viz vzorec (3):

— 4.5.5   Výpočet složení mastných kyselin v polohách 2- a 1,3- TAG

— 4.5.5.1   Nasycené mastné kyseliny v poloze 2- [P(2) a S(2)] (viz vzorec (4))

— 4.5.5.2   Nenasycené mastné kyseliny v poloze 2- [Po(1,3), O(1,3), L(1,3) a Ln(1,3)] (viz vzorec (5))

— 4.5.5.3   Mastné kyseliny v poloze 1,3- [P(1,3), S(1,3), Po(1,3), O(1,3), L(1,3) a Ln(1,3)] (viz vzorec (6))

— 4.5.6   Výpočet triacylglycerolů

Z vypočítaného složení mastných kyselin v polohách 2- a 1,3-:

Mastné kyseliny v	poloze 1,3-	poloze 2-
P	16,004 %	0,653 %
S	4,325 %	0,177 %
Po	1,015 %	1,262 %
O	68,526 %	85,296 %
L	9,204 %	11,457 %
Ln	0,927 %	1,153 %
Celkem	100,0 %	100,0 %

se vypočítají následující triacylglyceroly:

LLL

PoPoPo

PoLL s 1 polohovým izomerem

SLnLn s 1 polohovým izomerem

PoPoL s 1 polohovým izomerem

PPoLn se 2 polohovými izomery

OLLn se 2 polohovými izomery

PLLn se 2 polohovými izomery

PoOLn se 2 polohovými izomery

— 4.5.6.1.   Triacylglyceroly s jednou mastnou kyselinou (LLL, PoPoPo) (viz vzorec (7))

— 4.5.6.2   Triacylglyceroly se dvěma mastnými kyselinami (PoLL, SLnLn, PoPoL) (viz vzorec (8))

0,03210 mol PoLL

0,00094 mol SLnLn

0,00354 mol PoPoL

— 4.5.6.3   Triacylglyceroly se třemi různými mastnými kyselinami (PoPLn, OLLn, PLLn, PoOLn) viz vzorec (9)

0,00761 mol PPoLn

0,43655 mol OLLn

0,06907 mol PLLn

0,04812 mol PoOLn

ECN42 = 0,69512 mol TAG

Poznámka 1 Pořadí eluce je možné stanovit výpočtem ekvivalentního počtu atomů uhlíku, často definovaných jako , kde CN je počet atomů uhlíku a n je počet dvojných vazeb. Výpočet může být přesnější, pokud se vezme v úvahu původ dvojné vazby. Pokud jsou no, nl a nln počty dvojných vazeb náležejících olejové, linoleové resp. linolenové kyselině, ekvivalentní počet atomů uhlíku se může vypočítat použitím následujícího vzorce:

kde se koeficienty do, dl a dln mohou vypočítat použitím referenčních triglyceridů. Za podmínek popsaných v této metodě platí přibližně tento vztah:

Poznámka 2 S několika referenčními triglyceridy je rovněž možné vypočítat rozlišení vzhledem k trioleinu:

triolein

za použití sníženého retenčního času .

Grafické vyjádření závislosti log α na f (počtu dvojných vazeb) umožňuje určit retenční hodnoty všech triglyceridů mastných kyselin obsažených v referenčních triglyceridech – viz obrázek 1.

Poznámka 3 Účinnost kolony by měla umožnit jasné oddělení píku trilinoleinu od píků triglyceridů s blízkým retenčním časem RT. Eluce se zastaví po píku odpovídajícímu ECN 52.

Poznámka 4 Správnost měření ploch píků sledovaných v rámci tohoto stanovení je zajištěna, pokud druhý pík odpovídající ECN 50 je 50 % plného rozsahu záznamové stupnice.

Obrázek 1

Graf závislosti log α na f (počtu dvojných vazeb)

Obrázek 2

Olivový olej s nízkým obsahem linoleové kyseliny

a

b

Obrázek 3

Olivový olej s vysokým obsahem linoleové kyseliny

a)

b)

„PŘÍLOHA XXI

Výsledky kontroly shody prováděné v odvětví olivového oleje uvedené v čl. 8 odst. 2

Označování

Chemické ukazatele

Organoleptické vlastnosti (4)

Závěr

Vzorek

Kategorie

Země původu

Místo, kde byla inspekce provedena (1)

Oficiální název

Označení původu

Podmínky skladování

Chybné informace

Čitelnost

C/NC (3)

Parametry mimo limity ANO/NE

Pokud ano, označte který (které) (2)

C/NC (3)

Medián závad

Medián znaku ovocná chuť a vůně

C/NC (3)

Požadované opatření

Sankce