This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 32013H0105
2013/105/EC: Commission Recommendation of 9 October 2009 on mobilising Information and Communications Technologies to facilitate the transition to an energy-efficient, low-carbon economy
2013/105/ES: Doporučení Komise ze dne 9. října 2009 k mobilizaci informačních a komunikačních technologií pro usnadnění přechodu k energeticky účinnému, nízkouhlíkovému hospodářství
2013/105/ES: Doporučení Komise ze dne 9. října 2009 k mobilizaci informačních a komunikačních technologií pro usnadnění přechodu k energeticky účinnému, nízkouhlíkovému hospodářství
Úř. věst. L 51, 23.2.2013, p. 18–22
(BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)
In force
23.2.2013 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 51/18 |
DOPORUČENÍ KOMISE
ze dne 9. října 2009
k mobilizaci informačních a komunikačních technologií pro usnadnění přechodu k energeticky účinnému, nízkouhlíkovému hospodářství
(2013/105/ES)
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 211 této smlouvy,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
V dubnu 2006 Evropský parlament a Rada přijaly směrnici o energetické účinnosti u konečného uživatele a o energetických službách (1) vytvářející rámec pro opatření, která řeší potenciál úspory energie v odvětvích konečného využití energie nezahrnutých do systému obchodování s emisemi (ETS). |
(2) |
Národní akční plány energetické účinnosti (NEEAP) požadované ve směrnici 2006/32/ES hrají klíčovou úlohu v plánování vnitrostátních opatření, které řeší energetickou účinnost s výjimkou ETS, a v podávání zpráv o jejich plnění. Řada členských států EU ve svých prvních NEEAP stanovila plány využití potenciálu IKT v úspoře energie (2). |
(3) |
V říjnu 2006 přijala Komise Akční plán pro energetickou účinnost: využití možností (3), v němž se zdůrazňuje nutnost provést systémové změny s cílem změnit vzorce chování naší společnosti tak, abychom při zachování naší kvality života využívali méně energie. |
(4) |
V březnu 2007 následně Evropská rada potvrdila cíl uspořit 20 % spotřeby energie EU ve srovnání s projekcemi pro rok 2020 a schválila cíl snížit emise skleníkových plynů do roku 2020 o 20 %. Evropská rada rovněž vyzvala k vypracování udržitelné klimatické a energetické politiky EU s vědomím souvislosti mezi spotřebou energie a emisemi uhlíku. Očekává se, že využití potenciálu snížení spotřeby energie EU o 20 % povede k významným úsporám nákladů a přínosům pro životní prostředí. |
(5) |
V lednu 2008 přijala Komise sdělení 20 a 20 do roku 2020: změna klimatu je pro Evropu příležitostí, které obsahuje rozsáhlý soubor konkrétních návrhů ukazujících, že dohodnuté cíle změny klimatu jsou technologicky a ekonomicky proveditelné a poskytují jedinečnou obchodní příležitost pro tisíce evropských společností (4). Návrhy schválila Evropská rada (5) a Evropský parlament v prosinci 2008. |
(6) |
V květnu 2008 přijala Komise sdělení Zlepšování energetické účinnosti prostřednictvím informačních a komunikačních technologií (6), v němž uznává potenciál informačních a komunikačních technologií (IKT) poskytovat nákladově efektivní prostředky pro zvýšení energetické účinnosti v celém odvětví a v širší občanské společnosti. |
(7) |
V červenci 2008 přijala Komise sdělení o Akčním plánu pro udržitelnou spotřebu a výrobu a udržitelnou průmyslovou politiku (7), (SCP/SIP) s návrhy zaměřenými na zlepšení environmentální výkonnosti výrobků během jejich celého životního cyklu, zvýšení poptávky po více udržitelném zboží a na podporu průmyslu EU, aby využíval výhody vyplývající z inovačních příležitostí. |
(8) |
Na podporu akčního plánu SCP/SIP a na základě souvisejícího pověření ve sdělení Integrovaná politika produktů: Formování myšlení o environmentálním životním cyklu (8) zpracovává Komise prostřednictvím svého společného výzkumného střediska příručku (9) týkající se kvantifikace a analýzy dopadu životního cyklu výrobků a procesů na životní prostředí včetně emisí uhlíku a energetické účinnosti. |
(9) |
V listopadu 2008 Komise přijala plán evropské hospodářské obnovy (10) pro rychlejší návrat k hospodářskému růstu, v němž se zdůrazňuje neodkladná potřeba investování do energetické účinnosti a čistých technologií. Komise za účelem plnění tohoto plánu navrhla ve sdělení Investujme dnes do Evropy zítřka (11) soubor opatření na vyčlenění finanční podpory pro energetiku a vysokorychlostní širokopásmové sítě. |
(10) |
Jako součást plánu evropské hospodářské obnovy zahájila Komise partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem, která jsou zaměřená na další rozvoj zelených technologií a inteligentní energetické infrastruktury v oblasti budov, výroby a dopravy: iniciativa Energeticky účinné budovy, Továrny budoucnosti a Zelená auta. |
(11) |
V prosinci 2008 přijala Komise Akční plán zavádění inteligentních dopravních systémů v Evropě a s ním spojený návrh směrnice, která stanoví rámec pro zavádění inteligentních dopravních systémů (ITS) v oblasti silniční dopravy a styčné body s jinými druhy dopravy (12). Komise navrhla konkrétní opatření zaměřená na urychlené zavádění ITS s cílem zvýšit energetickou účinnost v dopravních systémech. |
(12) |
Využívání energie v zařízeních a službách IKT představuje přibližně 8 % elektrické energie v EU a 2 % emisí uhlíku (13). Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/32/ES ze dne 6. července 2005 o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign energetických spotřebičů (14) stanoví pro celou EU pravidla pro uvádění energetických spotřebičů na trh, včetně produktů IKT, pokud jde o jejich energetickou účinnost a vliv na životní prostředí po dobu celého životního cyklu. Směrnice také poskytuje příležitost pro dobrovolné iniciativy předložené průmyslem. |
(13) |
Komise ve sdělení k mobilizaci informačních a komunikačních technologií pro usnadnění přechodu k energeticky účinnému nízkouhlíkovému hospodářství (15) zdůraznila nevyužitý potenciál odvětví IKT v oblasti systémového zlepšování vlastních procesů, včetně provozu, výroby, poskytování služeb a řízení dodavatelských řetězců. |
(14) |
Výsledky veřejné konzultace (16) uveřejněné v září 2009 potvrdily, že různé společnosti mají v současné době různé strategie ke snížení energetické náročnosti a vlivu na životní prostředí. Koordinovaný přístup by lépe upozornil na příležitosti, pomohl v zaměření investic, vedl k hospodářským přínosům pro dané odvětví jako celek a přispěl k dosažení cílů v oblasti energetické účinnosti. |
(15) |
Je nanejvýš důležité, aby si odvětví IKT stanovilo náročné cíle pro snížení energetické náročnosti svých procesů a jejich vlivu na životní prostředí. Pokrok v dosahování těchto cílů by měl být měřitelný a ověřitelný. Cíle by se měly aktualizovat s tím, jak budou k dispozici spolehlivější výchozí údaje. Odvětví IKT vyjádřilo zájem na ustavení Fóra pro energetickou účinnost IKT (IKT4EE), které by pracovalo s cílem přijmout a zavést rámcový systém pro měření energetických a uhlíkových stop v odvětví a stanovit cíle a určit srovnatelný pokrok. |
(16) |
Pro účely tohoto doporučení se odvětvím IKT rozumí odvětví výroby IKT, odvětví obchodu s IKT a odvětví služeb IKT podle definic Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (17). |
(17) |
Odhaduje se, že zlepšení dosažená pomocí IKT v jiných odvětvích by mohla znamenat úsporu asi 15 % celkového objemu emisí uhlíku do roku 2020 (18). Podle předpokladů lze v krátkodobém výhledu dosáhnout významných zvýšení energetické účinnosti pomocí IKT v oblasti budov a stavebnictví, v dopravní logistice a ve využití energie u konečného spotřebitele. |
(18) |
Odvětví IKT může poskytnout nástroje pro simulaci, modelování, analýzu a vizualizaci, které jsou naprosto nezbytné pro usnadnění celého přístupu stavebnictví k projektu a provozu budov, který bere v úvahu řadu faktorů ovlivňujících poptávku po energii. Investice však brzdí skutečnost, že za celé odvětví neexistují spolehlivé a transparentní prostředky pro kvantifikaci a sledování úspor energie a nákladů v průběhu času, které by v ideálním případě vytvořily základnu pro strategie a nástroje projektů. |
(19) |
Odvětví dopravy a logistiky silně závisí na používání IKT, pokud jde o fungování a optimalizaci celkové činnosti tohoto odvětví, zejména pak požadavků na dopravu a skladování. Z toho důvodu jsou dobře připravena převzít vedoucí úlohu v optimalizaci energetických a uhlíkových stop svých služeb a v poskytování příslušných informací zákazníkům. |
(20) |
V oblasti budov, stavebnictví, dopravy a logistiky už byla formulována potřeba srovnatelných metodik pro měření energetické náročnosti a emisí uhlíku a práce za tímto účelem už byly zahájeny. Společné metodiky by měly sloužit k zajištění spolehlivých údajů a jako základna, na které by bylo možné rozvíjet nástroje IKT. |
(21) |
Partnerství mezi odvětvími by mohla urychlit rozvoj a rozsáhlé zavádění řešení na bázi IKT určených pro sledování, řízení a měření využívání energie a emisí uhlíku v energeticky náročných činnostech, a tím přispět k poskytnutí spolehlivého základu pro rozhodování v oblasti úspor energie a snižování emisí. |
(22) |
Inteligentní měření spotřeby může zajistit toky informací v reálném čase a umožnit nové kontrolní smyčky, čímž dovolí lepší řízení a kontrolu elektrické energie a ovlivní konečnou spotřebu ze strany spotřebitelů, zejména když je doprovázeno podrobným vyúčtováním. Několik členských států již přijalo právní předpisy nařizující zavedení inteligentního měření spotřeby nebo o jejich přijetí uvažuje. Koordinovaný postup členských států při stanovování minimálních funkčních specifikací pro inteligentní měřiče spotřeby by měl zamezit vzniku technických překážek, zajistit interoperabilitu a umožnit zavedení inovačních aplikací pro řízení konečného využití energie založených na IKT. |
(23) |
Inteligentní měření a inteligentní rozvodné sítě jsou důležitými prostředky pro maximalizaci úspor energie v budovách, pro rozsáhlé rozšíření elektrických vozidel, pro efektivní dodávky a distribuci energie a pro zavedení obnovitelných zdrojů energie. Aplikace a služby vyplývající z tohoto rozvoje pravděpodobně zavdají podnět ke vzniku nových odvětví hospodářské činnosti se zapojením účastníků jak z odvětví energetiky, tak i z odvětví IKT. Podmínky napomáhající ke vzniku nových trhů by se měly posuzovat spolu s pilotními projekty a jinými průzkumnými iniciativami. |
(24) |
Pro účely tohoto doporučení se odhmotněním IKT rozumí snížení potřeby fyzického zařízení, které podmiňuje poskytování elektronických služeb. Odhmotnění má mimořádný význam pro zadávání veřejných zakázek v oblasti IKT. Lze toho dosáhnout optimalizací využívání existujících fyzických zdrojů, optimalizací konfigurace systémů IKT a zajištěním, aby rozšíření nebo modernizace existujících systémů nebylo nevyhnutně omezeno smluvně nebo technicky. |
(25) |
Jak prokázala veřejná konzultace uvedená ve 14. bodu odůvodnění, státní správy na všech úrovních jsou připraveny zapojit se do činností v oblasti zvyšování energetické účinnosti a snižování emisí uhlíku. Úlohou IKT v dosahování těchto cílů je také zaměření na probíhající iniciativy státních orgánů v celé Evropě. Je nutná účinná spolupráce mezi vnitrostátními, regionálními a místními úrovněmi správních orgánů členských států, aby se zajistil soulad mezi opatřeními, využila pozitivní synergie mezi nimi a vytvořil soubor kolektivních znalostí na základě sdílení zkušeností. |
(26) |
Odhaduje se, že širší využívání aplikací jako internetové veřejné služby a aplikace a pokročilé technologie pro spolupráci by do roku 2020 mohly ušetřit nejméně 1 až 2 % z celkové spotřeby energie na světě (19). Aby mohla EU generovat úspory v širokém měřítku, nezbytně potřebuje celoevropskou infrastrukturu širokopásmového připojení. |
(27) |
Žádná jednotlivá organizace nebo skupina zúčastněných stran nemůže efektivně pracovat sama. Společná činnost mnoha organizací jak ve veřejném, tak i soukromém sektoru, včetně partnerství na úrovni měst a na regionální úrovni, může razit cestu pro systémové změny v celé společnosti. Kromě toho chce Komise podpořit výměnu osvědčených postupů ve využívání řešení IKT za účelem zvýšení energetické účinnosti. |
(28) |
Je nutné zapojení na vnitrostátní, regionální a místní úrovni, má-li být dosaženo skutečného pokroku. Je proto na národních, regionálních a místních politicích členských států, aby potvrdili plnou angažovanost v usnadňování včasné realizace opatření stanovených v tomto doporučení. |
DOPORUČUJE, aby odvětví informačních a komunikačních technologií
v zájmu snížení rostoucího podílu celkových emisí uhlíku a posílení potenciálu informačních a komunikačních technologií (IKT) hrálo klíčovou a rozhodující úlohu v přechodu k energeticky účinnému nízkouhlíkovému hospodářství a učinilo tyto kroky:
1. |
zavázalo se k postupnému procesu odbourávání uhlíku, který povede k měřitelnému a ověřitelnému snížení energetické náročnosti a emisí uhlíku ve všech procesech výroby, dopravy a prodeje zařízení a komponentů IKT; |
2. |
prostřednictvím odvětvových sdružení se zúčastnilo činnosti, kterou zahájí Evropská komise a která je zaměřena na:
|
3. |
spolupracovalo s Evropskou komisí a jinými příslušnými veřejnými orgány a mezinárodními organizacemi na vytvoření rámce pro audit a ověřování, jehož cílem bude posoudit, zda a jak budou jednotlivé společnosti plnit cíle snižování energetické náročnosti a emisí uhlíku; |
4. |
v těsné spolupráci se stavebním odvětvím určilo řešení IKT ke zlepšení environmentální a energetické výkonnosti nových a existujících budov a stavebních postupů a postupů rekonstrukce, které povedou ke společnému plánu pro přijetí těchto řešení v rozsáhlém měřítku, |
5. |
v těsné spolupráci se stavebním odvětvím řešilo překážky širšího využívání nástrojů IKT pro modelování a simulaci a jiných příslušných aplikací, které usnadňují dodržování platných právních předpisů upravujících výkonnost budov a napomáhají mu; |
6. |
v těsné spolupráci s odvětvím dopravy a logistiky určilo řešení IKT ke zlepšení environmentální a energetické výkonnosti jejich služeb, která povedou ke společnému plánu širokého přijetí těchto řešení, a koordinovalo jej s činnostmi vykonávanými podle akčního plánu ITS. |
7. |
V těsné spolupráci s odvětvím dopravy a logistiky navrhlo systematický rámec pro poskytování úplných, srovnatelných a spolehlivých údajů o spotřebě energie a emisích uhlíku v provozu a službách nákladní dopravy a přepravy pro všechny potenciální uživatele. |
DOPORUČUJE, ABY ČLENSKÉ STÁTY:
pro zajištění plného souladu politik IKT s vnitrostátními, místními a regionálními přístupy k uskutečnění přechodu na energeticky účinné, nízkouhlíkové hospodářství
8. |
prostřednictvím příslušných státních orgánů:
|
9. |
přijaly a zavedly postupy zadávání veřejných zakázek, které ovlivní sílu poptávky veřejného sektoru a podpoří odhmotnění zboží a služeb IKT; |
10. |
na všech úrovních státní správy usnadňovaly používání příslušných nástrojů IKT s cílem lépe pochopit důsledky různých politik a zamezit negativním vedlejším důsledkům vyplývajícím z jejich vzájemné součinnosti; |
11. |
podporovaly využívání simulace a modelování energie ve vzdělávání a školení odborníků v klíčových odvětvích, zejména:
|
12. |
prostřednictvím svých státních, regionálních a místních orgánů uskutečňovaly a v případě potřeby vylepšovaly své strategie pro zavedení spolehlivé vysokorychlostní širokopásmové infrastruktury, která usnadní sledování a řízení spotřeby, distribuce a výroby energie včetně energie z obnovitelných zdrojů, a strategie pro zavádění systémů jako inteligentní měření, inteligentní rozvodné sítě a inteligentní města v celém společenství; |
13. |
kromě povinností podle čl. 3 odst. 11 a bodu 2 přílohy I směrnice 2009/72/ES o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou (20) zapojily všechny příslušné zúčastněné strany do rozsáhlých pilotních projektů a předvádění inteligentního měření a inteligentních rozvodných sítí, aby se vytvořil konsensus v požadavcích na vznik budoucích inovací založených na IKT; |
14. |
prostřednictvím svých státních, regionálních a místních orgánů využívaly otevřené digitální platformy pro usnadnění uceleného přístupu k územnímu plánování a poskytování veřejných služeb, podporovaly sdílení znalostí a katalogizaci osvědčených postupů a udržování snadno přístupných úložišť informací; |
15. |
prostřednictvím svých státních, regionálních a místních orgánů vytvářely příležitosti pro tvůrčí formy spolupráce a řešení problémů na celospolečenské úrovni za pomoci výzev k předkládání nápadů, soutěží a – je-li to možné – poskytováním otevřeného přístupu k široké škále veřejných digitálních zdrojů a veřejných údajů; |
16. |
prostřednictvím svých státních, regionálních a místních orgánů zvýšily pro všechny segmenty společnosti přínosy vyplývající z nahrazení administrativních procesů offline aplikacemi a službami online, které přispívají ke zlepšení energetické účinnosti. |
VYZÝVÁ Členské Státy,
aby do 12 měsíců od zveřejnění tohoto doporučení a pak jednou ročně informovaly Komisi o opatřeních přijímaných v reakci na toto doporučení.
V Bruselu dne 9. října 2009.
Za Komisi
Viviane REDING
členka Komise
(1) Úř. věst. L 114, 27.4.2006, s. 64.
(2) Jak je uvedeno ve shrnutí celkového posouzení všech 27 národních akčních plánů energetické účinnosti, „Společný postup v úspoře energie“, SEK(2009) 889 v konečném znění, vyžadovaném směrnicí 2006/32/ES.
(3) KOM(2006) 545.
(4) KOM(2008) 30.
(5) Závěry Evropské rady, prosinec 2008, 17271/1/08 REV 1, 13. února 2009.
(6) KOM(2008) 241.
(7) KOM(2008) 397.
(8) KOM(2003) 302.
(9) Příručka pro mezinárodní referenční systém životního cyklu (ILCD) and podpůrná datová síť. http://lct.jrc.ec.europa.eu/eplca/deliverables/international-reference-life-cycle-data-system-ilcd-handbook.
(10) KOM(2008) 800.
(11) KOM(2009) 36.
(12) KOM(2008) 886, Akční plán pro zavádění inteligentních dopravních systémů v Evropě a KOM(2008) 887, návrh směrnice: Rámec pro zavádění inteligentních dopravních systémů v oblasti silniční dopravy a pro styčné body s jinými druhy dopravy.
(13) Bio Intelligence „Dopady informačních a komunikačních technologií na energetickou účinnost“.
(14) Úř. věst. L 191, 22.7.2005, s. 29.
(15) KOM(2009) 111 v konečném znění.
(16) Veřejná konzultace o informačních a komunikačních technologiích pro nízkouhlíkovou společnost, 30. března – 14. června 2009.
(17) Pokyny OECD pro měření informační společnosti, Rev. červenec 2009. www.oecd.org/sti/measuring-infoeconomy/guide.
(18) SMART 2020: Umožnění nízkouhlíkového hospodářství ve věku informací, zpráva Klimatické skupiny jménem Globální iniciativy pro elektronickou udržitelnost (GeSI).
(19) SMART 2020: Umožnění nízkouhlíkového hospodářství ve věku informací, zpráva Klimatické skupiny jménem Globální iniciativy pro elektronickou udržitelnost (GeSI).
(20) Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 55.