Access to European Union law
<a href="https://eur-lex.europa.eu/content/help/eurlex-content/experimental-features.html" target="_blank">More about the experimental features corner</a>
Choose the experimental features you want to try
EUR-Lex
Access to European Union law

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

You are here
Use quotation marks to search for an "exact phrase". Append an asterisk (*) to a search term to find variations of it (transp*, 32019R*). Use a question mark (?) instead of a single character in your search term to find variations of it (ca?e finds case, cane, care).
Search tips
Need more search options? Use the Advanced search

Document 32011R0291

Nařízení Komise (EU) č. 291/2011 ze dne 24. března 2011 o základním použití jiných regulovaných látek než hydrochlorfluoruhlovodíků pro laboratorní a analytické účely v Unii podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1005/2009 o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu

Úř. věst. L 79, 25.3.2011, p. 4–6 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

⏵Dokument byl zveřejněn v rámci zvláštního vydání (HR)

Legal status of the document In force

ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2011/291/oj

25.3.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 79/4

NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 291/2011

ze dne 24. března 2011

o základním použití jiných regulovaných látek než hydrochlorfluoruhlovodíků pro laboratorní a analytické účely v Unii podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1005/2009 o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu


EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1005/2009 ze dne 16. září 2009 o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu (1), a zejména na čl. 10 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Unie již ukončila výrobu a spotřebu regulovaných látek pro většinu použití. Komise musí pro jiné regulované látky než hydrochlorfluoruhlovodíky stanovit základní laboratorní a analytická použití.

(2)

Rozhodnutí XXI/6 smluvních stran Montrealského protokolu konsoliduje stávající rozhodnutí a prodlužuje obecnou výjimku ze základního laboratorního a analytického použití po dni 31. prosince 2010 do dne 31. prosince 2014 pro všechny regulované látky vyjma hydrochlorfluoruhlovodíků. Povoluje tedy výrobu a spotřebu nutnou k uspokojení základních laboratorních a analytických použití regulovaných látek při dodržení podmínek stanovených Montrealským protokolem.

(3)

Rozhodnutí VI/25 smluvních stran Montrealského protokolu upřesňuje, že použití lze považovat za základní, pouze pokud nejsou dostupné žádné technicky a ekonomicky schůdné alternativy nebo náhrady, které jsou přijatelné z hlediska životního prostředí a zdraví. Skupina pro technická a hospodářská hodnocení ve své průběžné zprávě za rok 2010 určila značné množství postupů, v jejichž případě jsou již k použití regulovaných látek dostupné alternativy. Na základě uvedených informací a rozhodnutí XXI/6 by měl být stanoven seznam těch použití, pro něž jsou dostupné technicky a ekonomicky schůdné alternativy, které jsou přijatelné z hlediska ochrany životního prostředí a zdraví.

(4)

Podle dohody smluvních stran v rozhodnutí XVIII/15 by měl být rovněž stanoven taxativní seznam povolených základních použití methylbromidu, jakož i použití, u nichž skupina pro technická a hospodářská hodnocení určila, že pro ně neexistují alternativy.

(5)

Navíc by mělo být ujasněno, že použití regulovaných látek pro účely primárního a sekundárního vzdělávání nemůže být považováno za základní a mělo by být omezeno na vysokoškolské či odborné vzdělávání. Kromě toho použití regulovaných látek v testovacích chemických soupravách, jež jsou dostupné široké veřejnosti, by nemělo být považováno za základní.

(6)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 25 odst. 1 nařízení (ES) č. 1005/2009,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Výroba, dovoz a použití jiných regulovaných látek než hydrochlorfluoruhlovodíků mohou být povoleny pro kterékoli základní laboratorní a analytické použití uvedené v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 24. března 2011.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda

(1)  Úř. věst. L 286, 31.10.2009, s. 1.

PŘÍLOHA

Základní laboratorní a analytická použití jiných regulovaných látek než hydrochlorfluoruhlovodíků

1.

Následující použití jiných regulovaných látek než hydrochlorfluoruhlovodíků se považují za základní laboratorní a analytická použití:

a)

Použití regulovaných látek jako jako referenční hodnoty nebo normy

—

ke kalibraci zařízení, které používá regulované látky,

—

k monitorování úrovní emisí regulovaných látek,

—

ke stanovení hladin reziduí regulovaných látek ve zboží, v rostlinách a komoditách;

b)

použití regulovaných látek v laboratorních toxikologických studiích;

c)

laboratorní použití, v němž je regulovaná látka změněna chemickou reakcí, jako jsou regulované látky využívané jako vstupní surovina;

d)

použití methylbromidu v laboratoři s cílem porovnat účinnost methylbromidu a jeho alternativ;

e)

použití tetrachlormethanu jako rozpouštědla v reakcích při bromování s N-bromsukcinimidem;

f)

použití tetrachlormethanu jako přenašeče řetězce v radikálových polymerizačních reakcích;

g)

jakékoli jiné laboratorní a analytické použití, pro které není dostupná technicky a ekonomicky schůdná alternativa.

2.

Následující použití všech jiných regulovaných látek než hydrochlorfluoruhlovodíků se nepovažují za základní laboratorní a analytická použití:

a)

chladicí a klimatizační zařízení používané v laboratořích, včetně chladicího laboratorního zařízení, jako jsou ultraodstředivky;

b)

čištění, přepracovávání, oprava nebo přestavba elektronických součástí nebo soustav;

c)

uchovávání publikací a archivů;

d)

sterilizace materiálů v laboratoři;

e)

jakékoli použití v primárním a sekundárním vzdělávání;

f)

jako složky v testovacích chemických soupravách, jež jsou dostupné široké veřejnosti a nejsou určeny k používání ve vysokoškolském vzdělávání;

g)

při čištění a sušení včetně odstraňování mastnoty z výrobků ze skla a jiných zařízení;

h)

při stanovení uhlovodíků, olejů a tuků ve vodě, půdě, vzduchu nebo odpadu;

i)

testování dehtu v dlažebních materiálech;

j)

forenzní snímání otisků prstů;

k)

testování organických látek v uhlí;

l)

jako rozpouštědla při stanovení kyanokobalaminu (Vitamin B12) a bromového čísla;

m)

při metodách, při nichž se v regulované látce využívá selektivní rozpustnost, včetně stanovení kaskarosidů, výtažků štítné žlázy a tvorby pikrátů;

n)

prekoncentrace analytů v chromatografických metodách (např. vysokoúčinná kapalinová chromatografie (HPLC), plynová chromatografie (GC), adsorpční chromatografie), atomová absorpční spektrometrie (AAS), spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP), rentgenová fluorescenční analýza;

o)

při stanovení jodového čísla v tucích a olejích;

p)

jakékoli jiné laboratorní a analytické použití, pro které je dostupná technicky a ekonomicky schůdná alternativa.
Top