(1)

Dopisem ze dne 19. prosince 2002 Španělsko v souladu s čl. 88 odst. 3 Smlouvy oznámilo Komisi plán restrukturalizace španělského uhelného průmyslu podle podmínek nařízení Rady (ES) č. 1407/2002 ze dne 23. července 2002 o státní podpoře uhelnému průmyslu (2).

(2)

Dopisy ze dne 19. února 2003 a ze dne 31. července 2003 si Komise vyžádala doplňující informace. Španělsko tyto doplňující informace předložilo dopisy ze dne 18. dubna 2003 a ze dne 3. října 2003.

(3)

Dopisem ze dne 16. června 2003 Španělsko předložilo ministerské opatření ECO 768/2003 ze dne 17. března 2003 o poskytnutí finanční podpory uhelným podnikům na rok 2003.

(4)

Dopisem ze dne 8. srpna 2003 pak Španělsko podle podmínek uvedených v nařízení (ES) č. 1407/2002 oznámilo výši podpor, které měly být uhelným podnikům poskytnuty v roce 2003.

(5)

Dopisy ze dne 18. srpna 2003 a 18. září 2003 Španělsko Komisi zaslalo informace o výrobních nákladech výrobních jednotek, jak stanoví rozhodnutí Komise 2002/871/ES ze dne 17. října 2002, kterým se zavádí společný rámec pro sdělování údajů potřebných pro provádění nařízení Rady (ES) č. 1407/2002 o státní podpoře uhelnému průmyslu (3).

(6)

Dopisem ze dne 10. února 2004 Španělsko předložilo ministerské opatření o poskytnutí finanční podpory uhelným podnikům na rok 2004.

(7)

Po prostudování informací poskytnutých španělskými orgány Komise dopisem ze dne 30. března 2004 sdělila Španělsku své rozhodnutí zahájit postup stanovený v čl. 88 odst. 2 Smlouvy. Toto rozhodnutí bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie (4).

(8)

Dopisy ze dne 30. června 2004 a 16. července 2004 Španělsko poskytlo doplňující informace o plánu restrukturalizace.

(9)

Dopisem ze dne 19. února 2005 Španělsko předložilo ministerské opatření o poskytnutí finanční podpory uhelným podnikům na rok 2005.

(10)

Komise si dopisem ze dne 7. září 2005 vyžádala doplňující informace. Španělsko na žádost odpovědělo dopisem ze dne 20. října 2005, v němž tyto doplňující informace o plánu restrukturalizace poskytlo.

(11)

Komise je povinna přijmout na základě informací předložených Španělskem rozhodnutí o plánu restrukturalizace španělského uhelného průmyslu, a pokud k tomuto plánu vysloví kladné stanovisko, rozhodne i o podporách na roky 2003, 2004 a 2005.

(12)

Na plán restrukturalizace a finanční opatření se vztahuje nařízení (ES) č. 1407/2002. Podle čl. 10 odst. 1 tohoto nařízení musí Komise o plánu restrukturalizace přijmout rozhodnutí, aby se určilo, zda je v souladu s podmínkami a kritérii stanovenými v článcích 4 až 8 a zda odpovídá cílům tohoto nařízení. Pokud Komise k plánu vysloví kladné stanovisko, je navíc v souladu s čl. 10 odst. 2 nařízení povinna ověřit i to, zda jsou s předmětným plánem restrukturalizace v souladu opatření oznámená na období let 2003–2005 a zda je podpora celkově slučitelná s řádným fungováním společného trhu.

(13)

Rozhodnutím Komise 98/637/ESUO ze dne 3. června 1998 o poskytnutí podpor uhelnému průmyslu Španělskem v roce 1998 (5) byl schválen plán restrukturalizace španělského uhelného průmyslu na období 1998–2002. Tento plán vycházel z Plánu restrukturalizace uhelného průmyslu a alternativního vývoje těžebních oblastí na léta 1998–2005, který byl podepsán dne 15. července 1997. Plán byl výsledkem dohody mezi španělskými orgány a zúčastněnými stranami v uhelnému průmyslu a obsahoval podmínky pro podniky přijímající podporu. Komise posoudila u plánu restrukturalizace na období 1998–2002 jeho shodu s obecnými a zvláštními cíli rozhodnutí Komise č. 3632/93/ESUO ze dne 28. prosince 1993, kterým se stanoví pravidla Společenství týkající se státní podpory uhelnému průmyslu (6), a vyslovila k němu kladné stanovisko.

(14)

Vzhledem k tomu, že španělská vláda hodlala poskytnout podporu uhelnému průmyslu po uplynutí platnosti Smlouvy o ESUO dne 23. července 2002, španělské orgány ve shodě s nařízením (ES) č. 1407/2002 (zejména s čl. 9 odst. 10 tohoto nařízení) dne 19. prosince 2002 oznámily Komisi předběžný plán přístupu k uhelným rezervám a uzavření výrobních jednotek na období 2003–2005.

(15)

Do tohoto plánu restrukturalizace se promítá záměr španělských orgánů pokračovat v podpoře uhelného průmyslu v období 2003–2005, a to podporou produkce i podporou určenou k pokrytí výjimečných nákladů procesu restrukturalizace. Tento návrh pro období do roku 2005 předpokládá, že úsilí vynaložené podniky a pracovníky na restrukturalizaci tohoto odvětví během období 1998–2002 bude pokračovat v rámci španělského plánu restrukturalizace uhelného průmyslu na období 1998–2005 při zohlednění cílů nařízení (ES) č. 1407/2002 (tj. půjde o menší objem produkce s menší podporou a nižšími stavy pracovních sil tak, aby bylo možné snížit výrobní náklady).

(16)

Španělské orgány uvedly, že jedním z kritérií, jež je třeba vzít v úvahu při rozhodování o tom, které výrobní jednotky udržovat na minimální úrovni těžby v rámci zaručení přístupu k uhelným rezervám, musí být sociální situace. Dalšími kritérii měly být existence trhu s uhlím a uplatňování právních předpisů v oblasti životního prostředí – na základě těchto kritérií měly být určeny elektrárny, jež by mohly pokračovat v provozu.

(17)

Kromě toho byly španělské orgány názoru, že celkové snížení podpory navržené v jejich plánu na léta 2003–2005 povede k tomu, že podniky budou dobrovolně požadovat snižování kapacit. Možné poskytování podpory na uzavření výrobních jednotek by automaticky znamenalo snížení výrobní kapacity, a do konce roku 2005 by se tak mělo dosáhnout plánovaného cíle kolem 12 milionů tun. Španělské orgány Komisi zaručily, že podpora na uzavření výrobních jednotek podle podmínek uvedených v článku 7 nařízení (ES) č. 1407/2002 bude využita výhradně na pokrytí nákladů vzniklých v souvislosti s uzavíráním výrobních jednotek.

(18)

Hospodářství a zaměstnanost v hornických oblastech je stále hluboko pod úrovní, kterou měly před restrukturalizací uhelného průmyslu. Z tohoto důvodu španělské orgány uvedly, že potřebují více času na provádění politik ekonomické podpory a náhrady za zaměstnání v těžebním průmyslu. Procesy restrukturalizace uhelného průmyslu není možné urychlit nad rámec toho, co navrhují zmíněné plány. Španělské orgány argumentují, že proces restrukturalizace probíhá teprve pět let, tedy mnohem kratší dobu než v ostatních zemích se značně rozvinutým uhelným průmyslem.

(19)

Španělské orgány využily možnosti, kterou nabízí ustanovení čl. 9 odst. 8 nařízení (ES) č. 1407/2002, podle něhož členské státy mohou u řádně zdůvodněných případů oznámit Komisi nejpozději do června 2004 totožnost jednotlivých výrobních jednotek zahrnutých do plánů uvedených v odstavcích 4 a 6 daného článku.

(20)

Na základě rozhodnutí 2002/871/ES španělské orgány Komisi též informovaly o výrobních nákladech výrobních jednotek v referenčním roce 2001/2002 a v letech 2003–2005.

(21)

Podle podmínek definice „výrobní jednotky“ uvedené v článku 2 rozhodnutí 2002/871/ES každý uhelný podnik, s výjimkou podniku Hunosa, definoval své podzemní uhelné dílo s příslušnou infrastrukturou jako jedinou „hlubinnou výrobní jednotku“ a všechna svá povrchová uhelná díla s příslušnou infrastrukturou jako jedinou „povrchovou výrobní jednotku“.

Oznámené výrobní jednotky a výroba v referenčním roce 2001/2002 jsou následující:

(22)

Dopisem ze dne 3. října 2003 španělské orgány oznámily Komisi, že v roce 2005 budou uzavřeny hlubinné výrobní jednotky Endesa, Encasur a Antracitas de Guillón S.A. a že podnik Promotora de Minas de Carbón S.A. uzavře svou povrchovou výrobní jednotku.

(23)

Pro důlní podniky se na léta 2003, 2004 a 2005 navrhovalo snížení podpory na pokrytí očekávaných provozních schodků o 4 % ročně, s výjimkou podniku Hunosa, pro který mělo být průměrné snížení 5,75 % ročně.

(24)

Pokud jde o výrobní kapacitu, španělská vláda navrhla, že v roce 2005 poskytne podporu na těžbu uhlí v přibližném objemu 12 milionů tun. V roce 2002 se produkce blížila 13,4 milionu tun.

(25)

Celková výše provozních podpor a oznámených technických a sociálních nákladů je následující:

(26)

Pokud jde o období 2006–2007, španělské orgány oznámily, že v dané chvíli není možné stanovit pro toto období konkrétní cíle. Navrhují proto pokračovat ve snižování podpory o 4 % ročně. Po schválení plánu přístupu k uhelným rezervám budou Komisi oznámeny konkrétní podmínky rozdělování podpory a distribuce těžby (v tunách).

(27)

Španělské orgány oznámily podrobné informace o plánu pro společnost Hunosa, která je důlním podnikem ve veřejném vlastnictví. Na období 2002–2005 se předpokládá pokles kapacity z 1,8 milionu tun v roce 2001 na 1,34 milionu tun v roce 2005. Podpora na pokrytí provozních schodků klesne z 321 091 000 EUR v roce 2001 na 239 281 000 EUR v roce 2005.

(28)

Hlavním cílem plánu pro podnik Hunosa na období 2002–2005 bylo předně tento podnik restrukturalizovat a snížit ztráty tak, aby opatření k omezení činnosti podle národního plánu těžby a právních předpisů Společenství náležitě přihlížela k hospodářskému a sociálnímu významu asturské centrální uhelné pánve. Dalším cílem bylo položit základ budoucímu rozvoji oblasti, ve které se nachází asturská centrální uhelná pánev, a sice vytvořením podmínek pro nová pracovní místa, jež by nahradila pracovní místa v uhelném průmyslu. Plán Hunosy také počítal se snížením provozní ztráty podniku o více než 30 %, se snížením stavu pracovních sil o 33,6 % a se zvýšením produktivity o 21,4 %.

(29)

Plán podniku Hunosa předpokládal zavedení souboru opatření ke snížení produkce. V prvé řadě se přistoupilo k uzavření dvou z devíti existujících výrobních jednotek. Uzavřena byla i mokrá úpravna uhlí. Uzavření těchto tří provozů představovalo snížení výrobní kapacity o 25 %. Za druhé byly podniknuty kroky k maximálnímu zvýšení produktivity, které se zaměřovaly na výběr ložisek, úroveň modernizace a praní uhlí. Úsilí se soustředilo na doly s nejvyšší produktivitou, nejnižšími celkovými náklady a nejvyšší jakostí. Část produkce měla být v zásadě vyhrazena pro nedalekou elektrárnu a Hunosa měla ročně dodávat uhlí kryjící spotřebu 100 dní. Za třetí si toto plánované omezení činnosti vynutilo snížení počtu zaměstnanců. V důsledku přijatých opatření se v průběhu plánu měla rovněž snížit těžba o 26,1 % z 1,8 milionu tun v roce 2001 na 1,34 milionu tun v roce 2005.

(30)

Plán podniku Hunosa předpokládal pro období 2002–2005 přijetí 550 nových pracovníků. Španělské orgány se zaručily, že pokud bude toto přijímání nutné, noví pracovníci budou vybíráni z řad těch, kdo ztratili práci v jiných, dříve uzavřených důlních podnicích, s výjimkou dvou velmi konkrétních případů, kterými budou: přijímání specialistů a přijímání přímých potomků bývalých pracovníků Hunosy, kteří zemřeli v důsledku pracovního úrazu.

(31)

Španělské orgány sdělily, že náklady na tunu měrného paliva (tmp) ve výrobních jednotkách podniku Hunosa, které během restrukturalizačního období navrhují ponechat v provozu, jsou následující:

(32)

Španělské orgány uvedly, že toto snížení výrobních nákladů, vyčíslené přibližně na 20 % v období 2002–2005, naznačuje možnosti snižování výrobních nákladů Hunosy a že tento trend by mohl být v budoucnu posílen. Podle španělských orgánů toto snížení výrobních nákladů znamená také 25 % snížení podpory, jež je podniku poskytována, a i tento trend by mohl do budoucna nabývat na významu.

(33)

Ve shodě s cíli stanovenými v plánu se navrhuje přijmout soubor opatření na podporu vybudování hospodářské struktury, která bude v zeměpisné oblasti, kde Hunosa působí, alternativou k těžbě uhlí. V této souvislosti byl přijat závazek mezi španělskými orgány a odbory, který má rozličnými opatřeními přijatými podle plánu podpořit, aby bylo v asturské centrální uhelné pánvi mezi lety 2002–2005 vytvořeno 650 pracovních míst.

(34)

Co se týče podpory na pokrytí závazků vzniklých v minulosti a výjimečných nákladů procesu restrukturalizace, které doprovázejí uplatňování technických opatření týkajících se koncentrace a volby ložisek a s tím spojené změny kapacity, španělské orgány vysvětlily, že je třeba přijmout určitá sociální opatření, a to zejména pro financování programu předčasného odchodu do důchodu. Podpora, jež bude pokrývat tato opatření i další navrhované kroky, se bude postupně snižovat.

(35)

Následující tabulka ukazuje snižování stavu pracovních sil a celkovou výši podpor, které mají být poskytnuty podle plánu pro podnik Hunosa, jak to navrhuje plán restrukturalizace.

(36)

Dopisem ze dne 22. dubna 2003 španělské orgány oznámily Komisi, že záměrem plánu podniku Hunosa je mimo jiné udržování minimální těžby uhlí (jako preventivní opatření) k zaručení přístupu k uhelným rezervám.

(37)

Španělské orgány ve svém dopise zdůvodnily, že minimální těžba Hunosy dosáhne v roce 2005 výše 1,34 milionu tun, aby bylo možné pokrýt 30 % spotřeby (100 dní) elektráren v okolí jejích dolů, a navrhly použít stejné kritérium i po roce 2005. Španělské orgány se rovněž domnívaly, že udržování strategické těžby v okolí elektráren je přednostním cílem plánu přístupu k uhelným rezervám.

(38)

Podpora se bude poskytovat v období 2003–2005.

(39)

Podpora se bude poskytovat formou dotací.

(40)

Výrobní jednotky španělských uhelných podniků uvedené v 21. bodě.

(41)

Orden ministerial ECO/2731/2003, Orden ministerial ECO/768/2003, Orden ministerial ECO/180/2004 a Orden ministerial ITC/626/2005.

(42)

Podle předběžného odhadu výroby elektřiny vypracovaného Španělskem na období 2000–2011 se podíl uhlí na výrobě elektřiny sníží z 35,9 % v roce 2000 na 15 % v roce 2011. Objem elektrické energie vyrobené ze zemního plynu se během téhož období zvýší z 9,7 % na 33,1 % a výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů pak vzroste z 16,9 % na 28,4 %. Z výroby elektřiny pochází pouze 28 % celkových emisí CO2. Španělsko považuje za nelogické uvádět do souvislosti podporu poskytovanou vnitrostátní produkci uhlí s otázkou emisí CO2. Podle něho by měla být spíše brána v úvahu korelace mezi emisemi a výrobou elektřiny. Elektrárny budou v provozu, dokud to bude technicky a ekonomicky možné, bez ohledu na to, zda používají uhlí z domácí výroby nebo uhlí dovezené.

(43)

Dne 30. března 2004 Komise zahájila formální vyšetřovací řízení. Pochybovala o tom, zda je oznámený plán v souladu s podmínkami a kritérii stanovenými v nařízení (ES) č. 1407/2002, i o tom, do jaké míry je v souladu s jeho cíli. Podle Komise nebyl plán dostatečně podrobně vysvětlen. Ve svém dopise ze dne 30. března 2004 proto požádala španělské orgány, aby:

(44)

Po zahájení řízení obdržela Komise následující připomínky španělských orgánů. Třetí strany připomínky nepředložily.

(45)

Španělské orgány předložily zprávy o podpoře uhrazené v roce 2003 a 2004 a předběžný odhad plateb na rok 2005, ve kterých je podpora rozdělena podle toho, zda byla poskytnuta podle článku 4 nebo 5 nařízení (ES) č. 1407/2002. Podpora, která byla podniku Hunosa poskytnuta nebo která mu teprve poskytnuta být měla, je rozdělena podle toho, jestli je financována ze souhrnného státního rozpočtu nebo ze SEPI (13).

(46)

Trend výroby vzešlý ze zavírání výrobních kapacit, ke kterému se toto odvětví zavázalo, je následující:

(47)

Španělské orgány nahlásily kritéria, která byla uplatněna pro třídění výrobních jednotek jako příjemců podpory v souladu s článkem 4 nebo čl. 5 odst. 3 nařízení (ES) č. 1407/2002. Jako hlavní kritérium byly zvoleny náklady na výrobu jedné tuny měrného paliva. Dalšími kritérii pak byly:

(48)

Konečně je třeba zvážit sociální a regionální situaci v oblasti, kde se výrobní jednotka nachází. Podle španělské vlády je nutno toto sociální a regionální kritérium zachovat jakožto nepřehlédnutelný faktor. Španělská vláda by nicméně byla připravena zvážit veškeré podmínky, které by útvary Komise mohly navrhnout.

(49)

Definice „výrobní jednotky“ byla zkontrolována u podniků, které mají největší výrobní kapacitu, a které by tudíž mohly mít více než jednu výrobní jednotku. Až doposud byl rozbor podpory prováděn na úrovni podniků a podzemní uhelná díla byla počítána společně s povrchovými uhelnými díly (výjimkou byl případ Hunosa).

(50)

Španělské orgány uvedly, že – jak je vidět ve zprávě – všechny podniky, jež byly v roce 2002 zařazeny mezi příjemce podpory v souladu s článkem 4 rozhodnutí č. 3632/93/ESUO, jsou nyní zařazeny mezi podniky přijímající podporu v souladu s článkem 4 nařízení (ES) č. 1407/2002.

(51)

Španělské orgány uvedly, že do konce roku 2005 má být snížení podpory globální a ve výši 4 % za rok.

(52)

Španělské orgány též informovaly Komisi, že opatření ECO/2731/2003 bylo pozměněno tak, aby bylo uvedeno do souladu s požadavky článku 7 nařízení (ES) č. 1407/2002. Toto opatření se bude vztahovat pouze na výrobní jednotky, které budou uzavřeny do 31. prosince 2005, a nebude jej možno vztahovat na programy uzavření s lhůtou přesahující toto datum. Jako maximální podpora určená na pokrytí typů nákladů obsažených v příloze nařízení (ES) č. 1407/2002 byla navíc stanovena odškodnění ve výši 13 EUR na každých 1 000 tepelných jednotek ve smlouvách na uhlí zrušených v důsledku uzavření výrobní jednotky, která palivo dodávala. Proplácet se budou pouze řádně odůvodněné skutečné náklady uzavření.

(53)

Španělská vláda hodlá dodržet 18. bod odůvodnění rozhodnutí 2002/826/ESUO tím, že v podnicích uvedených v tomto bodu definitivně uzavře výrobní kapacitu o objemu 1,66 milionu tun do 31. prosince 2005. Některé z těchto podniků již začaly snižovat výrobní kapacitu v roce 2002.

(54)

Jak je uvedeno ve zprávách o podpoře za rok 2003, 2004 a 2005, podpora poskytnutá v roce 2003 podnikům Antracitas de Guillón, Encasur, Endesa a PMC (před uzavřením v roce 2004) a podpora naplánovaná na roky 2004 a 2005 je podporou na omezení činnosti. Podpora poskytnutá za účelem krytí výjimečných nákladů spojených s uzavřením v letech 1998 až 2002 podnikům Endesa a Encasur byla v té době zdůvodněna jakožto příspěvek na pokrytí rozdílů v platbách mezi běžným předčasným starobním důchodem a 100 % vyplacenými těmito podniky. Španělské orgány předložily zavazující dopisy, které potvrzují uzavření určených výrobních jednotek ke konci roku 2005.

(55)

Španělské orgány uvedly podrobnosti o rozsáhlé restrukturalizaci uskutečněné v posledních letech a o míře plnění plánu na léta 2002–2005. Plán zahrnuje uzavření dvou dolů, což znamená snížení objemu těžby o 700 000 tun.

(56)

Španělské orgány uvedly, že objem podpory při restrukturalizaci bude striktně udržován v rozsahu mezí nákladů vzešlých z externalizace sociálních povinností, a poskytly příslušný výklad.

(57)

Zjevný rozpor mezi významnou snahou o snížení nákladů a méně významným snižováním podpory produkce v zásadě vzešel ze změn příjmů, do nichž se promítly mezinárodní ceny dovezeného uhlí a kurz amerického dolaru vůči euru. Španělské orgány poskytly podrobné údaje o výpočtech příjmů a vyložily, proč jsou příjmy obecně nižší než mezinárodní cena dovezeného uhlí.

(58)

Španělské orgány předložily také podrobné vysvětlení podpory na pokrytí výjimečných nákladů procesu restrukturalizace.

(59)

Španělské orgány zdůraznily, že najímání pracovních sil přísně podléhá potřebám obsadit pracovní místa zásadní důležitosti, a to zejména z bezpečnostních důvodů. Je však třeba poznamenat, že v prvních dvou letech plánu se doposud žádný nový nábor neuskutečnil. Jako preventivní opatření španělské orgány nicméně stanovily, že předpokládaný počet přijatých pracovníků by nepřesáhl 100.

(60)

Při rozhodování, zda opatření programu představují podporu ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy, musí být určeno, zda je podpora poskytována členským státem nebo ze státních prostředků, zda zvýhodňuje určité podniky, zda narušuje nebo může narušit hospodářskou soutěž a zda může ovlivnit obchod mezi členskými státy.

(61)

První podmínka článku 87 souvisí s tím, zda byla podpora poskytnuta státem nebo ze státních prostředků. V tomto konkrétním případě je existence státních prostředků doložena skutečností, že opatření je financováno z veřejného státního rozpočtu a do menší míry ze SEPI, společnosti ve veřejném vlastnictví plně ovládané státem.

(62)

Druhá podmínka čl. 87 odst. 1 se týká možnosti, že opatření bude zvýhodňovat konkrétní podniky. V prvé řadě je třeba určit, zda podniky, které jsou příjemci podpory, budou hospodářsky zvýhodněny, a zadruhé, zda je tento prospěch poskytnut konkrétnímu typu podniku. Podpora zjevně poskytuje hospodářský prospěch uhelným podnikům, neboť tato podpora obsahuje přímou dotaci na pokrytí běžných výdajů, které by jinak tyto podniky musely hradit samy. Tyto výdaje jsou dány rozdílem mezi předvídatelnými výrobními náklady a předvídatelným příjmem a náklady spojenými s restrukturalizací a uhelné podniky mají prospěch z toho, že se jim za tyto náklady částečně poskytuje náhrada. Dotčená opatření se kromě toho zaměřují výhradně na uhelné podniky ve Španělsku, čímž tyto podniky upřednostňují oproti jejich konkurentům, tj. jsou selektivní.

(63)

Podle třetí a čtvrté podmínky čl. 87 odst. 1 podpora nesmí narušit nebo hrozit narušením hospodářské soutěže či ovlivnit nebo mít tendenci ovlivnit obchod mezi členskými státy. V daném případě však hrozí, že opatření hospodářskou soutěž naruší, neboť posilují finanční situaci a zvětšují prostor pro činnost příjemců podpory ve srovnání s jejich konkurenty, kteří podporu nedostávají. Dokonce i když je obchod s uhlím mezi členskými státy značně omezen a dotčené podniky neexportují, mají podniky z jiných členských států méně prostoru pro vývoz svých produktů na španělský trh.

(64)

Z tohoto důvodu se na dotčená opatření vztahuje čl. 87 odst. 1 Smlouvy a lze je považovat za slučitelná se společným trhem pouze v případě, že vyhovují některé z výjimek stanovených Smlouvou.

(65)

S ohledem na to, že 23. července 2002 vypršela platnost Smlouvy o ESUO i platnost rozhodnutí č. 3632/1993/ESUO, a s ohledem na čl. 87 odst. 3 písm. e) Smlouvy je nutné posoudit slučitelnost oznámených opatření na základě nařízení (ES) č. 1407/2002.

(66)

Nařízením (ES) č. 1407/2002 se stanoví pravidla pro poskytování státní podpory s cílem přispět k restrukturalizaci uhelného průmyslu. Tato pravidla berou v úvahu sociální a regionální hlediska restrukturalizace tohoto odvětví stejně tak jako potřebu udržet minimální množství produkce uhlí zajišťující přístup k uhelným rezervám. Proces restrukturalizace uhelného průmyslu musí pokračovat s ohledem na konkurenční nerovnováhu mezi uhlím pocházejícím ze Společenství a uhlím dováženým.

(67)

Podle zásady proporcionality se těžba subvencovaného uhlí musí omezit na míru nezbytně nutnou k efektivnímu přispívání k cíli zabezpečení dodávek energie. Komise v této souvislosti rovněž odkazuje na své sdělení „Udržitelný rozvoj v Evropě pro lepší svět: Strategie Evropské unie pro udržitelný rozvoj“, známé též jako göteborská strategie udržitelného rozvoje, jejímž cílem je „omezit změny klimatu a zvýšit využívání čistších forem energie“ (14).

(68)

Ve shodě s článkem 4 nařízení (ES) č. 1407/2002 členské státy mohou poskytovat podporu na omezení činnosti. Jednou z podmínek, které musí být splněny, je, že provoz dotyčných výrobních jednotek musí být zahrnut do plánu na uzavření podniku.

(69)

Členské státy také mohou ve shodě s čl. 5 odst. 3 nařízení (ES) č. 1407/2002 poskytovat určitému podniku podporu produkce určenou výslovně některým výrobním jednotkám nebo skupině výrobních jednotek. Jednou z nutných podmínek je, že provoz dotyčných výrobních jednotek nebo skupiny výrobních jednotek téhož podniku musí být součástí plánu přístupu k uhelným rezervám.

(70)

Ve shodě s článkem 7 nařízení (ES) č. 1407/2002 mohou členské státy poskytovat podporu podnikům na pokrytí výjimečných nákladů, které vznikají nebo vznikly racionalizací nebo restrukturalizací uhelného průmyslu a které nesouvisí se současnou těžbou, jestliže její výše nepřesahuje zmíněné náklady. Kategorie nákladů vzniklých racionalizací a restrukturalizací uhelného průmyslu jsou vymezeny v příloze uvedeného nařízení.

(71)

V dopise ze dne 30. března 2004 Komise vyjádřila pochybnosti o tom, zda je oznámený plán restrukturalizace v souladu s podmínkami a kritérii stanovenými v nařízení (ES) č. 1407/2002 a zda také splňuje jeho cíle. Komise konstatovala, že potřebuje podrobnější plán. V návaznosti na tento dopis Španělsko při několika příležitostech poskytlo o plánu restrukturalizace podrobné informace. Na základě těchto nových informací Komise zhodnotí plán restrukturalizace a podporu, která byla na jeho základě poskytnuta v letech 2003, 2004 a 2005.

(72)

Komise ve svém dopise ze dne 30. března 2004 konstatovala, že španělské orgány neuvedly jasně, že se budou dodržovat podmínky stanovené v předchozích rozhodnutích Komise založených na Smlouvě o ESUO, zejména pak rozhodnutí 2002/826/ESUO. V tomto rozhodnutí byla povolena podpora za podmínky, že dotčené výrobní jednotky budou zahrnuty do plánu na uzavření podniku a že do roku 2005 sníží výrobní kapacitu o 1,66 milionu tun. Tyto podmínky musí Španělsko dodržovat. Skutečnost, že platnost Smlouvy o ESUO již skončila a v platnost vstoupilo nařízení (ES) č. 1407/2002, totiž nijak nezpochybňuje závazky vzniklé v minulosti. Těm je třeba plně dostát, a Komise tudíž musí u podmínek stanovených v rozhodnutích přijatých na základě Smlouvy o ESUO zaručit jejich plnění.

(73)

Předcházející plán uzavírání podniků/omezování činnosti založený na rozhodnutí č. 3632/93/ESUO byl schválen rozhodnutím 2002/826/ESUO. Španělské orgány v dopisech adresovaných Komisi opakovaně akceptovaly skutečnost, že závazky z minulosti se musí plně respektovat, a výslovně potvrdily, že rozhodnutí o uzavření výrobních jednotek uvedených v 18. bodě rozhodnutí 2002/826/ESUO budou provedena ve shodě s platnými pravidly. To znamená, že nejpozději do roku 2005 budou uzavřeny výrobní kapacity o objemu 1,66 milionu tun. Na základě informací poskytnutých španělskými orgány si Komise mohla ověřit, že tohoto snížení výrobní kapacity se vskutku dosáhlo.

(74)

Komise je názoru, že výrobní jednotky, které snížily svou výrobní kapacitu, jsou tytéž jednotky, které již byly zahrnuty do plánu uzavírání podniků/omezování činnosti na základě rozhodnutí č. 3632/93/ESUO. Jedná se o výrobní jednotky uvedené v 18. bodě rozhodnutí 2002/826/ESUO.

(75)

Podle předcházejícího španělského plánu pro uzavírání podniků/omezování činnosti měly být výrobní jednotky Antracitas de Guillón a hlubinné výrobní jednotky Endesa a Encasur uzavřeny do konce roku 2002. Ukázalo se však, že v roce 2003 a částečně ještě v roce 2004 byly tyto výrobní jednotky stále v provozu.

(76)

Na opakované žádosti Komise byly hlubinné jednotky Endesa a Encasur a výrobní jednotka Antracitas de Guillón uzavřeny. K 31. březnu 2004 byla rovněž uzavřena povrchová výrobní jednotka Promotora de Minas de Carbón. Komise obdržela zavazující dopisy, které potvrzují uzavření výrobních jednotek, jež tyto podniky určily k uzavření v roce 2005.

(77)

Na základě informací sdělených Španělskem si Komise ověřila, že podpora poskytnutá těmto podnikům v souladu s článkem 5 rozhodnutí č. 3632/93/ESUO na pokrytí výjimečných nákladů spojených s uzavřením těchto výrobních jednotek tyto náklady nepřekročila.

(78)

Vzhledem k tomu, že výrobní jednotky uvedené v 18. bodě rozhodnutí 2002/826/ESUO skutečně dosáhly požadovaného snížení výrobní kapacity a výrobní jednotky, které se podle stejného rozhodnutí měly uzavřít, nakonec vskutku uzavřeny byly, došla Komise k závěru, že Španělsko předcházející rozhodnutí Komise dodrželo.

(79)

Komise ve svém dopise ze dne 30. března 2004 uvedla, že španělské orgány oznámily celkovou výši provozní podpory, která má být poskytnuta. Španělské orgány však neoznámily celkovou výši podpory na omezení činnosti, jak je zmíněna v článku 4 nařízení (ES) č. 1407/2002, ani celkovou výši podpory pro přístup k uhelným rezervám ve smyslu čl. 5 odst. 3 uvedeného nařízení. Španělské orgány také neobjasnily kritéria, která musí výrobní jednotky splnit k tomu, aby mohly o takovou podporu žádat.

(80)

Další pochybnost Komise se týkala skutečnosti, že španělské orgány neurčily celkovou výrobní kapacitu, která by měla být uzavřena do 31. prosince 2005 nebo do 31. prosince 2007 v důsledku plánu uzavření, jenž je uveden v čl. 4 písm. a) a v čl. 9 odst. 4 nařízení (ES) č. 1407/2002 jako jedna z podmínek, které musí být splněny, aby vznikl nárok na podporu určenou k omezení činnosti. Plánovaná podpora se může poskytnout pouze, pokud je oznámen celkový rozsah snížení výrobní kapacity.

(81)

Co se týče výrobní kapacity a minimální úrovně těžby nezbytné k zaručení přístupu k uhelným rezervám, Komise ve svém dopise ze dne 30. března 2004 adresovaném Španělsku uvedla, že odůvodnění se podle jejího názoru neslučuje s cílem článku 1 nařízení (ES) č. 1407/2002. Plán přístupu k uhelným rezervám a podpora přístupu k uhelným rezervám by měly být odůvodněny potřebou udržet minimální množství produkce uhlí zajišťující přístup k uhelným rezervám. Sociální a regionální aspekty restrukturalizace odvětví mohou být využity pouze jako odůvodnění plánu uzavření a podpory na omezení činnosti.

(82)

Španělské orgány poskytly údaje o nákladech výrobních jednotek. U každého podniku (s výjimkou podniku Hunosa) Španělsko definovalo podzemní uhelné dílo s příslušnou infrastrukturou jako jedinou hlubinnou výrobní jednotku a podobně postupovalo u povrchových uhelných děl. Použití nařízení (ES) č. 1407/2002 spočívá na pojmu „výrobní jednotka“. Dne 30. března 2004 Komise vyjádřila pochybnosti, zda jsou tyto údaje dostatečně podrobné z pohledu podmínek stanovených v článku 9 nařízení (ES) č. 1407/2002.

(83)

Po zahájení řízení Španělsko rozdělilo podporu podle toho, zda byla poskytnuta podle článku 4 nebo čl. 5 odst. 3 nařízení (ES) č. 1407/2002. Podpora podle článku 4 byla během období 2003–2005 udělena následujícím výrobním jednotkám: Antracitas de Guillón S.A., Coto Minera Jove S.A., hlubinná výrobní jednotka Endesa, hlubinná výrobní jednotka Encasur, González y Díez S.A., Industria y Comercial Minera S.A. (INCOMISA), Mina Escobal S.L., Mina la Camocha, Minas de Valdeloso S.L., Promotora de Minas de Carbón S.A. a Virgilio Riesco S.A. Výrobní jednotka Mina Escobal S.L. byla uzavřena v roce 2004 a výrobní jednotka Promotora de Minas de Carbón S.A. pak v roce 2005. Další výrobní jednotky, které obdržely podporu na omezení činnosti, jsou dvě výrobní jednotky uhelné společnosti ve veřejném vlastnictví Hunosa, které byly uzavřeny, tj. Pumarabule a Figaredo. Jiné výrobní jednotky obdržely podporu na přístup k uhelným rezervám. Tyto výrobní jednotky jsou uvedeny v bodě 21.

(84)

Na základě nově obdržených informací Komise tudíž dochází k závěru, že španělské orgány podporu výroby řádně rozdělily na podporu na omezení činnosti a podporu na přístup k uhelným rezervám. Španělské orgány kromě toho potvrdily, že bude splněna podmínka uvedená v čl. 4 písm. a) nařízení (ES) č. 1407/2002, a sice že výrobní jednotky, které obdrží podporu na omezení činnosti, musí být nejpozději do roku 2007 uzavřeny.

(85)

Na základě oznámení učiněného španělskými orgány bere Komise na vědomí, že hlavním kritériem, podle kterého se bude určovat způsobilost k podpoře výroby, budou náklady na výrobu jedné tuny měrného paliva. Toto kritérium je ve shodě s článkem 5 nařízení (ES) č. 1407/2002, neboť jej lze považovat za jasný ukazatel toho, že podpora se bude poskytovat jednotkám, které mají nejlepší hospodářské vyhlídky.

(86)

Jako další kritéria používají španělské orgány kritérium existence trhu (v okruhu 100 km by měla být fungující elektrárna) a platební schopnost podniku, který výrobní jednotku vlastní. V tomto ohledu by měla být minimální úměra mezi vlastními zdroji podniku a celkovými pasivy. Posledně jmenované kritérium bude přispívat k tomu, aby se podpora poskytovala jednotkám s nejlepšími hospodářskými vyhlídkami. Předchozí kritérium se musí používat jako kritérium výhradně doplňkové. Kvůli zabezpečení dodávek energie a také z finančních důvodů (neboť existuje souvislost s dopravními náklady) se může zohlednit i lokalita, ale ta nemůže být jediným zvažovaným faktorem. Celkově se Komise domnívá, že kritéria použitá španělskými orgány jsou ve shodě s nařízením (ES) č. 1407/2002.

(87)

Na základě informací poskytnutých španělskými orgány Komise ověřila definici „výrobní jednotky“, jak se používá v plánu restrukturalizace. V minulosti Španělsko provádělo rozbor podpory na úrovni podniků, přičemž podzemní uhelná díla se počítala společně s povrchovými uhelnými díly. Tuto metodu rozboru Španělsko změnilo a začalo podporu ověřovat podle výrobních jednotek tak, jak je definováno v nařízení (ES) č. 1407/2002. Španělsko navíc poskytlo Komisi informace požadované rozhodnutím 2002/871/ES. Komise se tudíž domnívá, že definice „výrobní jednotky“, jak ji používá Španělsko v plánu restrukturalizace, je ve shodě s výše uvedeným nařízením.

(88)

Komise bere na vědomí skutečnost, že plán restrukturalizace přinese výrobní kapacitu o objemu 12 milionů tun. Z hlediska celkové energetické situace ve Španělsku, zejména záměru španělských orgánů snížit podíl uhlí na výrobě elektřiny z 35,9 % na 15 % v roce 2011, se snížení kapacity na 12 milionů tun zdá být vhodným opatřením, které dosažení tohoto cíle napomůže. Tuto výši výrobní kapacity, které se má dosáhnout do konce roku 2005, lze tudíž považovat za strategickou rezervu ve shodě s nařízením (ES) č. 1407/2002. Výrobní jednotky, které spadají pod tu část plánu restrukturalizace, která se týká přístupu k uhelným rezervám, tak mají mít nárok na podporu přístupu k uhelným rezervám, pokud jsou splněny podmínky v článcích 4 a 5 uvedeného nařízení.

(89)

Mimoto je splněno hlavní kritérium a základní prvek nařízení, že podpora se musí postupně snižovat. Podpora poskytovaná podle článků 4 a 5 nařízení (ES) č. 1407/2002 se snižovala o 4 % ročně. Komise má za to, že toto snížení je přijatelné. Komise přihlédla k oznámení španělských orgánů, že ve snižování podpory o 4 % ročně by se mělo pokračovat i v letech 2006 a 2007.

(90)

Ve světle výše uvedeného se Komise domnívá, že španělské orgány dostatečně objasnily kritéria, jež musí výrobní jednotky splňovat, aby měly nárok buď na podporu na snížení činnosti, nebo na podporu přístupu k uhelným rezervám. Tato kritéria jsou ve shodě s nařízením (ES) č. 1407/2002, zejména pak s ustanovením čl. 4 písm. a) a čl. 9 odst. 6 písm. a).

(91)

V tomto ohledu Komise připomíná španělským orgánům, že při rozhodování o strategické rezervě, která by se měla zachovat, se nemůže zohledňovat sociální a regionální situace. Sociální a regionální podmínky je možno zohlednit pouze při používání podmínek spojených s poskytováním podpory na omezení činnosti a podpory na pokrytí výjimečných nákladů procesu restrukturalizace.

(92)

Španělské orgány poskytly podrobné údaje o cenách uhlí. V doplňujících informacích poskytnutých španělskou vládou bylo vyloženo, že státní podpora vyplacená španělskou vládou se de facto rovná rozdílu mezi výrobními náklady a průměrnou prodejní cenou španělského uhlí, která je nižší než průměrná cena uhlí dováženého ze třetích zemí. Nižší cena je zapříčiněna nižší jakostí španělského uhlí a v menší míře také skutečností, že ceny se stanovují v dlouhodobých smlouvách, zatímco cena dováženého uhlí je spotová tržní cena uhlí v daném dni.

(93)

Španělské orgány vysvětlily, že v praxi je dopad výkyvů mezinárodní ceny na ceny vnitrostátního uhlí opožděný přibližně o tři čtvrtě roku. Navíc kvalita domácího uhlí je výrazně horší, než je tomu u uhlí prodávaného na mezinárodním trhu, a i jeho cena je tudíž mnohem nižší. Cena uhlí se liší v závislosti na elektrárně, která jej kupuje, neboť uhlí těžené v různých jednotkách se liší co do jakosti. Například spalné teplo uhlí se může pohybovat od 7 % do 35 % v závislosti na dolu, z něhož pochází.

(94)

Španělské uhlí má obecně nízkou jakost kvůli vysokému obsahu popela a vody, kvůli nízkému obsahu prchavé hořlaviny, nebo kvůli kombinaci obou faktorů. Ve světě není žádný trh pro uhlí nízké jakosti, neboť všechny země, jež takové uhlí těží, jej využívají přímo v blízkosti dolů. Využívání tohoto typu uhlí v elektrárnách znamená pro jejich majitele vyšší investice a náklady na údržbu – tyto elektrárny totiž musí mít instalované speciální hořáky, jejichž údržba i používání je dražší, a také jejich výkon je nižší, než je tomu u elektráren spalujících normální uhlí.

(95)

Španělské orgány uvedly, že není ekonomicky životaschopné zlepšovat jakost uhlí do té míry, aby bylo srovnatelné s uhlím dováženým, neboť výrobní proces by byl mnohem dražší a méně konkurenceschopný.

(96)

Od roku 1998 se prodejní cena uhlí určuje na přímých jednáních mezi výrobními jednotkami, jež uhlí produkují, a elektrárnami, jež jej spotřebovávají, aniž by do toho jakkoli zasahovala státní správa (ta může zasahovat pouze v případě vážných sporů). Španělské orgány předložily smlouvy mezi některými elektrárenskými podniky vlastnícími uhelné elektrárny, aby doložily cenu zaplacenou těžebním podnikům. Pro výpočet ceny uhlí se používá vzorec, který měří jakost uhlí mimo jiné pomocí ukazatelů obsahu prchavých hořlavin, popele, vlhkosti a síry a také spalného tepla.

(97)

Ceny uhlí ve Španělsku se zakládají na dlouhodobých smlouvách mezi uhelnými podniky a jejich zákazníky. Smlouvy používané v současnosti platí do 31. prosince 2005. Ceny vycházejí z následujících parametrů:

(98)

Španělsko počítá průměrné dovozní ceny černého uhlí do Španělska. Výpočet těchto průměrných dovozních cen vychází ze statistických dat sebraných od podniků dovážejících uhlí do Španělska a podniků vyvážejících uhlí ze třetích zemí.

(99)

Má-li tento systém řádně fungovat, je zásadně důležité, aby vypočtené ceny černého uhlí přesně odrážely cenu uhlí na světových trzích. Aby se to ověřilo, Komise tuto cenu porovnala s tržními cenami koksárenského uhlí podle MCIS, což je standardní referenční index spotových tržních cen uhlí.

(100)

Španělské orgány zdůvodnily rozdíl mezi tržními cenami koksárenského uhlí podle MCIS a jimi vypočtenými průměrnými cenami poukazem na to, že ceny koksárenského uhlí podle MCIS se zakládají výhradně na smlouvách uzavřených v daný den na spotovém trhu, zatímco ceny vypočtené španělskými orgány se zakládají na smlouvách v daný den platných, včetně dlouhodobých smluv. Výsledkem je, že v obdobích růstu spotových tržních cen bývá španělská cena nižší než cena spotová a v obdobích jejich poklesu pak zase bývá vyšší. Dlouhodobý průměr obou indexů je přibližně stejný: pro léta 1996 až 2004 byla průměrná tržní cena koksárenského uhlí podle MCIS 43,3 EUR/tmp. Komise se tedy domnívá, že španělský výpočet ceny černého uhlí skutečně přesně odráží cenu koksárenského uhlí na světových trzích.

(101)

Na základě výše uvedených parametrů byla v roce 2001 průměrná cena 45,85 EUR a výhled na rok 2005 byl 36 EUR. Příjmy v roce 2001 byly výjimečně vysoké, zejména vlivem hrubého vyúčtování některých výjimečných příjmů v tomto roce. V důsledku toho nevedlo snížení výrobních nákladů o 20 % ke stejně velkému snížení celkové částky podpory produkce na období 2003–2005.

(102)

Celková výše podpory se stanoví poté, co každá výrobní jednotka předloží svou zprávu z auditu obsahující údaje o výrobních nákladech a příjmech. Pokud se potom na konci těžebního roku ukáže, že rozdíl mezi výrobními náklady a příjmy byl menší, než se předpokládalo, celková částka podpory se sníží a nadbytečná podpora se musí vrátit.

(103)

Komise se na základě výše uvedeného domnívá, že Španělsko vyložilo dostatečně podrobně, jak byly příjmy uhelných podniků vypočítány. Poskytnuté informace Komisi přesvědčily, že při výpočtu příjmů byly použity správné ceny uhlí. Na základě poskytnutých informací, zejména smluv mezi elektrárnami a těžebními podniky, dochází Komise k závěru, že ustanovení čl. 4 písm. b) a čl. 4 písm. c) nařízení (ES) č. 1407/2002 byla dodržena v tom smyslu, že podpora produkce nepřekročila rozdíl mezi výrobními náklady a příjmy za příslušné těžební roky a výše podpory nezpůsobí snížení cen uhlí ze Společenství pod úroveň cen uhlí podobné kvality ze třetích zemí. Komise bude pečlivě sledovat, aby se v nových smlouvách, které mají být ujednány mezi elektrárnami a uhelnými podniky ode dne 1. ledna 2006, při výpočtu náležitě zohledňovala cena uhlí na světových trzích (v současné době vysoká). Konečně Komise konstatuje, že splněny byly též podmínky stanovené v čl. 4 písm. d) a čl. 4 písm. e) zmíněného nařízení.

(104)

Komise ve svém dopise ze dne 30. března 2004 uvádí, že španělské orgány nevyjasnily kritéria, jež mají být použita při přidělování podpory na základě článku 7 nařízení (ES) č. 1407/2002 na pokrytí výjimečných nákladů, které nesouvisejí se současnou těžbou (závazků vzniklých v minulosti). Dopisem ze dne 3. října 2003 Španělsko oznámilo Komisi, že tyto podpory budou poskytnuty výhradně výrobním jednotkám, které se v období 2003–2005 uzavřou, a že výše podpory nepřesáhne náklady. Ministerské opatření ECO/2731/2003 ze dne 24. září 2003 však tyto podmínky výslovně neobsahuje. Do ministerského opatření ECO/2731/2003 totiž nebyly zapracovány dostatečné záruky, které by zajistily, že podpora na pokrytí nákladů spojených s uzavřením výrobních jednotek tyto náklady nepřekročí a že příslušné výrobní jednotky budou uzavřeny do 31. prosince 2005. Komise vyjádřila názor, že kritéria stanovená Španělskem pro výpočet podpory na pokrytí nákladů spojených s uzavřením těchto výrobních jednotek, založená na snížení dodávek uhlí nasmlouvaných s elektrárnami a na podpoře ve výši 13 EUR na každé snížení o tisíc tepelných jednotek, není dostatečnou zárukou toho, že budou podmínky článku 7 nařízení (ES) č. 1407/2002 splněny. Komise též uvedla, že výše podpory podle tohoto článku se jeví jako velmi vysoká a vzniká otázka, zda navrhovaná podpora není v tomto ohledu příliš vysoká v poměru k intenzitě restrukturalizačních procesů.

(105)

Na základě nově obdržených informací Komise uvádí, že ministerské opatření ECO/2731/2003 bylo pozměněno tak, aby bylo uvedeno do souladu s požadavky článku 7 nařízení (ES) č. 1407/2002. Nyní se opatření vztahuje pouze na výrobní jednotky, které budou uzavřeny do 31. prosince 2005. Pokud se jedná o odškodnění ve výši 13 EUR na 1 000 tepelných jednotek pro smlouvy na uhlí zrušené v důsledku uzavření výrobních jednotek, opatření vyjasnilo, že tato částka je částkou maximální a že budou proplaceny pouze řádně odůvodněné skutečné náklady uzavření. V této souvislosti španělské orgány uvedly, že za rok 2004 poskytly podpory méně. Podpora skutečně poskytnutá v roce 2004 na pokrytí výjimečných nákladů totiž dosáhla částky 518 986 EUR namísto předpokládaných 555 227 EUR.

(106)

Komise je názoru, že Španělsko poskytlo dostatečné vysvětlení výjimečných nákladů spojených s procesem restrukturalizace, které mají být pokryty. Španělsko upřesnilo částky, které mají být poskytnuty na příslušné kategorie uvedené v příloze nařízení (ES) č. 1407/2002. Komise tudíž mohla ověřit, že částky, které jsou převážně spojeny s programy předčasného odchodu do důchodu, nepřesahují náklady, a že tedy podpora na pokrytí výjimečných nákladů spojených s restrukturalizací může být schválena. V souvislosti s omezením stavu pracovních sil, snižováním těžebních kapacit a klesajícím trendem podpory produkce Komisi přesvědčily informace poskytnuté španělskými orgány, že totiž náklady, které mají být pokryty, nejsou příliš vysoké v poměru k intenzitě restrukturalizačních procesů. V následující kapitole bude samostatně posouzena podpora na pokrytí výjimečných nákladů procesu restrukturalizace poskytnutá uhelné společnosti Hunosa, podniku ve veřejném vlastnictví.

(107)

Komise ve svém dopise ze dne 30. března 2004 zdůraznila, že podnik Hunosa je zahrnut do plánu na uzavření, který se opírá o rozhodnutí č. 3632/93/ESUO. Ze sociálních a regionálních důvodů však mělo k uzavření dojít až po roce 2002. Výrobní náklady tohoto podniku jsou velmi vysoké ve srovnání s výrobními náklady jiných podniků, které se ve Společenství zabývají těžbou uhlí. Komise uvedla, že snižování výroby a stavu pracovních sil je pod evropským průměrem. Plán předpokládá uzavření dvou výrobních jednotek z devíti. Španělsko ve svém dopise ze dne 3. října 2003 oznámilo další snížení výrobních nákladů o 20 %, které v roce 2005 povede ke snížení podpory o 25 %. Snížení výrobních nákladů, jak bylo Španělskem oznámeno v dopise ze dne 3. října 2003, by tak mělo vést k dalšímu snížení podpory podniku Hunosa, které by v roce 2005 mělo představovat 179 460 750 EUR.

(108)

Komise ve svém dopise ze dne 30. března 2004 usoudila, že návrh podniku Hunosa rezervovat 30 % spotřeby uhlí (což odpovídá přibližně 100 dnům spotřeby) pro elektrárny v regionu by se mohl považovat za neslučitelný se společným trhem.

(109)

Španělské orgány potvrdily svůj záměr pokračovat v procesu restrukturalizace podniku Hunosa v souladu s nařízením (ES) č. 1407/2002 za účelem významného snížení výše podpory, významného snížení výrobní kapacity a tomu odpovídajícího snížení stavu pracovních sil. Tato restrukturalizační opatření se musí posuzovat v souvislosti se sociálním a regionálním významem podniku Hunosa pro autonomní oblast Asturské knížectví.

(110)

Španělské orgány poskytly Komisi podrobné informace o restrukturalizačním procesu podniku Hunosa, o vývoji příjmů a výdajů, o výhledech a o výši podpory, která má být poskytnuta.

(111)

Plán zahrnuje následující prvky:

(112)

Od roku 1986, kdy Španělsko přistoupilo ke Společenství, jsou o restrukturalizačním procesu následující údaje:

(113)

Během období 1998–2004 byla podpora podniku Hunosa snížena o 32 % za upravených podmínek, což je ve španělském těžebním průmyslu nadprůměrné, neboť celkové snížení zde dosáhlo 25,7 %. Od roku 1992 se celkové částky podpory podniku Hunosa snížily o 54 % za upravených podmínek a o 69 % v pevné hodnotě.

(114)

Krom toho se jeví, že španělské orgány pokračovaly v restrukturalizačním procesu podniku Hunosa nad rámec plánu restrukturalizace na léta 2003–2005. Za rok 2003 dosáhla výše skutečně poskytnuté podpory produkce 264 480 000 EUR, zatímco výhled byl 271 593 000 EUR, což znamená další snížení o 2,6 %. Podpora na pokrytí výjimečných nákladů spojených s restrukturalizací pak dosáhla 240 689 000 EUR, zatímco výhled byl 302 557 000 EUR, což znamená snížení o 20,4 %.

(115)

V roce 2004 výroba poklesla na 1 070 000 tun, což představuje oproti plánu další snížení o 20 %. Počet pracovníků se do konce roku 2004 snížil na 4 137. Celková výše podpory produkce skutečně poskytnuté v roce 2004 byla 247 483 EUR, namísto předpokládaných 254 682 EUR, což představuje další snížení o 2,8 %.

(116)

Na konci roku 2005 se očekává stav 3 500 zaměstnanců, což znamená snížení o 14 %, a tedy překročení plánu.

(117)

Výrobní náklady podniku Hunosa jsou velmi vysoké zejména kvůli fyzickým vlastnostem jeho dolů. Hustota uhlí je velmi nízká, takže je nutno těžit na velké rozloze, a to vyžaduje infrastrukturu na vysoké úrovni. Hustota je nejen nízká, nýbrž i kolísá, což ztěžuje použití mechanizace. K optimalizaci výrobních nákladů kromě toho nepřispívá ani proces restrukturalizace, zejména významné snížení stavu pracovních sil a odchod velkého počtu pracovníků do předčasného důchodu. Podniku Hunosa se nicméně podařilo snížit výrobní náklady tím, že zlepšil řízení a soustředil výrobu do jednotek, kde je možno k těžbě nejsnadněji a nejméně nákladně použít mechanizaci a techniku. Díky využívání dalších nástrojů, pokračující mechanizaci, zavádění informačních technologií a modernizaci zařízení a výrobního procesu se povedlo zvýšit i produktivitu. Tento přístup povede v budoucnu k dalšímu snižování výrobních nákladů.

(118)

Komise však uvádí, že snížení výrobních nákladů o 20 % v období 2001–2005 nevedlo ke 20 % snížení podpory produkce. Podle španělských orgánů je tomu tak v důsledku rozdílů v příjmech mezi rokem 2001 a 2005. V roce 2001 byl průměrný příjem mnohem vyšší než průměrný příjem v roce 2005, který činil 37 EUR/tmp.

(119)

K těmto příjmům podniku Hunosa španělské orgány poskytly podrobné vysvětlení. Cena je stanovena v dlouhodobých smlouvách, které jsou na liberalizovaném trhu do značné míry svobodně ujednány mezi Hunosou a jejími zákazníky.

(120)

Na základě nově obdržených informací se Komise domnívá, že zjevný rozpor mezi významnou snahou o snížení nákladů a méně významným snižováním podpory produkce v zásadě vzešel ze změn příjmů, které se odvíjejí od mezinárodních cen dováženého uhlí a kurzu amerického dolaru vůči euru. Jak bylo vyloženo v oddíle 4.4.3 o výpočtu příjmů, příjmy za období 2003–2005 byly nižší v porovnání s příjmy v roce 2001. Na základě informací k tomu poskytnutých španělskými orgány, zejména smluv mezi podnikem Hunosa a pěti uhelnými elektrárnami, které tento podnik zásobuje, si Komise mohla ověřit, že při výpočtu příjmů podniku Hunosa byla použita správná čísla.

(121)

Podpora na omezení činnosti poskytnutá v minulosti se týkala výrobních jednotek podniku Hunosa, které již byly uzavřeny. Komise se v tomto ohledu domnívá, že předchozí rozhodnutí Komise byla respektována i v případě podniku Hunosa.

(122)

Plán podniku Hunosa předpokládá uzavření dolů Pumarabule a Figaredo, což znamená nezvratné snížení kapacity o 700 000 tun. Komise se domnívá, že ostatní výrobní plány jsou zahrnuty do plánu přístupu k uhelným rezervám. Španělské orgány nicméně uvedly, že v období po roce 2005 může dojít ke změnám. Komise může tento pohled přijmout, neboť se v něm ponechává určitý prostor pro další snižování celkové výše podpory, která má být poskytnuta v letech následujících po roce 2005.

(123)

Za účelem vysvětlení, proč výroba podniku Hunosa tvoří součást plánu přístupu k uhelným rezervám, poukázaly španělské orgány na přístupnost rezerv z technického hlediska, na poptávku elektráren v okolí, na kvalitu uhlí a na potřeby elektráren vybavených technickým zařízením uzpůsobeným jakosti zde těženého uhlí. Komise poznamenává, že Španělsko upustilo od kritéria zásobovat nejbližší elektrárnu uhlím v množství uspokojujícím 100 dnů spotřeby. Španělské orgány vysvětlily, že šlo pouze o hypotetický příklad a že se o této možnosti nikdy neuvažovalo jako o kritériu. Skutečnost, že se jedná o příklad, však nic nemění na tom, že španělské orgány přijaly rozhodnutí, podle kterého by rezervy podniku Hunosa měly pokrývat určité procento poptávky elektráren v dané oblasti. Vzhledem k pružnosti tohoto kritéria se Komise domnívá, že od španělských orgánů se dá očekávat, že neporuší volný pohyb zboží.

(124)

S přihlédnutím k argumentaci španělských orgánů se Komise domnívá, že těžba ve výši přibližně 1 milionu tun v roce 2005 se může považovat za součást strategické těžební rezervy, kterou by si chtěly španělské orgány udržet. Komise se španělským rozborem souhlasí v tom, že plán podniku Hunosa na období 2003–2005 představuje přechodný, avšak nevyhnutelný prostředek, který v pozdějším stadiu usnadní určení výrobních jednotek, jež budou zahrnuty do nového plánu přístupu k uhelným rezervám na období 2006–2010. Vzhledem k významnému snížení těžby i významnému omezení výše podpory je plán v souladu s podmínkami stanovenými v nařízení (ES) č. 1407/2002 a představuje dobrý základ pro pokračování v procesu restrukturalizace. Pokud jsou rezervy podniku Hunosa potřeba k tomu, aby se v roce 2005 dosáhlo celkové výše těžby 12 milionů tun uhlí, Komise může přijmout skutečnost, že rezervy Hunosy jsou v období 2003–2005 součástí plánu přístupu k uhelným rezervám. Komise však španělským orgánům připomíná, že plán přístupu k uhelným rezervám a zejména postavení, které v něm vzhledem ke svým vysokým výrobním nákladům zaujímá podnik Hunosa, budou muset být na období 2006–2010 revidovány. Těžba podniku Hunosa a případné dotace se budou muset v tomto období podstatně snížit.

(125)

Španělské orgány poskytly podrobné informace o podpoře na pokrytí výjimečných nákladů procesu restrukturalizace, na něž se vztahuje článek 7 nařízení (ES) č. 1407/2002, a rozdělily náklady na technické a sociální:

(126)

Pro období 2002–2005 podnik Hunosa předpokládá, že do předčasného důchodu odejde 2 622 pracovníků, což si vyžádá náklady přibližně 417 000 EUR na každého. Tyto náklady se však mohou lišit, jak se ukázalo v roce 2003. Skutečně poskytnutá podpora totiž byla o 20 % nižší než podpora předpokládaná.

(127)

Ve shodě s článkem 1 nařízení (ES) č. 1407/2002 Komise zohlednila skutečnost, že v dotčené zóně zajišťuje podnik Hunosa 20 % přímé zaměstnanosti a že je toto zaměstnání těžké nahradit, neboť nových pracovních míst již bylo od roku 1986 vytvořeno 18 000. Hunosa je pro autonomní oblast Asturské knížectví ekonomicky a sociálně velice důležitá. Komise si je vědoma, že Španělsko potřebuje v tomto regionu určitý čas na rozvinutí alternativních hospodářských činností.

(128)

Komise na základě informací poskytnutých španělskými orgány usoudila, že tato podpora splňuje podmínky článku 7 nařízení (ES) č. 1407/2002. Podpora zahrnuje opatření uvedená v příloze tohoto nařízení a nepřesahuje náklady.

(129)

Podle informací poskytnutých Španělskem se v období 2003–2005 k žádnému novému náboru pracovníků nepřistoupilo. Komise je s tímto přístupem spokojena a připomíná španělským orgánům, že toto je důležitý prvek při posuzování slučitelnosti restrukturalizačních opatření jak v současné době, tak v budoucnosti.

(130)

Komise se domnívá, že Hunosa vynaložila na restrukturalizaci značné úsilí a že v tuto chvíli by vzhledem k jejímu sociálnímu a regionálnímu významu nebylo rozumné požadovat zavádění žádných přísnějších opatření. Komise tudíž dospěla k závěru, že plán restrukturalizace podniku Hunosa je v souladu s nařízením (ES) č. 1407/2002 i s jeho cílem. Podpora byla poskytována se záměrem přispět k procesu restrukturalizace a zohledňovala sociální a regionální význam podniku Hunosa v autonomní oblasti Asturské knížectví. Španělské orgány rozptýlily pochybnosti, které Komise vyjádřila při zahájení řízení, zejména ohledně výpočtu výše poskytované podpory a volby používaných kritérií, když poskytly dodatečné podrobnější informace a přijaly další restrukturalizační opatření, která přesahují rámec původně oznámeného plánu restrukturalizace. Komise nicméně španělským orgánům připomíná, že postavení podniku Hunosa by mělo být přehodnoceno s ohledem na nová restrukturalizační opatření a na plán přístupu k uhelným rezervám na období 2006–2010 a že je třeba přijmout další restrukturalizační opatření.

(131)

Plán restrukturalizace obsahuje prvky plánu přístupu k uhelným rezervám uvedeného v čl. 9 odst. 6 nařízení (ES) č. 1407/2002 a prvky plánu na uzavření výrobních jednotek uvedeného v čl. 9 odst. 4. V souladu s čl. 10 odst. 1 uvedeného nařízení tudíž Komise může o navrhovaných plánech rozhodnout kladně. Zároveň na základě čl. 10 odst. 2 nařízení může Komise přijmout rozhodnutí o výši ročních podpor, které španělské orgány uhelnému průmyslu poskytly v letech 2003, 2004 a 2005 nebo které mu teprve poskytnout hodlají. Při rozhodování o souladu podpory přitom musí vzít Komise v úvahu podmínky a kritéria stanovená v článcích 4 až 8, jakož i dodržení cílů uvedeného nařízení.

(132)

Komise se domnívá, že podle restrukturalizačních opatření oznámených Španělskem povede snížení státní podpory k dalšímu trvalému snižování těžby uhlí. Ve shodě s článkem 6 nařízení (ES) č. 1407/2002 sleduje celkový objem podpory klesající trend a v žádném z roků následujících po roce 2003 nepřekračuje částku schválenou Komisí pro rok 2001. Co se týče přístupu k uhelným rezervám podle čl. 5 odst. 3 uvedeného nařízení, Španělsko navrhuje, aby byl v roce 2005 zajištěn přístup k uhelným rezervám o celkové kapacitě 12 milionů tmp. Za účelem dosažení tohoto cíle byla výrobní kapacita snížena o 1,6 milionu tun.

(133)

Průměrné výrobní náklady ve španělském uhelném průmyslu jsou i přes mírný pokles stále velmi vysoké. Přestože ceny na světových trzích stouply, nepříznivé ekonomické postavení španělského uhlí ve srovnání s uhlím dováženým se během příštích let významně nezmění.

(134)

Komise usoudila, že dodané údaje a obecná koncepce na léta 2006 a 2007 představují dobrý orientační plán, který zohledňuje všechny nutné podmínky. Španělsko zaručilo, že bude v těchto letech nadále snižovat těžbu i celkovou výši podpory, a to stejným tempem jako v letech 2003–2005. Komise proto akceptuje současnou úroveň a relevanci informací, jež jí k rokům 2006 a 2007 Španělsko poskytlo. Podrobnější údaje o celkovém objemu podpory poskytnuté podle článků 4 a 5 nařízení (ES) č. 1407/2002 na období 2006 až 2007 dodá Španělsko později spolu s restrukturalizačními opatřeními na období do roku 2010. Komise považuje toto načasování za opodstatněné vzhledem k sociálním a regionálním důsledkům, které přinese uzavření výrobních jednotek, a s přihlédnutím k výslovnému prohlášení Španělska, že splní podmínku, podle níž musí mít podpora sestupnou tendenci i po roce 2005. Tento poslední prvek je pro zhodnocení Komisí zásadní, neboť účelem rámce vymezeného uvedeným nařízením je zaručit podstatné snížení státní podpory poskytované uhelnému průmyslu.

(135)

Španělsko se rozhodlo i nadále používat stejný systém poskytování podpory jako v minulosti. Restrukturalizační opatření na jedné straně přispívají k zajištění dodávek energie a na druhé straně umožňují pokračovat v procesu restrukturalizace. Oznámená výše podpory je nutná, protože zaručuje přístup k uhelným rezervám i omezení těžební činnosti, což je považováno za zásadní. Vzhledem k tomu, že těžba uhlí není konkurenceschopná, musela by být ve Španělsku bez podpory zastavena.

(136)

Komise se domnívá, že předpokládaný objem výrobní kapacity ve výši 12 milionů tmp v roce 2005 pro zajištění dodávek energie ve Španělsku je z hlediska politiky zabezpečování dodávek i celkové energetické politiky země odůvodněný. V tomto hodnocení Komise přihlédla ke skutečnosti, že během období do roku 2010 Španělsko zvýší ve svém energetickém systému podíl obnovitelných energií.

(137)

Oznámená restrukturalizační opatření budou mít významné důsledky pro trh práce. Proto Komise ve svém hodnocení plánu přihlédla k potřebě co nejvíce minimalizovat sociální a regionální dopad restrukturalizace španělského uhelného průmyslu.

(138)

Komise na základě oznámení došla k názoru, že plánování uhelného průmyslu ve Španělsku sleduje následující cíle: postupné snižování potřebné finanční podpory, omezování těžby a snižování výrobních nákladů, zajišťování včasných a přiměřeně kvalitních dodávek zákazníkům, sociálně přijatelné snižování stavu pracovních sil a zohlednění regionálního dopadu opatření.

(139)

Komise tudíž dospěla k závěru, že španělský plán restrukturalizace pro období 2003–2005 je dostatečně podrobný a zároveň z hlediska potřebných podmínek poslouží pro orientaci na léta 2006 a 2007. Plán restrukturalizace navíc poskytuje dobrý přehled o roli uhlí v energetické politice a v politice ochrany životního prostředí v kontextu zásobování primární energií do roku 2010.

(140)

Vzhledem k výše uvedenému a také k tomu, že byla přijata opatření, která přesahují rámec původně oznámeného plánu restrukturalizace, Komise shledala, že plán předložený Španělskem je slučitelný s cíli a kritérii nařízení (ES) č. 1407/2002, zejména pak s kritérii stanovenými v čl. 9 odst. 4 a čl. 9 odst. 6 tohoto nařízení. Pokud podpora na léta 2003, 2004 a 2005 byla nebo bude poskytnuta na základě plánu restrukturalizace a ve shodě s ním, Komise na základě čl. 10 odst. 2 uvedeného nařízení uzavírá, že je poskytnutí této podpory ve shodě s nařízením.

(141)

Komise je názoru, že Španělsko protiprávně poskytlo státní podporu uhelnému průmyslu na léta 2003 a 2004, čímž porušilo ustanovení čl. 88 odst. 3 Smlouvy. Po analýze opatření a informací dodaných Španělskem na základě článku 10 nařízení (ES) č. 1407/2002 však Komise dospěla k závěru, že plán restrukturalizace španělského uhelného průmyslu na období 2003–2005 i státní podpora na léta 2003–2005, která z tohoto plánu vychází, jsou slučitelné se společným trhem. Španělsko je proto oprávněno podporu vyplatit,